(ES) č. 584/2006Nařízení Rady (ES) č. 584/2006 ze dne 10. dubna 2006 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1480/2003 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu některých elektronických mikroobvodů nazývaných DRAMs (dynamické paměti s libovolným přístupem) pocházejících z Korejské republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

Publikováno: Úř. věst. L 103, 12.4.2006, s. 1-26 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. dubna 2006 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 13. dubna 2006 Nabývá účinnosti: 13. dubna 2006
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 23. srpna 2008
Konsolidované znění předpisu s účinností od 13. dubna 2006

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 584/2006

ze dne 10. dubna 2006,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1480/2003 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu některých elektronických mikroobvodů nazývaných DRAMs (dynamické paměti s libovolným přístupem) pocházejících z Korejské republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

(Úř. věst. L 103, 12.4.2006, p.1)


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 316, 16.11.2006, s. 35  (584/06)




▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 584/2006

ze dne 10. dubna 2006,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1480/2003 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu některých elektronických mikroobvodů nazývaných DRAMs (dynamické paměti s libovolným přístupem) pocházejících z Korejské republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla



RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1515/2001 ze dne 23. července 2001 o opatřeních, která může Společenství přijmout na základě zprávy přijaté orgánem WTO pro řešení sporů o antidumpingových a antisubvenčních opatřeních ( 1 ),

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně proti subvencovaným dovozům ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství ( 2 ) (dále jen „základní nařízení“),

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:POSTUPStávající opatření

(1)

Rada uvalila nařízením (ES) č. 1480/2003 ( 3 ) (dále jen „konečné nařízení“) konečné vyrovnávací clo ve výši 34,8 % z dovozu některých elektronických mikroobvodů nazývaných dynamické paměti s libovolným přístupem (dále jen „DRAM“) pocházejících z Korejské republiky a vyráběné všemi jinými společnostmi než společností Samsung Electronics Co., Ltd (dále jen „Samsung“), pro kterou byla stanovena nulová celní sazba. Konečnému nařízení předcházelo nařízení Komise (ES) č. 708/2003 ze dne 23. dubna 2003 o uložení prozatímního vyrovnávacího cla na dovoz některých elektronických mikroobvodů nazývaných DRAM (dynamické paměti s libovolným přístupem) pocházejících z Korejské republiky ( 4 ) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(2)

Dva vyvážející výrobci se sídlem v Korejské republice, společnost Samsung, u které nebylo zjištěno, že by dostávala subvence, a společnost Hynix Semiconductor Inc., (dále jen „Hynix“) spolupracovali při šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření (dále jen „původní šetření“). Výrobní odvětví Evropského společenství (ES) bylo v původním šetření tvořeno dvěma výrobci, na které připadal největší podíl celkové výroby DRAM ve Společenství, a to společností Infineon Technologies AG, Mnichov, Německo (dále jen „Infineon“), a společností Micron Europe Ltd, Crowthorne, Spojené království (dále jen „Micron“).

(3)

Šetření ohledně subvencování a újmy se týkalo období od 1. ledna 2001 do 31. prosince 2001. Přezkoumání tendencí relevantních pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 1998 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

Zpráva přijatá orgánem WTO pro řešení sporů

(4)

Dne 3. srpna 2005 přijal Orgán pro řešení sporů (dále jen „DSB“) Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) zprávu odborné skupiny „Evropská společenství – vyrovnávací opatření na čipy dynamické paměti s libovolným přístupem z Koreji“ ( 5 ).

(5)

Podle zprávy odborné skupiny nejednalo ES v souladu se svými závazky vůči WTO podle:

a) čl. 1.1 písm. a) Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních ( 6 ) (dále jen „dohoda“) při určení, že restrukturalizační program z května 2001 znamenal finanční příspěvek poskytnutý vládou;

b) čl. 1.1 písm. b) dohody při stanovení existence výhody v případě syndikátní půjčky;

c) čl. 1.1 písm. b) a článku 14 dohody při přímém použití, pro účely výpočtu výše výhody, své metodiky subvencí na všechny programy, u kterých se zjistilo, že tvoří subvenci;

d) článku 15.4 dohody tím, že nevyhodnotilo faktor „mzdy“ jako významný faktor ovlivňující stav domácího výrobního odvětví, a

e) článku 15.5 dohody tím, že se neujistilo, že újma způsobená některými jinými faktory (především poklesem poptávky, nadbytečnou kapacitou a jiným (nesubvencovaným) dovozem) nebyla přičítána dovozu subvencovaných výrobků.

(6)

Na druhou stranu bylo zjištěno, že ES jednalo v souladu s jeho závazky vůči WTO podle:

a) čl. 1.1 písm. a) dohody při určení, že syndikátní půjčka, záruka KEIC, dluhopisový program KDB a restrukturalizační program z října 2001 znamenaly finanční příspěvek korejské vlády;

b) čl. 1.1 písm. b) dohody při určení, že společnosti Hynix byla poskytnuta výhoda udělením záruky KEIC, dluhopisovým programem KDB, restrukturalizačním programem z května 2001 a restrukturalizačním programem z října 2001;

c) článku 1.2 a článku 2 dohody ve věci zjištění faktické specifičnosti (2 korejské žádosti);

d) článku 15.2 dohody při posouzení významu účinku objemu a cen na dovoz subvencovaných výrobků (2 korejské žádosti);

e) článku 15.4 dohody při posuzování všech faktorů významných pro celkový stav domácího výrobního odvětví, s výjimkou faktoru „mzdy“;

f) článku 15.5 dohody při prokazování nezbytné příčinné souvislosti mezi dovozem subvencovaných výrobků a újmou a

g) článku 12.7 dohody při používání „dostupných faktů,“ pokud jde o subvenční šetření.

Přehodnocení za účelem provedení doporučení orgánu pro řešení sporů

(7)

S ohledem na doporučení uvedená ve zprávě odborné skupiny provedla Komise důkladné a objektivní přehodnocení příslušných zjištění v konečném nařízení na základě existujících informací. Rozsah přehodnocení se náležitě omezil na pět specifických aspektů existujícího opatření, jak je popsáno výše, u kterých bylo zjištěno, že nejsou v souladu s dohodou. Toto přezkoumání vychází z přehodnocení existujících důkazů původního šetření v souvislosti s příslušnými zjištěními ve zprávě odborné skupiny.

(8)

Přehodnocení uvedené níže ukazuje, že subvencování působící újmu stále existuje, i když na mírně nižší úrovni.

POSUZOVANÝ VÝROBEK A OBDOBNÉ VÝROBKY

(9)

Výrobkem, kterého se toto šetření týká, je týž výrobek jako v původním šetření, tj. některé elektronické mikroobvody nazývané dynamické paměti s libovolným přístupem („DRAM“) všech typů, hustot záznamu a variant, též montovaných, ve formě waferů nebo čipů, vyrobených pomocí variant technologie kovových oxidových polovodičů („MOS“), včetně technologie CMOS, všech hustot záznamů (i budoucích), bez ohledu na přístupovou dobu, konfiguraci, obal nebo rám atd., pocházející z Korejské republiky. Patří sem rovněž DRAM obsažené v paměťových modulech (ne zakázkových) nebo paměťových deskách (ne zakázkových), nebo v jiné agregované formě za předpokladu, že jejich hlavním účelem je poskytovat paměť ( 7 ).

(10)

Dotčený výrobek je v současné době zařazen do kódů KN 8542 21 11, 8542 21 13, 8542 21 15, 8542 21 17, ex854221 01, ex854221 05, ex854890 10, ex847330 10 a ex847350 10.

(11)

Zpráva odborné skupiny se netýkala žádných žádostí ovlivňující zjištění uvedená v konečném nařízení, pokud jde o posuzovaný výrobek a obdobný výrobek.

POZMĚNĚNÁ ZJIŠTĚNÍ NA ZÁKLADĚ ZPRÁVY SKUPINY ODBORNÍKŮSubvenceÚvod

(12)

Tato část uvádí přehodnocená zjištění, založená na závěrech a doporučeních zprávy odborné skupiny týkající se toho:

a) zda restrukturalizační program z května 2001 znamenal finanční příspěvek korejské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 základního nařízení;

b) zda existovala výhoda v případě syndikátní půjčky ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení;

c) výpočtu výše výhody, pokud jde o všechny subvenční programy ve smyslu čl. 2 odst. 2 a článku 6 základního nařízení.

(13)

Všechna ostatní zjištění týkající se subvencí zůstávají taková, jak byla stanovena původním šetřením a jak jsou uvedena v prozatímním nařízení a v konečném nařízení.

Nákup dluhopisů z května 2001 věřitelskými bankami ve výši 1 bilionu KRW a první konverze dluhu (restrukturalizační program)

(14)

Skupina odborníků zjistila, že určení, že věřitelské banky dostaly pokyn, aby se zúčastnily restrukturalizačního programu z května 2001 a že jejich nákup konvertibilních dluhopisů ve výši 1 bilionu KRW byl součástí tohoto programu a proto znamenal finanční příspěvek korejské vlády, nebylo v souladu s čl. 1.1 písm. a) dohody ( 8 ). Skupina odborníků zjistila, že „zatímco restrukturalizační program z května 2001 je uzavřený případ, máme za to, že orgán provádějící šetření neměl dostatečné důkazy, aby se dal vyvodit rozumný závěr, že vláda pověřila soukromé banky nebo jim nařídila nakoupit konvertibilní dluhopisy společnosti Hynix ( 9 ).“

(15)

V souladu s posouzením odborné skupiny nebudou finanční prostředky poskytnuté Hynixu v souvislosti s restrukturalizačním programem z května 2001 vyrovnány ( 10 ).

Syndikátní půjčka ve výši 800 miliard KRW

(16)

Pokud jde o syndikátní půjčku ve výši 800 miliard KRW, shledala odborná skupina, že ES správně stanovilo, že korejská vláda nařídila Korea Exchange Bank (dále jen „KEB“), aby se podílela na půjčce, a to znamenalo finanční příspěvek prostřednictvím jejího pověření nebo nařízení v souladu s čl. 1.1 písm. a) dohody. Skupina odborníků rovněž zjistila, že Korea Development Bank (dále jen „KDB“) poskytla přímý finanční příspěvek prostřednictvím své účasti na syndikátní půjčce, ale protože KDB je veřejný subjekt, nemuselo ES provádět zjištění ohledně pověření nebo nařízení ( 11 ). Skupina odborníků však zjistila, že ES neurčilo existenci výhody z finančního příspěvku poskytnutému KDB a KEB ve smyslu čl. 1 písm. b) dohody ( 12 ). Skupina odborníků konkrétně uvedla, že ES nepřezkoumalo, zda existovaly srovnatelné komerční půjčky, které by Hynix skutečně mohl na trhu získat, a uvedla, že ES ignorovalo ostatní účastníky syndikátní půjčky jako možné měřítko ( 13 ).

(17)

Podle názoru Komise nemůže účast jiných bank v syndikátní půjčce sloužit jako řádné měřítko pro stanovení toho, zda se jedná o výhodu. Jak sama odborná skupina poznamenala, při stanovení toho, zda se jedná o komerční měřítko, musí orgány přezkoumat, zda tyto půjčky byly ovlivněny údajným zásahem vlády, aby nepředstavovaly půjčky, které by se skutečně daly získat na trhu ( 14 ). Komise provedla nové důkladné přezkoumání rozsáhlých materiálů v tomto případu a použila ten typ analýzy, kterou projednávala odborná skupina. Na tomto základě Komise určila, že půjčky z jiných bank, které se podílely na syndikátní půjčce, nemohly sloužit jako vhodné měřítko.

(18)

Za prvé, pokud jde o situaci společnosti Hynix v době přípravy syndikátní půjčky, jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění konečného nařízení, měl Hynis v době, kdy byla půjčka na konci roku 2000 schválena, vážné finanční potíže. Na konci roku 2000 měl Hynix závazky vyšší než 9,46 miliard USD, což představovalo dvojnásobek jeho čistého jmění a čtyřnásobek hodnoty tržní kapitalizace společnosti. Společnost byla ztrátová i v roce 2000, což byl rok, ve kterém jiní výrobci DRAM zaznamenali zisky a který byl obecně považován v odvětví výroby DRAM za velmi dobrý. Většina těchto závazků byla splatná v průběhu roku 2001, kdy společnost čelila vážným problémům s likviditou. Mnoho nezávislých analytiků a makléřských kanceláří v té době uvádělo, že společnost nebude s to vytvářet dostatečný peněžní tok nebo realizovat odprodeje majetku, aby splatila své závazky s blížící se splatností. V této situaci by se banky, které maximalizují zisk a fungují v rámci běžných obchodních podmínek, dobrovolně nepodílely na půjčkách s takovým výrazným rizikem nesplácení ( 15 ).

(19)

Za druhé existuje velké množství důkazů o tom, že na ostatní účastníky syndikátní půjčky byl vyvíjen tlak, aby se účastnili celkové restrukturalizace dluhu Hynixu. Záznamy například obsahují důkazy, že jeden účastník, Kookmin Bank, byla požádána, aby přímo půjčila „podnikovým dlužníkům v potížích“. V oznámení pro Komisi pro cenné papíry a burzy Spojených států Kookmin konkrétně uvedla:

„Korejská vláda podporovala a jako politické zadání může i nadále podporovat úvěrování určitých kategorií dlužníků. Obecně tak učinila, když žádala, aby se banky podílely na nápravných programech pro dlužníky v potížích (jako je Hynix) a určením odvětví hospodářství, které chce podporovat, a bankám a finančním institucím, které půjčují dlužníkům v těchto odvětvích, zpřístupňuje půjčky s nízkými úroky. Vláda tímto způsobem podporovala hypoteční půjčky s nízkým úrokem a půjčky technologickým společnostem. Očekáváme, že všechny půjčky poskytnuté podle státní politiky budou přezkoumány v souladu s našimi zásadami o kontrole úvěrů. Státní politika nás však může ovlivnit, abychom půjčovali určitým odvětvím nebo způsobem, jakým bychom jinak nepůjčovali, kdyby neexistovala státní politika.“ ( 16 )

Je jasné, že Kookmin má na mysli Hynix, když zmiňuje „dlužníky v potížích“, protože výroční zpráva banky za rok 2001 uvádí Hynix jako jediného největšího finančního dlužníka v potížích ( 17 ). Dále Kookmin jako podnik s investicemi korejské vlády podléhal auditu a dohledu Rady pro audit a dohled korejské vlády a jako takový byl pod nátlakem, aby dodržoval politiku korejské vlády.

(20)

Ostatní účastníci syndikátní půjčky byli rovněž pod tlakem korejské vlády, aby pomohli Hynixu. V tomto ohledu poskytuje 55. bod odůvodnění konečného nařízení obsáhlé informace, pokud jde o míru, ve které korejská vláda vykonávala tlak na banku Korea First Bank (dále jen „KFB“), aby nepřetržitě financovala Hynix. Na zasedání ekonomických ministrů v listopadu 2000 přijala korejská vláda opatření ke „zmírnění problémů s likviditou Hynixu“ a upustila od povinných úvěrových limitů pro KFB, KEB a KDB. Skupina odborníků nepřezkoumala důkazní materiály ve vztahu k KFB, protože Komise došla k závěru, že její zapojení bylo zanedbatelné. Avšak vzhledem k tomu, že odborná skupina zjistila, že stejná taktika korejské vlády použitá ve vztahu ke KEB dosahovala úrovně pokynu a korejská vláda vlastní 49 % KFB, je přiměřené učinit závěr, že korejská vláda byla v postavení, aby mohla ovlivnit a ovlivnila KFB, pokud jde o její rozhodnutí zapojit se do syndikátní půjčky. KDB je veřejný subjekt a odborná skupina zjistila, že KEB byla řízena korejskou vládou. Zapojení těchto bank do syndikátní půjčky tudíž není spolehlivým komerčním měřítkem. Ostatní banky, které byly součástí syndikátní půjčky, byly rovněž pod podobným tlakem korejské vlády. Korejská vláda vyvinula velmi přímý tlak jak na banku Shinhan, tak na banku KorAm, pokud jde o prodloužení vývozních úvěrů, které se realizovaly ve stejné době jako syndikátní půjčka. Tyto banky došly k závěru, že již byly příliš rizikové vůči Hynixu, a změnily své dřívější rozhodnutí zvýšit strop vývozních úvěrů pro Hynix. V reakci na toto rozhodnutí úředník FSS kritizoval jejich postup jako „nemyslitelný“ ( 18 ). Korejská vláda vlastnila 18,3 % banky Shinhan a byla jejím největším akcionářem, a tudíž mohla banku významně ovlivňovat. Je jasné, že se banka Shinhan nechovala komerčně vzhledem k tomu, že zvýšila své rezervy na ztrátové úvěry Hynixu, když i nadále pomáhala společnosti a nenabídla žádnou legitimní analýzu úvěrového rizika, aby jí pomohla. KorAM Bank opět čelila hrozbám korejské vlády, když odmítla koupit konvertibilní dluhopisy Hynixu, protože se rozhodla, že když tak učiní, nebude to finančně prozíravé. V reakci na rozhodnutí banky nekoupit dluhopisy úředník FSS pokáral KorAm a použil jazyk, který není charakteristický pro vládu, která údajně není zapojena do úvěrových rozhodnutí. Úředník uvedl: „jestliže KorAm nedodrží ujednání, bance to neodpustíme ( 19 ).“ Dále uvedl, že by FSS přijala vůči bance tvrdá opatření, například neschválila nové finanční nástroje a podrobila banku přísnějšímu auditu ( 20 ). V důsledku těchto hrozeb KorAm Bank kapitulovala a změnila své rozhodnutí ( 21 ), zatímco zároveň zvýšila své rezervy na ztrátové úvěry pro Hynix a nenabídla žádnou legitimní úvěrovou analýzu pro poskytnutí takové finanční pomoci. Ze zbývajících bank, které se zapojily do syndikátní půjčky, Chohung Bank, Woori Bank, NACF, Seoul Bank, Kwangju Bank, Peace Bank, Kyongnam Bank a Industrial Bank of Korea jsou všechny vlastněny korejským státem, a tudíž jejich úvěrová rozhodnutí jsou poznamenána politikou korejské vlády. Housing and Commercial Bank, ve které má korejská vláda podíl ve výši 20 %, připustila státní řízení svých úvěrových rozhodnutí v přísežném prohlášení pro Komisi pro cenné papíry a burzy Spojených států ( 22 ). Nakonec, i když Pusan Bank nebyla ve vlastnictví korejského státu, nicméně dostala v roce 1999 příkaz od FSS, aby propustila nebo vyměnila své výkonné pracovníky a zvýšila svůj splacený základní kapitál o 86,2 mil. USD před koncem března 2000 ( 23 ), aby „drasticky snížila své pracovní síly a počet poboček a organizací a aby se zbavovala nemocných dceřiných společností“ ( 24 ), a v roce 2000 FSS postihovala její bývalé i současné pracovníky za špatné řízení ( 25 ). Vzhledem k rozsahu kontroly korejské vlády nad Pusan Bank nelze rozhodnutí banky účastnit se syndikátní půjčky považovat za bezpečné komerční měřítko.

(21)

Za třetí by bylo zcela nevhodné použít Citibank Seoul jako měřítko pro určení komerční přiměřenosti účasti v syndikátní půjčce z důvodů, které jsou uvedeny ve 130. až 133. bodě odůvodnění konečného nařízení. Za prvé Citibank Seoul odmítla spolupracovat v tomto šetření, a tím přinutila Komisi, aby se ohledně účasti Citibank Seoul spoléhala na existující důkazy. Za druhé existující důkazy projednané ve 133. bodě odůvodnění konečného nařízení ukazují na nezvykle blízký vztah mezi korejskou vládou a Citibank, který zpochybňuje nestrannost Citibank při poskytování půjček Hynixu. Za třetí samotná Citibank byla finančním poradcem Hynixu ohledně jeho restrukturalizace, a tudíž měla vlastní konflikt zájmu, pokud jde o účast v poskytování nové půjčky Hynixu ( 26 ). Před tím, než se banka stala finančním poradcem Hynixu, mu neposkytla financování. Za čtvrté samotná odborná skupina uznala, že Citibank nemůže sloužit jako základ pro stanovení, zda všechny půjčky Hynixu byly poskytnuty na základě komerčního posouzení ( 27 ).

(22)

Nakonec je důležité poznamenat, že Hynix nesplácel úroky ze syndikátní půjčky téměř ihned po jejím poskytnutí. Jak je uvedeno v 87. bodě odůvodnění konečného nařízení, nesplácel Hynix syndikátní půjčku, kterou získal v lednu 2001.

(23)

Na základě výše uvedeného lze dojít k závěru, že žádný z ostatních sedmi účastníků syndikátní půjčky nemůže sloužit jako vhodné měřítko pro určení komerční uvážlivosti nebo výše výhody Hynixu z částí půjčky poskytnuté KEB a KDB.

(24)

Na tomto základě lze účast KEB a KDB v syndikátní půjčce nadále považovat za vyrovnatelnou subvenci, která poskytuje výhodu Hynixu. Avšak jak je uvedeno v 37. bodě odůvodnění konečného nařízení, aby se předešlo dvojímu započtení, nebyla žádná částka subvence vyrovnána podle syndikátní půjčky, protože částka syndikátní půjčky byla následně převedena do opatření z října 2001. Tudíž k tomuto opatření není zapotřebí provést žádné změny ve zjištěních.

Výpočet výše výhody

(25)

Skupina odborníků zjistila v odstavci 7.215 své zprávy, že výpočet výše výhody poskytnuté každým finančním příspěvkem nebyl v souladu s čl. 1.1 písm. b) a článkem 14 dohody. Korejská vláda nevznesla žádné námitky k ustanovením „jako takovým“ v základním nařízení nebo v pokynech ( 28 ) týkajících se výpočtu výše výhody. Tudíž zpráva odborné skupiny se pouze dotkla toho, jak ES uplatnilo tato ustanovení a vypočetlo výši výhody, pokud jde o předmětná opatření v tomto šetření (konečné nařízení).

(26)

Skupina odborníků měla zejména za to, že ES nejednalo v souladu s čl. 1.1 písm. b) a článkem 14 dohody tím, že jako výchozí bod vzalo výši poskytnuté výhody ze všech finančních příspěvků, které obecně tvořily půjčky, záruky nebo vlastní kapitál, a měla být vypočítána, jako kdyby tyto finanční příspěvky byly subvence, bez ohledu na jejich podmínky. Skupina odborníků usoudila, že výpočet výše výhody by měl vycházet z výhody pro příjemce, nikoliv z nákladů pro poskytovatele. Dále usuzovala, že poskytnutí finančních prostředků, v tomto případě Hynixu, ve formě půjček, záruk a vlastního kapitálu může představovat menší výhodu Hynixu, než kdyby finanční prostředky byly poskytnuty ve formě subvencí. Skupina odborníků zejména usoudila, že finanční prostředky by se v rozvaze Hynixu objevily jako závazek nebo by vedly k oslabení vlastnických nároků současných akcionářů Hynixu ( 29 ).

(27)

Skupina odborníků měla zejména za to, že jako věc právních předpisů WTO musí správným výchozím bodem ES v tomto případě být výběr alternativního měřítka jako základu pro výpočet výše výhody. Skupina odborníků konkrétně poukazovala v odstavci 7.213 své zprávy na „srovnatelnou komerční půjčku, kterou může společnost skutečně na trhu získat“ (článek 14 písm. b) dohody) a na „srovnatelnou komerční půjčku bez státní záruky“ (čl. 14 písm. a) dohody). Skupina odborníků rovněž jako příklad uváděla tak zvané „podřadné dluhopisy“ (junk bonds) nebo „lichvářské úvěry“ (vulture funds) ( 30 ).

(28)

Skupina odborníků zjistila, že mohou existovat okolnosti, kdy není k dispozici žádné srovnatelné měřítko, že orgán provádějící šetření měl a má nárok na značnou volnost při přijímání uvážlivého přístupu k výpočtu výhody Hynixu ( 31 ).

(29)

S ohledem na zjištění odborné skupiny přezkoumala Komise u každého relevantního finančního příspěvku v předmětném opatření relevantní fakta a existující informace, přičemž zohlednila všechna poskytnutá stanoviska zúčastněných stran řízení, především pokud jde o možné alternativní měřítka, včetně „podřadných dluhopisů“ a „lichvářských úvěrů“, a pro každý relevantní finanční příspěvek opět stanovila výši výhody Hynixu.

(30)

Komise nepřezkoumala ani neprovedla žádné nové určení, pokud jde o hmotněprávní a procesní záležitosti potvrzené zprávou odborné skupiny, nebo u kterých odborná skupina nezjistila nesoulad s dohodou, včetně finanční situace Hynixu nebo jeho hodnoty, situace na trhu DRAM, podmínek na finančních trzích a použití dostupných faktů. Komise se omezila na konkrétní otázku, kterou je předmět zjištění odborné skupiny: dostupnost alternativních měřítek.

(31)

Komise při provádění nového určení vycházela ve svém výpočtu subvence z „výhody pro příjemce“, a nikoliv ze standardu „nákladu pro stát“, jak to požaduje článek 6 základního nařízení v souladu s úsudkem odborné skupiny, s určeními v konečném nařízení a se zavedenou praxí Komise ( 32 ). V tomto ohledu Komise poznamenává, že jeden z klíčových prvků dohody (článek 14) po Uruguayském kole potvrdil, že standard „výhody pro příjemce“ by obvykle převážil nad standardem „náklady pro stát“. Komise dále poznamenává, že první standard běžně povede k vyšší výši subvence než druhý standard, protože vyžaduje spíše srovnání s komerčním než se státním financováním. Proto Komise poznamenává, že u přístupu „náklady pro stát“ by se běžně neočekávalo, že povede k vyšší subvenci než v přístupu „výhody pro příjemce“.

(32)

Tudíž v souladu s úvahami odborné skupiny Komise přezkoumala finanční příspěvky „z pohledu příjemce“. Komise toto provedla pomocí objektivního přezkoumání existujících informací o případu. Komise neprošetřovala to, co mohlo být subjektivním duševním rozpoložením jednoho nebo více vedoucích pracovníků Hynixu v té době. Spíše prošetřovala to, co by objektivně mohla být výše výhody pro takovou společnost, která se v té době nacházela ve zcela stejné situaci jako Hynix. Výpočet výše výhody z pohledu příjemce neznamená změnu z objektivního do subjektivního základu šetření.

Záruka KEIC za vývozní úvěry (prodlužení D/A) ve výši 600 milionů USD

(33)

Skupina odborníků shrnula fakta týkající se záruky KEIC takto:

„7.85 Druhou akcí, u které se zjistilo, že představovala subvenci bylo rozšíření záruky společností Korea Export Insurance Corporation (dále jen „KEIC“), která je oficiální vývozní úvěrovou agenturou Koreje. KEIC poskytuje vývozní pojištění a záruky na řízení rizik souvisejících s mezinárodními transakcemi. V lednu 2001 čtrnáct věřitelských bank zvýšilo Hynixu strop vývozní úvěrové D/A facility (dále jen „D/A“) poskytnuté Hynixu ve výši od 800 milionů USD do 1,4 miliardy USD, což je zvýšení o 600 milionů USD. KEIC poskytla krátkodobé pojištění vývozního úvěru pro zvýšený limit D/A, pokud jde o transakci mezi Hynixem a jeho zahraničními dceřinými společnostmi. Jinými slovy, Hynix zinkasuje uvedenou úhradu za vývozní transakci z dotčených bank, které mají dokumenty D/A. Přidružený dovozce v zemi určení potom provede platby za dotčené zboží přímo bankám proti D/A. Hynix zaplatí KEIC příplatek za záruku a dotčeným bankám zaplatí úrok za vyčerpané částky D/A, až dokud dovozce neuhradí poslední platbu. Pojištění KEIC pokrývá splatné částky bankám, které nelze inkasovat vzhledem k úpadku buď vývozce, nebo dovozce ( 33 ).“

(34)

Skupina odborníků zjistila, že ES na základě důkazů, která mělo, vyvodilo přijatelný a odůvodněný závěr, že záruka KEIC poskytla výhodu Hynixu ( 34 ). Při tomto postupu ES poznamenalo, že samotná KEIC váhala s poskytnutím záruky na dluh Hynixu a požadovala vlastní záruku korejské vlády ( 35 ). Pokud však jde o výši výhody, zpráva odborné skupiny uvádí, že ES mělo ve věci právních předpisů WTO nově přezkoumat otázku dostupnosti alternativních měřítek pro výpočet výhody Hynixu ( 36 ).

(35)

Jak shledala odborná skupina, lze otázku výhody v případě státní záruky zkoumat z více než jednoho úhlu ( 37 ).

(36)

Jednou vhodnou metodou prošetření výše výhody z takového opatření může být srovnání záruky poskytnuté vládou se srovnatelnou zárukou poskytnutou trhem ( 38 ).

(37)

Druhou vhodnou metodou, jak uvádí čl. 6 písm. b) základního nařízení (který obecně odpovídá čl. 14 písm. b) dohody), který se týká státních půjček, a čl. 6 písm. c) základního nařízení (které obecně odpovídá čl. 14 písm. c) dohody), který se týká státní záruky na úvěr ( 39 ). V tomto případě představuje „úvěr ručený státem“ revolvingovou částku nesplaceného dluhu, kterou skupina Hynix prostřednictvím svých přidružených dovozců v různých vývozních zemích kdykoliv dluží bankám za vývozní transakce, kde se úhrada ještě neuskutečnila, ale banky již poukázaly Hynixu finanční prostředky. Posuzovaný finanční příspěvek se týkal zvýšení facility o 600 milionů USD. Samotná facilita měla celkový strop ve výši 1,4 miliardy USD.

(38)

Komise přezkoumala rozsáhlé důkazy v projednávané věci a zvážila, zda existuje jakékoli relevantní měřítko, vůči němuž by bylo možné vypočítat výši výhody. Za prvé Komise posoudila, zda Hynix získal nové půjčky v době, kdy bylo poskytnuto zvýšení ve výši 600 milionů USD. Důkazy však ukazují, že žádná nová komerčně srovnatelná půjčka nebyla poskytnuta. Za druhé Komise potřebovala ověřené důkazy o nákladech a podmínkách srovnatelné komerční záruky nebo o „srovnatelné komerční půjčce bez státní záruky“, kterou Hynix nebo jiná společnost v situaci srovnatelné s Hynixem uzavřela v příslušné době. Srovnatelnou komerční půjčkou by ideálně byla přibližně stejně velká půjčka, týkala by se stejného nebo podobného sektoru hospodářské činnosti, jako je pojištění vývozního úvěru, a byla by uzavřena přibližně ve stejnou dobu. Nemohla by zahrnovat žádnou státní záruku, výslovnou nebo nepřímou, a musela by se týkat společnosti ve srovnatelné finanční situaci jako Hynix.

(39)

Po provedení tohoto přezkoumání Komise zjistila, že neexistují spolehlivé informace týkající se těchto záležitostí. Komise nezjistila žádné takové měřítko, pokud jde o samotný Hynix. Půjčky poskytnuté Hynixu byly obecně poskytnuty buď korejskou vládou, nebo bankami, které byly pověřeny a řízeny korejskou vládou, a úrok ze syndikátní půjčky by rovněž byl nevhodným měřítkem z důvodů uvedených v 17. až 20. bodě odůvodnění. Půjčka od Citibank Seoul rovněž nepředstavuje vhodné měřítko z důvodů uvedených v 21. bodě odůvodnění. Účast Citibank nebyla dostatečně významná, protože byla ovlivněna účastí jiných věřitelů a korejskou vládou a byla narušena jak svým zájmem, společně s SSB, jako finančním poradcem Hynixu, tak dlouhodobým vztahem s korejskou vládou. V každém případě Citibank nespolupracovala v šetření.

(40)

Vzhledem k finanční situaci Hynixu neexistují specifická měřítka pro Hynix, která by mohla být použita, a neexistují údaje o půjčkách poskytnutých společnostem v podobné finanční situaci jako Hynix. Kromě toho dostupné informace naznačují, že Hynix nezískal a ani by nebyl schopen získat relevantní finanční prostředky na trhu ( 40 ). Program záruky pro vývozní úvěr KEIC a dluhopisový program KDB byly v platnosti celý rok 2001. Během tohoto období Hynix byl mimo veškerá srovnání a nebyl uvěruschopný a již neutěšená finanční situace Hynixu se značně zhoršila v roce 2000, kdy společnost utrpěla čistou ztrátu ve výši 2 biliony KRW. Na konci roku 2000 činila celková zadluženost Hynixu 8 bilionů KRW a aktuální ukazatel likvidity Hynixu, který měří míru, ve které oběžná aktiva kryjí krátkodobé závazky, činil 0,33 ( 41 ). Čisté ziskové rozpětí Hynixu kleslo z 2,08 % v roce 1999 na minus 24,03 % v roce 2000 (když výrobní odvětví DRAM mělo jako celek dobré výkony) a minus 93,83 % v roce 2001 ( 42 ). Je jasné, že během období 2000 a 2001 nebyl Hynix schopen generovat dostatečné peněžní toky, aby pokryl svůj existující dluh, natož nový závazek.

(41)

Analytici na trhu se shodli, že Hynix nebyl v tomto období úvěruschopný. Rating Hynixu od Standard & Poor’s byl B- v březnu 2001, CCC+ v srpnu 2001 a „selective default“ v říjnu 2001. V lednu 2001 UBS Warburg vysvětlila, že „ujednání Hynixu s KDB o refinancování dluhu … pouze odkládá nepříjemné záležitosti, ale neřeší základní problém (Hynixu), který není ziskový a nesplácí svůj dluh dostatečně rychle z interního peněžního toku nebo z odprodeje majetku ( 43 ).“ UBS Warburg následně uvedl, že nedostatečná různorodost výrobků Hynixu vyvolávala znepokojení a že přílišné zaměření Hynixu na komoditu DRAM přispěje k jeho „zhoršujícím se základům“ v průběhu první poloviny roku 2001 ( 44 ). Podobně v únoru 2001 Deutsche Bank vyjádřila problém peněžního toku otevřeně: „domníváme se, že nejkritičtější obavou (Hynixu) jsou jeho přetrvávající obavy ohledně peněžního toku. Podle našeho názoru je nepravděpodobné, že by korejská vláda byla ochotna se již vzdát společnosti….domníváme se, že finanční krize (Hynixu) i nadále ponese těžké břímě, aby byl schopen se zotavit, protože odvětví DRAM je snad nejvíce kapitálově náročné odvětví v rámci polovodičů s trvalým požadavkem na modernizaci technologických procesů“ ( 45 ).

(42)

V únoru roku 2001 v článku v Korea Herald ( 46 ) jiný odborník na trh uvedl, že: „vzhledem k tomu, že se o úvěrovém riziku stále hovoří a znepokojuje investory, nemyslím si, že plynulý kapitál poteče do firemních dluhopisů s ratingem pod BBB+“. To se shoduje s dřívějším obdobím záruky KEIC a programu dluhopisů KDB. Článek pokračuje dále a poukazuje na rozdíl výnosů mezi dluhopisy s investičním stupněm a podřadnými dluhopisy se závěrem, že „to naznačuje, že investoři se i nadále vyhýbají firemním dluhopisům s nízkým stupněm a rozšiřují rozpětí mezi dluhopisy s vysokou spolehlivostí a tak zvanými podřadnými dluhopisy až na největší rozpětí“. Tisková zpráva z června 2001 uvedla, že „Investoři začali pohlížet na asijskou úvěrovou křivku, ale stále nemají odvahu k tomu, aby sledovali společnosti s ratingem pod spodní příčkou investičního stupně BBB–. Pouze společnosti se silnými peněžními toky, schopností splácet dluhy a perspektivami růstu je mohou přilákat“ ( 47 ). Další zpráva uvedla, že „zejména ke konci druhé poloviny minulého roku bylo téměř nemožné, aby společnost vydala podřadné dluhopisy na základě vlastního uvážení, a trh podřadných dluhopisů existoval prostřednictvím primárních kolaterálních dluhopisových závazků, kolaterálních úvěrových závazků a dluhopisového refinančního plánu iniciovaného vládou“ ( 48 ).

(43)

Tudíž Komise potvrzuje své původní zjištění, že Hynix nedosáhl na investiční stupeň požadovaný investory pro trh podřadných dluhopisů a že během období šetření byly ty druhy kapitálových trhů, na které poukazovala odborná skupina, nepřístupné společnostem s perspektivami tak slabými jako měl Hynix. Proto dostupné informace neumožňují stanovit spolehlivé měřítko, pokud jde o takové trhy.

(44)

Komise by proto mohla učinit přijatelný a objektivní závěr, že v tomto případě skutečně není k dispozici alternativní komerční měřítko. Proto Komise za těchto okolností zjišťuje, že výše výhody Hynixu nemohla překročit úplnou výši půjčky, plus úrok z úroků a náklady na její vymáhání nebo na pokus o její vymáhání v případě neplnění. Vzhledem k tomu, že neexistují spolehlivé informace o těchto dalších pozdějších nákladech, uchýlila se Komise k plné výši půjčky. Komise se domnívá, že tento závěr je plně podpořen jejími (nezměněnými) zjištěními, pokud jde o finanční situaci a hodnotu Hynixu a situaci na trhu s DRAM a na finančních trzích, a že tento závěr je v souladu se základním nařízení a pokyny.

(45)

Avšak Komise, přihlížejíc k úvahám odborné skupiny WTO, rovněž výjimečně a pouze z tohoto důvodu posoudila, zda i přes neexistenci žádných relevantních měřítek existuje něco, co by mohlo sloužit jako základ pro zprostředkované měřítko, případně upravené, aby se zohlednily konkrétní okolnosti v tomto případě. Takové zprostředkované měřítko by například mohlo být založené na komerční úrokové sazbě s připojenou rizikovou prémií odrážející sazby z prodlení u společností vykazujících srovnatelné riziko. Takový výpočet by zohlednil délku půjčky, orientační úrokovou sazbu, kterou by platila úvěruschopná společnost, pravděpodobnost nesplácení neúvěruschopnou společností v rámci konkrétního období a pravděpodobnost neplnění úvěryschopné společnosti v rámci stejného konkrétního období. Tento přístup je založen na obecně chápaném pojetí, že když věřitel poskytne úvěr společnosti, která se považuje za neúvěruschopnou, je vystaven značné pravděpodobnosti, že dlužník nebude úvěr splácet. V důsledku této pravděpodobnosti nesplácení bude věřitel účtovat vyšší úrokovou sazbu, a tedy takovou sazbu, která je v poměru ke zvýšené pravděpodobnosti nesplácení. V podstatě by toto mělo za následek úrokovou sazbu, která by byla na trhu dostupná úvěruschopným dlužníkům s připočtením „rizikového pojištění“ k úvěru, aby se zohlednilo riziko spojené s poskytováním půjček společnosti, která není úvěruschopná.

(46)

Za účelem provedení zprávy odborné skupiny v tomto případě použila Komise následující vzorec pro výpočet příslušné neúvěruschopné orientační úrokové sazby:

ib = [(1-qn)(1+if)n/(1-pn)]1/n -1

Kde:

n

=

doba splatnosti půjčky

ib

=

orientační úroková sazba pro neúvěruschopného dlužníka

if

=

dlouhodobá úroková sazba, kterou by zaplatila úvěruschopná společnost

pn

=

pravděpodobnost nesplácení neúvěruschopnou společností v období n let

qn

=

pravděpodobnost nesplácení úvěruschopnou společností v období n let.

(47)

Pro účely tohoto provedení Komise použila jako úvěruschopnou (nebo „komerční“) sazbu pro úvěry v USD průměrnou úvěrovou úrokovou sazbu v USD pro rok 2001, která podle IMF International Financial Statistics Service (Mezinárodní finanční statistické služby MMF) činila 6,922 %. Ačkoli úvěr poskytnutý Hynixu na základě záruky byl krátkodobý, posuzované opatření tj. samotná záruka byla ve skutečnosti ve formě úvěru s odloženou splatností. Komise použila údaje Moody’s Investor Service, aby zjistila míru výpadků úvěruschopných a neúvěruschopných společností. Pro neúvěruschopnou míru výpadků Komise použila pravděpodobnost nesplácení u společností s úvěrovým ratingem Caa až C v období předmětného opatření (tj. jeden rok pro záruku KEIC). Komise podobně použila míru výpadků pro úvěruschopnou společnost během období platnosti předmětného opatření, vypočtenou na základě kumulovaných údajů pro společnosti s investičním stupněm. Míra výpadků neúvěruschopné společnosti byla v roce 2001 v rámci jednoho roku 34,34 % podle Moody’s. Míra výpadků úvěruschopné společnosti byla v roce 2001 v rámci jednoho roku 0,13 %. To vedlo k celkové úrokové sazbě ve výši 62,70 %. V porovnání s tím, byla úroková sazba, kterou splácel Hynix u předmětných půjček vedených v USD, 8,33 %, tj. celkový úrokový rozdíl činil 54,37 %.

(48)

Komise poznamenává, že obvykle když zjistí, že se výhoda rovná plné výši finančního příspěvku (v tomto případě půjčce nebo záruce na půjčku), zachází s ní jako s „jednorázovou“ subvencí rozloženou do období, které odpovídá běžným odpisům dlouhodobého majetku v dotčeném výrobním odvětví. Komise používá metodu lineárního rozložení a nezvyšuje celkovou výši výhody uplatňováním metody „časové hodnoty peněz“, pouze přidává úrok ke každé roční přidělené části. V tomto případě činila celá doba subvencování pět let a žádné další náklady nebyly připočteny k plné výši půjčky, jak je vysvětleno ve 44. bodě odůvodnění, což znamená, že každý rok bylo přiděleno 20 % finančního příspěvku.

(49)

Kdyby byla Komise použila srovnání úrokové sazby jak je uvedeno v 45. až 47. bodě odůvodnění, byla by výhoda (tj. rozdíl mezi orientační a skutečnou úrokovou sazbou) považována za opakující se subvenci. Výše subvence rozložená do každého roku by byla tvořena rozdílem úrokové sazby násobeným skutečnou částkou půjčky. Proto v závislosti na výši rozdílu úrokové sazby, podmínkách půjčky a délce odpisové doby může být roční výhoda ze srovnání úrokové sazby větší nebo menší než ta, která vyplyne z uplatnění původního přístupu Komise.

(50)

V tomto případě by původní přístup Komise vedl k přidělené roční výhodě ve výši 20 % finančního příspěvku. V závislosti na přesných podmínkách půjčky, tj. zda příjemce splatí úrok a jistinu nebo úrok pouze každý rok, bude tato částka dosažena s rozdílem úrokové sazby ve výši nejméně 20 %, avšak nejvýše 35 % za rok. Skutečný úrokový rozdíl je v tomto případě 54,37 %. To znamená, že přísné uplatnění této metody by vedlo k mnohem vyšší sazbě vyrovnatelné subvence rozložené do obratu, ve skutečnosti 12,8 % místo 5,1 % původně vypočítaného Komisí.

(51)

Proto má Komise za to, že její původní přístup byl a je v tomto případě přijatelný. Opravdu pouze v extrémních případech Komise určí, aby výše výhody byla rovna plné výši půjčky (tj., když neexistuje realistická možnost splacení) a za těchto okolností je běžné, že orientační úroková sazba bude příliš vysoká. Proto rozdíl úrokové sazby často vytvoří vyšší výhodu než jednoduché rozložení nominální částky po dobu půjčky. Za těchto okolností použila Komise ze dvou možností tu konzervativnější, aby se ujistila, že nestanovila nepřiměřenou výši subvence, a bude považovat nominální výši půjčky za základ pro horní hranici maximální výše výhody.

(52)

Na základě výše uvedeného činila výše výhody poskytnutá zárukou KEIC na hodnotu vývozního obratu 5,1 %.

Dluhopisový program KDB

(53)

Skupina odborníků shrnula fakta týkající se dluhopisového programu KDB takto:

„7.88 Třetí program, u kterého se zjistilo, že představuje subvenci Koreje, byl dluhopisový program KDB, do kterého byl Hynix přijat 4. ledna 2001. Byl to program, který v podstatě trval jeden rok (2001) a byl zřízen vládou v reakci na finanční nestabilitu v Koreji způsobenou skutečností, že velké množství dluhopisů vydaných několika společnostmi (včetně Hynixu) mělo souběžnou splatnost. Podle tohoto programu se uskutečnila konverze a nové formulování splatného dluhu pro investory. Zapojená společnost splatila svých 20 procent firemních dluhopisů, které byly splatné, a KDB převzala zbývajících 80 procent. To představuje první fázi programu. Z 80 procent původně převzatých KDB bylo 20 procent dluhopisů prodáno věřitelským bankám společnosti, a to v poměru k jejich závazkům vůči společnosti; 70 procent bylo přeměněno na prodej investorům ve formě kolaterálních dluhopisových závazků nebo kolaterálních úvěrových závazků, se zárukou Korea Credit Guarantee Fund (dále jen „KCGF“) ( 49 ); a KDB si ponechala zbývajících 10 procent. Zúčastněná společnost musela odkoupit zpět nejméně 3 procenta jakýchkoli kolaterálních dluhopisových závazků a 5 procent jakýchkoli kolaterálních úvěrových závazků ( 50 ).

7.89 Poznamenáváme, že společnosti byly zahrnuty do programu na základě jmenování hlavní věřitelskou bankou a potřebovaly souhlas Creditors Financial Institutions Council (dále jen „CFIC“) na základě posouzení finanční budoucnosti společnosti. CFIC byl složen ze zástupců KCGF, KDB a sedmnácti jiných věřitelských bank ( 51 ). CFIC se nakonec rozhodl, že se programu zúčastní. Když banky, které drží 75 procent půjček společnosti, souhlasily s účastí společnosti v programu, považoval CFIC rozhodnutí za jednomyslné. Aby společnosti mohly být zařazeny do programu, musely být schopny splatit 20 procent svých splatných dluhopisů; normalizovat provozní činnosti prostřednictvím záchranného plánu; mít úvěrový rating pod A, ale vyšší než BB, a souhlasit s jakoukoli změnou ve většinovém akciovém portfoliu požadovanou jejich věřitelskými bankami, nebo s výměnou vedení v případě platební neschopnosti. Hynix byl přijat do programu dne 4. ledna 2001 s úvěrovým ratingem BBB–. Celkem bylo přijato šest společností, z nichž čtyři, včetně Hynixu, patřily do skupiny Hyundai ( 52 ). ES zjistilo, že nákup dluhopisů KDB jako součásti tohoto programu představoval finanční příspěvek od vlády, která poskytla výhodu Hynixu.

(54)

Skupina odborníků zjistila, že ES na základě důkazů, které mělo, vyvodilo přijatelný a odůvodněný závěr, že dluhopisový program KDB poskytoval výhodu Hynixu. Při tomto postupu ES připomenulo, že dluhopisový program KDB byl sám zřízen a účinně ručen korejskou vládou ( 54 ). Pokud však jde o výši výhody, uvádí zpráva odborné skupiny, že Komise měla ve věci právních předpisů WTO přezkoumat otázku dostupnosti alternativních měřítek.

(55)

Jak shledala odborná skupina, lze otázku výhody alespoň v případě státní záruky zkoumat z více než jednoho úhlu ( 55 ), a při uplatňování pokynů uvedených v článku 14 dohody má orgán provádějící šetření nárok na dostatečnou volnost ( 56 ). Dluhopisový program KDB například uvádí některé vlastnosti záruky, nakolik bylo celé opatření vytvořeno, sponzorováno a účinně ručeno korejskou vládou nebo veřejným subjektem korejské vlády. Tudíž jednou přijatelnou metodou šetření výše výhody takovéhoto opatření může být srovnání záruky poskytnuté vládou se srovnatelnou zárukou poskytnutou trhem. Dluhopisový program KDB je možné rovněž posoudit v souvislosti s čl. 6 písm. b) základního nařízení (který obecně odpovídá čl. 14 písm. b) dohody), který se týká státních půjček, a čl. 6 písm. c) základního nařízení (který obvykle odpovídá čl. 14 písm. c) dohody), který se týká státní záruky za půjčku.

(56)

Komise přezkoumala důkazy v projednávané věci a posoudila, zda existuje jakékoli relevantní měřítko, vůči němuž by bylo možné vypočítat výši výhody. Vyhledávala ověřené důkazy o srovnatelné státní záruce nebo o „srovnatelné komerční půjčce“ nebo „srovnatelné komerční půjčce bez státní záruky“, kterou Hynix nebo jiná společnost v situaci srovnatelné s Hynixem uzavřela v příslušné době. Srovnatelnou komerční půjčkou by ideálně byla půjčka přibližně stejné velikosti, týkala by se stejného nebo podobného sektoru hospodářské činnosti, jako je pojištění vývozního úvěru, a byla by uzavřena přibližně ve stejnou dobu. Nemohla by zahrnovat žádnou státní záruku, výslovnou nebo nepřímou, a musela by se týkat společnosti ve srovnatelné finanční situaci jako Hynix.

(57)

Po provedení tohoto přezkoumání Komise určila, že komerční měřítko, které by splňovalo tato kritéria, nebylo v projednávané věci k dispozici. Samotný Hynix neprodával žádné firemní dluhopisy na komerčním trhu v době, kdy se zúčastnil dluhopisového programu KDB. Ve skutečnosti jedním z prahových kritérií účasti v dluhopisovém programu KDB bylo, že dotyčná společnost nemohla získat půjčky nebo prodávat půjčky na běžném komerčním trhu. Kromě toho v 53. bodě odůvodnění konečného nařízení Hynix neposkytl žádné informace o tom, že by se pokoušel o vstup na zahraniční dluhové trhy v tomto období. Kromě toho ze skutečnosti, že mezinárodní ratingová agentura Standard and Poor’s snížila stupeň hodnocení dluhu Hynixu na spekulativní rating „B–“, je nepravděpodobné, že by Hynix byl schopen vstoupit na zahraniční dluhopisové nebo úvěrové trhy, i kdyby se o to pokoušel. Dokonce samotná korejská vláda poznamenala v lednu 2001, že Hynix byl „ve stavu technické platební neschopnosti“ ( 57 ).

(58)

Kromě toho další půjčka Hynixu během období, kdy KDB konvertovala splatné dluhopisy Hynixu, nemůže sloužit jako základ pro stanovení toho, zda existuje výhoda Hynixu. Z důvodů uvedených v 17. až 22. bodě odůvodnění nemohou půjčky poskytnuté jako součást syndikátní půjčky sloužit jako vhodný základ pro srovnání. Půjčky poskytnuté podle syndikátní půjčky byly tak narušeny státním zásahem do této půjčky, že nemohou sloužit jako přijatelné komerční měřítko, kterým se dá stanovit výše výhody nebo zda výhoda vznikla. V tomto ohledu Komise připomíná, že vznik samotné syndikátní půjčky byl umožněn tím, že korejská vláda zrušila úvěrové limity pro tři hlavní účastníky půjčky. Kdyby se tyto tři banky nepodílely na syndikátní půjčce, není jisté, zda by půjčka vůbec existovala, vzhledem k tomu, že by byla významně nekrytá ( 58 ).

(59)

Dále konvertibilní dluhopisy nakoupené soukromými subjekty jako součást restrukturalizačního programu z května 2001 nemohou sloužit jako měřítko, protože i když existující informace nebyly na dostatečné úrovni, aby zjistily pověření nebo pokyn, naznačují stupeň státního zásahu, na jehož základě není účast soukromých věřitelů vhodným měřítkem komerční přijatelnosti nákupů konvertibilních dluhopisů: samotné věřitelské banky potvrdily v prohlášení Creditor Financial Institution ze dne 7. května 2001, že Hynix nebyl v květnu 2001 schopen splácet své dluhy ( 59 ), a korejská vláda byla značně zapojena do kontroly při dokončování nabídky konvertibilních dluhopisů v květnu 2001, kdy šla až tak daleko, že se vysoký úředník FSS účastnil zasedání rady věřitelů v březnu 2001 ( 60 ). Dále srovnatelná komerční půjčka, která by mohla sloužit jako měřítko, je taková, kterou lze uzavřít přibližně ve stejnou dobu; nabídka konvertibilních dluhopisů se uskutečnila pět měsíců po dluhopisovém programu KDB, kdy jak finanční situace Hynixu, tak stav trhu s DRAM byly významně odlišné.

(60)

Jak již bylo uvedeno výše ( 61 ), žádné jiné srovnatelné komerční měřítko nebylo ve skutečnosti na trhu dostupné. Naopak dostupné informace naznačují, že Hynix by nebyl na trhu získal příslušné finanční prostředky.

(61)

Komise by proto mohla učinit přijatelný a objektivní závěr, že v tomto případě skutečně není k dispozici alternativní komerční měřítko. Proto Komise za těchto okolností zjišťuje, že výše výhody Hynixu nemohla překročit úplnou výši finančních prostředků, které Hynix získal jako výsledek fungování dluhopisového programu KDB, plus úrok z úroků a náklady na vymáhání dluhu nebo na pokus o vymáhání dluhu v případě neplnění. Vzhledem k tomu, že neexistují spolehlivé informace o těchto dalších pozdějších nákladech, uchýlila se Komise k plné výši finančních prostředků. Komise se domnívá, že tento závěr je plně podpořen jejími (nezměněnými) zjištěními, pokud jde o finanční situaci a hodnotu Hynixu a situaci na trhu s DRAM a na finančních trzích, a že závěr je v souladu se základním nařízení a pokyny.

(62)

Avšak Komise, přihlížejíc k úvahám odborné skupiny WTO, rovněž výjimečně a pouze z tohoto důvodu posoudila, zda i přes neexistenci žádných relevantních měřítek existuje něco, co by mohlo sloužit jako základ pro zprostředkované měřítko, případně upravené tak, aby se zohlednily konkrétní okolnosti v tomto případě. Takové zprostředkované měřítko by například mohlo být vypočítáno podobně, jako je uvedeno v 45. a 46. bodě odůvodnění, pokud jde o záruku KEIC.

(63)

Pro účely tohoto výpočtu, a jak navrhla korejská vláda, použila Komise jako úvěruschopnou sazbu pro půjčky KRW sazbu IMF International Financial Statistics na krátkodobé půjčky v KRW, která činila 7,7 %. Míry výpadku jak pro úvěruschopné, tak neúvěruschopné společnosti pro období předmětného opatření byly převzaty od Moody’s Investor Services (0,13 % respektive 34,37 %). To vedlo k celkové úrokové sazbě 63,89 %. Naproti tomu průměrná úroková sazba, kterou platil Hynix na předmětné dluhopisy KDB, činila 12,7 %, tj. celkový rozdíl úrokové sazby činil 51,19 %.

(64)

Posuzováním finančního příspěvku jako opakující se subvence, než jako jednorázové subvence, která má být rozložena po určité období, a uplatnění tohoto modelu na výpočet výše výhody v posuzovaném finančním příspěvku by vedlo k výhodě ve výši 626,9 miliard KRW, což by vedlo k vyrovnatelné subvenci rozčleněné na obrat ve výši 11,8 %, místo 4,9 %, které původně vypočítala Komise. Proto má Komise za to, že její původní přístup byl a je přijatelný v tomto případě, protože rozdíl v úrokové sazbě by dal mnohem vyšší výhodu než jednoduché rozložení nominální částky do celého období. Za těchto okolností použila Komise ze dvou možností tu konzervativnější, aby se ujistila, že nestanovila nepřiměřenou výši subvence, a bude považovat nominální výši půjčky za základ pro horní hranici maximální výše výhody.

(65)

Považuje-li se objem peněžních prostředků, které Hynix získal v důsledku fungování dluhopisového programu KDB jako horní hranici maximální výše výhody, Komise zjišťuje, že výše výhody Hynixu v předmětném finančním příspěvku hodnoty obratu byla 4,9 %.

Záchranný balíček z října 2001, který zahrnoval kapitalizaci pohledávky, druhou konverzi dluhu a poskytnutí nové půjčky ve výši 658 miliard KRW

(66)

Skupina odborníků shrnula fakta týkající se restrukturalizačního programu z října 2001 takto:

„7.111. Pátým a konečným programem, který byl považován za subvenci, byl restrukturalizační program z října 2001. Dne 4. října 2001, byl vytvořen druhý Hynix CFIC v souladu s ustanoveními Zákona na podporu restrukturalizace korporací („CRPA“, Corporate Restructuring Promotion Act). CRPA byl přijat v srpnu 2001 a jeho účelem bylo usnadnit firemní restrukturalizaci, která předtím vycházela z ujednání mezi věřitelskými bankami a dotčenými společnostmi. CFIC zahrnoval sto deset finančních institucí, včetně sedmnácti bank a patnácti investičních fondů. Rozhodnutí CFIC byla přijímána 75procentní většinou. Hlasy byly rozdělovány v poměru závazku každé instituce vůči celkovým půjčkám poskytnutým Hynixu. Každá finanční instituce, která uplatňovala svá nesouhlasná práva, když nesouhlasila s usnesením CFIC, by byla natrvalo vyloučena z CFIC. Na svém druhém zasedání konaném dne 31. října 2001 rozhodl CFIC „o druhém restrukturalizačním balíčku“ pro Hynix. Byla navržena následující opatření:

a) poskytnutí nové půjčky Hynixu ve výši 1 bilionu KRW s úrokovou sazbou 7 procent;

b) kapitalizace pohledávky poskytnutím dluhopisů konvertovatelných na akcie;

c) prodloužení doby splatnosti existujících půjček do 31. prosince 2004, konverze splatných firemních dluhopisů do firemních dluhopisů s tříletou splatností a s úrokovou sazbu 6,5 procenta a úprava úrokových sazeb zbývajících půjček v korejské měně na 6 procent.

7.112. Finanční instituce dostaly na jednání dne 31. října od CFIC tři možnosti. První možností bylo souhlasit s návrhy poskytujícími novou půjčku a s účastí v kapitalizaci pohledávky („opce 1“). Za druhé banky, které se nechtěly zapojit do nové půjčky, musely kapitalizovat 28,5 procent svých úvěrů do vlastního kapitálu a odpustit zbytek dluhu Hynixu („opce 2“). Za třetí CFIC rovněž rozhodl, že ty banky, které namítaly proti opatřením a použily svá nesouhlasná práva, by měly své půjčky odkoupit zpět za likvidační hodnotu stanovenou společností Arthur Andersen, která byla v té době pověřena realizací studií o finanční situaci Hynixu („opce 3“).

7.113. Nicméně pouze šest bank souhlasilo s poskytnutím nového úvěru ve výši 658 miliard KRW místo plánovaného 1 bilionu KRW. Tyto banky přeměnily významnou část svých půjček na vlastní kapitál. Do těchto tak zvaných bank opce 1 patřily: KEB, Woori Bank, Chohung Bank, KDB, NACF a Citibank ( 62 ). Osm bank odmítlo poskytnout nové půjčky, takže přeměnily přibližně jednu třetinu svých půjček na vlastní kapitál a zbytek odepsaly jako ztrátu. Zbývající banky namítaly proti restrukturalizaci a rozhodly se pro likvidační hodnotu svých půjček a musely odepsat zbývající pohledávku jako ztrátu. Na zbývající půjčky bank první kategorie se vztahovalo prodloužení jejich splatnosti a snížení úrokových sazeb, jak je vysvětleno výše ( 63 ). ES považovalo účast šesti bank opce 1 v restrukturalizačním programu z října 2001 za finanční příspěvek vlády, který poskytl výhodu Hynixu. Míra subvencování restrukturalizačního programu z října 2001 byla vypočítána na 19,4 procenta.

(67)

Skupina odborníků zjistila, že ES na základě důkazů, které mělo, vyvodilo přijatelný a odůvodněný závěr, že restrukturalizační program z října 2001 poskytl výhodu Hynixu ( 64 ). Pokud však jde o výši výhody, uvádí zpráva odborné skupiny, že Komise měla ve věci právních předpisů WTO přezkoumat otázku dostupnosti alternativních měřítek.

Kapitalizace pohledávky

(68)

Jak shledala odborná skupina, v přístupu k otázce výhody v případě poskytnutí vlastního kapitálu státem a při provádění pokynů obsažených v článku 14 dohody má orgán provádějící šetření nárok na značnou volnost ( 65 ). Komise se domnívá, že kapitalizace pohledávek v restrukturalizačním programu z října 2001 může být posuzována v souvislosti s čl. 6 odst. 1 základního nařízení (který obecně odpovídá čl. 14 písm. a) dohody), který se týká poskytnutí vlastního kapitálu státem v rozporu s běžnou investiční praxí, včetně předpisu o rizikovém kapitálu nebo o soukromých investorech na území příslušného členského státu. Komise poznamenává, že na rozdíl od písmen b) a c) písmeno a) neobsahuje žádnou závěrečnou větu poskytující další návod na to, jak se má vypočítat výše výhody.

(69)

Komise přezkoumala důkazy, aby posoudila, zda existuje jakékoli relevantní měřítko, vůči němuž by bylo možné vypočítat výši výhody. Vyhledávala ověřené důkazy o srovnatelném soukromém poskytnutí kmenového kapitálu, který by Hynix nebo jiná společnost v situaci srovnatelné s Hynixem uzavřela v příslušné době. Srovnatelné poskytnutí vlastního kapitálu by ideálně bylo přibližně ve stejné výši, týkalo by se stejného nebo podobného sektoru hospodářské činnosti a bylo by uzavřeno přibližně ve stejnou dobu. Nemohlo by zahrnovat žádnou státní záruku, výslovnou nebo nepřímou, a muselo by se týkat společnosti ve srovnatelné finanční situaci jako Hynix.

(70)

Po provedení tohoto přezkoumání Komise určila, že neexistují spolehlivé informace týkající se těchto záležitostí. Komise nezjistila žádné takové měřítko, pokud jde o samotný Hynix. Vlastní kapitál poskytnutý Hynixu byl obecně poskytnut buď korejskou vládou, nebo bankami, které byly pověřeny nebo řízeny korejskou vládou.

(71)

Kromě toho na trhu nebylo ve skutečnosti k dispozici žádné jiné srovnatelné komerční měřítko. Naopak dostupné informace naznačily že Hynix by nebyl získal příslušné finanční prostředky na trhu. Jak poznamenává 103. bod odůvodnění konečného nařízení, udělil v říjnu 2001 Hynixu Standard & Poor’s rating „SD“ (selective default). Hynix přestal splácet úroky ze syndikátní půjčky v květnu 2001 a několik věřitelských bank zvýšilo své rezervy na úvěrové ztráty, pokud jde o Hynix již v květnu 2001 a pak opět v říjnu 2001 před tím, než byla zavedena posuzovaná opatření. Šest bank dotčených opatřeními z října 2001 interně zařadilo Hynix z kategorie „nejisté“ do kategorie „pochybné“ a banky opce 2 zapojené do kapitalizace pohledávky dostaly malou možnost: buď si vzaly akcie, nebo prakticky úplně odepsaly dluhy Hynixu. Návrh korejské vlády, aby jako výše výhody sloužil rozdíl mezi zaplacenou kapitalizovanou cenou a tržní cenou, ignoruje realitu vysoce nepříznivé finanční situace Hynixu; nikdo by neinvestoval do společnosti s ratingem SD. Tímto se potvrzují závěry uvedené ve 101. až 112. bodě odůvodnění konečného nařízení podporující zjištění, že Hynix neměl na komerčním trhu žádné srovnatelné financování vlastního kapitálu, které by mohlo sloužit jako měřítko.

(72)

Komise by proto mohla učinit přijatelný a objektivní závěr, že v tomto případě skutečně není k dispozici alternativní komerční měřítko. Proto Komise za těchto okolností zjišťuje, že výše výhody Hynixu nemohla překročit úplnou výši finančních prostředků, které Hynix získal jako výsledek operace kapitalizace pohledávky v rámci restrukturalizačního programu z října 2001. Komise se domnívá, že tento závěr je plně podpořen jejími (nezměněnými) zjištěními, pokud jde o finanční situaci a hodnotu Hynixu a situaci na trhu s DRAM a na finančních trzích, a že závěr je v souladu se základním nařízení a pokyny.

(73)

Avšak Komise, přihlížejíc k úvahám odborné skupiny WTO, rovněž výjimečně a pouze z tohoto důvodu posoudila, zda i přes neexistenci žádných relevantních měřítek existuje jiná metoda, kterou by se dala upravit výše výhody, aby zohlednila konkrétní okolnosti tohoto případu. Komise má za to, že neúvěruschopná analýza realizovaná ohledně závazků nemůže poskytnout vhodnou základnu pro srovnání, právě protože se tento konkrétní finanční příspěvek týká vlastního kapitálu, který je naprosto jiným typem opatření, než jsou závazky.

(74)

Komise vzala do úvahy možnost, že v konkrétních okolnostech současného přehodnocení je zapotřebí zohlednit náklady příjemce při přijetí finančního příspěvku. Komise poznamenává, že k přezkumu případných nákladů na kapitalizaci z pohledu příjemce je třeba vzít do úvahy povinnosti uložené společnosti při vydávání kmenových akcií. Komise v tomto ohledu poznamenává, že injekce do kmenového akciového kapitálu obvykle neukládají společnosti konkrétní povinnosti, protože neexistuje ani pevná sazba návratnosti, kterou musí společnost dosáhnout, ani se ve skutečnosti nemusí provádět žádné platby. Společnost má však přinejmenším teoretickou povinnost rozdělit svůj zisk nebo jeho část akcionářům; poměr kapitálové návratnosti (dále jen „ROE“) by mohl poskytnout určitý náznak výše návratnosti, která se očekává, že společnost poskytne svým akcionářům, a mohl by se použít při výpočtu výše výhody poskytnuté Hynixu. Avšak ROE Hynixu pro rok 2001 činil minus 96,75 %, jak bylo vypočteno odkazem na její účetní závěrku pro tento rok. Proto není na základě objektivního zhodnocení finančního postavení Hynixu v době kapitalizace pohledávky myslitelné očekávat, že by Hynix byl schopen rozdělit jakoukoli návratnost svým akcionářům za příslušný rok. Tudíž když použijeme ROE jako měřítko, stále by se došlo k závěru, že celá částka kapitalizované pohledávky představuje vyrovnatelnou subvenci.

(75)

Komise rovněž přezkoumala, zda Hynix vynaložil náklady spojené s tím, že se musel vzdát svých vlastnických podílů v důsledku kapitalizace, nebo náklady Hynixu z potenciálního zředění cen akcií v důsledku vydání nových akcií ( 66 ). Komise na základě svého přezkumu existujících důkazů nevěří, že by se čistá výhoda Hynixu z celé kapitalizace pohledávky zmenšila v důsledku vydání nových akcií. V tomto ohledu se Komise domnívá, že je nezbytné zjistit, jaký dopad měla kapitalizace pohledávky na finanční situaci Hynixu.

(76)

Jako hraniční záležitost je důležité zjistit, že toto nebyla přímá kapitálová infuze. Základní výhoda Hynixu vycházela z masivní částky dluhu, který byl vymazán v důsledku kapitalizace, zejména částky 2,483 miliardy KRW. To zbavilo Hynix povinnosti splatit jakoukoli částku jistiny a zaplatit úroky. Místo toho se tato ohromná částka dluhu nahradila kmenovými akciemi vydanými pro věřitelské banky opce 1. Hynixu však nevznikly žádné skutečně měřitelné náklady z vydání nových akcií. Zatímco hodnoty existujících akcií byly zředěny v důsledku emise, tento postup vůbec neměl žádný dopad na rozvahu Hynixu. Výsledkem nebyly žádné úbytky hotovosti (kromě výdajů spojených s vydáním nových akcií) a nezavazoval Hynix k žádným hotovostním platbám v budoucnu, jak by to bylo v případě dluhových nástrojů.

(77)

Proto v souvislosti se všemi těmito aspekty, a protože Hynix nenahlásil žádné náklady spojené s vydáním kmenových akcií, je vhodným přístupem ke stanovení výhody z kapitalizace pohledávky zohlednit celou částku kapitalizace. To představuje celkovou výhodu Hynixu ve výši 358,2 miliardy KRW a vyrovnatelnou subvenci rozpočítanou na obrat ve výši 9,6 %.

Konverze dluhu a nová půjčka

(78)

Komise se domnívá, že konverzi dluhu a novou půjčku v restrukturalizačním programu z října 2001 je možné posuzovat v souladu s čl. 6 písm. b) základního nařízení (který obecně odpovídá čl. 14 písm. b) dohody), který se týká částky, kterou by společnost zaplatila za srovnatelnou komerční půjčku, kterou by mohla skutečně získat na trhu.

(79)

Komise přezkoumala důkazy, aby posoudila, zda existuje jakékoli relevantní měřítko, vůči němuž by bylo možné vypočítat výši výhody. Vyhledávala ověřené důkazy o srovnatelné komerční půjčce, kterou by Hynix nebo jiná společnost v situaci srovnatelné s Hynixem uzavřela v příslušné době. Srovnatelná komerční půjčka by ideálně byla přibližně ve stejné výši, týkala by se stejného nebo podobného sektoru hospodářské činnosti a byla by uzavřena přibližně ve stejnou dobu. Nemohla by zahrnovat žádnou státní záruku, výslovnou nebo nepřímou, a musela by se týkat společnosti ve srovnatelné finanční situaci jako Hynix.

(80)

Dluhopisy zakoupené jako součást restrukturalizačního programu z května 2001 nemohou sloužit jako základ pro stanovení komerční přiměřenosti nové půjčky a konverze dluhu, protože finanční situace Hynixu se mezi květnem a říjnem 2001 podstatně zhoršila. Proto tyto dvě situace nelze považovat za srovnatelné.

(81)

Po provedení tohoto přezkumu Komise zjistila, že neexistují spolehlivé informace týkající se těchto záležitostí. Komise nezjistila žádné takové měřítko, pokud jde o samotný Hynix. Půjčky poskytnuté Hynixu byly obecně poskytnuty buď korejskou vládou, nebo bankami, které byly pověřeny nebo řízeny korejskou vládou.

(82)

Jak již bylo uvedeno výše ( 67 ), žádné jiné srovnatelné komerční měřítko nebylo ve skutečnosti na trhu dostupné. Naopak dostupné informace naznačují, že Hynix by nemohl na trhu získal příslušné finanční prostředky.

(83)

Komise by proto mohla učinit přijatelný a objektivní závěr, že v tomto případě skutečně není k dispozici alternativní komerční měřítko. Proto Komise za těchto okolností zjišťuje, že výše výhody Hynixu nemohla překročit úplnou výši finančních prostředků, které Hynix získal jako výsledek operace kapitalizace pohledávky a nové půjčky v rámci restrukturalizačního programu z října 2001. Komise se domnívá, že tento závěr je plně podpořen jejími (nezměněnými) zjištěními, pokud jde o finanční situaci a hodnotu Hynixu a situaci na trhu s DRAM a na finančních trzích, a že závěr je v souladu se základním nařízení a pokyny.

(84)

Avšak Komise, přihlížejíc k úvahám odborné skupiny WTO, rovněž výjimečně a pouze z tohoto důvodu posoudila, zda i přes neexistenci žádných relevantních měřítek existuje jiná metoda, kterou by se dala upravit výše výhody, aby zohlednila konkrétní okolnosti tohoto případu. V tomto ohledu se použila stejná metodika, jak je uvedená v 45. a 46. bodě odůvodnění, k výpočtu výhody, které se Hynixu dostalo v rámci těchto dvou opatření.

(85)

Pro účely tohoto výpočtu použila Komise jako úvěruschopnou sazbu půjček v KRW průměrnou úrokovou sazbu pro firemní dluhopisy s investičním stupněm Bank of Korea v roce 2001, která byla 11,38 %. Míra výpadků jak úvěruschopných, tak neúvěruschopných společností v období předmětných opatření byla převzata z Moody’s Investor Services. Míra výpadků neúvěruschopné společnosti činila v roce 2001 za období tří let (doba splatnosti nové půjčky a konverze) 57,97 %, zatímco míra výpadků úvěruschopné společnosti za období tří let činila v roce 2001 0,94 %. To vedlo k celkové úrokové sazbě 48,22 %. Naproti tomu úroková sazba hrazená Hynixem u nové půjčky byla 7 % a při konverzi 6,5 %, tj. rozdíl v úrokové sazbě ve výši 41,2 % respektive 41,7 %.

(86)

Posuzováním finančního příspěvku jako spíše opakující se subvence než jako jednorázové subvence, která má být rozložena po určité období, a uplatnění tohoto modelu na výpočet výše výhody v posuzovaném finančním příspěvku by vedlo k výhodě ve výši 271,5 miliard KRW pro novou půjčku a 761,4 miliard KRW pro konverzi. To by představovalo vyrovnatelné subvence rozložené na obrat ve výši 6,8 % pro novou půjčku a 19,1 % pro konverzi, ve srovnání se 3,5 % pro obrat respektive 9,8 % pro novou půjčku, jak původně vypočítala Komise. Proto se Komise domnívá, že její původní přístup byl a je v tomto případě přijatelný, protože rozdíl v úrokové sazbě by dal mnohem vyšší výhodu než jednoduché rozložení nominální částky do celého období. Za těchto okolností použila Komise ze dvou možností tu konzervativnější, aby se ujistila, že nestanovila nepřiměřenou výši subvence, a bude považovat nominální výši půjčky za základ pro horní hranici maximální výše výhody. Na základě těchto úvah Komise určila, že výhoda Hynixu v hodnotě obratu je u obou opatření 13,3 %.

(87)

Je třeba poznamenat, že ve vztahu ke konverzi dluhu nebyla, na rozdíl od 166. bodu odůvodnění konečného nařízení, odečtena částka konvertibilních dluhopisů zakoupená bankami opce 1, protože opatření z května 2001 nejsou již dále vyrovnávána.

Celková subvence záchranného balíčku z října 2001

(88)

Mělo se za to, že výše subvence takto vypočítaná pro kapitalizaci pohledávky, kapitalizaci dluhu a novou půjčku poskytla velkou jednorázovou výhodu a byla rozložena do pětiletého období odpovídajícímu obvyklému období pro odpisy majetku ve výrobním odvětví DRAM. Výsledná výše byla poté rozložena na obrat Hynixu během období šetření a byl připočítán úrok na základě průměrné komerční sazby uplatňované v Koreji během období šetření. Přezkoumaná výše vyjádřená valoricky je 22,9 %.

Celková výše subvence

(89)

Výpočet celkové výše subvence byl tedy přezkoumán na základě doporučení odborné skupiny a je nyní následující:



Druh subvence

Prodlou-žení D/A

Dluhopisový program KDB

Nákup konvertibilních dluhopisů z května 2001, kapitalizace pohledávky

Záchranný balíček z října 2001

CELKEM

5,1 %

4,9 %

0 %

22,9 %

32,9 %

ÚjmaÚvod

(90)

Tato část uvádí přehodnocená zjištění založená na doporučení ve zprávě odborné skupiny týkající se vyhodnocení faktoru „mzdy“ jako relevantního faktoru ovlivňujícího stav výrobního odvětví Společenství ve smyslu čl. 8 odst. 5 základního nařízení (které obecně odpovídá článku 15.4 dohody).

(91)

Veškerá ostatní zjištění týkající se újmy zůstávají taková, jak byla stanovena v původním šetření a jak byla uvedena v prozatímním nařízení a v konečném nařízení.

Mzdy

(92)

V původním šetření ES posoudilo a vyhodnotilo faktor mezd, ale zjistilo, že mzdy nejsou relevantní pro stanovení újmy. Skupina odborníků však zjistila, že:

„bez písemných záznamů o analytickém procesu provedeném orgánem provádějícím šetření za účelem vyhodnocení „mezd“ nemůžeme přezkoumat, zda bylo poskytnuto přiměřené a odůvodněné vysvětlení toho, jak fakta podporují stanovení újmy, kterou provedlo ES, a tudíž zda bylo určení v souladu s článkem 15.4. Bez těchto písemných záznamů jsme přinuceni se pustit do následně zformulované spekulace o myšlenkovém procesu, jehož prostřednictvím orgán provádějící šetření dospěl ke svým konečným závěrům. Domníváme se, že standard přezkumu v článku 11 Ujednání o řešení sporů nám zabrání v tom, abychom se pustili do takové činnosti“ ( 68 ).

Skupina odborníků tudíž vyvodila závěr, že ES nepostupovalo v souladu s článkem 15.4 dohody, když nevyhodnotilo faktor „mezd“ při zkoumání vlivu subvencovaného dovozu na stav domácího výrobního odvětví ( 69 ).

(93)

V souvislosti se zjištěními odborné skupiny Komise, která opět přezkoumala existující informace týkající se mezd ve Společenství, jak izolovaně, tak i společně s jinými faktory újmy uvedenými v čl. 8 odst. 5 základního nařízení, poskytuje na tomto místě písemný záznam o svém vyhodnocení faktoru mezd.

(94)

Komise přezkoumala průměrné mzdové náklady na zaměstnance ve výrobním odvětví Společenství během období šetření a ve třech předchozích letech. Indexované výsledky jsou uvedeny v následující tabulce ( 70 ).



Průměrné mzdové náklady na zaměstnance

1998

1999

2000

2001 (období šetření)

Index

100

99

115

109

(95)

Tabulka ukazuje, že průměrné mzdové náklady výrobního odvětví Společenství byly během posuzovaného období různé, protože se v průběhu období snižovaly a zvyšovaly. V roce 2000 se zvýšily o 15 %. V roce 2001 se ve srovnání s rokem 1998 zvýšily o 9 %. Celkově bylo zvýšení nižší než nárůst celkových hodinových mzdových nákladů v eurozóně během tohoto období ( 71 ). Tudíž v oblasti mezd se neobjevil nezvyklý vývoj během posuzovaného období a jakýkoli směr vývoje měl pouze velmi omezený dopad na finanční situaci domácího výrobního odvětví jako celku ( 72 ).

(96)

Kromě toho Komise poznamenává, že DRAM jsou kapitálově náročné výrobky, a tudíž pracovní síly mohou mít pouze omezený příspěvek na jejich úplné výrobní náklady (viz rovněž 41. bod odůvodnění výše). Tudíž toto relativně malé zvýšení mezd stěží ovlivnilo celkovou finanční situaci výrobního odvětví Společenství.

(97)

Vzhledem k zanedbatelnému vlivu není posouzení faktoru mezd společně s jinými faktory uvedenými v čl. 8 odst. 5 základního nařízení) takové, aby změnilo závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ( 73 ).

Závěr

(98)

Na základě výše uvedených faktů je potvrzen závěr uvedený ve 188. bodě odůvodnění konečného nařízení, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 8 základního nařízení.

Příčinné souvislostiÚvod

(99)

Tato část uvádí přehodnocená zjištění na základě doporučení zprávy odborné skupiny týkající se nepřičítání jakékoliv újmy způsobené jinými faktory dovozu subvencovaných výrobků (zejména pokles poptávky, nadbytečná kapacita a jiný dovoz nesubvencovaných výrobků) ve smyslu čl. 8 odst. 7 základního nařízení. Zjištění odborné skupiny uvedené v odstavci 7.437 její zprávy předem nevylučuje závěr příčinného vztahu mezi dovozem subvencovaných výrobků a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, ale doplnilo, že je nezbytné uspokojivě vysvětlit povahu a rozsah poškozujících účinků těchto jiných faktorů, nejlépe pomocí kvantitativní analýzy odlišené od účinků dovozu subvencovaných výrobků.

Pokles (snížení) poptávky a hospodářský pokles

(100)

Ustanovení čl. 8 odst. 7 základního nařízení (které obecně odpovídá článku 15.5 dohody) vyžaduje přezkoumání všech jiných známých faktorů, než je dovoz subvencovaných výrobků, které zároveň poškozují výrobní odvětví Společenství, a nepřisuzovat újmu způsobenou těmito jinými faktory dovozu subvencovaných výrobků. Jedním zmiňovaným faktorem je „snížená poptávka“.

(101)

Skupina odborníků zjistila v odstavci 8.1 písm. e) své zprávy, že ES se neujistilo, že se újma způsobená „poklesem poptávky“ nepřičítala dovozu subvencovaných výrobků. Tento závěr byl vyvozen v souvislosti se zjištěními odborné skupiny v odstavcích 7.411 až 7.414 její zprávy, která považují „pokles poptávky“ za synonymní se „všeobecným hospodářským poklesem“.



Spotřeba ES

1998

1999

2000

2001 (období šetření)

DRAM v '000 Mbitů

16 593 400

28 961 100

45 873 600

68 967 600

Index

100

175

276

416

(102)

Komise má za to, že v případě, kdy jsou ostatní věci stejné, lze poptávku (tj. ochota a schopnost získat množství konkrétního zboží) běžně považovat za rovnocennou se spotřebou (tj. skutečný fyzický proces používání zboží bez ohledu na obchodní úroveň). Výše uvedená tabulka uvádí spotřebu ES během příslušného období v Mbitech. Použití měrných jednotek nebylo zpochybněno před odbornou skupinou. Z výše uvedené tabulky se zdá, že z důvodu toho, že se během posuzovaného období spotřeba DRAM ve Společenství neustále a významně zvyšovala, je nesprávné tvrdit, že se úroveň poptávky po DRAM ve Společenství ve stejném období snížila. Tudíž veškerá relevantní argumentace týkající se účinku „poklesu poptávky“ na poškozující situaci výrobního odvětví Společenství (zejména jejich ceny) vznesené korejskou vládou a Hynixem jsou bezpředmětné, protože jak je uvedeno výše, úroveň poptávky se zvýšila. Pokud jde o tvrzení korejské vlády a Hynixu, že údajný pokles poptávky ovlivnil ceny výrobního odvětví Společenství, je nepodložené v souvislosti se skutečností, že nedošlo k poklesu úrovně poptávky. Naopak, dovoz subvencovaných výrobků měl významný dopad na ceny výrobního odvětví Společenství, a tudíž na jeho poškození (viz 191. a 192. bod odůvodnění konečného nařízení).

(103)

Hynix a korejská vláda poznamenaly, že celosvětová poptávka po DRAM rostla v roce 2001 pouze o 59 % ve srovnání s průměrnou meziroční mírou růstu 75 %, a zjevně tvrdily, že v letech 2000–2001 došlo k významnému zpomalení míry růstu poptávky (viz 193. bod odůvodnění konečného nařízení). Komise nesouhlasí. Hynix a korejská vláda správně poukazují na to, že trh DRAM je cyklický (viz 193. bod odůvodnění konečného nařízení). Avšak na cyklických trzích se míra růstu poptávky mezi jednotlivými roky značně liší a bylo by nerozumné očekávat, aby míra růstu poptávky v konkrétním roce odrážela průměrnou míru růstu poptávky za celý obchodní cyklus. Přijatelným způsobem posouzení, zda tempo poptávky se v letech 2000–2001 významně zpomalilo při zohlednění cyklické povahy trhu, by bylo porovnat míru růstu poptávky v období 2000–2001, které představovalo nejnižší cyklický bod, s průměrným růstem poptávky během nejnižších bodů v předchozích cyklech. Jak Hynix, tak korejská vláda nepředložily žádné argumenty ani žádné údaje podporující takovéto srovnání. Proto důkazní záznamy nepodporují závěr, že v období 2000–2001 se výrazně zpomalila míra růstu poptávky, pokud jde o cyklickou povahu trhu s DRAM.

(104)

Rovněž se posoudilo, zda se míra růstu poptávky ve Společenství zpomalila v období 2000–2001 ve srovnání se skutečnými mírami růstu zaznamenanými v předchozích letech. Poptávka po DRAM ve Společenství, měřená spotřebou ES, se zvýšila o 75 % v období 1998–1999, o 58 % v období 1999–2000 a o 51 % v období 2000–2001. Tudíž, zatímco v posuzovaném období docházelo ke stálému zvyšování poptávky, bylo toto zvýšení následováno klesající tendencí. Nicméně míra růstu poptávky zůstávala v období šetření významná (51 %).

(105)

Klesající tendence v míře růstu poptávky byla výraznější mezi roky 1999 a 2000 (růst poptávky klesl o 17 procentních bodů) než mezi rokem 2000 a obdobím šetření (kdy růst poptávky klesl o 8 procentních bodů). Tento vývoj růstu poptávky musí být posouzen srovnáním s vývojem prodejních cen výrobního odvětví Společenství, primární příčinou újmy výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období (viz 188. bod odůvodnění konečného nařízení). Konkrétně v období 1999–2000 růst poptávky poklesl o značných 23 %, ale průměrná prodejní cena výrobního odvětví Společenství klesla pouze o 5 %. Naopak mezi rokem 2000 a obdobím šetření růst poptávky klesal mírně, o 12 %, ale průměrná prodejní cena výrobního odvětví Společenství prudce klesla o 77 % (viz 128. bod odůvodnění a příslušná tabulka prozatímního nařízení). Kdyby byl zpomalený růst poptávky příčinou újmy, bylo by lze očekávat, že prodejní ceny výrobního odvětví Společenství klesnou mnohem prudčeji v období, kdy růst poptávky klesal výrazněji. Důkazní záznamy nevykazují takovýto vztah mezi tendencemi v růstu poptávky a tendencemi v prodejních cenách výrobního odvětví Společenství. Je proto vyvozen závěr, že neexistuje zjevná souvislost mezi růstem poptávky a prodejní cenou výrobního odvětví Společenství, která by naznačovala, že zpomalený růst poptávky přispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(106)

Tento přístup je v souladu se zjištěními posledních odborných skupin WTO, které přezkoumávaly určení ohledně nepřičítání. Konkrétně odborné skupiny WTO potvrdily zjištění o nepřičítání tam, kde důkazní záznamy ukázaly, že dotčený faktor nemohl způsobit újmu, protože tendence v tomto faktoru byly nezávislé na trendech v základních ukazatelích domácího výrobního odvětví. Konkrétně v US-Steel odborná skupina shledala, že se zdálo, že fakta podporují zjištění orgánu provádějícího šetření ohledně tyčí válcovaných za tepla, že zvýšení nákladů nezpůsobilo újmu, protože tendence v provozním rozpětí (hlavní měřítko ziskovosti) nesouvisely s tendencemi v nákladech vynaložených na prodané zboží ( 74 ). Podobně i když odborná skupina učinila závěr, že zjištění orgánu provádějícího šetření ve věci nerezavějících ocelových tyčí týkající se poptávky jako faktoru újmy neuspokojilo požadavek na nepřičítání, poznamenala, že orgán provádějící šetření mohl splnit tento požadavek pomocí „odůvodněného a přiměřeného vysvětlení“, jednoduše poukázáním na to, že tendence v poptávce neměly žádnou souvislost s tendencemi v hlavní proměnné potvrzující stav domácího výrobního odvětví ( 75 ).

(107)

Proto je Komise toho názoru, že její nové určení uspokojí požadavek na nepřičítání podle čl. 8 odst. 7 základního nařízení (který obecně odpovídá článku 15.5 dohody), pokud jde o růst poptávky, tím, že ukazuje, že během posuzovaného období byly tendence v růstu poptávky nezávislé na tendencích prodejních cen výrobního odvětví Společenství. Komise je rovněž toho názoru, že její nové určení uspokojuje požadavek na nepřičítání, pokud jde o poklesy v úrovni poptávky, tím, že ukazuje, že během posuzovaného období nedošlo k žádným poklesům poptávky.

Nadbytečná kapacita

(108)

Skupina odborníků poznamenala v odstavci 7.421 své zprávy, že by otázka oddělení a odlišení vlivů nadbytečné kapacity při stlačování cen měla být řešena bez ohledu na to, komu se dává vina za takovou nadbytečnou kapacitu.

(109)

Komise poznamenává, že „nadbytečná kapacita“ není výslovně uvedená v čl. 8 odst. 7 základního nařízení (který obecně odpovídá čl. 15.5 dohody). Tento pojem je diskutován v prozatímním a konečném nařízení, protože se na něj odvolávají některé zúčastněné strany. Je to relativní pojem, protože se odvíjí od toho kolik kapacity je k dispozici a kolik kapacity se používá – tedy od úrovně poptávky. „Nadbytečná kapacita“ může tedy vzniknout buď z důvodu toho, že se zvýšila kapacita, nebo se snížila poptávka.

(110)

„Nadbytečnou kapacitu“ jako možný faktor újmy je možné přezkoumat v souvislosti se světovým trhem nebo v souvislosti s trhem ve Společenství. Komise posuzuje obě situace níže.

(111)

Jak bylo uvedeno ve 153. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v 197. bodě odůvodnění konečného nařízení, určitá celosvětová nadbytečná kapacita existovala po mnoho let, včetně posuzovaného období. Během posuzovaného období, a konkrétně na konci tohoto období vedoucímu k období šetření, nebyla zaznamenána žádná změna v této situaci nadbytečné kapacity. Tato celosvětová nadbytečná kapacita mohla tlačit na ceny během posuzovaného období, což mohlo přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Toto zjištění nebylo zpochybňováno žádnou dotčenou stranou.

(112)

Jak bylo však uvedeno ve 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byla celosvětová nadbytečná kapacita odhadnuta na přibližně 20 % trhu. Hynix zodpovídal za přibližně 17 % celosvětové výroby během období šetření. Vzhledem k tomu, že Hynix byl prakticky v úpadku během období šetření a byl udržován v činnosti pouze prostřednictvím subvencí poskytnutých korejskou vládou, je možné učinit závěr, že celosvětová situace v oblasti nadbytečné kapacity byla uměle udržována během subvencování Hynixu. Tudíž účinek celosvětové nadbytečné kapacity na poškozující situaci výrobního odvětví Společenství byl směřován pomocí dovozu subvencovaných výrobků Hynixu. Tento účinek byl analyzován ve 144. až 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a ve 191. a 192. bodě odůvodnění konečného nařízení. V tomto ohledu nelze účinek celosvětové nadbytečné kapacity vytvořené Hynixem považovat za faktor oddělený od účinků dovozu subvencovaných výrobků.

(113)

V každém případě, dokonce i když by účinek celosvětové nadbytečné kapacity mohl být posuzován odděleně od účinků dovozu subvencovaných výrobků, lze pozorovat následující. Informace z odpovědí z dotazníku čtyř výrobců DRAM, kteří spolupracovali v původním šetření (tj. Samsung, Hynix, Infineon a Micron, jež dohromady představovali přibližně 80 % celosvětového trhu DRAM) ukazuje, že se jejich celková kapacita v Mbitech zvýšila o 129 % mezi rokem 1999 a rokem 2000 a o 85 % mezi rokem 2000 a obdobím šetření. Jejich celková výroba v Mbitech se zvýšila o 124 % mezi roky 1999 a 2000 a o 81 % mezi rokem 2000 a obdobím šetření. Jinými slovy, kapacita a výroba čtyř hlavních celosvětových výrobců se mnohem více zvýšila mezi rokem 1999 a 2000, v dobrém roce, kdy si výrobní odvětví Společenství udrželo určitou cenovou stabilitu a mělo zisky, než mezi rokem 2000 a v období šetření (rok 2001), během něhož utrpělo výrobní odvětví Společenství významné ztráty z důvodu zhroucení cen (viz 128., 131. bod odůvodnění a příslušné tabulky prozatímního nařízení). Tudíž celosvětová nadbytečná kapacita během posuzovaného období významně nepřispěla, podle názoru Komise, ke zhroucení cen a k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství v období šetření.

(114)

Kromě toho důkazní záznamy ukazují, že nadbytečná kapacita Společenství nebyla faktorem újmy. Během období 1999-2000 se kapacita Společenství více než ztrojnásobila (zvýšila se o 252 %) a od roku 2000 do roku 2001 se téměř zdvojnásobila (zvýšila se o 92 %). Tyto přírůstky kapacity Společenství byly doprovázeny zvýšením výroby ve Společenství. I když se využití kapacity ve Společenství snížilo o 28 % od roku 1999 do roku 2000, zvedlo se o 4 % od roku 2000 do roku 2001 (viz 125. bod odůvodnění a příslušnou tabulku prozatímního nařízení).

(115)

Tendence v nadbytečné kapacitě (definované jako pravý opak využití kapacity) ukazují malou nebo žádnou korelaci s tendencemi prodejních cen výrobního odvětví Společenství. Zvláště v období 1999–2000 se nadbytečná kapacita Společenství zvýšila o 28 %, ale prodejní ceny výrobního odvětví Společenství se snížily pouze o 5 %. Od roku 2000 do roku 2001 se nadbytečná kapacita Společenství dále snížila o 4 %, ale prodejní ceny výrobního odvětví Společenství prudce klesly o 77 % (viz 125., 128. bod odůvodnění a příslušné tabulky prozatímního nařízení). Lze učinit závěr, že kdyby nadbytečná kapacita byla ve vzájemném vztahu s klesajícími cenovými úrovněmi, významné zvýšení v nadbytečné kapacitě v období 1999–2000 by mělo za následek významný pokles cen, zatímco zmenšení nadbytečné kapacity v období 2000-2001 by vedlo ke zvyšování cen nebo alespoň k určité míře cenové stability. Důkazní záznamy ukazují opak. Období 1999–2000 vykazuje mírný pokles cen navzdory významnému zvýšení nadbytečné kapacity, zatímco v období 2000 až 2001 došlo k podstatnému poklesu cen navzdory snížené nadbytečné kapacity. To je v příkrém rozporu s úzkým vzájemným vztahem mezi tendencemi v cenách dovozu subvencovaných výrobků a tendencemi v prodejních cenách výrobního odvětví Společenství. Ve skutečnosti v období 2000–2001 kopírovala tendence prodejních cen ve výrobním odvětví Společenství zcela dokonale tendenci v dovozních cenách subvencovaných výrobků: během tohoto období klesly prvně jmenované ceny o 74 % a posledně jmenované ceny o 77 % (viz 119. a 128. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(116)

Důkazní záznamy rovněž ukazují, že tendence v nadbytečné kapacitě Společenství nejsou v žádném vzájemném vztahu s tendencemi v hlavních ukazatelích stavu výrobního odvětví Společenství. Zejména v období 1999–2000 se zvyšovala ziskovost výrobního odvětví Společenství a návratnost investic a peněžních toků byly pozitivní, navzdory podstatnému zvýšení nadbytečné kapacity ve Společenství. Naopak, v roce 2001 výrobní odvětví Společenství utrpělo těžké ztráty a návratnost investic a peněžního toku byla záporná, navzdory snížení nadbytečné kapacity Společenství v období 2000–2001. Výkonnost výrobního odvětví Společenství během období 2000–2001, pokud jde o ziskovost, návratnost investic a peněžní tok, byla místo toho ve vzájemném vztahu s tendencemi v cenách dovozu subvencovaných výrobků během tohoto období. Jak bylo poznamenáno, v období 2000-2001, kdy výrobní odvětví společenství utrpělo těžké ztráty a záporný peněžní tok a návratnost investic, snížily se dovozní ceny subvencovaných výrobků o 74 %.

(117)

Hynix tvrdil, že nadbytečná kapacita Společenství představovala další známý faktor, který přispíval k podstatné újmě během posuzovaného období. Tendence v nadbytečné kapacitě nevykazují žádný nebo ukazují pouze zanedbatelný vzájemný vztah s tendencemi ve stavu výrobního odvětví Společenství. Komise proto vyvozuje závěr, že nadbytečná kapacita Společenství se nemůže považovat za faktor podstatné újmy výrobního odvětví Společenství. Vzhledem k tomu, že nadměrná kapacita Společenství neovlivnila nepříznivě stav výrobního odvětví Společenství, není nezbytné rozlišovat jakoukoli údajnou újmu způsobenou kapacitou od újmy způsobené dovozem Hynixu. Komise se domnívá, že toto zjištění je v souladu se zjištěními posledních odborných skupin WTO, které přezkoumávaly určení ohledně nepřičítání popsaného ve 106. bodě odůvodnění.

(118)

Jak bylo přezkoumáno, neexistuje prokázaná příčinná souvislost mezi nadbytečnou kapacitou a buď poklesem cen, nebo újmou výrobního odvětví Společenství. Naopak, výrobní odvětví Společenství zažilo několik vážných poklesů během roku 2001, což je stejné období, kdy předmětné dovozní ceny prudce klesly a kdy předmětné dovozní objemy dosáhly vrcholu průniku na trh Společenství. Tento rozdíl potvrzuje, že předmětné dovozní objemy a cenové dopady představují samostatnou a odlišnou příčinu podstatné újmy výrobního odvětví Společenství ve srovnání s nadbytečnou kapacitou.

Ostatní dovoz nesubvencovaných výrobků

(119)

Skupina odborníků v odstavci 7.426 své zprávy poznamenala, že neexistuje požadavek na posouzení nesubvencovaného dovozu na základě jednotlivých zemí. Skupina odborníků rovněž poznamenala v odstavci 7.435, že by mělo být poskytnuto uspokojivé vysvětlení povahy a rozsahu poškozujících účinků nesubvencovaného dovozu, jak jsou odlišeny od poškozujících účinků dovozu subvencovaných výrobků. Proto byly účinky dovozu nesubvencovaných výrobků přezkoumány společným posouzením dovozu z jiných zemí, než je Korea (např. Spojené státy, Japonsko a Tchaj-wan), a dovozem Samsungu. 151. bod odůvodnění prozatímního nařízení a 194. a 200. bod odůvodnění konečného nařízení uvádějí míry růstu dovozních objemů, podíl na trhu a průměrné ceny dovozu nesubvencovaných výrobků během posuzovaného období. Tyto údaje jsou převedeny níže do formy agregovaného indexu ( 76 ). Vzhledem k velmi omezenému počtu účastníků trhu s DRAM byly, z důvodu ochrany důvěrných informací, použity indexy k tomu, aby se ukázal vývoj tendencí.



 

1998

1999

2000

2001 (období šetření)

Nesubvencovaný dovoz v tisících Mbitů

100

142

166

233

Tržní podíl nesubvencovaného dovozu

100

81

60

56

Průměrná cena nesubvencovaného dovozu

100

89

104

48

(120)

Během posuzovaného období se dovoz nesubvencovaných výrobků zvýšil významně méně než dovoz subvencovaných výrobků, tj. o 133 % oproti 361 % (viz 177. bod odůvodnění a příslušná tabulka konečného nařízení). Je třeba poznamenat, že během stejného období se spotřeba Společenství zvýšila o 316 %. Tudíž zatímco míra růstu dovozu nesubvencovaných výrobků představovala pouze zlomek míry růstu spotřeby Společenství, dovoz subvencovaných výrobků se zvýšil výrazně nad spotřebu Společenství. Proto se během posuzovaného období podíl na trhu dovozu nesubvencovaných výrobků snížil o 44 %, zatímco tržní podíl dovozu subvencovaných výrobků se zvýšil o 20 % (viz 185. bod odůvodnění a příslušná tabulka konečného nařízení). Jestliže tržní podíl dovozu nesubvencovaných výrobků značně klesl během posuzovaného období, jak uvádějí výše uvedená fakta, je možné učinit závěr, že nepředmětný dovoz nepoškodil výrobní odvětví Společenství z důvodu účinku svého objemu.

(121)

Důkazní záznamy rovněž ukazují, že nepředmětný dovoz nepoškodil výrobní odvětví Společenství z důvodu svých cenových účinků. Během období šetření překročily ceny dovozu nesubvencovaných výrobků nejen ceny dovozu subvencovaných výrobků, ale rovněž prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. V období šetření byla průměrná cena dovozu nesubvencovaných výrobků o 19 % vyšší než průměrná cena dovozu subvencovaných výrobků a o 24 % vyšší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Společenství. Kromě toho ceny dovozu nesubvencovaných výrobků klesly během posuzovaného období, ale ne všude tak značně jako ceny dovozu subvencovaných výrobků a výrobního odvětví Společenství. Během posuzovaného období se zejména snížila průměrná cena dovozu nesubvencovaných výrobků o 52 %. Během tohoto období se naopak snížila průměrná cena dovozu subvencovaných výrobků o 80 % (viz 178. bod odůvodnění a příslušná tabulka konečného nařízení) a průměrná prodejní cena výrobního odvětví Společenství o 79 % (viz 128. bod odůvodnění a příslušná tabulka prozatímního nařízení). Z těchto skutečností lze možné vyvodit závěr, že ceny dovozu nesubvencovaných výrobků neovlivnily nepříznivě prodejní ceny výrobního odvětví Společenství.

(122)

Stejně jako v případě nadbytečné kapacity neexistuje prokázaná příčinná souvislost mezi nepředmětným dovozem a cenovým poklesem nebo újmou výrobního odvětví Společenství. Zároveň se projevilo jasné zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Společenství, zatímco se předmětné dovozní objemy stabilně zvyšovaly a předmětné dovozní ceny podbízely obdobný výrobek Společenství. Tento rozpor potvrzuje, že předmětné dovozní objemy a cenové dopady představují samostatnou a odlišnou příčinu podstatné újmy výrobního odvětví Společenství ve srovnání s nepředmětným dovozem.

(123)

Proto je Komise toho názoru, že její nové určení uspokojí požadavek na nepřičítání podle čl. 8 odst. 7 základního nařízení (který obecně odpovídá článku 15.5 dohody), pokud jde o nepředmětný dovoz, tím, že odděluje a rozlišuje tento jiný faktor od dovozu subvencovaných výrobků a ukazuje, že během posuzovaného období nezpůsobily nepředmětný dovoz podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ani z důvodu účinku svého objemu, ani svých cen.

Závěr

(124)

Po případném oddělení a provedení dalších analýz případných účinků poklesu poptávky, nadbytečné kapacity a ostatního dovozu nesubvencovaných výrobků se má za to, že žádná újma způsobená kterýmkoli z těchto faktorů nebyla přičtena dovozu subvencovaných výrobků ve smyslu čl. 8 odst. 7 základního nařízení. Dále se potvrzuje, že dovoz subvencovaných výrobků způsobil, a to dopady uvedenými ve 144. až 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a ve 191. a 192. bodě odůvodnění konečného nařízení, podstatnou újmu výrobnímu odvětví Společenství ve smyslu čl. 8 odst. 6 základního nařízení.

Zájem Společenství

(125)

Obsah a závěry vyvozené v 206. až 209. bodě odůvodnění konečného nařízení zůstávají zprávou odborné skupiny nedotčeny.

POZMĚNĚNÁ OPATŘENÍ

(126)

Zpráva odborné skupiny a přehodnocená zjištění se netýkají společnosti Samsung, u které se nezjistilo subvencování, a tudíž jí byla přidělena nulová celní sazba v původním šetření. Zjistilo se, že přezkoumaná výše subvence Hynixu byla nižší než rozpětí odstraňující újmu stanovené během původního šetření, a tudíž přezkoumaná sazba vyrovnávacího cla by měla být stanovena na základě přezkoumané výše subvence vyjádřené valoricky, tj. 32,9 %.

(127)

Připomíná se, že přezkoumaná sazba cla pro Hynix by se měla uplatnit na clo, jak je uvedeno v nařízení (ES) č. 2116/2005.

(128)

Korejská vláda, Hynix a výrobci ve Společenství Infineon a Micron obdrželi oznámení o nových zjištěních a byla jim poskytnuta příležitost k předložení připomínek a ke slyšení. Každý účastník předložil připomínky ( 77 ).

(129)

Korejská vláda obecně uvádí, že přehodnocená zjištění řeší doporučení odborné skupiny nepřiměřeně. Komise nesouhlasí z důvodů uvedených v tomto nařízení. Komise nesouhlasí s tím, že přezkoumané clo musí nezbytně být nižší než původní výše sazba cla; a poznamenává, že v každém případě je nižší. Korejská vláda konkrétně uvádí, že Komise měla v syndikátní půjčce použít sedm bank jako měřítko. Komise nesouhlasí, zejména z důvodů uvedených v 16. až 24. bodě odůvodnění. Korejská vláda rovněž uvádí, že Komise měla provádět výpočty svých měřítek jinak. S ohledem na připomínky korejské vlády provedla Komise některé úpravy ve svých výpočtech, jak je uvedeno v tomto nařízení. Z důvodů vysvětlených v tomto nařízení se jiné aspekty výpočtů nezměnily. Nakonec korejská vláda uvádí, že nové určení újmy Komisí neodděluje a nerozlišuje účinky jiných známých faktorů, zejména pokud jde o hospodářský pokles, nadbytečnou kapacitu a ostatní dovoz nesubvencovaných výrobků. Komise nesouhlasí, především z důvodů uvedených ve 100. až 123. bodě odůvodnění výše.

(130)

Hynix se ztotožňuje s písemnými stanovisky korejské vlády pojednávanými v předchozím bodě odůvodnění. Kromě toho Hynix uvádí, že období, po které by se měla cla ukládat, mělo skončit dne 1. ledna 2006. To není záležitost, která byla předmětem sporu nebo doporučení odborné skupiny WTO, a proto není součástí „opatření přijatého ke splnění“ doporučení odborné skupiny, které je shrnuto v tomto nařízení. Toto nařízení nemění datum nadcházejícího pozbytí platnosti konečného nařízení. Otázka předčasného ukončení opatření spíše spadá do okruhu případného prozatímního přezkumu, nikoliv do okruhu provádění zprávy odborné skupiny. Hynix rovněž uvádí, že přezkoumaná sazba cla musí mít zpětnou působnost ode dne, kdy bylo opatření prvně uloženo. Komise má podobně za to, že tato záležitost není součástí „opatření přijatého ke splnění“, a v žádném případě nesouhlasí. Nic, co je uvedeno v příslušných právních předpisech, neukládá Komisi, aby uplatňovala přezkoumané clo se zpětnou působností, a odborná skupina omezuje své doporučení na to, že by opatření mělo být v souladu, čehož je dosaženo současným nařízením.

(131)

Infineon v podstatě souhlasí s novým stanovením. Uvádí však, že Komise by měla spíše uložit vyšší clo na základě zprostředkujícího měřítka a původního stanovení újmy, než nižší clo stanovené v tomto nařízení. Komise pečlivě posoudila tuto žádost. Avšak z důvodů uvedených v tomto nařízení a vzhledem ke specifickému účelu tohoto nařízení, což je zejména provedení doporučení odborné skupiny, nezměnila Komise své původní stanovení v tomto bodě.

(132)

Micron rovněž v podstatě souhlasí s novým stanovením, týkajícím se v tomto ohledu faktů a důkazů, které mají tendenci potvrdit a dosvědčit závěry Komise, včetně znaleckého posudku vypracovaného profesorem J. Hausmanem. Proto připomínky Micronu nevyžadují provedení žádných změn v těchto závěrech jako takových. Micron dále uvádí, že Komise by měla opět potvrdit, na základě současného precedentu WTO, že korejská vláda pověřila banky nebo jim nařídila, aby se podílely na restrukturalizačním programu z května 2001, a měla by vyrovnat subvence poskytnuté veřejnými subjekty. Komise pečlivě posoudila toto písemné stanovisko, které je v podstatě oprávněné. Avšak, jak je poznamenáno v tomto nařízení, restrukturalizační program z května 2001 by se v žádném případě nevyrovnal vzhledem k tomu, že největší část výhody by byla zahrnuta do opatření z října 2001. Především z tohoto důvodu se Komise rozhodla, že se v tomto prováděcím nařízení nevrátí k těmto otázkám.

(133)

Tudíž veškeré připomínky předložené účastníky řízení byly posouzeny a případně zohledněny. Některé připomínky byly však mimo rámec tohoto nařízení, které je pouze zamýšleno k provedení doporučení orgánu pro řešení sporů. Důsledkem těchto připomínek tedy nebyly žádné změny v tomto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



Článek 1

Nařízení Rady (ES) č. 1480/2003 se mění takto:

1. Čl. 1 odst. 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.  Sazba konečného vyrovnávacího cla použitelného na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením je tato:



Korejští výrobci

Celní sazba

(v %)

Doplňkový kód TARIC

Samsung Electronics Co., Ltd („Samsung“)24th Fl., Samsung Main Bldg250, 2-Ga, Taepyeong-RoJung-Gu, Seoul

0 %

A437

Hynix Semiconductor Inc.891, DaechidongKangnamgu, Seoul

32,9 %

A693

Všechny ostatní společnosti

32,9 %

A999

3.  Při předložení celního prohlášení s návrhem na propuštění multikombinovaných forem DRAM do volného oběhu celním orgánům členského státu uvede deklarant v kolonce 44 jednotného správního dokladu referenční číslo odpovídající níže uvedeným popisům výrobku/původu podle této tabulky. Sazba konečného vyrovnávacího cla použitelného na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením je tato:



Č.

Popis výrobku/původu

Referenční číslo

Celní sazba (v %)

1

►C1  (Jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM, které pocházejí z jiných zemí než z Korejské republiky a obsahují DRAM čipy nebo zamontované DRAM pocházející z jiných zemí než z Korejské republiky nebo pocházející z Korejské republiky a vyrobené společností Samsung. ◄

D010

0 %

2

►C1  (Jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM, které pocházejí z jiných zemí než z Korejské republiky a obsahují DRAM čipy nebo zamontované DRAM pocházející z Korejské republiky vyrobené jinými společnostmi než společností Samsung a představující méně než 10 % čisté ceny franko hranice Společenství (jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM. ◄

D011

0 %

3

►C1  (Jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM, které pocházejí z jiných zemí než z Korejské republiky a obsahují DRAM čipy nebo zamontované DRAM pocházející z Korejské republiky vyrobené jinými společnostmi než společností Samsung a představující nejméně 10 %, avšak méně než 20 % čisté ceny franko hranice Společenství (jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM. ◄

D012

3,2 %

4

►C1  (Jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM, které pocházejí z jiných zemí než z Korejské republiky a obsahují DRAM čipy nebo zamontované DRAM pocházející z Korejské republiky vyrobené jinými společnostmi než společností Samsung a představující nejméně 20 %, avšak méně než 30 % čisté ceny franko hranice Společenství (jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM. ◄

D013

6,5 %

5

►C1  (Jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM, které pocházejí z jiných zemí než z Korejské republiky a obsahují DRAM čipy nebo zamontované DRAM pocházející z Korejské republiky vyrobené jinými společnostmi než společností Samsung a představující nejméně 30 %, avšak méně než 40 % čisté ceny franko hranice Společenství (jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM. ◄

D014

9,8 %

6

►C1  (Jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM, které pocházejí z jiných zemí než z Korejské republiky a obsahují DRAM čipy nebo zamontované DRAM pocházející z Korejské republiky vyrobené jinými společnostmi než společností Samsung a představující nejméně 40 %, avšak méně než 50 % čisté ceny franko hranice Společenství (jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM. ◄

D015

13,1 %

7

►C1  (Jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM, které pocházejí z jiných zemí než z Korejské republiky a obsahují DRAM čipy nebo zamontované DRAM pocházející z Korejské republiky vyrobené jinými společnostmi než společností Samsung a představující alespoň 50 % čisté ceny franko hranice Společenství (jiné než zakázkové) multikombinované formy DRAM. ◄

D016

16,4 %“

2. Čl. 1 odst. 5 se nahrazuje tímto:

„5.  Pokud není v jednotném správním dokladu uvedeno referenční číslo, jak stanoví odstavec 3, nebo pokud není celní prohlášení provázeno prohlášením v případech, kdy to vyžaduje odstavec 4, považují se multikombinované formy DRAM, není-li prokázán opak, za pocházející z Korejské republiky a za vyrobené všemi jinými společnostmi než společností Samsung a uplatní se sazba vyrovnávacího cla ve výši 32,9 %.

V případech, kdy některé DRAM čipy nebo zamontované DRAM zabudované v multikombinovaných formách DRAM nejsou jasně označeny a jejich výrobci nejsou v prohlášení vyžadovaném v odstavci 4 jasně identifikováni, považují se tyto DRAM čipy nebo zamontované DRAM za pocházející z Korejské republiky a vyrobené společnostmi, na něž se vztahuje vyrovnávací clo, není-li prokázán opak. V těchto případech se sazba vyrovnávacího cla použitelného na multikombinované formy DRAM vypočítává na základě procentního podílu představovaného čistou cenou franko hranice Společenství DRAM čipů nebo zamontovaných DRAM pocházejících z Korejské republiky z čisté ceny franko hranice Společenství multikombinovaných forem DRAM, jak je stanoveno v tabulce v odstavci 3 pod čísly 2 až 7. Pokud by však na základě hodnoty výše uvedených DRAM čipů nebo zamontovaných DRAM bylo určeno, že se multikombinované formy DRAM, v nichž jsou zabudovány, stávají výrobkem korejského původu, uplatní se na multikombinované formy DRAM sazba vyrovnávacího cla ve výši 32,9 %.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Úř. věst. L 201, 26.7.2001, s. 10.

( 2 ) Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

( 3 ) Úř. věst. L 212, 22.8.2003, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 2116/2005 (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 7).

( 4 ) Úř. věst. L 102, 24.4.2003, s. 7.

( 5 ) WT/DS299/R.

( 6 ) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 156.

( 7 ) Nařízení (ES) č. 2116/2005 pozměněné konečným nařízením za účelem přijetí zvláštních ustanovení k zajištění toho, aby vyrovnávací clo bylo správně uloženo na dotčený výrobek.

( 8 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.110.

( 9 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.109.

( 10 ) Na základě zjištění odborné skupiny zůstává nákup konvertibilních dluhopisů veřejnými subjekty zapojenými do restrukturalizačního programu z května 2001 kompenzovatelnou subvencí. V této věci však není nutný další postup, protože veškeré výhody již byly započteny do subvence, která byla poskytnuta v rámci restrukturalizačního programu z května 2001 (viz 65. a další body odůvodnění).

( 11 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.69.

( 12 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.186.

( 13 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.184.

( 14 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.184. Viz rovněž poznámka pod čarou 171, kde odborná skupina uvádí, že přezkoumání jiných účastníků je důležité, ale „zdůrazňujeme, že si nepřejeme naznačovat, že je to nezbytně koncový bod takové analýzy, protože bude nezbytné určit, zda chování těchto účastníků trhu je tak narušené zásahem státu, že již dále nemohou sloužit jako měřítko, vůči němuž se dá stanovit údajné státní narušení.“

( 15 ) Konečné nařízení, 19. bod odůvodnění.

( 16 ) Prospekt Kookmin Bank, nabídka American Depositary Shares (americké depozitní podíly) (18. června 2002) (příloha 67 k písemnému stanovisku Micron Technology Italia ze dne 14. května 2003 k prozatímnímu nařízení) (zdůraznění významných skutečností).

( 17 ) Kookmin Bank, výroční zpráva (2001) na straně 58.

( 18 ) „Banks Under Fire for Reducing Export Credit Ceilings for HEI“, Korea Herald, 27. ledna 2001.

( 19 ) „KorAm Reluctantly Continues Financial Support for Hynix“, Korea Times, 21. června 2001.

( 20 ) Tamtéž.

( 21 ) Viz „Koram Bks Complete Purchase of KRW1T Hynix Conn Bond,“ Dow Jones International News, 20. června 2001 („Změna rozhodnutí správní rady KorAm Bank přichází poté, co Služba finančního dohledu (Financial Supervisory Service) varovala před možným postihem banky KorAm za to, že hrozila rozbitím dřívějšího záchranného balíčku pro Hynix.“).

( 22 ) Prospekt Kookmin/H&CB, 10. září 2001 (Informace poskytnuté Micron Italia po slyšení, 14. února 2003, v důkazu 9).

( 23 ) „Pusan, Kyongnam Banks Receive Conditional Approval from FSS“, Korea Herald, 18. ledna 1999.

( 24 ) Tamtéž.

( 25 ) „Officials of NFLC, Pusan Bank Punished for Mismanagement“, Korea Herald, 29. dubna 2000.

( 26 ) Prozatímní nařízení, 87. bod odůvodnění.

( 27 ) Zpráva odborné skupiny v poznámce pod čarou 185:

„I když je určitě pravda, že Citibank a její dceřiná společnost SSB nejsou vůbec vlastněné státem, domníváme se, že ES dostatečně prokázalo, že úzké vztahy s vládou a specifická úloha Citibank jako finančního poradce Hynixu během restrukturalizace činí Citibank obzvláště nevhodnou, aby sloužila jako vhodné tržní měřítko k posouzení toho, zda finanční příspěvek vlády byl v souladu s běžnými tržními podmínkami nebo zda-li naopak, poskytl výhodu Hynixu. Je to tak, zejména z důvodu malého podílu Citibank v Hynixu, kde v říjnu 2001 její podíl na celkových úvěrech Hynixu činil 1,3 procenta. (Předběžné určení, odstavec 93).“

( 28 ) Pokyny pro výpočet výše subvence při šetření ohledně vyrovnávacího cla (Úřední věstník Evropských společenství C 394 ze dne 17.12.1998, s. 6) („pokyny“)

( 29 ) Zpráva odborné skupiny, odstavce 7.211 a 7.212.

( 30 ) Zpráva odborné skupiny, poznámka pod čarou 186.

( 31 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.213.

( 32 ) Odborná skupina poukazuje na náklady „poskytovatele finančního příspěvku“, tedy korejské vlády a soukromých bank, které řídí.

( 33 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.85.

( 34 ) Zpráva odborné skupiny, odstavce 7.189 až 7.192.

( 35 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.189.

( 36 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.213.

( 37 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.189.

( 38 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.189.

( 39 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.189.

( 40 ) Konečné nařízení, 87., 101. až 112. bod odůvodnění.

( 41 ) „Cílový ukazatel“ pro zdravé firmy je 2,0 nebo lepší a ukazatel pod 1,0 „signalizuje firmu ve značných finančních potížích.“ Znalecký posudek Anthonyho Saunderse na s. 12. Komise poznamenává, že ačkoliv se ukazatel likvidity Hynixu poněkud zlepšil na 0,65 v roce 2001, lze toto zlepšení připsat výhradně restrukturalizaci z října 2001, která umožnila Hynixu drasticky snížit běžný podíl dlouhodobých úvěrů, a tudíž i svých běžných závazků. Tamtéž.

( 42 ) Saundersova zpráva na s. 18.

( 43 ) „Korea Daily Comment: Hyundai Electronics,“ UBS Warburg, 4. ledna 2001, na s. 2 (Micron Italia, 14. února 2003, poskytnutí informací po slyšení v ukázce 64).

( 44 ) „Hyundai Electronics,“ UBS Warburg, 8. ledna 2001, na s. 7 (Micron Italia, 14. února 2003, poskytnutí informací po slyšení v ukázce 19).

( 45 ) „Hyundai Electronics Inc. Digging a Deeper Hole,“ Deutsche Bank, 23. února 2001, na s. 8 (Micron Italia, 14. února 2003, poskytnutí informací po slyšení v ukázce 66).

( 46 ) The Korea Herald, 15. února 2001.

( 47 ) Reuters News, 21. června 2001.

( 48 ) The Korea Herald, 13. června 2001.

( 49 ) Kolaterální dluhopisové závazky a kolaterální úvěrové závazky jsou aktiva krytá cennými papíry, které se prodávají investičním fondům.

( 50 ) Předběžné určení, odstavce 47–48.

( 51 ) Tamtéž, odstavec 49.

( 52 ) Tamtéž, odstavce 49–52. ES uvádí, že rozpočet na program činil 6,2 bilionů KRW, ze kterých 2,9 bilionů KRW bylo vyčleněno pro Hynix; konečné výdaje činily 2,9 bilionů KRW, ze kterých 1,2 bilionů KRW (41 procenta) bylo pro Hynix a 38 procent se použilo pro jiné tři společnosti skupiny Hyundai“ ( 53 )

( 53 ) Zpráva odborné skupiny, odstavce 7.88 a 7.89..

( 54 ) Zpráva odborné skupiny, odstavce 7.194 až 7.199.

( 55 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.189.

( 56 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.213.

( 57 ) Viz „Direct Intervention by the Government in Supporting Hynix,“ Korea Economic Daily, 28. srpna 2001 (zpráva o tom, že korejské Národní shromáždění nalezlo korespondenci mezi korejskými ekonomickými ministry a KEIC, která nařizovala, aby KEIC poskytovala pomoc Hynixu) (Příloha 1 k písemnému stanovisku Micron Italia ze dne 14. května 2003 k prozatímnímu nařízení).

( 58 ) Jak uvádí 53. bod odůvodnění konečného nařízení, Hynix původně žádal o syndikátní půjčku ve výši 1 bilionu wonů, ale byl schopen získat pouze 800 miliard wonů. Kdyby tři banky, které zodpovídaly za 300 miliard z celkových 800 miliard, nebyly schopny se zapojit bez výslovného povolení korejské vlády, je značně spekulativní, zda by zbývající banky půjčku navrhly.

( 59 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.104.

( 60 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.97.

( 61 ) 17. až 22., 56. a 57. bod odůvodnění.

( 62 ) Předběžné určení, odstavec 77. KDB se nezapojila do nové půjčky ve výši 658 miliard KRW.

( 63 ) Tamtéž, odstavce 69–71.“

( 64 ) Zpráva odborné skupiny, odstavce 7.204 až 7.210.

( 65 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.213.

( 66 ) Viz zpráva odborné skupiny v odstavcích 7.212 a 7.213, které diskutují názor skupiny odborníků, že plná výše kapitalizace pohledávky nemusí odrážet plnou výši kapitalizace, protože Hynixu byla uložena povinnost ve formě postoupení vlastnických podílů nebo rozpuštění podílů současným akcionářům.

( 67 ) 17. až 22. a 57. až 59. bod odůvodnění.

( 68 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.360.

( 69 ) Zpráva odborné skupiny, odstavec 7.362.

( 70 ) Údaje získané z důvěrné verze odpovědí v dotazníku a z účetní závěrky výrobců ve výrobním odvětví Společenství.

( 71 ) Celkové hodinové mzdové náklady v eurozóně se za celé hospodářství (kromě zemědělství, veřejné správy, vzdělávání, zdravotnictví a jiných služeb) zvýšily mezi rokem 1998 a rokem 2001 o 10,5 % (viz ECB Monthly Bulletin z prosince 2001 a z května 2002).

( 72 ) Vyskytly se však nepříznivé vlivy v oblasti mezd a výhod, které utrpěl nejméně jeden výrobce DRAM ve Společenství, společnost Micron, a to z důvodu finančních ztrát způsobených významnými objemy subvencovaného dovozu Hynixu prodanými za ceny, které způsobily podstatný pokles cen DRAM. V říjnu 2001 Micron pozastavil veškerá zvýšení mezd a životních nákladů. Kromě toho si výkonní pracovníci Micronu snížili platy o 20 procent. Program podílu zaměstnanců Micronu na zisku, kde se 10 procent čtvrtletního zisku se rozděluje s pracovníky Micronu, byl zastaven a vedoucí pracovníci si snížili platy o 10 procent. Kromě toho všichni pracovníci nastoupili v prosinci 2001 na povinné volno v délce dvou až tří týdnů, které nebylo proplaceno těm pracovníkům, kteří si již vyčerpali svou roční dovolenou. Informace poskytnuté společností Micron po slyšení, 18. února 2003, na s. 62. Kromě tohoto snížení mezd a výhod byl Micron v únoru 2003 donucen propustit deset procent (více než 1 850) svých celopodnikových pracovních sil (tamtéž) a Infineon „musel snížit počet pracovníků ve čtvrtém čtvrtletí roku 2001 v důsledku ztrát týkajících se subvencovaného dovozu z Koreje.“ Informace poskytnuté společností Infineon po slyšení, 14. března 2003, na s. 36.

( 73 ) Čl. 8 odst. 5 základního nařízení uvádí, že „[t]ento výčet [relevantních činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví] není vyčerpávající a žádné z těchto kritérií není nezbytně rozhodující.“

( 74 ) „[S]kupina odborníků má za to, že US International Trade Commission (USITC) měla pravděpodobně pravdu, když vyvodila závěr, že změny ve vstupních nákladech nebyly příčinou podstatné újmy. Jestliže náklady vynaložené na prodané zboží skutečně hrály významnou úlohu v situaci domácího výrobního odvětví, bylo by lze očekávat, že provozní rozpětí se zvýší zatímco se náklady vynaložené na prodané zboží snižují … Jak je však patrné z níže uvedeného grafu, který byl vytvořen pomocí údajů USITC, trendy v provozních rozpětích se zdají být nezávislé na trendech v nákladech vynaložených na prodané zboží.“ Zpráva odborné skupiny, Spojené státy – konečná ochranná opatření na dovoz některých výrobků z oceli, WT/DS248/R, WT/DS249/R, WT/DS251/R, WT/DS252/R, WT/DS253/R, WT/DS254/R, WT/DS258/R, WT/DS259/R, přijatá dne 10. prosince 2003, pozměněná zprávou Odvolacího orgánu (z jiných důvodů), odstavce 10.440 a 10.443.

( 75 ) Odborná skupina konkrétně uvedla: „I když…se zdráhá předepsat, co může vést k odůvodněnému a přiměřenému vysvětlení, má odborná skupina za to, že USITC například mohla ukázat, že neexistovala vazba mezi poklesem poptávky během období šetření a újmou, která se utrpěla v tomto konkrétním případě. Obzvláště USITC mohla vysvětlit, že provozní rozpětí, které v tomto ohledu představuje možná nejrelevantnější faktor újmy, kleslo bez ohledu na trendy poptávky. Tato analýza by mohla být posílena vysvětlením, že poklesy v provozním rozpětí probíhaly ve stejnou dobu jako zvýšení v dovozu než při poklesech poptávky“ (zdůraznění významných skutečností). Zpráva odborné skupiny, Spojené státy – konečná ochranná opatření na dovoz některých výrobků z oceli, WT/DS248/R, WT/DS249/R, WT/DS251/R, WT/DS252/R, WT/DS253/R, WT/DS254/R, WT/DS258/R, WT/DS259/R, přijatá dne 10. prosince 2003, pozměněná zprávou Odvolacího orgánu (z jiných důvodů), odstavec 10.558.

( 76 ) Pocházejí z ověřených odpovědí v důvěrném dotazníku společností, které nespolupracovaly v původním šetření a z veřejně dostupných externích zdrojů, jako je například Gartner Dataquest a In-Stat MDR.

( 77 ) Dopis korejské vlády ze dne 13. února 2006; dopis Hynixu ze dne 14. února 2006; dopis Infineonu ze dne 13. února 2006; dopis Micronu ze dne 13. února 2006, s ukázkami 1 až 27, včetně znaleckého posudku profesora J. Hausmana ze dne 13. února 2006.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU