2008/376/ES2008/376/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 29. dubna 2008 o přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a o víceletých technických základních směrech pro tento program

Publikováno: Úř. věst. L 130, 20.5.2008, s. 7-17 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 27. června 2017 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 21. května 2008 Nabývá účinnosti: 16. září 2007
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 25. července 2021

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 29. dubna 2008

o přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a o víceletých technických základních směrech pro tento program

(2008/376/ES)

(Úř. věst. L 130 20.5.2008, s. 7)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2017/955 ze dne 29. května 2017,

  L 144

17

7.6.2017

►M2

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/1094 ze dne 28. června 2021,

  L 236

69

5.7.2021



▼B

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 29. dubna 2008

o přijetí výzkumného programu Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a o víceletých technických základních směrech pro tento program

(2008/376/ES)



KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto rozhodnutím se přijímá výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel a stanoví víceleté technické základní směry pro provádění uvedeného programu.



KAPITOLA II

VÝZKUMNÝ PROGRAM VÝZKUMNÉHO FONDU PRO UHLÍ A OCEL



ODDÍL 1

Přijetí výzkumného programu

Článek 2

Přijetí

Přijímá se výzkumný program Výzkumného fondu pro uhlí a ocel (dále jen „výzkumný program“).

▼M2

Výzkumný program poskytuje podporu kooperativnímu výzkumu v uhelném i ocelářském průmyslu. Výzkumný program rovněž poskytuje podporu přelomovým technologiím pro čistou ocel, které umožní výrobu oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku, a výzkumným projektům řízení spravedlivé transformace dříve provozovaných uhelných dolů nebo uzavíraných uhelných dolů a související infrastruktury v souladu s mechanismem pro spravedlivou transformaci a v souladu s čl. 4 odst. 2 rozhodnutí 2003/76/ES. Výzkumný program je v souladu s politickými, vědeckými a technologickými cíli Unie a doplňuje činnosti prováděné v členských státech a v rámci stávajícího rámcového programu Unie pro výzkum, technologický rozvoj a využívání demonstračních zařízení (dále jen „rámcový výzkumný program“).

▼B

Přitom se podporuje koordinace, doplňkovost a součinnost mezi těmito programy, stejně jako výměna informací mezi projekty financovanými z tohoto výzkumného programu a projekty financovanými z rámcového programu výzkumu.

Výzkumný program podporuje výzkumné činnosti zaměřené na cíle vymezené pro uhlí v oddíle 3 a pro ocel v oddíle 4.



ODDÍL 2

Definice uhlí a oceli

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1) 

„uhlím“:

a) 

černé uhlí, včetně uhlí vysoké a střední jakosti „A“ (subbituminózní uhlí), jak je definováno v mezinárodním kodifikačním systému uhlí Evropské hospodářské komise OSN;

b) 

brikety z černého uhlí;

c) 

koks a polokoks získaný z černého uhlí;

d) 

lignit, včetně uhlí nižší jakosti „C“ (nebo ortolignitů) a uhlí nižší jakosti „B“ (nebo metalignitů), jak je definováno ve výše uvedené kodifikaci;

e) 

lignitové brikety;

f) 

koks a polokoks získaný z lignitu;

g) 

ropné břidlice;

2) 

„ocelí“:

a) 

suroviny pro výrobu železa a oceli, jako je železná ruda, železná houba a železný šrot;

b) 

surové železo (včetně roztaveného kovu) a feroslitiny;

c) 

surové výrobky a polotovary ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli (včetně výrobků pro opětovné použití a válcování), jako je tekutá ocel získaná kontinuálním litím nebo jiným způsobem, a polotovary, jako jsou bloky, ingoty, tyče, desky a pásy;

d) 

za tepla tvářené výrobky ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli (pokovené nebo nepokovené výrobky, s výjimkou ocelových odlitků, výkovků a výrobků práškové metalurgie), jako jsou kolejnice, štětovnice, konstrukční prvky, tyče, dráty, desky a univerzální desky, pásy a plechy a kruhové nebo čtvercové profily;

e) 

konečné produkty ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli (pokovené nebo nepokovené), jako jsou za studena válcované pásy a plechy a elektrotechnické plechy;

f) 

výrobky získané jednostupňovým zpracováním oceli, které může zlepšit konkurenční postavení výše uvedených výrobků ze železa a oceli, jako jsou trubkové výrobky, tažené a leštěné výrobky, za studena válcované a tvářené výrobky.



ODDÍL 3

Cíle výzkumu pro uhlí

▼M2

Článek 4

Podpora spravedlivé transformace uhelného průmyslu a regionů

1.  

Výzkumné projekty podpoří přechod ke klimaticky neutrální ekonomice Unie do roku 2050 s cílem podpořit postupné ukončení používání fosilních paliv, rozvoj alternativních činností v bývalých těžebních lokalitách a zamezení nebo nápravu škod na životním prostředí v uzavíraných uhelných dolech, v dříve provozovaných uhelných dolech a jejich okolí. Projekty se zaměří zejména na tyto oblasti:

a) 

vývoj a zkoušení technologií zachycování, využívání a ukládání oxidu uhličitého;

b) 

využívání geotermální energie v bývalých uhelných lokalitách;

c) 

jiné než energetické využití a výroba surovin z těžebních odpadů a reziduí z dříve provozovaných uhelných dolů nebo uzavíraných dolů při náležitém posouzení, zda je jejich dopad na klima, životní prostředí a zdraví minimalizovaný a nižší než v případě alternativních řešení;

d) 

nové využití bývalých uhelných a lignitových dolů, jakož i infrastruktury související s uhlím, včetně služeb dodávek elektřiny, v souladu s klimaticky neutrální transformací, jež je šetrná k životnímu prostředí;

e) 

podpora rozvoje účinných rekvalifikačních programů a programů zvyšování kvalifikace pro pracovníky postižené utlumováním těžby uhlí, včetně výzkumu týkajícího se odborné přípravy a rekvalifikace pracovníků zaměstnaných nebo dříve zaměstnaných v uhelném průmyslu.

2.  
Zvláštní pozornost je věnována posílení vedoucího postavení Evropy při řízení transformace dříve provozovaných uhelných dolů a infrastruktury související s uhlím prostřednictvím technologických a netechnologických řešení, jakož i na podporu přenosu technologií a jiných přenosů. Výzkumné činnosti zaměřené na tyto cíle musí přinášet hmatatelné výhody v oblasti klimatu a životního prostředí v souladu s cílem klimatické neutrality do roku 2050.

Článek 5

Zlepšení zdraví a bezpečnosti

1.  
V projektech týkajících se činností uvedených v článcích 4 a 6 se zohlední otázky související s bezpečností v uzavíraných uhelných dolech a dříve provozovaných uhelných dolech za účelem zlepšení pracovních podmínek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jakož i řešení problémů v oblasti životního prostředí, které jsou škodlivé pro zdraví.
2.  
Výzkumné projekty se zaměří na onemocnění související s těžbou s cílem zlepšit zdraví lidí žijících v uhelných regionech procházejících transformací. Výzkumné projekty rovněž zajistí ochranná opatření při uzavírání dolů a v dříve provozovaných dolech.

Článek 6

Minimalizace dopadů dolů v transformaci na životní prostředí

1.  
Cílem výzkumných projektů je minimalizovat dopady uzavíraných uhelných dolů a dříve provozovaných dolů na ovzduší, vodu a půdu. Výzkum je zaměřen na zachování a obnovu přírodních zdrojů pro budoucí generace a na minimalizaci dopadu uzavíraných uhelných dolů a dříve provozovaných dolů na životní prostředí.
2.  

Přednost se dává projektům, které podporují alespoň jedno z těchto hledisek:

a) 

nové a zdokonalené technologie zabraňující znečištění životního prostředí, včetně úniku metanu, z uzavíraných uhelných dolů, dříve provozovaných dolů a jejich okolí (včetně ovzduší, pozemků, půdy a vody);

b) 

zachycování a minimalizování emisí skleníkových plynů, zejména metanu, z uzavíraných uhelných ložisek a zamezování těmto emisím;

c) 

nakládání s hlušinou, polétavým popílkem a produkty odsíření z uzavíraných uhelných dolů a dříve provozovaných uhelných dolů, jakož i s jinými formami odpadu, a jejich opětovné využití;

d) 

sanace hald a průmyslové využití reziduí z těžby a spotřeby uhlí v uhelných regionech procházejících transformací;

e) 

ochrana hladin podzemní vody a čištění odpadní důlní vody;

f) 

obnova životního prostředí v případě dříve provozovaných zařízení nebo uzavíraných zařízení, která používala uhlí, a jejich okolí, zejména pokud jde o vodu, pozemky, půdu a biologickou rozmanitost;

g) 

ochrana povrchové infrastruktury proti krátkodobým a dlouhodobým dopadům sesuvů a pohybů půdy.

▼M2 —————

▼B



ODDÍL 4

Cíle výzkumu pro ocel

▼M2

Článek 8

Nová, udržitelná a nízkouhlíková výroba oceli a procesy opracování

Výzkum a technologický rozvoj je zaměřen na vývoj, využívání demonstračních zařízení a zlepšování procesů výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku s cílem zvyšovat kvalitu výrobků a produktivitu. Nedílnou součástí požadovaných činností je podstatné snížení emisí, spotřeby energie, uhlíkové stopy a dalších dopadů na životní prostředí, stejně jako zachování zdrojů. Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:

a) 

nové a zdokonalené přelomové procesy a operace výroby železa a oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku, se zvláštním důrazem na přímé zamezení emisím uhlíku nebo inteligentní využívání uhlíku;

b) 

optimalizace ocelárenského procesu a procesního řetězce (včetně redukce železné rudy a fáze jí předcházející, výroby železa a oceli, procesů na bázi tavení recyklovaného šrotu, sekundární metalurgie, lití, válcování, opracování a pokovení) prostřednictvím měření, zjišťování vlastností meziproduktů a konečných výrobků, modelování, kontroly a automatizace, včetně digitalizace, aplikace dat velkého objemu a umělé inteligence a jakýchkoli jiných pokročilých technologií;

c) 

integrace procesu výroby oceli a účinnost procesů v oblasti výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku;

d) 

údržba a spolehlivost nástrojů na výrobu oceli;

e) 

techniky zvyšování recyklovatelnosti, recyklace a opětovného použití oceli a rozvoje oběhového hospodářství;

f) 

techniky zvyšování energetické účinnosti výroby oceli využitím odpadního tepla, předcházením energetickým ztrátám, uplatněním hybridních technologií vytápění a řešení pro hospodaření s energií;

g) 

inovativní technologie a řešení pro procesy výroby železa a oceli, které podporují meziodvětvové činnosti, a ukázkové projekty integrující výrobu energie s nulovými emisemi uhlíku nebo přispívající k čisté vodíkové ekonomice.

Článek 9

Vyšší jakostní třídy oceli a jejich použití

Výzkum a technologický rozvoj se zaměří na plnění požadavků uživatelů oceli na vývoj nových výrobků s téměř nulovými emisemi uhlíku a na vytváření nových tržních příležitostí při současném snižování emisí a dopadů na životní prostředí. V souvislosti s technologiemi uvedenými v článku 8 se výzkumné projekty zaměří na jednu nebo více těchto oblastí s cílem dosáhnout v Unii udržitelné výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku:

a) 

nové vyšší jakostní třídy oceli;

b) 

zlepšení vlastností oceli, jako jsou mechanické a fyzikální vlastnosti, vhodnost pro další zpracování, vhodnost pro různé použití a různé pracovní podmínky;

c) 

prodloužení životaschopnosti, zejména zvyšováním odolnosti ocelí a ocelových konstrukcí vůči teplu a korozi, mechanické a tepelné křehkosti a jiným škodlivým vlivům;

d) 

předpovědní simulační modely pro mikrostruktury, mechanické vlastnosti a výrobní procesy;

e) 

technologie pro tváření, svařování a spojování oceli a ostatních materiálů;

f) 

normalizace zkušebních metod a metod hodnocení;

g) 

vysoce odolné oceli pro využití v oblastech, jako je mobilita, včetně udržitelnosti, metody ekodesignu, modernizace, lehké konstrukce a bezpečnostní řešení.

Článek 10

Zachování zdrojů, ochrana životního prostředí a oběhové hospodářství

Nedílnou součástí výzkumu a technologického vývoje jsou jak výroba oceli, tak využití oceli, zachování zdrojů, zachování ekosystémů, přechod k oběhovému hospodářství a otázky bezpečnosti. Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:

a) 

techniky recyklace staré oceli a vedlejších produktů z různých zdrojů a zlepšování kvality ocelového šrotu;

b) 

nakládání s odpady a využití hodnotných druhotných surovin, včetně strusek, v rámci ocelárny i mimo ni;

c) 

omezování znečišťování a ochrana životního prostředí na pracovišti a v ocelárně i jejím okolí: (plynné, pevné nebo kapalné emise, vodohospodářství, hluk, zápach, prach atd.);

d) 

návrh jakostních tříd oceli a složených konstrukcí, aby se usnadnilo znovuzískání oceli pro recyklaci nebo opětovné použití;

e) 

využití plynů z procesů a odstranění emisí odpadních plynů z výroby oceli;

f) 

posuzování životního cyklu a uvažování o životním cyklu při výrobě a používání oceli.

▼M2

Článek 10a

Řízení pracovní síly a pracovní podmínky

Výzkumné projekty se týkají jedné nebo více těchto oblastí:

a) 

rozvíjení a šíření kompetencí s cílem držet krok s novými procesy výroby oceli s téměř nulovými emisemi uhlíku, jako je digitalizace, a odrážet zásadu celoživotního učení;

b) 

zlepšování pracovních podmínek, včetně zdraví, bezpečnosti a ergonomie na pracovišti a v jeho okolí.

▼B



KAPITOLA III

VÍCELETÉ TECHNICKÉ ZÁKLADNÍ SMĚRY



ODDÍL 1

Účast

Článek 11

Členské státy

Jakýkoliv podnik, veřejný orgán, výzkumná organizace, instituce středoškolského nebo vysokoškolského vzdělávání nebo jiný právní subjekt, včetně fyzických osob, sídlící na území členského státu se může účastnit výzkumného programu a požádat o finanční pomoc za předpokladu, že chce vykonávat činnosti výzkumu a technologického vývoje nebo může podstatně k takové činnosti přispět.

Článek 12

Kandidátské země

Jakýkoliv podnik, veřejný orgán, výzkumná organizace, instituce středoškolského nebo vysokoškolského vzdělávání nebo jiný právní subjekt, včetně fyzických osob, v kandidátských zemích je oprávněn k účasti na výzkumném programu, aniž by v jeho rámci obdržel finanční příspěvek, nestanoví-li dané evropské dohody a její dodatkové protokoly či rozhodnutí příslušné rady přidružení jinak.

Článek 13

Třetí země

Jakýkoliv podnik, veřejný orgán, výzkumná organizace, instituce středoškolského a vysokoškolského vzdělávání nebo jiný právní subjekt, včetně fyzických osob, ze třetích zemí je oprávněn k účasti na jednotlivých projektech, aniž by v rámci výzkumného programu obdržel finanční příspěvek, za předpokladu, že je taková účast v zájmu Společenství.



ODDÍL 2

Způsobilé činnosti

Článek 14

Výzkumné projekty

Výzkumný projekt se zaměří na výzkumné nebo experimentální činnosti s cílem získat další znalosti pro usnadnění dosahování specifických praktických cílů, jako je vytváření nebo vývoj výrobků, výrobních procesů nebo služeb.

Článek 15

Pilotní projekty

Pilotní projekt je charakterizován konstrukcí, provozem a vývojem zařízení nebo významné části zařízení ve vhodném rozsahu a s použitím přiměřeně velkých komponent s cílem prozkoumat potenciál pro uvedení teoretických nebo laboratorních výsledků do praxe nebo zvýšit spolehlivost technických a ekonomických údajů potřebných k dosažení přechodu do fáze zavádění do praxe a v určitých případech do fáze průmyslového nebo obchodního využití.

Článek 16

Ukázkové projekty

Ukázkový projekt je charakterizován konstrukcí nebo provozem zařízení průmyslového rozsahu nebo významné části takového zařízení s cílem při minimálním riziku shromáždit všechny technické a ekonomické údaje potřebné k přechodu do fáze průmyslového nebo obchodního využití technologie.

Článek 17

Doprovodná opatření

Doprovodná opatření se týkají podpory využívání získaných znalostí nebo pořádání vyhrazených seminářů či konferencí v souvislosti s projekty nebo prioritami výzkumného programu.

▼M2

Článek 17a

Evropská partnerství

1.  
Část výzkumného programu – výzkum v oblasti přelomových technologií ke snižování emisí CO2 v ocelářském průmyslu – může být prováděna prostřednictvím spoluprogramovaných evropských partnerství vytvořených v souladu s pravidly stanovenými v článku 10 a příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ( 1 ).
2.  
Pro účely tohoto článku se spoluprogramovaným evropským partnerstvím rozumí iniciativa připravená s včasným zapojením členských států, v jejímž rámci se Unie společně se soukromými nebo veřejnými partnery (jako je průmysl, vysoké školy, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni a organizace občanské společnosti včetně nadací a nevládních organizací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumných činností. Spoluprogramovaná evropská partnerství vznikají na základě memorand o porozumění a/nebo smluvních ujednání mezi Komisí a veřejnými nebo soukromými partnery, v nichž jsou stanoveny cíle partnerství, související závazky v oblasti finančních nebo věcných příspěvků partnerů, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, které mají být dodány. Zahrnují určení doplňkových výzkumných činností, které provádějí partneři a výzkumný program.
3.  
V rámci spoluprogramovaných evropských partnerství může výzkumný program poskytnout financování na činnosti způsobilé podle tohoto oddílu v podobě stanovené v článku 30. Kromě toho může poskytnout financování v podobě cen.
4.  
Financování činností podle tohoto oddílu se řídí zvláštními výzvami k podávání návrhů uvedenými v čl. 25 odst. 2 a 3.

▼B

Článek 18

Podpůrné a přípravné akce

Podpůrné a přípravné akce jsou akce potřebné ke zdravému a účinnému řízení výzkumného programu, jako je hodnocení a výběr návrhů uvedených v článcích 27 a 28, pravidelné sledování a hodnocení uvedené v článku 38, studie, slučování nebo síťové propojení dotyčných projektů financovaných v rámci výzkumného programu.

Tam, kde to Komise považuje za vhodné, může jmenovat nezávislé a vysoce kvalifikované odborníky, kteří jsou nápomocni s podpůrnými a přípravnými akcemi.



ODDÍL 3

Řízení programu

Článek 19

Řízení

Program řídí Komise. Je jí nápomocen Výbor pro uhlí a ocel, poradní skupiny pro uhlí a ocel a technické skupiny pro uhlí a ocel.

Článek 20

Zřízení poradních skupin pro uhlí a ocel

Poradní skupiny pro uhlí a ocel (dále jen „poradní skupiny“) jsou nezávislé technické poradní skupiny.

▼M1

Článek 21

Úkoly poradních skupin

Jednotlivé poradní skupiny poskytují Komisi poradenství ohledně výzkumu a technického vývoje v odvětví uhlí a v odvětví oceli, a to z těchto hledisek:

a) 

celkový vývoj výzkumného programu, soubor informací, jak je uveden v čl. 25 odst. 3, a budoucí základní směry;

b) 

soulad a možné zdvojení s dalšími programy výzkumu a technologického vývoje na unijní a vnitrostátní úrovni;

c) 

stanovení hlavních zásad pro sledování projektů výzkumu a technického vývoje;

d) 

relevantnost prací, které probíhají v rámci jednotlivých projektů;

e) 

cíle výzkumu výzkumného programu uvedené v oddílech 3 a 4 kapitoly II;

f) 

roční prioritní cíle uvedené v souboru informací, popřípadě prioritní cíle pro vyhrazené výzvy k podávání návrhů, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 2;

g) 

příprava příručky pro hodnocení a výběr projektů výzkumu a technického vývoje, jak je uvedena v článcích 27 a 28;

h) 

pravidla, postupy a účinnost hodnocení návrhů akcí výzkumu a technologického vývoje;

i) 

počet, pravomoci a organizace technických skupin uvedených v článku 24;

j) 

sestavení vyhrazených nabídkových řízení uvedených v čl. 25 odst. 2;

k) 

další opatření na žádost Komise.

Článek 22

Složení poradních skupin

1.  
Složení poradních skupin odpovídá tabulkám uvedeným v příloze. Členové poradních skupin jsou osoby jmenované Komisí, aby zastupovali společné zájmy zúčastněných stran. Nezastupují jednu zúčastněnou stranu, avšak vyjadřují názor společný různým organizacím zúčastněných stran.

Členové jsou jmenováni na dobu 42 měsíců. Členové, kteří již nejsou schopni efektivně přispívat k jednáním skupiny, odstoupí nebo porušují, a to i po skončení svého funkčního období, mlčenlivost o informacích, které jsou předmětem služebního tajemství, zejména informace o podnicích, jejich obchodních poměrech nebo nákladových položkách, přestávají být zváni k účasti na zasedáních poradních skupin a mohou být na zbývající část svého funkčního období nahrazeni.

2.  
Členové poradních skupin jsou vybíráni z řad odborníků, kteří mají schopnosti v oblastech uvedených v kapitole II oddílu 3 a 4 a kteří odpověděli na veřejnou výzvu k podávání přihlášek. Odborníci mohou být rovněž jmenováni na návrh některého ze subjektů uvedených v tabulkách v příloze nebo členskými státy.

Členové poradních skupin jsou v daném oboru činní a dbají na odvětvové priority.

3.  
Komise se snaží zajistit, aby v každé poradní skupině byla vysoká odborná způsobilost a pokud možno také co nejvyváženější zastoupení relevantních odborných zaměření a oblastí zájmu i optimální zeměpisné zastoupení a zastoupení žen a mužů, s ohledem na konkrétní úkoly poradní skupiny, druh požadované odborné kvalifikace a výsledky výběrového řízení.

▼B

Článek 23

Zasedání poradních skupin

Zasedání poradních skupin pořádá a předsedá jim Komise, která rovněž poskytuje sekretariát.

Předseda může podle potřeby vyzvat členy, aby hlasovali. Každý člen má jeden hlas. Předseda může podle potřeby přizvat jako hosty k jednání další odborníky nebo pozorovatele. Tito hostující odborníci a pozorovatelé nemají hlasovací práva.

V případě potřeby, například k posouzení záležitostí důležitých pro odvětví uhlí i pro odvětví oceli, se obě poradní skupiny sejdou na společných zasedáních.

▼M1

Článek 24

Zřízení a úkoly technických skupin pro uhlí a ocel

1.  
Technické skupiny pro uhlí a ocel (dále jen „technické skupiny“) poskytují podporu Komisi při sledování výzkumných, pilotních a ukázkových projektů.

Členové technických skupin jsou jmenováni za svou osobu Komisí.

Členové, kteří již nejsou schopni efektivně přispívat k jednáním skupiny, odstoupí nebo porušují, a to i po skončení svého funkčního období, mlčenlivost o informacích, které jsou předmětem služebního tajemství, zejména informace o podnicích, jejich obchodních poměrech nebo nákladových položkách, přestávají být zváni k účasti na zasedáních technických skupin.

2.  
Členové technických skupin jsou vybíráni z řad odborníků, kteří mají schopnosti na poli strategie výzkumu, řízení nebo výroby v oblastech uvedených v kapitole II oddílu 3 a 4 a kteří odpověděli na veřejnou výzvu k podávání přihlášek.

Členové technických skupin jsou v daném oboru činní a odpovídají za strategii výzkumu, řízení nebo výrobu v příslušných oblastech.

3.  
Komise se snaží zajistit, aby v každé technické skupině byla vysoká úroveň odborné způsobilosti, vyvážené zastoupení relevantních odborných zaměření a pokud možno co nejvyváženější zastoupení mužů a žen, jakož i zeměpisné zastoupení, s ohledem na konkrétní úkoly technické skupiny, druh požadované odborné kvalifikace a výsledky výběrového řízení. Členství v technické skupině nevylučuje způsobilost být odborným hodnotitelem.

Komise zajistí stanovení pravidel a postupů nezbytných k zamezení a řádnému řešení střetu zájmů u členů technických skupin pověřených posouzením konkrétního projektu. Tyto předpisy rovněž zajistí rovné a spravedlivé zacházení po celou dobu sledování projektů.

Schůze technických skupin se pokud možno konají na místech zvolených tak, aby bylo co nejlépe zajištěno sledování projektu a hodnocení výsledků.

▼B



ODDÍL 4

Provádění výzkumného programu

▼M1

Článek 25

Výzva k podávání návrhů

1.  
Výzva k podávání návrhů se vyhlašuje každý rok. Datum zahájení podávání návrhů se zveřejňuje jako součást souboru informací uvedeného v odstavci 3. Není-li stanoveno jinak, je posledním dnem pro podání návrhů 15. září každého roku. Připadá-li 15. září na víkend nebo na pátek či pondělí, posouvá se termín automaticky na první pracovní den následující po 15. září. Datum posledního dne pro podávání návrhů se zveřejňuje jako součást souboru informací uvedeného v odstavci 3.
2.  
Pokud se Komise v souladu s čl. 41 písm. d) a e) rozhodne upravit termín pro podání návrhů uvedený v odstavci 1 tohoto článku nebo vyhlásit vyhrazenou výzvu k podávání návrhů, zveřejní uvedené informace v Úředním věstníku Evropské unie.

Vyhrazené výzvy k podávání návrhů obsahují termíny a způsoby podání návrhů, včetně toho, zda budou jednokolové nebo dvoukolové, způsob hodnocení návrhů, priorit, typu způsobilých projektů, jak je uvedeno v článcích 14 až 18, a předpokládané financování.

3.  
Komise zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k podávání návrhů k dispozici dostačující pokyny a informace, a to zejména prostřednictvím souboru informací dostupného na internetové stránce Komise. Soubor informací lze také od Komise na požádání obdržet v tištěné formě.

Soubor informací obsahuje podrobná pravidla účasti, metody správy návrhů a projektů, formuláře žádostí, pravidla pro podávání návrhů, vzorové grantové dohody, informace o způsobilých nákladech a maximálním povoleném finančním příspěvku, informace o metodách plateb a roční prioritní cíle výzkumného programu.

Žádosti se podávají Komisi v souladu s pravidly stanovenými v souboru informací.

▼B

Článek 26

Obsah návrhů

Návrhy se vztahují k cílům výzkumu stanoveným v kapitole II oddílech 3 a 4, popřípadě k prioritním cílům uvedeným v souboru informací v souladu s čl. 25 odst. 3 nebo k prioritním cílům vymezeným pro vyhrazená nabídková řízení uvedeným v čl. 25 odst. 2.

Každý návrh obsahuje podrobný popis navrhovaného projektu a úplné informace o cílech, partnerství, včetně přesné role každého partnera, struktuře řízení, očekávaných výsledcích a aplikacích a hodnocení očekávaného přínosu pro průmyslová odvětví, hospodářství, sociální oblast a oblast životního prostředí.

Navrhované celkové náklady a jejich rozdělení musí být realistické a účinné a projekt musí přinést předpokládaný příznivý poměr nákladů a přínosů.

Článek 27

Hodnocení návrhů

Komise zajistí důvěrné, spravedlivé a rovné hodnocení návrhů.

▼M1

Komise zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli k dispozici příručku pro hodnocení a výběr akcí výzkumu a technologického vývoje.

▼B

Článek 28

Výběr návrhů a sledování projektů

1.  
Komise obdržené návrhy zaregistruje a ověří jejich způsobilost.
2.  
Komise návrhy vyhodnotí s pomocí nezávislých odborníků.

▼M1

3.  
Komise vypracuje seznam přijatých návrhů, seřazených podle kvality.

▼B

4.  
Komise rozhodne o výběru projektů a přidělení finančních prostředků. Je-li odhadovaná částka příspěvku Společenství v rámci výzkumného programu 0,6 milionu EUR nebo vyšší, použije se čl. 41 písm. a).
5.  
Komise s pomocí technických skupin uvedených v článku 24 sleduje výzkumné projekty a činnosti.

Článek 29

Grantové dohody

O projektech založených na vybraných návrzích a na opatřeních a akcích, jak jsou uvedeny v článcích 14 až 18, se uzavře grantová dohoda. Grantové dohody vycházejí z příslušného vzoru grantových dohod vypracovaného Komisí, přičemž se podle potřeby bere v úvahu povaha dotčených činností.

V grantové dohodě musí být definován finanční příspěvek přidělený v rámci výzkumného programu na základě způsobilých nákladů a také pravidla pro vykazování nákladů, účetní závěrky a osvědčení o finančních výkazech. Kromě toho obsahují ustanovení o přístupových právech k výsledkům výzkumu a o jejich šíření a využívání.

▼M1

Článek 29a

Provádění akcí

1.  
Účastníci provádějí akce v souladu se všemi podmínkami a povinnostmi stanovenými tímto rozhodnutím, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ( 2 ) a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ( 3 ), výzvou k podávání návrhů a grantovou dohodou.
2.  
Účastníci nepřijmou žádné závazky, které jsou neslučitelné s tímto rozhodnutím nebo s grantovou dohodou. Pokud některý účastník nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní účastníci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže je Komise těchto povinností výslovně zprostí. Účastníci zajistí, aby Komise byla včas informována o každé události, která by mohla podstatně ovlivnit provádění akce nebo zájmy Unie.
3.  
Účastníci provedou akci a přijmou za tímto účelem všechna nezbytná a přiměřená opatření. Musí mít k dispozici vhodné zdroje potřebné k provedení akce, a to v době, kdy jsou potřebné. Je-li to nezbytné k provedení akce, mohou o provedení práce v rámci akce požádat třetí strany, včetně subdodavatelů. Účastníci jsou za provedenou práci nadále odpovědní vůči Komisi a vůči ostatním účastníkům.
4.  
Zadávání subdodávek pro provedení některých složek akce je omezeno na případy stanovené v grantové dohodě a na řádně odůvodněné případy, které nebylo možné v době vstupu grantové dohody v platnost jednoznačně předvídat.
5.  
Třetí strany jiné než subdodavatelé mohou provést práci v rámci akce za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příslušná třetí strana a práce, kterou má vykonat, se stanoví v grantové dohodě.

Náklady vzniklé těmto třetím stranám mohou být považovány za způsobilé, pokud daná třetí strana splní všechny tyto podmínky:

a) 

byla by způsobilá pro financování, pokud by byla účastníkem;

b) 

je přidruženým subjektem nebo má právní vazbu na účastníka, z níž vyplývá spolupráce, která není omezena na danou akci;

c) 

je uvedena v grantové dohodě a

d) 

dodržuje pravidla použitelná pro účastníka podle grantové dohody, pokud jde o způsobilost nákladů a kontrolu výdajů.

6.  
Účastníci dodržují vnitrostátní právní předpisy i etická pravidla v zemích, kde se akce provádí. Účastníci případně před zahájením akce obdrží souhlas příslušných celostátních nebo místních etických výborů.

▼B

Článek 30

Finanční příspěvek

1.  
Výzkumný program je založen na grantových dohodách o sdílení nákladů na výzkum a technologický vývoj. Celkový finanční příspěvek včetně jakéhokoliv dalšího financování z veřejných prostředků splňuje použitelná pravidla pro státní podporu.
2.  
Veřejné zakázky se rovněž využijí k dodání movitého nebo nemovitého majetku, k provedení prací nebo k poskytnutí služeb, které jsou nezbytné k provádění podpůrných a přípravných akcí.
3.  

Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku, maximální celkový finanční příspěvek, vyjádřený jako procentuální podíl způsobilých nákladů definovaných v článcích 31 až 35, činí:

a) 

na výzkumné projekty nejvýše 60 %;

b) 

na pilotní a ukázkové projekty nejvýše 50 %;

c) 

na doprovodná opatření a podpůrné a přípravné akce nejvýše 100 %.

Článek 31

Způsobilé náklady

1.  

Způsobilými náklady jsou:

a) 

náklady na vybavení;

b) 

náklady na personál;

c) 

provozní náklady;

d) 

nepřímé náklady.

2.  
Způsobilé náklady pokrývají pouze skutečně vzniklé náklady na provádění projektu podle podmínek grantové dohody. Příjemci, partnerští příjemci a podřízení příjemci nemají nárok požadovat rozpočtované ani obchodní sazby.

Článek 32

Náklady na vybavení

Náklady na nákup nebo pronájem vybavení přímo spojeného s realizací projektu jsou účtovatelné jako přímé náklady. Způsobilé náklady na pronájem vybavení nepřekročí způsobilé náklady na jejich nákup.

▼M1

Článek 33

Náklady na pracovníky

Způsobilé náklady na pracovníky zahrnují pouze hodiny skutečně odpracované osobami, které přímo vykonávají práci v rámci akce.

Náklady na pracovníky vzniklé vlastníkům malých a středních podniků a jiným fyzickým osobám, které nepobírají mzdu, lze nahradit na základě jednotkových nákladů.

▼B

Článek 34

Náklady na provoz

Náklady na provoz přímo spojené s realizací projektu jsou omezeny výlučně na náklady na:

a) 

suroviny;

b) 

spotřební materiály;

c) 

energii;

d) 

přepravu surovin, spotřebních materiálů, vybavení, výrobků, vstupních surovin nebo pohonných hmot;

e) 

údržbu, opravy, obměnu nebo přestavbu stávajícího vybavení;

f) 

IT a jiné zvláštní služby;

g) 

pronájem vybavení;

h) 

analýzy a testy;

i) 

pořádání vyhrazených seminářů;

j) 

osvědčení o finančních výkazech a o bankovní záruce;

k) 

ochranu znalostí;

l) 

pomoc třetích stran.

Článek 35

Nepřímé náklady

Všechny ostatní výdaje, jako režijní náklady, které mohou vzniknout v souvislosti s projektem a které nejsou konkrétně uvedeny ve výše uvedených kategoriích, včetně cestovného a diet, se zahrnou do pevné sazby ve výši 35 % způsobilých nákladů na pracovníky, jak je uvedeno v článku 33.



ODDÍL 5

Hodnocení a sledování výzkumných činností

Článek 36

Technické zprávy

Příjemce nebo příjemci vypracují pravidelné zprávy o výzkumných, pilotních a ukázkových projektech uvedených v článcích 14, 15 a 16. Takové zprávy slouží k popisu dosaženého technického pokroku.

Po dokončení projektu vypracuje příjemce nebo příjemci závěrečnou zprávu zahrnující hodnocení jeho využití a dopadu. Uvedenou zprávu zveřejní Komise v plném nebo zkráceném znění podle strategického významu projektu a případně po konzultaci s příslušnou poradní skupinou.

Komise může od příjemce nebo příjemců požadovat, aby poskytli závěrečné zprávy o doprovodných opatřeních uvedených v článku 17, jakož i o podpůrných a přípravných akcích uvedených v článku 18 a může rozhodnout o tom, že mají být zveřejněny.

Článek 37

Roční hodnocení

Komise provádí každoročně hodnocení činností v rámci výzkumného programu a pokroku dosaženého ve výzkumu a technologickém vývoji. Zpráva obsahující toto hodnocení bude předána výboru.

Komise může jmenovat nezávislé a vysoce kvalifikované odborníky, kteří jsou jí nápomocni při tomto ročním hodnocení.

Článek 38

Sledování a hodnocení výzkumného programu

1.  
Komise provádí sledování výzkumného programu, včetně hodnocení očekávaných přínosů. Zpráva o tomto sledování bude vydána koncem roku 2013 a potom každých sedm let. Zprávy jsou zpřístupněny veřejnosti prostřednictvím informační služby Společenství pro výzkum a vývoj (Cordis) nebo odpovídající internetové stránky.
2.  
Komise výzkumný program hodnotí po dokončení projektů financovaných během každého sedmiletého období. Také se hodnotí přínosy výzkumu a technologického vývoje pro společnost a dotyčná odvětví. Hodnotící zpráva se zveřejní.
3.  
Při provádění sledování a hodnocení uvedeného v odstavcích 1 a 2 jsou Komisi nápomocny skupiny vysoce kvalifikovaných odborníků jmenovaných Komisí.

▼M2

Článek 39

Jmenování nezávislých a vysoce kvalifikovaných odborníků

Na jmenování nezávislých a vysoce kvalifikovaných odborníků uvedených v článku 18, čl. 28 odst. 2 a v článku 38 se použijí ustanovení článku 237 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 4 ).

▼B



KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 40

Přezkum víceletých technických základních směrů

Víceleté technické základní směry stanovené v kapitole III se přezkoumají každých sedm let, přičemž první období končí dnem 31. prosince 2014. Za tímto účelem, a nejpozději v prvních šesti měsících posledního roku každého sedmiletého období, Komise znovu posoudí funkčnost a účinnost víceletých technických pokynů a popřípadě navrhne změny.

Komise může, považuje-li to za nezbytné, provést takové přezkoumání a předložit Radě návrhy na jakékoliv potřebné změny před uplynutím sedmiletého období.

Článek 41

Prováděcí opatření

Komise přijme postupem podle čl. 42 odst. 2 tato prováděcí opatření:

a) 

schválení financování akcí, je-li odhadovaná částka příspěvku Společenství v rámci tohoto programu 0,6 milionu EUR nebo vyšší;

b) 

vypracování pokynů pro sledování a hodnocení programu podle článku 38;

▼M2 —————

▼M1

d) 

změny termínu pro podání návrhů podle článku 25;

▼B

e) 

sestavení vyhrazených nabídkových řízení.

Článek 42

Výbor

1.  
Komisi je nápomocen Výbor pro uhlí a ocel.

▼M1

2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 5 ).

▼B

Článek 43

Zrušení a přechodná opatření

Rozhodnutí 2003/78/ES se zrušuje. Rozhodnutí 2003/78/ES se však nadále použije do dne 31. prosince 2008 na financování akcí, které vyplývají z návrhů předložených do dne 15. září 2007.

Článek 44

Použitelnost

Toto rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 16. září 2007.

Článek 45

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.



PŘÍLOHA

Složení poradní skupiny pro uhlí uvedené v článku 22:



Členové

Maximální počet

a)  za producenty uhlí / národní federace nebo související výzkumná střediska

8

b)  za organizace zastupující producenty uhlí na evropské úrovni

2

c)  za uživatele uhlí nebo související výzkumná střediska

8

d)  za organizace zastupující uživatele uhlí na evropské úrovni

2

e)  za organizace zastupující pracovníky

2

f)  za organizace zastupující dodavatele zařízení

2

 

24

Členové musí mít širokou odbornou průpravu a individuální odborné zkušenosti v jedné nebo více z těchto oblastí: těžba a využití uhlí, otázky životního prostředí a sociální otázky, včetně aspektů bezpečnosti.

Složení poradní skupiny pro ocel uvedené v článku 22:



Členové

Maximální počet

a)  za ocelářská odvětví / národní federace nebo související výzkumná střediska

21

b)  za organizace zastupující producenty oceli na evropské úrovni

2

c)  za organizace zastupující pracovníky

2

d)  za organizace zastupující odvětví zpracovávající ocel nebo uživatele oceli

5

 

30

Členové musí mít širokou odbornou průpravu a individuální odborné zkušenosti v jedné nebo více z těchto oblastí: suroviny, výroba železa, výroba oceli, kontinuální lití, válcování za studena nebo za tepla, opracování nebo povrchové úpravy oceli, vývoj jakostních tříd nebo výrobků z oceli, aplikace a vlastnosti oceli, otázky životního prostředí a sociální otázky, včetně aspektů bezpečnosti.


( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

( 3 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.