(ES) č. 520/2007Nařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007 , kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001

Publikováno: Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3-13 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 7. května 2007 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 1. června 2007 Nabývá účinnosti: 1. června 2007
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 15. listopadu 2022

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 520/2007

ze dne 7. května 2007,

kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001

(Úř. věst. L 123 12.5.2007, s. 3)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1559/2007 ze dne 17. prosince 2007,

  L 340

8

22.12.2007

►M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2107 ze dne 15. listopadu 2017,

  L 315

1

30.11.2017

►M3

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/56 ze dne 20. ledna 2021,

  L 24

1

26.1.2021

►M4

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2056 ze dne 19. října 2022,

  L 276

1

26.10.2022




▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 520/2007

ze dne 7. května 2007,

kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001



HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel

Toto nařízení stanoví technická opatření pro zachování použitelná pro odlov a vykládku některých populací vysoce stěhovavých druhů uvedených v příloze I a pro vedlejší úlovky.

Článek 2

Oblast působnosti

Aniž je dotčen článek 9, použije se toto nařízení pro plavidla plující pod vlajkou členských států a registrovaná ve Společenství (dále jen „rybářská plavidla Společenství“).

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„vysoce stěhovavými druhy“ druhy uvedené v příloze I;

2) 

„tuňáky a příbuznými druhy podle ICCAT“ druhy uvedené v příloze II;

▼M3 —————

▼B

4) 

„sportovním rybolovem“ rybolovné činnosti využívající živé vodní zdroje k rekreačním nebo sportovním účelům;

5) 

„kruhovými zátahovými sítěmi“ sítě případně vybavené pohyblivým zařízením, které při odlovu ryby zároveň z boční a vrchní strany obklopí;

6) 

„košelkovými nevody“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což síti umožňuje být stažena a uzavřena. Košelkové nevody je možné používat pro lov malých pelagických druhů, velkých pelagických druhů nebo druhů žijících při dně;

7) 

„dlouhou lovnou šňůrou“ lovné zařízení složené z hlavní udice, na kterou jsou připevněny vedlejší udice (návazce) vybavené četnými háčky a jejíž délka a vzdálenost mezi háčky závisí na loveném druhu. Dlouhá lovná šňůra může být umístěna vertikálně nebo horizontálně vzhledem k hladině vody. Může se používat na dně nebo u dna (nástražné dlouhé lovné šňůry), pod vodou nebo v blízkosti hladiny (plovoucí dlouhé lovné šňůry);

8) 

„háčkem“ zahnutý a ostrý kousek ocelového drátu zpravidla vybavený protihrotem. Špička háčku může být rovná nebo obrácená a zahnutá. Ramínko může mít různý tvar a délku a může být zčásti zahnuté (běžný typ) nebo zploštělé (kované). Celková délka háčku odpovídá maximální délce ramínka měřené od místa upevnění udice (které má zpravidla formu očka) až k vrcholu obloučku. Šířka háčku odpovídá největší horizontální vzdálenosti měřené od vnější strany ramínka k vnější straně protihrotu;

9) 

„zařízením s uzavíracím mechanismem“ jakékoli zařízení plující při hladině moře, které slouží k přilákání ryb;

10) 

„plavidlem lovícím tuňáky pomocí udic a lovných šňůr“ plavidlo s vybavením pro lov tuňáka pomocí udic a lovných šňůr.

Článek 4

Oblasti

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice námořních vod:

▼M2 —————

▼B

2) 

oblast 2:

veškeré vody Indického oceánu spadající do oblasti působnosti Dohody o zřízení IOTC, jak je definována v článku 2 této dohody.

▼M3 —————



▼M2 —————

▼B



KAPITOLA 1

Omezení používání některých typů plavidel a lovných zařízení

Článek 5

Ochrana tuňáka velkookého v některých tropických vodách

1.  

Lov pomocí plavidel lovících vlečnou sítí s košelkovým nevodem nebo plavidel lovících tuňáky pomocí udic a lovných šňůr je v období od 1. do 30. listopadu zakázán v oblasti, která je vymezena takto:

— 
jižní hranice: na 0° jižní šířky,
— 
severní hranice: na 5° severní šířky,
— 
západní hranice: na 20° západní délky,
— 
východní hranice: na 10° západní délky.
2.  
Nejpozději 15. srpna každého roku předají členské státy Komisi zprávu o provádění tohoto opatření včetně případného výkazu porušení, kterých se dopustila rybářská plavidla Společenství plující pod jejich vlajkami a stíhaných jejich příslušnými orgány.

▼M1 —————

▼B

Článek 7

Lov tuňáka pruhovaného, tuňáka velkookého nebo tuňáka žlutoploutvého v některých portugalských vodách

Je zakázáno uchovávat na palubě jakékoli množství tuňáka pruhovaného, tuňáka velkookého nebo tuňáka žlutoploutvého ulovené pomocí košelkových nevodů ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo jurisdikci Portugalska v podoblasti ICES X severně od 36°30′ severní šířky nebo v oblastech spadajících pod CECAF (Výbor pro rybolov ve středovýchodním Atlantickém oceánu) severně od 31° severní šířky a východně od 17°30′ západní délky nebo tyto druhy v uvedených oblastech takovými lovnými zařízeními lovit.



KAPITOLA 2

Minimální velikost

Článek 8

Rozměry

1.  
Druh uvedený v příloze IV se považuje za podměrečný, jsou-li jeho rozměry menší než minimální rozměry stanovené v uvedené příloze.
2.  
Na základě doporučení ICCAT, která jsou pro Společenství závazná, a postupem podle článku 30 lze rozměry stanovené v příloze IV změnit.

Článek 9

Zákazy

1.  
Podměrečné ryby vysoce stěhovavých druhů uvedených v příloze IV, které byly uloveny v oblasti 1, nesmějí být uchovávány na palubě, překládány na jiné plavidlo, převáženy, skladovány, vystavovány nebo nabízeny za účelem prodeje, uváděny na trh a prodávány. Tyto druhy musejí být neprodleně po odlovu zpětně vypuštěny do moře.
2.  
Propouštění podměrečných ryb vysoce stěhovavých druhů uvedených v příloze IV pocházejících ze třetích zemí, které byly uloveny v oblasti 1, do volného oběhu nebo jejich uvádění na trh ve Společenství se zakazuje.

Článek 10

Měření velikosti

1.  
Všechny druhy s výjimkou rodu istiophorus se musí měřit pomocí délky „fork length“, což je vertikální projekce vzdálenosti od konce rypce po konec nejkratšího prostředního paprsku ocasní ploutve.
2.  
U rodu istiophorus se velikost měří od konce dolní čelisti až po začátek středních paprsků ocasní ploutve.

▼M1 —————

▼B



KAPITOLA 3

Omezení počtu plavidel

Článek 12

Tuňák velkooký a tuňák křídlatý ze severního Atlantického oceánu

1.  

Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada stanoví počet a celkovou kapacitu v hrubé prostornosti (BT) rybářských plavidel Společenství o celkové délce větší než 24 metrů, která loví tuňáka velkookého jako cílový druh v oblasti 1. Toto stanovení se uskutečňuje:

a) 

podle průměrného počtu a kapacity vyjádřené v BT rybářských plavidel Společenství, která v období 1991/1992 lovila v oblasti 1 tuňáka velkookého jako cílový druh, jakož i

b) 

na základě omezení počtu plavidel Společenství lovících tuňáka velkookého v roce 2005, které bylo sděleno ICCAT dne 30. června 2005.

2.  
Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada stanoví počet rybářských plavidel Společenství, která v severním Atlantickém oceánu loví tuňáka křídlatého jako cílový druh. Počet plavidel se stanoví podle průměrného počtu rybářských plavidel Společenství, která v severním Atlantickém oceánu v období 1993–1995 lovila tuňáka křídlatého jako cílový druh.
3.  

Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada rozdělí mezi členské státy:

a) 

počet a kapacitu v BT stanovenou podle odstavce 1;

b) 

počet plavidel stanovený podle odstavce 2.

4.  

Každý členský stát předá do 15. května každého roku obvyklým způsobem Komisi tyto údaje:

a) 

seznam plavidel o délce větší než 24 metrů plujících pod jeho vlajkou, která loví tuňáka velkookého;

b) 

seznam plavidel plujících pod jeho vlajkou, která provozují cílený rybolov tuňáka křídlatého v severním Atlantickém oceánu.

Do 31. května každého roku zašle Komise tyto údaje sekretariátu ICCAT.

5.  
V souladu s přílohou I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářského loďstva Společenství ( 1 ) se na seznamech podle odstavce 4 uvede identifikační číslo „registru CFR“ přidělené plavidlu a typ používaného lovného zařízení.



KAPITOLA 4

Necílové druhy a sportovní a rekreační rybolov

Článek 13

Marlíni a plachetníci

Členské státy podporují používání návazců složených z jednoho provazce na otočných úchytech, aby se usnadnilo zpětné vypouštění živých marlínů modrých a plachetníků bílých do vody.

Článek 14

Žraloci

1.  
Členské státy podporují zpětné vypouštění živých, náhodně ulovených žraloků, zejména nedospělých jedinců do vody.
2.  
Členské státy podporují snížení počtu žraloků vrácených do moře zlepšením výběru rybolovných zařízení.

Článek 15

Mořské želvy

Členské státy podporují zpětné vypouštění živých náhodně ulovených mořských želv do vody.

Článek 16

Sportovní a rekreační rybolov ve Středozemním moři

1.  
Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zákazu používání vlečných sítí, kruhových zátahových sítí, košelkových nevodů, drapáků, tenatových sítí, třístěnných tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov tuňáka a příbuzných druhů v rámci sportovního a rekreačního rybolovu ve Středozemním moři.
2.  
Každý členský stát dbá na to, aby se tuňáci a příbuzné druhy ulovené ve Středozemním moři v rámci sportovního a rekreačního rybolovu neuváděli na trh.

Článek 17

Zpráva

Nejpozději do 15. srpna každého roku zašlou členské státy Komisi zprávu o provádění této kapitoly.



HLAVA III

TECHNICKÁ OPATŘENÍ POUŽITELNÁ V OBLASTI 2



KAPITOLA 1

Omezení počtu plavidel

Článek 18

Počet plavidel oprávněných provádět rybolov

1.  
Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada stanoví počet rybářských plavidel Společenství o celkové délce větší než 24 metrů, která jsou oprávněna provádět rybolov v oblasti 2. Počet plavidel je stanoven podle počtu rybářských plavidel Společenství registrovaných v roce 2003 v Rejstříku plavidel IOTC. Omezení počtu plavidel musí odpovídat celkové kapacitě v hrubé registrované prostornosti (BRT). V případě výměny plavidel nesmí dojít k překročení celkové kapacity.
2.  
Postupem podle článku 20 nařízení (ES) č. 2371/2002 Rada rozdělí mezi členské státy počet plavidel stanovený podle odstavce 1 tohoto článku.



KAPITOLA 2

Necílové druhy

Článek 19

Žraloci

1.  
Členské státy všestranně podporují zpětné vypouštění živých náhodně ulovených žraloků a zejména nedospělých jedinců do vody.
2.  
Členské státy podporují snížení počtu žraloků vrácených do moře.

Článek 20

Mořské želvy

1.  
Členské státy všestranně usilují o snížení dopadů rybolovu na mořské želvy, zejména prováděním opatření stanovených v odstavcích 2, 3 a 4.
2.  

Používání každého rybolovného zařízení podléhá těmto podmínkám:

a) 

správné zacházení včetně zotavení nebo rychlého zpětného vypuštění do vody náhodně (na háček nebo do sítí) nebo druhotně ulovených mořských želv;

b) 

přítomnost vybavení na palubě, které je nezbytné ke zpětnému vypouštění náhodně nebo druhotně ulovených mořských želv do vody.

3.  

Používání košelkového nevodu podléhá těmto podmínkám:

a) 

povinnost vyloučit v rámci možností kruhový zátah mořských želv;

b) 

vývoj a používání specifikací vhodných zařízení za účelem minimalizace náhodných odlovů mořských želv;

c) 

přijetí všech nezbytných opatření pro vypuštění obklíčených nebo chycených želv;

d) 

přijetí všech nezbytných opatření pro dozor nad zařízeními s uzavíracím mechanismem (FAD), do kterých by se mořské želvy mohly chytit, pro vypuštění chycených želv a pro zpětné vyzvednutí nevyužitých zařízení FAD.

4.  

Používání dlouhé lovné šňůry podléhá těmto podmínkám:

a) 

rozvoj a umístění kombinací tvarů háčků typu hlubinných návnad a koncepce sítí a rybolovných postupů umožňujících minimalizaci náhodných nebo druhotných odlovů a úmrtnosti mořských želv;

b) 

přítomnost vybavení na palubě, které je nezbytné ke zpětnému vypouštění náhodně nebo druhotně ulovených mořských želv do vody, včetně nástrojů, kterými lze vyprostit želvy nebo přeřezat udice, a podběráků.

▼M3 —————

▼B



HLAVA V

TECHNICKÁ OPATŘENÍ POUŽITELNÁ V OBLASTI 4

▼M4 —————

▼B



HLAVA VI

OBECNĚ POUŽITELNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Mořští savci

1.  
Je zakázáno obklopovat košelkovými nevody hejna nebo skupiny mořských savců.
2.  
Odstavec 1 se vztahuje na všechna rybářská plavidla Společenství s výjimkou plavidel podle článku 23.



HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

Opatření podle čl. 6 odst. 4 a čl. 8 odst. 2 se přijmou postupem podle čl. 30 odst. 3 nařízení (ES) č. 2371/2002.

Článek 31

Zrušení

Nařízení (ES) č. 973/2001 se zrušuje.

Článek 32

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Seznam vysoce stěhovavých druhů

— 
Tuňák křídlatý: Thunnus alalunga
— 
Tuňák obecný: Thunnus thynnus
— 
Tuňák velkooký: Thunnus obesus
— 
Tuňák pruhovaný: Katsuwonus pelamis
— 
Pelanida obecná: Sarda sarda
— 
Tuňák žlutoploutvý: Thunnus albacares
— 
Tuňák atlantský: Thunnus atlanticus
— 
Tuňák (rod): Euthynnus spp.
— 
Tuňák australský: Thunnus maccoyii
— 
Tuňák nepravý (rod): Auxis spp.
— 
Pražma obecná: Bramidae
— 
Plachetník nebo marlín: Tetrapturus spp.; Makaira spp.
— 
Plachetník (rod): Istiophorus spp.
— 
Mečoun obecný: Xiphias gladius
— 
Rohoretka (rod): Scomberesox spp.; Cololabis spp.
— 
Zlak; Zlak obecný: Coryphaena hippurus; coryphaena equiselis
— 
Žraloci: Hexandus griseus; Cetorhinus maximus; Alopiidae; Rhincodon typus; Carcharhinide; Sphyrnidae; Isuridae; Lamnidae
— 
Kytovci (velryby a sviňuchy): Physeteridae; Balenidae; Eschrichtiidae; Monodontidae; Ziphiidae; Delphinidae

▼M2 —————



( 1 ) Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 25. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1799/2006 (Úř. věst. L 341, 7.12.2006, s. 26).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU