(ES) č. 442/2007Nařízení Rady (ES) č. 442/2007 ze dne 19. dubna 2007 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ukrajiny po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96

(1)

Dne 22. ledna 2001 Rada nařízením (ES) č. 132/2001 ( 2 ) uložila konečné antidumpingové clo („stávající opatření“) ve výši 33,25 EUR na tunu z dovozu dusičnanu amonného kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90 pocházejícího mimo jiné z Ukrajiny. Šetření, které vedlo k přijetí tohoto opatření, je v dalším textu označováno jako „původní šetření“.

(2)

Dne 17. května 2004 po částečném prozatímním přezkumu Rada nařízením (ES) č. 993/2004 ( 3 ) osvobodila od antidumpingového cla, které bylo uloženo nařízením (ES) č. 132/2001, dovoz dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, od nichž Komise přijala závazky. Nařízením Komise (ES) č. 1001/2004 ( 4 ) byly přijaty závazky do 20. května 2005. Cílem těchto závazků bylo přihlédnout k některým důsledkům rozšíření Evropské unie na 25 členských států.

(3)

Po prozatímním přezkumu omezeném na definici dotčeného výrobku rozhodla Rada nařízením (ES) č. 945/2005, že je třeba vyjasnit definici dotčeného výrobku a že by se platná opatření měla vztahovat na dotčený výrobek i tehdy, pokud je obsažen v jiných hnojivech, úměrně k jejich obsahu dusičnanu amonného a jiných vedlejších látek a živin.

(4)

Po oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti stávajících opatření, které bylo zveřejněno dne 5. května 2005 ( 5 ), byla dne 25. října 2005 doručena žádost o přezkum před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Tuto žádost podalo Evropské sdružení výrobců hnojiv (European Fertiliser Manufacturers Association – EFMA) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby dusičnanu amonného ve Společenství.

(5)

Žadatel tvrdil, že v souvislosti s dovozem dusičnanu amonného pocházejícího z Ukrajiny (dále jen „dotčená země“) existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy výrobnímu odvětví Společenství, a poskytl k tomuto tvrzení dostatečné přímé důkazy.

(6)

Po konzultaci s poradním výborem dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důvody pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a proto dne 25. ledna 2006 zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie ( 6 ) oznámení o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Šetření přetrvávání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna do 31. prosince 2005 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkum tendencí, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkal období od roku 2002 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise úředně vyrozuměla vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, kterých se podle jejích informací tento přezkum týká, a též jejich sdružení, zástupce vyvážející země, žadatele a výrobce ze Společenství. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a žádostí o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(9)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(10)

Vzhledem k vysokému počtu výrobců ve Společenství a dovozců do Společenství bylo považováno za vhodné přezkoumat podle článku 17 základního nařízení, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude skutečně zapotřebí vybrat vzorek, a pokud ano, provést tento výběr, byly výše uvedené strany v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvány, aby se přihlásily do patnácti dnů ode den zahájení šetření a poskytly Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(11)

Po prostudování předložených informací a vzhledem k tomu, že ochotu spolupracovat projevilo deset výrobců ze Společenství, bylo rozhodnuto, že je nutné vybrat pouze některé z výrobců ze Společenství. Pouze jeden dovozce předložil informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu a vyjádřil svou ochotu dále spolupracovat s útvary Komise. Tento dovozce však sídlil mimo Společenství a v průběhu období přezkumného šetření nedovážel dotčený výrobek na trh Společenství. Proto bylo rozhodnuto, že není nutno vybrat vzorek dovozců.

(12)

Deset výrobců ze Společenství řádně a ve stanovené lhůtě vyplnilo formulář pro výběr vzorku a formálně souhlasilo s další spoluprací při šetření. Komise z těchto deseti výrobců ze Společenství vybrala v souladu s článkem 17 základního nařízení vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje dusičnanu amonného ve Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě patřičně přezkoumán. Čtyři vybraní výrobci ze Společenství představovali v průběhu období přezkumného šetření 76 % celkové výroby tohoto odvětví ve Společenství, jak je definováno níže v 51. bodě odůvodnění, zatímco deset výše uvedených výrobců ze Společenství představovalo v průběhu období přezkumného šetření 70 % celkové výroby Společenství.

(13)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl vybraný vzorek projednán s dotčenými stranami a ty proti němu nevznesly žádné námitky.

(14)

Čtyřem vybraným výrobcům ze Společenství a všem známým vyvážejícím výrobcům byly rozeslány dotazníky.

(15)

Vyplněné dotazníky vrátili čtyři vybraní výrobci ze Společenství a tři výrobci z dotčené země, z nichž dva působí rovněž jako vývozci, a jeden obchodník ve spojení.

(16)

Úplně vyplněný dotazník odevzdal rovněž jeden výrobce ve srovnatelné zemi.

(17)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro stanovení pravděpodobnosti nového výskytu dumpingu a následné újmy a pro vymezení zájmu Společenství. V prostorách následujících společností byly provedeny inspekce na místě:

(18)

Dotčeným výrobkem jsou pevná hnojiva obsahující více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného pocházejícího z Ukrajiny kódů KN 3102 30 90, 3102 40 90, ex310229 00, ex310260 00, ex310290 00, ex310510 00, ex310520 10, ex310551 00, ex310559 00 a ex310590 91. Dusičnan amonný je pevné dusíkaté hnojivo běžně užívané v zemědělství. Vyrábí se z amoniaku a kyseliny dusičné v podobě krystalů nebo granulí a obsahuje více než 28 % hmotnostních dusíku.

(19)

Je třeba zdůraznit, že definice dotčeného výrobku byla vyjasněna v nařízení (ES) č. 945/2005.

(20)

Tento přezkum potvrdil zjištění z původního šetření, že dusičnan amonný je čistě komoditní výrobek a jeho kvalita a základní fyzikální a chemické vlastnosti jsou stejné bez ohledu na zemi původu. Bylo proto shledáno, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané vyvážejícími výrobci na jejich domácím trhu a ve třetích zemích a též výrobky vyráběné a prodávané výrobci ze Společenství na trhu Společenství a výrobcem ze srovnatelné země na domácím trhu srovnatelné země mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a v podstatě stejné použití, a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(21)

Při šetření spolupracovali tři ukrajinští výrobci dotčeného výrobku. Dva z těchto spolupracujících výrobců vyváželi dotčený výrobek během období přezkumného šetření. Na Ukrajině je ještě alespoň jeden známý výrobce dotčeného výrobku, který nespolupracoval.

(22)

Ze srovnání údajů o vývozu do Společenství poskytnutých vyvážejícími výrobci a z údaje o celkovém objemu dovozu poskytnutého Eurostatem vyplynulo, že 60 % všeho dovozu z Ukrajiny do Společenství uskutečnili během období přezkumného šetření dva vyvážející výrobci. Bylo však zjištěno, že velká část zbývajících 40 % dovozu dotčeného výrobku byla fakturována v prosinci 2004 (a proto nebyla spolupracujícími výrobci nahlášena), ale do Společenství byla dovezena během období přezkumného šetření (byla tedy zahrnuta do dovozních statistik). Na druhou stranu vývoz, který byl fakturován v prosinci 2005 a dovezen do Společenství v lednu 2006, byl zanedbatelný. Proto bylo možné stanovit, že 85 až 90 % všeho dovozu z Ukrajiny do Společenství během období přezkumného šetření uskutečnili spolupracující výrobci. Úroveň spolupráce je tedy vysoká.

(23)

Celkový objem dovozu dotčeného výrobku z Ukrajiny byl nízký, představoval ve srovnání s celým trhem Společenství méně než 1 %.

(24)

Vzhledem k tomu, že v době, kdy byla podána žádost o přezkum před pozbytím platnosti ( 7 ), nebyla Ukrajina ještě považována za stát s tržním hospodářstvím, bylo podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nutné stanovit běžnou hodnotu na základě údajů od výrobce působícího ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. V oznámení o zahájení přezkumu bylo uvedeno, že za příslušné srovnatelné země by bylo možné považovat USA a Rumunsko. Je vhodné připomenout, že pro účely původního šetření bylo za srovnatelnou zemi vybráno Polsko. Vzhledem k tomu, že Polsko vstoupilo v květnu 2004 do Evropské unie, není je již možné zvolit jako srovnatelnou třetí zemi. Všechny zúčastněné strany dostaly příležitost vyjádřit se k výběru USA a Rumunska za srovnatelné země.

(25)

Analýza provedená po uveřejnění oznámení o zahájení přezkumu však ukázala, že na rumunském trhu s dusičnanem amonným převažoval dovoz z Ukrajiny a Ruska, zatímco rumunští výrobci své výrobky vyváželi a na domácím trhu prodávali pouze zanedbatelná množství. Na základě toho bylo rozhodnuto, že Rumunsko nemůže být kvůli výše uvedené struktuře domácího trhu považováno za nejvhodnější srovnatelnou zemi.

(26)

Připomínky zaslal pouze jeden spolupracující výrobce. Tento spolupracující výrobce uvedl, že by bylo lepší zvolit jako srovnatelnou zemi Alžírsko, protože má přístup k hlavní surovině, plynu. V tomto ohledu je nutno podotknout, že při výběru srovnatelné země nemá hlavní význam skutečnost, zda země těží zemní plyn. Hlavní je to, zda ceny plynu odpovídají tržním hodnotám. Dvojí ceny plynu v Alžírsku jasně ukazují, že tomu tak není, proto Alžírsko není vhodnou srovnatelnou zemí. Dále je třeba poznamenat, že USA i Ukrajina jsou producenti a čistí dovozci zemního plynu, zatímco Alžírsko je čistým vývozcem zemního plynu. V tomto ohledu se USA více podobají Ukrajině než Alžírsko.

(27)

Spolupracující výrobce rovněž tvrdil, že USA nebudou vhodnou srovnatelnou zemí, protože během období přezkumného šetření byly na jejich domácím trhu příliš vysoké ceny plynu. K tomuto tvrzení je třeba uvést, že i když byly ve čtvrtém čtvrtletí období přezkumného šetření ceny plynu kvůli přírodním katastrofám velmi vysoké, je možné tuto situaci jednoduše zohlednit metodou popsanou v 35. bodě odůvodnění.

(28)

Výběr USA byl rovněž zpochybněn z důvodu výrobního procesu. Výrobce uvedl, že výrobní postup v Alžírsku je bližší ukrajinskému výrobnímu postupu. Neposkytl však pro toto tvrzení žádné důkazy.

(29)

Dále tvrdil, že Alžírsko má podobnou úroveň výroby, spotřeby a spotřebitelské poptávky jako Ukrajina. Podle dostupných informací jsou alžírská výroba ( 8 ) i domácí spotřeba ( 9 ) zanedbatelné. Na rozdíl od toho mají Ukrajina i USA významnou výrobu i velký domácí trh.

(30)

Pokud jde o USA, přestože pro dovoz dusičnanu amonného pocházejícího z této země platila antidumpingová opatření, bylo zjištěno, že se jedná o otevřený konkurenční trh, na kterém působí značný počet domácích výrobců, kteří čelí značné úrovni hospodářské soutěže kvůli dovozu ze třetích zemí. Výrobci v USA kromě toho prodávají reprezentativní objem svých výrobků na domácím trhu a mají podobný přístup k surovinám jako výrobci na Ukrajině.

(31)

Šetření tedy potvrdilo, že USA jsou vhodnou srovnatelnou zemí. Výpočty byly proto založeny na ověřených informacích od jediného spolupracujícího výrobce v USA, který odpověděl na všechny otázky v dotazníku.

(32)

Vzhledem k tomu, že v době podání žádosti o přezkum před pozbytím platnosti opatření nebyla Ukrajina ještě považována za stát s tržním hospodářstvím, musela být běžná hodnota pro Ukrajinu určena na základě údajů získaných od výrobce z USA, jak je vysvětleno v 31. bodě odůvodnění.

(33)

Reprezentativnost prodeje, který jediný spolupracující výrobce obdobného výrobku ve srovnatelné zemi uskutečnil na domácím trhu, byla vyhodnocena podle vývozu dvou spolupracujících vyvážejících výrobců do Společenství. Je třeba poznamenat, že do Společenství byl vyvážen pouze jeden typ výrobku. Proto nebyla provedena analýza podle typu výrobku.

(34)

Ukázalo se, že prodej jediného spolupracujícího výrobce obdobného výrobku ve srovnatelné zemi uskutečněný na domácím trhu je reprezentativní, protože významně převyšuje objem dusičnanu amonného, který do Společenství vyvezli dva spolupracující vyvážející výrobci z Ukrajiny.

(35)

Aby bylo možné stanovit, zda se prodej výrobce z USA na domácím trhu uskutečnil za běžných podmínek, byly prodejní ceny na domácím trhu srovnány s výrobními náklady. Při posuzování výrobních nákladů výrobce z USA bylo zjištěno, že tyto náklady byly ve čtvrtém čtvrtletí ovlivněny přírodními pohromami. Sám výrobce ve své výroční zprávě uvedl: „Hurikány, které zasáhly oblast Mexického zálivu ve třetím čtvrtletí, způsobily otřes na trzích zemního plynu a nepříznivě ovlivnily naše výsledky za čtvrté čtvrtletí a konečné výsledky za celý rok.“ ( 10 ) Kótované ceny zemního plynu ( 11 ) v USA se skutečně v období mezi srpnem ( 12 ) a říjnem ( 13 ) zdvojnásobily, neboť v této době zasáhly pobřeží USA hurikány Katrina (23. až 31. srpna 2005) a Rita (17. až 26. září 2005). Vzhledem k tomu, že při výrobě dusičnanu amonného je zemní plyn hlavní nákladovou položkou, mělo toto zvýšení velký dopad a vedlo by k neúměrně vysoké vykalkulované běžné hodnotě. Proto bylo rozhodnuto, že se výrobní náklady pro čtvrté čtvrtletí roku 2005 vypočítají podle průměrných cen plynu, které výrobce platil během prvních tří čtvrtletí roku 2005.

(36)

Při takovém výpočtu byla velká většina prodeje na domácím trhu zjištěna jako zisková, a proto se běžná hodnota stanovila na základě prodejních cen prvnímu nezávislému domácímu zákazníkovi na domácím trhu. Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci z Ukrajiny vyváželi do Společenství během období přezkumného šetření pouze jeden typ výrobku, provedla se analýza pouze u tohoto typu výrobku.

(37)

V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byla vývozní cena stanovena na základě ceny skutečně zaplacené či splatné za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Společenství. Veškerý prodej spolupracujících vyvážejících výrobců byl určen přímo nezávislým odběratelům ve Společenství.

(38)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen. Stejně tak byly v oprávněných případech a po předložení ověřených důkazů provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na přepravu, manipulaci, nakládku, ve vedlejších nákladech a v úvěrech a provizích.

(39)

Vzhledem k tomu, že pro účely tohoto šetření Ukrajina ještě nebyla považována za stát s tržním hospodářstvím, bylo dumpingové rozpětí stanoveno v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení srovnáním vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny. Jak je uvedeno v 22. bodě odůvodnění, úroveň spolupráce byla vysoká.

(40)

Srovnání ukázalo, že během období přezkumného šetření byla úroveň dumpingu mírně nižší (kolem 30 až 40 %) než při původním šetření. S ohledem na nízký objem vývozu z Ukrajiny do Společenství během období přezkumného šetření se však analýza zaměřila hlavně na stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo nového výskytu dumpingu.

(41)

Tři spolupracující výrobci udržovali během zkoumaného období svou výrobu na stabilní úrovni. Ani jejich výrobní kapacita se v tomto období nezměnila. Mají volnou kapacitu přibližně 600 000 až 700 000 tun (8 % až 10 % spotřeby Společenství), mohli by tedy v případě zrušení opatření výrazně zvýšit vývoz na trh Společenství. Kromě toho na Ukrajině vyrábí dotčený výrobek nejméně jeden další známý výrobce, který při šetření nespolupracoval. Přestože volná kapacita tohoto nespolupracujícího výrobce není známa, nelze vyloučit, že je rovněž značná, protože volná kapacita tří spolupracujících výrobců představovala v průměru 30 %.

(42)

Na domácím trhu prodali všichni tři spolupracující výrobci během posuzovaného období v průměru 30 až 40 % své výrobní kapacity. Zdá se tedy nepravděpodobné, že by domácí ukrajinský trh mohl absorbovat většinu této volné výrobní kapacity, jakékoli zvýšení výroby tedy bude pravděpodobně určeno na vývoz.

(43)

Bez antidumpingových opatření by tedy značná část této volné kapacity mohla být vyvezena do Společenství.

(44)

Analýza cen, které spolupracující ukrajinští výrobci účtovali při vývozu do třetích zemí, srovnávaných DAF/FOB na ukrajinské hranici, ukázala, že během období přezkumného šetření byly tyto ceny v průměru o 20 až 30 % nižší než ceny při vývozu do Společenství. Ceny na domácím trhu byly rovněž o 20 až 30 % nižší než ceny při vývozu do Společenství. Z informací za období přezkumného šetření by se tedy zdálo, že případné zrušení opatření by mohlo fungovat jako pobídka pro přesměrování vývozu ze třetích zemí do Společenství, neboť v něm lze účtovat vyšší ceny a získat lepší marže.

(45)

Bylo však zjištěno, že od období přezkumného šetření výrazně vzrostly ceny za dovoz zemního plynu na Ukrajinu. Vzhledem k tomu, že zemní plyn je při výrobě dusičnanu amonného hlavní nákladovou položkou, nelze vyloučit, že ukrajinští výrobci budou muset zvýšit cenu, kterou účtují při vývozu do třetích zemí, čímž se výrazně sníží cenový rozdíl při vývozu do třetích zemí a do Společenství, který je uveden v 44. bodě odůvodnění. Předběžné důkazy ( 14 ) skutečně poukazují na snižování tohoto rozdílu.

(46)

Šetření prokázalo, že i přes přijatá opatření pokračovali dva spolupracující výrobci v dumpingu. Kromě toho nelze vyloučit přesměrování objemů, které se v současné době prodávají třetím zemím, do Společenství.

(47)

Kromě toho jsou vážené průměrné vývozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců účtované při prodeji na trzích třetích zemí rovněž výrazně nižší než převládající cenová úroveň ve Společenství. Spolu se značnou volnou kapacitou tedy tato skutečnost ukrajinské vyvážející výrobce motivuje k tomu, aby v případě zrušení opatření přesměrovali svůj vývoz na trh Společenství za ceny, které budou pravděpodobně dumpingové.

(48)

Ve Společenství vyrábí dotčený výrobek čtrnáct výrobců, jejichž výstup tvoří celkové výroby Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(49)

Je třeba uvést, že společnosti označované v původním šetření jako „Hydro Agri“ byly přejmenovány na „Yara“. Pět z uvedených čtrnácti společností se stalo součástí výrobního odvětví Společenství po rozšíření Evropské unie v roce 2004.

(50)

Ze čtrnácti výrobců ze Společenství jich deset projevilo ochotu spolupracovat při šetření, všichni jsou uvedeni v žádosti o přezkum. Zbývající čtyři výrobci („další výrobci Společenství“) se přihlásili v příslušné lhůtě a zaslali informace požadované pro účely výběru vzorku. Nenabídli však žádnou další spolupráci. Ochotu spolupracovat tedy projevilo těchto deset výrobců:

(51)

Protože těchto deset výrobců ze Společenství představovalo v průběhu období přezkumného šetření 70 % celkové výroby Společenství, má se za to, že uvedených deset výrobců ze Společenství představuje významnou část celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Má se proto za to, že tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a jsou v dalším textu označováni jako „výrobní odvětví Společenství“.

(52)

Jak je uvedeno v 11. a 14. bodě odůvodnění, byl vybrán vzorek tvořený čtyřmi společnostmi. Všichni výrobci ze Společenství vybraní do vzorku projevili ochotu spolupracovat a zaslali ve stanovených lhůtách odpovědi na dotazník. Kromě toho šest ostatních spolupracujících výrobců včas zaslalo určité obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(53)

Zjevná spotřeba Společenství byla stanovena na základě součtu objemu prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, objemu prodeje ostatních výrobců ze Společenství na trhu Společenství a údajů Eurostatu o všem dovozu do EU. Vzhledem k rozšíření Evropské unie v roce 2004 byla kvůli přesnosti a konzistentnosti analýzy spotřeba stanovena na základě trhu EU-25 pro celé posuzované období.

(54)

Mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření spotřeba ve Společenství mírně klesla o 1 %. 4 % nárůst zaznamenaný v roce 2003 se v roce 2004 neopakoval, což je známkou stabilizace, a další snížení (– 1 %) zaznamenané během období přezkumného šetření poukazuje na mírně klesající tendenci.

(55)

V následující tabulce je popsán vývoj objemů, podílů na trhu a průměrných cen dovozu z Ukrajiny. Uvedené množstevní a cenové tendence vycházejí z údajů Eurostatu.

(56)

Objem dovozu z Ukrajiny během celého posuzovaného období nepřetržitě klesal. Jeho podíl na trhu se rovněž snížil, a to z 2,7 % v roce 2002 na 0,8 % během období přezkumného šetření. Ceny se v průběhu posuzovaného období zvýšily z 88 na 122 EUR/t. Tento vývoj vyplývá z příznivých podmínek na trhu, které jsou rovněž popsány v 73. bodě odůvodnění.

(57)

Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení během období přezkumného šetření byly srovnány ceny výrobního odvětví Společenství ze závodu účtované nezávislým zákazníkům s dovozními cenami, které spolupracující vyvážející výrobci účtovali CIF na hranice Společenství, upravenými s ohledem na cenu franko přístav určení. Srovnání ukázalo, že dovoz z Ukrajiny představoval vůči výrobnímu odvětví Společenství cenové podbízení ve výši 10 až 15 %.

(58)

V následující tabulce jsou uvedeny objemy dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období. Uvedené množstevní a cenové tendence opět vycházejí z údajů Eurostatu.

(59)

Zaprvé je nutno poznamenat, že se objem vývozu všech výše uvedených zemí v období od roku 2002 do období přezkumného šetření snížil, s výjimkou Gruzie, jejíž podíl na trhu Společenství se mírně zvýšil z 1,1 % v roce 2002 na 2 % během období přezkumného šetření. Pokud jde o vývozní ceny, všechny země, s výjimkou Ruska a Rumunska, vyvážely během období přezkumného šetření a v některých případech během celého posuzovaného období do Společenství za vyšší ceny, než byly ceny odvětví Společenství. Dovoz z Ruska podléhá od dubna 2002 na základě nařízení (ES) č. 658/2002 ( 15 ) antidumpingovému clu 47,04 EUR za tunu. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že tyto dovozní ceny byly během celého posuzovaného období s výjimkou období přezkumného šetření trvale nižší než dovozní ceny z Ukrajiny. Rumunské ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, ale objem vývozu se snížil ze 187 000 tun v roce 2002 na 111 000 tun během období přezkumného šetření, nízký tržní podíl 2,4 % v roce 2002 se tedy dále snížil na 1,5 % během období přezkumného šetření.

(60)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví Společenství.

(61)

Bylo zjištěno, že tři ze spolupracujících výrobců ze Společenství obdobný výrobek dále zpracovávali na směsná nebo umělá hnojiva, tedy dusíkatá hnojiva, která obsahují kromě dusíku fosfor rozpustný ve vodě a/nebo draslík rozpustný ve vodě, což jsou další hlavní živiny přidávané do hnojiv. Tyto výrobky, které obsahují méně než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného, nevstupují do hospodářské soutěže s obdobným výrobkem.

(62)

Dusičnan amonný využitý pro vlastní potřebu nevstupuje na otevřený trh, a proto není v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku. Proto se dále šetřilo, do jaké míry a zda vůbec se musí při analýze přihlížet k následnému využití obdobného výrobku výrobním odvětvím Společenství. Vzhledem k tomu, že šetření ukázalo, že využití pro vlastní potřebu představuje zanedbatelnou část výroby výrobního odvětví Společenství, méně než 2 %, bylo rozhodnuto, že není nutné rozlišovat volný trh a trh pro vlastní spotřebu. Pro účely jasnosti a průhlednosti jsou však objemy dusičnanu amonného vyrobené výrobním odvětvím Společenství a použité k vlastní spotřebě uvedeny v 64. bodě odůvodnění.

(63)

V případech, kdy se vybírá vzorek, se v souladu se zavedenou praxí posuzují některé ukazatele újmy (výroba, výrobní kapacita, zásoby, prodeje, podíl na trhu, růst a zaměstnanost) pro celé výrobní odvětví Společenství, zatímco ukazatele újmy spojené s výkonností jednotlivých společností, tj. ceny, výrobní náklady, ziskovost, mzdy, investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost navýšení kapitálu, se posuzují na základě informací shromážděných od vybraných výrobců ve Společenství.

(64)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření vzrostl objem výroby výrobního odvětví Společenství o 7 %, tj. z přibližně 5,1 milionu tun v roce 2002 na zhruba 5,4 milionu tun v průběhu období přezkumného šetření. Objem výroby využité pro vlastní spotřebu zůstal po celé období prakticky stabilní a velmi nízký, nemůže tedy ovlivnit výslednou představu o újmě výrobnímu odvětví Společenství.

(65)

Výrobní kapacita se po celé posuzované období prakticky nezměnila. Vzhledem k nárůstu výroby se využití kapacity zvýšilo z 52 % v roce 2002 na 56 % v průběhu období přezkumného šetření. Jak již bylo uvedeno v původním šetření, využití kapacity pro tento typ výroby a odvětví může být ovlivněno výrobou jiných výrobků, které lze vyrábět na stejném výrobním zařízení, a má proto jako ukazatel újmy menší význam.

(66)

Stav zásob výrobního odvětví Společenství ke konci každého roku se v průběhu období od roku 2002 do období přezkumného šetření snížil o deset procent. Výrazné snížení zásob zaznamenané v letech 2003 a 2004 bylo způsobeno spíše nárůstem prodeje, zejména vývozu výrobního odvětví Společenství (viz níže uvedený bod odůvodnění), než snížením objemů výroby.

(67)

Prodej výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 13 %. Toto zvýšení je nutno posuzovat na pozadí mírně klesající spotřeby na trhu Společenství.

(68)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření se zvýšil podíl výrobního odvětví Společenství na trhu. Výrobní odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období zvýšilo svůj podíl na trhu o více než 8 procentních bodů.

(69)

V posuzovaném období získalo výrobní odvětví Společenství větší podíl na mírně se zmenšujícím trhu.

(70)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství poklesla o 5 %, zatímco výroba se zvýšila, což odráží snahu výrobního odvětví o neustálé zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti.

(71)

Roční produkce na osobu zaměstnanou ve výrobním odvětví Společenství se od roku 2002 do období přezkumného šetření výrazně zvýšila díky kombinovanému příznivému dopadu snížení počtu zaměstnanců a zvýšení produkce ve výrobním odvětví Společenství.

(72)

Pokud jde o dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví, má se za to, že kvůli současnému nízkému objemu dovozu z Ukrajiny není tento dopad významný, není tedy významný ani tento ukazatel.

(73)

V roce 2004 a v průběhu období přezkumného šetření se díky příznivým podmínkám, které v daném období panovaly na mezinárodním trhu s dusičnanem amonným, výrazně zvýšila průměrná čistá prodejní cena vybraných výrobců ze Společenství.

(74)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření vzrostla průměrná mzda na jednoho zaměstnance o 9 %, jak ukazuje následující tabulka. S ohledem na míru inflace a celkové snížení počtu zaměstnanců se má za to, že tento nárůst mezd je mírný.

(75)

Roční investice, které čtyři vybraní výrobci investovali do obdobného výrobku, se během posuzovaného období vyvíjely příznivě, tj. vzrostly o 69 %, přestože vykazovaly určité výkyvy. Investice souvisely zejména s modernizací strojního vybavení. Svědčí to o snaze výrobního odvětví Společenství trvale zlepšovat svou produktivitu a konkurenceschopnost. Výsledky jsou zřejmé z vývoje produktivity, která se v průběhu téhož období podstatně zvýšila (viz 71. bod odůvodnění).

(76)

Ziskovost vybraných výrobců se postupně zvyšovala, zejména po roce 2003, a v období přezkumného šetření dosáhla úrovně 8,2 %. V této souvislosti je třeba upozornit, že podle původního šetření činila zisková marže, které by bylo možné dosáhnout bez dumpingu způsobujícího újmu, 8 %. Návratnost investic vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic v zásadě sledovala uvedenou tendenci ziskovosti po celé posuzované období.

(77)

Peněžní tok v průběhu posuzovaného období vzrostl o 13 procentních bodů. Tento vývoj je v souladu s vývojem celkové ziskovosti v průběhu posuzovaného období.

(78)

Šetření neodhalilo, že by vybraní výrobci ze Společenství měli potíže se zvyšováním kapitálu. V této souvislosti je třeba uvést, že několik těchto výrobců je součástí velkých skupin, takže financují své činnosti v rámci skupiny, k níž náleží, prostřednictvím cash-poolingu nebo vnitroskupinových půjček poskytovaných mateřskými společnostmi.

(79)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření zaznamenaly příznivý vývoj všechny ukazatele újmy: zvýšil se objem produkce výrobního odvětví Společenství, vzrostly jednotkové prodejní ceny a objemy produkce výrobního odvětví Společenství a spolu s cenami se výrazně zlepšila ziskovost. Návratnost investic a peněžní tok rovněž zaznamenaly příznivý vývoj. Mzdy se mírně zvýšily a ve výrobním odvětví Společenství se nadále investovalo.

(80)

Kromě toho se podíl na trhu Společenství zvýšil o 9 %, přestože se tento trh mírně zmenšuje. Produktivita se rovněž výrazně zvýšila díky příznivému vývoji produkce a úsilí výrobního odvětví Společenství o její zlepšení prostřednictvím investic.

(81)

Celkově se situace výrobního odvětví Společenství v porovnání se situací před zavedením antidumpingových opatření na dovoz dusičnanu amonného z dotčené země v roce 2001 výrazně zlepšila. Je proto jednoznačné, že tato opatření měla příznivý vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství.

(82)

Lze tedy konstatovat, že situace výrobního odvětví Společenství se v posuzovaném období ve srovnání s obdobím před zavedením opatření postupně zlepšila.

(83)

Vzhledem k tomu, že hmotná újma působená dovozem z dotčené země nepřetrvává, byla analýza zaměřena na pravděpodobnost obnovení újmy. V této souvislosti byly analyzovány dva hlavní parametry: i) možné objemy a ceny vývozu z dotčené země a ii) dopad těchto předpokládaných objemů a cen dovozu z dotčené země na výrobní odvětví Společenství.

(84)

Jak je uvedeno v 41. bodě odůvodnění, je známo, že spolupracující ukrajinští výrobci mají volnou kapacitu zhruba 600–700 tisíc tun, což představuje 8 až 10 % trhu Společenství. Tato nadbytečná kapacita ukazuje, že ukrajinští výrobci mohou zvýšit svou současnou výrobu, a tedy i svůj vývoz dusičnanu amonného.

(85)

Kromě toho jsou ukrajinští výrobci kvůli relativně malé velikosti domácího trhu závislí na vývozu do třetích zemí. Jak je uvedeno v následující tabulce, činil ukrajinský vývoz do třetích zemí v roce 2005 přibližně 847 000 tun, což odpovídá zhruba 11 % trhu Společenství.

(86)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že Ukrajina v letech 2004 a 2005 zvýšila objem svého vývozu dusičnanu amonného do třetích zemí. Ceny tohoto vývozu byly podstatně nižší než ceny vývozu do Společenství.

(87)

Za této situace se zdá, že trh Společenství by mohl být pro ukrajinské vyvážející výrobce cenově atraktivnější než jiné vývozní trhy. Proto lze očekávat, že v případě zrušení opatření by značná část objemů vyvážených do třetích zemí byla s velkou pravděpodobností přesměrována na trh Společenství, přestože se rozdíly v cenách při prodeji do třetích zemí a do Společenství postupně snižují, jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění. V porovnání s ostatními trhy je trh Společenství relativně blízko, což by také mohlo zvýšit jeho přitažlivost a vést ukrajinské výrobce k tomu, aby svůj současný vývoz do třetích zemí přesměrovali do Společenství.

(88)

Vzhledem k tomu, že v současné době nemají ukrajinské výrobky na trhu ES silné postavení, museli by ukrajinští vývozci znovu získat ztracený podíl na trhu nebo rozšířit okruh svých zákazníků, čehož by se pravděpodobně snažili dosáhnout pomocí dumpingových cen stejně jako během období přezkumného šetření.

(89)

Žadatel tvrdil, že zisk výrobního odvětví Společenství byl ve skutečnosti během posuzovaného období velice nízký a pouze během období přezkumného šetření dosáhl výše 8 %. Dále uvedl, že průmyslová odvětví, která mají velké nároky na kapitál, jako například odvětví hnojiv, nemohou s takovou mírou ziskovosti dlouhodobě přežít, tedy udržovat a nahrazovat kapitál a financovat veškerý provoz. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že ziskovost ve výši 8 %, při níž nedochází k újmě, byla v původním šetření považována za běžnou ziskovost, kterou by toto průmyslové odvětví mohlo očekávat v situaci bez dumpingu. V původním šetření se také ukázalo, že kvůli dumpingovému dovozu mimo jiné z Ukrajiny se ziskovost snížila na – 12,4 %. Proto existuje vážné riziko, že při zrušení opatření by se ziskovost snížila na procento, které by bylo výrazně pod úrovní, při které nedochází k újmě.

(90)

Je třeba poznamenat, že během období přezkumného šetření bylo přibližně 80 % celkového vývozu z Ukrajiny do Společenství uskutečněno s cenovým závazkem. Ceny byly nicméně o 20 až 25 % vyšší než minimální dovozní cena uvedená v závazku. Vzhledem k tomu, že závazek obsahoval i množstevní limit, není možné stanovit, jaké ceny by vývozci účtovali bez takového množstevního limitu.

(91)

Na základě výše uvedených údajů by tedy bylo pravděpodobné, že v případě ukončení platnosti opatření by byly značné objemy dusičnanu amonného vyrobeného na Ukrajině vyvezeny na trh Společenství za dumpingové ceny, které jsou výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

(92)

Vzhledem ke zjištěné pravděpodobnosti výrazného nárůstu objemu vývozu z Ukrajiny na trh Společenství za dumpingové ceny, které by vyvíjely tlak na snížení cen na trhu, by si výrobní odvětví Společenství muselo udržet zákazníky výrazným snížením svých prodejních cen. Platí to tím spíše, že dusičnan amonný je volatilní komodita, jejíž ceny mohou být výrazně ovlivněny dovozem za dumpingové ceny, které jsou nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. V takovém případě by se značně snížil zisk výrobního odvětví Společenství, protože k současnému zlepšení jeho ziskovosti došlo díky prodejním cenám, které bylo možné účtovat za příznivých tržních podmínek, jež nastaly zejména v roce 2004 a během období přezkumného šetření.

(93)

Je třeba poznamenat, že tyto příznivé tržní podmínky v posledních dvou letech posuzovaného období významně přispěly, spolu s platnými antidumpingovými opatřeními, k udržení cen na vysoké úrovni. V daném období totiž napjatý vztah mezi celosvětovou nabídkou a poptávkou zvýšil ceny všech dusíkatých hnojiv. Dusičnan amonný je na rozdíl od jiných dusíkatých hnojiv zbožím, jehož ceny jsou ovlivňovány řadou faktorů, počínaje nestálou cenou plynu, jež má značný vliv na nabídku, protože je nejdůležitější nákladovou položkou, a konče klimatickými podmínkami, protože zásoby plodin a osiva zvyšují nebo snižují poptávku. Pokud jde konkrétně o trh Společenství, očekává se, že v následujících letech poptávka po dusíkatých hnojivech mírně poklesne ( 16 ). Zachování takto vysokých cen proto závisí na nízké nabídce, což je však velmi nepravděpodobné, neboť z šetření vyplývá, že dotčená země má volnou vývozní kapacitu a je pravděpodobné, že pokud budou opatření zrušena, přesměruje část svého vývozu, který během období přezkumného šetření směrovala do třetích zemí, do Společenství. Vzhledem k tomu, že ceny ukrajinských vývozců byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, donutil by pravděpodobný nárůst objemu dovozu z Ukrajiny výrobní odvětví Společenství k velkému snížení cen, a tím snížil jeho zisky, nebo je připravil o velký podíl na trhu, a tedy i příjmy, nebo by se oba tyto dopady projevily zároveň. Úspěšně probíhající restrukturalizace výrobního odvětví Společenství by pravděpodobně vyvážila takové snížení cen pouze částečně a celý proces oživení by mohl být ohrožen. Proto by zrušení opatření pravděpodobně vedlo ke zhoršení celkového výkonu výrobního odvětví Společenství.

(94)

Výše uvedené skutečnosti vedou k závěru, že pokud by opatření nebyla prodloužena, začaly by se z dotčené země pravděpodobně dovážet velké objemy posuzovaného výrobku za dumpingové ceny, které by byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Se vší pravděpodobností by vyvíjely tlak na snížení cen na trhu a lze očekávat, že by nepříznivě ovlivnily hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství. Ohrozily by zejména finanční oživení, kterého bylo dosaženo v roce 2004 a v průběhu období přezkumného šetření, což by pravděpodobně vedlo k obnovení újmy.

(95)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by prodloužení platných antidumpingových opatření bylo proti zájmu Společenství jako celku. Zájem Společenství byl stanoven na základě posouzení všech různých zájmů.

(96)

Je třeba připomenout, že v původním šetření Komise dospěla k závěru, že přijetí antidumpingových opatření není v rozporu se zájmem Společenství. Skutečnost, že toto šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, umožňuje zhodnotit jakýkoli nepatřičný nepříznivý dopad, který platná antidumpingová opatření mohla mít na dotčené strany.

(97)

Zkoumalo se tedy, zda navzdory zjištěné pravděpodobnosti nového výskytu dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v daném konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

(98)

Výrobní odvětví Společenství se jeví v zásadě jako životaschopné. To potvrdil i příznivý vývoj jeho hospodářské situace zaznamenaný po uložení antidumpingových opatření v roce 2001. Od roku 2002 do období přezkumného šetření výrobní odvětví Společenství zlepšilo svou ziskovost a úspěšně se restrukturalizovalo.

(99)

Lze tedy rozumně předpokládat, že výrobní odvětví Společenství bude mít nadále prospěch z uložených opatření a bude se dále vyvíjet díky tomu, že si zachová a stabilizuje svou ziskovost. Pokud by opatření nebyla zachována, je pravděpodobné, že by došlo ke zvýšení dovozu z dotčené země za dumpingové ceny, který by způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu, neboť by vyvíjel tlak na snížení prodejních cen, což by ohrozilo jeho současnou příznivou finanční situaci.

(100)

Jak bylo uvedeno v 11. bodě odůvodnění, pouze jediný dovozce projevil ochotu nechat se zařadit do vzorku a poskytl základní informace požadované na formuláři pro výběr vzorku. Daný dovozce však během období přezkumného šetření nepůsobil v oblasti dovozu.

(101)

Je třeba připomenout, že v původním šetření bylo zjištěno, že dopad uložení opatření nebude významný, neboť dovoz bude pokračovat, i když za ceny nepůsobící újmu, a že dovozci obvykle neobchodují pouze s dusičnanem amonným, ale ve velké míře i s jinými hnojivy. Pokles dovozu z dotčené země v posuzovaném období vede k závěru, že pro některé dovozce mohlo mít uložení opatření skutečně nepříznivé důsledky, jak je uvedeno v 52. bodě odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 1629/2000 ( 17 ). Avšak vzhledem k tomu, že dovozci při šetření nespolupracovali a neposkytli žádné jednoznačné důkazy, které by umožnily vyhodnotit případné nepříznivé dopady, má se za to, že celkový dopad uložených opatření nemá na většinu dovozců a obchodníků velký dopad.

(102)

Nejsou k dispozici žádné spolehlivé informace, které by naznačovaly, že prodloužení opatření bude mít výrazný nepříznivý dopad na dovozce nebo na obchodníky.

(103)

Uživateli dusičnanu amonného jsou ve Společenství zemědělci. V původním šetření bylo uvedeno, že cena dusičnanu amonného nemá na zemědělce velký dopad, takže by je jakýkoli nárůst této ceny pravděpodobně výrazně neovlivnil. Skutečnost, že žádní uživatelé ani jejich sdružení neposkytli při šetření v rámci tohoto přezkumu jakékoli informace, které by popíraly uvedené zjištění, zjevně potvrzuje, že: i) dusičnan amonný tvoří velmi malou část celkových výrobních nákladů zemědělců, ii) platná opatření neměla žádný podstatný nepříznivý vliv na jejich hospodářskou situaci a iii) zachování opatření by nemělo nepříznivý vliv na finanční zájmy zemědělců.

(104)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zachování platných antidumpingových opatření.

(105)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě bude doporučeno zachovat platná opatření. Stranám byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření stanoviska k tomuto výkladu.

(106)

Z uvedeného vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření uplatňovaná na dovoz dusičnanu amonného z Ukrajiny měla být zachována. Jedná se o opatření spočívající ve zvláštních clech.

(107)

Jak bylo uvedeno v 45. bodě odůvodnění, na Ukrajině se od období přezkumného šetření výrazně zvýšily ceny dováženého zemního plynu a v následujících letech se pravděpodobně postupně vyrovnají mezinárodním cenám. V 32. bodě odůvodnění bylo kromě toho vysvětleno, že zjištění dumpingu vycházelo z běžné hodnoty stanovené na základě údajů získaných od výrobce, který působí ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. Krátce poté, co byla předložena žádost o přezkum opatření před uplynutím jejich platnosti, získala Ukrajina status státu s tržním hospodářstvím. S ohledem na tuto skutečnost a na to, že hlavní nákladovou položkou při výrobě dusičnanu amonného je zemní plyn, je možné, že kdyby bylo šetření provedeno později na základě údajů o běžné hodnotě, které by poskytli ukrajinští vývozci, dospělo by k jiným výsledkům než stávající šetření. Možné nepříznivé dopady dumpingu zjištěného v takovém šetření by byly rovněž ovlivněny dopadem nárůstu výrobních cen způsobeným vývojem cen plynu na domácím trhu. Proto se má za to, že je vhodné prodloužit opatření o dva roky, aniž by byla dotčena ostatní ustanovení článku 11 základního nařízení,