(ES) č. 680/2007Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007 , kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí
| Publikováno: | Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1-10 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 20. června 2007 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 12. července 2007 | Nabývá účinnosti: | 12. července 2007 |
| Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) č. 1316/2013 | Pozbývá platnosti: | 1. ledna 2014 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, p.1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 670/2012 ze dne 11. července 2012, |
L 204 |
1 |
31.7.2012 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 680/2007
ze dne 20. června 2007,
kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 156 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 2 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Evropská rada v závěrech ze zasedání v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 zdůraznila, že výkonné a integrované energetické a dopravní sítě jsou základem evropského vnitřního trhu a že lepší využívání stávajících sítí a doplnění chybějících spojení umožní zvýšit efektivnost a konkurenceschopnost a zajistit odpovídající úroveň kvality i snížení bodů nasycení, a tedy lepší dlouhodobou životaschopnost. Tyto potřeby spadají do rámce strategie přijaté hlavami států a vlád na vrcholné schůzce v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, na kterou se následně pravidelně odkazuje. |
|
(2) |
Evropská rada schválila na zasedání v Bruselu ve dnech 12. a 13. prosince 2003 Evropskou akci pro růst a vyzvala Komisi, aby v případě potřeby přesměrovala výdaje na investice do fyzického kapitálu, především investice do infrastruktury transevropských sítí, jejichž prioritní projekty představují zásadní prvky pro posílení soudržnosti vnitřního trhu. |
|
(3) |
Průtahy při dokončování výkonných transevropských spojení, zejména jejich přeshraničních úseků, mohou závažným způsobem ochromovat konkurenceschopnost Unie, členských států a okrajových regionů, které by nezískaly nebo ztratily možnost plně využívat výhod vnitřního trhu. |
|
(4) |
V rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě ( 3 ) byly náklady na dokončení transevropské dopravní sítě mezi lety 2007 a 2020 odhadnuty na 600 miliard EUR. Investice potřebné pouze pro prioritní projekty ve smyslu přílohy III uvedeného rozhodnutí představují v období 2007 až 2013 přibližně 160 miliard EUR. |
|
(5) |
Aby bylo těchto cílů dosaženo, zdůraznily Evropský parlament i Rada nutnost posílit a přizpůsobit finanční nástroje zvýšením úrovně spolufinancování Společenstvím tak, že se stanoví možnost zvýšení míry spolufinancování Společenstvím, a to zejména pro projekty vyznačující se přeshraniční povahou, tranzitní funkcí nebo překonáváním přírodních překážek. |
|
(6) |
V souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu a Radě o podpoře vnitrozemské vodní dopravy „NAIADES“ a s ohledem na udržitelnost vnitrozemských vodních cest by prioritním projektům v oblasti vnitrozemských vodních cest měla být věnována zvláštní pozornost. |
|
(7) |
V usnesení ze dne 8. června 2005 o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Unie v letech 2007–2013 ( 4 ) zdůraznil Evropský parlament strategický význam dopravních sítí pro konečnou konsolidaci vnitřního trhu a pro užší vztahy s kandidátskými, předkandidátskými a spřátelenými zeměmi. Evropský parlament dále vyjádřil svou ochotu prozkoumat inovativní finanční nástroje, jako jsou úvěrové záruky, evropské koncese, evropské půjčky a fond úrokových úlev. |
|
(8) |
S částkami přidělenými pro transevropské dopravní a energetické sítě (TEN-T a TEN-E) v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2007 až 2013 není možné vyhovět všem potřebám plynoucím z provádění priorit stanovených rozhodnutím č. 1692/96/ES pro transevropské dopravní sítě a rozhodnutím č. 1364/2006/ES ( 5 ) pro transevropské energetické sítě. K doplnění vnitrostátních veřejných či soukromých zdrojů financování je tedy vhodné soustředit tyto zdroje na určité kategorie projektů s největší přidanou hodnotou pro celé sítě, zejména přeshraniční úseky včetně mořských dálnic, a na projekty zaměřené na odstranění úzkých míst, jako jsou přírodní překážky, aby byla zaručena spojitost infrastruktury transevropských dopravních a energetických sítí. S cílem usnadnit koordinované provádění některých projektů mohou být v souladu s článkem 17a rozhodnutí č. 1692/96/ES jmenováni evropští koordinátoři. |
|
(9) |
Vzhledem k tomu, že zbývající investice transevropských dopravních sítí pro prioritní projekty jsou odhadovány zhruba na 250 miliard EUR a že evropská finanční referenční částka ve výši 8 013 milionů EUR na dopravu pro období 2007 až 2013 je pouze nepatrnou částí rozpočtu potřebného k dokončení prioritních projektů, měla by Komise, s pomocí evropských koordinátorů, pokud byli jmenováni, podporovat a koordinovat úsilí členských států financovat a dokončit plánovanou transevropskou dopravní síť v souladu se stanoveným časovým rozvrhem. Komise by měla provést ustanovení rozhodnutí č. 1692/96/ES týkající se evropských koordinátorů. Vzhledem k tomu, že budování transevropské dopravní sítě se týká nejméně dvou sedmiletých rozpočtových období a že očekávaná životnost nové infrastruktury je nejméně sto let, měla by se, spolu s členskými státy, zabývat rovněž dlouhodobým finančním problémem týkajícím se budování a provozování celé transevropské dopravní sítě a pokusit se tento problém vyřešit. |
|
(10) |
Rozhodnutí č. 1364/2006/ES určuje cíle, priority činnosti a projekty společného zájmu pro rozvoj transevropských energetických sítí, včetně prioritních projektů, a přiděluje odpovídají prioritu projektům prohlášeným za projekty evropského zájmu. Investice nezbytné pro to, aby se všechny členské státy mohly plně účastnit vnitřního trhu a aby bylo dokončeno propojení se sousedními zeměmi, činí pouze pro prioritní projekty mezi lety 2007 a 2013 zhruba 28 miliard EUR. |
|
(11) |
Evropská rada na zasedání ve dnech 12. a 13. prosince 2003 vyzvala rovněž Komisi, aby se nadále zabývala nutností vytvořit specifický nástroj záruky Společenství určený k pokrytí některých rizik po fázi výstavby v rámci projektů transevropských dopravních sítí. Co se týče energetiky, vyzvala Evropská rada Komisi, aby v případě potřeby přesměrovala výdaje na investice do fyzického kapitálu s cílem podpořit růst. |
|
(12) |
Nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí ( 6 ), již představuje skutečný pokrok, protože umožňuje pro projekty prohlášené za prioritní vyšší, 20 % míru financování. Tato míra je nicméně i nadále podmíněna prováděcími pravidly, která vyžadují zjednodušení a celkový rozpočet s omezenými zdroji. Zdá se tedy, že je nutné doplnit vnitrostátní veřejné financování a soukromé financování zvýšenou pomocí Společenství co do výše i míry pomoci s cílem posílit pákový účinek finančních prostředků Společenství, a umožnit tak provádění vybraných prioritních projektů. |
|
(13) |
Tímto nařízením je třeba zavést program, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Uvedený program, který musí být prováděn v souladu s právem Společenství, především v oblasti životního prostředí, by měl přispět k posílení vnitřního trhu a mít stimulační účinek na konkurenceschopnost a růst Společenství. |
|
(14) |
Finanční pomoc Společenství v rámci rozpočtu transevropských sítí by měla kromě zaměření na projekty nebo části projektů s největší evropskou přidanou hodnotou podněcovat účastníky k rychlejšímu provádění prioritních projektů v rámci rozhodnutí č. 1692/96/ES a č. 1364/2006/ES. Měla by umožnit rovněž financování jiných projektů společného zájmu v oblasti evropských infrastruktur, jež byly stanoveny v uvedených rozhodnutích. |
|
(15) |
Finanční pomoc Společenství je poskytována s cílem rozvíjet investiční projekty v transevropských dopravních a energetických sítích, poskytovat pevné finanční závazky, mobilizovat institucionální investory a podněcovat vytváření partnerství pro financování mezi veřejným a soukromým sektorem. V odvětví energetiky je cílem finanční pomoci především přispět k překonání finančních překážek, které mohou nastat při přípravě projektů a při jejich vývoji před zahájením výstavby, přičemž by tato pomoc měla být soustředěna na přeshraniční úseky prioritních projektů a na propojení se sousedními zeměmi. |
|
(16) |
Komise ve sdělení Evropskému parlamentu a Radě ze dne 4. července 2005 o zavedení evropského systému železniční signalizace ERTMS/ETCS zdůraznila význam rychlého a koordinovaného přechodu k tomuto systému, aby byla zajištěna interoperabilita transevropské dopravní sítě. K tomu je nutná cílená a dočasná podpora Společenství jak pro traťová, tak i pro palubní zařízení. |
|
(17) |
Příslušné členské státy mohou být v případě některých projektů zastoupeny mezinárodními organizacemi. Provádění některých projektů může Komise svěřit společným podnikům ve smyslu článku 171 Smlouvy. Pro účely tohoto nařízení vyžadují tyto zvláštní situace rozšíření pojmu příjemce finančního příspěvku Společenství. |
|
(18) |
S cílem reagovat na konkrétní požadavky jednotlivých projektů a zvýšit účinnost a hodnotu finanční pomoci Společenství může mít tato pomoc více forem: granty na studie a práce, granty na platby za dostupnost, úrokové úlevy, úvěrové záruky nebo účast ve fondech rizikového kapitálu. Bez ohledu na formu by měla být finanční pomoc Společenství poskytována v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 7 ), a prováděcími pravidly k němu, s výjimkou případů, kdy se toto nařízení od uvedených pravidel výslovně odchyluje. Vystavování úvěrových záruk a účast ve fondech rizikového kapitálu by měly vycházet z tržních zásad a být z dlouhodobého hlediska zaměřeny na samofinancování. |
|
(19) |
K provedení finanční pomoci Společenství pro projekty velkého rozsahu, které jsou rozvrženy na několik let, je vhodné umožnit závazek Společenství na víceletém základě s rozlišením podle financovaného projektu a podle prostředků na závazky, jež jsou schvalovány každoročně. Pouze pevné a přitažlivé finanční závazky, které zavazují Společenství dlouhodobě, umožní zmírnit nejistotu spojenou s dokončením těchto projektů a mobilizovat jak veřejné, tak soukromé investory. Projekty zahrnuté do víceletého programu představují nejvyšší priority rozvoje transevropské sítě podle rozhodnutí č. 1692/96/ES a vyžadují stálou činnost Společenství s cílem zajistit hladké a účinné dokončení. |
|
(20) |
Prostřednictvím právních záruk slučitelných s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže a vnitřního trhu je třeba podporovat formy společného financování ze strany veřejného a soukromého sektoru, ať už institucionální nebo smluvní, které prokázaly svou účinnost, a rozšiřovat mezi členskými státy osvědčené postupy. |
|
(21) |
Značná pozornost by měla být věnována účinné koordinaci všech opatření Společenství, která mají dopad na transevropské sítě, zejména financování ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti i operacím Evropské investiční banky (dále též jen „EIB“). |
|
(22) |
Toto nařízení stanoví pro celé období svého provádění finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ( 8 ). |
|
(23) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 9 ). |
|
(24) |
S ohledem na vývoj jednotlivých složek transevropských dopravních a energetických sítí a jejich vnitřních charakteristik a za účelem účinnějšího řízení je vhodné přijmout několik samostatných nařízení pro oblasti, na které se nyní vztahuje nařízení (ES) č. 2236/95. |
|
(25) |
Tímto nařízením by měla být stanovena obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí v souladu s právem a politikami Společenství, především v oblasti hospodářské soutěže, ochrany životního prostředí, zdraví, udržitelného rozvoje a zadávání veřejných zakázek, jakož i pro účinné provádění politik Společenství v oblasti interoperability. |
|
(26) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vybudování transevropských dopravních a energetických sítí, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být z důvodu nutnosti koordinovat vnitrostátní opatření lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity uvedenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení vymezuje podmínky, způsoby a postupy pro poskytování finanční pomoci Společenství pro projekty společného zájmu v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí podle čl. 155 odst. 1 Smlouvy.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) „projektem společného zájmu“ projekt nebo část projektu, u nichž bylo určeno, že jsou ve společném zájmu Společenství v oblasti dopravy v rámci rozhodnutí č. 1692/96/ES anebo v oblasti energetiky v rámci rozhodnutí č. 1364/2006/ES;
2) „prioritním projektem“ v oblasti dopravy projekt společného zájmu umístěný na některé ose nebo jiný projekt uvedený v příloze III rozhodnutí č. 1692/96/ES anebo v oblasti energetiky projekt společného zájmu považovaný za prioritní pro Společenství v rámci rozhodnutí č. 1364/2006/ES;
3) „projektem evropského zájmu“ v oblasti energetiky připravený projekt umístěný na prioritní ose uvedené v rozhodnutí č. 1364/2006/ES a s přeshraniční povahou nebo významným dopadem na přeshraniční přenosovou kapacitu;
4) „částí projektu“ jakákoliv činnost, která je finančně, technicky nebo časově nezávislá a která přispívá k dokončení projektu;
5) „přeshraničním úsekem“ některý z přeshraničních úseků uvedených v článku 19b rozhodnutí č. 1692/96/ES nebo přeshraniční úsek zajišťující pokračování prioritního projektu mezi dvěma členskými státy přes území třetí země;
6) „úzkým místem“ v oblasti dopravy překážka pro rychlost nebo kapacitu, která neumožňuje zaručit nepřetržitost dopravních toků;
7) „příjemcem“ jeden nebo více členských států, mezinárodních organizací nebo společných podniků ve smyslu článku 171 Smlouvy, veřejných nebo soukromých podniků nebo subjektů, které mají plnou odpovědnost za projekt a které nabízejí investice z vlastních prostředků nebo prostředků poskytnutých třetími osobami za účelem uskutečnění projektu;
8) „studiemi“ činnosti potřebné pro přípravu provádění projektu, včetně přípravných studií, studií proveditelnosti, hodnotících a ověřovacích studií, a jakákoliv jiná opatření technické pomoci, včetně akcí předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako například prohlídky příslušných areálů a příprava finančního návrhu;
9) „pracemi“ nákup, dodávka a využití součástí, systémů a služeb a provedení stavebních a instalačních prací souvisejících s projektem, s přejímkou zařízení a zahájením projektu;
10) „náklady projektu“ celkové náklady na studie nebo práce nesené příjemcem, které přímo souvisejí s uskutečněním projektu a jsou pro toto uskutečnění nezbytné;
11) „způsobilými náklady“ část nákladů projektu, již Komise zohlední při výpočtu finanční pomoci Společenství;
12) „nástrojem pro úvěrové záruky“ záruka vystavená Evropskou investiční bankou ve prospěch pohotovostní likviditní facility pro projekty společného zájmu v oblasti dopravy. Vztahuje se na rizika dluhové služby z důvodu nedostatečné poptávky a následného neočekávaného ušlého zisku v průběhu počátečního období fungování projektu. Nástroj pro úvěrové záruky se používá pouze pro projekty, jejichž finanční životaschopnost vychází, zcela nebo zčásti, z výnosů, poplatků nebo jiných příjmů, které uhradili uživatelé nebo příjemci nebo které byly uhrazeny jejich jménem;
13) „režimem plateb za dostupnost“ režim financování projektů v oblasti infrastruktur vybudovaných nebo provozovaných soukromým investorem, který po skončení konstrukční fáze přijímá za poskytnutou službu v oblasti infrastruktur pravidelné platby. Výše plateb závisí na stupni dosažení smluvně stanovených úrovní plnění. Platby za dostupnost jsou prováděny po celou dobu trvání smlouvy mezi orgánem uzavírajícím smlouvu a předkladatelem projektu a slouží k pokrytí stavebních, finančních a provozních nákladů a nákladů na údržbu;
14) „nástrojem pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy“ společný nástroj Komise a EIB, který poskytuje přidanou hodnotu v podobě intervence Unie, řeší ne zcela optimální investiční situace, kdy se na projekty nepodaří získat odpovídající finanční prostředky v rámci trhu, a který je doplňkový k jiným nástrojům a doplňuje nebo podněcuje financování členskými státy nebo soukromými investory. Zabraňuje narušení hospodářské soutěže, zajišťuje multiplikační účinek a uvádí do souladu zájmy. Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy ve formě úvěrového posílení pro projekty společného zájmu zmírňuje rizika dluhové služby projektu a úvěrové riziko držitelů dluhopisů a používá se pouze pro projekty, jejichž finanční životaschopnost vychází z výnosů projektu;
15) „úvěrovým posílením“ zlepšení úvěrové kvality projektového dluhu prostřednictvím podřízeného nástroje ve formě dluhového nástroje EIB nebo záruky EIB nebo obou z nich, podpořené příspěvkem z rozpočtu Unie.
KAPITOLA II
ZPŮSOBILÉ PROJEKTY, FORMY A ZPŮSOBY FINANČNÍ POMOCI, SOUBĚH FINANCOVÁNÍ
Článek 3
Způsobilost projektů a žádostí pro finanční pomoc Společenství
1. Finanční pomoc Společenství podle tohoto nařízení mohou získat pouze projekty společného zájmu.
Způsobilost žádosti o finanční pomoc Společenství v souvislosti s těmito projekty je podmíněna jejich souladem s právem Společenství.
2. Pouze v oblasti dopravy je způsobilost podmíněna rovněž závazkem ze strany žadatele o finanční pomoc Společenství a případně příslušných členských států přispět finančně na předložený projekt, a pokud je to nutné, využít i soukromé finanční prostředky.
3. Projekty související s dopravou, které zahrnují přeshraniční úseky nebo část těchto úseků, mohou získat finanční pomoc Společenství, pokud mezi dotyčnými členskými státy nebo mezi dotyčnými členskými státy a třetími zeměmi existuje písemná dohoda o dokončení přeshraničního úseku. Ve výjimečných případech, kdy je projekt nezbytný k připojení sítě sousedního členského státu nebo třetí země, ale ve skutečnosti nepřesahuje hranice, se uvedená písemná dohoda nevyžaduje.
Článek 4
Podávání žádostí o finanční pomoc Společenství
Žádosti o finanční pomoc Společenství podává Komisi jeden nebo více členských států, nebo se souhlasem příslušných členských států mezinárodní organizace, společné podniky a veřejné či soukromé podniky nebo subjekty. ►M1 Žádosti o pokrytí v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podle čl. 6 odst. 1 písm. g) se podávají EIB v souladu s obvyklými postupy EIB pro podávání žádostí. ◄
Postupy pro podávání žádostí o finanční pomoc se stanoví v souladu s čl. 9 odst. 1.
Článek 5
Výběr projektů
1. Projekty společného zájmu získávají finanční pomoc Společenství s ohledem na svůj přínos pro cíle a priority stanovené v rámci rozhodnutí č. 1692/96/ES a č. 1364/2006/ES.
2. V oblasti dopravy je zvláštní pozornost věnována těmto projektům:
a) prioritním projektům;
b) projektům, jejichž cílem je odstranění úzkých míst, především v rámci prioritních projektů;
c) projektům předloženým nebo podporovaným společně nejméně dvěma členskými státy, zejména projektům s přeshraničními úseky;
d) projektům přispívajícím k nepřerušenosti sítě a k optimalizaci její kapacity;
e) projektům, které přispívají ke zlepšení kvality služeb nabízených v rámci transevropské dopravní sítě a které podporují, mimo jiné prostřednictvím opatření souvisejících s infrastrukturou, provozní bezpečnost a bezpečnost uživatelů a zajišťují interoperabilitu mezi vnitrostátními sítěmi;
f) projektům, které se týkají rozvoje a využívání systémů řízení provozu v železniční, silniční, letecké, námořní, vnitrozemské a pobřežní vodní dopravě, jež zajišťují interoperabilitu mezi vnitrostátními sítěmi;
g) projektům, které přispívají k dotvoření vnitřního trhu, a
h) projektům, které přispívají k novému vyvážení druhů dopravy ve prospěch druhů nejšetrnějších k životnímu prostředí, jako je vnitrozemská vodní doprava.
3. V oblasti energetiky je zvláštní pozornost věnována projektům evropského zájmu, které přispívají k
a) rozvoji sítě s cílem posílit hospodářskou a sociální soudržnost snížením izolace znevýhodněných a ostrovních regionů Společenství;
b) optimalizaci kapacity sítě a dotvoření vnitřního trhu s energií, zejména pokud jde o projekty týkající se přeshraničních úseků;
c) bezpečnosti dodávky energie, diverzifikaci zdrojů dodávek energie a především propojení s třetími zeměmi;
d) napojení obnovitelných zdrojů energie a
e) bezpečnosti, spolehlivosti a interoperabilitě propojených sítí.
4. Rozhodnutí o poskytnutí finanční pomoci Společenství kromě jiného zohledňuje
a) připravenost projektu;
b) stimulační účinek zásahu Společenství na veřejné a soukromé financování;
c) náležitý stav finančního souboru;
d) socioekonomický dopad;
e) důsledky pro životní prostředí;
f) potřebu překonat finanční překážky a
g) složitost projektu, například z důvodu nutnosti překonat přírodní překážku.
Článek 6
Druhy a způsoby finanční pomoci Společenství
1. Finanční pomoc Společenství pro projekty společného zájmu může mít jednu nebo více z těchto podob:
a) granty na studie a práce;
b) v oblasti dopravy granty na práce v rámci režimů plateb za dostupnost;
c) úrokové úlevy na úvěry poskytnuté EIB či jinými veřejnými nebo soukromými finančními institucemi;
d) finanční příspěvek na poskytnutí a přidělení kapitálu na záruky, které mají být vystaveny EIB na její vlastní zdroje v rámci nástroje pro úvěrové záruky. Tyto záruky nesmějí přesáhnout dobu pěti let ode dne, kdy je projekt zprovozněn. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může být záruka poskytnuta až na dobu sedmi let. Příspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie na nástroj pro úvěrové záruky nesmí překročit 500 milionů EUR. EIB přispěje stejnou částkou. Úvěrová angažovanost Společenství v rámci nástroje pro úvěrové záruky, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, je omezena na výši příspěvku Společenství na nástroj pro úvěrové záruky, a souhrnný rozpočet Evropské unie proto nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související se všemi operacemi nese EIB. Hlavní podmínky a postupy nástroje pro úvěrové záruky jsou stanoveny v ►M1 příloze I ◄ . ►M1 V roce 2012 a 2013 je možné přerozdělit částku až 200 milionů EUR pro pilotní fázi použití nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v odvětví dopravy; ◄
e) účast na rizikovém kapitálu pro investiční fondy nebo srovnatelné finanční podniky s prioritním zaměřením na poskytování rizikového kapitálu pro projekty transevropských sítí, do kterých jsou zapojeny značné investice soukromého sektoru; tato účast na rizikovém kapitálu nesmí překročit 1 % rozpočtových zdrojů stanovených v článku 18;
f) finanční příspěvek na činnosti společných podniků související s projektem;
g) během pilotní fáze v letech 2012 a 2013 finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro dluhové nástroje nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v oblasti transevropských dopravních sítí a transevropských energetických sítí. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, v žádném případě nepřesáhne výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy ani splatnost portfolia nástrojů úvěrového posílení. Souhrnný rozpočet Unie nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související s těmito operacemi projektových dluhopisů nese vždy EIB.
Hlavní podmínky a postupy pro nástroj sdílení rizika pro projektové dluhopisy jsou stanoveny v příloze Ia. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně sdílení rizika, odměn, sledování a kontroly, se stanoví v dohodě o spolupráci mezi Komisí a EIB. Tuto dohodu o spolupráci schvaluje Komise a EIB v souladu s příslušným postupem.
V roce 2012 a 2013 může být v souladu s postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 z rozpočtových linií na nástroj pro úvěrové záruky pro projekty transevropských dopravních sítí uvedené v příloze I nebo pro projekty transevropských energetických sítí přerozdělena částka až 210 milionů EUR, z toho až 200 milionů EUR na projekty v oblasti dopravy a 10 milionů EUR na projekty v oblasti energetiky, na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy
Kromě povinnosti podávat zprávy podle bodu 49 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, aniž by byla dotčena povinnost podávat jiné regulační zprávy, předkládá Komise během pilotní fáze Evropskému parlamentu a Radě každých šest měsíců zprávu o výkonnosti nástroje pro sdílení rizika, včetně finančních podmínek a umístění veškerých vydaných projektových dluhopisů.
Vzhledem k omezené době trvání pilotní fáze je možno úrok a další příjmy vytvořené nástrojem pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy získané před 31. prosincem 2013 znovu použít na nové dluhové nástroje a záruky v rámci stejného nástroje pro sdílení rizik a pro projekty, které splňují stejná kritéria způsobilosti s cílem maximalizovat objem podporovaných investic. V případě, že nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy nebude prodloužen do dalšího finančního rámce, jsou veškeré zbývající prostředky vráceny do příjmové strany souhrnného rozpočtu Unie.
2. Výše finanční pomoci Společenství poskytované ve formách uvedených v odst. 1 písm. a), b), c) a f) zohlední kritéria stanovená v článku 5 a nepřekročí tyto meze:
a) v případě studií 50 % způsobilých nákladů bez ohledu na dotyčný projekt společného zájmu;
b) v případě prací:
i) u prioritních projektů v oblasti dopravy:
— nejvýše 20 % způsobilých nákladů,
— nejvýše 30 % způsobilých nákladů pro přeshraniční úseky za podmínky, že příslušné členské státy poskytnou Komisi všechny potřebné záruky ohledně finanční životaschopnosti projektu a časového plánu pro jeho uskutečnění,
ii) u projektů v oblasti energetiky: nejvýše 10 % způsobilých nákladů,
iii) u jiných než prioritních projektů v oblasti dopravy: nejvýše 10 % způsobilých nákladů;
c) co se týče evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS):
i) u traťových zařízení: nejvýše 50 % způsobilých nákladů na studie a práce,
ii) u palubních zařízení:
— nejvýše 50 % způsobilých nákladů na vývoj a výrobu prototypů na instalaci ERTMS na stávající kolejová vozidla za předpokladu, že prototyp je schválen nejméně ve dvou členských státech,
— nejvýše 50 % způsobilých nákladů na sériová zařízení určená k instalaci ERTMS na kolejová vozidla; Komise však v rámci víceletého programu stanoví maximální výši pomoci na hnací jednotku;
d) co se týče systémů řízení provozu v silniční, letecké, vnitrozemské vodní, námořní a pobřežní vodní dopravě, nejvýše 20 % způsobilých nákladů na práce.
3. Komise postupem podle čl. 15 odst. 2 přijme prováděcí pravidla pro nástroje uvedené v odst. 1 písm. c) a e) tohoto článku.
Článek 7
Další finanční pomoc a nástroje
1. Operace EIB musí být slučitelné s poskytováním finanční pomoci podle tohoto nařízení.
2. Komise koordinuje projekty spolufinancované v rámci tohoto nařízení se souvisejícími opatřeními, jež využívají jiných příspěvků a finančních nástrojů Společenství, jakož i s operacemi EIB a zajišťuje jejich soudržnost.
KAPITOLA III
PROGRAMOVÁNÍ, PROVÁDĚNÍ A KONTROLA
Článek 8
Víceleté a roční pracovní programy
1. Komise při vypracovávání víceletých a ročních pracovních programů postupem podle č. 15 odst. 2 uplatňuje kritéria stanovená v článku 5 a cíle a priority vymezené v rámci rozhodnutí č. 1692/96/ES a č. 1364/2006/ES.
2. Víceletý pracovní program pro oblast dopravy se používá na prioritní projekty a na systémy řízení provozu v silniční, letecké, železniční, vnitrozemské a pobřežní vodní a námořní dopravě. Částka finančního krytí musí být v rozmezí 80 % až 85 % rozpočtových zdrojů uvedených v článku 18 vyhrazených na dopravu.
3. Roční pracovní program pro oblast dopravy používá kritéria pro poskytování finanční pomoci projektům společného zájmu, které nejsou uvedeny ve víceletém programu.
4. Roční pracovní program pro oblast energetiky používá kritéria pro poskytování finanční pomoci projektům společného zájmu.
5. Víceletý pracovní program je přezkoumán přinejmenším v polovině období a případně revidován postupem podle čl. 15 odst. 2.
Článek 9
Poskytování finanční pomoci Společenství
1. Komise vždy po zveřejnění výzvy k předkládání návrhů podle víceletého nebo ročního pracovního programu podle čl. 8 odst. 1 rozhodne postupem podle čl. 15 odst. 2 o výši finanční pomoci, která má být pro vybrané projekty nebo jejich části poskytnuta. Komise upřesní podmínky a způsoby jejich provádění.
2. Komise uvědomí příjemce a dotčené členské státy o každé finanční pomoci, která má být poskytnuta.
Článek 10
Finanční ustanovení
1. Rozpočtové závazky lze rozdělit do ročních splátek. Každý rok přidělí Komise na závazek roční splátky s ohledem na pokrok projektů nebo fází projektů, které získaly finanční pomoc, předpokládané potřeby a rozpočtové možnosti.
Orientační harmonogram přidělování na závazek jednotlivých ročních splátek se sděluje příjemcům a dotčeným členským státům.
2. Pomoc Společenství se může vztahovat pouze na výdaje týkající se projektu a vynaložené příjemci nebo třetími osobami, které odpovídají za provádění projektu.
Výdaje jsou způsobilé od okamžiku podání žádosti o pomoc. Výdaje vyplývající z projektů obsažených ve víceletém programu mohou být způsobilé od 1. ledna příslušného roku počínaje 1. lednem 2007.
DPH, s výjimkou DPH bez nároku na odpočet, se nepovažuje za způsobilý náklad.
3. Platby jsou prováděny formou předběžného financování, průběžných splátek a platby zůstatku.
Způsoby platby jsou vymezeny tak, aby zohlednily zejména víceleté provádění projektů v oblasti infrastruktury.
Předběžné financování, nebo případně jeho první splátka, je vyplaceno, jakmile je finanční pomoc přiznána.
Průběžné platby se provádějí na základě žádostí o platbu, je-li dodržen článek 13.
Platba zůstatku se provede po přijetí závěrečné zprávy o projektu předložené příjemcem a potvrzené příslušnými členskými státy. Závěrečná zpráva podrobně uvádí zejména veškeré skutečně vynaložené výdaje.
4. V případě režimů plateb za dostupnost proběhne první předběžná platba do tří let od přiznání finanční pomoci Společenství na základě potvrzení ze strany členských států o zahájení projektu a po předložení příslušné smlouvy o partnerství veřejného a soukromého sektoru. Další předběžné platby lze provést poté, co členské státy potvrdí dosažení pokroku v projektu.
Platba zůstatku se provede po zahájení provozní fáze projektu na základě ověření, že infrastruktura byla dodána, potvrzení ze strany členských států, že uplatňované výdaje byly skutečně vynaloženy, a doložení celkové výše plateb za dostupnost, které se rovnají výši finanční pomoci Společenství.
Není-li úhrada platby za dostupnost splatná v důsledku nedodání infrastruktury, získá Komise zpět vyplacené platby předběžného financování.
Článek 11
Povinnosti členských států
1. Členské státy vynaloží v oblasti své působnosti veškeré úsilí na uskutečnění projektů společného zájmu, které využívají finanční pomoc Společenství poskytovanou podle tohoto nařízení.
2. Členské státy vykonávají v úzké spolupráci s Komisí technické sledování a finanční kontrolu projektů a potvrzují skutečný stav a soulad výdajů vynaložených v souvislosti s projekty nebo jejich částmi. Členské státy mohou požádat o účast Komise při kontrolách na místě.
3. Členské státy uvědomí Komisi o opatřeních přijatých podle odstavce 2, a zejména jí poskytnou popis systémů kontroly, řízení a sledování, které byly zavedeny pro zajištění úspěšného dokončení projektů.
Článek 12
Slučitelnost s právem a politikami Společenství
Projekty financované podle tohoto nařízení se provádějí v souladu s právem Společenství a zohledňují veškeré významné politiky Společenství, zejména v oblastech hospodářské soutěže, ochrany životního prostředí, zdraví, udržitelného rozvoje, zadávání veřejných zakázek a interoperability.
Článek 13
Zrušení, snížení, pozastavení a přerušení pomoci
1. Komise po řádném posouzení a vyrozumění příjemců a dotčených členských států za účelem poskytnutí možnosti předložit ve stanovené lhůtě připomínky
a) zruší, kromě řádně odůvodněných případů, finanční pomoc poskytnutou na projekty nebo části projektů společného zájmu, jejichž uskutečňování nezačalo do dvou let ode dne zahájení projektu stanoveného v podmínkách pro poskytnutí pomoci;
b) může pozastavit, snížit nebo přerušit finanční pomoc
i) v případě nesrovnalosti týkající se práva Společenství při provádění projektu nebo části projektu a
ii) v případě nedodržení podmínek, kterými se řídí poskytování finanční pomoci, zejména dojde-li bez schválení Komise k významné změně, která má vliv na povahu projektu nebo prováděcí postupy;
c) může s ohledem na všechny významné skutečnosti požadovat navrácení poskytnuté finanční pomoci, pokud do čtyř let po dni dokončení stanoveném v podmínkách pro poskytnutí pomoci nebyl dokončen projekt nebo část projektu, na který byla daná pomoc poskytnuta.
2. Komise může získat zpět všechny již vyplacené částky nebo jejich části,
a) je-li to nutné, zejména po zrušení, přerušení nebo snížení finanční pomoci nebo žádosti o její navrácení, anebo
b) v případě souběhu pomoci Společenství u některé části projektu.
Článek 14
Ochrana finančních zájmů Společenství
1. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě podle nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem ( 10 ).
2. Podmínky, kterými se řídí poskytování finanční pomoci Společenství, upravují zejména sledování a finanční kontroly prováděné Komisí nebo jakýmkoliv jí pověřeným zástupcem a audity prováděné Účetním dvorem, případně na místě.
3. Dotčený členský stát a Komise si neprodleně sdělují veškeré významné informace týkající se výsledků provedených kontrol.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 15
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
4. Evropská investiční banka určí svého zástupce ve výboru, který se však neúčastní hlasování.
Článek 16
Hodnocení
1. Komise a členské státy mohou s pomocí příjemců provádět hodnocení způsobů uskutečňování projektů, jakož i dopadu jejich uskutečnění, s cílem posoudit, zda bylo dosaženo stanovených cílů včetně cílů týkajících se ochrany životního prostředí.
2. Komise může požádat přijímající členský stát, aby předložil konkrétní hodnocení projektů financovaných podle tohoto nařízení, nebo jí při hodnocení těchto projektů případně poskytl informace a potřebnou pomoc.
2a. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, pro projekty uskutečňované podle nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. g) Komise a EIB předloží ve druhé polovině roku 2013 Evropskému parlamentu a Radě průběžnou zprávu. Úplná nezávislá zpráva bude předložena v roce 2015.
Na základě tohoto hodnocení Komise vyhodnotí relevanci iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 a její vliv na zvýšení objemu investic v prioritních projektech a posílení efektivity výdajů Unie. Na základě tohoto vyhodnocení a se zohledněním všech možností Komise posoudí, zda navrhne vhodné regulační změny, včetně změn legislativních, zejména pokud by se ukázalo, že předpokládané využití na trhu není uspokojivé nebo pokud by se objevily dostatečné alternativní zdroje dlouhodobého financování dluhu.
Článek 17
Informace a zveřejnění
1. Komise předkládá každé dva roky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o činnostech uskutečněných podle tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje hodnocení výsledků dosažených s využitím finanční pomoci Společenství v jednotlivých oblastech působnosti, s ohledem na původní cíle, jakož i kapitolu týkající se obsahu a provádění právě probíhajícího víceletého programu. Tato zpráva obsahuje rovněž informace o zdrojích financování každého projektu.
Průběžná zpráva uvedená v čl. 16 odst. 2a zahrnuje seznam projektů, které využily nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedeného v čl. 6 odst. 1 písm. g), s informacemi o podmínkách vydaných dluhopisů a typech současných a případných budoucích investorů.
2. Dotčené členské státy a případně příjemci pomoci zajistí, aby pomoc poskytnutá podle tohoto nařízení byla vhodným způsobem zveřejněna s cílem informovat veřejnost o úloze Společenství při provádění projektů.
Článek 18
Rozpočtové zdroje
1. Finanční krytí pro provádění tohoto nařízení na období 2007 až 2013 se stanoví na 8 168 000 000 EUR, z čehož je 8 013 000 000 EUR určeno na transevropské dopravní sítě a 155 000 000 EUR na transevropské energické sítě.
2. Roční rozpočtové prostředky schvaluje rozpočtový orgán v mezích víceletého finančního rámce.
Článek 19
Ustanovení o přezkumu
Před koncem roku 2010 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě celkovou zprávu o získaných zkušenostech, pokud jde o mechanismy poskytování finanční pomoci Společenství stanovené tímto nařízením.
Evropský parlament a Rada postupem podle čl. 156 prvního pododstavce Smlouvy rozhodnou, zda a za jakých podmínek mají být mechanismy stanovené tímto nařízením zachovány nebo změněny po skončení období uvedeného v článku 18 tohoto nařízení.
Článek 20
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2007.
Činnosti probíhající v oblasti dopravy a energetiky ke dni použitelnosti tohoto nařízení se i nadále řídí nařízením (ES) č. 2236/95 ve znění platném k 31. prosinci 2006.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Hlavní podmínky a postupy nástroje pro úvěrové záruky podle čl. 6 odst. 1 písm. d)
EIB je partnerem pro sdílení rizika a spravuje jménem Společenství příspěvek Společenství k nástroji pro úvěrové záruky. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro úvěrové záruky, včetně sledování a kontroly, se stanoví v dohodě o spolupráci mezi Komisí a EIB, přičemž se zohlední ustanovení této přílohy.
|
NÁSTROJ PRO ÚVĚROVÉ ZÁRUKY PRO PROJEKTY TRANSEVROPSKÝCH SÍTÍ V OBLASTI DOPRAVY |
|||||||||||||||
|
Příspěvek Společenství |
1. Aniž jsou dotčeny postupy pro úpravu od roku 2010, které jsou uvedeny v odstavci 2, je příspěvek ze souhrnného rozpočtu Evropské unie určený pro nástroj pro úvěrové záruky poskytován Evropské inestiční bance v souladu s tímto harmonogramem:
2. V letech 2007 až 2009 vyplácí Komise EIB ročně částky podle výše uvedeného harmonogramu. Od roku 2010 žádá EIB o převod částek až do výše souhrnné částky uvedené v harmonogramu na svěřenecký účet. Žádost musí být podána do 31. prosince předcházejícího roku a doplněna prognózou potřeby příspěvku Společenství podle harmonogramu. Tato prognóza je základem pro úpravu ročních plateb uvedených výše na základě žádosti, o které se rozhodne postupem podle čl. 15 odst. 2. |
||||||||||||||
|
Svěřenecký účet |
1. EIB zřídí ke správě příspěvku Společenství a příjmů z něho plynoucích svěřenecký účet. 2. Úroky ze svěřeneckého účtu a další příjmy plynoucí z příspěvku Společenství, jako například odměna za záruku, úroková či riziková marže z částek vyplacených Evropskou investiční bankou, se přičítají ke zdrojům svěřeneckého účtu, pokud Komise postupem podle čl. 15 odst. 2 nerozhodne o jejich navrácení do rozpočtové linie pro transevropské dopravní sítě. 3. Částky čerpané v rámci přidělování kapitálu se uhradí zpět na svěřenský účet poté, co jsou částky, které EIB vyplatí v rámci nástroje pro úvěrové záruky, plně uhrazeny. |
||||||||||||||
|
Použití příspěvku Společenství |
EIB použije příspěvek Společenství — k vytvoření rezervy na očekávanou ztrátu a k přidělení kapitálu pro každý způsobilý projekt v souladu s příslušnými pravidly EIB a vyhodnocením rizik provedeným EIB podle její použitelné politiky strukturovaných finančních facilit, — k pokrytí jakýchkoli způsobilých nákladů, které nesouvisejí s projektem, ale se zřízením a správou nástroje pro úvěrové záruky. Tyto náklady jsou stanoveny v dohodě o správě mezi Komisí a EIB. |
||||||||||||||
|
Sdílení rizika |
1. EIB použije příspěvek Společenství u každého způsobilého projektu k vytvoření rezervy na očekávanou ztrátu a přidělení kapitálu pro každý projekt. 2. Rezerva na očekávanou ztrátu kryje očekávanou ztrátu projektu. Část příspěvku Společenství, která kryje statisticky vypočtenou rezervu na očekávanou ztrátu každé způsobilé operace, je vyplácena Evropské investiční bance ze svěřeneckého účtu, a pokrývá tak určitou část rizika. Tato část je proměnná a závisí na stupni rizika dané operace a na její splatnosti. 3. Přidělení kapitálu kryje neočekávanou ztrátu projektu. V rámci svěřeneckého účtu je pro každou operaci vyhrazena část příspěvku Společenství, která odpovídá rozložení kapitálu. Tato částka může být Evropskou investiční bankou nárokována, dojde-li k uplatnění záruky vystavené EIB v rámci nástroje pro úvěrové záruky, a tím je pokryta další části jejího rizika. 4. Model rozložení rizika vyplývající z výše uvedeného mechanismu se odrazí v odpovídajícím rozložení rizikové marže, kterou EIB účtuje druhé straně za operaci v rámci nástroje záruky za úvěry, mezi svěřenecký účet a EIB. |
||||||||||||||
|
Záruka EIB |
1. Nástroj pro úvěrové záruky spočívá v záruce vydané Evropskou investiční bankou za to, že způsobilému projektu je za podmínek odpovídajících nástroji pro úvěrové záruky poskytnuta pohotovostní likviditní facilita. 2. Jestliže jsou poskytovatelé pohotovostní likviditní facility oprávněni uplatnit záruku vydanou Evropskou investiční bankou podle podmínek nástroje pro úvěrové záruky, vyplatí EIB poskytovatelům pohotovostní likviditní facility veškeré dlužné částky a stane se sama ve vztahu k projektu věřitelem. 3. Jakmile se EIB stane věřitelem projektu, jsou její práva vyplývající z nástroje pro úvěrové záruky podřízena dluhové službě z nadřazené úvěrové facility s tím, že mají přednost před financováním z vlastních a souvisejících zdrojů. 4. Pohotovostní likviditní facilita by neměla přesáhnout 20 % celkové částky nadřazeného dluhu k okamžiku finanční závěrky. |
||||||||||||||
|
Oceňování |
Oceňování záruk podle nástroje pro úvěrové záruky, založené na rizikové marži a na pokrytí veškerých správních, s projektem souvisejících nákladů na nástroj pro záruky, se uskutečňuje v souladu s příslušnými obvyklými pravidly a kritérii EIB. |
||||||||||||||
|
Podávání žádosti |
Žádosti o pokrytí rizika podle nástroje pro úvěrové záruky se podávají EIB v souladu s obvyklými postupy EIB pro podávání žádostí. |
||||||||||||||
|
Schvalovací postup |
EIB s náležitou péčí posoudí rizikové, finanční, technické a právní aspekty a rozhodne o vystavení záruky podle nástroje pro úvěrové záruky v souladu s obvyklými pravidly a kritérii, včetně kvality jednotlivých návrhů, úvěruschopnosti dlužníků ve vztahu k EIB, přijatelných podmínek a poptávky na trhu. |
||||||||||||||
|
Doba trvání nástroje pro úvěrové záruky |
1. Příspěvek Společenství k nástroji pro úvěrové záruky musí být přidělen na závazek do 31. prosince 2013. Vlastní schválení záruk musí být dokončeno k 31. prosinci 2014. 2. V případě ukončení nástroje pro úvěrové záruky v průběhu stávajícího finančního rámce jsou veškeré zůstatky na svěřeneckém účtu, s výjimkou finančních prostředků přidělených na závazek a zdrojů potřebných pro pokrytí jiných způsobilých výdajů a nákladů, vráceny do rozpočtové linie pro transevropské dopravní sítě. V případě, že nástroj pro úvěrové záruky nebude prodloužen do dalšího finančního rámce, jsou veškeré zbývající prostředky vráceny do příjmové strany souhrnného rozpočtu EU. 3. Finanční prostředky přidělené k nástroji pro úvěrové záruky mohou být požadovány buď do okamžiku uplynutí platnosti poslední ze záruk, nebo do uhrazení poslední z podřízených pohledávek, podle toho, co nastane dříve. |
||||||||||||||
|
Podávání zpráv |
Postupy podávání výročních zpráv o provádění nástroje pro úvěrové záruky budou dohodnuty mezi Komisí a EIB. |
||||||||||||||
PŘÍLOHA Ia
Hlavní podmínky a postupy nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podle čl. 6 odst. 1 písm. g)
EIB je partnerem pro sdílení rizika a jménem Unie spravuje příspěvky Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy. Podrobné podmínky pro provádění tohoto nástroje, včetně sledování a kontroly, se stanoví v dohodě o spolupráci mezi Komisí a EIB, přičemž se zohlední ustanovení této přílohy.
a) Nástroj EIB
1. Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy je navržen pro každý způsobilý projekt jako podřízený nástroj, ve formě dluhového nástroje nebo podmíněného (záručního) nástroje nebo obou z nich, s cílem usnadnit vydání projektových dluhopisů.
2. Stane-li se EIB věřitelem projektu, jsou její práva vyplývající z nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podřízena dluhové službě z nadřazeného dluhu s tím, že mají přednost před financováním z vlastních a souvisejících zdrojů.
3. Tento nástroj nepřekročí 20 % celkové částky vydaného nadřazeného dluhu.
b) Rozpočet
Transevropské dopravní sítě (TEN-T):
— 2012: až 100 milionů EUR
— 2013: až do souhrnné částky 200 milionů EUR
bude přerozděleno z rozpočtu TEN-T určeného na nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T uvedené v příloze I, který však nebyl využit.
Transevropské energetické sítě (TEN-E):
2013: až 10 milionů EUR.
Žádost o převod částky na rok 2012 musí být podána bezodkladně po podpisu dohody o spolupráci.
Žádost o převod na následující roky musí být podána do 31. prosince předchozího roku.
Ve všech případech musí být žádost o převod doplněna prognózou potřeby příspěvku Unie podle harmonogramu.
V případě potřeby je tato prognóza základem pro snížení částek na základě žádosti, o které se rozhodne postupem podle čl. 15 odst. 2.
c) Svěřenecký účet
1. EIB zřídí dva svěřenecké účty (jeden pro projekty v rámci TEN-T, druhý pro projekty v rámci TEN-E), na nichž budou příspěvky Unie a příjmy plynoucí z příspěvků Unie. Svěřenecký účet pro TEN-T lze sloučit se svěřeneckým účtem zřízeným pro nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T podle přílohy I, za předpokladu, že toto opatření neohrožuje kvalitu podávání zpráv a sledování, jak je stanoveno v písmenech j) a k).
2. Vzhledem k omezené době trvání pilotní fáze úrok připsaný na svěřeneckém účtu a další příjmy vyplývající z příspěvku Unie, jako jsou například odměna za záruku, úroková či riziková marže z částek vyplacených EIB, se přičítají ke zdrojům svěřeneckého účtu. Komise však může postupem podle čl. 15 odst. 2 rozhodnout, že budou vráceny do rozpočtové linie TEN-T nebo TEN-E.
d) Použití příspěvku Unie
Příspěvek Unie použije EIB na:
1. zajištění prvních rizik pro podřízené nástroje portfolia způsobilých projektů v souladu s platnými pravidly EIB a hodnocením rizik prováděným EIB podle jejích platných politik,
2. pokrytí způsobilých nákladů nesouvisejících s projekty, které vzniknou v souvislosti se zřízením a správou nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy včetně jeho vyhodnocení.
e) Sdílení rizik a výnosů
Model sdílení rizika vyplývající z písmene d) se odrazí v odpovídajícím sdílení rizikové odměny, kterou EIB účtuje protistraně za každý nástroj v rámci portfolia, mezi Unií a EIB.
Bez ohledu na ustanovení platná pro sdílení rizika pro nástroj pro úvěrové záruky pro projekty TEN-T, uvedené v příloze I, vzorec sdílení rizik pro projektové dluhopisy se bude uplatňovat na uvedený nástroj včetně operací jeho stávajícího portfolia.
f) Stanovení cen
Stanovení cen nástroje pro projektové dluhopisy je založeno na rizikové odměně v souladu s příslušnými obvyklými pravidly a kritérii EIB.
g) Podávání žádostí
Žádosti o pokrytí rizika podle nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy se podávají EIB v souladu s obvyklými postupy EIB pro podávání žádostí.
h) Schvalování
EIB s náležitou péčí posoudí rizikové, finanční, technické a právní aspekty a rozhodne o využití nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy a vybere vhodný typ podřízeného nástroje v souladu se svými obvyklými pravidly a kritérii, zejména s pokyny pro politiku úvěrových rizik EIB a s výběrovými kritérii EIB v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí a klimatu.
i) Doba trvání
1. Poslední tranše příspěvku Unie k nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy musí být přidělena na závazky do 31. prosince 2013. Skutečné schválení nástroje pro projektové dluhopisů správní radou EIB musí být dokončeno do 31. prosince 2014.
2. V případě ukončení nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v průběhu stávajícího víceletého finančního rámce jsou veškeré zůstatky na svěřeneckém účtu, s výjimkou finančních prostředků přidělených na závazky a finančních prostředků potřebných pro pokrytí jiných způsobilých výdajů a nákladů, vráceny do rozpočtové linie pro TEN-T, TEN-E.
3. Jakmile skončí platnost nástroje nebo bude splacen, a za předpokladu, že pokrytí rizika zůstane dostatečné, budou prostředky přidělené na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy vráceny na příslušný svěřenecký účet.
j) Podávání zpráv
Postupy podávání výročních zpráv o provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy budou dohodnuty mezi Komisí a EIB.
Kromě toho Komise za podpory EIB podává Evropskému parlamentu a Radě každých šest měsíců zprávu o provádění, poprvé šest měsíců od podpisu dohody o spolupráci uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. g).
k) Sledování, kontrola a hodnocení
Komise sleduje provádění nástroje, včetně případných kontrol na místě, a provádí ověřování a kontroly v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002.
Podřízené nástroje spravuje EIB v souladu s vlastními pravidly a postupy EIB, včetně příslušných opatření v oblasti auditu, kontroly a sledování. Kromě toho správní rada EIB, ve které jsou zastoupeny Komise a členské státy, schvaluje každý podřízený nástroj a dohlíží, aby EIB byla řízena v souladu se svým statutem a všeobecnými směrnicemi vydanými Radou guvernérů.
Komise a EIB předloží ve druhé polovině roku 2013 Evropskému parlamentu a Radě průběžnou zprávu o fungování pilotního nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy s cílem optimalizovat návrh tohoto nástroje.
Úplné nezávislé hodnocení se uskuteční v roce 2015 po schválení závěrečných operací projektových dluhopisů. Zaměří se mimo jiné na jejich přidanou hodnotu, doplňkovost ve srovnání s ostatními nástroji Unie a členských států a dalšími stávajícími formami dlouhodobého financování dluhů, dosažený multiplikační účinek, vyhodnocení rizik s nimi spojených a vznik nebo nápravu případných rušivých vlivů. Hodnocení se bude vztahovat také na dopad na finanční životaschopnost projektů, objem, podmínky a náklady na vydávání dluhopisů, vliv na širší trh s dluhopisy a na kontrolu věřitelů a zakázek. Poskytne také pokud možno srovnání nákladů s alternativními prostředky financování projektů, včetně bankovních půjček. Během pilotní fáze se hodnotí všechny vybrané projekty.
( 1 ) Úř. věst. C 234, 22.9.2005, s. 69.
( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 26. října 2005 (Úř. věst. C 272 E, 9.11.2006, s. 405), společný postoj Rady ze dne 22. března 2007 (Úř. věst. C 103 E, 8.5.2007, s. 26) a postoj Evropského parlamentu ze dne 23. května 2007 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
( 3 ) Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).
( 4 ) Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 373.
( 5 ) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě (Úř. věst. L 262, 22.9.2006, s. 1).
( 6 ) Úř. věst. L 228, 23.9.1995, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1159/2005 (Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 16).
( 7 ) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1995/2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).
( 8 ) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
( 9 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 27.7.2006, s. 11).
( 10 ) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.