(ES) č. 661/2008Nařízení Rady (ES) č. 661/2008 ze dne 8. července 2008 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska v návaznosti na přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a na částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96

(1)

Nařízením (ES) č. 2022/95 ( 2 ) Rada uložila konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90 pocházejícího z Ruska. Na základě dalšího šetření, v rámci kterého se zjistilo, že se clo nepromítá do ceny výrobku, byla opatření pozměněna nařízením (ES) č. 663/98 ( 3 ). V návaznosti na žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a o prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení uložila Rada nařízením (ES) č. 658/2002 ( 4 ) konečné antidumpingové clo z dovozu dusičnanu amonného kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90 pocházejícího z Ruska ve výši 47,07 EUR za tunu. Závěrem byl proveden prozatímní přezkum zaměřený na definici výrobku a nařízením (ES) č. 945/2005 ( 5 ) bylo z dovozu pevných hnojiv kódů KN 3102 30 90, 3102 40 90, ex310229 00, ex310260 00, ex310290 00, ex310510 00, ex310520 10, ex310551 00, ex310559 00 a ex310590 91 pocházejících z Ruska, jejichž obsah dusičnanu amonného je vyšší než 80 % hmotnostních (dále jen „dusičnan amonný“), uloženo konečné antidumpingové clo v rozmezí od 41,42 EUR za tunu do 47,07 EUR za tunu.

(2)

Dne 19. dubna 2007 Rada nařízením (ES) č. 442/2007 ( 6 ) uložila konečná antidumpingová opatření týkající se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ukrajiny.

(3)

Dne 30. srpna 2005 Komise obdržela žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „prozatímní přezkum“). Žádost, která se omezuje pouze na zkoumání aspektů dumpingu, podal Open Joint Stock Company (OJSC) Mineral and Chemical Company „Eurochem“ (dále jen „Eurochem“), vyvážející výrobce dusičnanu amonného v Rusku.

(4)

Eurochem uvedl a předložil dostatečné přímé důkazy, že došlo ke změně okolností a zejména že srovnání běžné hodnoty založené na jeho vlastních údajích s vývozními cenami dotčeného výrobku při prodeji na vývoz do Společenství by vedlo ke snížení dumpingu výrazně pod úroveň současných opatření. Pokračující uplatňování opatření na stávající úrovni, která byla založena na dříve stanoveném rozpětí újmy, již proto není pro vyrovnání účinků dumpingu zapotřebí.

(5)

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení prozatímního přezkumu, dne 30. listopadu 2005 ( 7 ) tento přezkum zahájila.

(6)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím ukončení platnosti ( 8 ) Komise obdržela dne 17. ledna 2007 žádost o přezkum před pozbytím platnosti.

(7)

Žádost předložilo Evropské sdružení výrobců hnojiv (European Fertiliser Manufacturers Association – EFMA) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby dusičnanu amonného ve Společenství.

(8)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti vycházela z předpokladu, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně mělo za následek přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Společenství. Jedna strana požadovala, že by Komise měla z moci úřední zahájit souběžný prozatímní přezkum týkající se dumpingu i újmy s cílem zohlednit změny okolností způsobené rozšířením EU v letech 2004 a 2007. Prostřednictvím několika oznámení ( 9 ), která byla zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, Komise vyzvala zúčastněné strany, aby požádaly o zahájení prozatímních přezkumů, prokáží-li, že pokud by tato opatření byla založena na informacích zahrnujících nové členské státy, byla by výrazně odlišná. Komisi nebyly předloženy žádné takové žádosti a důkazy. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že rozšíření samo o sobě při neexistenci takového důkazu není dostatečným důvodem pro zahájení přezkumu. Toto tvrzení muselo být proto odmítnuto.

(9)

Poté, co Komise po konzultaci s poradním výborem zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 14. dubna 2007 ( 10 ) tento přezkum zahájila.

(10)

Šetření v rámci prozatímního přezkumu je omezeno na posouzení dumpingu ve vztahu k Eurochemu. Komise o zahájení částečného prozatímního přezkumu oficiálně informovala vyvážejícího výrobce, zástupce země vývozu a výrobce ve Společenství.

(11)

S ohledem na šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti oficiálně vyrozuměla vyvážející výrobce, zástupce země vývozu, dovozce, výrobce ve Společenství, uživatele a žadatele (EFMA).

(12)

S ohledem na velký počet výrobců ve Společenství (23) a dovozců ve Společenství bylo považováno za vhodné přezkoumat, zda by v případě přezkumu před pozbytím platnosti neměl být použit výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku skutečně nezbytný, a pokud ano, vybrat vhodný vzorek, byli výrobci a dovozci ve Společenství v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzváni, aby se přihlásili do patnácti dnů ode dne zahájení šetření a poskytli Komisi informace požadované v oznámení o zahájení řízení.

(13)

Po přezkoumání předložených informací a vzhledem k tomu, že ochotu spolupracovat projevilo čtrnáct výrobců ve Společenství, bylo rozhodnuto, že v případě výrobců ve Společenství je třeba provést výběr vzorku.

(14)

Zpočátku na oznámení o zahájení řízení reagoval a ochotu spolupracovat projevil pouze jeden dovozce. Tento dovozce však nakonec neposkytl žádné z požadovaných informací, neboť v roce 2005 přestal dusičnan amonný do Ruska dovážet.

(15)

Ve věci prozatímního přezkumu byl dotazník zaslán Eurochemu, který spolupracoval a dotazník vyplnil.

(16)

Ve věci přezkumu před pozbytím platnosti byly dotazníky zaslány všem známým vyvážejícím výrobcům v dotčených zemí, dovozcům ve spojení, výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku, uživatelům a žadateli.

(17)

V rámci přezkumu před pozbytím platnosti odpovědi na dotazník zaslali:

(18)

Tři ruští vyvážející výrobci/distributoři. Jedná se o tyto společnosti: Eurochem, Acron („Acron“) a JSC Minudiobreniya („Minudiobreniya“).

(19)

Čtyři výrobci ve Společenství zařazení do vzorku:

(20)

Z 55 oslovených potenciálních dovozců dusičnanu amonného do Společenství odpověděly na dotazník pouze tři společnosti, které uvedly, že v průběhu posuzovaného období dotčený výrobek nedovážely.

(21)

Písemné připomínky zaslaly Výbor profesních zemědělských organizací v Evropské unii (COPA)/Všeobecná konfederace zemědělských družstev v Evropské unii (Cogeca), Národní svaz zemědělců z Anglie a Walesu a Federace švédských zemědělců.

(22)

V rámci obou šetření měly zúčastněné strany možnost se písemně vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v příslušném oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají důvod ke slyšení, byly vyslyšeny.

(23)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro svou analýzu a provedla inspekce na místě v provozovnách těchto společností:

Nebyly uskutečněny žádné inspekce na místě, protože žádný dovozce dusičnanu amonného z dotčené země nevyplnil dotazník.

(24)

Období šetření pro částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení týkající se dovozu od Eurochemu zahrnovalo období od 1. července 2004 do 30. června 2005 (dále jen „období šetření v rámci prozatímního přezkumu“).

(25)

Období šetření pro přezkum před pozbytím platnosti zahrnovalo období od 1. dubna 2006 do 31. března 2007 (dále jen „období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, OŠPP“). Zkoumání trendů významných pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2003 do konce období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „posuzované období“).

(26)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit změnu antidumpingových opatření uložených společnosti Eurochem a zachování konečného antidumpingového cla z dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska. Rovněž jim byla poskytnuta lhůta, ve které mohly k poskytnutým informacím vznést námitky. Jejich námitky byly zváženy a v odůvodněných případech vzaty v úvahu.

(27)

Dotčeným výrobkem je tentýž výrobek, který je vymezen v nařízení (ES) č. 945/2005, tj. pevná hnojiva kódů KN 3102 30 90, 3102 40 90, ex310229 00, ex310260 00, ex310290 00, ex310510 00, ex310520 10, ex310551 00, ex310559 00 a ex310590 91 obsahující více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného a pocházející z Ruska.

(28)

Stejně jako v předchozích šetřeních bylo zjištěno, že dusičnan amonný vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Rusku a dusičnan amonný vyvážený do Společenství z Ruska mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a použití. Pro účely stávajících šetření jsou tedy ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení obdobnými výrobky.

(29)

Dusičnan amonný vyrobený výrobním odvětvím Společenství je, pokud jde o fyzikální a technické vlastnosti, obdobným výrobkem k dusičnanu amonnému vyváženému Ruskem do Společenství.

(30)

Jelikož všechny výrobky, které Eurochem v období šetření v rámci prozatímního přezkumu prodal do Společenství, vyrobil výlučně jeden výrobce ve spojení, společnost NAK Azot, byla analýza běžné hodnoty a vývozní ceny provedena pouze ve vztahu k tomuto výrobci. Dumpingové rozpětí a případné clo, které z toho vyplývá pro dovoz výrobků společnosti NAK Azot, by se mělo rovněž vztahovat na společnost ve spojení Nevinka Azot.

(31)

Vzhledem k tomu, že byl do Společenství vyvážen pouze jeden typ výrobku, byla běžná hodnota stanovena ve vztahu k tomuto typu výrobku. Bylo zkoumáno, zda se v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení uskutečnil prodej dostatečného množství. Prodejní ceny jednotlivých transakcí na domácím trhu byly porovnány s celkovými výrobními náklady.

(32)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že náklady na energie, jako jsou elektřina a plyn, představují hlavní část výrobních nákladů a značnou část celkových výrobních nákladů. Za účelem prověření běžného obchodního styku bylo rovněž zkoumáno, zda záznamy dotčených stran přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem daného výrobku.

(33)

Šetření neprokázalo, že by záznamy přiměřeně neodrážely náklady na elektřinu. V této souvislosti se mimo jiné uvádí, že ceny za elektřinu zaplacené Eurochemem v období šetření v rámci prozatímního přezkumu byly ve srovnání s jinými zeměmi, jako např. s Kanadou a Norskem, v souladu s mezinárodními tržními cenami. Totéž však nelze říci o cenách plynu.

(34)

Pokud jde o dodávky plynu, na základě údajů zveřejněných mezinárodně uznávanými zdroji, které se zaměřují na trhy s energií, bylo zjištěno, že cena zaplacená Eurochemem byla ve skutečnosti zhruba na úrovni jedné pětiny vývozní ceny zemního plynu z Ruska. Navíc všechny dostupné údaje naznačují, že ceny plynu na domácím trhu v Rusku byly regulované ceny, které jsou výrazně pod úrovní tržních cen zemního plynu v zemích jako např. USA, Kanada, Japonsko a EU. Tyto čtyři trhy představují 46 % celosvětové spotřeby plynu a má se za to, že domácí cenové hladiny na těchto čtyřech trzích přiměřeně odrážejí náklady. Tyto trhy s plynem mohou být proto považovány za reprezentativní ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Dostupné informace rovněž naznačují, že prodejní ceny ruského plynu na domácím trhu dokonce nepokrývají náklady dodavatele plynu, společnosti Gazprom.

(35)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se mělo za to, že ceny plynu zaplacené NAK Azot během období šetření nemohou být použity pro určení výrobních nákladů dotčeného výrobku podle první věty čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Proto podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení musely být náklady NAK Azot, tj. v tomto případě náklady na dodávky plynu, upraveny tak, aby odrážely náklady spojené s výrobou a prodejem obdobného výrobku v období šetření v rámci prozatímního přezkumu. Vzhledem k tomu, že současný přezkum byl omezen na posouzení úrovně dumpingu ze strany Eurochemu, nebylo možno provést úpravu na základě nezkreslených cen, které v Rusku platí jiní výrobci či vývozci, protože tyto údaje nebyly k dispozici. Za těchto okolností bylo uznáno za vhodné založit tuto úpravu v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení na informacích z jiných reprezentativních trhů. V tomto případě byla upravená cena založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici bez nákladů na přepravu (dále jen „upravená cena ve Waidhausu“).

(36)

Výrobní náklady, které uvedla společnost NAK Azot, byly proto přepočítány tak, aby byly zohledněny upravené ceny plynu. Na základě těchto přepočítaných výrobních nákladů bylo zjištěno, že veškerý prodej domácího výrobku, který byl přímo srovnatelný s jediným typem výrobku vyváženého společností, byl neziskový, tj. nebyl proveden v rámci běžného obchodního styku. Musela být proto početně stanovena běžná hodnota. Ta byla v souladu s čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 základního nařízení stanovena na základě výrobních nákladů typu výrobku vyváženého do Společenství po výše uvedené úpravě cen plynu, navýšených o přiměřenou částku za prodejní, správní a režijní náklady a za zisk.

(37)

Prodejní, správní a režijní náklady a zisk nebylo možno stanovit na základě úvodní věty čl. 2 odst. 6 základního nařízení, protože NAK Azot neměl v běžném obchodním styku reprezentativní prodeje dotčeného výrobku na domácím trhu. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení nebylo možno uplatnit, protože je zde pouze jeden další prošetřovaný výrobce (Nevinka Azot). Rovněž nebylo možno uplatnit čl. 2 odst. 6 písm. b), protože by výrobní náklady NAK Azot na výrobky patřící do stejné obecné skupiny zboží musely být rovněž z výše uvedených důvodů upraveny o náklady na plyn. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk proto byly stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(38)

V souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení byly prodejní, správní a režijní náklady stanoveny na základě rozumné metody. Severoamerický trh se vyznačuje významným objemem domácího prodeje a vysokou úrovní hospodářské soutěže ze strany domácích i zahraničních společností. V tomto ohledu bylo přihlédnuto k veřejně dostupným informacím o předních společnostech podnikajících v oblasti hnojiv. Bylo zjištěno, že nejlépe by účelu šetření posloužily odpovídající údaje severoamerických výrobců (z USA a Kanady) vzhledem k široké dostupnosti spolehlivých a úplných veřejně dostupných finančních informací společností kótovaných na burze v této části světa. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly proto stanoveny na základě váženého průměru prodejních, správních a režijních nákladů a zisku z domácího prodeje výrobků stejné obecné skupiny (dusíkatá hnojiva) tří severoamerických výrobců, kteří patří mezi největší společnosti v odvětví dusíkatých hnojiv. Tito tři výrobci byli shledáni reprezentativními za odvětví dusíkatých hnojiv (v průměru přes 80 % obratu společnosti/obchodní divize) a jejich prodejní, správní a režijní náklady a zisk rovněž reprezentativními za společnosti úspěšně působící v tomto oboru.

(39)

Prodejní, správní a režijní náklady činily 6,9 %. Vypočítané průměrné ziskové rozpětí bylo 9,1 %. Je třeba poznamenat, že takto určená výše zisku nepřesahovala zisk dosahovaný ruskými výrobci při prodeji výrobků stejné obecné skupiny na domácím trhu.

(40)

Bylo zjištěno, že prodej dotčeného výrobku do Společenství v období šetření v rámci prozatímního přezkumu uskutečňoval Eurochem na základě smlouvy o obchodním zastoupení přes dva obchodníky ve spojení, z nichž jeden, Eurochem Trading, má sídlo ve Švýcarsku, a druhý, Cumberland, na Britských Panenských ostrovech. Druhý zmíněný obchodník ukončil na začátku roku 2005 svou činnost.

(41)

Vývozní cena byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě skutečně zaplacených vývozních cen nebo cen, které je třeba zaplatit, za výrobek prodaný za účelem vývozu ze země vývozu do Společenství.

(42)

Běžná hodnota a vývozní cena byly porovnány na základě cen ze závodu na úrovni NAK Azot. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení byla provedena náležitá úprava o rozdíly, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Stejně tak byly v oprávněných případech a po předložení ověřených důkazů provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na přepravu, manipulaci, nakládku, vedlejších nákladech, balení, úvěrech a provizích. Jelikož byl prodej určený na vývoz uskutečněn prostřednictvím výše zmíněných obchodníků ve spojení a jelikož tito obchodníci ve spojení plnili podobnou úlohu jako obchodní zástupce pracující za provizi, byly vývozní ceny upraveny rovněž u každého z těchto obchodníků podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Vzhledem k absenci spolupráce ze strany dovozců ve Společenství byla tato úprava stanovena na úrovni 1,5 %, neboť tato úroveň odráží provize zaplacené nezávislým obchodním zástupcům zabývajícím se obchodem s dotčeným výrobkem v původním šetření.

(43)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(44)

Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF na hranice Společenství před proclením je 28,3 %.

(45)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení byla provedena analýza s cílem určit, zda lze změnu okolností týkajících se dumpingu přiměřeně označit jako změnu trvalé povahy.

(46)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že běžná hodnota v původním šetření byla stanovena na základě ziskových prodejních cen na domácím trhu USA, neboť Rusko v té době nebylo zemí s tržním hospodářstvím. V kontextu stávajícího šetření v rámci přezkumu je Rusko považováno za zemi s tržním hospodářstvím, a běžná hodnota byla proto stanovena na základě výrobních nákladů Eurochemu, které byly v případě potřeby upraveny. Nepodařilo se zjistit nic, co by naznačovalo, že běžnou hodnotu stanovenou v průběhu stávajícího přezkumu nelze považovat za trvalou.

(47)

Porovnáním běžných hodnot a vývozních cen zjištěných v předchozím a ve stávajícím šetření bylo zjištěno, že při zohlednění srovnatelných typů výrobků se běžná hodnota významně zvýšila, ovšem průměrná vývozní cena vzrostla ještě více, což vedlo ke snížení míry dumpingu. Pokud jde o vývozní ceny pro jiné trhy, bylo zjištěno, že jsou obecně v souladu s vývozními cenami pro Společenství. Neprokázalo se, že prodej na vývoz se nebude i nadále uskutečňovat za dumpingové ceny, ač na nižší úrovni než v původním šetření.

(48)

Na základě toho lze soudit, že změnu okolností ve vztahu k původnímu šetření týkajícímu se dumpingu (vycházíme-li nyní ze srovnání běžné hodnoty a vývozních cen Eurochemu) lze rozumně považovat za změnu trvalé povahy.

(49)

Podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení by antidumpingové clo nemělo být vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí, ale mělo by být nižší než toto rozpětí, pokud toto menší clo postačuje k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Jelikož stávající cla vůči Rusku byla vypočítána na základě rozpětí újmy a jelikož nové dumpingové rozpětí stanovené ve stávajícím šetření je nižší než předchozí vypočítané rozpětí újmy, clo by mělo být upraveno na úroveň dumpingového rozpětí zjištěného ve stávajícím šetření, tj. na 28,3 %.

(50)

Vzhledem k závěrům vyvozeným ve vztahu k dumpingu a trvalé povaze změny okolností by individuální antidumpingové clo z dovozu dotčeného výrobku ve vztahu k Eurochemu mělo být změněno tak, aby zohlednilo nově zjištěné dumpingové rozpětí.

(51)

Jelikož je zjištěná míra dumpingu nižší než rozpětí újmy zjištěné v předchozím šetření, clo by mělo být stanoveno na zjištěné úrovni dumpingu.

(52)

Jelikož v původním šetření bylo clo uloženo jako specifická částka za tunu, měla by tato forma být zachována i ve stávajícím šetření. Clo je proto 32,82 EUR za tunu. Clo by v souladu s nařízením (ES) č. 945/2005 mělo být použito úměrně k obsahu dusičnanu amonného a jiných vedlejších látek a živin, pokud se jedná o hnojiva složená z dusičnanu amonného, jejichž obsah dusíku přesahuje 28 % hmotnostních.

(53)

Přestože toto clo vychází z údajů NAK Azot, jak je uvedeno výše, použije se na veškerý prodej společnosti Eurochem bez ohledu na to, který ze závodů ve spojení výrobek vyrobil.

(54)

Z důvodu jednotnosti se nejprve posuzovalo, zda v současné době dochází k dumpingu a zda pozbytí platnosti opatření pravděpodobně nepovede k přetrvání dumpingu.

(55)

Jak je uvedeno výše, na šetření spolupracovali tři vyvážející výrobci (Eurochem, Acron a Minudiobreniya).

(56)

Komise zkoumala, zda prodej na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem byly zkoumány výrobní náklady dotčeného výrobku vyrobeného a prodaného spolupracujícími výrobci na domácím trhu.

(57)

Hlavní surovinou při výrobě dotčeného výrobku je plyn, který představuje značnou část výrobních nákladů. V souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení bylo zkoumáno, zda záznamy dotčených stran přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku.

(58)

Na základě údajů zveřejněných mezinárodně uznávanými zdroji, které se zaměřují na trhy s energií, bylo zjištěno, že ceny zaplacené ruskými výrobci na základě vládního nařízení byly neobvykle nízké. Pro ilustraci, ceny činily přibližně jednu čtvrtinu vývozní ceny zemního plynu z Ruska a byly rovněž výrazně nižší než cena plynu placená výrobci ve Společenství.

(59)

Protože náklady na plyn nebyly v záznamech spolupracujících výrobců přiměřeně podchyceny, musely být příslušným způsobem upraveny. Z důvodu neexistence dostatečně reprezentativních nezkreslených cen plynu na ruském domácím trhu bylo považováno za vhodné založit úpravu podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení na informacích z jiných reprezentativních trhů. V tomto případě byla upravená cena založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici bez nákladů na přepravu a upravena tak, aby odrážela místní náklady na distribuci (dále jen „upravená cena ve Waidhausu“). Waidhaus je hlavním centrem prodeje ruského plynu do EU a největším trhem s ruským plynem. Lze jej proto považovat za reprezentativní trh.

(60)

V souvislosti s upravenou cenou ve Waidhausu vznesli ruští vývozci řadu připomínek.

(61)

Za prvé tvrdili, že úprava ceny plynu, kterou platí na domácím trhu, není odůvodněná, protože účetní záznamy plně odrážejí náklady spojené s výrobní a prodejní činností obdobného výrobku v zemi původu. Na podporu tohoto tvrzení byla předložena studie nezávislé poradenské firmy uvádějící, že cena plynu placená ruskými vývozci odrážela veškeré náklady na výrobu a prodej plynu, které vznikly dodavateli plynu. Je třeba poznamenat, jak uvádí sama studie, že náklady na plyn a dodávku plynu ruským výrobcům dusičnanu amonného, použité při srovnání, byly odhadovanými náklady a nikoli skutečnými náklady vynaloženými během období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Není rovněž jasné, zda takto určené náklady byly veškerými náklady ve smyslu základního nařízení, tj. včetně veškerých nákladů na výrobu a veškerých prodejních, správních a režijních nákladů spojených s výrobou a prodejem plynu. Rovněž je třeba uvést, že dostupné údaje o nákladech dodavatele plynu nebylo v rámci tohoto řízení možné ověřit a z dostupných údajů nelze poznat, zda prodejní ceny ruského plynu na domácím trhu zahrnují náklady dodavatele plynu, kterým je Gazprom, během celého období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti.

(62)

V každém případě se má za to, že podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení samotná skutečnost, že cena plynu účtovaná dodavatelem jeho klientům pokrývá náklady, není jako taková kritériem pro určení, zda náklady na výrobu obdobného výrobku zanesené v účetních záznamech společnosti přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem šetřeného výrobku. Z výše uvedených důvodů (publikace mezinárodně uznávaných zdrojů, které se zaměřují na trhy s energií, a srovnání cen plynu v Rusku s cenami vyváženého ruského plynu) bylo shledáno, že tomu tak není. Za druhé, ruští výrobci dusičnanu amonného pominuli zjevný výrazný rozdíl mezi cenou plynu placenou na ruském domácím trhu a cenou pro vývoz zemního plynu z Ruska na straně jedné a cenou placenou výrobci ve Společenství na straně druhé. Rovněž pominuli skutečnost, že domácí ceny zemního plynu jsou v Rusku regulovány a nelze předpokládat, že přiměřeně odrážejí cenu, která by byla běžně účtována na trhu s nezkreslenými cenami. Proto, i kdyby cena za plyn zaplacená výrobcem dusičnanu amonného pokrývala jednotkové náklady na výrobu a prodej plynu vzniklé jeho dodavateli, nejsou tyto argumenty směrodatné, protože tržní cena plynu nemusí být přímo spojená s náklady na jeho výrobu a prodej, a ceny, za které ruské společnosti nakupovaly plyn v průběhu období šetření v rámci prozatímního přezkumu, jsou nadále státem regulované a výrazně pod úrovní cen na neregulovaných trzích, jak je vysvětleno výše (cena plynu v Rusku v průběhu období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti činila přibližně jednu čtvrtinu jeho vývozní ceny). Tato námitka musela být tudíž zamítnuta.

(63)

Ruští výrobci dále tvrdili, že provedením úpravy ceny plynu byla ve skutečnosti použita metodika pro určení běžné hodnoty, kterou základní nařízení nepředpokládá. Proto nahrazením nákladů na plyn na domácím trhu náklady na základě upravené ceny ve Waidhausu a z důvodu, že tyto náklady představují hlavní část celkových nákladů obdobného výrobku, a tudíž i početně stanovené běžné hodnoty, by tak běžná hodnota byla ve skutečnosti určena na základě údajů z třetího „reprezentativního“ trhu. V tomto ohledu argumentovali tím, že pro země s tržním hospodářstvím základní nařízení předpokládá pouze následující metodiky pro určení běžné hodnoty: i) podle ceny obdobného výrobku na domácím trhu v běžném obchodním styku, anebo v případě, že prodej není realizován v běžném obchodním styku, ii) podle výrobních nákladů v zemi původu (s připočtením přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady a na zisk) nebo iii) podle reprezentativních cen platných při vývozu obdobného výrobku do příslušné třetí země. Závěrem ruští vývozci konstatovali, že z tohoto důvodu by běžná hodnota neměla vycházet z údajů ze třetího reprezentativního trhu.

(64)

V této souvislosti je za prvé třeba poznamenat, že běžná hodnota byla stanovena v souladu s metodikou uvedenou v čl. 2 odst. 1) až 6) základního nařízení. Nicméně, aby bylo možné zjistit, zda byl prodej na domácím trhu uskutečněn v běžném obchodním styku z důvodu ceny, tj. zda byl ziskový, musí se nejprve určit, zda byly náklady výrobce dusičnanu amonného přijatelným základem ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Teprve po spolehlivém stanovení nákladů může být zvolena vhodná metoda ke stanovení běžné hodnoty. Proto je nesprávné tvrdit, že spolehlivé určení nákladů v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení představuje použití nové metodiky pro určení běžné hodnoty. Argumenty ruských výrobců bylo proto v tomto ohledu nutné zamítnout.

(65)

Dále tvrdili, že i v případě, že má být provedena úprava nákladů na zemní plyn na domácím trhu, cena za ruský zemní plyn ve Waidhausu nebyla spolehlivým základem pro tuto úpravu, protože tato cena je stanovena na základě dlouhodobých smluv o dodávkách plynu, v nichž je vzorec pro výpočet ceny vázán na ceny ropných produktů, a proto nesouvisí s náklady na výrobu a dodávky plynu Eurochemu v Rusku. Dále argumentovali tím, že cena za ruský plyn ve Waidhausu není spolehlivá, protože je ovlivněna nadměrně vysokou a možná i nekonkurenční cenou plynu na domácím trhu v Německu, kterou prošetřují německé orgány na ochranu hospodářské soutěže.

(66)

V prvé řadě je nutno poznamenat, že jedním z hlavních kritérií pro výběr základu pro stanovení cen plynu bylo to, zda přiměřeně odráží cenu, která by byla běžně účtována na trhu s nezkreslenými cenami. Tato podmínka je v případě cen ve Waidhausu bezesporu splněna. Kromě toho je zdaleka největší objem plynu z Ruska dovážen přes centrum Waidhaus, a proto představuje vhodný základ pro úpravu. Z tohoto důvodu byl Waidhaus považován za reprezentativní trh a za přijatelný základ pro určení nákladů na plyn ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Za druhé, skutečnost, zda je cena ovlivňována náklady, není sama o sobě směrodatná, pokud přiměřeně odráží cenu, která by byla běžně účtována na trzích s nezkreslenými cenami. Pokud jde o cenu plynu dováženého prostřednictvím centra Waidhaus, neexistují žádné náznaky zásahu státu do tvorby ceny, a tato podmínka je tak splněna. Pokud jde o tvrzení o nekonkurenční ceně plynu na domácím trhu v Německu, je nutno poznamenat, že šetření Spolkového kartelového úřadu (Bundeskartellamt) stále probíhá a zatím nebyly vyvozeny žádné závěry. Kromě toho se toto šetření týká cen, za které hlavní němečtí distributoři plynu prodávají plyn na německém domácím trhu, a nikoli ceny, za kterou nakupují plyn dovážený z Ruska. Na rozdíl od tvrzení nemusí tyto dvě ceny nutně souviset, protože ekonomické zájmy distributorů plynu a jejich odběratelů jsou přesně opačné. Proto lze předpokládat, že se distributoři snaží udržovat prodejní cenu na co nejvyšší možné úrovni, přičemž ve snaze o dosažení maximálního zisku je zároveň v jejich obchodním zájmu udržovat nákupní cenu na co nejnižší úrovni. Argument, že německé subjekty nemají motivaci sjednávat ve Waidhausu nízké ceny za plyn dovážený z Ruska, jsou pouhou domněnkou bez jakéhokoli faktického základu. V důsledku toho byly tyto argumenty zamítnuty.

(67)

Dále ruští výrobci tvrdili, že pokud má být provedena úprava nákladů na zemní plyn na domácím trhu, měla by vycházet z neregulovaných cen plynu v Rusku. Za prvé, pouze skutečnost, že Komise mohla vybrat jiný základ, nečiní volbu centra Waidhaus nepřiměřenou. Hlavním kritériem pro výběr základu pro stanovení ceny plynu je to, zda přiměřeně odráží cenu, která by byla běžně účtována na trzích s nezkreslenými cenami. Tato podmínka je v případě cen ve Waidhausu bezesporu splněna. Za druhé, skutečnost, že objem plynu prodaného za neregulované ceny na domácím trhu byl v průběhu období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti jen malý (méně než 2 %) a že takové ceny byly podstatně blíže regulované domácí ceně než volně určované ceně vývozní, jasně naznačuje, že tyto neregulované ceny byly převažujícími regulovanými cenami zkresleny. Proto nemohly být neregulované ceny na domácím trhu použity.

(68)

Kromě toho namítali, že se ceny zemního plynu na domácímu trhu v Rusku regulované státem neustále zvyšují. Proto nelze cenu na domácím trhu považovat za nekonkurenční nebo nepřiměřeně nízkou. V této souvislosti bylo uvedeno, že ruská vláda přijala předpis ( 12 ) o zavedení státního programu, v jehož důsledku budou ceny plynu v Rusku pro průmyslové uživatele do roku 2011 několikanásobně zvýšeny.

(69)

Tento argument není odůvodněný, protože správným kritériem pro výběr reprezentativního trhu není to, zda jsou ceny ziskové nebo zda se zvyšují, ale to, zda přiměřeně odrážejí běžně účtovanou cenu na trzích s nezkreslenými cenami. V případě cen regulovaných státem tomu tak není, a to i pokud se neustále zvyšují. Z tohoto důvodu byly tyto argumenty zamítnuty.

(70)

Dále navrhovali použít jako alternativní základ pro úpravu ruskou cenu při vývozu na sousední trhy, avšak neposkytli žádné další informace nebo podklady o těchto trzích. Bylo stanoveno, že ruské ceny pro vývoz plynu do pobaltských států, o nichž byly určité údaje dostupné, nebyly dostatečně reprezentativní z důvodu relativně malých objemů vývozu do těchto zemí. Navíc nebyly dostupné potřebné údaje o přepravních a distribučních nákladech, a proto v tomto případě nemohly být spolehlivé ceny pro vývoz do pobaltských států stanoveny. Proto nebylo možné tyto ceny použít jako základ pro úpravu.

(71)

Také argumentovali tím, že pokud by byla použita vývozní cena ve Waidhausu, mělo by být od ceny ve Waidhausu odečteno ruské vývozní clo vztahující se na veškerý vývoz, protože by nevzniklo na domácím trhu.

(72)

Je pravdou, že tržní cena ve Waidhausu, který byl považován za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení, je cenou po uplatnění vývozních daní, a nikoli cenou bez těchto daní. Z hlediska kupujícího je relevantní cena, kterou musí zaplatit ve Waidhausu, a v tomto ohledu není směrodatné, jaké procento ceny tvoří vývozní daň a jaké procento je zaplaceno dodavateli plynu. Dodavatel plynu na druhou stranu bude vždy usilovat o maximalizaci své ceny, a proto bude účtovat co nejvyšší cenu, kterou jsou jeho zákazníci ochotni zaplatit. Vzhledem k tomu, že tato cena je vždy poměrně vysoko nad výrobními náklady a umožňuje dodavateli plynu dosáhnout značných zisků, jeho cenové nastavení není primárně ovlivněno výší vývozní daně, ale tím, jakou cenu jsou jeho zákazníci ochotni zaplatit. Proto se dospělo k závěru, že cena zahrnující vývozní daň a nikoli cena bez vývozní daně je nezkreslenou cenou určovanou trhem. Proto byly argumenty v tomto ohledu zamítnuty.

(73)

V této souvislosti ruští vývozci rovněž tvrdili, že by k vývozní ceně ve Waidhausu neměla být připočtena přirážka místního distributora s tím, že zisky distributorů již jsou zahrnuty do ceny ve Waidhausu. V tomto ohledu prohlašovali, že místními distributory v Rusku byly výhradně dceřiné společnosti dodavatele plynu a připočtení zisku těchto distributorů tak může představovat dvojí započtení. Též uváděli, že by se měla vzít v úvahu přirozená komparativní výhoda Ruska. Dále argumentovali tím, že vzhledem k tomu, že je plyn široce dostupný v Rusku, ale nikoli ve Společenství, jsou ceny na domácím ruském trhu přirozeně nižší, než je cena vyváženého plynu, což by mělo být zohledněno při určování úpravy cen plynu zaplacených na domácím trhu. Navíc tvrdili, že jedna strana nepoužívala během období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti pro dodávku zemního plynu z hlavních vysokotlakých potrubí do svých výrobních závodů nízkotlaký potrubní systém místních distributorů. Úpravy ceny plynu by proto neměly zahrnovat ceny za regionální přepravu.

(74)

Za prvé je třeba poznamenat, že přirážky místních distributorů neobsahují pouze ziskové rozpětí těchto společností, ale i jejich náklady mezi nákupem a opětovným prodejem zemního plynu.

(75)

Za druhé, tento argument již nelze dostatečně ověřit. Důvodem je skutečnost, že dodavatel plynu v Rusku a jeho přidružené společnosti nebyly předmětem současného šetření, a tudíž nebyly k dispozici dostatečné informace o organizaci a o struktuře nákladů. Je třeba také poznamenat, že situace v Rusku v tomto ohledu není, mimo jiné z důvodu úzkého propojení mezi dodavatelem plynu a ruskou vládou, natolik transparentní, aby umožňovala dostatečný přístup k nezbytným důkazům.

(76)

Ruští vývozci navíc nebyli schopni předložit žádné další údaje nebo informace svědčící o tom, zda vůbec a do jaké míry byly distribuční náklady ve skutečnosti do ceny ve Waidhausu zahrnuty. Jelikož však domácí zákazníci nakupovali plyn od místních dodavatelů, bylo nutno předpokládat, že alespoň za služby související s prodejem platili místní distribuční náklady, které jako takové nejsou zahrnuty v neupravené ceně ve Waidhausu.

(77)

V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že i když by cenové úpravy nezahrnovaly náklady na přepravu, dopad na početní stanovení dumpingového rozpětí by byl podstatný, ale výsledné dumpingové rozpětí by bylo stále značné a neměnilo by závěry přezkumu před pozbytím platnosti. Proto byl tento argument zamítnut. Pokud však výrobci dodají dostatečné a ověřitelné důkazy, jež by umožnily snížit dumpingové rozpětí, Komise může v tomto ohledu zvážit zahájení šetření v rámci prozatímního přezkumu.

(78)

Pokud jde o uváděné komparativní výhody v souvislosti s dostupností zemního plynu v Rusku, je nutno podotknout, že hlavním kritériem pro výběr cen ve Waidhausu jako základu pro stanovení cen plynu je skutečnost, že přiměřeně odrážejí cenu běžně účtovanou na trzích s nezkreslenými cenami. Tržní podmínky převládající na domácím trhu nejsou v této souvislosti směrodatné. Tento argument proto musel být zamítnut.

(79)

Prodejní, správní a režijní náklady a zisk nebylo možno stanovit na základě úvodní věty čl. 2 odst. 6 nebo čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení, protože žádný ze spolupracujících vývozců neměl v běžném obchodním styku reprezentativní prodeje dotčeného výrobku na domácím trhu. Rovněž nebylo možno uplatnit čl. 2 odst. 6 písm. b), protože by výrobní náklady vývozních výrobců na výrobky patřící do stejné obecné skupiny zboží musely být rovněž z důvodů uvedených v 58. a 59. bodě odůvodnění upraveny o náklady na plyn. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk proto byly stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. V souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení byly prodejní, správní a režijní náklady stanoveny na základě rozumné metody. Severoamerický trh se vyznačuje významným objemem domácího prodeje a vysokou úrovní konkurence ze strany domácích i zahraničních společností. V tomto ohledu bylo přihlédnuto k veřejně dostupným informacím o předních společnostech podnikajících v oblasti hnojiv. Bylo zjištěno, že nejlépe by účelu šetření posloužily odpovídající údaje severoamerických výrobců (z USA a Kanady) vzhledem k široké dostupnosti spolehlivých a úplných veřejně dostupných finančních informací společností kótovaných na burze v této části světa. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly proto stanoveny na základě váženého průměru prodejních, správních a režijních nákladů a zisku z domácího prodeje výrobků stejné obecné skupiny (dusíkatá hnojiva) tří severoamerických výrobců, kteří patří mezi největší společnosti v odvětví dusíkatých hnojiv. Tito tři výrobci byli shledáni reprezentativními za odvětví dusíkatých hnojiv a jejich provozní, správní a režijní náklady a zisk rovněž reprezentativními za společnosti úspěšně podnikajících v tomto odvětví. Je třeba poznamenat, že takto stanovená výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku nepřesáhla prodejní, správní a režijní náklady vzniklé ruským spolupracujícím společnostem a zisk těchto společností.

(80)

Ve všech případech, kdy byl dotčený výrobek vyvezen do Společenství nezávislým odběratelům, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tedy na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo cen, které je třeba zaplatit.

(81)

V případech, kdy se prodej uskutečnil prostřednictvím dovozce ve spojení, byla vývozní cena stanovena na základě cen, které uvedený dovozce ve spojení při dalším prodeji účtuje nezávislým odběratelům. Byly provedeny úpravy zohledňující veškeré náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(82)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen. Stejně tak byly v oprávněných případech a po předložení ověřených důkazů provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na přepravu, pojištění, manipulaci, nakládku, ve vedlejších nákladech, provizích, balení a úvěrech.

(83)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(84)

Šetření ukázalo, že v průběhu období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti docházelo k dumpingu. Srovnáním váženého průměru skutečných vývozních cen s váženým průměrem běžné hodnoty bylo zjištěno dumpingové rozpětí více než 74 % u Eurochemu, více než 54 % u Acronu a více než 92 % u společnosti Minudiobreniya.

(85)

V roce 2003 se dovoz z Ruska snížil z přibližně 785 000 tun na asi 155 891 tun v období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Jeho podíl na trhu (asi 2 %) je stále značný. Na toto snížení mělo vliv přistoupení desíti nových členských států ke Společenství v roce 2004 a dvou nových členských států v roce 2007, které před uvedenými daty dovážely z Ruska bez antidumpingových cel, a stávající úroveň platných cel.

(86)

Je třeba poznamenat, že ruští vývozci se již dříve pokusili svůj vývoz do Společenství nezákonně zvýšit dvěma způsoby. V roce 1998 byla cla nařízením (ES) č. 663/98 zvýšena na svou stávající úroveň (47 EUR/tunu nebo přibližně 40 % stávající ruské vývozní ceny), protože bylo zjištěno, že vývozci praktikovali absorpci (tj. vývozní ceny byly sníženy, a tím se zvýšil dumping).

(87)

V červnu 2005 byla cla nařízením (ES) č. 945/2005 rozšířena na jiné formy dusičnanu amonného, které Rusko vyváží a které, ač byly prohlašovány za „vícesložková hnojiva“, byly ve skutečnosti dusičnanem amonným. To dokazuje, že ruští vývozci se systematicky snaží zvýšit objem vývozu dusičnanu amonného do Společenství za dumpingové ceny.

(88)

Rovněž je třeba poznamenat, že během období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti bylo přibližně 50 % vývozu ruských spolupracujících výrobců do Společenství uskutečněno do Bulharska a Rumunska (na která se antidumpingová cla vztahují až od 1. ledna 2007). Skutečnost, že vývoz do těchto zemí byl před rozšířením dumpingový, dává tušit, že pokud by opatření zanikla, pravděpodobně by docházelo k dumpingu.

(89)

Šetření ukázalo, že ruští vývozci při prodeji na trhy ve třetích zemích praktikují dumping. Ceny při vývozu na tyto trhy jsou v nejlepším případě na úrovni cen při vývozu do Společenství.

(90)

Kromě toho se na dovoz dusičnanu amonného z Ruska vztahují značná antidumpingová opatření v Austrálii a v USA. Výše uvedené naznačuje strukturální sklon k praktikování dumpingu a pravděpodobnost, že vývoz do Společenství by v případě zrušení opatření byl uskutečňován za dumpingové ceny.

(91)

Odhadovalo se, že v průběhu období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti se volná kapacita známých ruských vývozců pohybovala v rozmezí 1,7 až 2,3 milionů tun. Toto množství by odpovídalo přibližně jedné čtvrtině celkové spotřeby dusičnanu amonného ve Společenství. Při šetření nebyly zjištěny žádné faktory, které by zabránili aktivaci této kapacity v krátkém časovém úseku. Byla analyzována pravděpodobnost využití této volné kapacity.

(92)

Některé největší vývozní trhy s dusičnanem amonným na světě jsou chráněny před ruským dovozem. Na dovoz dusičnanu amonného z Ruska se především vztahují značná antidumpingová opatření v Austrálii a v USA a naprostý zákaz v Číně. Byl tedy učiněn závěr, že takovou volnou kapacitu by tyto trhy s veškerou pravděpodobností neabsorbovaly.

(93)

Ruští vývozci argumentovali tím, že spotřeba zemí SNS se od roku 2005 stále zvyšuje a očekává se, že se i v nadcházejících letech bude stále zvyšovat a že ruská produkce dusičnanu amonného bude v prvé řadě zaměřena na plné uspokojení těchto trhů. Tato tvrzení nebyla odpovídajícím způsobem podložena ověřitelnými důkazy. Kromě toho se jevila jako neúplná v tom smyslu, že nezohledňovala existenci produkce dusičnanu amonného v jiných státech SNS, která by mohla ruskému prodeji na těchto trzích dobře konkurovat. Údajný vývoj spotřeby SNS by podle statistiky IFA ( 13 ) v každém případě zachoval značný objem dostupné volné kapacity v krátkodobém a střednědobém horizontu. Vzhledem ke stávající úrovni cen ve Společenství, která je podle údajů, jež poskytly spolupracující společnosti, značně vyšší než v Rusku a na trzích SNS, je pravděpodobné, že ruské společnosti mají větší podnět k využívání volné kapacity pro vývoz do Společenství než pro prodej na domácím trhu nebo na trzích SNS.

(94)

Nebyla učiněna žádná prohlášení ohledně pravděpodobnosti, že by prodej na trhy jiných třetích zemí výše uvedenou volnou kapacitu absorboval. V rámci šetření byla v každém případě provedena analýza trhů jiných třetích zemí na základě informací, jež poskytly spolupracující strany, a na základě spotřeby těchto zemí, zdrojů dusičnanu amonného a cenových úrovní bylo zjištěno, že dotyčné trhy pravděpodobně neabsorbují další ruský vývoz v takové míře, aby volné kapacity, jež jsou k dispozici pro vývoz do Společenství, ztratily na svém významu.

(95)

Bylo potvrzeno, že Společenství je nejdůležitějším trhem s dusičnanem amonným ve světě, že blízkost Ruska usnadňuje logistiku a že ruští vývozci mají ve Společenství dobře rozvinuté distribuční kanály.

(96)

Závěrem bylo zjištěno, že pokud by stávající opatření byla zrušena, významnou část dalšího vývozu do Společenství by na základě využití dostupné volné kapacity s veškerou pravděpodobností uskutečňovali ruští vývozci.

(97)

Výše uvedené rozdíly mezi cenovými úrovněmi ve Společenství a na trzích třetích zemí vyzdvihují skutečnost, že pro ruské vývozce by bylo výhodnější přesměrovat vývoz ze třetích zemí do Společenství. Z tohoto zdroje by tudíž mohla plynout podstatná množství pro vývoz.

(98)

Dospělo se tudíž k závěru, že vzhledem k relativní úrovni cen, volným kapacitám a výše pozorovaným podnětům je v případě zrušení stávajících opatření pravděpodobné, že dojde k: i) dumpingu a ii) výraznému navýšení množství vyváženého do Společenství.

(99)

Ve Společenství vyrábí obdobný výrobek dvacet tři výrobců, jejichž výstup tvoří celkovou výrobu obdobného výrobku ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(100)

Při šetření spolupracovalo jedenáct výrobců ve Společenství:

(101)

Jelikož těchto jedenáct výrobců ve Společenství představovalo více než 75 % celkové výroby ve Společenství v průběhu období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, má se za to, že představují významný podíl celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Má se proto za to, že tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a nadále budou označováni jako „výrobní odvětví Společenství“.

(102)

Jak je uvedeno výše, byl vybrán vzorek čtyř společností. Všichni výrobci ve Společenství zařazení do vzorku spolupracovali a zaslali ve stanovených lhůtách odpovědi na dotazník. Kromě toho zbývající spolupracující výrobci včas zaslali určité obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(103)

Zjevná spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, objemu prodeje ostatních výrobců ve Společenství na trhu Společenství a údajů Eurostatu o všech dovozech do EU. Vzhledem k rozšíření Evropské unie v letech 2004 a 2007 byly z důvodu jasnosti a jednotnosti analýzy veškeré ukazatele újmy stanoveny na základě trhu EU-27 pro celé posuzované období.

(104)

Mezi roky 2003 a 2006 se spotřeba Společenství snížila o 16 % a poté v období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti opět částečně vzrostla. Celkově je zaznamenávána klesající tendence, která se odráží v celkovém poklesu o 10 % mezi rokem 2003 a obdobím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti.

(105)

V následující tabulce je popsán vývoj objemů, podílů na trhu a průměrných cen dovozu z Ruska. Uvedené množstevní a cenové tendence vycházejí z údajů Eurostatu.

(106)

Objem dovozu z Ruska během posuzovaného období klesl. Podíl tohoto dovozu na trhu rovněž klesl z 9,5 % v roce 2003 na 2,1 % v období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Ceny se v průběhu posuzovaného období zvýšily ze 73 na 124 EUR/t. Tento vývoj je odrazem celkové zvyšující se tendence, kterou lze pozorovat na světovém trhu, nikoli však odrazem zvýšení cen hlavní suroviny – plynu.

(107)

Srovnání ukázalo, že dovoz z Ruska představoval vůči výrobnímu odvětví Společenství cenové podbízení o více než 30 % nebo alespoň 60 EUR/tunu, nepočítaje uplatňované antidumpingové clo. I v případě, že se antidumpingové clo přičte k ruským vývozním cenám, cenové podbízení stále činí více než 7 % nebo alespoň 13 EUR/tunu.

(108)

V následující tabulce jsou uvedeny objemy dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období. Uvedené množstevní a cenové tendence opět vycházejí z údajů Eurostatu.

(109)

Zatímco Gruzie od roku 2003 do období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti zvýšila objem svého vývozu, na Ukrajině a v jiných třetích zemích došlo v posuzovaném období k poklesu. Je třeba uvést, že na dovoz z Ukrajiny se vztahuje antidumpingové clo v rozmezí od 29,26 EUR za tunu do 33,25 EUR za tunu, které bylo rozšířeno nařízením (ES) č. 442/2007. V tomto ohledu je rovněž třeba poznamenat, že ceny dovozu ze všech třetích zemí byly v celém posuzovaném období trvale vyšší než ceny dovozu z Ruska.

(110)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Společenství.

(111)

Bylo zjištěno, že někteří spolupracující výrobci ve Společenství obdobný výrobek dále zpracovávají. Výsledné výrobky na trhu obdobnému výrobku nekonkurují.

(112)

Dusičnan amonný využitý pro vlastní potřebu nevstupuje na otevřený trh, a proto dovozu dotčeného výrobku přímo nekonkuruje. Proto se dále šetřilo, do jaké míry a zda vůbec se musí při analýze přihlížet k následnému využití obdobného výrobku vyrobeného výrobním odvětvím Společenství. Šetření ukázalo, že využití pro vlastní potřebu představuje nezanedbatelnou část produkce výrobního odvětví Společenství, tj. až 25 % celkové produkce během posuzovaného období. Dotčená množství nebyla zohledněna nebo byla případně v souladu s níže uvedeným zohledněna odděleně z důvodu analýzy jednotlivých ukazatelů újmy.

(113)

V případech, kdy se vybírá vzorek, se v souladu se zavedenou praxí posuzují některé ukazatele újmy (výroba, výrobní kapacita, prodej, podíl na trhu, růst, zaměstnanost a produktivita) pro celé výrobní odvětví Společenství (v dále uvedených tabulkách jen „VOS“), zatímco ukazatele újmy spojené s výkonností jednotlivých společností, tj. ceny, zásoby, výrobní náklady, ziskovost, mzdy, investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost navýšení kapitálu, se posuzují na základě informací shromážděných od výrobců ve Společenství zařazených do vzorku (v dále uvedených tabulkách jen „VZV“).

(114)

Celková produkce výrobního odvětví Společenství, včetně produkce pro vlastní potřebu, byla v letech 2003 až 2005 relativně stabilní na úrovni 8,4 milionů tun. V roce 2006 poklesla na přibližně 7,7 milionů tun a v období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti se zvýšila na svou původní úroveň z roku 2003. Produkce pro vlastní potřebu poklesla v letech 2003 až 2006 a zvýšila se v období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti. Zvýšení v období šetření v rámci přezkumu před pozbytí platnosti bylo zejména dáno skutečností, že jeden hospodářský subjekt v daném období provedl restrukturalizaci s cílem rozvíjet svou vlastní vnitřní spotřebu. Produkce za účelem obchodu se mezi rokem 2003 a obdobím šetřením v rámci přezkumu před pozbytím platnosti snížila o 5 %.

(115)

Výrobní kapacita vykazovala v letech 2003 až 2006 snižující se tendenci. K jejímu zvýšení došlo v období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, kdy jeden z výrobců Společenství restrukturalizoval svá zařízení pro vlastní potřebu. Jak již bylo uvedeno v původním šetření, využití kapacity pro tento typ výroby a odvětví může být ovlivněno výrobou jiných výrobků, které lze vyrábět na stejném výrobním zařízení, a má proto jako ukazatel újmy menší význam.

(116)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se mezi rokem 2003 a obdobím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti snížil o 8 %. Tento vývoj je v souladu s obecnou tendencí klesající spotřeby na trhu Společenství.

(117)

Podíl na trhu, který zaujímalo výrobní odvětví Společenství, se zvýšil o 3,3 procentního bodu v letech 2003 a 2005 a následně v období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti poklesl o 1,6 procentního bodu. Celkově se jednalo o nárůst o 1,7 procentního bodu.

(118)

Vzhledem k tomu, že pokles prodeje byl mírně nižší než pokles spotřeby, výrobní odvětví Společenství získalo určitý podíl na trhu.

(119)

Míra zaměstnanosti výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 2003 a obdobím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti snížila o 8 %, tudíž zde došlo k významnějšímu poklesu než u produkce. To odráží snahu výrobního odvětví Společenství o trvalé zvyšování jeho produktivity a konkurenceschopnosti.

(120)

Roční produkce na osobu zaměstnanou ve výrobním odvětví Společenství se od roku 2003 do období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti zvýšila o 9 %, což prokazuje společný kladný účinek snížení počtu zaměstnanců a zvýšení produkce ve výrobním odvětví Společenství.

(121)

Dovoz z Ruska se uskutečňoval za značně dumpingové ceny. Objemy představovaly podíl na trhu ve výši asi 2 %, což v případě komoditních výrobků, jako je dusičnan amonný, může mít značný dopad na výrobní odvětví Společenství jako celek. Zdá se však, že opatření v tomto případě neutralizovala většinu tohoto účinku.

(122)

Průměrné čisté prodejní ceny výrobců ve Společenství zařazených do vzorku se mezi rokem 2003 a obdobím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti značně zvýšily, což odráží převažující příznivé mezinárodní tržní podmínky pro dusičnan amonný v témže období, ale též tlak na zvýšení prodejních cen v důsledku vyšších vstupních nákladů (zejména plynu).

(123)

Úroveň konečných zásob výrobců zařazených do vzorku se mezi rokem 2003 a obdobím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti více než zdvojnásobila. To může odrážet vzrůstající problémy s prodejem v kontextu klesající spotřeby.

(124)

Jak ukazuje následující tabulka, průměrná mzda na jednoho zaměstnance vzrostla od roku 2003 do období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti o 13 %. S ohledem na míru inflace a celkového snížení zaměstnanosti se má za to, že tento nárůst mezd je mírný.

(125)

Roční investice, které čtyři výrobci zařazení do vzorku investovali do obdobného výrobku, se během posuzovaného období vyvíjely příznivě, což znamená, že i přes určité výkyvy vzrostly o 121 %. Investice souvisely zejména s modernizací strojního vybavení. Svědčí to o snaze výrobního odvětví Společenství trvale zlepšovat svou produktivitu a konkurenceschopnost.

(126)

Obecně se ziskovost pohybovala v rozsahu 8 %. Tento rozsah je definován jako úroveň, které má být dosaženo bez dumpingu působícího újmu. To svědčí o pozitivním dopadu těchto opatření. Rok 2006 a období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti však vykázaly méně příznivé výsledky, což poukazuje na to, že v tomto ohledu zde panuje určitá křehkost. Návratnost vynaloženého kapitálu vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě aktiv (po odpisu) po celé posuzované období v zásadě sledovala uvedenou tendenci ziskovosti.

(127)

Peněžní tok se během posuzovaného období mírně snížil o 6 %, poté, co vykázal určité výkyvy a v roce 2006 dosáhl obzvláště nízké úrovně. Je třeba poznamenat, že ziskovost čistého prodeje též dosáhla své nejnižší úrovně v roce 2006 a během období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti opět vzrostla.

(128)

Šetření neodhalilo, že by výrobci ve Společenství zařazení do vzorku měli potíže se získáváním kapitálu. V této souvislosti je třeba uvést, že několik těchto společností je součástí velkých skupin, takže financují své činnosti v rámci skupiny, k níž náleží, buď prostřednictvím cash-poolingu nebo vnitroskupinových půjček poskytovaných mateřskými společnostmi.

(129)

Mezi rokem 2003 a obdobím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti vykázaly ukazatele újmy s drobnými odchylkami zlepšení. Podíl na trhu se zvýšil, i když ne významně a nikoliv z důvodů prodeje (který se snížil), ale spíše díky nadprůměrnému poklesu spotřeby. Jednotkové prodejní ceny se zvýšily, avšak ve velké míře v důsledku nárůstu vstupních nákladů, a méně, než bylo možné očekávat v souvislosti s vyššími cenami hnojiv. Výroba se nesnížila, ačkoli spotřeba poklesla – zjevně nikoliv v důsledku zlepšené pozice výrobního odvětví Společenství na trhu, avšak spíše v důsledku zvýšení produkce pro vlastní potřebu, což je zdánlivým odrazem obranné reakce na menší poptávku. Ziskovost se též obecně zlepšila, avšak v roce 2006 a v období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti vykazovala určitou křehkost.

(130)

Peněžní tok do určité míry odrážel tendence, jež byly pozorovány u zisků. Mzdy mírně vzrostly a výrobní odvětví Společenství pokračovalo v investicích. Produktivita se zvýšila, což je odrazem snahy výrobního odvětví Společenství racionalizovat své operace a zlepšovat je prostřednictvím investic.

(131)

Žadatel dále tvrdil, že v případě odvětví výroby hnojiv není výnos z prodeje vhodným ukazatelem újmy, co se týká zisku, a že pro toto posouzení jsou kvalitativně vhodnější návratnost vynaloženého kapitálu a/nebo návratnost investic. Dále uvedl, že na základě posledně uvedených ukazatelů výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu.

(132)

Vzhledem k zvláštnímu charakteru odvětví výroby hnojiv (mimo jiné jeho kapitálová náročnost) a povaze trhu s hnojivy (kolísání cen surovin a cen hotového výrobku) se má za to, že výnos z prodeje nemusí být sám o sobě nutně nejnázornějším ukazatelem, pokud jde o ziskovost, a že by měl být doplněn ukazateli jako návratnost vynaloženého kapitálu a návratnost investic. Žadatel však nepředložil žádný důkaz, že by v případě neexistence dumpingového dovozu bylo výrobní odvětví Společenství schopno dosáhnout návratnosti na požadované úrovni. Žadatel ani neprokázal, jakého ziskového rozpětí by výrobní odvětví Společenství dosáhlo, nebýt dumpingového dovozu, což dle rozsudku Soudu prvního stupně ve věci T-210/95 ( 14 ) měl učinit. V bodě 60 rozsudku bylo potvrzeno, že „… ziskové rozpětí, které má Rada použít při výpočtu cílové ceny, která odstraní danou újmu, musí být omezeno na ziskové rozpětí, se kterým by výrobní odvětví Společenství mohlo počítat za normálních podmínek hospodářské soutěže bez dumpingového dovozu“. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto. Rozsah odstranění újmy v daném období je v důsledku existence opatření velký. Opatření prostřednictvím zvýšení cen při dalším prodeji ve Společenství zabránila nárůstu vývozu za velmi nízké ceny, což výrobnímu odvětví Společenství umožnilo dosáhnout výše uvedeného zlepšení.

(133)

V této souvislosti byly analyzovány dva hlavní parametry: i) pravděpodobné objemy vývozu a ceny v dotčené zemi a ii) pravděpodobný účinek těchto předpokládaných objemů a cen v dotčené zemi na výrobní odvětví Společenství.

(134)

Je známo, že volná kapacita ruských výrobců činí přibližně 2 miliony tun, což představuje přibližně čtvrtinu trhu Společenství. Tato přímo dostupná nadbytečná kapacita dává tušit, že ruští výrobci mohou v krátké době zvýšit svou současnou výrobu, a tedy vývoz dusičnanu amonného.

(135)

Vzhledem k tomu, že poptávka na ruském trhu řadu let stagnuje na relativně nízké úrovni, jsou ruští výrobci navíc silně závislí na vývozu do třetích zemí. Jak je vysvětleno výše, byl tento vývoz uskutečňován za ceny výrazně nižší než při vývozu do Společenství.

(136)

Z této situace se zdá, že by trh Společenství mohl být pro ruské vyvážející výrobce v porovnání s všemi ostatními vývozními trhy cenově atraktivnější. Proto lze očekávat, že v případě zrušení opatření by značná část objemů vyvážených do třetích zemí byla s velkou pravděpodobností přesměrována na trh Společenství. V porovnání s ostatními vývozními trhy kromě zemí SNS je trh Společenství relativně blízko, což by také mohlo zvýšit jeho přitažlivost a vést ruské výrobce k tomu, aby svůj současný vývoz do třetích zemí přesměrovali do Společenství.

(137)

Jedna strana tvrdila, že trh Společenství ztratil do určité míry pro ruské výrobce svou atraktivitu. Argumentovala tím, že po rozšíření EU v letech 2004 a 2007 by trh Společenství mohl být zásobován výrobci Společenství ve větší míře než dříve. Kromě toho podle dotyčné strany některé členské státy začaly uplatňovat omezení týkající se používání dusičnanu amonného. Tyto argumenty bylo třeba odmítnout. Dopad jakéhokoli omezenějšího použití by rovnoměrně ovlivnil výrobce ve Společenství a v Rusku. Samozásobení trhu Společenství se po rozšíření v roce 2004 a 2007 mohlo zvýšit, též protože nové členské státy začaly využívat platná antidumpingová opatření. Ve skutečnosti byl u dovozu z Ruska mezi rokem 2005 a obdobím šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti pozorován pokles. Přes jakékoli údajné samozásobení se však ceny ve Společenství v témže období zvýšily. Ceny ve Společenství se výrazně zvýšily z důvodu drastického nárůstu vstupních nákladů (plyn). Výrobní odvětví Společenství bylo tyty zvýšené náklady schopné přenést pouze z toho důvodu, že zavedená antidumpingová opatření vykazovala určitý účinek. Vzhledem k převládající vysoké úrovni ceny by trh Společenství měl na oplátku být velmi atraktivní pro ruské výrobce, kteří poskytují výrazně nižší ceny jak na domácím trhu, tak vývozních trzích do třetích zemí.

(138)

Bylo učiněno prohlášení, že výrobci ve Společenství jsou stále méně vystaveni údajným rozdílům v cenách plynu. Argumentem bylo, že výrobci ve Společenství dovezli v posuzovaném období větší množství levného amonia, a že byli tudíž méně závislí na plynu. V některých případech též byli výrobci ve Společenství údajně schopni nakupovat zemní plyn za příznivějších podmínek než ve Waidhausu. Tato tvrzení byla nepodložená. Ačkoli se dovoz amonia zvyšoval, při šetření nebyl zjištěn výrazný nárůst jeho použití k výrobě dusičnanu amonného. Dovezené amonium bylo zjevně z převážné části využito k jiným účelům. Šetření rovněž neodhalilo žádné významné podmínky, které by byly příznivější než ve Waidhausu. Výše popsané rozdíly v ceně plynu byly i nadále značné a měly výrazný vliv na výše uvedené náklady (a tudíž i na úroveň cen). Tím vzniká situace, kdy by cenové úrovně ve Společenství byly v dohledné budoucnosti pro ruské vývozce z hlediska struktury atraktivnější.

(139)

S cílem zvýšit svůj podíl na trhu s tímto komoditním výrobkem, kde jsou cenové podmínky klíčovým faktorem, by ruští vývozci pravděpodobně s ohledem na ceny konkurovali. Jak je uvedeno výše, řada skutečností nasvědčuje tomu, že velmi nízká cena vývozu ze strany ruských vývozců je pravděpodobná. Vzhledem k tomu, že i přes zavedená opatření existuje určitá míra podbízení, by se toto podbízení s ohledem na pravděpodobný pokles cen jen zvýšilo.

(140)

Kromě toho je třeba zdůraznit, že ruští výrobci (pokud mají prospěch z rozdílů v cenách plynu v důsledku dvojích cen) mohou dusičnan amonný do Společenství velmi dobře vyvážet za velmi nízké, dumpingové ceny a stále mít z tohoto dumpingového vývozu značný zisk. Tento faktor zvyšuje atraktivitu trhu Společenství pro ruské výrobce – a to i za velmi nízké vývozní ceny.

(141)

Na základě výše uvedeného by tudíž bylo pravděpodobné, že pokud by opatření přestalo platit, značné další objemy dusičnanu amonného vyrobeného v Rusku by byly vyváženy do Společenství (z využití dostupné volné kapacity a/nebo z přesměrování stávajícího vývozu) za dumpingové ceny, které jsou výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(142)

S ohledem na výše uvedenou pravděpodobnost značného nárůstu objemu vývozu z Ruska na trh Společenství za dumpingové a nižší ceny by výrobní odvětví Společenství s veškerou pravděpodobností muselo ve snaze udržet si odběratele značně snížit své prodejní ceny. To platí zejména proto, že dusičnan amonný je nestálá komodita, jejíž ceny mohou být značně ovlivněny objemem dovozu za dumpingové ceny podbízející ceny výrobního odvětví Společenství. V důsledku toho by zisky silně poklesly.

(143)

Pokud jde o příznivé podmínky na trhu, na které poukazovaly některé ukazatele během roku 2006 a období šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti, je třeba poznamenat, že tyto podmínky sehrály vedle platných antidumpingových opatření důležitou úlohu při udržení cen na vysoké úrovni. Ve skutečnosti byly vysoké ceny veškerých dusíkatých hnojiv během uvedeného období výsledkem těsné rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v kombinaci se zvýšenými vstupními náklady (plyn). Dusičnan amonný je stejně jako jiná dusíkatá hnojiva komoditou, jejíž ceny jsou ovlivňovány řadou faktorů, počínaje nestálou cenou plynu, jež má značný vliv na nabídku, přičemž cena plynu je nejdůležitější složkou vzniku nákladů, a konče klimatickými podmínkami, mírou zásob plodin a obilí, neboť ty zvyšují nebo snižují poptávku. Pokud jde konkrétně o trh Společenství, očekává se, že v následujících letech poptávka po dusičnanu amonném mírně poklesne. Celková spotřeba ve skutečnosti v posuzovaném období již klesající tendenci vykazovala. Vzhledem k tomu, že ceny, které si Rusové účtovali, byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, bude pravděpodobný nárůst objemů dovozu z Ruska výrobní odvětví Společenství tlačit buď k výraznému snížení jeho cen, a tudíž i zisků, nebo ke značné ztrátě podílu na trhu, a tudíž i příjmu, případně k obojímu. Úspěšný proces restrukturalizace výrobního odvětví Společenství by pravděpodobně mohl takové snížení cen vyvážit pouze částečně a celý proces zotavení by byl ohrožen. Pravděpodobným výsledkem zrušením opatření je tudíž zhoršení celkové výkonnosti výrobního odvětví Společenství.

(144)

Výše uvedené vede k závěru, že pokud by opatření přestala platit, vývoz z dotčené země by se velmi pravděpodobně obnovil ve značném rozsahu a za dumpingové ceny, které by byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. To by se vší pravděpodobností mělo za následek tendenci ke stlačování cen na trhu s předpokládaným nepříznivým dopadem na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství. To by zejména ohrozilo finanční oživení, kterého bylo částečně dosaženo v posuzovaném období, což by pravděpodobně vedlo k obnovení újmy.

(145)

Podle článku 21 základního nařízení bylo zkoumáno, je-li zachování stávajících antidumpingových opatření proti zájmu Společenství jako celku. Určení zájmu Společenství bylo založeno na hodnocení všech dotčených zájmů.

(146)

Je vhodné připomenout, že při původním šetření bylo stanoveno, že zavedení opatření není v rozporu se zájmem Společenství. Skutečnost, že současné šetření je přezkumem a že tudíž analyzuje situaci, v níž jsou antidumpingová opatření již zavedena, umožňuje navíc zhodnocení jakéhokoli nežádoucího dopadu na strany dotčené současnými antidumpingovými opatřeními.

(147)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v daném konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

(148)

Výrobní odvětví Společenství prokázalo, že je strukturálně životaschopným odvětvím. To potvrdil relativně pozitivní vývoj jeho hospodářské situace během posuzovaného období. Výrobní odvětví Společenství si při zvyšujících se vstupních nákladech (především plyn) zejména zachovalo životaschopná zisková rozpětí a v posuzovaném období bylo schopné svůj podíl na trhu zvýšit.

(149)

Lze tudíž rozumně předpokládat, že výrobní odvětví Společenství bude mít nadále prospěch ze stávajících opatření a bude se dále zotavovat tím, že si udrží a stabilizuje ziskovost. Pokud by opatření nebyla zachována, je pravděpodobné, že by došlo ke zvýšení dovozu z dotčené země za dumpingové ceny, který by způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu, neboť by vyvíjel tlak na snížení prodejních cen, což by ohrozilo jeho současnou příznivou finanční situaci.

(150)

Jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění, žádný dovozce, který není ve spojení, pocházející z dotčené země při tomto šetření nespolupracoval.

(151)

Připomíná se, že v předchozím šetření bylo zjištěno, že dopad uložených opatření by nebyl značný, pokud by dovozci obvykle neobchodovali pouze s dusičnanem amonným, ale též ve značné míře i s jinými hnojivy. Zrušením antidumpingových opatření u jiných hnojiv lze výše uvedené pouze posílit. V této souvislosti byla v srpnu 2007 zrušena antidumpingová opatření týkající se dovozu močoviny pocházející z Ruska a v březnu 2008 ( 15 ) byla zrušena opatření týkající se dovozu z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny. Klesající tendence dovozu z dotčené země v průběhu posuzovaného období vede k závěru, že někteří dovozci mohou ve skutečnosti trpět negativními důsledky zavedení opatření. Vzhledem k chybějící spolupráci ze strany dovozců, a tedy jakýchkoli nezvratných důkazů, které by umožnily posoudit významné negativní důsledky, byl učiněn závěr, že neexistují přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

(152)

Nejsou k dispozici žádné spolehlivé informace, které by uváděly, že zachování opatření bude mít negativní vliv na dovozce nebo obchodníky.

(153)

Uživateli dusičnanu amonného jsou zemědělci ve Společenství. Některá sdružení učinila podání, ve kterých tvrdila, že příjmy zemědělců jsou pod tlakem, neboť ceny hnojiv se v posledních letech zvyšují, přičemž u některých jejich výstupních produktů se ceny snížily a právní předpisy v oblasti životního prostředí zvýšily nákladové zatížení. Tato tvrzení však nebyla podložená.

(154)

Evropské sdružení výrobců hnojiv předložilo odůvodněné agronomické a ekonomické důkazy nasvědčující tomu, že dusičnan amonný představuje pro zemědělce malou část celkových výrobních nákladů. Při bližší úvaze bylo tudíž zjištěno, že stávající platná opatření nemají žádný závažný negativní dopad na jejich hospodářskou situaci a že zachování opatření by nemělo nepříznivý vliv na finanční zájmy zemědělců.

(155)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vyvozen závěr, že není žádný závažný důvod k tomu, aby byla antidumpingová opatření zachována.

(156)

Dne 19. prosince 2006 ( 16 ) Komise na základě žádosti podané OJSC Acron a OJSC Dorogobuzh, členy společnosti „Acron“ Holding, zahájila částečný prozatímní přezkum. Výsledky uvedeného prozatímního přezkumu byly uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 236/2008 ( 17 ). Během prozatímního přezkumu Acron projevil zájem nabídnout cenový závazek, avšak nepředložil odůvodněnou nabídku ve lhůtě stanovené v čl. 8 odst. 2 základního nařízení. Jak je však uvedeno v 56. a 57. bodě odůvodnění výše uvedeného nařízení Rady, Rada se domnívá, že Acronu by mělo být výjimečně povoleno dokončit nabídku svého závazku ve lhůtě 10 kalendářních dnů od data vstupu uvedeného nařízení v platnost vzhledem ke složitosti některých problémů, a to konkrétně 1) nestálosti ceny dotčeného výrobku, která by vyžadovala určitý způsob indexace minimálních cen, přičemž uvedená nestálost není dostatečně objasněna hlavní nákladovou položkou; a 2) zvláštní situace na trhu s dotčeným výrobkem. Po vyhlášení nařízení (ES) č. 236/2008 a ve lhůtě stanovené v daném nařízení Acron předložil přijatelný cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(157)

V průběhu částečného prozatímního přezkumu, který byl zahájen dne 30. listopadu 2005 ( 18 ), Eurochem nabídl přijatelný cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(158)

Komise svým rozhodnutím 2008/577/ES ( 19 ) nabídnuté závazky přijala. Uvedené rozhodnutí uvádí podrobněji důvody přijetí těchto závazků. Rada má za to, že nabídky závazků odstraňují poškozující účinek dumpingu a snižuje riziko obcházení na přijatelnou míru.

(159)

Aby byly Komise a celní orgány dále schopny účinně sledovat plnění závazku společnostmi, je osvobození od antidumpingového cla při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu příslušným celním orgánům podmíněno i) předložením závazkové faktury, což je obchodní faktura obsahující alespoň údaje a prohlášení uvedená v příloze; ii) skutečností, že dovážené zboží je vyráběno, dodáváno a fakturováno přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství; a iii) skutečností, že zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu uvedenému v závazkové faktuře. Pokud nejsou tyto podmínky splněny, bude k okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží do volného oběhu uloženo příslušné antidumpingové clo.

(160)

Pokud Komise zruší podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení přijetí závazku v důsledku jeho porušení, a to odkazem na konkrétní transakci, a prohlásí příslušné závazkové faktury za neplatné, vznikne k okamžiku přijetí prohlášení k propuštění zboží z těchto transakcí do volného oběhu celní dluh.

(161)

Dovozci by si měli být vědomi, že celní dluh může vzniknout jako běžné obchodní riziko v okamžiku přijetí prohlášení k propuštění do volného oběhu, jak je popsáno ve 159. a 160. bodě odůvodnění, a to i pokud byl závazek nabídnutý výrobcem, od nějž přímo nebo nepřímo nakupovali, Komisí přijat.

(162)

Podle čl. 14 odst. 7 základního nařízení by proto celní orgány měly bezodkladně uvědomit Komisi, kdykoli zjistí jakékoli skutečnosti poukazující na porušení závazků.

(163)

Z výše uvedených důvodů považuje Komise závazky, které nabídly společnosti Eurochem a Acron, za přijatelné a dotčeným společnostem byly sděleny podstatné skutečnosti, úvahy a povinnosti, na nichž je přijetí závazku založeno.

(164)

V případě porušení nebo odvolání závazků nebo v případě, že Komise zruší přijetí závazku, se podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení automaticky uplatní antidumpingové clo, které uložila Rada v souladu s čl. 9 odst. 4.

(165)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit zachování stávajících opatření týkajících se dovozu z Ruska a změnu úrovně těchto opatření v odůvodněných případech. Rovněž jim byl poskytnut čas na podání připomínek a stanovisek k poskytnutým informacím. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by odůvodňovaly změnu výše uvedených závěrů.

(166)

Vzhledem k závěrům vyvozeným ve vztahu k dumpingu a trvalé povaze změny okolností by individuální antidumpingové clo z dovozu dotčeného výrobku ve vztahu k Eurochemu mělo být změněno tak, aby zohlednilo nově zjištěné dumpingové rozpětí.

(167)

Jelikož je zjištěná výše dumpingu nižší než rozpětí újmy zjištěné v předchozím šetření, úroveň cla by měla být stanovena na zjištěné úrovni dumpingu.

(168)

Jelikož v původním šetření bylo clo uloženo jako specifická částka za tunu, měla by tato forma být zachována i ve stávajícím šetření. Clo je proto 32,82 EUR za tunu. Clo by mělo být použito v souladu s nařízením (ES) č. 945/2005 úměrně k obsahu dusičnanu amonného a jiných vedlejších látek a živin, pokud se jedná o hnojiva složená z dusičnanu amonného, jejichž obsah dusíku přesahuje 28 % hmotnostních.

(169)

Přestože toto clo vychází z údajů NAK Azot, jak je uvedeno ve 30. bodě odůvodnění, použije se na veškerý prodej společnosti Eurochem bez ohledu na to, který ze závodů ve spojení výrobek vyrobil.

(170)

Antidumpingová opatření týkající se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska by měla být v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachována.

(171)

Vzhledem k tomu, že dvěma vývozcům byla v souvislosti s částečným prozatímním přezkumem poskytnuta možnost nabídnout závazky, je třeba v případě potřeby zohlednit zahájení prozatímních přezkumů v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení za účelem posouzení dalších nabídek závazků, pokud Komise obdrží dostatečné důkazy, že jsou tyto přezkumy odůvodněné.

(172)

S ohledem na dosažené závěry ohledně přetrvávání dumpingu, pravděpodobnost obnovy újmy a zájem Společenství by antidumpingová opatření týkající se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska měla být zachována ve snaze zabránit obnovení újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem,