(ES) č. 951/2007Nařízení Komise (ES) č. 951/2007 ze dne 9. srpna 2007 , kterým se stanoví pravidla pro provádění programů přeshraniční spolupráce financovaných v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství
| Publikováno: | Úř. věst. L 210, 10.8.2007, s. 10-25 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 9. srpna 2007 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 17. srpna 2007 | Nabývá účinnosti: | 17. srpna 2007 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 951/2007 ze dne 9. srpna 2007, (Úř. věst. L 210 10.8.2007, s. 10) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 435/2011 ze dne 5. května 2011, |
L 118 |
1 |
6.5.2011 |
|
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1343/2014 ze dne 17. prosince 2014, |
L 363 |
75 |
18.12.2014 |
|
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/2011 ze dne 9. listopadu 2017, |
L 292 |
55 |
10.11.2017 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 951/2007
ze dne 9. srpna 2007,
kterým se stanoví pravidla pro provádění programů přeshraniční spolupráce financovaných v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1638/2006 o obecných ustanoveních o zřízení evropského nástroje sousedství a partnerství
KAPITOLA I
ÚVOD
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1638/2006 v oblasti programů přeshraniční spolupráce.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto předpisu se:
1) „technickou pomocí“ rozumí příprava, řízení, sledování, hodnocení, informační činnosti, audit a kontrola a rovněž případné budování správní kapacity potřebné k provádění společných operačních programů;
2) „příjemcem“ rozumí organizace, která uzavřela smlouvu o grantu se společným řídícím orgánem a která přebírá neomezenou právní i finanční odpovědnost za provádění projektu ve vztahu k tomuto orgánu; od společného řídícího orgánu obdrží finanční příspěvek a zajistí jeho řízení a případné rozdělení podle úmluv se svými partnery; nese výlučnou odpovědnost vůči společnému řídícímu orgánu a odpovídá mu přímo za provozní i finanční postup činností;
3) „dodavatelem“ rozumí organizace, která se společným řídícím orgánem uzavřela smlouvu na poskytování služeb, prací nebo dodávek a která přebírá veškerou právní a finanční odpovědnost za splnění této smlouvy vůči společnému řídícímu orgánu;
4) „strategickým dokumentem“ rozumí dokument podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1638/2006, který mimo jiné obsahuje seznam společných operačních programů, jejich orientační víceleté příděly a územní jednotky způsobilé k účasti na jednotlivých programech;
5) „zúčastněnými zeměmi“ rozumí všechny členské státy a partnerské země, které se účastní společného operačního programu;
6) „partnerskými zeměmi“ rozumí země a území vyjmenovaná v příloze nařízení (ES) č. 1638/2006;
7) „projekty významného rozsahu“ rozumí projekty zahrnující souhrn prací, činností nebo služeb plnící nedělitelnou funkci přesné povahy, která má jasně definované cíle a plní společný zájem při uskutečňování přeshraničních investic;
8) „vlastními zdroji zemí, které se účastní společného operačního programu“ rozumí finanční zdroje ze státního, regionálního nebo místního rozpočtu zúčastněných zemí;
9) „operačním sledováním projektů“ rozumí sledování činností financovaných v rámci programu podle metody cyklu řízení projektů, tj. od programování až po hodnocení včetně technického sledování provádění.
KAPITOLA II
ZÁKLADNÍ DOKUMENTY
ODDÍL 1
Společné operační programy
Článek 3
Příprava společných operačních programů
Každý společný operační program je schvalován společně všemi zúčastněnými zeměmi v souladu s nařízením (ES) č. 1638/2006, se strategickým dokumentem a s tímto nařízením.
Článek 4
Obsah společných operačních programů
Každý společný operační program popisuje cíle, priority a opatření týkající se činností, které mají být provedeny, a jasně formuluje jejich provázanost s jinými dvoustrannými i mnohostrannými programy plánovanými nebo probíhajícími v příslušných zemích a regionech, zejména v rámci programů financovaných Evropskou unií.
Každý společný operační program zejména:
a) přejímá definici způsobilých územních jednotek včetně případných sousedících regionů uvedenou v nařízení (ES) č. 1638/2006 a ve strategickém dokumentu pro účely lokalizace projektů financovaných v rámci programu;
b) stanoví pravidla účasti sousedících regionů třetích zemí, na které se nevztahuje nařízení (ES) č. 1638/2006 a jejichž spolupráce je založena na strategickém dokumentu, v těchto programech;
c) definuje priority a opatření odpovídající cílům stanoveným ve strategickém dokumentu;
d) stanoví složení společného výboru pro sledování v souladu s požadavky článku 11 tohoto nařízení;
e) identifikuje subjekt vybraný zúčastněnými zeměmi k tomu, aby plnil úlohu společného řídícího orgánu;
f) popisuje strukturu řízení programu, kterou zavede společný řídící orgán v souladu s články 14, 15, 16 a 17 tohoto nařízení. Tento popis musí být dostatečně podrobný, aby poskytl Komisi přiměřenou záruku v oblasti zavádění účinné a účelné vnitřní kontroly založené na osvědčených mezinárodních postupech;
g) obsahuje finanční tabulku, která uvádí předpokládané roční rozdělení závazků a plateb v rámci tohoto programu, stanovené na základě priorit, zejména pak částky přidělené na technickou asistenci;
h) vymezuje metody provádění programu v souladu s postupy zadávání zakázek uvedenými v odstavci 23 tohoto nařízení;
i) stanoví předpokládaný orientační harmonogram pro zahájení postupů a výběr projektů, které budou financovány;
j) popisuje případné zákonné povinnosti v oblasti studií dopadu na životní prostředí a uvádí předpokládaný orientační harmonogram vypracování těchto studií;
k) stanoví jazyk nebo jazyky programu;
l) obsahuje komunikační a informační plán podle článku 42.
Tabulka uvedená v písm. g) druhém pododstavci uvádí příspěvek Evropského společenství a rozděluje předběžné a orientační částky, které bude Komise poskytovat v jednotlivých letech až do roku 2013 (částky za období 2011–2013 bude nutno znovu potvrdit v orientačním programu na období 2011–2013). Tabulka uvádí rovněž orientační předběžnou výši spolufinancování, které má být pokryto z vlastních zdrojů zúčastněných zemí.
Pro účely písm. h) druhého pododstavce jsou projekty financované v rámci programu zpravidla vybírány na základě veřejných výzev k předkládání návrhů. Účastníci však mohou rovněž po dohodě s Evropskou komisí společně vytipovat projekty přeshraničních investic významného rozsahu, na které se veřejné výzvy k předkládání návrhů nevztahují; v takovém případě musí být tyto projekty v programu výslovně zmíněny nebo musí být předmětem pozdějšího rozhodnutí výboru pro sledování dle článků 11 až 13, pokud jsou v souladu s prioritami a s opatřeními programu a pokud byl za tímto účelem vytvořen zvláštní rozpočet.
Článek 5
Přijetí společného operačního programu
1. Společný řídící orgán předloží každý společný operační program Komisi po obdržení výslovného souhlasu všech zemí, které se podílely na přípravě tohoto programu nebo k němu přispěly.
2. Komise společný operační program přezkoumá a ověří, zda obsahuje všechny prvky uvedené v článku 4, zejména:
a) ověří jeho soulad se strategickým dokumentem;
b) přezkoumá spolehlivost analýzy, soudržnost analýzy s navrhovanými prioritami a opatřeními a rovněž její soudržnost s ostatními dvoustrannými a vícestrannými programy, které probíhají nebo jsou plánovány v regionech, kterých se program týká;
c) prověří soulad programu s platnými právními předpisy Společenství;
d) ověří, zda byly provedeny studie dopadu na životní prostředí, které by případně mohly být nezbytné, nebo zda je jejich provedení plánováno před zahájením navrhovaných projektů;
e) se ujistí o soudržnosti finanční tabulky programu, zejména pokud jde o částky, které má vynaložit Komise;
f) se ujistí o tom, že společný řídící orgán je schopen řízení s ohledem na rozsah, obsah a složitost činností předpokládaných v rámci programu. Komise zejména ověří, zda má společný řídící orgán k dispozici dostatečný počet kvalifikovaných lidských zdrojů zcela vyčleněných na tento program, potřebné počítačové nástroje řízení a účetnictví a rovněž finanční okruhy v souladu s příslušnými pravidly Společenství. Bude-li to podle názoru Komise nutné, může toto ověření proběhnout formou auditu ex ante na místě;
g) se ujistí o tom, že společný řídící orgán vytvořil a zavedl dostatečné systémy vnitřní kontroly a auditu, vycházející z osvědčených mezinárodních postupů.
3. Po přezkoumání společného operačního programu může Komise vyzvat zúčastněné země k tomu, aby poskytly další údaje, případně aby přepracovaly některé body.
4. Přijetí každého společného operačního programu vyžaduje, aby Komise předem akreditovala řídící a kontrolní struktury zavedené společným řídícím orgánem.
5. Každý společný operační program je rozhodnutím Komise přijat na celou dobu svého trvání.
Článek 6
Sledování a hodnocení společného operačního programu
1. Cílem sledování a hodnocení každého společného operačního programu je zlepšit jeho kvalitu, účinnost a soudržnost jeho provádění. Výsledky těchto hodnocení jsou zohledněny při vytváření dalších programů.
2. V rámci přepracování programu podle strategického dokumentu se provádí hodnocení společného operačního programu v polovině období.
Toto hodnocení provede Komise a na základě jeho výsledků, které budou sděleny společnému výboru pro sledování a společnému řídícímu orgánu programu, může dojít k úpravám orientačního programu.
3. Kromě hodnocení v polovině období může Komise kdykoli provést další hodnocení společného operačního programu nebo jeho části.
4. V roce následujícím po ukončení fáze provádění projektů financovaných ze společného operačního programu provede Komise hodnocení programu ex post.
Článek 7
Přepracování společných operačních programů
1. Úpravy finanční tabulky společného operačního programu týkající se prostého přesunu fondů Společenství z jedné priority na druhou v hodnotě nejvýše 20 % částek původně plánovaných pro každou jednotlivou prioritu může provést přímo společný řídící orgán po předchozím schválení společného výboru pro sledování. Společný řídící orgán informuje o těchto úpravách Komisi.
Na technickou pomoc financovanou z prostředků Společenství lze toto pravidlo uplatnit pouze po předchozím písemném souhlasu Komise.
2. Společné operační programy mohou být na základě odůvodněné žádosti společného výboru pro sledování nebo z podnětu Komise ve shodě se společným výborem pro sledování znovu přezkoumány a v případě nutnosti přepracovány v těchto případech:
a) s cílem zohlednit významné sociálně-ekonomické změny nebo zásadní změny priorit Společenství, jednotlivých států nebo regionů na území programu;
b) v důsledku obtíží při provádění programu, zejména takových, které jsou příčinou významných zpoždění tohoto provádění;
c) v případě převodu finančních prostředků Společenství z jedné priority na druhou nad rámec flexibility uvedené v odstavci 1 tohoto článku;
d) v důsledku hodnocení uvedených v čl. 6 odst. 2 a 3;
e) v případě ukončení programu dle článku 44.
3. Přezkum společného operačního programu v případech uvedených v odstavci 2 se provádí na základě rozhodnutí Komise a vyžaduje uzavření dodatku k finančním dohodám uvedeným v článku 10.
Článek 8
Používání jazyků
1. Každý společný operační program užívá jako pracovní jazyk v rámci svých řídících struktur jeden nebo více úředních jazyků Evropské unie.
2. Aby zohlednili partnerský aspekt programů, mohou příjemci projektů předkládat společnému řídícímu orgánu veškeré dokumenty týkající se jejich projektu ve svém národním jazyce za předpokladu, že tato možnost bude v programu výslovně zmíněna a že společný výbor pro sledování zajistí prostřednictvím společného řídícího orgánu potřebné kapacity pro tlumočení a překlad.
3. Náklady na tlumočení a překlady u všech jazyků využitých v rámci programu se zahrnou:
a) na úrovni společného operačního programu do rozpočtové položky týkající se technické pomoci;
b) na úrovni projektů do rozpočtu každého jednotlivého projektu.
Článek 9
Zahajovací fáze společných operačních programů
1. Po přijetí společného operačního programu rozhodnutím Komise bude tento program v členských státech okamžitě zahájen na základě položek nástroje pro evropské sousedství a partnerství, týkajících se přeshraniční spolupráce v rámci okruhu 1 B finančního rámce (interinstitucionální dohoda 2006/C 139/01) ( 1 ). Mohou být provedeny rovněž společné činnosti nezbytné k zahájení programu, jako například:
a) zahájení činnosti společného řídícího orgánu a společného technického sekretariátu;
b) první zasedání společného výboru pro sledování, jehož se zúčastní i zástupci partnerských zemí, které dosud nepodepsaly finanční dohodu;
c) příprava a zahájení postupů pro zadávání veřejných zakázek nebo veřejných výzev k předkládání návrhů, v případě potřeby s ustanovením o pozastavení vázaným na podpis finančních dohod.
2. Rozhodnutí Komise uvedené v odstavci 1 je použitelné pro každou partnerskou zemi programu poté, co bude s touto zemí uzavřena finanční dohoda v souladu s článkem 10.
ODDÍL 2
Finanční dohoda
Článek 10
Podpis finanční dohody
1. Mezi Komisí a každou partnerskou zemí příslušného společného operačního programu je uzavřena finanční dohoda. Finanční dohodu může spolupodepsat společný řídící orgán určený v rámci každého společného operačního programu.
2. Společný operační program přijatý Komisí je uveden v technické příloze finanční dohody.
3. Každá finanční dohoda bude uzavřena nejpozději před koncem roku, kdy bylo přijato rozhodnutí Komise o společném operačním programu („pravidlo N+1“).
4. V případě, že dohoda nebude uzavřena ve stanovené lhůtě, nemůže být externí součást společného operačního programu s příslušnou partnerskou zemí zahájena.
Pokud program zahrnuje více partnerských zemí, může být zahájen s každou příslušnou partnerskou zemí až poté, co tato země uzavře příslušnou finanční dohodu.
5. V případě, že finanční dohodu ve stanovené lhůtě nepodepíše žádná partnerská země, stává se společný operační program neplatným v oblasti externí součásti a platí ustanovení čl. 44 odst. 3 a 4.
KAPITOLA III
ŘÍDÍCÍ STRUKTURY SPOLEČNÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ
ODDÍL 1
Společný výbor pro sledování
Článek 11
Složení společného výboru pro sledování
1. Společný výbor pro sledování se skládá ze zástupců zmocněných jednotlivými zúčastněnými zeměmi k přijímání veškerých rozhodnutí vztahujících se ke společnému operačnímu programu, která spadají do jeho pravomoci. Tito členové jsou zmocněni jako zástupci své země pro výkon příslušné funkce, nikoli osobně. Ve výboru působí rovněž předseda a tajemník. Tajemník musí být vybrán z členů společného řídícího orgánu.
2. Členské země jsou povinny zajistit vedle řádně zmocněných zástupců také rovnoměrné zastoupení občanské společnosti (územní samosprávy, ekonomičtí a sociální partneři, občanská společnost), aby tak bylo zaručeno úzké propojení jednotlivých místních zúčastněných stran při provádění společného operačního programu.
3. Komise je zvána na každé zasedání společného výboru pro sledování zároveň s účastníky a je informována o výsledcích prací. Je oprávněna se z vlastního podnětu zúčastnit každého zasedání výboru jako celku nebo jeho části v úloze pozorovatele bez jakékoli rozhodovací pravomoci.
Článek 12
Fungování společného výboru pro sledování
1. Zmocnění členové společného výboru pro sledování jednomyslně schvalují svůj jednací řád.
2. Společný výbor pro sledování rozhoduje vzájemnou dohodou. V některých případech však může přistoupit k hlasování, zejména tehdy, když se jedná o konečný výběr projektů a výši grantů, které jsou na ně přiděleny. Při tomto hlasování má každá země pouze jeden hlas bez ohledu na počet svých zástupců.
3. Zmocnění zástupci si volí předsedu. Výbor může rozhodnout o tom, že svěří úlohu předsedy zástupci společného řídícího orgánu nebo jiné třetí osobě.
Předseda společného výboru pro sledování vykonává úlohu rozhodce a řídí diskuse. Předseda si zachovává hlasovací právo s výjimkou případů, kdy byla tato úloha svěřena zástupci společného řídícího orgánu nebo jiné třetí osobě. V takovém případě předsedovi hlasovací právo nenáleží.
4. Společný výbor pro sledování zasedá pokaždé, kdy je to nezbytné, nejméně však jednou ročně. Zasedání svolává předseda na základě žádosti společného řídícího orgánu nebo na základě odůvodněné žádosti jednoho z jeho zmocněných členů nebo Komise. Může o něm rovněž rozhodnout písemným řízením na žádost předsedy, společného řídícího orgánu nebo jedné ze zúčastněných zemí. V případě neshody může každý člen na zasedání požádat o přezkum.
5. Na konci každého zasedání společného výboru pro sledování je vypracován zápis, který spolupodepíše předseda a tajemník. Tento zápis obdrží každý člen výboru a Komise.
Článek 13
Funkce společného výboru pro sledování
Výbor vykonává zejména tyto funkce vztahující se ke společnému operačnímu programu:
a) potvrzuje pracovní program společného řídícího orgánu;
b) rozhoduje o objemu a přidělování zdrojů z programu na technickou pomoc a na lidské zdroje;
c) na každém zasedání přezkoumá správní úkony provedené společným řídícím orgánem;
d) jmenuje komise pro výběr projektů;
e) rozhoduje o kritériích výběru projektů, provádí konečný výběr projektů a určuje výši grantů, které jsou na ně přiděleny;
f) na každém zasedání hodnotí a sleduje pokroky dosažené při plnění cílů společného operačního programu na základě dokumentů předložených společným řídícím orgánem;
g) přezkoumává všechny zprávy předložené společným řídícím orgánem a v případě nutnosti přijímá příslušná opatření;
h) zkoumá sporné případy zpětného získávání částek, o kterých ho informuje společný řídící orgán.
V případě, že se společný výbor pro sledování při přijímání rozhodnutí uvedených v písm. e) prvním pododstavci, rozhodne neřídit se zčásti nebo zcela doporučeními výběrové komise, musí své rozhodnutí písemně odůvodnit. Toto rozhodnutí je poté prostřednictvím společného řídícího orgánu předloženo Komisi k předběžnému schválení. Komise sdělí své stanovisko společnému řídícímu orgánu do 15 pracovních dnů.
Při výkonu funkcí řídícího orgánu je nutno dodržovat platné právní předpisy. Řídící orgán je pověřen zajistit soulad rozhodnutí výboru pro sledování s těmito pravidly.
ODDÍL 2
Společný řídící orgán
Článek 14
Organizace společného řídícího orgánu
1. Společný řídící orgán je obvykle státním, regionálním nebo místním veřejnoprávním subjektem. Společný řídící orgán může být rovněž soukromoprávním subjektem poskytujícím veřejné služby.
Tento orgán je povinen poskytovat dostatečné finanční záruky a vyhovět podmínkám uvedeným v nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ( 2 ), zejména v jeho článku 54, a v nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ( 3 ), zejména v jeho článcích 38, 39 a 41.
2. Zúčastněné země svěřují společnému řídícímu orgánu úkoly při provádění společného operačního programu, které jsou jim svěřeny v rámci řízení tohoto programu. Jejich úkolem je v rámci společného výboru pro sledování kontrolovat, zda je využití finančních prostředků v souladu s pravidly a zásadami platnými pro řízení programu.
3. Fungování společného řídícího orgánu může být financováno z položek technické pomoci v rámci financování Společenství nebo na základě spolufinancování, zejména formou nepeněžitých vkladů uvedených v čl. 19 odst. 3.
4. Účty zřízené společným řídícím orgánem jsou každoročně podrobovány externímu auditu ex post, který provede nezávislá organizace v souladu s článkem 31.
5. Organizace společného řídícího orgánu vychází z osvědčených mezinárodních postupů v oblasti řízení a vnitřní kontroly s využitím systémů řízení a vnitřní kontroly, které jsou přizpůsobeny vykonávání jeho úkolů tak, aby byla zajištěna zákonnost, řádnost a náležité finanční řízení jeho provozu.
Zejména funkce operativního a finančního řízení jsou organizovány nezávisle v rámci společného řídícího orgánu. Odpovědnost za finanční prostředky a účetní funkce jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.
6. Společný řídící orgán má k dispozici útvar interního auditu nezávislý na útvarech zajišťujících odpovědnost za finanční prostředky, účetní funkci a funkci řídící.
7. Společný řídící orgán provádí postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci programu a zajišťuje spolehlivé účetní systémy, systémy monitorování a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě.
8. Společný řídící orgán dbá zejména na dodržování platebních podmínek a lhůt smluv o poskytování grantů a o zadávání veřejných zakázek, které uzavře se třetími stranami. Pomocí přiměřených ověřovacích postupů se ujistí, že prostředky poskytnuté v rámci grantů a zakázek jsou užívány výhradně na účely, ke kterým byly určeny.
Používá jednotný systém účetnictví a správní a finanční kontroly grantů a zakázek (výměna korespondence, kontroly nebo upomínacích dopisů, přijímání zpráv apod.).
9. Společný řídící orgán neprodleně vyrozumí Komisi a společný výbor pro sledování o veškerých změnách svých postupů nebo své organizace, případně o jakýchkoli jiných okolnostech, které mohou ovlivnit provádění programu.
10. Společný řídící orgán i jednotliví příjemci, dodavatelé a strany smluv, které podepisuje v souvislosti s prováděním projektů, podléhají kontrole Komise, Soudního dvora Evropských společenství a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).
Článek 15
Funkce společného řídícího orgánu
1. Společný řídící orgán je pověřen řízením a prováděním společného operačního programu včetně technické pomoci při dodržování zásady řádného finančního řízení a v souladu se zásadami hospodárnosti, účinnosti a účelnosti, a provádí nezbytné kontroly v souladu s podmínkami a pravidly stanovenými v platných právních předpisech.
2. Jednotlivé úkoly společného řídícího orgánu zahrnují zejména:
a) organizaci a sekretariát zasedání společného výboru pro sledování včetně vypracování zápisů ze zasedání;
b) vypracování podrobných ročních rozpočtů programu a předložení žádostí o potřebné prostředky Evropské komisi;
c) vypracování výročních provozních a finančních zpráv a jejich předání společnému výboru pro sledování a Komisi;
d) vypracování programu auditu vnitřních okruhů a správného uplatňování postupů v rámci společného řídícího orgánu, provedené jeho útvarem interního auditu; výroční zprávy vnitřního auditu jsou povinně předkládány společnému výboru pro sledování a Komisi;
e) zahajování nabídkových řízení a veřejných výzev k předkládání návrhů pro výběr projektů po schválení společného výboru pro sledování;
f) přijímání nabídek a organizace, předsednictví a sekretariát výběrových komisí, jakož i předávání zpráv obsahujících doporučení výběrových komisí společnému výboru pro sledování a Komisi;
g) uzavírání smluv na různé projekty s příjemci a s dodavateli poté, co společný výbor pro sledování uskuteční výběr těchto projektů;
h) operační sledování a finanční řízení projektů;
i) okamžité informování společného výboru pro sledování o všech sporných případech zpětného získávání částek;
j) vypracování případných studií dopadů na životní prostředí na úrovni programu;
k) provádění informačního plánu a plánu viditelnosti v souladu s článkem 42.
Článek 16
Společný technický sekretariát
1. Na základě předchozího schválení společného výboru pro sledování je každý společný řídící orgán oprávněn vyžádat si při každodenním řízení činností společného operačního programu asistenci společného technického sekretariátu vybaveného nezbytnými prostředky.
Fungování společného technického sekretariátu je financováno z položek technické pomoci.
2. Společný technický sekretariát může mít případně ve zúčastněných zemích pobočky za účelem informování potenciálních příjemců z příslušných zemí o činnostech stanovených v rámci programu.
Článek 17
Zásada kontinuity
V případě, kdy bude řízením společného operačního programu znovu pověřen již existující společný řídící orgán, pro který již Komise schválila opatření pro řízení probíhajících nebo již ukončených programů, nebude nutné měnit stávající organizaci tohoto společného řídícího orgánu, pokud budou platná opatření vyhovovat požadavkům tohoto nařízení.
KAPITOLA IV
FINANČNÍ ŘÍZENÍ SPOLEČNÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ
ODDÍL 1
Financování
Článek 18
Technická pomoc financovaná z příspěvků Společenství
Technická pomoc způsobilá k financování ze strany Společenství nepřesáhne maximální hodnotu 10 % celkového příspěvku Společenství na společný operační program.
V jednotlivých případech je však možné na základě argumentace vycházející z úrovně výdajů vynaložených v průběhu předchozích let provádění programu a z předvídatelných a odůvodněných potřeb tohoto programu po přepracování programu zvážit navýšení prostředků na technickou pomoc, které byly pro daný program původně stanoveny.
Článek 19
Zdroje spolufinancování
1. Spolufinancování vychází z vlastních zdrojů zemí nebo organizací, které se účastní jednotlivých společných operačních programů.
2. Zúčastněné země si mohou samy stanovit původ, výši a rozdělení zdrojů podle cílů a priorit spolufinancování v rámci jednotlivých společných operačních programů.
3. Nepeněžité vklady společného řídícího orgánu mohou být po předchozím schválení Komise považovány za spolufinancování. V takovém případě je tuto skutečnost nutno výslovně uvést v programovém dokumentu.
Článek 20
Míra spolufinancování
1. Spolufinancování představuje nejméně 10 % výše příspěvku Společenství do společného operačního programu kromě výše technické pomoci financované z příspěvku Společenství.
2. Pokud je to možné, je spolufinancování rovnoměrně rozděleno na celou dobu trvání programu tak, aby při ukončení programu bylo dosaženo uvedeného 10% minimálního cíle.
Článek 21
Bankovní účet společného operačního programu a úroky z předběžných plateb
1. Pro daný program je založen jediný a specifický bankovní účet v eurech, který spravuje útvar zajišťující účetní funkci v rámci společného řídícího orgánu. K tomuto účtu má povinně společné podpisové právo osoba odpovědná za finanční prostředky a osoba odpovědná za účetní funkci v rámci společného řídícího orgánu.
2. Pokud je tento bankovní účet úročen, jsou úroky vzniklé na základě předběžných plateb určeny na financování příslušného společného operačního programu a vykazují se v závěrečné zprávě podle článku 32, která se předkládá Komisi.
Článek 22
Účetnictví společného operačního programu
Účetnictví společného operačního programu zajišťuje útvar společného řídícího orgánu pověřený finančními operacemi. Toto účetnictví je samostatné a oddělené a zahrnuje pouze operace vztahující se ke společnému operačnímu programu. Umožňuje analytické sledování programu podle jednotlivých cílů, priorit a opatření.
Operace týkající se schvalování tohoto účetnictví se zůstatkem bankovního účtu programu předkládá společný řídící orgán společnému výboru pro sledování programu a Komisi společně s výroční zprávou a u každé žádosti o další předběžné financování.
Článek 23
Postupy při zadávání zakázek
1. Postupy při zadávání zakázek a grantů nezbytných k provádění společného operačního programu společným řídícím orgánem jsou totožné s postupy upravujícími vnější akce uvedenými v článcích 162 až 170 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a v článcích 231 až 256 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.
Použitelné postupy, standardní dokumenty a vzory příslušných smluv jsou uvedeny v Praktickém průvodci smluvními procedurami pro vnější akce EU a v jeho přílohách platných v okamžiku zahájení postupů při zadávání veřejných zakázek nebo veřejných výzev k předkládání návrhů.
2. Pravidla způsobilosti vztahující se k účasti na nabídkových řízeních a veřejných výzvách k předkládání návrhů jsou stanovena v článku 14 nařízení (ES) č. 1638/2006 v souladu s články 40 a 41 tohoto nařízení.
3. Tyto předpisy se použijí pro celou zeměpisnou oblast, v níž je program prováděn, a to na území členských států i na území partnerských zemí.
ODDÍL 2
Platby
Článek 24
Roční závazky Komise
Vedle počátečního rozpočtového závazku, který je přijat současně s rozhodnutím o přijetí společného operačního programu, přijímá Komise každoročně nejpozději k 31. březnu příslušného roku rozpočtový závazek na tento rok. Výše tohoto závazku se stanoví podle finanční tabulky uvádějící předběžné roční rozdělení prostředků dle společného operačního programu v závislosti na průběhu tohoto programu a v mezích dostupných prostředků. Komise informuje společný řídící orgán o přesném datu, k němuž byl rozpočtový závazek přijat.
Článek 25
Společná pravidla plateb
1. Každou platbu příspěvku Společenství provádí Komise v rámci dostupných prostředků. Komise automaticky zařazuje veškeré platby společnému řídícímu orgánu do nejstarší roční splátky závazku až do úplného vyčerpání výše této splátky. Po úplném vyčerpání nejstarší roční rozpočtové splátky může být zahájeno využívání splátky následující.
2. Platby jsou prováděny v eurech na bankovní účet společného operačního programu.
3. Platby mohou být poskytovány formou předběžných plateb nebo úhrady konečného zůstatku.
Článek 26
Předběžné platby
1. Společný řídící orgán je poté, co je vyrozuměn o rozpočtovém závazku, oprávněn každoročně požádat o poskytnutí předběžného financování v maximální výši 80 % příspěvku Společenství na stávající rozpočtový rok.
Počínaje druhým rokem fungování společného operačního programu se k žádosti o předběžné financování přikládá i předběžná výroční zpráva o financování, která zahrnuje veškeré výdaje a příjmy předcházejícího roku, které dosud nebyly ověřeny zprávou externího auditu, společně s předběžným rozpočtem závazků a výdajů společného řídícího orgánu pro následující rok.
Po přezkoumání této zprávy a po vyhodnocení skutečných potřeb financování programu a ověření dostupnosti prostředků provede Komise úplnou nebo částečnou platbu předběžného financování.
2. Společný řídící orgán je v průběhu roku oprávněn požádat v rámci dalšího předběžného financování o poskytnutí celého zůstatku ročního příspěvku Společenství nebo jeho části.
Společný řídící orgán podloží svou žádost finanční zprávou prokazující, že výdaje, které byly v daném roce skutečně vynaloženy nebo které v daném roce pravděpodobně vynaloženy budou, přesahují částku předběžného financování, která již byla poskytnuta.
Pokud nebyla ověřena zprávou externího auditora, představuje tato dodatečná platba další předběžné financování.
3. V druhém pololetí každého roku provádění programu vyúčtuje Komise předchozí předběžné financování podle skutečně vynaložených způsobilých výdajů ověřených výroční zprávou externího auditora dle článku 31.
Na základě výsledků tohoto vyúčtování pak Komise případně provede potřebné finanční úpravy.
Článek 26a
Finanční opravy prováděné společným řídícím orgánem
1. Za předcházení nesrovnalostem a jejich vyšetřování, provedení nutných finančních oprav a vymáhání neoprávněně vyplacených částek zodpovídá v první řadě společný řídící orgán.
Společný řídící orgán provádí finanční opravy nutné v souvislosti s jednotlivými nesrovnalostmi zjištěnými u projektů nebo technické pomoci. Finanční opravy spočívají ve zrušení celého příspěvku Unie na projekt nebo technickou pomoc nebo jeho části. Společný řídící orgán přihlédne k povaze a závažnosti nesrovnalostí a k dané finanční ztrátě a uplatní přiměřenou finanční opravu. Kritérii pro určení výše finančních oprav, jež mají být použity, a kritérii pro použití paušálních sazeb nebo extrapolovaných finančních oprav mohou být kritéria přijatá na základě nařízení (EU) č. 1303/2013 ( 4 ), zejména jeho článku 144, a kritéria, jež jsou obsažena v rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2013 ( 5 ). Finanční opravy zaznamená společný řídící orgán v roční účetní závěrce za účetní rok, ve kterém se o zrušení rozhodlo.
2. Příspěvek Unie zrušený podle odstavce 1 může být v rámci dotčeného programu opětovně použit s výhradou odstavce 3. Přerozdělení těchto zdrojů programu musí být v souladu mimo jiné s články 7, 13, 18 a 43.
3. Příspěvek zrušený podle odstavce 1 nelze znovu použít na projekt, který byl předmětem finanční opravy, ani na projekty vybrané prostřednictvím výzev k předkládání návrhů.
Článek 27
Zpětné získávání prostředků
1. Společný řídící orgán odpovídá za zpětné získávání neodůvodněných nebo nezpůsobilých výdajů a navrácení zpětně získaných částek Komisi v poměru, v jakém do programu přispěla.
V případě, kdy jsou po obdržení závěrečné zprávy týkající se určité smlouvy nebo na základě provedené kontroly nebo auditu identifikovány nezpůsobilé platby, které již byly uhrazeny, vydá společný řídící orgán příkaz k inkasu od příslušných příjemců a dodavatelů.
2. Pokud se zpětné získání prostředků týká pohledávky za příjemcem, dodavatelem nebo partnerem se sídlem v členském státě a pokud se společnému řídícímu orgánu nepodaří tyto prostředky zpětně získat do jednoho roku po vydání příkazu k inkasu, uhradí tuto pohledávku společnému řídícímu orgánu členský stát, v němž sídlí příslušný příjemce, dodavatel nebo partner, a následně bude oprávněn ji uplatnit proti příslušnému příjemci, dodavateli nebo partnerovi.
3. Pokud se zpětné získání prostředků týká pohledávky za příjemcem, dodavatelem nebo partnerem se sídlem v partnerské zemi a pokud se společnému řídícímu orgánu nepodaří tyto prostředky zpětně získat do jednoho roku po vydání příkazu k inkasu, uvědomí o tom společný řídící orgán Komisi, na kterou na základě předložení kompletní dokumentace přechází právo vymáhat tyto prostředky na příjemci, dodavateli nebo partnerovi sídlícím v partnerské zemi nebo přímo u vnitrostátních orgánů dané země.
4. Dokumentace poskytnutá členskému státu nebo Komisi obsahuje veškeré dokumenty umožňující zpětné získání prostředků včetně důkazů o krocích, které společný řídící orgán podnikl vůči příjemci nebo dodavateli s cílem zpětně získat dlužné částky.
5. Společný řídící orgán je povinen zajistit s náležitou pečlivostí do jednoho roku po vydání příkazu k inkasu veškeré činnosti, které je nutno provést ke zpětnému získání prostředků. Ujistí se zejména o tom, že pohledávka je jistá, likvidní a vymahatelná. Pokud se společný řídící orgán hodlá vzdát zpětného získání zjištěné pohledávky, zajistí, aby toto vzdání se bylo řádné a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality. Rozhodnutí o vzdání se pohledávky musí být odůvodněné a musí být předloženo k předchozímu schválení společnému výboru pro sledování a Komisi. Na základě příslušných pokynů Komise nemusí být předchozí souhlas Komise nutný.
6. Pokud nebude možné pohledávku zpětně získat, případně předat členskému státu nebo Komisi kompletní dokumentaci ve smyslu odstavce 4 z důvodu pochybení nebo nedbalosti společného řídícího orgánu, odpovídá společný řídící orgán za zpětné získání této částky i nadále po uplynutí jednoho roku a dlužné částky jsou prohlášeny za nezpůsobilé pro financování v rámci Společenství.
7. V souladu s odstavci 2 a 3 obsahují smlouvy uzavřené společným řídícím orgánem v rámci programu doložku, která umožňuje Komisi nebo příslušnému členskému státu provést zpětné získání příslušné částky od příjemce, dodavatele nebo partnera v případě, kdy pohledávka nebyla uhrazena jeden rok po vydání příkazu k inkasu společným řídícím orgánem.
ODDÍL 3
Zprávy
Článek 28
Výroční zprávy společného řídícího orgánu
1. Nejpozději 30. června každého roku předloží společný řídící orgán Komisi výroční zprávu ověřenou zprávou auditora dle článku 31 o provádění operačního programu za období od 1. ledna do 31. prosince předchozího roku, předběžně schválenou společným výborem pro sledování. První výroční zpráva bude předložena nejpozději 30. června druhého roku programu.
2. Každá výroční zpráva obsahuje:
a) technickou část zahrnující:
— pokroky při provádění programu a jeho priorit,
— podrobný seznam podepsaných smluv včetně případných obtíží, které v souvislosti s nimi nastaly,
— činnosti provedené v rámci technické pomoci v průběhu předchozího roku,
— opatření přijatá v oblasti sledování, hodnocení a auditu projektů, jejich výsledky a činnosti provedené s cílem vyřešit zjištěné problémy,
— informační a komunikační činnosti,
— program činností, které mají být provedeny v následujícím roce;
b) finanční část, která vyčíslí u každé priority v eurech:
— částky, které společnému řídícímu orgánu poskytne Komise v rámci příspěvku Společenství nebo zúčastněné země v rámci spolufinancování, případně další příjmy, které do programu plynou,
— platby a zpětné získání prostředků, které provede společný řídící orgán v rámci technické pomoci a ve prospěch projektů, a odsouhlasení s bankovním účtem programu,
— výši způsobilých výdajů vynaložených v rámci projektů, kterou vykáží příjemci ve svých zprávách a žádostech o platby,
— předběžný rozpočet závazků a výdajů společného řídícího orgánu na následující rok;
c) prohlášení podepsané zástupcem společného řídícího orgánu, které potvrzuje, že řídící a kontrolní systémy zavedené v rámci programu v předchozím roce jsou i nadále v souladu s modelem odsouhlaseným Komisí a že umožňují poskytnout přiměřenou jistotu, že výkazy výdajů předložené Komisi v rámci finanční zprávy jsou správné, a tudíž přiměřenou jistotu, že související transakce jsou legální a řádné.
Článek 29
Výroční zpráva útvaru interního auditu
1. Útvar interního auditu společného řídícího orgánu každoročně provádí program kontroly vnitřních okruhů a správného uplatňování postupů v rámci společného řídícího orgánu. Tento útvar vypracuje výroční zprávu a předloží ji zástupci společného řídícího orgánu.
2. Společný řídící orgán předá zprávu uvedenou v odstavci 1 Komisi a společnému výboru pro sledování jako přílohu ke své výroční zprávě dle odstavce 28.
Článek 30
Výroční zpráva o provádění programu auditu projektů
1. Společný řídící orgán vypracuje každoročně v souladu s článkem 37 zprávu o provádění programu auditu projektů v uplynulém roce. Tato zpráva obsahuje podrobné informace o metodice, kterou společný řídící orgán použil při výběru reprezentativního vzorku projektů, provedených kontrolách, vydaných doporučeních a závěrech společného řídícího orgánu týkajících se finančního řízení příslušných projektů.
2. Společný řídící orgán předloží zprávu uvedenou v odstavci 1 Komisi a společnému výboru pro sledování jako přílohu ke své výroční zprávě dle odstavce 28.
Článek 31
Zpráva externího auditu
1. Nezávisle na externích auditech, které společnému řídícímu orgánu nařídí orgány země, kde sídlí, využije společný řídící orgán služeb nezávislého veřejnoprávního subjektu nebo odsouhlaseného nezávislého auditora, který je členem mezinárodně uznávané organizace provádějící statutární audit účetnictví, k tomu, aby každoročně v souladu s etickými normami a pravidly Mezinárodní federace účetních (IFAC) ex post ověřil prohlášení o výdajích a příjmech vykázaných společným řídícím orgánem ve výroční finanční zprávě.
2. Oblast externího auditu se týká výdajů přímo vynaložených společným řídícím orgánem na technickou pomoc a na řízení projektů (platby). Zpráva externího auditu potvrzuje prohlášení o výdajích a příjmech vydané společným řídícím orgánem v rámci výroční finanční zprávy a zejména fakt, že vykázané výdaje byly skutečně vynaloženy, že odpovídají skutečnosti a že jsou způsobilé.
3. Společný řídící orgán předá zprávu externího auditu Komisi a společnému výboru pro sledování v příloze ke své výroční zprávě dle odstavce 28.
Článek 32
Závěrečná zpráva o provádění společného operačního programu zahrnuje po celou dobu trvání programu obdobné prvky jako výroční zprávy včetně příloh. Musí být předložena nejpozději do 30. června 2017 v případě programů, u nichž byl konec fáze provádění posunut z 31. prosince 2014 na 31. prosince 2015, a nejpozději do 30. června 2016 v případě programů, jejichž fáze provádění končí dne 31. prosince 2014.
ODDÍL 4
Způsobilé výdaje společného operačního programu
Článek 33
Způsobilé náklady na úrovni společného operačního programu
1. Aby byly výdaje společného operačního programu způsobilé z hlediska financování Společenství, musí být vynaloženy v průběhu provádění programu podle článku 43.
2. Za náklady způsobilé k provádění programu společným řídícím orgánem v oblasti technické pomoci jsou považovány náklady, které splňují tato kritéria:
a) jsou nezbytné pro provádění programu s ohledem na kritéria stanovená programem a společným výborem pro sledování, a splňují zásady řádného finančního řízení, zejména pokud jde o ekonomickou výhodnost a efektivitu nákladů;
b) musí být evidovány v účetnictví programu, být zjistitelné a ověřitelné a musí být doloženy originálními podklady;
c) musí být vynaloženy v souladu s platnými postupy pro zadávání veřejných zakázek.
3. S výhradou odstavců 1 a 2 jsou způsobilé:
a) náklady na zaměstnance přidělené k práci na programu, které zahrnují skutečné mzdy zvýšené o náklady na sociální zabezpečení a další náklady zahrnuté do odměňování. Tyto náklady nesmí překročit výši mezd a nákladů, které běžně vznikají v rámci struktury, do které spadá společný řídící orgán nebo společný technický sekretariát, s výjimkou odůvodněných případů, kdy jsou zvýšené náklady nezbytné pro provedení společného operačního programu;
b) cestovné a výdaje na ubytování a stravu zaměstnanců a dalších osob, které se podílejí na společném operačním programu, pokud jsou v souladu s obvyklým postupem orgánů pověřených řízením programu. Výše případného paušálního krytí výdajů na ubytování a stravu pak nesmí překročit sazby zveřejněné Evropskou komisí v okamžiku přijetí společného operačního programu;
c) náklady na nákup nebo pronájem vybavení a zařízení (nového nebo použitého) určeného výslovně pro potřeby společného řídícího orgánu nebo společného technického sekretariátu za účelem provádění společného operačního programu a rovněž náklady na poskytování služeb za podmínky, že tyto náklady odpovídají nákladům tržním;
d) náklady na spotřební materiál;
e) nepřímé náklady představující administrativní režii;
f) výdaje na subdodávky;
g) náklady přímo vyplývající z požadavků stanovených v tomto nařízení a v programu (například informační opatření a opatření související s viditelností, hodnocení, externí audity, překlady apod.) včetně výdajů za finanční služby (zejména náklady na bankovní převody).
Článek 34
Nezpůsobilé náklady na úrovni společného operačního programu
Za nezpůsobilé pro provádění programu společným řídícím orgánem v oblasti technické pomoci jsou považovány tyto náklady:
a) dluhy a rezervy na ztráty nebo dluhy;
b) úroky z dluhů;
c) náklady, které jsou již financovány v rámci jiného programu;
d) nákup pozemků nebo nemovitostí;
e) kursové ztráty;
f) daně včetně DPH s výjimkou případů, kdy společný řídící orgán není schopen je získat zpět a kdy platná právní úprava nezakazuje jejich převzetí;
g) úvěry třetím osobám;
h) pokuty.
Článek 35
Nepeněžní vklady na úrovni společného operačního programu
Potenciální nepeněžní vklady pocházející od zúčastněných zemí nebo z jiných zdrojů musí být v rozpočtu společného operačního programu vykázány samostatně a nejsou způsobilé.
Nelze je považovat za součást spolufinancování zúčastněných zemí v rámci minimální hodnoty 10 % uvedené v článku 20 s výjimkou počátečních nepeněžních vkladů společného řídícího orgánu v souladu s čl. 19 odst. 3 tohoto nařízení.
Náklady na zaměstnance vyčleněné zúčastněnými zeměmi na poskytování technické pomoci v rámci programu nejsou považovány za věcné plnění a nelze je považovat ani za spolufinancování v rámci programového rozpočtu.
Článek 36
Způsobilé náklady na úrovni projektů
1. Výdaje na každý projekt musí být vynaloženy v průběhu trvání jednotlivých smluv.
2. Způsobilé náklady, nezpůsobilé náklady a možnost nepeněžních vkladů na úrovni projektů jsou definovány ve smlouvách uzavřených s příjemci a s dodavateli.
ODDÍL 5
Kontrola
Článek 37
Roční program auditu projektů
1. Počínaje koncem prvního roku společného operačního programu vypracuje společný řídící orgán každoročně program auditu projektů, které financuje.
2. Kontroly uvedené v odstavci 1 se provádějí na základě dokladů i na místě na vzorku projektů vybraném společným řídícím orgánem na základě metody namátkového statistického výběru vycházející z mezinárodně uznávaných standardů auditu, zejména s ohledem na rizikové faktory související s výší prostředků vyčleněných na projekty, typ operace, typ příjemce nebo jiné relevantní faktory. Vzorek je dostatečně reprezentativní, aby zajistil přiměřenou úroveň jistoty v oblasti přímých kontrol významnosti, přesnosti a způsobilosti výdajů vykázaných v rámci projektů, které provádí společný řídící orgán.
Článek 38
Kontrola Společenství
Komise, OLAF, Evropský účetní dvůr a všichni externí auditoři zmocnění těmito institucemi jsou oprávněni na základě dokladů i na místě kontrolovat využití prostředků Společenství společným řídícím orgánem a jednotlivými příjemci a partnery projektů.
Tato kontrola může mít podobu úplného auditu na základě účetních dokladů, účtů a účetní evidence a veškerých ostatních dokumentů týkajících se financování společného operačního programu (v případě společného řídícího orgánu včetně kompletní dokumentace týkající se výběrových řízení a smluv) a projektu.
Článek 39
Vnitrostátní kontrolní systém
Členské státy mohou zavést vnitrostátní kontrolní systém, umožňující ověřit platnost výdajů vykázaných v souvislosti s operacemi nebo jejich částmi, které byly provedeny na jejich území, a soulad těchto výdajů a příslušných operací nebo částí operací, které se k nim vztahují, s pravidly Společenství a s pravidly daného státu.
KAPITOLA V
PROJEKTY FINANCOVANÉ V RÁMCI SPOLEČNÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ
Článek 40
Účastníci projektů společného operačního programu
1. Projekty předkládají žadatelé představující partnerství, jehož alespoň jedním členem je členský stát, který se účastní programu, a alespoň jedním členem partnerská země, která se účastní programu.
2. Žadatelé i partneři uvedení v odstavci 1 sídlí v regionech vymezených v čl. 4 písm. a) a b) a splňují kritéria způsobilosti definovaná v čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení.
V případě, že cíle projektů není možné splnit bez účasti partnerů sídlících v jiných regionech než těch, které byly uvedeny v prvním pododstavci, může být povolena i účast těchto jiných partnerů.
Článek 41
Povaha projektů
Povaha projektů může být trojí:
a) integrované projekty, kdy partneři provádějí každý na svém území část činností, z nichž se projekt skládá;
b) symetrické projekty, kdy jsou obdobné činnosti prováděny souběžně jednak v členských státech, jednak v partnerských zemích;
c) projekty, které jsou prováděny převážně nebo výhradně v jednom členském státě nebo v jedné partnerské zemi, ale slouží všem nebo více partnerům společného operačního programu.
Projekty jsou prováděny v regionech uvedených v čl. 4 písm. a) a b) tohoto nařízení.
Ve výjimečných případech, pokud je to nutné pro plnění cílů projektů, mohou být projekty zčásti prováděny i v jiných regionech než těch, které jsou uvedeny v druhém pododstavci.
Článek 42
Informování a viditelnost společného operačního programu
1. Společný řídící orgán odpovídá za provádění činností v oblasti informování a viditelnosti společného operačního programu. Společný řídící orgán přijímá zejména opatření nezbytná pro zajištění viditelnosti financování nebo spolufinancování Společenství z hlediska jeho vlastních činností i činností v rámci projektů financovaných v rámci programu. Tato opatření se musí řídit pravidly pro viditelnost vnějších akcí stanovených a zveřejněných Komisí.
2. Pobočky technického sekretariátu, které mohou být zřízeny ve zúčastněných zemích, mají za úkol zjišťovat informace o činnostech společného operačního programu a informovat o nich organizace, které o to případně budou mít zájem.
KAPITOLA VI
UZAVŘENÍ SPOLEČNÝCH OPERAČNÍCH PROGRAMŮ
Článek 43
Trvání společného operačního programu
1. Období provádění každého společného operačního programu začíná nejdříve datem přijetí společného operačního programu Komisí a končí nejpozději 36 měsíců po předložení závěrečné zprávy.
2. Toto období provádění má tyto fáze:
a) fáze provádění společného operačního programu v maximálním trvání sedmi let, která skončí nejpozději 31. prosince 2013. Po tomto datu již nelze zahájit žádné nabídkové řízení ani veřejnou výzvu k předkládání návrhů s výjimkou smluv o auditu a o hodnocení;
b) fáze provádění projektů financovaných ze společného operačního programu, která bude zahájena zároveň s obdobím provádění programu a ukončena nejpozději 31. prosince 2015. Veškeré projektové činnosti financované v rámci programu budou ukončeny nejpozději k tomuto datu;
c) fáze finanční závěrky společného operačního programu, která zahrnuje finanční závěrku všech smluv uzavřených v rámci programu, vyhodnocení programu ex post, předložení závěrečné zprávy a konečnou platbu anebo konečné zpětné získání prostředků ze strany Komise. Tato fáze končí nejpozději 36 měsíců po datu předložení závěrečné zprávy.
3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, v případě neočekávaných a řádně odůvodněných potřeb nebo okolností může Komise na základě odůvodněné žádosti společného výboru pro sledování schválit prodloužení období provádění společného operačního programu. V takovém případě se nepoužijí lhůty pro předložení závěrečné zprávy stanovené v článku 32.
Článek 44
Možné ukončení programu
1. V případech uvedených v čl. 9 odst. 10 písm. c) a d) nařízení (ES) č. 1638/2006 nebo v jiných řádně odůvodněných případech je Komise oprávněna na žádost společného výboru pro sledování nebo z vlastního podnětu po konzultaci se společným výborem pro sledování rozhodnout o ukončení společného operačního programu před předpokládaným koncem období jeho provádění.
2. V takovém případě uvědomí společný řídící orgán Komisi o této žádosti a do tří měsíců po rozhodnutí Komise předloží konečnou zprávu. Po vyúčtování předchozího předběžného financování provede Komise konečnou platbu, případně vydá konečný příkaz k úhradě, který si případně vyžádá od společného řídícího orgánu. Komise rovněž uvolní zbývající zůstatky příslušných závazků.
3. Pokud dojde k ukončení programu v důsledku toho, že partnerské země neuzavřou finanční dohody ve stanovené lhůtě, budou rozpočtové závazky již vynaložené na položky nástroje pro evropské sousedství a partnerství, týkající se přeshraniční spolupráce v rámci okruhu 1 B finančního rámce (interinstitucionální dohoda 2006/C 139/01) i nadále k dispozici po svou obvyklou dobu platnosti, bude však možné je využít pouze na činnosti prováděné výhradně v příslušných členských státech. Rozpočtové závazky již vynaložené na položky nástroje pro evropské sousedství a partnerství, týkajících se přeshraniční spolupráce v rámci okruhu 4 finančního rámce (interinstitucionální dohoda 2006/C 139/01) jsou uvolněny.
4. V případě, že partnerské země neuzavřou finanční dohodu, nebo pokud Komise rozhodne o ukončení společného operačního programu před plánovaným datem jeho ukončení, použije se tento postup:
a) u položek nástroje pro evropské sousedství a partnerství, týkajících se přeshraniční spolupráce v rámci okruhu 1 B finančního rámce (interinstitucionální dohoda 2006/C 139/01), budou částky přepokládané pro další roční závazky příslušného společného operačního programu využity v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) v souladu s postupy uvedenými v čl. 9 odst. 10 nařízení (ES) č. 1638/2006;
b) u položek nástroje pro evropské sousedství a partnerství, týkajících se přeshraniční spolupráce v rámci okruhu 4 finančního rámce (interinstitucionální dohoda 2006/C 139/01), budou částky předpokládané pro další roční závazky příslušného společného operačního programu využity pro financování jiných programů nebo projektů způsobilých v souladu s nařízením (ES) č. 1638/2006.
Článek 45
Uchovávání dokladů
Společný řídící orgán a jednotliví příjemci a partneři projektů jsou povinni uchovávat po dobu sedmi let od vypořádání zůstatku programu nebo daného projektu veškeré dokumenty týkající se společného operačního programu a daného projektu, zejména zprávy a účetní doklady, účty a účetní evidenci a veškeré ostatní dokumenty týkající se financování společného operačního programu (u společného řídícího orgánu včetně kompletní dokumentace týkající se výběrových řízení a smluv) nebo jednotlivých projektů.
Článek 46
Uzavření programu
1. Společný operační program je považován za uzavřený po provedení těchto operací:
a) ukončení veškerých smluv uzavřených v rámci tohoto programu;
b) úhrada nebo zpětné získání konečného zůstatku;
c) uvolnění položek ze strany Komise.
2. Uzavření společného operačního programu nemá vliv na právo Komise provést případné následné finanční opravy ve vztahu ke společnému řídícímu orgánu nebo k příjemcům projektu v případě, že by bylo na základě kontrol provedených po datu uzavření nutno změnit konečnou výši způsobilých výdajů na program nebo projekt.
3. Pokud nebyl společný řídící orgán schopen vykázat Komisi konečnou výši způsobilých výdajů, jelikož:
a) projekty byly pozastaveny soudním řízením nebo správním opravným prostředkem s odkladným účinkem; nebo
b) důvody vyšší moci závažně ovlivňují provádění celého programu nebo jeho části,
nevztahuje se konečné datum období provádění stanovené v čl. 43 odst. 1 na tu část programu, které se týkají písmena a) nebo b) tohoto odstavce.
KAPITOLA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 47
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
( 3 ) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
( 5 ) Rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2013 o stanovení a schválení pokynů ke stanovení finančních oprav, jež má Komise provést u výdajů financovaných Unií v rámci sdíleného řízení v případě nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek (C(2013) 9527).