2008/721/ES2008/721/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 5. srpna 2008 o zřízení poradní struktury vědeckých výborů a odborníků v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí a o zrušení rozhodnutí 2004/210/ES (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 241, 10.9.2008, s. 21-30 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 5. srpna 2008 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 5. srpna 2008 Nabývá účinnosti: 5. srpna 2008
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 5. června 2010

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne ►C1  5. září 2008 ◄

o zřízení poradní struktury vědeckých výborů a odborníků v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí a o zrušení rozhodnutí 2004/210/ES

(Text s významem pro EHP)

(2008/721/ES)

(Úř. věst. L 241, 10.9.2008, p.21)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

 M1

ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 27. července 2009,

  L 196

61

28.7.2009

►M2

ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 3. června 2010,

  L 138

24

4.6.2010


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 244, 12.9.2008, s. 34  (721/2008)




▼B

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne ►C1  5. září 2008 ◄

o zřízení poradní struktury vědeckých výborů a odborníků v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí a o zrušení rozhodnutí 2004/210/ES

(Text s významem pro EHP)

(2008/721/ES)



KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 152 a 153 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Komise 2004/210/ES ( 1 ), ve znění rozhodnutí Komise 2007/263/ES ( 2 ), byly zřízeny tři vědecké výbory: Vědecký výbor pro spotřební zboží (VVSZ), Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (VVZER) a Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (VVVNZZR).

(2)

Jelikož některé úkoly VVZER převzala Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ( 3 ), měla by být oblast působnosti uvedeného výboru změněna.

(3)

Zkušenosti s fungováním zmíněných tří vědeckých výborů ukazují, že je třeba změnit a zlepšit jejich strukturu a pracovní postupy.

(4)

Funkční období členů tří vědeckých výborů zřízených rozhodnutím Komise 2004/210/ES bylo prodlouženo rozhodnutím Komise 2007/708/ES ( 4 ) a skončí ke dni 31. prosince 2008. Členové těchto výborů zůstávají ve funkci, dokud nejsou nahrazeni, nebo dokud nejsou jmenováni na další období.

(5)

V zájmu jasnosti je proto třeba nahradit rozhodnutí 2004/210/ES novým rozhodnutím.

(6)

Návrhy, rozhodnutí a politika Komise týkající se bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí nutně vyžadují důkladně zpracovaná a včasná vědecká stanoviska. V tomto ohledu je nezbytná flexibilní poradní struktura, díky níž bude zajištěn snadnější přístup k vysoce kvalifikovaným vědeckým poznatkům v celé řadě oblastí.

(7)

Vědecká stanoviska ve věcech bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí musí být založena na zásadách odbornosti, nezávislosti a nestrannosti a transparentnosti, jak byly formulovány ve sdělení Komise „Získávání a využívání znaleckých posudků Komisí: zásady a pokyny – lepší znalosti pro lepší politiku“ ( 5 ), a musí být vydávána v souladu s osvědčenými postupy posuzování rizik.

(8)

Je důležité, aby vědecké výbory nejlepším možným způsobem využívaly vědeckých znalostí v EU i mimo ni, je-li to ve zvláštní věci nezbytné. Za tímto účelem by měla být zřízena skupina vědeckých poradců, která bude odpovídajícím způsobem pokrývat oblasti působnosti výborů.

(9)

Reorganizace poradní struktury musí vést k větší flexibilitě, která jí umožní poskytovat Komisi poradenství v záležitostech spadajících do stanovených oblastí působnosti a v případě vznikajících a nově zjištěných zdravotních rizik a otázek, které nespadají do působnosti jiných subjektů Společenství zabývajících se posouzením rizik; tato struktura musí být schopna vydávat v případě potřeby rychlá doporučení, zajišťovat plnou transparentnost a vysokou úroveň soudržnosti a spolupráce s ostatními subjekty Společenství a příslušnými vědeckými organizacemi.

(10)

Je pravděpodobné, že potřeba nezávislých vědeckých stanovisek ve stávajících i nových oblastech odpovědnosti Společenství, které spadají do působnosti vědeckých výborů, bude i nadále vzrůstat. Vědecká poradní struktura pro posuzování rizik by proto měla být posílena, pokud jde o její složení i efektivnější pracovní postupy.

(11)

Byla zřízena řada subjektů Společenství, mezi jejichž úkoly spadá posouzení rizik v mnoha oblastech. Je třeba zajistit soudržnost a podporovat koordinaci mezi vědeckými výbory a těmito subjekty. Vědecké výbory potřebují zvýšit svou efektivnost též prostřednictvím náležitých výměn informací a odborných znalostí a prostřednictvím spolupráce s ostatními vědeckými subjekty a organizacemi na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

(12)

Pracovní postupy vědeckých výborů by měly být vylepšeny tím, že mezi ně budou zahrnuty pořádání vědeckých setkání a seminářů a vytváření sítí, jež doplní vlastní činnost výborů.

(13)

Je důležité zaručit otevřenost a transparentnost práce vědeckých výborů díky zavedení vhodných postupů dialogu se zúčastněnými stranami, přičemž musí být zachována jejich úplná nezávislost.

(14)

Otevřenost a transparentnost, k nimž by provádění tohoto rozhodnutí mělo vést, by měly být zajištěny současně s plným dodržováním požadavků stanovených v právních předpisech Společenství, které se týkají ochrany osobních údajů a přístupu veřejnosti k dokumentům, včetně ochrany obchodního tajemství,

ROZHODLA TAKTO:



KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Poradní struktura a její oblasti působnosti

1.  Zřizuje se poradní struktura pro vědecké posouzení rizik v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí. Tuto strukturu tvoří:

a) Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (dále jen „VVBS“);

b) Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika (dále jen „VVZER“);

c) Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika (dále jen „VVVNZZR“);

d) skupina vědeckých poradců pro posouzení rizik (dále jen „skupina“), která bude napomáhat činnosti vědeckých výborů v souladu s příslušnými ustanoveními tohoto rozhodnutí.

2.  Oblasti působnosti poradní struktury jsou stanoveny v příloze I, aniž jsou dotčeny pravomoci udělené právními předpisy Společenství jiným subjektům Společenství provádějícím posouzení rizik, jakými jsou zejména Evropský úřad pro bezpečnost potravin, Evropská agentura pro léčivé přípravky, Evropská agentura pro chemické látky a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí.

Článek 2

Poslání

1.  Komise si v případech stanovených právem Společenství vyžádá od vědeckých výborů vědecké stanovisko.

2.  Komise může od výborů požadovat stanovisko také v otázkách, které:

a) mají zvláštní význam pro bezpečnost spotřebitele, veřejné zdraví a životní prostředí a

b) nespadají do pravomoci jiných subjektů Společenství.

3.  Komise může rovněž v naléhavých případech požádat vědecké výbory o vydání rychlého doporučení ohledně stavu vědeckých poznatků týkajících se specifických rizik.

4.  Komise může požádat vědecký výbor o stanovení potřeb v oblasti výzkumu a o posouzení výsledků výzkumu souvisejícího s otázkami spadajícími do jeho oblasti působnosti.

5.  Vědecký výbor může na žádost Komise nebo z vlastního podnětu a po dohodě s Komisí rozhodnout o uspořádání tematických seminářů s cílem přezkoumat údaje a vědecké poznatky týkající se zvláštních rizik nebo obecných otázek posouzení rizik. Na žádost Komise výbory vypracují zprávy, stanoviska nebo závěry vyplývající z těchto seminářů.

Uvedených seminářů se kromě členů výborů mohou v případě potřeby účastnit vědečtí poradci, již jsou členy skupiny, a externí odborníci, včetně odborníků ze subjektů Společenství a vnitrostátních či mezinárodních subjektů zabývajících se obdobnými úkoly.

Tyto semináře bude pořádat sekretariát vědeckých výborů. Sekretariát stanoví a v případě potřeby zajistí distribuci zpráv, stanovisek nebo závěrů vyplývajících ze seminářů.

6.  Komise může požádat vědecké výbory, aby se účastnily tematických sítí s jinými subjekty nebo vědeckými organizacemi Společenství s cílem sledovat a přispívat k rozvoji vědeckých poznatků o rizicích v oblastech působnosti vymezených v příloze I.

7.  Vědecké výbory upozorní Komisi na zvláštní nebo nově vznikající problémy spadající do jejich oblasti působnosti, o kterých mají za to, že mohou představovat reálné nebo potenciální riziko pro bezpečnost spotřebitele, veřejné zdraví nebo životní prostředí, prostřednictvím přijetí memorand nebo prohlášení o postoji, které předloží Komisi. Komise může rozhodnout o zveřejnění těchto memorand a prohlášení a stanoví opatření, která mají být přijata a která případně zahrnují žádost o vědecké stanovisko k dané záležitosti.



KAPITOLA 2

USTAVENÍ VĚDECKÝCH VÝBORŮ A SKUPINY

Článek 3

Jmenování členů vědeckých výborů

1.  VVBS, VVZER a VVVNZZR sestávají vždy z nejvýše 17 členů, k nimž mohou podle vlastního uvážení přidružit až 5 vědeckých poradců ze skupiny, kteří mohou přispět k práci výboru v souvislosti se specifickými otázkami či obory.

2.  Členové vědeckých výborů jsou jmenováni Komisí na základě svých odborných znalostí a v souladu se zeměpisným rozložením, které odráží rozmanitost vědeckých otázek a přístupů, především v Evropě. Komise stanoví počet členů v každém výboru v souladu s příslušnými potřebami.

Členové každého vědeckého výboru jsou odborníky v jedné nebo více oblastech působnosti daného výboru a společně pokrývají co možná nejširší rozpětí oborů.

3.  Komise jmenuje členy vědeckých výborů ze seznamu vhodných uchazečů sestaveného po zveřejnění výzvy k vyjádření zájmu v Úředním věstníku Evropské unie a na webové stránce Komise.

4.  Žádný člen vědeckého výboru nemůže být jmenován současně do více než jednoho z výborů uvedených v čl. 1 odst. 1.

Článek 4

Zřízení skupiny

1.  Skupina se skládá z vědeckých poradců, kteří jsou odborníky v jedné nebo více oblastech působnosti vymezených v příloze I nebo v souvisejících otázkách a společně pokrývají co možná nejširší rozpětí oborů.

2.  Komise jmenuje vědecké poradce skupiny ze seznamu vhodných uchazečů sestaveného po zveřejnění výzvy k vyjádření zájmu v Úředním věstníku Evropské unie a na webové stránce Komise.

3.  O počtu vědeckých poradců ve skupině rozhoduje vždy Komise na základě svých potřeb v oblasti vědeckého poradenství.

Článek 5

Funkční období

1.  Členové vědeckých výborů jsou jmenováni na dobu tří let, přičemž nesmí působit v témže výboru déle než tři po sobě následující období. Po uplynutí funkčního období zůstávají ve funkci, dokud nejsou nahrazeni, nebo dokud není jejich jmenování obnoveno.

S cílem zajistit kontinuitu odborné činnosti může Komise za výjimečných okolností prodloužit funkční období členů vědeckého výboru o dobu nepřesahující 18 měsíců.

Členové, kteří působili v některém z vědeckých výborů tři po sobě následující funkční období, mohou být poté členy jiného vědeckého výboru.

2.  Pokud některý ze členů nesplňuje kritéria účasti, která jsou stanovena v jednacím řádu uvedeném v článku 12, nebo si přeje odstoupit, může Komise jeho členství ukončit a jmenovat jako náhradníka jednoho ze členů skupiny.

3.  Vědečtí poradci mohou být jmenováni do skupiny na dobu pěti let, s možností obnovení jejich funkčního období.



KAPITOLA 3

FUNGOVÁNÍ PORADNÍ STRUKTURY

Článek 6

Využití členů skupiny

1.  Každý vědecký výbor může rozhodnout o přidružení nejvýše pěti vědeckých poradců ze skupiny pro přípravu vědeckého stanoviska. Přidružení členové se účastní činností a jednání týkajících se posuzovaného tématu se stejnými funkcemi, odpovědnostmi a právy jako členové příslušného výboru.

2.  Každý vědecký výbor může dále rozhodnout o přizvání dalších vědeckých poradců ze skupiny k přípravě vědeckého stanoviska. Tito poradci se účastní činností týkajících se posuzovaného tématu, ale jejich funkce a odpovědnost jsou omezeny na přípravu stanoviska.

3.  Vědecké výbory mohou též požádat vědecké poradce ze skupiny o pomoc při vydání rychlého doporučení, které si vyžádala Komise v souladu s čl. 2 odst. 3, nebo o účast na tematických seminářích uvedených v čl. 2 odst. 5.

4.  Komise může požádat vědecké poradce ze skupiny, aby se účastnili vědeckých setkání nebo aby poskytli útvarům Komise ad hoc informace o specifických otázkách.

Článek 7

Pracovní skupiny

1.  Vědecké výbory mohou vytvářet zvláštní pracovní skupiny, jejichž úkolem je příprava a vypracování vědeckých stanovisek výborů. Tyto pracovní skupiny se zřizují zejména tehdy, pokud je v souvislosti s určitou záležitostí nutno využít externích odborných znalostí.

2.  Po dohodě s Komisí mohou vědecké výbory přizvat ke spolupráci přidružené členy, ostatní vědecké poradce ze skupiny, specializované externí odborníky a odborníky z jiných subjektů Společenství, o kterých mají za to, že mají příslušné vědecké znalosti a odborné zkušenosti.

3.  Pracovním skupinám předsedá člen vědeckého výboru, který je svolal. Pracovní skupiny podávají tomuto výboru zprávy a mohou z řad svých účastníků jmenovat zpravodaje. Pro obzvláště složité otázky multidisciplinární povahy může být jmenován více než jeden zpravodaj.

4.  Pokud otázka spadá do působnosti více než jednoho vědeckého výboru, zřídí se společná pracovní skupina zahrnující podle potřeby členy dotčených výborů, přidružené členy, vědecké poradce ze skupiny a externí odborníky.

Článek 8

Účast stážistů

Vědecké výbory mohou po dohodě s Komisí a v souladu s jednacím řádem uvedeným v článku 12 umožnit stážistům, aby se účastnili jejich setkání, s cílem přispět k posílení kapacit v oblasti posouzení rizik.

Článek 9

Zvláštní požadavky

1.  Komise může od vědeckého výboru požadovat přijetí vědeckého stanoviska ve stanovené lhůtě.

2.  Komise může vyžadovat přijetí společného stanoviska v otázkách, které nespadají do oblasti působnosti jediného vědeckého výboru nebo které je třeba posoudit v rámci více než jednoho výboru. Vědecké výbory též mohou, v návaznosti na žádost Komise o vydání stanoviska, přijmout společné stanovisko z podnětu skupiny pro koordinaci mezi výbory uvedené v článku 11.

3.  Komise může v žádosti o vědecké stanovisko stanovit konzultace, slyšení nebo spolupráci s jinými vědeckými subjekty, jež pro přípravu daného stanoviska považuje za nutné. O konzultacích a slyšeních považovaných za nezbytné pro vypracování stanoviska může rozhodnout také výbor po dohodě s Komisí.

4.  Vědecký výbor může pro vyhotovení vědeckého stanoviska požadovat doplňující informace od zúčastněných stran. Vědecký výbor může stanovit konečný termín pro předložení požadovaných informací. V takovém případě může vědecký výbor rozhodnout o pozastavení své práce na příslušném vědeckém stanovisku. Pokud požadované informace nejsou ve stanovené lhůtě předloženy, může výbor přijmout své stanovisko na základě dostupných informací.

Článek 10

Volba předsedů a místopředsedů

1.  Každý vědecký výbor si ze svých členů volí předsedu a dva místopředsedy. Volí se prostou většinou členů, kteří tvoří výbor. Funkční období předsedy a místopředsedy trvá tři roky a je obnovitelné.

2.  Postup volby předsedy a místopředsedů vědeckých výborů je stanoven v jednacím řádu uvedeném v článku 12.

Článek 11

Koordinace vědeckých výborů

Koordinaci všech tří vědeckých výborů zajišťuje skupina pro koordinaci mezi výbory složená z předsedů a místopředsedů vědeckých výborů v souladu s jednacím řádem uvedeným v článku 12.

Článek 12

Jednací řád

1.  Na návrh Komise a po dohodě s ní přijmou vědecké výbory společný jednací řád.

2.  Jednací řád zajistí, že vědecké výbory budou plnit své úkoly v souladu se zásadami odbornosti, nezávislosti a transparentnosti a s ohledem na oprávněné požadavky na zachování obchodního tajemství a na zásady posouzení rizik, které může Komise stanovit na základě zkušeností a své politiky v dané oblasti.

3.  Jednací řád se bude týkat zejména otázek uvedených v příloze II.

Článek 13

Pravidla hlasování

1.  Vědecké výbory přijímají svá stanoviska, rychlá doporučení, memoranda a/nebo prohlášení o postoji většinou celkového počtu členů daného výboru a přidružených členů.

2.  O všech ostatních otázkách rozhoduje každý vědecký výbor většinou svých členů.

3.  Členové výboru, kteří odstoupili nebo jejichž členství bylo ukončeno podle čl. 5 odst. 2, nebudou zohledněni při výpočtu většiny pro účely provádění odstavců 1 a 2.

Článek 14

Odchylná stanoviska, koordinace a spolupráce s ostatními subjekty Společenství a vnitrostátními či mezinárodními subjekty

1.  Vědecké výbory jsou nápomocny Komisi a přispívají ke včasnému zjištění:

a) potřeb a možností pro koordinaci činností a spolupráci;

b) potenciálních nebo skutečných nesouladů mezi vědeckými stanovisky vědeckých výborů a jiných příslušných subjektů Společenství nebo vnitrostátních či mezinárodních subjektů zabývajících se podobnými úkoly, pokud jde o obecné nebo specifické otázky posouzení rizik.

Pomáhají Komisi zamezit odchylným stanoviskům, nalézt řešení těchto rozporů nebo je objasnit a vytvářet a udržovat vztahy spolupráce s těmito subjekty.

2.  Komise může z vlastního podnětu požadovat a organizovat společnou práci vědeckých výborů se subjekty Společenství a vnitrostátními a mezinárodními subjekty zabývajícími se podobnými úkoly. Zejména může po dohodě s ostatními subjekty Společenství požádat vědecké výbory o vydání společných stanovisek s těmito subjekty.

3.  Pokud je zjištěn podstatný rozpor ve vědeckých otázkách a dotyčný subjekt je subjektem Společenství, příslušný vědecký výbor na žádost Komise spolupracuje s dotyčným subjektem, aby byl rozpor buď vyřešen, nebo aby byl Komisi předložen společný dokument objasňující sporné vědecké otázky a uvádějící příslušné nejistoty v údajích. Tento dokument se zveřejní.



KAPITOLA 4

ZÁSADY

Článek 15

Nezávislost

1.  Členové vědeckých výborů, přidružení členové, ostatní vědečtí poradci ze skupiny a externí odborníci jsou jmenováni ad personam. Nesmějí svou odpovědnost přenášet na jiné osoby.

2.  Členové vědeckých výborů, vědečtí poradci ze skupiny a externí odborníci působící v pracovních skupinách se zavazují k tomu, že budou jednat nezávisle na jakémkoli vnějším vlivu.

Za tímto účelem učiní prohlášení o závazku jednat ve veřejném zájmu a prohlášení o zájmech uvádějící buď neexistenci nebo existenci jakéhokoli přímého nebo nepřímého zájmu, který by mohl být považován za ohrožující jejich nezávislost.

Tato prohlášení mají písemnou formu. Členové vědeckých výborů a vědečtí poradci ze skupiny provádějí tato prohlášení každoročně.

3.  Členové vědeckých výborů, přidružení členové a ostatní vědečtí poradci a externí odborníci účastnící se pracovních skupin oznámí na každém zasedání jakýkoli zvláštní zájem, který by mohl být považován za ohrožující jejich nezávislost ve vztahu k bodům pořadu jednání.

Článek 16

Transparentnost

1.  Při činnosti vědeckých výborů musí být zachována vysoká úroveň transparentnosti. Komise na svých webových stránkách zpřístupní, bez zbytečného prodlení, zejména:

a) žádosti o stanoviska zaslané vědeckým výborům;

b) pořad jednání a zápisy ze zasedání vědeckých výborů, skupiny pro koordinaci mezi výbory a pracovních skupin;

c) vědecká stanoviska a rychlá doporučení přijatá vědeckými výbory, včetně minoritních stanovisek a jmen účastníků pracovních skupin, kteří se na daném stanovisku podíleli; u minoritních stanovisek budou uvedena jména příslušných členů či poradců;

d) společný jednací řád vědeckých výborů;

e) jména členů vědeckých výborů a vědeckých poradců ze skupiny, společně se stručným životopisem každého člena a poradce;

f) prohlášení o zájmech členů vědeckých výborů, vědeckých poradců ze skupiny a externích odborníků účastnících se pracovní skupiny.

2.  Pravidla transparentnosti uvedená v odstavci 1 se uplatňují v souladu s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů ( 6 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise ( 7 ), zejména s ohledem na zachování obchodního tajemství.

Článek 17

Důvěrnost údajů

Členové vědeckých výborů, vědečtí poradci, externí odborníci a stážisté nesmějí šířit informace, které získají v rámci činnosti vědeckých výborů, tematických seminářů, pracovních skupin nebo jiných činností souvisejících s používáním tohoto rozhodnutí, jsou-li uvědoměni o tom, že tyto údaje jsou důvěrné.



KAPITOLA 5

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Sekretariát vědeckých výborů Komise

1.  Vědecké výbory a jejich pracovní skupiny, skupina pro koordinaci mezi výbory a ostatní setkání, semináře či akce související s používáním tohoto rozhodnutí jsou svolávány Komisí.

2.  Komise zajišťuje vědecký a správní sekretariát pro vědecké výbory a jejich pracovní skupiny i pro ostatní činnosti související s používáním tohoto rozhodnutí.

3.  Sekretariát je odpovědný za poskytování vědecké a administrativní podpory potřebné pro usnadnění účinného fungování vědeckých výborů, pro sledování souladu s jednacím řádem, zejména pokud jde o požadavky na odbornost, nezávislost a transparentnost, pro zajištění informování o činnostech výborů a náležitého dialogu se zúčastněnými stranami, zejména včetně pořádání slyšení o činnostech výborů, a pro zveřejňování stanovisek a jiných veřejných dokumentů. Sekretariát dále poskytuje podporu výborům a organizuje a provádí kontrolu kvality stanovisek, jak je stanoveno v jednacím řádu, z hlediska jejich úplnosti, soudržnosti, jasnosti, souladu s požadavky a s redakčními standardy.

4.  Sekretariát zajišťuje vědeckou a technickou koordinaci činností vědeckých výborů a v případě potřeby koordinaci jejich činností s činnostmi ostatních subjektů Společenství a vnitrostátních a mezinárodních subjektů, stejně jako uplatňování postupu pro dialog se zúčastněnými stranami stanoveného v jednacím řádu a informování o činnostech výborů.

Článek 19

Úhrady nákladů a náhrady

▼M2

Členové vědeckých výborů, vědečtí poradci ze skupiny a externí odborníci mají nárok na náhradu za svou účast (osobní nebo na dálku s využitím elektronických prostředků) na zasedáních výborů, tematických seminářích, pracovních skupinách a ostatních setkáních a akcích pořádaných Komisí a za svou činnost zpravodaje v souvislosti se zvláštní otázkou, jak je stanoveno v příloze III.

▼B

Náklady na cestu a pobyt hradí Komise.

Článek 20

Nahrazení vědeckých výborů

Vědecké výbory zřízené podle čl. 1 odst. 1 tohoto rozhodnutí nahrazují následující stávající vědecké výbory zřízené rozhodnutím 2004/210/ES:

a) Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele nahrazuje Vědecký výbor pro spotřební zboží;

b) Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika nahrazuje výbor téhož názvu;

c) Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika nahrazuje výbor téhož názvu.

Článek 21

Zrušení

1.  Zrušuje se rozhodnutí 2004/210/ES.

Všechny tři výbory zřízené uvedeným rozhodnutím nicméně nadále pracují, dokud nezahájí činnost vědecké výbory zřízené tímto rozhodnutím.

2.  Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí; odkazy na výbory zřízené zrušeným rozhodnutím se považují za odkazy na výbory zřízené tímto rozhodnutím.




PŘÍLOHA I

OBLASTI PŮSOBNOSTI

1.   Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele

Poskytuje stanoviska ve věcech týkajících se všech druhů zdravotních a bezpečnostních rizik (zejména chemických, biologických, mechanických a jiných fyzikálních rizik), jež může představovat nepotravinářské spotřební zboží (například kosmetické přípravky a jejich složky, hračky, textil, oděvy, prostředky osobní hygieny a prostředky pro domácnost, jako např. čisticí a prací prostředky, atd.) a služby (například tetování, solária atd.).

2.   Vědecký výbor pro zdravotní a environmentální rizika

Poskytuje stanoviska ohledně zdravotních a environmentálních rizik souvisejících se znečišťujícími látkami v jednotlivých složkách životního prostředí a s jinými biologickými a fyzikálními faktory nebo měnícími se fyzikálními podmínkami, které mohou mít negativní dopad na zdraví a životní prostředí, např. pokud jde o kvalitu ovzduší, vodu, odpad a půdu, nebo na environmentální posuzování životního cyklu. Zabývá se též zdravotními a bezpečnostními otázkami souvisejícími s toxicitou a ekotoxicitou biocidů.

Aniž je dotčena působnost Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitele (VVBS) a jiných evropských agentur zabývajících se posouzením rizik, může Komise tento výbor rovněž požádat, aby se ve spolupráci s ostatními evropskými agenturami a především s ECHA zabýval otázkami souvisejícími s posouzením toxicity a ekotoxicity chemických, biochemických a biologických sloučenin, jejichž používání může mít škodlivé účinky na lidské zdraví a životní prostředí. Výbor se dále bude zabývat otázkami týkajícími se metodického hlediska posouzení zdravotních a environmentálních rizik chemických látek, včetně směsí chemických látek, pokud to bude třeba pro vydání řádně zpracovaných a soudržných stanovisek v jeho vlastních oblastech působnosti a s cílem přispět k příslušným otázkám v úzké spolupráci s ostatními evropskými agenturami.

3.   Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika

Poskytuje stanoviska v otázkách vznikajících nebo nově zjištěných zdravotních a environmentálních rizik a v obecných, komplexních nebo multidisciplinárních otázkách vyžadujících souhrnné posouzení rizik pro bezpečnost spotřebitele nebo veřejné zdraví, jakož i v souvisejících otázkách, kterými se nezabývají jiné subjekty Společenství pro posouzení rizik.

Příklady potenciálních oblastí činnosti zahrnují potenciální rizika spojená s interakcí rizikových faktorů, synergické účinky, kumulativní účinky, antimikrobiální odolnost, nové technologie jako nanotechnologie, zdravotnické prostředky včetně těch, které obsahují látky živočišného a/nebo lidského původu, tkáňové inženýrství, krevní produkty, snižování plodnosti, rakovina endokrinních orgánů, fyzikální nebezpečí jako hluk a elektromagnetická pole (z mobilních telefonů, vysílačů a elektronicky řízených domácích zařízení) a metody pro posuzování nových rizik. Může být též požádán, aby se zabýval riziky souvisejícími s determinanty veřejného zdraví a nepřenosnými nemocemi.




PŘÍLOHA II

JEDNACÍ ŘÁD

Společný jednací řád, který vědecké výbory přijmou v souladu s článkem 12, se bude týkat zejména těchto otázek:

1.   Koordinace mezi vědeckými výbory

a) Určení vědeckého výboru odpovědného za vyžádaná vědecká stanoviska v otázkách, které nespadají do oblasti působnosti jediného vědeckého výboru nebo které je třeba posoudit v rámci více než jednoho výboru;

b) přijímání společných stanovisek, rychlých doporučení, memorand a/nebo prohlášení o postoji;

c) postupy pro zajištění koordinace mezi vědeckými výbory, včetně záležitostí týkajících se harmonizace posouzení rizik a fungování skupiny pro koordinaci mezi výbory.

2.   Postupy rozhodování ve výborech

a) Volba předsedy a místopředsedů vědeckých výborů;

b) postupy pro přijímání stanovisek:

 za běžných podmínek,

 písemným postupem za běžných podmínek a

 zrychleným písemným postupem, pokud takový postup vyžaduje naléhavost věci;

c) postup pro vydání rychlého doporučení, o které požádá Komise v souladu s čl. 2 odst. 3; tento postup musí zajistit kvalitu daného doporučení a jeho schválení výborem;

d) přijímání memorand a postojů, jejichž účelem je upozornit Komisi na zvláštní nebo vznikající problémy.

3.   Organizace vědecké činnosti

a) Vytvoření a organizace pracovních skupin vědeckých výborů, včetně společných pracovních skupin;

b) přizvání vědeckých poradců ze skupiny k činnostem výborů a zapojení externích odborníků;

c) jmenování zpravodajů a popis jejich úkolů při přípravě návrhu stanovisek pro vědecké výbory;

d) formát a obsah vědeckých stanovisek a postupy pro zajištění a zlepšování jejich soudržnosti a redakčních standardů;

e) organizace setkání, tematických seminářů a sítí a účast na nich;

f) zapojení stážistů.

4.   Povinnosti členů výboru, přidružených členů a ostatních vědeckých poradců ze skupiny, externích odborníků a stážistů

a) Kritéria účasti a podmínky ukončení členství ve výboru;

b) uplatňování požadavků na důvěrnost stanovených v článku 17;

c) odpovědnost a povinnosti členů, přidružených členů a ostatních vědeckých poradců ze skupiny a externích odborníků při jejich stycích s žadateli, zvláštními zájmovými skupinami a dalšími zúčastněnými stranami;

d) podmínky a postup, podle nichž může být člen výboru, přidružený člen nebo jiný vědecký poradce či externí odborník vyloučen z jednání a/nebo hlasování o konkrétním tématu v rámci výboru nebo pracovní skupiny, existují-li oprávněné pochyby o jeho nezávislosti.

5.   Vztahy se třetími stranami

a) Postupy pro zjišťování, řešení nebo objasňování odchylných stanovisek se subjekty Společenství a vnitrostátními a mezinárodními subjekty vykonávajícími obdobné úkoly, včetně výměny informací a pořádání společných zasedání;

b) zastupování vědeckého výboru při externích činnostech, zejména ve vztahu k jiným subjektům Společenství nebo mezinárodním subjektům zapojeným do obdobných činností;

c) organizace dialogů se zúčastněnými stranami, zvláště pak pořádání slyšení s podniky dotčeného odvětví nebo jinými zvláštními zájmovými skupinami či jinými zúčastněnými stranami;

d) zveřejňování vědeckých stanovisek a jiných dokumentů.

▼M2




PŘÍLOHA III

NÁHRADY

1. Členové vědeckých výborů, vědečtí poradci ze skupiny a externí odborníci mají nárok na náhradu za svou účast na zasedáních výborů, tematických seminářích, pracovních skupinách a ostatních setkáních a akcích pořádaných Komisí, a sice v této výši:

a) v případě osobní účasti 385 EUR za každý den své přítomnosti;

b) v případě účasti na dálku 100 EUR za každou započatou hodinu své účasti, přičemž nejvyšší možná částka činí:

i) 385 EUR za dopolední i odpolední účast a

ii) 195 EUR za dopolední nebo odpolední účast.

2. Členové vědeckých výborů, vědečtí poradci ze skupiny a externí odborníci mají nárok na následující náhradu za svou činnost zpravodaje:

a) Náhrada se rozlišuje v závislosti na pracovní zátěži související se složitostí záležitosti, době potřebné k vypracování stanoviska, množství a dostupnosti údajů a odborné literatury a informací, které se shromažďují a zpracovávají, rozsahu a složitosti konzultací zúčastněných stran a veřejnosti a kontaktů s jinými subjekty s ohledem na tato orientační kritéria:



Částka

Orientační kritéria

385 EUR

— jednoduchá a rutinní záležitost

— stanovisko založené na zkoumání dokumentace, s omezeným vyhledáváním údajů a omezeným zkoumáním literatury

— žádná veřejná konzultace

— ne více než 5 měsíců mezi prvním a posledním setkáním

770 EUR

— složitá záležitost

— stanovisko založené na vyhledávání a zkoumání údajů a literatury ve značném rozsahu

— konzultace zúčastněných stran a/nebo veřejná konzultace s omezenou pracovní zátěží při zkoumání zpětné vazby

— 5 až 9 měsíců mezi prvním a posledním setkáním

1 155 EUR

— velmi složitá záležitost

— potřeba velmi rozsáhlého vyhledávání a analýzy údajů a literatury

— rozsáhlé a složité konzultace se zúčastněnými stranami, veřejností a jinými odbornými subjekty, se zkoumáním rozsáhlé zpětné vazby

— více než 9 měsíců mezi prvním a posledním setkáním

b) Na základě kritérií uvedených v písmeni a) stanoví Komise v žádosti o stanovisko v každém konkrétním případě, která částka se pro zpravodaje použije. Volbu příslušné částky může Komise v průběhu přípravy vyžádaného stanoviska změnit, pokud to je opodstatněno nepředvídanými změnami týkajícími se příslušných kritérií.



( 1 ) Úř. věst. L 66, 4.3.2004, s. 45.

( 2 ) Úř. věst. L 114, 1.5.2007, s. 14.

( 3 ) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1; opravené znění (Úř. věst. L 136, 29.5.2007, s. 3).

( 4 ) Úř. věst. L 287, 1.11.2007, s. 25.

( 5 ) KOM(2002) 713 v konečném znění ze dne 11. prosince 2002.

( 6 ) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU