(ES) č. 1292/2007Nařízení Rady (ES) č. 1292/2007 ze dne 30. října 2007 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 a ukončuje se částečný prozatímní přezkum tohoto dovozu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 384/96

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1676/2001 ( 2 ), naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1424/2006 ( 3 ), uložila konečné antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího mimo jiné z Indie. Opatření, která jsou předmětem stávajícího přezkumu, měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí od 0 % do 18 % uloženého z dovozu od individuálně určených vývozců, se zbytkovou celní sazbou 17,3 % na dovoz od všech ostatních společností. Na šetření, které vyústilo v nařízení (ES) č. 1676/2001 v platném znění, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“.

(2)

Opatření uložená na dovoz z Indie v původním šetření byla rozšířena nařízením (ES) č. 1975/2004 ( 4 ) na dovoz PET filmu zasílaného z Brazílie a Izraele, ať již je prohlášen za pocházející z Brazílie nebo Izraele či nikoli.

(3)

Komise rozhodnutím 2001/645/ES ( 5 ) přijala závazky nabídnuté pěti indickými výrobci v souvislosti s původním šetřením. Tyto závazky byly zrušeny rozhodnutím 2006/173/ES ( 6 ).

(4)

Rada nařízením (ES) č. 367/2006 naposledy pozměněným nařízením Rady (ES) č. 1124/2007 ( 7 ) uložila konečné vyrovnávací clo z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie. Opatření měla podobu valorického cla v rozmezí od 7 % do 19,1 % uloženého z dovozu od jednotlivě vyjmenovaných vývozců, se zbytkovou celní sazbou 19,1 % vztahující se na dovoz od všech ostatních společností. Na šetření, které vyústilo v nařízení (ES) č. 367/2006 v platném znění, se zde dále odkazuje jako na „předchozí antisubvenční šetření“.

(5)

Dne 23. května 2006 a poté 3. července 2006 podali žádost o přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení omezenou na prošetření dumpingu společnosti Jindal Poly Films Limited (dále jen „Jindal“) tito výrobci ve Společenství: Du Pont Teijin Films, Mitsubishi Polyester Film GmbH a Nuroll SpA (dále jen „žadatelé“). Žadatelé zastupují velkou část podílu na výrobě PET filmu ve Společenství.

(6)

Žadatelé předložili tvrzení a dostatečně hodnověrně doložili, že: a) existuje pravděpodobnost přetrvávání či obnovení dumpingu a působení újmy výrobnímu odvětví Společenství a že b) okolnosti týkající se dumpingu, na jejichž základě byla stanovena opatření pro společnost Jindal, se změnily, přičemž tyto změny mají setrvalou povahu.

(7)

Poté co Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují důkazy dostatečně opodstatňující zahájení přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení a částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, oznámila dne 22. srpna 2006 ( 8 ) nejprve zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a pak dne 25. srpna 2006 ( 9 ) zahájení částečného prozatímního přezkumu, a to formou oznámení o zahájení těchto přezkumů, zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie.

(8)

Částečný prozatímní přezkum byl svým rozsahem omezen na prošetření dumpingu týkajícího se společnosti Jindal. Období přezkumného šetření bylo pro oba přezkumy stanoveno od 1. července 2005 do 30. června 2006. Prošetření tendencí významných pro vyhodnocení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy se vztahovalo na období od roku 2003 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

Komise úředně vyrozuměla známé dotčené vyvážející výrobce, představitele vyvážející země, výrobce ve Společenství, dovozce a uživatele o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti. V případě obou přezkumů byla zúčastněným stranám poskytnuta příležitost k podání písemných vyjádření a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření.

(10)

Všem zúčastněným stranám, které o slyšení požádaly a prokázaly, že existují konkrétní důvody, proč by měly být vyslyšeny, byla tato příležitost poskytnuta.

(11)

Co se týče přezkumu před pozbytím platnosti, s ohledem na zjevně značný počet vyvážejících výrobců PET filmu v Indii jmenovaných v žádosti bylo v oznámení o zahájení šetření předem ohlášeno použití technik výběru vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Pro účely rozhodnutí, zda bude výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, pak pro účely samotného provedení výběru vzorku byli všichni vyvážející výrobci požádáni, aby se přihlásili a dle specifikace v oznámení o zahájení šetření poskytli základní informace o svých činnostech souvisejících s PET filmem během období přezkumného šetření. Šest vyvážejících výrobců v Indii projevilo ochotu spolupracovat. Z těchto šesti vyvážejících výrobců byly pro potřeby vzorku vybrány tři společnosti (Ester Industries Limited, Garware Polyester Limited a Jindal) a obdržely dotazník. Podle zjištění představovaly tyto společnosti největší reprezentativní objem vývozu PET filmu do Společenství, který bylo během dostupné doby přiměřeně možné podrobit přezkumu ve smyslu čl. 17 odst. 1 základního nařízení.

(12)

Komise kromě toho zaslala dotazníky všem dalším subjektům známým jako dotčené, případně stranám, které se přihlásily během lhůty stanovené v oznámení o zahájení šetření. Úplné odpovědi byly obdrženy od čtyř výrobců ve Společenství, tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jednoho dovozce/uživatele a čtyř uživatelů.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, jež pokládala za nezbytné pro stanovení dumpingu a újmy, stejně jako pro stanovení, zda existuje pravděpodobnost přetrvávání či obnovení dumpingu a újmy a zda zachování opatření bude v zájmu Společenství. V prostorách následujících zúčastněných stran byly vykonány inspekce na místě:

(14)

Dotčený výrobek je týž jako při původním šetření, tj. polyethylentereftalátový (PET) film pocházející z Indie, obvykle deklarovaný pod kódy KN ex392062 19 a ex392062 90.

(15)

Stejně jako při původním šetření bylo zjištěno, že PET film vyráběný a prodávaný na tuzemském trhu v Indii, PET film vyvážený do Společenství z Indie a PET film vyráběný a prodávaný výrobci ve Společenství mají shodné základní fyzikální a technické vlastnosti a způsoby využití. Jde proto o obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

Pro účely stanovení běžné hodnoty bylo nejdříve ověřeno, že celkový tuzemský prodej společnosti Jindal je reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. že činí 5 % nebo více z prodaného celkového množství dotčeného výrobku vyváženého do Společenství.

(17)

Poté bylo ověřeno, zda celkový tuzemský prodej jednotlivých typů výrobku tvoří 5 % nebo více z prodaného množství stejného typu vyváženého do Společenství.

(18)

U těch typů výrobku, kde tuzemský prodej tvořil 5 % nebo více prodaného množství stejného typu vyváženého do Společenství, bylo pak zkoumáno, zda bylo dosaženo dostatečného prodeje v běžném obchodním styku ve smyslu čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Pro každý typ výrobku, kde dosažený objem tuzemského prodeje převyšující výrobní náklady tvořil více než 80 % prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené za celkový tuzemský prodej. Pro ty typy výrobku, kde byl objem ziskových transakcí roven 80 %, nebo nižší nikoli však nižší než 10 % prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené pouze za ziskový tuzemský prodej. Pro ty typy výrobku, jichž se z hlediska objemu prodalo na tuzemském trhu méně než 10 % za cenu, která neklesla pod jednotkové náklady, bylo uplatněno hledisko, že dotčený typ výrobku nebyl prodán v běžném obchodním styku, a že běžnou hodnotu je tedy nutno stanovit v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(19)

Pro ty typy výrobku, u nichž ke stanovení běžné hodnoty nebylo možno použít tuzemské ceny vyvážejícího výrobce, buď z důvodu nedostatečné reprezentativnosti, nebo neuskutečněného prodeje v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení určena na základě výrobních nákladů vzniklých dotčenému vyvážejícímu výrobci s připočtením přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady a na zisk.

(20)

Prodejní, správní a režijní náklady byly určeny na základě nákladů vzniklých vyvážejícímu výrobci v souvislosti s těmi jeho tuzemskými prodeji dotčeného výrobku, jež jsou dle zjištění reprezentativní. Ziskové rozpětí bylo vypočteno na základě váženého průměru ziskového rozpětí společnosti pro ty typy výrobku, které se na tuzemském trhu prodávaly v dostatečných množstvích v běžném obchodním styku.

(21)

Převážná většina vývozního prodeje dotčeného výrobku do Společenství během období přezkumného šetření se uskutečnila nezávislým odběratelům. Vývozní cena proto byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě vývozní ceny buď skutečně zaplacené, nebo splatné.

(22)

Některé z vývozních prodejů se uskutečnily jedné společnosti ve spojení se sídlem ve Společenství. Tato společnost ve spojení neprováděla další prodej zboží přímo, nýbrž zboží podstatným způsobem přeměnila v takovém rozsahu, že bylo zjištěno, že stanovení ceny vyváženého výrobku není reálně možné na základě ceny přeměněného výrobku při dalším prodeji v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Ceny účtované společností Jindal její společnosti ve spojení byly srovnány s cenami uplatňovanými společností Jindal vůči jejím nezávislým odběratelům ve Společenství za stejné typy výrobku během období přezkumného šetření. Jelikož bylo zjištěno, že tyto dvě skupiny cen jsou pro jednotlivé typy výrobku v souladu, byl učiněn závěr, že ceny účtované společností Jindal její straně ve spojení se sídlem ve Společenství jsou spolehlivé a lze je použít pro výpočet vývozní ceny.

(23)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro účely zajištění spravedlivého srovnání bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeno náležité zohlednění formou očištění o rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen. Přiměřeně tomu bylo v odůvodněných případech a tam, kde to bylo doloženo ověřenými důkazy, provedeno očištění o rozdíly v nákladech na slevy, rabaty, dopravné, pojistné, manipulaci a nakládku a vedlejší výdaje, na balné, úvěry a provize.

(24)

Společnost Jindal vznesla požadavek na úpravu na běžnou hodnotu u dovozního cla nevybraného v rámci režimu předběžné licence z dovozu surovin použitých pro výrobu zboží na vývoz. Režim předběžné licence povoluje bezcelní dovoz surovin za podmínky, že společnost vyveze odpovídající množství a hodnotu výsledného výrobku, určené v souladu s oficiálně stanovenými normami pro vstupy a výstupy. Dovoz v režimu předběžné licence lze využít buď pro výrobu zboží na vývoz, nebo pro doplnění tuzemských vstupů používaných k výrobě takového zboží. Společnost tvrdila, že vývoz dotčeného výrobku do Společenství byl využíván ke splnění ustanovení platných pro režim předběžné licence, pokud jde o dovoz surovin. Nebyl učiněn žádný závěr, zda je v případě tohoto požadavku úprava odůvodněná, jelikož by to vzhledem k tomu, že společnost dle zjištění tak jako tak neprováděla během období přezkumného šetření dumping, nemělo vliv na konečný výsledek přezkumného šetření.

(25)

Dumpingové rozpětí bylo v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen.

(26)

Toto srovnání prokázalo existenci záporného dumpingového rozpětí.

(27)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení bylo také zkoumáno, zda lze nálezy zjištěné v průběhu tohoto šetření opodstatněně pokládat za trvalé povahy.

(28)

V této souvislosti se připomíná, že při dvou následných šetřeních přinesly závěry nařízení Rady (ES) č. 1676/2001 a nařízení Rady (ES) č. 390/2005 ( 10 ) zjištění, že společnost Jindal neprovádí dumping. Tato zjištění o neexistenci dumpingu byla potvrzena i nynějším šetřením a neexistují žádné prvky, jež by naznačovaly, že by tato situace neexistence dumpingu neměla být trvalé povahy.

(29)

Po zvážení se tudíž má zato, že stávající opatření ve vztahu ke společnosti dosahují zamýšlených účinků a mají být zachována beze změny.

(30)

Podle Eurostatu dosáhlo množství dotčeného výrobku dovezené do Společenství z Indie během období přezkumného šetření 23 472 tun. V rámci tohoto množství připadalo během období přezkumného šetření na tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku asi 97 % a na samotnou společnost Jindal zhruba 90 % celkového objemu vývozu z Indie do Společenství během období přezkumného šetření.

(31)

Během období šetření původního šetření (od 1. dubna 1999 do 31. března 2000) činil objem dovozu z Indie 50 590 tun. Během období šetření předchozího antisubvenčního šetření (od 1. října 2003 do 30. září 2004) činil objem dovozu z Indie 12 679 tun.

(32)

Jak je zmíněno v 11. bodě odůvodnění, byl sestaven vzorek ze tří vyvážejících výrobců. Pokud jde o společnost Jindal, platí zjištění uvedená v 16. až 26. bodě odůvodnění.

(33)

Pro účely stanovení běžné hodnoty pro společnosti Garware a Ester bylo nejdříve ověřeno, že vykázaný tuzemský prodej za každého z těchto vyvážejících výrobců je reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. že tvoří 5 % nebo více vykázaného množství prodeje dotčeného výrobku vyváženého do Společenství.

(34)

Poté bylo ověřeno, zda celkový tuzemský prodej všech jednotlivých typů výrobku tvoří 5 % nebo více z prodaného množství stejného typu vyváženého do Společenství.

(35)

Pro ty typy výrobku, kde tuzemský prodej tvoří 5 % nebo více z prodaného množství stejného typu vyváženého do Společenství, bylo poté zkoumáno, zda bylo dosaženo dostatečného prodeje v běžném obchodním styku ve smyslu čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Pro každý typ výrobku, kde dosažený objem tuzemského prodeje převyšující výrobní náklady tvořil více než 80 % prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené za celkový tuzemský prodej. Pro ty typy výrobku, kde byl objem ziskových transakcí roven 80 % nebo nižší, nikoli však nižší než 10 % prodeje, byla běžná hodnota stanovena na základě vážené průměrné ceny skutečně zaplacené pouze za ziskový tuzemský prodej. Pro ty typy výrobku, jichž se z hlediska objemu prodalo na tuzemském trhu méně než 10 % za cenu, která neklesla pod jednotkové náklady, bylo uplatněno hledisko, že daný typ výrobku nebyl prodán v běžném obchodním styku, a že běžnou hodnotu je tedy nutno stanovit v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(36)

Pro ty typy výrobku, u nichž ke stanovení běžné hodnoty nebylo možno použít tuzemské ceny vyvážejícího výrobce, buď z důvodu nedostatečné reprezentativnosti, nebo neuskutečněného prodeje v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení určena na základě výrobních nákladů vzniklých dotčenému vyvážejícímu výrobci s připočtením přiměřené částky na prodejní, správní a režijní náklady a na zisk.

(37)

Prodejní, správní a režijní náklady byly určeny na základě nákladů vzniklých vyvážejícímu výrobci v souvislosti s těmi jeho tuzemskými prodeji dotčeného výrobku, jež jsou dle zjištění reprezentativní. Ziskové rozpětí bylo vypočteno na základě váženého průměru ziskového rozpětí společnosti pro ty typy výrobku, které se na tuzemském trhu prodávaly v dostatečných množstvích v běžném obchodním styku.

(38)

Co se týče stanovení vývozních cen, je nutno si připomenout, že současné šetření slouží ke zjištění toho, zda v případě, že budou zrušena ochranná opatření, bude dumping přetrvávat nebo se obnoví. V této souvislosti nelze stanovení vývozních cen použitých pro výpočet dumpingu omezovat na prošetření chování vývozců v minulosti, nýbrž je nutno zkoumat také pravděpodobný vývoj vývozních cen v budoucnu. Jinými slovy, je třeba stanovit, zda jsou vývozní ceny z minulosti spolehlivým ukazatelem pravděpodobných vývozních cen do budoucna.

(39)

Vzhledem k existenci cenových závazků v průběhu části období přezkumného šetření bylo zejména zkoumáno, zda měla existence těchto závazků vliv na vývozní ceny v minulosti, a to natolik, že na ně nebylo možno spoléhat při stanovení budoucího chování. Dále se též poznamenává, že cenové závazky společností Garware a Ester byly odvolány dne 9. března 2006, přičemž období přezkumného šetření pokrývá období od 1. července 2005 do 30. června 2006. V případě společnosti Garware i Ester bylo zjištěno, že vývozní transakce, které probíhaly během období přezkumného šetření, kdy platil cenový závazek, byly uskutečňovány v cenách natolik blízkých MDC (minimálním dovozním cenám), že to vyvolalo pochybnosti, zda je lze hodnotit jako ceny setrvalé povahy a stanovené nezávisle na MDC. Podobná argumentace již byla popsána ve 28. bodě odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 366/2006 ( 11 ).

(40)

Co se týče společnosti Garware, transakce uskutečněné během období přezkumného šetření po odvolání závazku pokrývají asi 20 % celkového objemu vývozu a byly po uvedeném odvolání závazku prováděny trvale. Pokud jde o množství vyvezená po uplynutí platnosti závazku dne 8. března 2006, pokládají se ceny uplatňované při těchto transakcích za ceny reprezentativně vypovídající o tom, jakou cenovou politikou by se společnost Garware řídila, kdyby závazky neexistovaly. Z tohoto důvodu byly ceny uplatňované při těchto transakcích použity pro výpočet vývozní ceny u všech objemů vyvezených společností Garware v průběhu celého období přezkumného šetření.

(41)

Co se týče společnosti Ester, transakce uskutečněné během období po odvolání závazku tvoří pouze 5 % celkového množství a jsou omezeny na velmi krátké období, následující bezprostředně po odvolání závazku. Proto není možné pokládat ceny při těchto transakcích za reprezentativní pro vývozní ceny, které by společnost byla uplatňovala v případě neexistence závazku. Jak již bylo uvedeno ve 39. bodě odůvodnění, vývozní ceny do Společenství, které společnost Ester uplatňovala před odvoláním závazku, se velmi blížily MDC. Kromě toho bylo také zjištěno, že vývozní ceny společnosti Ester do třetích zemí byly, jak podle vyhodnocení na základě váženého průměru, tak na základě srovnání jednotlivých typů, výrazně pod cenami do Společenství, z čehož vyplynula pravděpodobnost, že v případě neexistence závazků by ceny do Společenství byly uvedeny do stejné úrovně s cenami za stejné typy výrobku do dalších třetích zemí. Z toho byl tudíž vyvozen závěr, že vývozní ceny společnosti Ester do Společenství z doby, kdy platil závazek, nelze v souvislostech nynějšího přezkumu před pozbytím platnosti použít pro stanovení spolehlivých vývozních cen ve smyslu čl. 2 odst. 8 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že společnost Ester prodávala během období přezkumného šetření dotčený výrobek v podstatných množstvích na světovém trhu, bylo rozhodnuto stanovit vývozní cenu na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných ve vztahu ke všem třetím zemím, a to v případě všech typů, které byly prodávány do Společenství v průběhu té části období přezkumného šetření, kdy byl závazek v platnosti. Pokud jde o část období přezkumného šetření po uvedeném odvolání závazku, byla vývozní cena stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných ve vztahu ke Společenství.

(42)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro účely zajištění spravedlivého srovnání bylo provedeno v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení náležité zohlednění formou očištění o rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen. Přiměřeně tomu bylo v odůvodněných případech a tam, kde to bylo doloženo ověřenými důkazy, provedeno očištění o rozdíly v nákladech na dopravné, pojistné, na manipulaci a nakládku a vedlejší výdaje, na balné, úvěry a provize.

(43)

Vyvážející výrobci uplatnili u omezeného počtu vývozů požadavek na úpravu vývozní ceny podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení, a to na základě hodnoty zvýhodnění získaných na vývoz v rámci režimu „Duty Entitlement Passbook“ (DEPB) po uskutečnění vývozu. V uvedeném režimu lze částky připsané za vývoz dotčeného výrobku použít ke kompenzaci splatného cla z dovozu libovolného zboží nebo je lze bez omezení prodat jiným společnostem. Kromě toho neexistují žádná omezení, podle nichž by se dovážené zboží muselo používat pouze při výrobě vyváženého výrobku. Výrobci neprokázali, že zvýhodnění v rámci režimu DEPB po uskutečnění vývozu ovlivnila srovnatelnost cen, a zejména že v důsledku zvýhodnění v režimu DEPB platili odběratelé na tuzemském trhu trvale odlišné ceny. Tento požadavek byl proto odmítnut.

(44)

Dumpingové rozpětí bylo v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozních cen. Tam, kde vývozní ceny vycházely z cen do třetích zemí, byly vypočteny příslušné ceny CIF na hranice Společenství zvýšením jejich ceny ze závodu do třetích zemí o vážený průměrný rozdíl mezi cenami jednotlivých typů výrobku ze závodu a cenami CIF na hranice Společenství.

(45)

Toto srovnání prokázalo dumpingové rozpětí v pásmu od 15 % do 25 %. Připomíná se, že v případě společnosti Jindal bylo zjištěno záporné dumpingové rozpětí (viz 26. bod odůvodnění).

(46)

Volná kapacita všech známých indických vývozců během období přezkumného šetření byla odhadnuta na 32 000 tun. Je však nutno konstatovat, že z tohoto celkového objemu připadá zhruba 25 000 tun na indické vývozce s nulovým antidumpingovým clem. Případné zrušení antidumpingových opatření bude mít pravděpodobně jen malý dopad na vývozní politiku těchto společností. Z toho plyne, že zhruba pouze 7 000 tun připadá na indické vývozce zatížené antidumpingovým clem v sazbě jiné než 0 %. Volná kapacita této druhé skupiny, která během období přezkumného šetření představovala přibližně 30 % celkového objemu vývozu dotčeného výrobku z Indie do Společenství a 3 % spotřeby Společenství, by mohla být v případě zrušení opatření nasměrována do Společenství.

(47)

Podle srovnání jednotlivých typů výrobku byly během období přezkumného šetření – v případě do vzorku zařazených indických vývozců s dumpingovým rozpětím jiným než 0 % – vývozní ceny do třetích zemí o 20 % až 30 % nižší než vývozní ceny stejných vyvážejících výrobců do Společenství. Prodej těchto dvou vývozců do třetích zemí se uskutečňoval ve významných množstvích, která činila 80 % až 90 % jejich celkového prodeje na vývoz. Po úvaze se proto má zato, že výši vývozních cen do třetích zemí lze pokládat za indikaci pro výši cen u vývozního prodeje do Společenství v případě, že by byla zrušena opatření.

(48)

Některé z největších vývozních trhů světa pro PET film jsou chráněné vysokými celními tarify. Jmenovitě dovoz PET filmu z Indie do USA podléhá antidumpingovému clu v rozmezí od 2,32 % do 24,11 % a vyrovnávacímu clu v rozmezí od 9 % do 25,27 %, v závislosti na tom, kterého indického vývozce se týká.

(49)

Lze tudíž vyvodit závěr, že při relativních úrovních cen a výše popsaných volných kapacitách a pobídkách existuje pravděpodobnost i) přetrvávání dumpingu, ii) zvyšování množství vyváženého do Společenství, pokud by byla zrušena platná antidumpingová opatření.

(50)

Čtyři výrobci ve Společenství (Dupont Teijin Films, Mitsubishi Polyester Film GmbH, Nuroll SpA a Toray Plastics Europe) při šetření plně spolupracovali. Během období přezkumného šetření představovali zhruba 95 % výroby Společenství. Představují proto výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(51)

Poznamenává se, že situace týkající se ochrany výroby PET filmu ve Společenství se od původního šetření změnila. Je skutečností, že společnost Kodak Industrie (Francie) již nadále PET film ve Společenství nevyrábí a společnost 3M svou činnost převedla na společnost I.T.P. SpA (Itálie), která v současnosti dále transformuje svůj provoz na novou a odchylnou výrobu. Je také nutno zdůraznit, že jelikož se Česká republika stala od 1. května 2004 členem Evropské unie, je společnost Fatra a. s. (usazená v České republice) součástí výrobního odvětví Společenství.

(52)

Stanovení celkové spotřeby Společenství je založeno na statistice dovozu Eurostatu, na prodeji do Společenství výrobním odvětvím Společenství a na prodeji dalších výrobců usazených ve Společenství.

(53)

Ve srovnání s rokem 2003 vzrostla spotřeba během období přezkumného šetření o 1 % (více než 3 000 tun).

(54)

Objem dovozu do Společenství z Indie se v mezidobí od roku 2003 do období přezkumného šetření zvýšil o 86 % a tržní podíl vzrostl z 5 % na 9 %, zatímco ceny poklesly o 12 %. Zdrojem údajů jsou statistiky Eurostatu.

(55)

Dovoz z Brazílie a Izraele, u něhož dle zjištění dochází k obcházení, jak je zmíněno ve 2. bodě odůvodnění, prudce poklesl po rozšíření antidumpingových opatření uložených z dovozu z Indie též na tento dovoz. Ceny PET filmu pocházejícího z těchto zemí se po uložení opatření proti obcházení zvýšily o 219 %.

(56)

Je však třeba vzít v úvahu skutečnost, že podle zjištění z nynějšího šetření společnost Jindal neprováděla dumping a že dle zjištění z dřívějších šetření neprováděly dumping ostatní společnosti (zejména Flex Industries Limited a Polyplex Corporation Limited). Přiměřeně tomu se při nynějším šetření posuzují pouze ten dovoz, u nějž bylo zjištěno obcházení. Dumpingový dovoz z Indie a dovoz podléhající antidumpingovému clu se v mezidobí od roku 2003 do období přezkumného šetření snížil o 70 % – viz tabulka 4. Prudký pokles tohoto dovozu je do značné míry způsoben uložením opatření proti obcházení na dovoz z Brazílie a Izraele.

(57)

Dovoz z dalších třetích zemí se za posuzované období zvýšil o 24 % (ze zhruba 62 000 tun v roce 2003 na asi 77 000 tun během období přezkumného šetření) a tomuto dovozu odpovídající podíl na trhu ve Společenství vzrostl o 5 procentních bodů (z 25 % na 30 %.). Hlavní dovoz se uskutečňoval z Jižní Koreje, USA, Thajska a Spojených arabských emirátů (dále jen „SAE“). Průměrná cena za tunu klesla v období od roku 2003 do období přezkumného šetření o 11 %. Zdrojem údajů jsou statistiky Eurostatu.

(58)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise prozkoumala všechny příslušné ekonomické faktory a ukazatele s dopadem na stav výrobního odvětví Společenství.

(59)

V průběhu posuzovaného období zůstávala kapacita stabilní (zhruba 190 000 tun) a výroba a využití kapacity se snížily o 4 %.

(60)

Zásoby dotčeného výrobku poklesly od roku 2003 do roku 2004 z 23 929 tun na 22 241 tunu, mírně vzrostly v roce 2005 a poklesly na 21 272 tuny během období přezkumného šetření. Tento pokles byl vyvolán především snižováním výroby.

(61)

Objem prodaný výrobním odvětvím Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství se od roku 2003 do roku 2005 snížil o 5 % ze 142 755 tun na 135 956 tun, mírně rostl od roku 2005 do období přezkumného šetření, dosáhl však přitom pouze 98 % úrovně prodeje v roce 2003. Prodej společnostem ve spojení byl zanedbatelný (za posuzované období se pohyboval v rozmezí od 200 do 300 tun ročně). Kromě toho podíl na trhu výrobního odvětví Společenství poklesl v období od roku 2003 do období přezkumného šetření o 2 procentní body.

(62)

Jednotkové prodejní ceny během posuzovaného období poklesly o 2 % (z 2 891 EUR/t v roce 2003 na 2 819 EUR/t během období přezkumného šetření), stejně jako průměrné náklady na tunu, které se snížily z 3 216 EUR/t v roce 2003 na 3 137 EUR/t během období přezkumného šetření. K tomuto snižování nákladů docházelo navzdory skutečnosti, že průměrné náklady na většinu surovin (v důsledku prudkého zvýšení cen ropy) podstatně stouply. Tyto údaje dokládají, že pokud se mělo výrobní odvětví Společenství dokázat vyhnout ztrátě příliš velkého podílu na trhu, nemohlo si dovolit plně krýt své výrobní náklady prodejními cenami.

(63)

Výrobní odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období ztrácelo na mírně rostoucím trhu podíl na trhu.

(64)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství klesla mezi rokem 2003 a obdobím přezkumného šetření o 13 %. Ačkoli se průměrná mzda na zaměstnance zvýšila o 5 %, uskutečnily se racionalizační snahy a produktivita na zaměstnance vzrostla o 9 %. Míra nákladů práce na vyrobenou tunu tak poklesla o 4 %.

(65)

Ziskovost prodeje je tvořena ziskem dosaženým prodejem dotčeného výrobku ve Společenství. Návratnost investic byla vypočtena na základě návratnosti celkových aktiv.

(66)

Ziskovost a návratnost investic z prodeje dotčeného výrobku nezávislým odběratelům ve Společenství přes drobná zlepšení v letech 2004 a 2005 zůstávala po celé posuzované období záporná. Během období přezkumného šetření byla ziskovost i návratnost investic výrazně nízká (ziskovost – 11 % a návratnost investic – 3,1 %) a opětovně se snížila po roce 2005.

(67)

Vývojová tendence peněžního toku se zhoršovala, zejména během období přezkumného šetření.

(68)

V období od roku 2003 do období přezkumného šetření se investice do výroby PET filmu snížily o 18 %. Během období přezkumného šetření se zvýšila hodnota investic o 6 % ve srovnání se situací v roce 2005, investice však ve srovnání s úrovní roku 2003 zůstávaly nižší. Během šetření bylo zjištěno, že investice byly vkládány převážně do zvyšování kvality výrobku a do údržby a zachování výrobní kapacity.

(69)

Tato nízká úroveň investic je do značné míry odůvodněna skutečností, že mateřské společnosti výrobního odvětví Společenství nejevily zájem o investování nebo o poskytování záruk za investice do neziskových činností, jako je výroba PET filmu v Evropě.

(70)

Při analýze velikosti dumpingu se bere v úvahu skutečnost, že jsou v platnosti opatření, jež mají odstranit dumping působící újmu. Jak je uvedeno výše, z dostupných informací vyplývá, že jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nadále prodává do Společenství za dumpingové ceny. Přestože je zjištěné dumpingové rozpětí významné, jeho dopad na situaci výrobního odvětví Společenství během období přezkumného šetření významný nebyl, a to vzhledem k tomu, že podíl na trhu dumpingového dovozu z Indie a dovozu, u nějž bylo zjištěno obcházení, tvořil 1 % celkové spotřeby Společenství. Společnost Jindal nepochybně přispěla ke zhoršení situace výrobního odvětví Společenství. Je však zároveň nutno brát zřetel na to, že i kdyby byl dovoz od společnosti Jindal z analýzy vyňat, nebylo by výrobní odvětví Společenství schopno zotavit se z předchozího dumpingu po zavedení antidumpingových opatření v roce 2001 kvůli obcházení (proti němuž byla přijata opatření teprve na konci roku 2004) a nevhodnosti závazků, které byly zrušeny teprve v loňském roce. Nelze zapomínat, že před uložením cel proti obcházení a zrušením závazků byla úroveň dovozu od indických společností, u něhož byl zjištěn dumping, více než trojnásobná oproti období přezkumného šetření.

(71)

Množství PET filmu spotřebované na trhu Společenství se zvýšilo o 1 %, zatímco objem prodeje výrobním odvětvím Společenství poklesl o 2 %.

(72)

Hospodářská situace ve výrobním odvětví Společenství se u většiny faktorů újmy zhoršila: výroba, výrobní kapacita a využití kapacity (– 4 %), objem prodeje (– 2 %) a hodnota (– 5 %), podíl na trhu (– 2 procentní body), peněžní tok a ziskovost, investiční činnost a návratnost investic.

(73)

Restrukturalizační snahy vyvíjené výrobním odvětvím Společenství v oblasti zaměstnanosti, snižování nákladů a zvyšování produktivity na zaměstnance nedokázaly vyrovnat dopad zvyšování cen v průběhu posuzovaného období. Výrobní náklady byly vyšší než prodejní cena. Zároveň s tím působila nízká cenová úroveň dumpingového dovozu z Indie a z dalších zemí, u nichž bylo zjištěno obcházení. Konstatuje se nicméně, že cenový tlak na výrobní odvětví Společenství byl částečně zapříčiňován dovozem společnosti Jindal, u níž během období přezkumného šetření dumping zjištěn nebyl a na niž připadalo zhruba 90 % celkového dovozu PET filmu z Indie.

(74)

S ohledem na výše uvedené zůstává situace výrobního odvětví Společenství nadále nejistá a jakýkoli nárůst dumpingového dovozu by podle vší pravděpodobnosti tuto situaci zhoršil.

(75)

Jak je uvedeno výše, situace výrobního odvětví Společenství zůstává nejistá. Pokud by měla být zrušena antidumpingová opatření, dojde k významnému nárůstu dumpingového dovozu. Jak již bylo naznačeno ve 46. bodě odůvodnění, indičtí vývozci podléhající antidumpingovému clu disponují potenciálem pro zvýšení svých objemů vývozu ve velkém rozsahu, a jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění, některé z největších vývozních trhů pro PET film ve světě jsou ochraňovány vysokými tarify, zvláště pak trh s PET filmem v USA.

(76)

Při neexistenci antidumpingových cel by indický dumpingový dovoz mohl vyvíjet na trh Společenství významný cenový tlak. Existují proto zjevné náznaky nasvědčující pravděpodobnému obnovení újmy.

(77)

Vzhledem k výše uvedenému by případné vystavení výrobního odvětví Společenství zvýšeným objemům dovozu z Indie za dumpingové ceny způsobilo další zhoršení finanční situace odvětví. Na tomto základě se tudíž činí závěr, že zrušení opatření proti Indii by se vší pravděpodobností mělo za následek obnovení újmy vzniklé výrobnímu odvětví Společenství.

(78)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se posuzovalo, zda by prodloužení stávajících antidumpingových opatření bylo v rozporu se zájmem Společenství jako celku.

(79)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zkoumalo, zda stanovení zájmu Společenství vycházelo z posouzení všech různých zúčastněných zájmů, tj. ze strany výrobního odvětví Společenství, dovozců i uživatelů dotčeného výrobku.

(80)

Je třeba připomenout, že podle posouzení při původním šetření není přijetí opatření v rozporu se zájmem Společenství. Dále ta skutečnost, že nynější šetření je přezkumem, a tedy analýzou situace, během níž antidumpingová opatření již byla v platnosti, umožňuje posoudit všechny nežádoucí záporné dopady stávajících antidumpingových opatření na dotčené strany.

(81)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům o pravděpodobnosti obnovení dumpingu působícího újmu neexistují závažné důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

(82)

Pro účely posouzení pravděpodobného dopadu uložení či neuložení opatření byly vyžádány informace od všech zúčastněných stran, o nichž bylo buď známo, že jsou dotčené, nebo které se přihlásily samy. Na tomto základě Komise rozeslala dotazníky výrobnímu odvětví Společenství, devíti nezávislým dovozcům a 23 uživatelům. Komise kromě toho kontaktovala všechny ostatní výrobce ve Společenství, kteří neposkytli informace požadované pro spolupráci na šetření, aby získala základní informace o jejich výrobě a prodejích.

(83)

Připomíná se, že výrobní odvětví Společenství se nadále nachází ve zranitelné situaci, jež je popsána v 58. až 74. bodě odůvodnění.

(84)

Očekává se, že zachování opatření uleví narušení trhu a stlačování cen. Opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnila přinejmenším udržet své prodeje a požívat výhod úspor z rozsahu.

(85)

V opačném případě, pokud by antidumpingová opatření byla ukončena, je pravděpodobné, že nepříznivý vývoj finanční situace výrobního odvětví Společenství bude přetrvávat, nebo se dokonce zhoršovat. Výrobní odvětví Společenství je obzvláště poznamenáno propadem výnosů, který je důsledkem stlačených cen a klesajícího podílu na trhu.

(86)

Z uvedeného se vyvozuje, že zachování antidumpingových opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(87)

Při šetření spolupracovali a úplné odpovědi dodali pouze jeden dovozce/uživatel a čtyři uživatelé. Představují 16,3 % celkové spotřeby PET filmu ve Společenství, a jak uvedli, prodloužení antidumpingových cel by nemělo na jejich společnosti zásadnější dopad.

(88)

S přihlédnutím ke všem výše uvedeným faktorům se činí závěr, že uložení opatření by nemělo významný nepříznivý účinek, ba dokonce žádný účinek na situaci uživatelů a dovozců dotčeného výrobku.

(89)

Na tomto základě se vyvozuje závěr, že proti zachování antidumpingových opatření neexistují žádné závažné důvody vyplývající ze zájmu Společenství.

(90)

Všechny strany byly informovány o zásadních skutečnostech a posouzeních, na jejichž základě se zamýšlí doporučit, aby byla stávající antidumpingová opatření zachována. Stranám byla také poskytnuta lhůta pro předložení stanovisek ke sděleným informacím.

(91)

Na základě výše uvedených skutečností a zvážení se činí závěr, že v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení by měl být ukončen částečný prozatímní přezkum omezený na společnost Jindal a mělo by být zachováno antidumpingové clo v sazbě 0 % uložené v původním šetření z dovozu PET filmu vyráběného a vyváženého do Evropského společenství společností Jindal.

(92)

Co se týče přezkumu před pozbytím platnosti, měla by být ve smyslu ustanovení čl. 11 odst. 2 základního nařízení a na základě výše uvedených zjištění zachována antidumpingová opatření použitelná na dovoz PET filmu z Indie.