2007/134/ES2007/134/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 2. února 2007 , kterým se zřizuje Evropská rada pro výzkum (Text s významem pro EHP )

Publikováno: Úř. věst. L 57, 24.8.2007, s. 14-19 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 2. února 2007 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 2. února 2007 Nabývá účinnosti: 2. února 2007
Platnost předpisu: Zrušen předpisem 32013D1220(01) Pozbývá platnosti: 1. ledna 2014
Konsolidované znění předpisu s účinností od 12. ledna 2011

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 2. února 2007,

kterým se zřizuje Evropská rada pro výzkum

(Text s významem pro EHP)

(2007/134/ES)

(Úř. věst. L 057, 24.2.2007, p.14)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 12. ledna 2011,

  L 9

5

13.1.2011




▼B

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 2. února 2007,

kterým se zřizuje Evropská rada pro výzkum

(Text s významem pro EHP)

(2007/134/ES)



KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) ( 1 ), a zejména na články 2 a 3 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/972/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Myšlenky“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) ( 2 ), a zejména na čl. 4 odst. 2 a 3 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem zvláštního programu „Myšlenky“, kterým se provádí sedmý rámcový program, je podpora hraničního výzkumu vycházejícího z potřeb výzkumných pracovníků ve všech oborech vědy, techniky a v akademické sféře, a je jimi prováděn v oblastech dle jejich vlastního výběru.

(2)

Rozhodnutí 2006/972/ES stanoví, že Komise by měla k vlastnímu provádění zvláštního programu „Myšlenky“ zřídit Evropskou radu pro výzkum (dále jen „ERV“).

(3)

Evropská rada pro výzkum by se podle čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 2006/972/ES měla skládat z nezávislé vědecké rady (dále jen „vědecká rada“), kterou podporuje specializovaná prováděcí struktura.

(4)

Vědecká rada by měla být složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků jmenovaných Komisí, kteří jednají svým jménem, nezávisle na cizích zájmech. Podle mandátu daného článkem 5 rozhodnutí 2006/972/ES by měla jednat výlučně v zájmu dosažení vědeckých, technologických a akademických cílů zvláštního programu „Myšlenky“.

(5)

Vědecká rada by měla nezávisle zvolit generálního tajemníka, který podléhá její pravomoci. Generální tajemník bude mimo jiné napomáhat vědecké radě při zajišťování účinného spojení se specializovanou prováděcí strukturou a s Komisí a při sledování účinného provádění strategie vědecké rady a zastávání jejích stanovisek ze strany specializované prováděcí struktury.

(6)

Vědecká rada by měla pracovat v souladu se zásadami vědecké excelence, samostatnosti, účinnosti a transparentnosti. Komise by měla ručit za samostatnost a bezúhonnost vědecké rady a její řádné fungování.

(7)

Měla by být stanovena pravidla týkající se zveřejňování informací členy vědecké rady, aniž by byly dotčeny bezpečnostní předpisy Komise uvedené v příloze rozhodnutí Komise 2001/844/ES, ESUO, Euratom ( 3 ).

(8)

Osobní údaje týkající se členů vědecké rady by se měly zpracovávat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů ( 4 ).

(9)

Byl vytvořen nezávislý výbor složený z odborníků na vysoké úrovni, jehož úkolem bylo vyhledat zakládající členy vědecké rady. Tento výbor konzultoval vědeckou a akademickou obec a doporučil jednak kvalifikační předpoklady, jež mají být východiskem při hledání členů vědecké rady, a jednak samotné zakládající členy této rady.

(10)

Je nezbytné vytvořit specializovanou prováděcí strukturu jako vnější strukturu ve formě výkonné agentury, která se zřídí samostatným právním předpisem podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství ( 5 ).

(11)

Prováděcí úkoly této výkonné agentury by měl do jejího zřízení a provozuschopnosti zajistit specializovaný útvar Komise.

(12)

Rozpočtový dopad tohoto rozhodnutí bude zohledněn v rozhodnutí o financování v rámci zvláštního programu „Myšlenky“ a v legislativním finančním výkazu k návrhu Komise týkajícím se vnější struktury,

ROZHODLA TAKTO:



KAPITOLA 1

EVROPSKÁ RADA PRO VÝZKUM

▼M1

Článek 1

Zřízení

Na období ode dne 2. února 2007 do dne 31. prosince 2013 se zřizuje Evropská rada pro výzkum s cílem zajistit provádění zvláštního programu „Myšlenky“. Tvoří ji vědecká rada a Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum zřízená rozhodnutím Komise 2008/37/ES ( 6 ).

▼B



KAPITOLA 2

VĚDECKÁ RADA

Článek 2

Zřízení

Zřizuje se vědecká rada.

Článek 3

Úkoly

1.  Vědecká rada zajišťuje úkoly stanovené v čl. 5 odst. 3 rozhodnutí 2006/972/ES.

2.  Vědecká rada mimo jiné stanoví celkovou vědeckou strategii, má plně ve své pravomoci rozhodnutí o typu výzkumu, který má být financován v souladu s čl. 6 odst. 6 rozhodnutí 2006/972/ES, a ručí za kvalitu činnosti z vědeckého hlediska. Její úkoly zahrnují zejména sestavení ročního pracovního programu, vytváření postupů vzájemného hodnocení, jakož i sledování a kontrolu kvality provádění zvláštního programu „Myšlenky“, aniž je dotčena odpovědnost Komise.

▼M1

3.  Vědecká rada a Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum spolupracují a zajišťují jednotné a účinné provádění zvláštního programu „Myšlenky“ a rovněž soulad vědeckých a správních aspektů činnosti ERV. Tato spolupráce zahrnuje jednotné poskytování informací o činnosti ERV a zřízení společných internetových stránek zabývajících se různými aspekty této činnosti.

▼B

Článek 4

Členové

1.  Vědecká rada má nejvýše 22 členů.

2.  Skládá se z nejuznávanějších představitelů evropské vědecké obce, kteří mají odpovídající odborné znalosti zajišťující různorodost výzkumných oblastí a kteří jednají svým jménem a nezávisle na politických či jiných zájmech.

3.  Jmenují se zakládající členové vědecké rady uvedení na seznamu v příloze II tak, jak byli navrženi v souladu s kvalifikačními předpoklady definovanými v příloze I.

▼M1

4.  Budoucí členy jmenuje Komise, jež přitom vychází z kvalifikačních předpokladů stanovených v příloze 1; při jejich výběru postupuje nezávisle a transparentně a v dohodě s vědeckou radou; součástí výběru je i konzultace s vědeckou obcí a zpráva Evropskému parlamentu a Radě. Jmenování budoucích členů se zveřejňuje podle nařízení (ES) č. 45/2001. Za tím účelem může být jako skupina odborníků zřízena stálá výběrová komise na vysoké úrovni složená z nezávislých odborníků s honorářem vypláceným z provozního rozpočtu zvláštního programu „Myšlenky“.

▼B

5.  Členové jednají nezávisle bez jakéhokoli vnějšího vlivu. Včas informují Komisi o jakémkoliv střetu zájmů, jenž by mohl ohrozit jejich nezávislost.

6.  Členové jsou jmenováni na čtyřleté funkční období, jež může být jednou prodlouženo, a to na základě rotačního systému zajišťujícího kontinuitu práce vědecké rady. Je-li však třeba zajistit postupnou obnovu vědecké rady, může být člen jmenován i na kratší období, než je stanovené maximum. Členové zůstávají ve funkci, dokud nedojde k jejich výměně nebo dokud neskončí jejich funkční období.

7.  Dojde-li k odstoupení člena nebo ke skončení jeho funkčního období, jež nelze prodloužit, jmenuje Komise nového člena.

8.  Komise může ve výjimečných případech a za účelem zajištění bezúhonnosti a/nebo kontinuity vědecké rady ukončit funkční období člena ze své vlastní iniciativy.

▼M1 —————

▼B

Článek 5

Zásady a způsob práce

1.  Vědecká rada jedná samostatně a nezávisle.

2.  Je-li to vhodné, konzultuje vědecká rada s vědeckou, technickou a akademickou obcí.

3.  Vědecká rada jedná výlučně v zájmu dosažení vědeckých, technických a akademických cílů zvláštního programu „Myšlenky“. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a s nejvyšší možnou transparentností.

▼M1

4.  Vědecká rada je odpovědná Komisi, je neustále v úzkém kontaktu s Komisí i s Výkonnou agenturou Evropské rady pro výzkum a k tomu podniká veškerá nezbytná opatření.

▼B

5.  Týkají-li se informace získané při plnění úkolů vědecké rady podle názoru Komise nebo předsedy vědecké rady důvěrných záležitostí, vědecká rada je nezveřejňuje.

▼M1

6.  Komise poskytne vědecké radě k její práci nezbytné informace a podporu tak, aby rada mohla pracovat samostatně a nezávisle. Koordinační a podpůrná akce podle přílohy III rozhodnutí č. 1982/2006/ES může být využita při poskytování správní podpory nebo poradenských služeb předsedovi a místopředsedům vědecké rady.

▼B

7.  Vědecká rada pravidelně podává zprávy Komisi a poskytuje informace a pomoc, které jsou nezbytné pro povinnosti Komise v oblasti podávání zpráv (např. výroční zpráva, výroční zpráva o činnosti).

▼M1

8.  Vědecká rada má přístup k dokumentům a údajům, které má Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum k dispozici, v souladu s postupem uvedeným v příloze III.

▼B

Článek 6

Činnost

1.  Vědecká rada volí ze svého středu předsedu a dva místopředsedy, kteří ji zastupují v souladu s jednacím řádem, vedou její práci a napomáhají ji, a to včetně přípravy programu zasedání a podkladových materiálů pro tato zasedání.

2.  Předseda a místopředsedové vědecké rady mohou mít také titul prezidenta a viceprezidentů Evropské rady pro výzkum.

▼M1

3.  Vědecká rada přijme svůj jednací řád, jenž obsahuje podrobná ustanovení ohledně volby uvedené v odstavci 1 tohoto článku, a také kodex týkající se zachování důvěrnosti, řešení případného střetu zájmů a zpracování osobních údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

4.  Vědecká rada se schází na plenárním zasedání podle potřeby až pětkrát do roka. Stručný zápis z plenárního zasedání se zveřejňuje na internetových stránkách ERV.

▼B

5.  Předseda vědecké rady může rozhodnout, že účast na zasedání je omezena.

▼M1

6.  Vědecká rada může ze svých členů sestavovat stálé výbory, pracovní skupiny a jiné útvary, které vědecká rada pověří konkrétními úkoly.

▼B

Článek 7

Generální tajemník ERV

1.  Vědecká rada volí nezávisle generálního tajemníka, který podléhá její pravomoci. Generální tajemník napomáhá vědecké radě mimo jiné při zajišťování účinného spojení s Komisí a se specializovanou prováděcí strukturou.

2.  Povinnosti generálního tajemníka stanoví vědecká rada. Součástí těchto povinností je sledování účinného provádění strategie vědecké rady a zastávání jejích stanovisek ze strany specializované prováděcí struktury.

3.  Podporu pro ustanovení a činnosti generálního tajemníka zajišťuje zvláštní program „Myšlenky“.

4.  Funkční období generálního tajemníka nesmí být delší než 30 měsíců a je jednou obnovitelné.

▼M1

Článek 8

Honoráře a výdaje na zasedání

1.  Za plnění úkolů je členům vědecké rady za jejich účast na plenárních zasedáních vědecké rady poskytován honorář. Honoráře, cestovní výdaje a diety budou hrazeny z provozního rozpočtu přiděleného zvláštnímu programu „Myšlenky“. Výše honorářů a příslušná prováděcí pravidla stanoví příloha IV.

2.  Pokud jde o zasedání jiná než plenární, uhradí Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum členům vědecké rady ty cestovní výdaje a případně diety, které jsou nezbytné pro jejich práci, v souladu s pravidly Komise pro poskytování náhrad externím odborníkům ( 7 ). Po předchozím schválení ze strany Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum mohou být uhrazeny také cestovní výdaje a diety za další taková zasedání nezbytná pro práci vědecké rady.

▼B



KAPITOLA 3

Článek 9

Specializovaná prováděcí struktura

Specializovaná prováděcí struktura se zřídí jako vnější struktura; prováděcí úkoly této vnější struktury do jejího zřízení a provozuschopnosti zajistí specializovaný útvar Komise.



KAPITOLA 4

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 10

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.




PŘÍLOHA I

Kvalifikační předpoklady pro výběr členů vědecké rady

Složení vědecké rady musí prokázat, že je schopna zajistit věrohodné, zcela nezávislé vedení vědecké obce a že je schopna skloubit moudrost a zkušenosti s vizí a nápaditostí. Důvěryhodnost vědecké rady bude založena na vyvážených kvalitách mužů a žen, kteří ji tvoří a kteří jako celek odrážejí v plné šíři výzkumnou obec Evropy. Jednotliví členové vědecké rady musí mít nespornou pověst průkopníků v oblasti výzkumu a musí být o nich jednoznačně známo, že jsou nezávislí a odhodlaně se věnují výzkumu. Obecně se musí jednat o výzkumníky s praktickou zkušeností, ať již ze současnosti nebo z minulosti, a také o vědce se zkušenostmi s vedením vědecké obce na celoevropské či celosvětové úrovni. Je třeba uvažovat i o mladších vedoucích pracovnících z nastupující generace.

Složení členů musí odrážet celou rozmanitost výzkumných disciplín a zahrnovat jak exaktní vědy a technickou sféru, tak i společenské a humanitní vědy. Přitom však nesmí být bráni jako představitelé určité disciplíny nebo oboru výzkumu a ani se sami nesmí za takové považovat. Musí být schopni širšího pohledu, který společně vyjadřuje pochopení významných vývojových trendů ve výzkumu, včetně interdisciplinárního a multidisciplinárního výzkumu, a musí chápat potřeby výzkumu na evropské úrovni.

Musí to být nejenom vědci a výzkumníci s prokazatelnou pověstí, ale společně by měli mít zkušenosti v širším slova smyslu získané jak na evropské úrovni, tak i v dalších částech světa, kde probíhá intenzivní výzkum. Jedná se například o zkušenosti s podporou základního výzkumu, organizací a řízením výzkumu a s předáváním znalostí na univerzitách, ve vědeckých společnostech a v podnicích, o porozumění činnostem v oblasti výzkumu na národní i mezinárodní úrovni, příslušným způsobům financování výzkumu i o chápání širších politických souvislostí, v nichž Evropská rada pro výzkum pracuje.

Členové by měli pocházet z různých oblastí výzkumné obce a z nejrůznějších vědeckých ústavů, jež se zabývají výzkumem. Měli by mezi nimi být i lidé se zkušenostmi získanými na univerzitách, ve výzkumných ústavech, vědeckých společnostech, subjektech zabývajících se financováním a při výzkumu v podnikové sféře. Zkušenosti některých členů by měly pocházet z několika zemí a měli by být mezi nimi i lidé z výzkumné obce mimo Evropu.

▼M1




PŘÍLOHA II



ČLENOVÉ VĚDECKÉ RADY ERV

Jméno a institut

Konec funkčního období

Claudio BORDIGNON, San Raffaele Scientific Institute, Milan

ze dne 1. února 2013

Nicholas CANNY, National University of Ireland, Galway

ze dne 31. prosince 2013

Sierd A.P.L. CLOETINGH, Free University of Amsterdam

ze dne 26. dubna 2013

Mathias DEWATRIPONT, Université Libre de Bruxelles

ze dne 1. února 2013

Tomasz DIETL, Polish Academy of Sciences

ze dne 31. prosince 2013

Daniel DOLEV, The Hebrew University of Jerusalem

ze dne 31. prosince 2013

Carlos M. DUARTE, Spanish Council for Scientific Research, Majorca

ze dne 26. dubna 2013

Daniel ESTEVE, CEA Saclay

ze dne 31. prosince 2013

Pavel EXNER, Doppler Institute, Prague

ze dne 31. prosince 2013

Hans-Joachim FREUND, Fritz-Haber-Institute, Berlin

ze dne 1. února 2013

Timothy HUNT, London Research Institute

ze dne 31. prosince 2013

Carl-Henrik HELDIN, Ludwig Institute for Cancer Research

ze dne 31. prosince 2013

Norbert KROO, Hungarian Academy of Sciences

ze dne 1. února 2013

Maria Teresa LAGO, University of Porto

ze dne 1. února 2013

Henrietta L. MOORE, University of Cambridge

ze dne 26. dubna 2013

Helga NOWOTNY, Wissenschaftszentrum, Wien

ze dne 31. prosince 2013

Christiane NÜSSLEIN-VOLHARD, Max-Planck-Institute for Developmental Biology, Tübingen

ze dne 1. února 2013

Alain PEYRAUBE, CNRS, Paris

ze dne 31. prosince 2013

Jens ROSTRUP-NIELSEN, Haldor Topsoe A/S

ze dne 1. února 2013

Mart SAARMA, University of Helsinki

ze dne 31. prosince 2013

Anna TRAMONTANO, University of Rome La Sapienza

ze dne 31. prosince 2013

Isabelle VERNOS, Centre Regulació Genómica, Barcelona

ze dne 31. prosince 2013

▼M1




PŘÍLOHA III

PŘÍSTUP K DOKUMENTŮM A ÚDAJŮM

Přístup k dokumentům a údajům

1. Aby mohla vykonávat svěřené úkoly, může vědecká rada požádat o přístup k dokumentům a o možnost zpracovávat údaje, které má Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum k dispozici.

2. Kromě materiálů, ke kterým má vědecká rada právo přístupu v rámci režimu týkajícího se přístupu veřejnosti k dokumentům ( 8 ), poskytne Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum vědecké radě dokumenty a údaje nezbytné pro plnění jejích úkolů, pokud to bude v mezích povinností v oblasti důvěrnosti, bezpečnosti a ochrany osobních údajů, jak je stanoví právo Evropské unie, a v souladu s těmito povinnostmi.

3. Členové vědecké rady využívají tyto dokumenty a údaje pouze pro účely a úkoly, pro které jsou určeny, a jsou vázáni povinností zachovávat důvěrnost.

4. Aby se předešlo jakémukoli nepovolenému rozšíření informací nebo přístupu k nim, náhodnému nebo nedovolenému zničení, ztrátě či úpravám údajů a dokumentů, je třeba stanovit vhodná organizační a technická opatření na zajištění bezpečnosti a důvěrnosti během přístupu a zpracování.

Přístup k osobním údajům

5. Při zpracování osobních údajů zaručí členové vědecké rady, kteří tyto osobní údaje obdrží, úroveň ochrany osobních údajů v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ( 9 ).

6. Členové vědecké rady nezpracovávají žádné osobní údaje způsobem neslučitelným s účely a úkoly, pro které jim byly předány.

7. Členové vědecké rady dbají na legitimitu, přiměřenost, důležitost, přesnost, nezbytnost a časové omezení shromážděných a zpracovávaných osobních údajů.

Informace

8. V případě, že přístup k dokumentům a údajům nebo přístup k osobním údajům nemůže být povolen z důvodů ochrany osobních údajů, důvěrnosti, bezpečnosti nebo veřejného zájmu, poskytne Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum vědecké radě písemné odůvodnění, proč k udělení přístupu nemohlo dojít, a rovněž veškeré informace k danému tématu, u nichž se domnívá, že je může poskytnout v souladu s právními předpisy.




PŘÍLOHA IV

Honoráře a prováděcí pravidla související s účastí členů vědecké rady ERV na plenárních zasedáních této rady

Proplácení honorářů, cestovních výdajů a diet spojených s účastí na maximálně pěti plenárních zasedáních ročně se uskutečňuje prostřednictvím jmenovací listiny ad hoc v souladu s dále uvedenými pokyny.

Plenární zasedání vědecké rady obvykle trvá 1,5 dne.

Honorář členů vědecké rady činí 2 000 EUR za plnou účast na plenárním zasedání vědecké rady nebo 1 000 EUR za částečnou účast.

Honorář místopředsedů vědecké rady činí 3 500 EUR za plnou účast na plenárním zasedání vědecké rady nebo 1 750 EUR za částečnou účast.

Honorář předsedy vědecké rady činí 5 000 EUR za plnou účast na plenárním zasedání vědecké rady nebo 2 500 EUR za částečnou účast.

Částka je proplacena ředitelem Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum nebo jeho řádně zmocněným zástupcem na základě prezenční listiny potvrzené předsedou vědecké rady a ředitelem Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum nebo jejich řádně zmocněnými zástupci. Na prezenční listině se u jednotlivých členů vyznačí, zda se zúčastnili celého zasedání („plná účast“) nebo jen části („částečná účast“).



( 1 ) Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

( 2 ) Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 242.

( 3 ) Úř. věst. L 317, 3.12.2001, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/548/ES, Euratom (Úř. věst. L 215, 5.8.2006, s. 38).

( 4 ) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

( 5 ) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

( 6 ) Úř. věst. L 9, 12.1.2008, s. 15.

( 7 ) Rozhodnutí Komise K(2007) 5858.

( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

( 9 ) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU