(ES) č. 193/2007Nařízení Rady (ES) č. 193/2007 ze dne 22. února 2007 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu polyethylentereftalátu (PET) pocházejícího z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení (ES) č. 2026/97

(1)

Dne 30. listopadu 2000 Rada prostřednictvím nařízení (ES) č. 2603/2000 ( 3 ) uložila konečná vyrovnávací cla z dovozu některých polyethylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících z Indie, Malajsie a Thajska (dále jen „dotčené země“) (dále jen „původní šetření“). Uložená opatření vycházejí z šetření vyrovnávacích opatření zahájených podle článku 10 základního nařízení. Rada prostřednictvím nařízení (ES) č. 2604/2000 ( 4 ) zároveň uložila konečná antidumpingová cla z dovozu stejného výrobku pocházejícího ze stejných zemí. Uložená opatření vycházejí z antidumpingového šetření zahájeného podle článku 5 nařízení (ES) č. 384/96.

(2)

Změny nařízení (ES) č. 2604/2000 byly důsledkem buď přezkumných šetření zahájených podle čl. 11 odst. 3 a 4 nařízení (ES) č. 384/96, nebo cenových závazků přijatých podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 384/96.

(3)

Rada uložila nařízením (ES) č. 1467/2004 ( 5 ) rovněž konečná antidumpingová cla z dovozu některých PET pocházejících z Austrálie a Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a ukončila řízení týkající se dovozu PET pocházejících z Pákistánu.

(4)

Dne 11. října 2005 Rada změnila míru platných vyrovnávacích opatření proti dovozu PET z Indie ( 6 ). Změny byly důsledkem zrychleného přezkumu zahájeného podle článku 20 základního nařízení.

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření Komise dne 30. srpna 2005 obdržela žádost o přezkum platných opatření podle článku 18 základního nařízení (dále jen „přezkum opatření před pozbytím platnosti“).

(6)

Tuto žádost dne 30. srpna 2005 podal Výbor pro polyethylentereftaláty při Plastics Europe (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 90 %, celkové výroby PET ve Společenství.

(7)

Žádost o přezkum opatření před pozbytím platnosti vycházela ze skutečnosti, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k pokračování nebo opětovnému výskytu subvencování a újmy výrobního odvětví Společenství.

(8)

Komise po konzultaci s poradním výborem zjistila, že pro zahájení přezkumu podle článku 18 základního nařízení existují dostatečné důkazy a dne 1. prosince 2005 ( 7 ) tento přezkum zahájila.

(9)

Je potřeba poznamenat, že před zahájením přezkumu opatření před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 22 odst. 1 a čl. 10 odst. 9 základního nařízení Komise oznámila indické vládě, že přijala řádně doloženou žádost o přezkum, a zahájila s ní konzultace za účelem vyjasnění situace, pokud jde o obsah žádosti a dosažení vzájemně přijatelného řešení. Komise však na svou nabídku konzultace od indické vlády neobdržela žádnou odpověď.

(10)

Dne 1. prosince 2005 Komise rovněž zahájila přezkum podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 týkající se platných antidumpingových opatření uložených na dovoz PET pocházejících z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Thajska a Tchaj-wanu ( 8 ). Částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 384/96 omezený na dumping byl zahájen ve stejnou dobu a týkal se dovozu stejného výrobku pocházejícího z Korejské republiky a Tchaj-wanu (8) .

(11)

Období přezkumného šetření zahrnovalo období od 1. října 2004 do 30. září 2005 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Šetření tendencí v souvislosti s újmou zahrnovalo období od 1. ledna 2002 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

Komise oficiálně informovala vyvážející výrobce, zástupce vyvážející země, dovozce, výrobce ve Společenství, uživatele a žadatele o zahájení přezkumu opatření před pozbytím platnosti. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně oznámit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Slyšení bylo poskytnuto všem zúčastněným stranám, které o to požádaly a prokázaly, že pro slyšení existují konkrétní důvody.

(13)

S ohledem na zjevně vysoký počet indických vyvážejících výrobců a výrobců a dovozců ve Společenství uvedených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti bylo shledáno vhodným v souladu s článkem 27 základního nařízení prověřit, zda by měl být proveden výběr vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude skutečně zapotřebí provést výběr vzorku, a aby mohla popřípadě výběr vzorku provést, byly výše popsané strany v souladu s článkem 27 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů od zahájení přezkumu přihlásily Komisi a poskytly jí informace požadované v oznámení o zahájení.

(14)

Po přezkoumání předložených informací bylo vzhledem k nízkému počtu vyvážejících výrobců v Indii, kteří byli ochotni spolupracovat, rozhodnuto, že pokud jde o vyvážející výrobce v Indii, není výběr vzorku zapotřebí.

(15)

Po přezkoumání informací předložených výrobci a dovozci ve Společenství a vzhledem k relativně nízkému počtu odpovědí bylo rozhodnuto, že nebude proveden výběr vzorku pro žádnou z těchto kategorií.

(16)

Proto byly zaslány dotazníky všem známým vyvážejícím výrobcům v dotčené zemi, dovozcům, dodavatelům, výrobcům ze Společenství a uživatelům.

(17)

Odpovědi na dotazníky byly obdrženy od tří indických výrobců, od dvanácti výrobců ze Společenství, od jednoho dovozce, jednoho dodavatele a od deseti zpracovatelů/uživatelů.

(18)

Komise vyhledala a ověřila všechny informace, které považovala za potřebné pro svou analýzu a provedla inspekce na místě u následujících společností:

(19)

Dotčený výrobek je stejný jako v původním šetření, tj. PET s viskozitním číslem 78 ml/g nebo vyšším, podle normy ISO 1628-5, pocházející z dotčené země. V současnosti je zařazen pod kódem KN 3907 60 20.

(20)

Stejně jako v původním šetření bylo zjištěno, že dotčený výrobek, PET vyráběný a prodávaný na domácím trhu v dotčené zemi a PET vyráběný a prodávaný výrobci ve Společenství, mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a použití. Proto bylo shledáno, že všechny typy PET s viskozitou 78 ml/g nebo vyšší jsou obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 5 základního nařízení.

(21)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum a odpovědích na dotazník Společenství byly prošetřovány následující režimy, které se údajně týkají poskytování subvencí.

(22)

Výše popsané režimy a) a c) až e) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z r. 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu k vydávání vyhlášek týkajících se vývozní a dovozní politiky. Ty jsou shrnuty v dokumentech o vývozní a dovozní politice, které jsou od 1. září 2004 označovány jako „politika zahraničního obchodu“ a vydává je ministerstvo obchodu jednou za pět let a pravidelně je aktualizuje. Jeden dokument o vývozní a dovozní politice se v tomto případě týká období přezkumného šetření; jde o pětiletý plán týkající se období od 1. září 2004 do 31. března 2009 („politika EXIM 2004–2009“). Kromě toho indická vláda stanoví postupy, jimiž se politika EXIM 2004–2009 řídí v publikaci „Příručka postupů, 1. září 2004 až 31. března 2009, svazek I“ („HOP I 2004–2009“). Také Příručka postupů (HOP) se pravidelně aktualizuje.

(23)

Režim uvedený v písmenu b) vychází ze zákona o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován zákonem o financování.

(24)

Režim uvedený v písmenu f) vychází z paragrafů 21 a 35A zákona o bankovní regulaci z roku 1949, který dovoluje Indické centrální bance („ICB“) řídit komerční banky v oblasti vývozních úvěrů.

(25)

Režim uvedený v písmenu g) je spravován vládou státu Gujarat a vychází z politiky podpory průmyslu; režim uvedený v písmenu h) vychází ze zákona Bombay Electricity Duty Act z roku 1958.

(26)

Režim uvedený v písmenu j) řídí stát Maharashtra a vychází z rozhodnutí ministerstva průmyslu, energetiky a práce státu Maharashtra.

(27)

Režim uvedený v písmenu i) byl zřízen vládou státu Západní Bengálsko prostřednictvím oznámení ministerstva obchodu a průmyslu č. 588–CI/H ze dne 22. června 1999 (dále jen „WBIS 1999“), které bylo naposledy nahrazeno oznámením č. 134–CI/O/Incentive/17/03/I ze dne 24. března 2004 (dále jen „WBIS 2004“).

(28)

Po zveřejnění zjištění týkajících se údajného subvencování indická vláda znovu poukazuje na řadu pochybností ohledně napadnutelnosti režimů a výpočtu výší subvencí. Rovněž opakuje, že v daném případě k pokračování subvencování pravděpodobně nedochází. V dané souvislosti je třeba poukázat na to, že tato námitka neobsahuje žádné nové argumenty, které by změnily závěry uvedené v tomto nařízení.

(29)

Podrobný popis DEPBS je uveden v odstavci 4.3 politiky EXIM 2004–2009 a v odstavcích 4.3–4.4 HOP I 2004–2009.

(30)

Bylo zjištěno, že žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců neobdržel žádné napadnutelné příspěvky na základě (DEPBS). Proto nebylo považováno za nutné v rámci tohoto šetření dále tento režim analyzovat.

(31)

Bylo zjištěno, že žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců neobdržel žádné napadnutelné příspěvky na základě ITES. Proto nebylo považováno za nutné v rámci tohoto šetření dále tento režim analyzovat.

(32)

Podrobný popis EPCGS je uveden v kapitole 5 politiky EXIM 2004–2009 a v kapitole 5 HOP I 2004–2009.

(33)

Pro tento režim jsou způsobilí výrobci/vývozci a prodejci/vývozci vázaní na podporující výrobce.

(34)

Za podmínky vývozního závazku je společnosti povoleno dovážet kapitálové statky (nové a – od dubna 2003 – použité kapitálové statky do stáří 10 let) za sníženou nebo nulovou sazbu cla. Pro tento účel vydává indická vláda na základě žádosti a platby poplatku licenci EPCGS. Aby byl splněn vývozní závazek, musí se dovážené výrobní statky během určitého období použít pro výrobu určitého množství vyváženého zboží.

(35)

Držitel licence EPCGS může kapitálové statky pořizovat také na domácím trhu. V takovém případě může domácí výrobce kapitálových statků využít výhody bezcelního dovozu součástí potřebných pro výrobu těchto kapitálových statků. Alternativně může domácí výrobce nárokovat výhodu domnělého vývozu s ohledem na dodávku kapitálových statků držiteli licence EPCGS.

(36)

Režim EPCGS poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bod ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek poskytnutý indickou vládou, neboť snižuje příjem indické vlády z výběru cla, které by jinak bylo splatné. Snížení cla navíc dává výhodu vývozci, protože clo ušetřené při vývozu zvyšuje jeho likviditu.

(37)

Režim EPCGS je navíc stanoven zákonem v závislosti na vývozní výkonnosti, neboť tyto licence nelze získat bez závazku exportovat. Proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(38)

V důsledku toho tento režim nelze považovat za povolený režim navracení cla nebo navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) podbodu ii) základního nařízení. Kapitálové statky nejsou zahrnuty do působnosti těchto povolených režimů, jak je uvedeno v příloze I bodu i) základního nařízení 1, protože se nespotřebovávají při výrobě vyvážených výrobků.

(39)

Nikdo ze spolupracujících výrobců během OŠ nenakoupil žádné kapitálové statky. Jedna společnost však nadále využívala osvobození od cla pro kapitálové statky zakoupené před OŠ za částku zjištěnou v původním šetření. Částka subvence získaná během OPŠ byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení na základě neuhrazeného cla z dovezených kapitálových statků rozloženého během období, které odráží skutečnou dobu amortizace těchto kapitálových statků vyvážejícího výrobce. V souladu se zavedenou praxí byla částka připadající na období přezkumného šetření opravena přičtením úroku za toto období, aby odrážela celou výši příspěvku v průběhu času. Aby bylo možno jako čitatele získat částku subvence, byly podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny poplatky nezbytně vzniklé k získání subvence. Podle čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato částka subvence jako příslušný jmenovatel přepočtena na vývozní obrat během období přezkumného šetření, neboť tato subvence je stanovena v závislosti na vývozní výkonnosti a nebyla přidělena podle zhotoveného, vyrobeného, vyvezeného nebo přepraveného množství. Společnost, která nadále tento režim využívala, získala subvenci ve výši 0,38 %.

(40)

Podrobnosti o tomto režimu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku IECD č. 5/04.02.01/2002-03 (úvěrování vývozu v zahraniční měně) a rámcovém oběžníku IECD č. 10/04.02.01/2003-04 (úvěrování vývozu v rupiích) Indické centrální banky („ICB“), který byl zaslán všem komerčním bankám v Indii.

(41)

K účasti v tomto režimu jsou oprávněni vyrábějící vývozci a obchodující vývozci. Bylo zjištěno, že režimu ECS využila jedna ze společností spolupracujících v řízení.

(42)

Podle tohoto režimu nastavuje ICB maximální úrokové sazby použitelné pro vývozní úvěry, a to jak v indických rupiích, tak v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci, „aby vývozcům zajistily dostupnost úvěru za mezinárodně konkurenceschopné sazby“. ECS se skládá ze dvou podrežimů, režimu Pre-Shipment Export Credit Scheme („packing credit“), který pokrývá úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výrobu, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a režimu Post-Shipment Export Credit Scheme, který zajišťuje provozní kapitálové půjčky za účelem financování vývozních pohledávek. ICB také vydává bankám pokyn, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru na financování vývozu.

(43)

Na základě rámcového oběžníku ICB mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (dále jen „hotovostní úvěry“), které jsou čistě stanoveny za tržních podmínek.

(44)

Za prvé mohou preferenční úrokové sazby úvěru ECS stanovené rámcovými oběžníky ICB snížit úrokové náklady vývozce ve srovnání s úrokovými náklady čistě stanovenými tržními podmínkami a vývozci poskytují v tomto případě výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Poskytnutí výhody bylo uznáno pouze v případě spolupracujících vývozců, u nichž byly zjištěny rozdíly úvěrových sazeb. Rozdíly v sazbách mezi úvěry poskytnutými na základě rámcových oběžníků ICB a komerčními „hotovostními úvěry“ nelze vysvětlit čistě tržním chováním komerční banky.

(45)

Za druhé a bez ohledu na skutečnost, že preferenční úvěry v rámci ECS jsou poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu iv) základního nařízení. ICB je veřejnoprávním subjektem, a spadá tedy pod definici „vlády“ v čl. 1 odst. 3 základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, sleduje cíle veřejné politiky, např. měnové politiky, a její vedení je jmenováno indickou vládou. ICB dává pokyny soukromým subjektům v tom smyslu, že komerční banky jsou vázány určitými podmínkami, mimo jiné maximálními úrokovými sazbami pro úroky z vývozních úvěrů stanovenými v rámcových oběžnících ICB a ustanoveními ICB, že komerční banky musí poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch financování vývozů. Tento pokyn zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a skutečnost se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu iv). Tato subvence je považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(46)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry využité během období přezkumného šetření a částkou, která by byla zaplacena, pokud by byly uplatněny stejné úrokové sazby jako u běžných komerčních úvěrů využitých danou společností. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Společnost, která využila režimu ECS, získala subvenci ve výši 0,1 %.

(47)

Bylo zjištěno, že žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců neobdržel na základě režimu SEZS žádné napadnutelné příspěvky. Nicméně dvě indické společnosti měly status EOU a během OPŠ získaly napadnutelné subvence. Níže uvedený popis a posouzení jsou proto omezeny na režim EOUS.

(48)

Podrobný popis režimu EOU je uveden v kapitole 6 politiky EXIM 2004–2009 a v HOP I 2004–2009.

(49)

S výjimkou čistě obchodních společností mohou být v rámci EOUS zřízeny všechny podniky, které v zásadě provádějí vývoz celé své produkce výrobků nebo služeb. Aby byly podniky ve výrobních odvětvích způsobilé pro režim EOUS, musí naplnit podmínku minimálního investičního prahu stálých aktiv (10 milionů indických rupií).

(50)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, EOUS se mohou nacházet a být založeny kdekoli v Indii.

(51)

Žádost o status EOU musí obsahovat informace pro dobu příštích pěti let, mimo jiné plánovaný objem výroby, předpokládaný objem vývozu, požadavky na dovoz a domácí požadavky. Po schválení žádosti společnosti ze strany úřadů bude společnost informována o podmínkách spojených s tímto schválením. Dohoda o uznání společnosti v rámci EOU je platná po dobu pěti let a může být prodloužena o další období.

(52)

Velmi důležitou povinností podniku v rámci EOU, jak ji stanoví politika EXIM 2004–2009, je dosáhnout čistých devizových příjmů (dále jen „NFE“); celková hodnota vývozů v referenčním období (5 let) musí být tedy vyšší než celková hodnota dovezeného zboží.

(53)

Jednotky EOU mají nárok na následující úlevy:

(54)

Jednotky působící v rámci těchto režimů jsou vázány dohledem celních úřadů v souladu s oddílem 65 celního zákona.

(55)

Ze zákona mají povinnost vést řádnou evidenci všech dovozů, spotřeby a využití veškerých dovezených materiálů, jakož i vývozů uskutečněných v souladu s bodem 6.11.1 HOP 2004–2009. Tyto doklady musí být pravidelně předkládány příslušným orgánům prostřednictvím čtvrtletních a výročních zpráv o pokroku.

(56)

Podle odstavce 6.11.2 HOP I 2004–2009 se však „v žádném okamžiku nevyžaduje, aby (jednotka EOU) vykazovala vzájemný vztah mezi každou dovozní zásilkou a svým vývozem, převody na jiné jednotky, prodejem v rámci vnitrostátní celní oblasti nebo zásobami“.

(57)

Prodej na domácím trhu je uskutečňován a evidován na základě autocertifikace. Proces odesílání vývozních zásilek EOU probíhá pod dohledem pracovníka celního/finančního úřadu, který v EOU trvale působí.

(58)

V daném případě režim EOUS využívali dva spolupracující vývozci. Tito spolupracující vývozci využívali tento režim pro dovoz surovin a kapitálových statků bez dovozního cla, za účelem nákupu zboží na domácím trhu bez spotřební daně, za účelem vrácení daně z prodeje a za účelem možnosti prodat část své produkce na domácím trhu. Jedna z vyvážejících společností tento režim využívala také pro částečné vrácení cla zaplaceného z paliva zakoupeného od domácích ropných společností. To znamená, že tyto subjekty využívaly všech výhod popsaných v 53. bodě odůvodnění v rámci podbodů i) až v). Šetření ukázalo, že dotčení vývozci nevyužívali výhody ustanovení o osvobození od daně z příjmu v rámci EOUS.

(59)

Osvobození EOU od dvou typů dovozního cla (tzv. „základního cla“ a „zvláštního dodatečného cla“) a vrácení daně z prodeje jsou finančními příspěvky indické vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Státní příjem, který by byl uskutečněn, kdyby tento režim neexistoval, je ušlým příjmem, který tedy navíc pro EOU představuje výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení, neboť EOU ušetřil likviditu tím, že nemusel zaplatit obvykle splatná cla a byla mu vrácena daň z prodeje.

(60)

Osvobození od spotřební daně a odpovídajícího dovozního cla (tzv. „dodatečného cla“) však nemá za následek ušlý příjem, který by byl jinak uskutečněn. Spotřební daň a dodatečné clo by, pokud by byly zaplaceny, mohly být použity jako kredit pro vlastní budoucí celní závazky (tzv. mechanismus „CENVAT“). Proto tato cla nejsou konečná. V rámci mechanismu „CENVAT“ se konečné clo uplatňuje jen u přidané hodnoty, nikoli u vstupních materiálů.

(61)

Pouze osvobození od základního cla, zvláštního dodatečného cla, částečné vrácení cla zaplaceného z paliva nakoupeného od domácích ropných společností a vrácení daně z prodeje tedy představují subvence ve smyslu článku 2 základního nařízení. Tyto subvence jsou podle zákona závislé na vývozní výkonnosti, a jsou proto považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Vývozní cíl EOU, jak je stanoven v oddíle 6.1 politiky EXIM 02–07 je nutným předpokladem k získání pobídek.

(62)

Jeden ze spolupracujících vývozců tvrdil, že se Komise při posuzování osvobození od cla u surovin odchýlila od odůvodnění uvedeného v původním šetření a že vyrovnáno by případně mělo být pouze nadměrné promíjení cla. V této souvislosti je však třeba namítnout, že otázka, zda EOU představuje povolený systém navracení cla či nikoli, byla v době původního šetření při posuzování napadnutelné částky nastolena „bez ohledu na to, zda režim představuje systém navracení cla v souladu s ustanoveními základního nařízení“ ( 9 ). V rámci tohoto přezkumu byl režim jako celek společně se systémem monitorování pečlivě prošetřen.

(63)

Z šetření vyplývá, že tyto subvence nelze považovat za povolené systémy navracení cla ani systémy navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovují přísným pravidlům stanoveným v příloze I (písmena h) a i)), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III základního nařízení. Jsou-li ustanovení o vrácení daně z prodeje a osvobození od dovozního cla používána pro nákup kapitálových statků, nejsou již v souladu s pravidly pro povolené systémy navracení, protože kapitálové statky se nespotřebovávají ve výrobním procesu, jak požaduje příloha I písmeno h) (vrácení daně z prodeje) a i) (úleva od dovozního cla).

(64)

Kromě toho bylo zjištěno, že indická vláda nemá účinný systém ani postup pro ověření, zda a v jakém objemu byly při výrobě vyváženého výrobku spotřebovány vstupy nakoupené bez cla nebo podléhající vrácení daně z prodeje (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě programů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Zavedený ověřovací systém je zaměřen na sledování povinnosti dosažení čistého devizového příjmu, a nikoli na spotřebu dovozů v souvislosti s výrobou vyváženého zboží.

(65)

EOU může prodat značné množství své výroby, až 50 % svého ročního obratu, na domácím trhu. Proto ze zákona neexistuje povinnost vyvézt celkové množství vyrobených výsledných výrobků. Navíc dochází k těmto domácím transakcím bez dohledu a kontroly vládních orgánů. Tyto transakce podléhají pouze postupu autocertifikace. V důsledku toho nepodléhá celní území EOU, a to ani částečně, fyzické kontrole indických orgánů. Tyto okolnosti zvyšují význam dalších prvků ověřování, zejména kontroly vztahu mezi bezcelními vstupy a výslednými výrobky určenými na vývoz, aby mohly být považovány za systém ověřování navracení cla.

(66)

Pokud jde o další zavedené ověřování, je třeba připomenout, že EOU nemá z právního hlediska v žádném okamžiku povinnost vykazovat vzájemný vztah mezi každou dovozní zásilkou a příslušným výsledným výrobkem. Pouze pokud by byly takové kontroly zavedeny, mohly by indické orgány získat dostatek informací o konečném místě určení vstupů za účelem účinné kontroly, zda osvobození od cla a navracení daně z prodeje nepřevyšuje vstupy pro výrobu na vývoz. Měsíční daňová přiznání pro prodej na domácím trhu prováděná na základě vlastního posouzení, která jsou pravidelně vyhodnocována indickými orgány, nestačí. Kromě toho je účelem měsíčních daňových přiznání sledovat spotřební daně, a nikoli kontrolovat místo určení vstupů. Ani interní systémy společností provozované bez zákonné povinnosti by jako takové nepostačovaly vzhledem k tomu, že systém ověřování navracení cla musí být navržen a vynucován státem a jeho provádění by nemělo být ponecháno na uvážení vedení každé jednotlivé dotčené společnosti. V důsledku toho bylo šetřením zjištěno, že indická politika EXIM výslovně nepožaduje, aby jednotka EOU vykazovala vztah mezi vstupními materiály a výsledným výrobkem, a že indická vláda nezavedla žádný účinný kontrolní mechanismus ke stanovení toho, jaké vstupy byly při výrobě vyváženého výrobku spotřebovány a v jakém objemu.

(67)

Indická vláda neprovedla ani další přezkoumání na základě skutečně použitých vstupů, ačkoli je při neexistenci účinného systému ověřování obvykle nutné takové přezkoumání provést (příloha II část II odstavec 5 a příloha III část II odstavec 3 základního nařízení). Navíc indická vláda neprokázala, že nedošlo k nadměrné úlevě.

(68)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti musí být námitka společnosti, že se Komise při posuzování osvobození od cla u surovin odchýlila od odůvodnění uvedeného v původním šetření a že by případně mělo být vyrovnáno pouze nadměrné promíjení cla, zamítnuta.

(69)

V dané souvislosti je při absenci povoleného systému navracení cla nebo navracení u náhradních vstupů prominutí celkového dovozního cla (základního cla a zvláštního dodatečného cla) obvykle splatného při dovozu, jakož i vrácení daně z prodeje a cla z paliva nakoupeného od domácích ropných společností, vše v průběhu období přezkumného šetření, napadnutelnou výhodou.

(70)

Výše subvence pro vývozce vedené jako EOUS byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základního cla a zvláštního dodatečného cla) z materiálů dovezených pro EOU jako celek, na základě vrácené daně z prodeje a vráceného cla z paliva nakoupeného od domácích ropných společností, vše v průběhu období přezkumného šetření. Poplatky nezbytně vynaložené pro získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence jakožto čitatele. Podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato částka subvence jako příslušný jmenovatel přepočtena na příslušný vývozní obrat během období přezkumného šetření, neboť tato subvence je stanovena v závislosti na vývozní výkonnosti a nebyla přidělena vzhledem k zhotovenému, vyrobenému, vyvezenému nebo přepravenému množství. Takto získaná rozpětí subvencí u těchto dvou společností činila 0,9 % a 5,8 %.

(71)

Kapitálové statky nejsou fyzicky začleněny do hotového zboží. V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výhoda společností, jež jsou předmětem šetření, vypočtena na základě výše nezaplaceného cla z dovezených kapitálových statků rozloženého na dobu odpovídající běžné době amortizace takových kapitálových statků u společností, jež jsou předmětem šetření. Pro stanovení této běžné doby amortizace byly jako referenční použity skutečné doby amortizace dvou dotčených spolupracujících vývozců, tj. 18 let. Takto vypočtená částka připadající na období přezkumného šetření byla upravena připočtením úroku, který v průběhu tohoto období vznikl, s cílem zohlednit vývoj hodnoty výhody v čase, a tím stanovit úplnou výhodu tohoto režimu pro příjemce. Podle čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla tato částka subvence jako příslušný jmenovatel přepočtena na vývozní obrat během období přezkumného šetření, neboť tato subvence je stanovena v závislosti na vývozní výkonnosti a nebyla přidělena vzhledem k zhotovenému, vyrobenému, vyvezenému nebo přepravenému množství. Takto získaná rozpětí subvencí u těchto dvou společností činila 1,8 % a 0,4 %.

(72)

Celkové rozpětí subvencí v rámci režimu EOUS u dotčených společností činilo 2,7 % a 6,2 %.

(73)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v kapitolách 4.1 až 4.1.14 politiky EXIM 2004–2009 a v kapitolách 4.1 až 4.30 HOP I 2004–2009.

(74)

ALS se skládá ze šesti podrežimů, jak je podrobněji popsáno níže. Tyto podrežimy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Výrobci/vývozci a obchodníci/vývozci, kteří jsou „vázáni“ na pomocné výrobce, jsou způsobilí pro ALS na fyzický vývoz a pro ALS na roční potřebu. Výrobci/vývozci provádějící dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro ALS na dodávku meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 politiky EXIM 2004–2009, jako jsou např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz („EOU“), jsou způsobilí pro ALS na domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů výrobcům/vývozcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů Advance Release Order (ARO) a tuzemského back-to-back akreditivu.

(75)

Předběžné licence mohou být vydávány na:

(76)

Bylo zjištěno, že v období přezkumného šetření pouze jeden spolupracující vývozce získal úlevy v rámci tří podrežimů spojených s dotčeným výrobkem, tj. i) ALS na fyzický vývoz, v) ARO a iv) ALS na domnělý vývoz. Není proto třeba zkoumat napadnutelnost ii) roční potřeby, iii) dodávek meziproduktů a vi) režimu tuzemský back-to-back akreditiv.

(77)

Pro účely ověření indickými úřady je držitel licence ze zákona povinen vést pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití dováženého zboží v rámci licence, a to ve stanoveném formátu (kapitola 4.30 a příloha 23 HOP I 2004–2009), tj. registr skutečné spotřeby („registr podle přílohy 23“). Od května 2005 musí společnost přílohu 23 nejen dodržovat, ale musí být také podepsána autorizovaným účetním znalcem a zaslána indickým úřadům. Povinnost předložit přílohu 23 se vztahuje na licence vydané po vstupu nových pravidel v platnost v květnu 2005. Praktické provádění tohoto nového systému proto nemůže být ověřeno, neboť v době šetření neplatila povinnost předkládat zprávy k těmto licencím.

(78)

U podrežimů uvedených výše pod písmeny i), iv) a (v) jsou bezcelní dovozní množství i vývozní povinnost (včetně domnělého vývozu) stanoveny indickou vládou ve smyslu množství a hodnoty a zaznamenány na licenci. Kromě toho musí být v době dovozu a vývozu odpovídající transakce zaznamenány na licenci státními úředníky. Objem dovozů povolených v rámci tohoto režimu stanoví indická vláda na základě standardních norem pro vstupy a výstupy (standard input-output norms, SIONs). SIONs existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku a jsou zveřejněny v HOP II 2004–2009.

(79)

Dovážené vstupní materiály jsou nepřenosné a musí být použity k výrobě výsledného vyváženého výrobku. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (18 měsíců, přičemž lze lhůtu dvakrát prodloužit, pokaždé o 6 měsíců).

(80)

Držitel předběžné licence, který si hodlá opatřit vstupy z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost opatřit si je oproti ARO. V takových případech jsou předběžné licence potvrzeny jako ARO a při dodávce v nich uvedených položek převedeny na dodavatele.

(81)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že objem vstupních materiálů dovezených spolupracujícím vývozcem v rámci bezcelního dovozního množství SIONs pod různými podrežimy přesáhl objem materiálu potřebného pro výrobu referenčního množství výsledného výrobku určeného na vývoz. SIONs pro dotčený výrobek tedy nebyly přesné.

(82)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. finančním příspěvkem indické vlády, ze kterého vyplývá prospěch pro šetřené vývozce.

(83)

Kromě toho je ALS na fyzický vývoz jednoznačně ze zákona podmíněn vývozní výkonností, a je tudíž považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z těchto režimů.

(84)

ALS na „domnělý vývoz“ je ve skutečnosti podmíněn vývozní výkonností. Využívala jej v menším rozsahu pouze jedna společnost, a to pouze při dodávkách pro EOUs nebo jednotky v SEZ; obě tyto kategorie jsou popsány v odstavci 8.2 písm. b) politiky EXIM 2002–2007. Tato společnost uvedla, že její zákazníci nakonec dotčený výrobek vyvezli. EOU/SEZ jsou zaměřeny na vývoz, jak je uvedeno v odstavci 6.1 politiky EXIM 2002–2007. Proto domácí dodavatel získává výhody v rámci ALS na domnělý vývoz, protože indická vláda předpokládá, že příjmy z vývozu následně obdrží vývozce v rámci EOU/SEZ. Podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení je subvence považována za závislou na vývozní výkonnosti, pokud skutečnosti prokazují, že udělení subvence, i když není ze zákona závislé na vývozní výkonnosti, je ve skutečnosti svázáno se skutečnými nebo předpokládanými příjmy z vývozu.

(85)

V tomto případě spolupracující společnost nevyužila předběžnou licenci za účelem bezcelního dovozu. Společnost namísto toho získala výhodu nakupováním surovin od domácích dodavatelů prostřednictvím převedení licencí na ARO. V rámci tohoto režimu připadá právo na osvobození od daní a cel dodavateli namísto konečného vývozce ve formě vrácení/náhrady cla. Osvobození od daní/cla je možné jak v případě domácích vstupů, tak v případě dovezených vstupů. Šetření odhalilo, že existoval výrazný cenový rozdíl mezi surovinami nakupovanými prostřednictvím domácího dodavatele, který nebyl ve spojení, v rámci režimu ARO a surovinami nakupovanými prostřednictvím domácího dodavatele bez použití licence. Výhoda plynoucí z osvobození od cel a daní se promítla do nižších cen dodavatele účtovaných společnosti využívající suroviny a dotčené tímto postupem. Společnost mohla jednoznačně rozlišit mezi nákupními cenami surovin v rámci použití licence a cenami zaplacenými za stejné suroviny bez použití licence. Společnost definovala takto získané výhody jako rozdíl mezi cenou dodávek nakupovaných v rámci ARO a cenou dodávek nakupovaných bez této licence.

(86)

Žádný z těchto tří podrežimů použitých v daném případě nelze považovat za povolené systémy navracení cla ani systémy navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nesplňují přísné požadavky stanovené v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla pro vrácení cla) a příloze III (definice a pravidla pro vrácení cla u náhradních vstupů) základního nařízení. I když indická vláda uvedla, že systém od května 2005 doznal změn, je zřejmé, že tyto změny neměly během OPŠ žádný dopad na režimy, jelikož nový systém ověřování ještě nebyl plně zaveden. Bez ohledu na případnou změnu ověřovacího systému ze strany indické vlády šetření odhalilo, že během OPŠ indická vláda tento ověřovací systém účinně nevyužívala. Neuplatnila ani postupy pro potvrzení, zda a v jakém objemu byly při výrobě vyváženého výrobku spotřebovány vstupy (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě programů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). SIONs pro dotčený výrobek nebyly dostatečně přesné a přecenily spotřebu surovin. Šetření odhalilo, že SIONs jsou novelizovány, aby lépe odrážely spotřebu vstupů, avšak tyto nové SIONs nebyly během OPŠ zavedeny. Je proto potvrzeno, že samotné SIONs nelze považovat za systém pro ověření skutečné spotřeby, neboť tyto velkorysé standardní normy neumožňují indické vládě s dostatečnou přesností ověřit, jaký objem vstupů byl skutečně spotřebován při výrobě vyváženého výrobku. Kromě toho nebyla pro licence používané během OPŠ indickou vládou provedena účinná kontrola na základě řádně vedeného registru skutečné spotřeby („registr podle přílohy 23“, dříve příloha 18). Indická vláda neprovedla žádný další přezkum založený na skutečně použitých vstupech, přestože by při neexistenci účinného systému ověřování takové přezkoumání obvykle muselo být provedeno (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení), ani neprokázala, že nedošlo k nadměrné úlevě.

(87)

Tyto tři podrežimy jsou tedy napadnutelné.

(88)

Při absenci povoleného systému navracení cla nebo navracení u náhradních vstupů byla výše subvence stanovena, podle údajů společnosti, na základě rozdílu mezi cenou stejných surovin zakoupených s licencí a bez licence.

(89)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství.

(90)

Během období přezkumného šetření jedna společnost využila tento režim a získala subvence ve výši 22,0 %.

(91)

Bylo zjištěno, že žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců neobdržel na základě režimu Gujarat Sales Tax Incentive Scheme (GSTIS) nebo Gujarat Electricity Duty Exemption Scheme (GEDES) žádné napadnutelné výhody. Proto se nepovažuje za nutné v rámci tohoto šetření dále tento režim analyzovat.

(92)

Podrobný popis režimu WBIS je uveden v oznámení ministerstva obchodu a průmyslu vlády státu Západní Bengálsko č. 588–CI/H ze dne 22. června 1999 („WBIS 1999“), které bylo naposledy nahrazeno oznámením č. 134–CI/O/Incentive/17/03/I ze dne 24. března 2004 („WBIS 2004“). Tento režim poskytl řadu výhod pro příjemce, jako je odložení platby daně z prodeje, subvence na instalaci kapitálových statků a subvence na rozvoj. Šetření ukázalo, že tyto režimy v minulosti využila jedna společnost. Nicméně dopad těchto výhod během OPŠ byl zanedbatelný. Proto se nepovažuje za nutné v rámci tohoto šetření dále tyto režimy analyzovat.

(93)

Aby podpořila rozšíření výrobních odvětví státu Maharashtra do méně rozvinutých oblastí státu, poskytuje vláda státu Maharashtra od roku 1964 pobídky nově zakládaným jednotkám v rozvojových regionech státu. Tento režim byl po svém vytvoření několikrát novelizován a v období od 1. dubna 2001 do 31. března 2006 byl uplatňován „režim z roku 2001“, který byl poté prodloužen o jeden rok do 31. března 2007. Balík pobídek poskytovaný vládou státu Maharashtra se skládá z několika podrežimů, z nichž nejdůležitější jsou: i) vrácení místní spotřební/vstupní daně, ii) osvobození od daně z elektřiny a iii) osvobození od místní daně z prodeje, jehož platnost vypršela dne 24. října 2004. Šetření ukázalo, že jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců využil pouze jeden podrežim, a to osvobození od místní daně z prodeje.

(94)

Aby byly pro tento režim způsobilé, musí společnosti investovat do méně rozvinutých oblastí tím, že tam založí nový průmyslový podnik, nebo věnují rozsáhlou kapitálovou investici do rozvoje nebo diverzifikace stávajícího průmyslového podniku. Uvedené oblasti jsou podle své hospodářské rozvinutosti rozděleny do několika kategorií (málo rozvinutá oblast, méně rozvinutá oblast, nejméně rozvinutá oblast). Hlavním hlediskem pro určení výše pobídek je oblast, ve které se dotčený podnik nachází nebo ve které bude umístěn, a velikost investice.

(95)

Na základě režimu osvobození od daně z prodeje, jehož platnost vypršela v říjnu 2004, nebyly vybrané jednotky povinny u svých prodejních transakcí účtovat žádnou daň z prodeje. Obdobně byly vybrané jednotky osvobozeny od placení místních daní z prodeje, pokud jde o nákup zboží od dodavatele, který je sám rovněž způsobilý k využití tohoto režimu. Zatímco z osvobození ve vztahu k prodejním transakcím neplyne vybrané prodávající jednotce žádná výhoda, osvobození ve vztahu ke koupi zboží poskytuje vybrané kupující jednotce výhodu. Šetření prokázalo, že společnost využívala osvobození od prodejní daně do 24. října 2006.

(96)

Soustava režimů pobídek vlády státu Maharashtra poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Výše zkoumaný podrežim zakládá finanční příspěvek od vlády státu Maharashtra, neboť tato úleva snižuje příjmy této vlády z daní, které by jinak byly splatné. Navíc, toto osvobození/vrácení daně poskytuje společnosti výhodu, neboť zvyšuje její likviditu.

(97)

Tento podrežim mohou využít pouze společnosti, které investovaly ve vybraných zeměpisných oblastech státu Maharashtra. Nemohou jej využít společnosti sídlící mimo tyto oblasti. Úroveň výhody se liší v závislosti na dotčené oblasti. Tento režim je specifický v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 základního nařízení, a tudíž napadnutelný.

(98)

Pokud jde o osvobození od daně z prodeje, byla výše subvence vypočtena na základě výše daně z prodeje, která by byla běžně splatná v období šetření, avšak podle předmětného režimu nebyla zaplacena. Vzhledem k tomu, že platnost režimu osvobození od daně z prodeje vypršela dne 24. října 2004, byly vzaty v úvahu pouze prodeje nezaplacené v období od 1. října 2004 do 24. října 2004, neboť pouze toto období spadalo do období přezkumného šetření. Podle článku 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový objem prodejů v OPŠ jako příslušný jmenovatel, neboť nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Během OPŠ tento podrežim využila jedna společnost, nicméně výše získané subvence byla menší než 0,1 %, byla tedy zanedbatelná.

(99)

Výše napadnutelných subvencí stanovená v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, se u šetřených vyvážejících výrobců pohybuje v rozmezí 2,7 % až 20,9 %.

(100)

I když existovala vysoká míra spolupráce, pokud jde o podíl vývozů do Společenství, je nutno poznamenat, že několik vyvážejících výrobců při řízení nespolupracovalo, včetně vyvážejícího výrobce s nejvyšším rozpětím subvence v původním šetření. Kapacita a objem výroby nespolupracujících výrobců v Indii jsou značné a je rovněž pravděpodobné, že tito vyvážející výrobci budou nadále využívat výhody poskytované v rámci zkoumaných režimů subvencování přinejmenším ve stejné míře jako bylo zjištěno v původním šetření.

(101)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo prověřeno, zda bude v případě skončení platných opatření poskytování subvencí pravděpodobně pokračovat nebo zda bude obnoveno.

(102)

Jak je uvedeno výše v 21. až 100. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření indičtí vývozci dotčeného výrobku nadále získávali výhody z napadnutelného subvencování od indických úřadů. Ve skutečnosti bylo s výjimkou jednoho vyvážejícího výrobce při přezkumu zjištěno větší rozpětí subvencí než při původním šetření. Dotčené režimy subvencí poskytují opakované výhody a neexistuje žádný náznak, že by tyto režimy měly být v blízké budoucnosti ukončeny. Protože nejsou k dispozici informace o tom, jak budou změny systému ověřování ALS v praxi prováděny, nelze posoudit jejich případný dopad. Za těchto okolností budou vývozci dotčeného výrobku nadále získávat napadnutelné subvence. Každý vývozce je způsobilý k využití několika subvenčních režimů. Lze tedy dojít k závěru, že subvencování bude v budoucnu pravděpodobně pokračovat.

(103)

Protože bylo prokázáno, že subvencování v době přezkumu pokračovalo a bude pravděpodobně pokračovat i v budoucnu, je otázka pravděpodobného opětovného výskytu subvencí irelevantní.

(104)

PET vyrábějí ve Společenství tyto společnosti:

(105)

PET vyráběný všemi těmito společnostmi představuje celkovou výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

(106)

Komise zkoumala, zda spolupracující výrobci ve Společenství požadující nebo podporující přezkum opatření před pozbytím platnosti představují významný podíl celkové výroby PET ve Společenství. Tito výrobci ve Společenství představovali 88 % celkové výroby PET ve Společenství. Výrobci ve Společenství, kteří plně nespolupracovali, byli vyloučeni z definice výrobního odvětví Společenství. Komise proto považuje dvanáct plně spolupracujících výrobců ve Společenství za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 8 základního nařízení. V původním šetření představovalo výrobní odvětví Společenství více než 85 % celkového objemu výroby PET ve Společenství v dané době.

(107)

Výrobní odvětví Společenství tvoří následujících dvanáct výrobců ve Společenství:

(108)

Spotřeba ve Společenství byla stanovena na základě objemu prodejů výrobního odvětví Společenství, odhadů objemu prodejů ostatních výrobců ve Společenství na trhu Společenství na základě informací poskytnutých ve fázi podání podnětu a informací Eurostatu pro všechny dovozy do Společenství ze třetích zemí.

(109)

Mezi rokem 2002 a OPŠ se spotřeba dotčeného výrobku ve Společenství průběžně zvyšovala a během OPŠ dosáhla celkové výše 2 400 000 tun. Celkové navýšení za toto období činilo 18 %. Ke zvýšení došlo částečně z důvodu nového použití (mimo jiné láhve na pivo a víno) a částečně díky zvýšení spotřeby v nových členských zemích.

(110)

Mezi rokem 2002 a obdobím předběžného šetření se celkový objem dovozu z Indie zvýšil o 13 %. Zatímco se objem dovozu mezi rokem 2002 a 2003 snížil o 17 %, v roce 2004 se zvýšil o 100 procentních bodů a znovu se snížil během OPŠ na zhruba 6 800 tun, tj. o zhruba 70 procentních bodů. Dovozní ceny v roce 2003 vrostly o 5 procentních bodů a v roce 2004 a během OPŠ dále vzrostly o 3 a o 7 procentních bodů. Tato cenová tendence pouze zčásti odráží silný nárůst cen surovin. Podíl indických dovozů na trhu zůstával během posuzovaného období relativně malý, tj. 0,3 % v roce 2002, 0,2 % v roce 2003, 0,5 % v roce 2004 a 0,3 % během OPŠ.

(111)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se během posuzovaného období zvýšil o 25 procentních bodů. Největší nárůst byl zaznamenán v roce 2003, kdy dovozy vzrostly o 41 procentních bodů. Po uložení antidumpingových opatření na dovozy z Číny v roce 2004 objem dovozu v roce 2004 poklesl o 14 procentních bodů a během OPŠ o další 2 procentní body. Tržní podíly sledovaly obdobný trend, když se změnily z 15,9 % v roce 2002 na 20,6 % v roce 2003, na 18,5 % v roce 2004 a na 16,9 % během OPŠ. Zvýšení tržního podílu dovozů bylo menší než zvýšení dovozů v absolutních číslech, z důvodu vyšší spotřeby. Dovozní ceny byly v letech 2002 až 2004 průměrně trvale nižší než ceny v EU. Pouze během OPŠ se ocitly mírně nad cenami ve výrobním odvětví Společenství.

(112)

Na počátku přezkumu se předpokládalo provedení výběru vzorku mezi výrobci ve Společenství, avšak vzhledem k jejich malému počtu bylo rozhodnuto o zařazení všech těchto výrobců a hlediska újmy byla posuzována na základě informací shromážděných na úrovni celého výrobního odvětví Společenství.

(113)

Podle čl. 8 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Společenství.

(114)

Objem výroby daného výrobního odvětví Společenství vzrostl mezi rokem 2002 a OPŠ o 20 %; tj. z úrovně 1 465 000 tun v roce 2002 na 1 760 000 tun během OPŠ. Roční nárůst činil v roce 2003 4,8 % a v roce 2004 4,6 %. K dalšímu nárůstu došlo během OPŠ, kdy výroba vzrostla o 150 000 tun, tj. o 10,8 %. Důvodem byl proces restrukturalizace výrobního odvětví, která měla zajistit lepší regulaci výrobních nákladů, a tím lepší využití rostoucí spotřeby na trhu Společenství, která se, jak bylo uvedeno výše, mezi rokem 2002 a OPŠ zvýšila o 19 % (z 2 milionů tun v roce 2002 na 2,4 milionů tun během OPŠ).

(115)

Výrobní kapacita mezi rokem 2002 a obdobím předběžného šetření vzrostla o 22 %, tj. z úrovně 1 760 000 tun v roce 2002 na 2 156 000 během OŠ. K růstu došlo zejména během OPŠ, kdy se výrobní kapacita ve srovnání s rokem 2004 zvýšila o 300 000 tun, tj. o 16,7 %. Toto výrazné zvýšení výrobní kapacity bylo souběžné se zvýšením výroby ve stejném období (viz 114. bod odůvodnění). K navýšení výrobní kapacity došlo v důsledku dodatečných investic do výrobních linek s cílem využít rostoucího trhu. Míra využití kapacity se v roce 2003 zvýšila o 4 procentní body, v roce 2004 zůstala na této úrovni a poté se v období předběžného šetření snížila o 5 procentních bodů na úroveň 82 %. Pokles mezi rokem 2004 a obdobím předběžného šetření byl způsoben výrazným nárůstem výrobní kapacity v tomto období. Vyšší objem výroby během OPŠ v porovnání s rokem 2004 se proto časově kryl s nižší mírou využití kapacity.

(116)

Objem prodaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství se mezi rokem 2002 a obdobím předběžného šetření zvýšil o 21 %. Růst ve výši 2 % v roce 2003 byl následován zvýšením v roce 2004 a během OPŠ, a to o 8 a 11 procentních bodů. Bez ohledu na zvýšení prodeje tržní podíl výrobního odvětví Společenství v roce 2003 z důvodu vyšší spotřeby poklesl o 4 procentní body. Poté postupně v roce 2004 vzrostl o 5 procentních bodů a během OPŠ o 1 procentní bod.

(117)

Celkově je potřeba poznamenat, že se tržní podíl výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období zvýšil o 2 %, což ukazuje, že jeho růst zaostával za růstem spotřeby na celkovém trhu.

(118)

Míra zaměstnanosti výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období vzrostla o 18 %. K hlavnímu růstu došlo v roce 2003 (11 procentních bodů) a v roce 2004 (dalších 6 procentních bodů). I když tato růstová tendence během OPŠ pokračovala, nárůst činil pouze 2 procentní body. Tento růst o 18 % během celého období souvisí s objemem výroby, který vzrostl o 20 %.

(119)

Produktivita výrobního odvětví Společenství, měřená jako objem výroby v tunách na jednoho zaměstnance za rok, se v posuzovaném období celkově zvýšila. V roce 2003 došlo ve srovnání s rokem 2002 k poklesu o 6 %, v roce 2004 zůstala produktivita na stejné úrovni a během OPŠ, kdy se značně zvýšil objem výroby, se ve srovnání s rokem 2004 výrazně zvýšila o více než 8 %.

(120)

Je nutno poznamenat, že výroba granulí PET je výrobní odvětví náročné na kapitál, a proto náklady na pracovní sílu mají na celkové náklady výrobku jen omezený dopad. Během tohoto období se mzdy zvýšily o 12 % ve srovnání s 20 % nárůstem celkových výrobních nákladů. Dalším důležitým ukazatelem jsou náklady na mzdy vynaložené na vyrobenou tunu výrobku. Během tohoto období se tyto náklady snížily o 6 %.

(121)

Jednotkové prodejní ceny se zvýšily z 924 EUR/t v roce 2002 na 1 058 EUR/t během OPŠ. Celková tendence byla rostoucí (o 15 % za celé období). Tento růst je do značné míry dán růstem cen surovin způsobeným zvýšením ceny ropy. Přestože výrobní odvětví Společenství zvýšilo ceny, nebylo schopno přenést tento nárůst na navazující odvětví a plně promítnout zvýšení cen surovin do svých prodejních cen. Příčinou byla v zásadě skutečnost, že nárůst cen surovin byl vyšší než růst cen PET. V zájmu zachování svého podílu na trhu mohlo výrobní odvětví Společenství své ceny zvýšit pouze mírně, a proto zaznamenalo ztlumení vývoje cen.

(122)

Vzhledem k tomu, že k výrobě 1 tuny PET je zapotřebí zhruba 850 kg přečištěné kyseliny tereftalové (PTA) a 350 kg monoethyleneglykolu (MEG) (hlavní suroviny), se ceny surovin (PTA a MEG) mezi rokem 2002 a OPŠ značně zvýšily o 67 % a 31 % a dosáhly výše 770 EUR/t (PTA) a 721 EUR/t (MEG) (průměr za OPŠ). I když ve třetím čtvrtletí roku 2005 byl zaznamenán menší pokles cen PTA, kdy její cena poklesla na úroveň 700 EUR/t a cena MEG byla v zásadě stabilní, je nutno zdůraznit, že suroviny se nakupují s předstihem na základě dlouhodobých smluv. V důsledku toho nese výrobní odvětví Společenství v posuzovaném období, bez ohledu na mírný pokles cen PTA na konci OPŠ, stále následky značně zvýšených nákladů. Navíc jsou kvůli situaci na světovém trhu s ropou ceny surovin na výrobu PET náchylné k nepředvídatelným změnám, avšak s nejvyšší pravděpodobností zůstanou na vysoké úrovni. Všechny tyto faktory přispívají k vyšší míře ohrozitelnosti výrobců PET ve Společenství. Je však nutno poznamenat, že hlavní suroviny jsou komodity obchodované na globální úrovni, a proto ve stejné míře ovlivňují i indické vyvážející výrobce.

(123)

Ve srovnání byla průměrná jednotková cena na tunu granulí PET vyráběných výrobním odvětvím Společenství následující:

(124)

Jak ukazují tabulky 11 a 12, během posuzovaného období se ceny hlavních surovin průběžně zvyšovaly (PTA o 67 %, MEG o 31 %), zatímco celkové náklady na výrobu vzrostly pouze o 21 %. Nicméně, jak ukazuje tabulka 10, ceny se zvýšily pouze o 15 %, protože výrobní odvětví Společenství nebylo schopno přenést tento nárůst na navazující odvětví a plně promítnout zvýšení cen surovin do svých prodejních cen.

(125)

Stav zásob za celé posuzované období, tj. mezi rokem 2002 a obdobím předběžného šetření, poklesl o 10 %. Nicméně, stejně jako v původním šetření, nelze zásoby považovat za významný ukazatel, pokud jde o PET vyráběný výrobním odvětvím Společenství, z důvodu sezónní povahy trhu s PET v průběhu roku. Ve srovnání s objemem výroby představují zásoby zhruba 5 až 6 % vyrobeného množství.

(126)

Ziskovost prodeje představuje zisk vytvořený prodejem dotčeného výrobku ve Společenství. Návratnost celkových aktiv a hotovostní tok lze měřit pouze na úrovni nejužší skupiny výrobků, která obsahovala obdobný výrobek, podle čl. 8 odst. 8 základního nařízení. Návratnost investic byla navíc vypočtena na základě návratnosti celkových aktiv, neboť návratnost celkových aktiv je považována za významnější pro analýzu trendu.

(127)

Kromě ztlumení vývoje cen zahájeného v roce 2002 a časově se shodujícího se silným růstem dumpingových dovozů z ČLR, Tchaj-wanu, Malajsie, Koreje a Austrálie (do roku 2004) a subvencovaných dovozů z Indie se finanční situace výrobního odvětví Společenství zhoršovala a v roce 2003 vyústila ve ztráty. Po menším oživení v roce 2004 z důvodu antidumpingových opatření uvalených na Čínu a Austrálii se během OPŠ ztráty zvýšily na – 3,2 %. Proto se poukazuje na to, že jde o zřetelný klesající trend.

(128)

Trendy návratnosti celkových aktiv a hotovostní tok se vyvíjely obdobně, tj. vykazovaly relativně dobrou situaci v roce 2002, prudký pokles v roce 2003, malé oživení v roce 2004 a další zhoršování během OPŠ.

(129)

Investice byly zčásti určeny na zvýšení kapacity a zčásti na zlepšení výrobního procesu. Většina výdajů byla realizována v roce 2004 a během OPŠ a časově se shodovala se zvýšením kapacity a se snahou zachovat podíl na trhu s ohledem na zvýšenou spotřebu. Nicméně současná situace výrobního odvětví Společenství a vývoj na trhu ve Společenství a na světových trzích s PET vyznačující se malou ziskovostí nebyly povzbudivé pro realizaci rozsáhlých investic. I když v určitých případech byli výrobci ve Společenství schopni navýšit kapitál (zejména od spřízněných společností), malá ziskovost výroby PET nepovzbuzovala investice a v některých případech bylo rozhodnutí odloženo.

(130)

Dopad skutečného rozpětí subvencí u dovozů z Indie na výrobní odvětví Společenství nelze, s ohledem na cenovou citlivost trhu s tímto výrobkem, považovat za zanedbatelný. Je potřeba poznamenat, že tento ukazatel je významnější v souvislosti s analýzou pravděpodobnosti opětovného výskytu újmy. Pokud by byla opatření zrušena, je pravděpodobné, že by subvencované dovozy byly obnoveny v takovém objemu a za takové ceny, že by dopad rozsahu rozpětí subvencí byl značný.

(131)

Přestože ukazatele posuzované výše svědčí o tom, že po uložení konečných vyrovnávacích opatření v roce 2001 došlo k určitému zlepšení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, dokazují rovněž, že výrobní odvětví Společenství je stále nestabilní a ohrozitelné.

(132)

Trvalé zvyšování spotřeby částečně z důvodu nového použití (mj. láhve na pivo a víno) a částečně díky zvýšení spotřeby v nových členských zemích přinutilo výrobní odvětví Společenství ke zvýšení kapacity a výroby, aby nedošlo ke ztrátě podílu na trhu. Za tímto účelem došlo v roce 2004 a během OPŠ k důležitému procesu restrukturalizace provázenému častou změnou vlastnictví u různých výrobců. Zároveň se obecně zvýšil počet výrobních linek, aby bylo možné reagovat na zvýšení spotřeby a dosahovat úspor z rozsahu. Proto některé hospodářské ukazatele, např. spotřeba, kapacita výroby, výroba, prodej v EU a zaměstnanost skutečně vykazovaly příznivý trend. V posuzovaném období se navíc zvýšila i prodejní cena. Nicméně veškeré toto výše popsané restrukturalizační úsilí nemohlo vyvážit dopad trvalého a mohutného zvýšení cen surovin v posuzovaném období. Vyšší náklady na suroviny nebylo možné přenést na navazující odvětví v rozsahu potřebném pro zachování určité úrovně ziskovosti. To způsobilo vážné zhoršení ziskovosti, která poklesla z + 2,7 % v roce 2002 na – 3,2 % během OPŠ. Podobné nepříznivé tendence byly pozorovány u návratnosti investic a hotovostního toku.

(133)

Tyto tendence se časově shodovaly s nízkou cenovou hladinou dovozů z dotčené země, což se zřetelně promítlo do tlaku na snižování ceny ve výrobním odvětví Společenství. Nicméně s ohledem na malý objem subvencovaných dovozů v rámci tohoto přezkumu před pozbytím platnosti se pozornost soustředí na analýzu pravděpodobnosti opětovného výskytu újmy. Proto bez ohledu na zjevný příznivý vývoj v oblasti výroby, prodeje a prodejní ceny, se celková finanční situace výrobního odvětví Společenství zhoršila a odráží se v nepříznivém vývoji ziskovosti (ze zisku 2,7 % v roce 2002 na ztrátu 3,2 % během OPŠ), prodeje na vývoz, výrobních nákladů, návratnosti investic a hotovostního toku.

(134)

Srovnáme-li výše popsané tendence s trendy popsanými v nařízeních, kterými se ukládají dočasná a konečná vyrovnávací opatření, opět je posouzení neurčité. Pokud jde o podíl na trhu, výrobní odvětví Společenství ztratilo od roku 2002 do OPŠ jeden procentní bod, přičemž během čtyř let předcházejících přijetí konečných vyrovnávacích opatření získalo pět procentních bodů. Na druhou stranu je ziskovost výrobního odvětví Společenství během OPŠ méně záporná než před uložením konečných vyrovnávacích opatření. Bez ohledu na určité příznivé tendence vykazované ukazateli újmy je tedy situace výrobního odvětví Společenství stále daleko od úrovně, kterou by bylo možné očekávat, pokud by se výrobní odvětví plně zotavilo z újmy zjištěné v původních šetřeních.

(135)

Proto se má za to, že se situace ve výrobním odvětví Společenství mírně zlepšila ve srovnání s obdobím předcházejícím uložení opatření, avšak stále zůstává velmi nestabilní a ohrozitelná. Cenový tlak ze strany dovozů z dotčené země navíc neumožnil výrobnímu odvětví Společenství plně promítnout zvýšení cen surovin do jeho prodejních cen.

(136)

Bylo zjištěno, že průměrná vývozní cena indických prodejů do států, které nejsou členy EU, byla podstatně nižší než průměrná vývozní cena do Společenství a také nižší než ceny na domácím trhu. Prodej ze strany indických vývozců určený do států, které nejsou členy EU, byly uskutečňovány v podstatném množství, které představovalo přes 95 % celkových prodejů na vývoz. Mělo se tudíž za to, že v případě zrušení platných opatření by bylo pro indické vývozce výhodné přesunout podstatnou část vývozů ze třetích zemí na atraktivnější trh Společenství, a to za ceny, které by byly, i v případě zvýšení, stále nižší, než je cenová úroveň vývozu do Společenství.

(137)

Jak je uvedeno dále ve 140. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci v Indii jsou schopni zvýšit svůj objem vývozu na trh Společenství. Indie zaznamenala výrazný růst své výrobní kapacity z úrovně 330 000 tun v roce 2003 na 600 000 tun v roce 2005. Podle tržních předpovědí se v roce 2008 očekává další růst o 220 000 tun. V roce 2005 činil prodej na domácím trhu 220 000 tun a vývoz 290 000 tun (včetně 6 831 tun do EU). Na základě dostupných údajů je současná volná kapacita průměrně přibližně 90 000 tun a je nutno ji považovat za významnou, neboť představuje zhruba 4 % současné spotřeby Společenství. Tento odhad potvrzují výsledky spolupracujících indických výrobců, kteří mají značné volné kapacity.

(138)

Pokud jde o zásoby, šetření ukázalo, že výše skladových zásob držených spolupracujícími indickými výrobci nebyla významná. Nicméně je nutno poznamenat, že výše skladových zásob není významným faktorem, neboť trh s PET má cyklickou povahu.

(139)

Závěrem lze říci, že přestože dovozy do EU byly nízké, existuje riziko, že značná část vývozů bude přesměrována do EU.

(140)

Výrobci v dotčené zemi jsou tedy schopni zvýšit svůj objem vývozu a/nebo ho přesměrovat na trh Společenství. Provedené šetření prokázalo, že spolupracující vyvážející výrobci prodávali dotčený výrobek za nižší cenu než výrobní odvětví Společenství. Tyto nízké ceny by byly pravděpodobně účtovány nadále, nebo by se dokonce snížily v souladu s nižšími cenami účtovanými zbytku světa, jak je uvedeno ve 137. bodě odůvodnění, mimo jiné proto, aby výrobci opět získali podíl na trhu, jaký zaujímali před uložením platných opatření. Toto cenové chování by společně se schopností vývozců v dotčené zemi dodávat významné množství dotčeného výrobku na trh Společenství se vší pravděpodobností vedlo k dalšímu snižování cen na trhu, které by podle předpokladů nepříznivě ovlivnilo ekonomickou situaci výrobního odvětví Společenství.

(141)

Jak je uvedeno výše, je situace výrobního odvětví Společenství nadále nestabilní a ohrozitelná. Je pravděpodobné, že pokud by bylo výrobní odvětví Společenství vystaveno zvýšenému objemu dovozů z dotčené země za subvencované ceny, snížil by se objem jeho prodejů, podíl na trhu i prodejní ceny, a v důsledku toho by se zhoršila jeho finanční situace na úroveň zjištěnou při původním šetření. S ohledem na uvedené skutečnosti lze dojít k závěru, že zrušení platných opatření by se vší pravděpodobností vedlo ke zhoršení již tak nestabilní situace a k opětovnému výskytu ještě větší újmy vzniklé výrobnímu odvětví Společenství.

(142)

Na základě výše uvedeného lze dospět k závěru, že dovozní ceny na trhu Společenství by při neexistenci antisubvenčních opatření byly s nejvyšší pravděpodobností nižší, neboť výrobci v Indii by se pravděpodobně pokusili zvýšit svůj tržní podíl. Tato cenová politika a schopnost vyvážejících výrobců v Indii dodávat podstatné množství PET na trh Společenství by se vší pravděpodobností vedly k dalšímu zesílení tlaku na snížení cen, které by podle předpokladů nepříznivě ovlivnilo ekonomickou situaci výrobního odvětví Společenství.

(143)

Podle článku 31 základního nařízení bylo prošetřeno, zda by zachování stávajících antisubvenčních opatření nebylo v rozporu se zájmem Společenství jako celku. Zájem Společenství byl stanoven na základě posouzení všech různých zájmů. Stávající šetření analyzuje stav v období, kdy již byla uplatňována antisubvenční opatření, a umožňuje posoudit jakýkoli nežádoucí nepříznivý dopad stávajících antisubvenčních opatření na dotčené strany.

(144)

Na tomto základě bylo prošetřeno, zda, nehledě na závěry týkající se pravděpodobného pokračování nebo opětovného výskytu subvencování způsobujícího újmu, existují přesvědčivé důvody, na jejichž základě by bylo možné usoudit, že zachování opatření by v tomto konkrétním případě nebylo v zájmu Společenství.

(145)

Jak je uvedeno výše, existuje velká pravděpodobnost opětovného výskytu subvencování způsobujícího újmu, pokud by došlo ke zrušení opatření. Všichni výrobci ve Společenství kromě dvou plně spolupracovali a vyjádřili svou podporu platným opatřením.

(146)

Pokračování antisubvenčních opatření uložených na dovoz z Indie by zvýšilo možnost výrobního odvětví Společenství dosáhnout přiměřené míry ziskovosti, neboť je pravděpodobné, že by v krátkodobé až střednědobé perspektivě mohlo zvýšit objem prodeje a tím využít úspor z rozsahu, a zároveň je pravděpodobné, že by mohlo mírně zvýšit svou prodejní cenu a tím dosáhnout uspokojivé míry zisku. Pokud by byla antisubvenční opatření zrušena, je pravděpodobné, že by subvencované dovozy z Indie nepříznivě ovlivnily situaci ve výrobním odvětví Společenství, i kdyby byl jejich objem během OPŠ nízký, a nezpůsoboval by proto vážnou újmu. Tato opatření jsou proto nezbytná pro zajištění životaschopnosti obchodu s granulemi PET ve výrobním odvětví Společenství, který již několik let čelí konkurenci v podobě subvencovaných dovozů z Indie.

(147)

Dovozci/obchodníci projevili malou míru spolupráce a žádný ze spolupracujících dovozců nenakupoval z Indie. Nicméně spolupracující dovozce/obchodníky lze považovat za reprezentativní zástupce, neboť objem jejich prodeje představoval zhruba 5 % spotřeby EU. Upřednostňovali by trh s nulovým clem, pokud by také trvale dosahovali dobrých finančních výsledků.

(148)

Šetření ukázalo, že jsou stále dostupné alternativní zdroje bez antisubvenčních nebo antidumpingových opatření, např. z Mexika, Brazílie, USA, Turecka, Pákistánu, Iránu nebo Saúdské Arábie. Dovozci/obchodníci by se proto mohli spolehnout (anebo přejít) na významné alternativní zdroje dodávek.

(149)

S ohledem na skutečnost, že platná opatření dovozce významným způsobem neovlivnila, lze dojít k závěru, že zachování stávajících vyrovnávacích opatření proti dovozům výrobků pocházejících z Indie by nadále nemělo výrazný nepříznivý účinek na situaci dovozců ve Společenství.

(150)

Komise zaslala dotazníky 47 známým zpracovatelům/uživatelům. Na dotazník odpovědělo pouze deset zpracovatelů/uživatelů s celkově nízkou mírou reprezentativnosti. Podle informací o provedených nákupech uvedených v odpovědích na dotazník spolupracující zpracovatelé/uživatelé během OŠ představovali přibližně 20 % celkové spotřeby PET ve Společenství. Během OŠ nakoupili 95 % PET od výrobců ve Společenství a zbývající část z dovozů výrobků pocházejících z jiných zemí, než je země, která je předmětem tohoto přezkumu. Byla předložena řada připomínek proti uložení cel.

(151)

Na dotazník odpovědělo pět zpracovatelů (zpracovávajících granule PET v předliscích a ve formě lahví a představujících 10 % spotřeby). Náklady na granule PET se podílejí na ceně jejich konečného výrobku (většinou předlisky) z 55 %. Bylo zjištěno, že z Indie a dalších třetích zemí dovážejí zanedbatelná množství. Nicméně s pokračováním cel nesouhlasí s odůvodněním, že tato opatření mohou způsobovat umělé zvyšování cen v Evropě.

(152)

Pět uživatelů, kteří se podílejí na přibližně 10 % spotřeby, poskytlo spíše neúplné údaje. Malá míra spolupráce ze strany velkých uživatelů je pravděpodobně způsobena skutečností, že poslední šetření týkající se dovozů PET z ČLR, Austrálie a Pákistánu se uskutečnilo teprve před dvěma lety. Náklady na PET představují přibližně 6 až 7 % celkových nákladů, a proto jsou poměrně omezené. Přestože uváděli, že nedovážejí z Indie, stejně jako zpracovatelé nesouhlasili s uložením cel s odůvodněním, že tato opatření by mohla způsobovat umělé zvyšování cen v Evropě.

(153)

S ohledem na poměrně dobrou finanční situaci v navazujícím výrobním odvětví ve srovnání s výrobním odvětvím Společenství, žádný zpracovatel/uživatel nevznesl připomínku, že by zachování stávajících cel mohlo vést ke ztrátě pracovních míst nebo přesunu výrobních kapacit do zámoří.

(154)

Pokud jde o objem výroby, výrobní odvětví Společenství navíc přizpůsobilo svou velikost zvýšené spotřebě, a proto je velmi pravděpodobné, že by nevyužitá kapacita výrobního odvětví Společenství plně pokryla objem dovozů.

(155)

S ohledem na skutečnost, že jsou stále dostupné alternativní zdroje dodávek bez antisubvenčních nebo antidumpingových opatření, např. z Mexika, Brazílie, USA, Turecka, Pákistánu, Iránu nebo Saúdské Arábie, by se uživatelé ve Společenství navíc mohli spolehnout (anebo přejít) na jiné dodavatele dotčeného výrobku.

(156)

Pokud jde o výkonnost odvětví uživatelů, šetření ukázalo, že během posuzovaného období zvýšili spolupracující uživatelé svůj obrat, udrželi stabilní zaměstnanost a poněkud celkově zvýšili svou ziskovost. Proto bylo zjištěno, že antisubvenční opatření na ně neměla nepříznivý dopad.

(157)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k závěru, že zachování stávajících antisubvenčních opatření proti dovozům výrobků pocházejících z Indie by nemělo výrazný nepříznivý účinek na situaci uživatelů ve Společenství.

(158)

Dodavatelé surovin (monoethyleneglykol (MEG) a přečištěná kyselina tereftalová (PTA), DMT a IPA, všechny petrochemické deriváty ropy) jednoznačně podpořili opatření a prokázali dobrou spolupráci. Zachování opatření by pro ně bylo přínosem, neboť by se výrobní odvětví Společenství zotavilo a zvýšila by se jejich výkonnost.

(159)

S ohledem na všechny výše popsané faktory byl učiněn závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody svědčící proti zachování stávajících antisubvenčních opatření proti Indii.

(160)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se zamýšlí doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, aby se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Indická vláda vyjádřila připomínky k aspektům újmy, přičemž tvrdila, že nebylo prokázáno, že by výrobní odvětví Společenství trpělo trvalou újmou, a že dovozní tlak z Indie nebyl důvodem, proč evropští výrobci plně nereflektovali do jejich prodejní ceny zvýšení nákladů na suroviny. Je však třeba připomenout, že se, jak uvádí analýza situace výrobního odvětví Společenství, jeho finanční situace zhoršila a, jak vysvětluje 127. bod odůvodnění, nízká cenová úroveň dovozů z dotčené země se jasně podílela na snižování ceny výrobního odvětví Společenství. S ohledem na malé objemy subvencovaných dovozů v rámci tohoto přezkumu opatření před pozbytím platnosti však musela být posouzena pravděpodobnost opětovného výskytu újmy. V tomto ohledu se dospělo k závěru, jak uvádí 127. bod odůvodnění, že pokud by opatření neexistovala, měl by zvýšený objem dovozů z Indie za nízké ceny nepříznivý dopad na situaci výrobního odvětví Společenství. Kromě toho jeden indický vývozce tvrdil, že při neexistenci opatření není pravděpodobné, že by Indie přesměrovala svůj prodej do Společenství. Tento vývozce namítal, že nově vznikající trhy jsou atraktivnější než trh Společenství, že indická poptávka se rychle zvyšuje, a že proto není k dispozici volná kapacita. Je však třeba uvážit, že bez ohledu na zvyšující se poptávku na indickém trhu šetření na úrovni společnosti odhalilo volné kapacity, což rovněž potvrzují informace o trhu. Proto je učiněn závěr, že žádná z připomínek obdržených po zveřejnění není takové povahy, aby změnila závěry obsažené v tomto nařízení.

(161)

Ze shora uvedeného vyplývá, že vyrovnávací opatření použitelná na dovoz granulí PET pocházejících z Indie by měla být zachována, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 2 základního nařízení. Tato opatření byla uložena ve formě specifického cla.

(162)

Sazby vyrovnávacího cla stanovené tímto nařízením pro jednotlivé společnosti odrážejí situaci zjištěnou v průběhu přezkumu ve vztahu ke spolupracujícím vývozcům. Jsou proto použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétními zmíněnými právnickými osobami. Dovozy dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení podle svého názvu a adresy, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nemohou využít těchto sazeb a podléhají celní sazbě použitelné pro všechny „ostatní společnosti“.

(163)

Jakákoli žádost o použití těchto individuálních sazeb vyrovnávacího cla (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních podniků) by měla být neprodleně zaslána Komisi ( 10 ) spolu s veškerými relevantními informacemi, zejména o jakékoli změně činnosti dané společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, která například souvisí s touto změnou názvu nebo změnou výrobních nebo prodejních podniků. Toto nařízení bude případně po konzultaci s poradním výborem pozměněno aktualizací seznamu společností využívajících individuálních celních sazeb.

(164)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání vyrovnávacího cla, je zbytková celní sazba použitelná nejen pro nespolupracující vývozce, ale rovněž pro společnosti, které v období předběžného šetření neuskutečnily žádný vývoz. Pokud však posledně jmenované společnosti splní požadavky stanovené v článku 20 základního nařízení, mohou podle tohoto článku předložit žádost o přezkum, aby byla jejich situace zvlášť posouzena,