(ES) č. 367/2006Nařízení Rady (ES) č. 367/2006 ze dne 27. února 2006 , kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení (ES) č. 2026/97

Publikováno: Úř. věst. L 68, 8.3.2006, s. 15-36 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 27. února 2006 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 9. března 2006 Nabývá účinnosti: 9. března 2006
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 8. března 2011
Konsolidované znění předpisu s účinností od 3. července 2010

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 367/2006

ze dne 27. února 2006,

kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení (ES) č. 2026/97

(Úř. věst. L 068, 8.3.2006, p.15)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

 M1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1288/2006 ze dne 25. srpna 2006,

  L 236

1

31.8.2006

 M2

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1124/2007 ze dne 28. září 2007,

  L 255

1

29.9.2007

 M3

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 15/2009 ze dne 8. ledna 2009,

  L 6

1

10.1.2009

►M4

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 579/2010 ze dne 29. června 2010,

  L 168

1

2.7.2010

►M5

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 806/2010 ze dne 13. září 2010,

  L 242

6

15.9.2010




▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 367/2006

ze dne 27. února 2006,

kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle článku 18 nařízení (ES) č. 2026/97



RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství ( 1 ) (dále jen „základní nařízení“), zejména na článek 18 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:ŘÍZENÍPLATNÁ OPATŘENÍ A UKONČENÁ ŠETŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE STEJNÉHO VÝROBKU

(1)

Nařízením (ES) č. 2597/1999 ( 2 ) uložila Rada konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (dále jen „PET“) filmu kódů KN ex392062 19 a ex392062 90 pocházejícího z Indie (dále jen „konečná vyrovnávací opatření“). Tato opatření byla přijata ve formě valorického cla v sazbě od 3,8 % do 19,1 % uloženého z dovozu dotyčného výrobku od jednotlivě jmenovaných výrobců, se sazbou zbytkového cla ve výši 19,1 % uloženou z dovozu dotyčného výrobku od všech ostatních společností.

(2)

Nařízením (ES) č. 1676/2001 ( 3 ) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie a Korejské republiky. Tato opatření byla přijata ve formě valorického cla v sazbě od 0 % do 62,6 % uloženého z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie (dále jen „konečná antidumpingová opatření“), s výjimkou dovozů od pěti indických společností (Ester Industries Limited (dále jen „Ester“), Flex Industries Limited (dále jen „Flex“), Garware Polyester Limited (dále jen „Garware“), MTZ Polyesters Limited (dále jen „MTZ“) a Polyplex Corporation Limited (dále jen „Polyplex“)), od kterých byl rozhodnutím Komise 2001/645/ES ( 4 ) přijat závazek.

(3)

Připomíná se, že společnost dříve známá jako MTZ Polyesters Limited změnila název. Nyní se jmenuje MTZ Polyfilms Limited. Tato změna v žádném případě neovlivnila zjištění nařízení (ES) č. 2597/1999 a právo společnosti využívat individuální celní sazby, která se na tuto společnost vztahovala pod jejím předchozím názvem. Komise dne 17. února 2005 oznámila změnu názvu MTZ oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ( 5 ). Dále se poukazuje na to, že MTZ změnila s účinností od července 2005 svou adresu, nedošlo však k žádným dalším změnám ve vlastnictví společnosti, její struktuře či fungování. Adresu společnosti je proto třeba změnit.

(4)

Nařízeními (ES) č. 1975/2004 ( 6 ) a (ES) č. 1976/2004 ( 7 ) rozšířila Rada konečná vyrovnávací a antidumpingová opatření uložená z dovozu PET filmu pocházejícího z Indie na dovozy stejného výrobku dodávaného z Brazílie a Izraele, bez ohledu na to, zda byly tyto výrobky deklarovány jako výrobky pocházející z Brazílie nebo Izraele, či nikoli.

(5)

Dne 28. června 2002 ( 8 ) zahájila Komise částečný prozatímní přezkum, jehož rozsah byl omezen na konečná vyrovnávací opatření, a zejména prošetření přijatelnosti závazku nabídnutého jedním indickým vyvážejícím výrobcem podle článku 19 základního nařízení. Toto šetření bylo ukončeno nařízením Rady (ES) č. 365/2006 ( 9 ).

(6)

Dne 22. listopadu 2003 ( 10 ) zahájila Komise částečný prozatímní přezkum, jehož rozsah byl omezen na konečná antidumpingová opatření. Toto šetření bylo ukončeno nařízením Rady (ES) č. 365/2006.

(7)

Dne 4. ledna 2005 ( 11 ) zahájila Komise částečný prozatímní přezkum, jehož rozsah byl omezen na konečná antidumpingová opatření. Toto šetření bylo ukončeno nařízením Rady (ES) č. 365/2006, kterým se změnila výše konečných antidumpingových opatření.

(8)

Dne 23. srpna 2005 ( 12 ) zahájila Komise přezkum nařízení (ES) č. 1975/2004 a (ES) č. 1976/2004 ve vztahu k žádosti izraelského výrobce o udělení výjimky z rozšířených opatření. Toto šetření bylo ukončeno nařízením Rady (ES) č. 101/2006.

ŽÁDOST O PŘEZKUM OPATŘENÍ PŘED POZBYTÍM PLATNOSTI

(9)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti ( 13 ) platných vyrovnávacích opatření obdržela Komise žádost o zahájení přezkumu nařízení Komise (ES) č. 2597/1999 před pozbytím platnosti podle článku 18 základního nařízení, kterou předložili výrobci obdobného výrobku ve Společenství, tj. společnosti DuPont Teijin Films, Mitsubishi Polyester Film GmbH, Nuroll SpA a Toray Plastics Europe (dále jen „žadatelé“). Žadatelé představují významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby PET filmu ve Společenství.

(10)

Žádost byla odůvodněna tím, že v případě pozbytí platnosti stávajících opatření by pravděpodobně přetrvávalo nebo by se obnovilo subvencování způsobující újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(11)

Před zahájením přezkumu opatření před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 10 odst. 9 a čl. 22 odst. 1 základního nařízení Komise oznámila indické vládě, že obdržela řádně zdokumentovanou žádost o přezkum a vyzvala ji ke konzultacím zaměřeným na vyjasnění situace, pokud jde o obsah podnětu a dosažení vzájemně přijatelného řešení. Komise však neobdržela od indické vlády ohledně této nabídky konzultací žádnou odpověď.

ZAHÁJENÍ PŘEZKUMU PŘED POZBYTÍM PLATNOSTI

(12)

Komise prověřila důkazy předložené žadateli a uznala je za dostatečné, aby odůvodňovaly zahájení přezkumu v souladu s příslušnými ustanoveními článku 18 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem Komise zahájila přezkum nařízení Rady (ES) č. 2597/1999 před pozbytím platnosti prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie ( 14 ).

OBDOBÍ ŠETŘENÍ

(13)

Šetření zahrnovalo období od 1. října 2003 do 30. září 2004 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů v souvislosti se vzniklou újmou zahrnovalo období od 1. ledna 2001 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“)..

STRANY DOTČENÉ ŠETŘENÍM

(14)

Komise oficiálně uvědomila žadatele, ostatní známé výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce, dovozce, dodavatele na začátku dodavatelského řetězce, odběratele a indickou vládu o zahájení šetření. Zúčastněné strany měly možnost písemně sdělit své připomínky. Všem zúčastněným stranám, které o to požádaly a prokázaly, že existují zvláštní důvody, proč by měly být vyslechnuty, bylo umožněno slyšení. Písemné a ústní připomínky předložené zúčastněnými stranami byly posouzeny a případně zohledněny.

(15)

S ohledem na očividně velké množství vyvážejících výrobců PET filmu v Indii, kteří byli uvedeni v žádosti, bylo v oznámení o zahájení šetření stanoveno použití výběru vzorku, v souladu s článkem 27 základního nařízení. Aby bylo možné rozhodnout, zda je výběr vzorku nezbytný, a pokud ano, vybrat vzorek, byli všichni vyvážející výrobci vyzváni, aby se přihlásili a předložili základní informace o svých činnostech v období šetření souvisejících s dotyčným výrobkem, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení šetření. Po prošetření předložených informací, a vzhledem k velkému množství vyvážejících výrobců ochotných spolupracovat, bylo rozhodnuto, že výběr vzorku je nutný.

(16)

Všem známým dotčeným stranám nebo stranám, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení šetření, zaslala Komise dotazníky. Odpovědi byly obdrženy od čtyř výrobců ve Společenství, osmi vyvážejících výrobců, jednoho dovozce/odběratele, jednoho dodavatele na začátku dodavatelského řetězce a od indické vlády.

(17)

Z osmi indických vyvážejících výrobců byly jako vzorek vybrány čtyři společnosti (Ester, Flex, Garware and Jindal Poly Films Limited (dále jen „Jindal“)). Bylo zjištěno, že tyto společnosti zastupují největší reprezentativní objem výroby, prodeje a vývozu polyethylentereftalátového filmu do Společenství, a lze u nich rozumně provést šetření ve stanovené lhůtě, podle čl. 27 odst. 1 základního nařízení.

(18)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ( 15 ) Komise oznámila, že společnost dříve známá jako Jindal Polyester Limited změnila adresu. Adresu společnosti je proto třeba změnit.

(19)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ( 16 ) Komise oznámila, že společnost dříve známá jako Jindal Polyester Limited změnila svůj název na Jindal Poly Films Limited. Jméno společnosti je proto třeba změnit.

(20)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné za účelem stanovení míry subvencování a způsobené újmy a za účelem zjištění, zda je pravděpodobné, že bude přetrvávat nebo bude obnoveno subvencování a újma, a zda zachování předmětných opatření je v zájmu Společenství. Inspekce na místě byly provedeny v provozovnách těchto zúčastněných stran:

a)  výrobci ve Společenství

 DuPont Teijin Films, Luxemburg a Middlesbrough, Spojené království,

 Mitsubishi Polyester Film GmbH, Wiesbaden, Německo,

 Nuroll SpA, Pignataro Maggiore, Itálie,

 Toray Plastics Europe, Miribel, Francie;

b)  indická vláda

 Ministerstvo obchodu, New Delhi;

c)  vyvážející výrobci v Indii

 Ester Industries Limited, New Delhi,

 Flex Industries Limited, New Delhi,

 Garware Polyester Limited, Aurangabad,

 Jindal Poly Films Limited, New Delhi;

d)  dovozce/odběratel

 Coveme SpA, San Lazzaro di Savena, Itálie;

e)  dodavatel na začátku dodavatelského řetězce

 Oxxynova GmbH, Marl, Německo.

ZVEŘEJNĚNÍ

(21)

V souladu s článkem 30 základního nařízení byly indická vláda a ostatní zúčastněné strany informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí navrhnout pokračování opatření. Byla jim rovněž dána přiměřená časová lhůta na vznesení připomínek. Některé strany předložily své připomínky písemně. Kromě toho byla indické vládě nabídnuta konzultace podle čl. 10 odst. 11 základního nařízení a tato nabídka byla přijata. Všechna podání a všechny připomínky byly náležitě zohledněny.

DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(22)

Výrobek, na nějž se vztahuje tento přezkum, je tentýž jako výrobek, jehož se týká nařízení (ES) č. 2597/99, tj. PET film kódů KN ex392062 19 a ex392062 90 pocházející z Indie (dále jen „dotyčný výrobek“).

(23)

Stejně jako v případě původního šetření potvrdilo i toto šetření, že dotyčný výrobek a PET film vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Indii, stejně jako PET film vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobci ve Společenství, mají stejné základní fyzické vlastnosti a použití jako dotyčný výrobek, a považují se tudíž za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 5 základního nařízení.

SUBVENCEÚVOD

(24)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny tyto režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

Celostátní režimy

a) Režim „Advance Licence/Advance Release Order“ (týkající se předběžných licencí a předběžných příkazů k uvolnění);

b) Režim „Duty Entitlement Passbook“;

c) Režim „Special Economic Zones/Export Oriented Units“ (týkající se zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz);

d) Režim „Export Promotion Capital Goods“;

e) Režim „Duty Free Replenishment Certificate“;

f) Režim „Income Tax Exemption“ (týkající se osvobození od daně z příjmu);

g) Režim „Export Credit“ (týkající se vývozních úvěrů)

 Před vývozem,

 Po vývozu;

h) Režim „Capital Infusions“ (týkající se kapitálových injekcí).

(25)

Režimy uvedené pod písmeny a) až e) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoji a řízení) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Podle zákona o zahraničním obchodu je indická vláda oprávněna vydávat oznámení týkající se vývozní a dovozní politiky. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o „vývozní a dovozní politice“, které jsou vydávány každých pět let ministerstvem obchodu a pravidelně novelizovány. Jeden z těchto dokumentů o vývozní a dovozní politice je relevantní pro období šetření tohoto případu: pětiletý plán vztahující se k době od 1. dubna 2002 do 31. března 2007 (dále jen „politika EXIM 2002–2007“). Kromě toho indická vláda také stanoví postupy, jimiž se politika EXIM 2002–2007 řídí, v publikaci „Příručka postupů — 1. duben 2002 až 31. březen 2007, svazek I.“ (dále jen „HOP I 2002–2007“) ( 17 ). Příručka postupů je také pravidelně novelizována.

(26)

Režim uvedený pod písmenem f) vychází ze zákona o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(27)

Režim uvedený pod písmenem g) vychází z článků 21 a 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance (dále jen „ICB“) vydávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(28)

Režim uvedený pod písm. h) je ad hoc subvencí, pro kterou nebylo možné nalézt v indickém právu právní základ.

Regionální režimy

(29)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum a v odpovědích na dotazník přezkoumala Komise rovněž řadu režimů, které jsou údajně poskytovány regionálními vládami nebo orgány v některých indických státech.

a)  Stát Uttar Pradesh,

 režimy vycházejí ze zákona o obchodní dani z roku 1948 vydaného vládou státu Uttar Pradesh (dále jen „VSUP“).

b)  Stát Maharashtra,

 balíček pobídek poskytovaných vládou státu Maharashtra (dále jen „VSM“). Tento režim vychází z rozhodnutí ministerstva průmyslu, energetiky a práce VSM.

CELOSTÁTNÍ REŽIMYAdvance Licence scheme (dále jen „ALS“)/Advance Release Order (dále jen „ARO“)Právní základ

(30)

Podrobný popis tohoto režimu je obsažen v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 politiky EXIM 2002–2007 a v kapitolách 4.1 až 4.30 HOP I 2002–2007.

Způsobilost

(31)

Režim ALS sestává ze šesti podrežimů, jak je detailněji popsáno v 32. bodě odůvodnění. Tyto podrežimy se mimo jiné liší v rozsahu způsobilosti. Výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci, kteří jsou „vázáni“ na pomocné výrobce, jsou způsobilí pro ALS na fyzický vývoz a ALS na roční potřebu. Výrobci-vývozci provádějící dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro ALS na dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 politiky EXIM 2002–2007, jako jsou např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz (dále jen „JOV“), jsou způsobilí pro ALS na domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů výrobcům-vývozcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů ARO a tuzemského back-to-back akreditivu.

Praktické provádění

(32)

Předběžné licence mohou být vydávány na:

i)  Fyzický vývoz: Toto je hlavní podrežim. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů potřebných k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. „Fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit indické území. Bezcelní dovozní množství a vývozní povinnost zahrnující typ výrobku určeného na vývoz jsou uvedeny v licenci.

ii)  Roční potřebu: Tato licence není spojena s určitým výrobkem určeným na vývoz, ale s širší skupinou výrobků (např. chemické a příbuzné výrobky). Držitel licence je oprávněn – do určité mezní hodnoty stanovené na základě jeho předchozí vývozní činnosti – bezcelně dovážet jakýkoli vstup potřebný k výrobě jakékoli položky spadající do dané skupiny výrobků. Může se rozhodnout pro vývoz jakéhokoli výsledného výrobku spadajícího do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla.

iii)  Dodávky meziproduktů: Tento podrežim pokrývá případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek určený na vývoz a rozdělí proces výroby. Výrobce-vývozce vyrábí meziprodukt. Smí bezcelně dovážet vstup a pro tento účel může získat ALS na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt.

iv)  Domnělý vývoz: Tento podrežim umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelně dovážet vstupy potřebné k výrobě zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“ kategoriím zákazníků uvedeným v odstavci 8.2. písm. b) až f), g), i) a j) politiky EXIM 2002–2007. Podle indické vlády spadají pod domnělý vývoz transakce, při kterých dodávané zboží neopustí zemi. Za domnělý vývoz je považována celá řada kategorií dodávek za předpokladu, že je zboží vyrobeno v Indii, jako např. dodávky zboží pro JOV nebo pro společnost, která se nachází ve zvláštní ekonomické zóně (dále jen „ZEZ“).

v)  ARO: Držitel ALS, který si hodlá opatřit vstupy z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost opatřit si je oproti ARO. V takových případech jsou předběžné licence potvrzeny jako ARO a při dodávce v nich uvedených položek převedeny na domácího dodavatele. Převedení ARO poskytuje domácímu dodavateli výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 politiky EXIM 2002–2007 (tj. ALS na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrada konečné spotřební daně). V rámci mechanismu ARO jsou daně a cla vraceny dodavateli namísto finálnímu vývozci ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné jak v případě domácích vstupů, tak v případě dovezených vstupů.

vi)  Tuzemský back-to-back akreditiv: Tento podrežim se opět týká domácích dodávek pro držitele ALS. Držitel ALS může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Na licenci na přímý dovoz bude banka započítávat pouze hodnotu a množství položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 politiky EXIM 2002–2007 (tj. ALS na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně).

(33)

V období šetření využíval ALS pouze jeden ze čtyř vybraných vyvážejících výrobců. Konkrétně tento vyvážející výrobce využíval dva podrežimy, ty uvedené pod bodem i) a ii) výše. Tento spolupracující vývozce vysvětlil, že zatímco v roce 1999 v době konečných vyrovnávacích opatření využíval DEPB, rozhodl se poté, že DEPB využívat přestane a bude namísto toho využívat ALS.

(34)

Pro účely ověření indickými úřady je držitel licence ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití dováženého zboží v rámci licence“, a to ve stanoveném formátu (kapitola 4.30 HOP I 2002–2007), dále jen „registr spotřeby“. Provedené ověření prokázalo, že daná společnost registr spotřeby řádně vede.

(35)

U podrežimu uvedeného pod písmenem i) jsou bezcelní dovozní množství i vývozní povinnost (včetně domnělého vývozu) stanoveny indickou vládou ve smyslu množství a hodnoty a zaznamenány na licenci. Kromě toho musí být v době dovozu a vývozu odpovídající transakce zaznamenány na licenci státními úředníky. Objem dovozů povolených v rámci tohoto režimu stanoví indická vláda na základě standardních norem pro vstupy a výstupy (dále jen „SNVV“). SNVV existují pro většinu výrobků včetně dotyčného výrobku a jsou zveřejněny v HOP I 2002–2007.

(36)

V případě podrežimu ii) uvedeného výše v 32. bodě odůvodnění (ALS na roční potřebu) je na licenci zaznamenána pouze hodnota bezcelního dovozního množství. Držitel licence je povinen„zachovat spojitost mezi dováženými vstupními materiály a výsledným výrobkem“ (odst. 4.24A písm. c) HOP I 2002–2007).

(37)

Dovážené vstupní materiály jsou nepřenosné a musí být použity k výrobě výsledného vyváženého výrobku. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (18 měsíců, přičemž lze lhůtu dvakrát prodloužit, pokaždé o 6 měsíců).

(38)

Z provedeného šetření vyplynulo, že míra spotřeby klíčových surovin potřebných k výrobě jednoho kilogramu PET filmu jednotlivými společnostmi, zaznamenaná v registru spotřeby, byla nižší než odpovídající SNVV. Jinými slovy, spolupracující vývozce mohl podle SNVV bezcelně dovézt větší množství uvedených surovin, než skutečně potřeboval pro svůj výrobní proces. Společnost namítla, že indická vláda upravuje nadměrné zvýhodnění po skončení platnosti licence, tj. 30 měsíců po jejím vydání, viz výše uvedený 37. bod odůvodnění, neboť obvykle se využívá možnost licenci dvakrát prodloužit, vždy o šest měsíců. Avšak vzhledem k tomu, že první licence byla této společnosti vydána dne 31. 1. 2003, nemohla společnost své tvrzení prokázat během inspekce na místě provedené útvary Komise v květnu 2005. Ani v prosinci 2005, když po zveřejnění informací vznesla své připomínky, však společnost neposkytla žádný důkaz o tom, že by došlo k úpravě nadměrné úlevy. Tyto SNVV jednoznačně vedly k nadměrnému osvobození od cla. Indická vláda nepředložila žádný důkaz o tom, že systematicky upravuje nadměrné úlevy po skončení platnosti licencí, ani že existuje přiměřený systém úpravy nadměrné úlevy.

Připomínky ke zveřejnění informací

(39)

Po zveřejnění informací indická vláda uvedla, že během roku 2005 třikrát pozměnila ALS, mimo jiné s cílem lépe kontrolovat využívání ALS ze strany vyvážejících výrobců, a že v důsledku těchto úprav a zdokonalených metod kontroly nebude docházet k nadměrné úlevě. Bylo proto tvrzeno, že by neměly být vyrovnávány žádné subvence z ALS začleněné do výpočtu.

(40)

Je třeba poukázat na to, že uvedené změny ALS se uskutečnily po skončení období šetření a poté, co útvary Komise provedly inspekci na místě, a nebylo tedy možné je v praxi ověřit. Kromě toho byl veřejným oznámením ze dne 10. října 2005 odstavec 4.26 HOP I 2002-2007 doplněn takto: „orgán vydávající licenci rovněž přijme opatření proti nabyvateli licence, pokud nebude předložena řádně vyplněná příloha 23 (jiné označení pro registr spotřeby)“. Není však uvedeno, o jaké opatření se může jednat.

(41)

Proto se má za to, že výše uvedené změny zavedené indickou vládou nebyly v praxi ověřeny. Zejména není známo, jaké důsledky by mělo nepředložení registru spotřeby. Závěry uvedené níže proto vycházejí ze skutečností zjištěných během období šetření.

Závěr

(42)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. finančním příspěvkem indické vlády, ze kterého vyplývá prospěch pro šetřené vývozce.

(43)

Kromě toho jsou ALS na fyzický vývoz a ALS na roční spotřebu jednoznačně ze zákona podmíněny vývozní výkonností, a jsou tudíž považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z těchto režimů.

(44)

Podrežimy použité v daném případě nelze považovat za povolené systémy vracení cla ani systémy vrácení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu i) základního nařízení. Nesplňují přísné požadavky stanovené v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla pro vrácení cla) a příloze III (definice a pravidla pro vrácení cla u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatňovala účinně svůj systém nebo proces ověřování, zda a v jakém rozsahu byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a, v případě vracení cla u náhradních vstupů, příloha III část II odst. 2 základního nařízení). SNVV pro dotyčný výrobek nejsou dostatečně přesné. Samotné SNVV nelze považovat za systém ověřování skutečné spotřeby, neboť forma těchto příliš obecných standardních norem neumožňuje indické vládě ověřit s dostatečnou přesností, jaké množství vstupů bylo spotřebováno při výrobě určené na vývoz. Kromě toho indická vláda neprovádí účinnou kontrolu na základě registru spotřeby.

(45)

Předmětné podrežimy jsou tedy napadnutelné.

Výpočet výše subvence

(46)

Výše subvencí pro vývozce, který využil ALS, byla vypočtena takto. Čitatelem je ušlé dovozní clo (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci zmíněných dvou podrežimů ALS použitých pro dotyčný výrobek během období šetření. V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s článkem 7 odst. 2 základního nařízení byl jako jmenovatel použit vývozní obrat dotyčného výrobku během období šetření.

(47)

Společnost, která využila tohoto režimu ALS, získala subvence ve výši 6,0 %.

Režim „Duty Entitlement Passbook“ (dále jen „DEPB“)Právní základ

(48)

Podrobný popis DEPB je obsažen v odstavci 4.3 politiky EXIM 2002–2007 a v kapitole 4 HOP I 2002–2007. V období původního šetření existovaly dva druhy DEBP – před vývozem a po vývozu. V dubnu 2000 byl režim DEBP před vývozem zrušen, a v rámci šetření byla proto přezkoumávána pouze údajná subvence u DEBP po vývozu.

Způsobilost

(49)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli výrobce-vývozce nebo obchodník-vývozce. Během období šetření bylo zjištěno, že tento režim využívaly tři společnosti.

Praktické provádění DEPB

(50)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry DEPB, které jsou vypočteny jako procentní podíl hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby DEPB byly stanoveny indickými úřady na většinu výrobků, včetně dotyčného výrobku. Jsou stanoveny na základě SNVV a berou v úvahu předpokládaný dovozní podíl vstupů ve vyváženém výrobku a celní zatížení předpokládaného dovozu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno či nikoli.

(51)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V okamžiku vývozní transakce musí vývozce příslušným úřadům v Indii oznámit, že probíhá vývoz v rámci DEPB. Aby mohlo být zboží vyvezeno, indické celní úřady vydají během odeslání vývozní přepravní doklad. Tento dokument obsahuje mimo jiné výši úvěru DEPB, který má být poskytnut pro tuto vývozní transakci. V tomto okamžiku vývozce zná výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPB. Příslušná sazba DEPB pro výpočet výše výhody je sazba, která je použita v okamžiku učinění vývozního prohlášení. Neexistuje tudíž možnost zpětné úpravy výše výhody.

(52)

Také bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry DEPB při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do obchodních účtů na aktuální bázi jako příjem. Tyto úvěry mohou být použity k zaplacení cla z následných dovozů jakéhokoliv volně dováženého zboží, s výjimkou výrobních statků. Zboží dovezené na základě těchto úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje) nebo použito jinak. Úvěry DEPB jsou volně přenosné a jsou platné po dobu 12 měsíců od data vydání.

(53)

Žádost o úvěry DEPB může pokrývat až 25 vývozních transakcí, přičemž v případě elektronické žádosti může být počet vývozních transakcí neomezený. Fakticky neexistují striktní lhůty pro podání žádosti o úvěry DEPB, protože lhůty zmíněné v kapitole 4.47 HOP I 2002–2007 se vždy počítají od nejnovější vývozní transakce uvedené v dané žádosti o DEPB.

(54)

Indická vláda a jeden vývozce upozornili útvary Komise na to, že tento režim bude brzy zrušen a nahrazen režimem, který je údajně v souladu s pravidly WTO. Režim DEPB měl původně pozbýt platnosti 1. dubna 2005. Avšak vzhledem k tomu, že náhradní režim ještě nebyl připraven tak, aby jej bylo možné provést, byla platnost režimu DEPB prodloužena do 1. dubna 2006. Pokud nebude k tomuto datu hotový nový režim, který bude moci vstoupit v platnost, zůstane režim DEPB v platnosti po nezbytnou dobu.

Připomínky ke zveřejnění informací

(55)

Po zveřejnění informací indická vláda a dva vývozci, kteří obdrželi výhody v rámci tohoto režimu, vznesli k výše uvedené analýze DEPB připomínky. Konstatovali, že i) úvěry DEPB je údajně možné získat pouze, je-li vyváženo zboží, jehož vstupní materiály podléhají dovoznímu clu; ii) zpochybnili metodiku výpočtu Komise založenou na akruální bázi na rozdíl od metodiky používané v původním šetření v roce 1999, které vedlo k uložení konečných vyrovnávacích opatření, jež byla založena na bázi přijetí; iii) požadovali okamžité ukončení řízení, pokud jde o DEPB, a to z toho důvodu, že indická vláda oznámila jeho ukončení ke dni 1. dubna 2006 a iv) tvrdili, že pokud by DEPB nebyl z výpočtu vyloučen, znamenalo by to porušení ustanovení obsažených v článku 27 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM) ve prospěch rozvojových zemí.

(56)

Výše uvedené tvrzení i) nebylo ze strany indické vlády ani ze strany vývozců dále podloženo. V každém případě odporuje zjištěním šetření zmiňovaným v 50. a 53. bodě odůvodnění. Toto tvrzení se proto zamítá.

(57)

Pokud jde o tvrzení ii), metodika použitá v tomto šetření se snaží lépe reflektovat dopad subvence na finanční situaci spolupracujících vývozců během daného období šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je příjemci udělena v okamžiku, kdy se v rámci daného režimu uskuteční vývozní transakce. To potvrzuje kromě jiného zaúčtování úvěrů DEPB na akruální bázi podle indických účetních standardů. Dále se poukazuje na to, že tato metodika již byla útvary Komise několikrát použita, zejména v souvislosti s případem sad uhlíkových elektrod ( 18 ), a nevede k celkovému přehodnocení režimu, který byl doposud vždy shledán jako napadnutelný. Toto tvrzení se proto zamítá.

(58)

Pokud jde o tvrzení iii), bylo skutečně zjištěno, že indická vláda v minulosti skutečně oznámila zrušení DEPB. DEPB měl být zrušen ke dni 31. března 2005, byl však indickou vládou prodloužen do 30. září 2005. Indická vláda poté platnost daného režimu dále prodloužila do 1. dubna 2006. Za těchto okolností je stále nejisté, zda bude DEPB ke dni 1. dubna 2006 skutečně zrušen (viz 123. bod odůvodnění).

(59)

Pokud jde o výše uvedené tvrzení iv), nedochází k porušení ustanovení ohledně rozvojových zemí podle článku 27 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM). Tento článek v podstatě členovi WTO nebrání v tom, aby přijal vyrovnávací opatření proti poškozujícím účinkům subvencování ze strany jiného člena. Vzhledem k tomu že byl DEPB shledán jako napadnutelný, toto tvrzení se zamítá.

Závěry k DEPB

(60)

Režim DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Úvěr DEPB je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a sníží se tak příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zvyšuje likviditu společnosti.

(61)

Navíc režim DEPB právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(62)

Tento režim nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nesplňuje přísné požadavky stanovené v příloze I bodě i), příloze II (definice a pravidla pro vrácení cla) a příloze III (definice a pravidla pro vrácení cla u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru se nevypočítává ve vztahu ke skutečně použitým vstupním materiálům. Navíc neexistuje systém ani postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou ve výrobním procesu vyváženého výrobku spotřebovány nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu bodu i) přílohy I a příloh II a III základního nařízení. Konečně, vývozce je způsobilý obdržet výhody vyplývající z režimu DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce pouze vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tudíž nárok na výhodu vyplývající z režimu DEPB.

Výpočet výše subvence

(63)

V souladu s čl. 2 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce uskutečněné podle tohoto režimu. V uvedeném okamžiku se musí indická vláda vzdát cla, které představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(64)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je považováno za vhodné stanovit, že výhoda vyplývající z režimu DEPB odpovídá výši úvěrů získaných ze všech vývozních transakcí provedených podle tohoto režimu v období šetření.

(65)

V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence odečteny z takto zjištěných úvěrů a výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet výše subvence.

(66)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. V období šetření využily výhod vyplývajících z tohoto režimu tři společnosti a získaly subvence v rozmezí 9,0 % až 11,0 %.

Režim Export Oriented Units (dále jen „EOU“) / Režim Special Economic Zones (dále jen „SEZ“)Právní základ

(67)

Podrobné informace o těchto režimech jsou obsaženy v kapitolách 6 (EOU) a 7 (SEZ) politiky EXIM 2002–2007 a HOP I 2002–2007.

Způsobilost

(68)

S výjimkou čistě obchodních společností mohou být všechny podniky, které v zásadě vyvážejí celou svou produkci zboží nebo služeb, zřízeny v rámci režimu SEZ nebo EOU. Bylo zjištěno, že režim EOU využívala v období šetření jedna společnost.

Praktické provádění

(69)

SEZ jsou specificky ohraničené bezcelní enklávy, které jsou podle politiky EXIM 2002–2007 považovány za cizí území pro účely obchodních operací, cel a daní.

(70)

Na druhé straně, EOU jsou geograficky pružnější a lze je zřídit kdekoli v Indii. Tento režim je doplňkem režimu SEZ.

(71)

Žádost o status EOU nebo SEZ musí zahrnovat informace pro období příštích pěti let, mimo jiné o plánovaných výrobních množstvích, plánované hodnotě vývozu, požadavcích dovozu a požadavcích na domácí zdroje. Pokud úřady žádosti společnosti vyhoví, budou jí oznámeny podmínky příslušného souhlasu. Dohoda o uznání společnosti jako SEZ/EOU je platná po dobu pěti let, může však být prodloužena na další období.

(72)

Určujícím závazkem EOU nebo SEZ, jak je stanoven v politice EXIM 2002–2007, je dosáhnout čistých devizových příjmů, tj. v referenčním období (5 let) musí být celková hodnota vývozů vyšší než celková hodnota dovezeného zboží.

(73)

Jednotky EOU/SEZ mají právo na následující úlevy:

i) osvobození od dovozních cel u všech typů zboží (včetně výrobních statků, surovin a spotřebního materiálu) nezbytných k výrobě, produkci a zpracování, nebo v souvislosti s nimi,

ii) osvobození od spotřební daně u zboží nakoupeného z domácích zdrojů,

iii) náhradu centrální daně z prodeje zaplacené ze zboží opatřeného z místních zdrojů,

iv) možnost prodat část produkce na domácím trhu při zaplacení příslušného cla z hotového výrobku jako výjimku z obecného požadavku vyvézt celou produkci,

v) osvobození od daně z příjmu běžně splatné ze zisků realizovaných z vývozních prodejů v souladu s článkem 10A nebo 10B zákona o dani z příjmu po dobu 10 let od zahájení své činnosti, avšak nejdéle do roku 2010,

vi) možnost vlastnictví zahraničního kapitálu až do výše 100 %.

(74)

Jednotky působící v rámci těchto režimů jsou vázány dohledem celních úředníků v souladu s oddílem 65 celního zákona. Ze zákona musí vést řádnou evidenci všech dovozů, spotřeby a využití veškerých dovezených materiálů a uskutečněných vývozů ve stanovené formě. Tyto doklady by měly být pravidelně, na vyzvání, předkládány příslušným orgánům (dále jen „čtvrtletní a výroční zprávy o pokroku“). Podle odstavce 10.2 přílohy 14- I a odstavce 13.2 přílohy 14-II HOP I 2002–2007 však „není v žádném okamžiku vyžadováno, aby (EOU nebo jednotka SEZ) porovnávala každou zásilku dováženého zboží se svými vývozy nebo převody na jiné jednotky, prodejem v rámci vnitrostátní celní oblasti nebo zásobami“.

(75)

Údaje o prodeji na domácím trhu jsou odesílány a evidovány na základě autocertifikace. Proces odesílání vývozních zásilek v rámci EOU probíhá pod dohledem pracovníka celního/finančního úřadu, který se EOU trvale zabývá.

(76)

V daném případě využíval režim EOU po část období šetření pouze jeden ze spolupracujících vývozců. Vzhledem k tomu, že režim SEZ nebyl použit, není třeba zkoumat jeho napadnutelnost. Spolupracující výrobce, který využíval režim EOU, jej využíval za účelem dovozu výrobních statků bez dovozního cla a vrácení centrální daně z prodeje zaplacené ze zboží opatřeného z místních zdrojů. Tento vývozce nevyužíval osvobození od dovozního cla u surovin, neboť subjekt využívající EOU používá jako surovinu za účelem výroby PET filmu PET granule. Tyto granule jsou vyráběny v jiné jednotce dané společnosti ze surovin nakoupených v rámci režimu ALS. Dotčená společnost tedy využila výhody uvedené v bodech i) a iii) ve výše uvedeném 73. bodu odůvodnění.

Připomínky ke zveřejnění informací

(77)

Jedna společnost, která využila výhod v rámci EOU, vznesla připomínky k určitým podrobnostem ohledně výpočtu příslušných rozpětí subvencí. Pokud byly tyto připomínky shledány jako oprávněné, byly výpočty odpovídajícím způsobem upraveny.

Závěry k EOU

(78)

Osvobození EOU od dvou typů dovozního cla (dále jen „základní clo“ a „zvláštní dodatečné clo“) a vrácení centrální daně z prodeje jsou finančními příspěvky indické vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Příjem vlády, který by jinak byl splatný, kdyby tento režim neexistoval, je ušlým příjmem, a navíc z něj plynou EOU výhody ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení, protože společnost ušetřila likviditu tím, že nemusela zaplatit běžně splatné clo.

(79)

Osvobození od základního cla a zvláštního dodatečného cla a vrácení daně z prodeje tedy představují subvence ve smyslu článku 2 základního nařízení. Právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto jsou považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Zaměření EOU na vývoz, jak je uvedeno v odstavci 6.1 politiky EXIM 2002–2007, je nutnou podmínkou k získání pobídek.

(80)

Dále bylo potvrzeno, že indická vláda neuplatňovala žádný účinný systém ani proces ověřování, zda a v jakém rozsahu byly vstupy získané bezcelně a bez daně z prodeje spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a, v případě vracení cla u náhradních vstupů, příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Osvobození od cla z výrobních statků navíc jednoznačně není dovoleným režimem úlev.

(81)

Indická vláda neprovedla další přezkum založený na skutečně použitých vstupech, přestože by při neexistenci účinného systému ověřování takové přezkoumání obvykle muselo být provedeno (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení), ani neprokázala, že nedošlo k nadměrné úlevě.

Výpočet výše subvence

(82)

Napadnutelnou výhodou je tedy vracení celkového dovozního cla (základního cla a zvláštního dodatečného cla) běžně splatného při dovozu, a také vrácení daně z prodeje, obojí v průběhu období šetření.

Vrácení centrální daně z prodeje zboží

(83)

Čitatel byl určen takto. Výše subvence získané vývozcem, který využíval tento režim, byla vypočtena na základě daně z prodeje vrácené z prodejů uskutečněných ve výrobním odvětví, tj. mimo jiné součástek a obalových materiálů, v průběhu období šetření. Poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny.

(84)

V souladu s článkem 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat ze všech vývozních prodejů v průběhu období šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Takto získané rozpětí subvence činilo 0,02 %.

Osvobození od dovozních cel (základního cla a zvláštního dodatečného cla) a vrácení centrální daně z prodeje u výrobních statků

(85)

V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výhoda společnosti využívající tento režim vypočtena na základě výše nezaplaceného cla z dovezených výrobních statků a vrácené centrální daně z prodeje výrobních statků, rozložených na dobu odpovídající běžné době odpisů pro tyto výrobní statky v odvětví dotyčného výrobku. Takto vypočtená částka, která připadá na období šetření, byla upravena připočtením úroku za toto období, aby byla zohledněna hodnota výhody v čase, a tím stanovena úplná výhoda tohoto režimu pro příjemce. Poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny a tato výše subvence byla použita jako čitatel. V souladu s článkem 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na vývozní obrat dosažený v jednotlivých výrobních odvětvích v průběhu období šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Takto získané rozpětí subvence činilo 5,0 %.

(86)

Dotčená společnost tak z režimu EOU získala subvence v celkovém rozpětí 5,0 %.

Režim „Export Promotion Capital Goods“ (dále jen „EPCG“)Právní základ

(87)

Podrobný popis tohoto režimu je obsažen v kapitole 5 politiky EXIM 2002–2007 a v kapitole 5 HOP I 2002–2007.

Způsobilost

(88)

Pro tento režim jsou způsobilí výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb. Bylo zjištěno, že tento režim využívaly v období šetření všechny čtyři vybrané společnosti.

Praktické provádění

(89)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je společnosti dovoleno dovážet výrobní statky (nové a – od dubna 2003 – i použité výrobní statky až 10 let staré) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem vydává indická vláda na žádost a po zaplacení poplatku licenci EPCG. Od dubna 2000 režim stanoví sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % použitelnou na všechny výrobní statky dovezené podle tohoto režimu. Do 31. března 2000 byla použitelná efektivní celní sazba ve výši 11 % (včetně 10 % příplatku) a, v případě dovozů vysoké hodnoty, sazba v nulové výši. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené výrobní statky v průběhu určitého období využity k výrobě určitého množství zboží na vývoz.

Připomínky ke zveřejnění informací

(90)

Po zveřejnění informací indická vláda namítala, že stanovuje-li se plná výše výhody přičtením úroku, neexistuje pak žádný prostor pro alternativu, že společnost třeba celou výši dodatečného cla financovala prostřednictvím půjček, a proto by se měl v období šetření zohledňovat stupeň zadlužení každé společnosti a pro výpočet by se tedy měla použít poměrná hodnota.

(91)

Má se za to, že bez ohledu na skutečnost, zda si společnost k financování cel peníze vypůjčila či zda použila vlastních prostředků, by jí v každém případě vznikly náklady. V případě půjček jsou těmito náklady úroky, které je z půjčky třeba zaplatit. V případě vlastních finančních prostředků je jimi ušlý zisk z potenciální investice. Tento argument byl proto odmítnut.

(92)

Tři společnosti, které využívaly výhod v rámci režimu EPCG, vznesly menší připomínky ohledně některých podrobností výpočtu příslušných rozpětí subvencí. Pokud byly tyto připomínky shledány jako oprávněné, byly výpočty odpovídajícím způsobem upraveny.

Závěr k EPCG

(93)

Režim EPCG poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto snížení cla poskytuje vývozci výhodu, protože ušetřením cla při dovozu se zvyšuje likvidita společnosti.

(94)

Navíc, EPCG právně závisí na vývozní výkonnosti, protože tyto licence nelze získat bez závazku zboží vyvézt. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(95)

Tento režim nelze považovat za povolený režim vracení cla nebo režim vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Výrobní statky nespadají do působnosti těchto povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I bodě i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány při výrobě vyvážených výrobků.

Výpočet výše subvence

(96)

Čitatel byl určen takto. Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených výrobních statků na běžnou dobu odpisů těchto výrobních statků ve výrobním odvětví polyethylentereftalátového filmu. K této částce byl připočten úrok, aby byla zohledněna úplná hodnota výhody v čase. Poplatky nezbytně vynaložené pro získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny.

(97)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti. Čtyři vybrané společnosti získaly subvence v rozmezí 1,3 % až 2,7 %.

Režim „Duty Free Replenishment Certificate“ (dále jen „DFRC“)Právní základ

(98)

Právní základ tohoto režimu je obsažen v odstavcích 4.2.1 až 4.2.7 politiky EXIM 2002–2007 a v odstavcích 4.31 až 4.36 HOP I 2002–2007.

Praktické provádění

(99)

Vzhledem k tomu, že žádný z výrobců ve vzorku nezískal výhodu z režimu DFCR, není třeba dále zkoumat jeho napadnutelnost.

Režim „Income Tax Exemption schneme“ (dále jen „ITES“)Právní základ

(100)

Právní základ tohoto režimu je obsažen v zákoně o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem. Tento zákon každý rok stanoví základ pro výběr daní a různé výjimky a odpočty, které lze uplatnit. Vyvážející společnosti mohou uplatnit osvobození od daně z příjmu podle článků 10A, 10B a 80HHC zákona o dani z příjmu.

Praktické provádění

(101)

Vzhledem k tomu, že žádný ze čtyř výrobců ve vzorku nezískal výhodu vyplývající z článků 10A a 10B zákona o dani z příjmu, nebylo třeba dále zkoumat jejich napadnutelnost.

(102)

Dva z šetřených vývozců uvedli, že získali výhodu z částečného osvobození od daně z příjmů dosažených na základě prodejů na vývoz uskutečněných v období šetření podle článku 80HHC zákona o dani z příjmu. Avšak vzhledem k tomu, že toto ustanovení zákona o dani z příjmu bylo s účinností od finančního roku začínajícího 1. dubna 2004 a končícího 31. března 2005 zrušeno, nemůže z něj žadatel po 31. březnu 2004 získat žádné výhody. V souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení se proto, pokud jde o výhody vyplývající z článku 80HHC zákona o dani z příjmu, nezavádějí vyrovnávací opatření.

Režim „Export Credit“ (dále jen „ECS“)Právní základ

(103)

Podrobnosti tohoto režimu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku IECD č. 5/04.02.01/2002-03 (vývozní úvěr v cizí měně) a rámcovém oběžníku IECD č. 10/04.02.01/2003-04 (vývozní úvěr v rupiích) Indické centrální banky (dále jen „ICB“), který je určen všem komerčním bankám v Indii.

Způsobilost

(104)

Pro tento režim jsou způsobilí vyrábějící vývozci a obchodující výrobci. Bylo zjištěno, že tento režim využívaly v období šetření tři společnosti.

Praktické provádění

(105)

Podle tohoto režimu ICB povinně nastavuje maximální úrokové sazby použitelné na vývozní úvěry, a to v indických rupiích i v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci, „aby vývozcům zajistily dostupnost úvěru za mezinárodně konkurenční sazby“. ECS se skládá ze dvou podrežimů, režimu vývozních úvěrů před odesláním (Pre-Shipment Export Credit Scheme), na jehož základě jsou vývozci poskytovány úvěry na financování nákupu, zpracování, výroby, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a režim vývozního úvěru po odeslání (Post-Shipment Export Credit Scheme), na jehož základě jsou poskytovány provozní kapitálové půjčky za účelem financování vývozních pohledávek. ICB také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru na financování vývozu.

(106)

Na základě těchto rámcových oběžníků ICB mohou vývozci získat vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (dále jen „hotovostní úvěry“), které jsou stanoveny za čistě tržních podmínek.

Připomínky ke zveřejnění informací

(107)

Dvě společnosti, kterým byly uděleny výhody v rámci režimu ECS, vznesly menší připomínky ohledně některých podrobností výpočtu příslušných rozpětí subvencí. Pokud byly tyto připomínky shledány jako oprávněné, byly výpočty odpovídajícím způsobem upraveny.

Závěr k ECS

(108)

Za prvé, snížením nákladů na financování ve srovnání s tržními úrokovými mírami poskytují shora uvedené preferenční úrokové míry takovému výrobci výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Bez ohledu na skutečnost, že preferenční úvěry podle ECS jsou poskytovány komerčními bankami, jedná se o výhodu poskytovanou vládou ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu iv) základního nařízení. RBI je orgánem veřejné moci, na který se vztahuje definice pojmu „vláda“ stanovená v čl. 1 odst. 3 základního nařízení, a uděluje pokyny komerčním bankám, aby poskytovali preferenční financování vyvážejícím společnostem. Toto preferenční financování je subvencí, která je podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení považována za specifickou a napadnutelnou, neboť závisí na vývozní výkonnosti.

Výpočet výše subvence

(109)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry využité během období šetření a částkou, která by byla zaplacena, pokud by byly použitelné úrokové sazby stejné jako u běžných komerčních úvěrů využívaných jednotlivými společnostmi. V souladu s článkem 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. Všechny čtyři vybrané společnosti využily výhod vyplývajících z ECS. Získaly subvence v rozmezí 0,01 % až 1,3 %.

Kapitálové injekce

(110)

Vzhledem k tomu, že žádný z výrobců ve vzorku nezískal výhodu z tohoto ad hoc režimu, nebylo třeba dále zkoumat jeho napadnutelnost.

REGIONÁLNÍ REŽIMYBalík pobídek poskytovaný vládou státu Utar Pradesh

(111)

Bylo zjištěno, že žádný z vyvážejících výrobců nevyužil balík pobídek vlády státu Utar Pradesh.

Balík pobídek poskytovaný vládou státu Maharashtra (dále jen „VSM“)Právní základ

(112)

Aby podpořila rozšíření průmyslu do méně rozvinutých oblastí Indie, poskytuje VSM od roku 1964 pobídky nově zakládaným jednotkám v rozvojových regionech státu, a to na základě režimu označovaného „balík pobídek“ (Package Scheme of Incentives). Tento režim byl po svém vytvoření několikrát novelizován a v období od 1. října 1993 do 31. března 2001 byl uplatňován „Režim z roku 1993“. Nejnovější změnou byl „režim z roku 2001“ zavedený dne 31. března 2001, který bude uplatňován do 31. března 2006. Balík pobídek poskytovaný VSM se skládá z několika podrežimů, z nichž nejdůležitější jsou: i) osvobození od místní daně z prodeje a ii) vrácení místní spotřební daně.

Způsobilost

(113)

Aby byly pro tento režim způsobilé, musí společnosti investovat do méně rozvinutých oblastí tím, že tam založí nový průmyslový podnik, nebo věnují rozsáhlou investici do rozvoje nebo diverzifikace stávajícího průmyslového podniku. Uvedené oblasti jsou podle své hospodářské rozvinutosti rozděleny do několika kategorií (málo rozvinutá oblast, méně rozvinutá oblast, nejméně rozvinutá oblast). Hlavním hlediskem pro určení výše pobídek je oblast, ve které se dotčený podnik nachází nebo ve které bude umístěn, a velikost investice.

Praktické provádění

(114)

Osvobození od místní daně z prodeje – zboží běžně podléhá centrální dani z prodeje (u prodejů mezi jednotlivými státy) nebo státní dani z prodeje (u prodejů v rámci jednoho státu) v různé výši v závislosti na státu/státech, kde je transakce prováděna. Není stanovena žádná daň z dovozu nebo vývozu zboží, zatímco prodeje na domácím trhu podléhají dani z prodeje v příslušných sazbách. Na základě režimu osvobození od daně nejsou vybrané jednotky povinny u svých prodejních transakcí účtovat žádnou daň z prodeje. Obdobně jsou vybrané jednotky osvobozeny od placení místních daní z prodeje, pokud jde o nákup zboží od samotného dodavatele, který je rovněž způsobilý k využití tohoto režimu. Zatímco z prodejní transakce neplyne vybrané prodávající jednotce žádná výhoda, koupě zboží poskytuje vybrané prodejní jednotce výhodu. Dvě ze čtyř společností ve vzorku měly v období šetření po jedné jednotce způsobilé k využití balíku pobídek poskytovaného VSM. Na základě předmětného režimu byly tyto dvě jednotky osvobozeny od daně z prodeje u některých svých nákupů na domácím trhu od dodavatelů způsobilých k využití režimu osvobození od daně.

(115)

Vrácení místní spotřební daně – tuto daň vybírají místní vlády v Indii, včetně VSM, ze zboží, které překročí územní hranice města nebo okresu. Průmyslové podniky mají nárok na vrácení místní spotřební daně ze strany vlády státu Maharashtra, pokud se jejich provozovny nacházejí v určitém městě nebo městech v rámci daného státu. Celková výše daně, kterou je možno vrátit, je omezena na 100 % kapitálových investic. Bylo zjištěno, že vrácení místní spotřební daně ze strany vlády státu Maharashtra využila pouze jedna ze dvou výše uvedených společností, které měly v období šetření jednotku způsobilou k využití balíku pobídek poskytovaného VSM.

Připomínky ke zveřejnění informací

(116)

Jedna společnost, která využívala výhod v rámci balíku pobídek poskytovaného VSM, vznesla menší připomínky ohledně některých podrobností výpočtu příslušných rozpětí subvencí. Pokud byly tyto připomínky shledány jako oprávněné, byly výpočty odpovídajícím způsobem upraveny.

Závěr k balíku pobídek poskytovanému VSM

(117)

Balík pobídek ze strany VSM poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Oba výše zkoumané podrežimy zakládají finanční příspěvek od VSM, neboť tato úleva snižuje příjmy VSM ze cla, které by bylo jinak splatné. Navíc, toto osvobození od cla/vrácení daně poskytuje společnosti výhodu, neboť zvyšuje její likviditu.

(118)

Tento režim mohou využít pouze společnosti, které investovaly ve vybraných zeměpisných oblastech státu Maharashtra. Nemohou jej využít společnosti sídlící mimo tyto oblasti. Úroveň výhody se liší v závislosti na dotčené oblasti. Tento režim je specifický v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 základního nařízení, a tudíž napadnutelný.

Výpočet výše subvence

(119)

Pokud jde o osvobození od daně z prodeje, byla výše subvence vypočtena na základě výše daně z prodeje, která by byla běžně splatná v období šetření, avšak podle předmětného režimu nebyla zaplacena. Obdobně, výhoda, kterou získal vývozce ve vztahu k místní spotřební dani, byla vypočtena jako výše místní spotřební daně vrácené v průběhu období šetření. Podle článku 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový objem prodejů v období šetření jako příslušný jmenovatel, neboť nezávisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených množství. V předmětném období využily tyto režimy dvě společnosti. Obě získaly subvence ve výši 1,6 %.

VÝŠE NAPADNUTELNÝCH SUBVENCÍ

(120)

Výše napadnutelných subvencí stanovená v souladu s příslušnými ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, se u šetřených vyvážejících výrobců pohybuje v rozmezí 11,7 % až 15,2 %. Tato výše subvencí je vyšší než nepatrná, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 5 písm. a) a b) základního nařízení.

(121)

Má se tudíž za to, že v období šetření byly nadále poskytovány subvence, jak je stanoveno v článku 18 základního nařízení.



REŽIM

ALS

DEPB

EOU

EPCG

ECS

Balík pobídek od VSM

Celkem

SPOLEČNOST

%

%

%

%

%

%

%

Ester Industries Ltd

0

11,0

0

1,3

0,5

0

12,8

Flex Industries Ltd

0

9,0

0

2,7

zanedbatelné

0

11,7

Garware Polyester Ltd

0

10,5

0

1,5

1,3

1,6

14,9

Jindal Poly Films Ltd

6,0

0

5,0

2,2

0,4

1,6

15,2

PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ SUBVENCÍ

(122)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo prověřeno, zda subvence a újma v případě skončení opatření pravděpodobně přetrvají nebo budou obnoveny.

(123)

Bylo zjištěno, že během období šetření indičtí vývozci dotyčného výrobku nadále získávali výhody z napadnutelného subvencování od indických úřadů. S výjimkou jedné společnosti bylo zjištěno větší rozpětí subvencí než při původním šetření. Zatímco některé režimy, které byly napadnuty v roce 1999 (např. DEPB před vývozem), byly zrušeny, jiné režimy (např. ALS), které v roce 1999 neexistovaly, byly při tomto přezkumu shledány jako napadnutelné. Výše zkoumané režimy subvencí poskytují opakované výhody. S výjimkou režimu DEPB (viz 54. bod odůvodnění) neexistuje žádný náznak, že by tyto režimy měly být v blízké budoucnosti ukončeny. Podle indické vlády by měl náhradní režim k DEPB vstoupit v platnost nejdříve 1. dubna 2006. Pokud bude režim DEPB nahrazen jiným režimem, který je údajně „v souladu s pravidly WTO“ a o kterém nemá Komise žádné informace, bude třeba tuto situaci včas prověřit. Rovněž se poukazuje na to, že jeden ze spolupracujících vývozců, který dříve využíval výhod podle DEPB, těchto výhod v období šetření již nevyužíval (viz 33. bod odůvodnění). Tento vývozce však v období šetření využíval výhod ALS, který je rovněž typem režimu navracení cla. Pokud by byl DEPB k 1. dubnu 2006 zrušen a po tomto datu by vývozcům nebyly poskytovány žádné výhody, má se za to, že vzhledem k existenci alternativního napadnutelného režimu subvencování (ALS) je pravděpodobné, že by subvencování pokračovalo, a to v míře podobné jako u DEPB. Zatím budou vývozci dotyčného výrobku nadále získávat napadnutelné subvence. Je třeba rovněž připomenout, že vývozci dotyčného výrobku jsou způsobilí k využití řady zkoumaných režimů. Za těchto okolností lze dojít k závěru, že subvencování bude v budoucnu pravděpodobně pokračovat.

(124)

Protože bylo prokázáno, že subvencování v době přezkumu pokračovalo a bude pravděpodobně pokračovat i v budoucnu, je otázka pravděpodobného obnovení subvencí irelevantní.

VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍVÝROBA VE SPOLEČENSTVÍ

(125)

V rámci Společenství vyrábí obdobný výrobek 10 výrobců, kteří představují celkovou výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení.

VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(126)

Je třeba připomenout, že při původním šetření sestávalo výrobní odvětví Společenství z osmi výrobců. Dva noví výrobci sídlí v nových členských státech. Šest společností žádost nepodpořilo a nespolupracovalo při šetření. Níže uvedení čtyři výrobci podpořili stížnost a souhlasili se spoluprací:

 DuPont Teijin Films,

 Mitsubishi Polyester Film GmbH,

 Nuroll SpA,

 Toray Plastics Europe.

(127)

Tyto společnosti plně spolupracovaly při šetření. Představovaly 86 % výroby ve Společenství v období šetření.

(128)

Má se tudíž za to, že výše uvedení čtyři výrobci ve Společenství představují většinu celkové výroby obdobného výrobku ve Společenství. Tito čtyři výrobci ve Společenství jsou tudíž považováni za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 8 základního nařízení a označují se dále za „výrobní odvětví Společenství“.

SITUACE NA TRHU SPOLEČENSTVÍÚVODNÍ POZNÁMKA

(129)

Níže uvedené cenové trendy vycházejí z dovozních cen Eurostatu a zahrnují běžná cla i antidumpingová cla a případně předpokládané náklady po dovozu.

SPOTŘEBA NA TRHU SPOLEČENSTVÍ

(130)

Spotřeba ve Společenství byla stanovena na základě objemu prodejů výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, údajů Eurostatu pro veškeré dovozy EU a objemu prodejů ostatních výrobců ve Společenství na trhu Společenství.

(131)

Mezi rokem 2001 a obdobím šetření spotřeba Společenství poklesla o 7 %. Mezi roky 2001 a 2002 zůstala v podstatě stejná, mezi roky 2002 a 2003 klesla o 6 procentních bodů a konečně v období šetření se snížila o jeden procentní bod.



 

2001

2002

2003

Celková spotřeba ES (v tunách)

271 417

271 787

253 890

251 491

Index (2001=100)

100

100

94

93

DOVOZ Z DOTČENÉ ZEMĚ

(132)

Objem dovozu výrobků pocházejících z dotčené země v posuzovaném období vzrostl o 107 % a v období šetření dosáhl úrovně 12 679 tun, což odpovídá podílu na trhu ve výši 5,0 %. V období původního šetření činil podíl dotčené země na trhu 9,6 %, avšak v roce 2001, po zavedení předmětných opatření, klesl na 2,3 %.

(133)

Ceny dovozů z dotčeného státu mezi roky 2001 a 2003, tj. po uložení konečných vyrovnávacích opatření, mírně stouply, a to o 2 procentní body, avšak v období šetření klesly o 5 procentních bodů.

(134)

Na základě srovnání modelů šetření prokázalo, že dovozy z dotčené země byly v období šetření prováděny za ceny o 2 až 21 % nižší, než byly ceny výrobního odvětví Společenství, v závislosti na spolupracujícím vývozci. Toto srovnání bylo provedeno na základě skutečných vývozních cen spolupracujících vývozců vyvážejících do Společenství. Šetření zmiňované v 5., 6. a 7. bodu odůvodnění prokázalo, že velká část vývozních cen do Společenství se ustálila těsně nad minimálními dovozními cenami stanovenými v rámci závazků přijatých v souvislosti s konečnými antidumpingovými opatřeními (viz 2. bod odůvodnění) a že indické vývozní ceny při vývozu do třetích zemí byly podstatně nižší než ceny při vývozu do Společenství. Pokud by tedy výpočty cenového podbízení byly provedeny na základě vývozních cen do jiných třetích zemí, byla by rozpětí cenového podbízení větší, než jsou ta uvedená výše.



 

2001

2002

2003

Objem dovozů z dotčené země (v tunách)

6 129

7 738

11 520

12 679

Index (2001=100)

100

126

188

207

Podíl dovozů z dotčené země na trhu

2,3 %

2,8 %

4,5 %

5,0 %

Cena dovozů z dotčené země (v EUR/t)

2 010

2 025

2 060

1 952

Index (2001=100)

100

101

102

97

(135)

Šetření zmiňované v 6. bodu odůvodnění došlo k závěru, že závazky nebyly ve vztahu k dotyčnému výrobku vhodné, a měly by proto být zrušeny. Tyto skutečnosti do značné míry vysvětlují výše uvedené trendy týkající se dovozu z Indie, a rovněž odůvodňují, proč se výrobní odvětví Společenství dosud plně nezotavilo z minulého subvencování (viz 161. bod odůvodnění).

DOVOZY, KTERÝMI JSOU OBCHÁZENA ULOŽENÁ OPATŘENÍ

(136)

Jak je stanoveno v 4. bodě odůvodnění, bylo dále zjištěno, že původní opatření uložená z dovozu dotyčného výrobku z Indie byla obcházena prostřednictvím Brazílie a Izraele. V listopadu 2004 byla proto opatření uložená z dovozu dotyčného výrobku pocházejícího z Indie rozšířena na dovoz stejného PET filmu dodávaného z Brazílie a Izraele, bez ohledu na to, zda byl deklarován jako výrobek pocházející z Brazílie nebo Izraele či nikoli, s výjimkou dotyčného výrobku vyráběného skutečným brazilským výrobcem a skutečným izraelským výrobcem. Jak je stanoveno v 8. bodě odůvodnění, byl od rozšířených opatření osvobozen druhý izraelský výrobce. Obě výše uvedená řízení prokázala, že pouze velmi omezené množství dotyčného výrobku dovezeného do Společenství z Brazílie (přibližně 10 tun) a Izraele (přibližně 180 tun) v roce 2003 pocházelo od skutečných brazilských a izraelských výrobců. Je třeba připomenout, že k uvedenému rozšíření antidumpingových a vyrovnávacích opatření došlo později, než nastaly trendy popsané v 137. a 138. bodu odůvodnění.



 

2001

2002

2003

Objem dovozů z Brazílie (v tunách)

1 231

2 533

2 159

1 225

Podíl dovozů z Brazílie na trhu

0,5 %

0,9 %

0,9 %

0,5 %

Cena dovozů z Brazílie (v EUR/t)

776

1 612

1 628

1 758

Index (2001=100)

100

208

210

226

Objem dovozů z Izraele (v tunách)

3 561

4 338

4 620

4 788

Podíl dovozů z Izraele na trhu

1,3 %

1,6 %

1,8 %

1,9 %

Cena dovozů z Izraele (v EUR/t)

2 052

1 821

1 678

1 790

Index (2001=100)

100

89

82

87

(137)

Objem dovozů z Brazílie se mezi roky 2001 a 2002 zdvojnásobil, v roce 2003 mírně poklesl, a konečně v období šetření dále klesl zhruba na stejnou úroveň jako v roce 2001, možná v důsledku zahájení výše uvedeného šetření proti obcházení uložených opatření v průběhu roku 2004. Obdobně, podíl dovozů z Brazílie vzrostl z 0,5 % v roce 2001 na 0,9 % v roce 2002, a následně, v období šetření, klesl na 0,5 %. Dovozy z Brazílie v roce 2001 byly uskutečňovány za velmi nízké ceny. Tyto dovozní ceny v posuzovaném období stouply na úroveň přibližně 1 800 EUR/tunu, která je mírně nižší než ceny dovozů z Indie.

(138)

Objem dovozů z Izraele trvale rostl, z přibližně 3 600 tun v roce 2001 na přibližně 4 800 tun v období šetření. Podíl dovozů z Izraele vzrostl z 1,3 % v roce 2001 na 1,9 % v období šetření. Ceny dovozů z Izraele klesly z přibližně 2 000 EUR/tunu v roce 2001 na přibližně 1 800 EUR/tunu v období šetření. Stejně jako v předchozím případě byla vývozní cena z Izraele mírně nižší než dovozní ceny z Indie.

DOVOZY Z KOREJSKÉ REPUBLIKY

(139)

Jak je stanoveno v 2. bodě odůvodnění, uložila Rada v roce 2001 konečná antidumpingová opatření z dovozu PET filmu pocházejícího z Korejské republiky ve formě hodnotového cla v sazbách od 0 do 13,4 %. Množství PET filmu dovezeného do Společenství z Korejské republiky po uložení uvedených opatření kleslo z přibližně 34 000 tun v roce 2001 na přibližně 23 200 tun v období šetření. Podíl korejských výrobků na trhu se mezi rokem 2001 a obdobím šetření rovněž snížil, a to zhruba o 3 procentní body. Ceny korejských výrobků klesly mezi roky 2001 a 2002 o 7 %, v roce 2003 vzrostly o 3 procentní body, a v období šetření vzrostly o další jeden procentní bod. Podle statistických údajů Eurostatu se korejské vývozní ceny trvale držely nad úrovní indických vývozních cen, avšak pod úrovní cen výrobního odvětví Společenství.



 

2001

2002

2003

Objem dovozů z Jižní Koreje (v tunách)

34 002

30 187

25 631

23 166

Podíl dovozů z Jižní Koreje na trhu

12,5 %

11,1 %

10,1 %

9,2 %

Cena dovozů z Jižní Koreje (v EUR/t)

2 514

2 339

2 422

2 434

Index (2001=100)

100

93

96

97

DOVOZY Z JINÝCH ZEMÍ

(140)

Objem dovozu z jiných třetích zemí, které nejsou uvedeny výše, klesl ze 41 000 tun v roce 2001, což odpovídá podílu na trhu ve výši 15 %, na přibližně 40 000 tun v období šetření, což odpovídá podílu na trhu ve výši 16 %. Podíl na trhu se zvýšil díky tomu, že se spotřeba (jmenovatel) snížila více než objem výše uvedených dovozů (čitatel). Průměrné ceny dovozů z jiných třetích zemí, které nejsou uvedeny výše, nejprve stouply z přibližně 5 300 EUR/tunu v roce 2001 na přibližně 6 000 EUR/tunu v roce 2002 a poté klesly na přibližně 4 800 EUR/tunu v období šetření. Tyto ceny jsou podstatně vyšší než ceny dovozů z Indie i než ceny výrobního odvětví Společenství. Z těchto třetích zemí byly největším jednotlivým státem vývozu dovážejícím do Společenství Spojené státy, jejichž objem vývozu činil v období šetření přibližně 17 500 tun. Ceny dovozů ze Spojených států do Společenství (přibližně 6 700 EUR/tunu v období šetření) byly podstatně vyšší než ceny dovozů z dotčené země i než ceny výrobního odvětví Společenství v období šetření.



 

2001

2002

2003

Objem dovozů ze zemí, které nejsou uvedeny výše (v tunách)

41 098

31 324

35 093

39 869

Podíl dovozů ze zemí, které nejsou uvedeny výše, na trhu

15 %

12 %

14 %

16 %

Ceny dovozů ze zemí, které nejsou uvedeny výše (v EUR/t)

5 312

6 000

5 125

4 803

Index (2001=100)

100

113

96

90

HOSPODÁŘSKÁ SITUACE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(141)

Podle čl. 8 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav výrobního odvětví Společenství.

VÝROBA

(142)

Objem výroby daného výrobního odvětví Společenství vzrostl v roce 2 002 v porovnání s rokem 2001 o 10 %, poté klesl a v následujících letech zůstal zhruba na úrovni roku 2001.



 

2001

2002

2003

Výroba (v tunách)

171 142

187 620

171 975

169 288

Index (2001=100)

100

110

100

99

KAPACITA A MÍRA VYUŽITÍ KAPACITY

(143)

Výrobní kapacita mezi rokem 2001 a obdobím šetření mírně klesla (o 3 %). Vzhledem k tomu, že objem výroby se nezměnil a zároveň mírně klesla výrobní kapacita, mírně se zvýšilo výsledné využití kapacity.



 

2001

2002

2003

Výrobní kapacita (v tunách)

200 037

202 542

190 393

193 888

Index (2001=100)

100

101

95

97

Využití kapacity

86 %

93 %

90 %

87 %

Index (2001=100)

100

108

106

102

ZÁSOBY

(144)

Množství konečných zásob výrobního odvětví Společenství se po podstatném nárůstu v roce 2002, v porovnání s rokem 2001, rychle snižovalo. V období šetření bylo množství zásob o 28 % nižší než v roce 2001. Avšak vzhledem k tomu, že obdobný výrobek je obecně vyráběn na zakázku, není údaj o množství zásob příliš významný.



 

2001

2002

2003

Konečné zásoby (v tunách)

22 322

31 479

23 676

16 090

Index (2001=100)

100

141

106

72

OBJEM PRODEJŮ

(145)

Prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství určené odběratelům, kteří nejsou ve spojení, nejprve v roce 2002, po zavedení příslušných opatření, vzrostly, avšak poté, mezi rokem 2002 a obdobím šetření, klesly o 12 procentních bodů.



 

2001

2002

2003

Objem prodejů ES určených odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v tunách)

142 173

156 716

141 959

139 874

Index (2001=100)

100

110

100

98

PODÍL NA TRHU

(146)

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu klesl v období mezi rokem 2001 a obdobím šetření o přibližně 2 procentní body. V roce 2002, po uložení antidumpingových a vyrovnávacích opatření, vzrostl podíl výrobního odvětví Společenství na trhu přibližně o 4 procentní body, v roce 2003 téměř o 5 procentních bodů klesl, a konečně v období šetření klesl o další 1 procentní bod. Tento trend a dosažená úroveň prokázaly určité zlepšení ve vztahu k trendům a úrovním před uložením vyrovnávacích opatření, kdy podíl výrobního odvětví Společenství klesl z přibližně 57 % na přibližně 50 %.



 

2001

2002

2003

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu

61,6 %

65,3 %

60,6 %

59,5 %

Index (2001=100)

100

106

98

97

RŮST

(147)

Mezi rokem 2001 a obdobím šetření klesla spotřeba Společenství o 7 %. Výrobní odvětví Společenství ztratilo přibližně 2 procentní body podílu na trhu, zatímco podíl dotčených dovozů na trhu stoupl o 2,7 procentních bodů.

ZAMĚSTNANOST

(148)

Míra zaměstnanosti výrobního odvětví Společenství klesla mezi rokem 2001 a obdobím šetření o 8 %.



 

2001

2002

2003

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví dotčeného výrobku

2 323

2 310

2 235

2 134

Index (2001=100)

100

99

96

92

PRODUKTIVITA

(149)

Produktivita pracovní síly ve výrobním odvětví Společenství, měřeno jako objem výroby na jednoho zaměstnance za rok, stoupla mezi rokem 2001 a obdobím šetření o 8 %.



 

2001

2002

2003

Produktivita (v tunách na jednoho zaměstnance)

74

81

77

79

Index (2001=100)

100

110

104

108

PRODEJNÍ CENY A FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ CENY NA DOMÁCÍM TRHU

(150)

Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Společenství stouply mezi rokem 2001 a obdobím šetření o 4 %. Tento cenový vývoj je v podstatě shodný s vývojem výrobních nákladů a ceny základní suroviny, které v posuzovaném období rovněž stouply.



 

2001

2002

2003

Jednotková cena na trhu ES (v EUR/t)

3 010

3 009

3 130

3 118

Index (2001=100)

100

100

104

104

MZDY

(151)

Mezi rokem 2001 a obdobím šetření stoupla průměrná mzda na jednoho zaměstnance o 12 %, což je více než činila míra růstu průměrných nominálních jednotkových nákladů na pracovní sílu (6 %), ke kterému došlo ve stejném období v rámci celého hospodářství Společenství.



 

2001

2002

2003

Roční pracovní náklady na zaměstnance (v tisících EUR)

56

60

62

63

Index (2001=100)

100

107

110

112

INVESTICE

(152)

Roční tok investic výrobního odvětví Společenství do dotyčného výrobku se od roku 2002 soustavně snižoval. Nárůst, ke kterému došlo v roce 2002, je možné vysvětlit investicemi do výrobního závodu a strojového vybavení u jednoho výrobce, a investicemi určenými na podporu uzavření některých výrobních linek u jiného výrobce.



 

2001

2002

2003

Čisté investice (v tisících EUR)

334 426

38 326

34 979

29 341

Index (2001=100)

100

115

105

88

ZISKOVOST A NÁVRATNOST INVESTIC

(153)

Přestože se ziskovost výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období postupně zvyšovala, zůstávala mezi rokem 2001 (5,2 %) a obdobím šetření (2,5 %) záporná. Návratnost investic, vyjádřená jako procentní zisk z čisté účetní hodnoty investic, zhruba odpovídala výše uvedenému vývoji ziskovosti během celého posuzovaného období.



 

2001

2002

2003

Ziskovost prodejů ES určených odběratelům, kteří nejsou ve spojení (% čistých prodejů)

-5,2 %

-1,9 %

-2,7 %

-2,5 %

Návratnost investic (procentní zisk z čisté účetní hodnoty investic)

-4,6 %

-1,9 %

-2,9 %

-2,9 %

PENĚŽNÍ TOK A SCHOPNOST NAVÝŠENÍ KAPITÁLU

(154)

Stav peněžního toku se mezi rokem 2001 a obdobím šetření zhoršil, zejména z důvodu jiných nehotovostních položek, např. odpisů majetku a přesunu majetku.



 

2001

2002

2003

Peněžní tok (v tisících EUR)

44 503

42 047

49 486

32 150

Index (2001=100)

100

94

111

72

(155)

Z provedeného šetření vyplynulo, že kapitálové požadavky výrobců ve Společenství byly nepříznivě ovlivněny jejich obtížnou finanční situací. Přestože je řada těchto společností součástí velkých společností, nejsou jejich kapitálové požadavky vždy uspokojovány na potřebné úrovni, neboť finanční zdroje jsou v těchto skupinách obecně přidělovány nejziskovějším podnikům. Tato relativní neschopnost navýšit kapitál souvisí se snižujícími se investicemi dokumentovanými v 152. bodě odůvodnění.

ROZSAH SUBVENCÍ

(156)

Dopad skutečného rozpětí subvencí na výrobní odvětví Společenství nelze, s ohledem na objem a ceny dovozů z dotčené země, považovat za zanedbatelný, zejména v případě transparentních, a tudíž z hlediska výše cen vysoce citlivých trhů, jakým je trh s dotyčným výrobkem.

ZOTAVENÍ Z ÚČINKŮ MINULÉHO SUBVENCOVÁNÍ A DUMPINGU

(157)

Přestože ukazatele posuzované výše svědčí o tom, že po uložení konečných vyrovnávacích opatření v roce 1999, a dále po uložení antidumpingových opatření v roce 2001, došlo k určitému zlepšení hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Společenství, dokazují rovněž, že výrobní odvětví Společenství je stále nestabilní a ohrozitelné.

ZÁVĚR

(158)

Jak je stanoveno v 132. až 135. bodě odůvodnění, objem dovozů z dotčené země se mezi rokem 2001 a obdobím šetření zdvojnásobil. Vzhledem k tomu, že spotřeba ve stejném období klesla o 7 %, podíl indických vývozců na trhu prudce vzrostl z 2,3 % v roce 2001 na 5,0 % během období šetření. Indické vývozní ceny do Společenství zůstávaly zároveň poměrně stabilní, na úrovni okolo 2 000 EUR za tunu, a docházelo tak k podstatnému cenovému podbízení ve vztahu k cenám výrobního odvětví Společenství.

(159)

Mezi rokem 2001 a obdobím šetření byl zaznamenán příznivý vývoj těchto ukazatelů: využití výrobní kapacity a produktivita výrobního odvětví Společenství vzrostla a konečné zásoby poklesly. Jednotkové prodejní ceny mezi rokem 2001 a obdobím šetření stouply, v souladu s cenou příslušné suroviny, ziskovost se zvýšila, avšak během období šetření zůstala záporná, stejně jako návratnost kapitálu. Mzdy se vyvíjely příznivě.

(160)

Nepříznivě se naopak vyvíjely tyto ukazatele: mírně se snížil podíl výrobního odvětví Společenství na trhu, klesla produkce a výrobní kapacita, stejně jako objem prodejů, zaměstnanost, celkový tok peněz a investice. Výrobní odvětví tedy vykazovalo po roce 2001 smíšené trendy: zatímco některé ukazatele vykazují příznivý vývoj, řada jiných se vyvíjí nepříznivě.

(161)

Porovnáme-li výše uvedené trendy s trendy popsanými v nařízeních, kterými se ukládají prozatímní a konečná vyrovnávací opatření, je hodnocení rovněž smíšené. Co se týče podílu na trhu, ztratilo výrobní odvětví Společenství mezi rokem 2001 a obdobím šetření přibližně 2 procentní body, zatímco během čtyř let před přijetím konečných vyrovnávacích opatření ztratilo téměř 7 procentních bodů. Je tedy možné dojít k závěru, že uložená opatření splnila jeden ze svých cílů, tj. zpomalit snižování podílu na trhu. Na druhé straně je ziskovost výrobního odvětví Společenství v období šetření nižší než před uložením konečných vyrovnávacích opatření. Pokud by tato opatření nebyla obcházena prostřednictvím dovozů z Brazílie a Izraele, mohla být situace příznivější. Dále je třeba připomenout, že účinnost opatření, a tedy jejich účinek spočívající v nápravě újmy vzniklé výrobnímu odvětví Společenství, byly podstatně sníženy tím, že řádně nefungovaly závazky, jak je stanoveno v 135. bodě odůvodnění.

(162)

Byl tedy učiněn závěr, že situace výrobního odvětví Společenství se nezlepšila do té míry, jakou by bylo možné očekávat po uložení konečných vyrovnávacích a antidumpingových opatření. Výrobní odvětví Společenství je tudíž stále nestabilní.

(163)

Vedle obcházení původních opatření a skutečnosti, že závazek neměl požadovaný účinek, bylo rovněž zkoumáno, zda přetrvávající špatná finanční situace výrobního odvětví Společenství může být způsobena také jinými faktory, např. dovozy z jiných zemí nebo jeho hypotetickou neúčinností. V tomto ohledu bylo zjištěno, že nelze zanedbat určitý dopad dovozů z Korejské republiky a snižující se spotřeby na nestabilní situaci výrobního odvětví Společenství. Tyto dva faktory samy o sobě však jeho stávající situaci nevysvětlují. Relevantní je v dané souvislosti otázka, jak by se výrobní odvětví Společenství vyvíjelo, pokud by vyrovnávací opatření neplatila, a zda je pravděpodobné, že by se újma obnovila. Tato otázka je řešena v následující části.

(164)

Po zveřejnění informací dva vyvážející výrobci tvrdili, že dovozy z USA, zvýšení mezd ve výrobním odvětví Společenství a pokles spotřeby ve Společenství jsou faktory, které významně ovlivňují nestabilní situaci výrobního odvětví Společenství. Pokud jde o dovozy z USA, je třeba připomenout (viz 140. bod odůvodnění), že ceny dovozů z této země v období šetření v průměru značně převyšovaly ceny dovozů z dotčené země a rovněž ceny výrobního odvětví Společenství. Kromě toho bylo zjištěno, že ceny dovozů z této země během celého posuzovaného období značně převyšovaly ceny uvedené výše. Proto je logicky možné dojít k závěru, že tento faktor neměl žádný nepříznivý vliv na situaci výrobního odvětví Společenství. Pokud jde o zvýšení mzdových nákladů na zaměstnance během posuzovaného období (12 %), je třeba poukázat na to, že jakékoli negativní účinky tohoto faktoru na situaci výrobního odvětví Společenství do velké míry vyrovnal paralelní pokles míry zaměstnanosti během posuzovaného období, což ovlivnilo mzdové náklady pouze o 3,3 %. Proto dané tvrzení, že měl tento faktor významný vliv na situaci výrobního odvětví Společenství, nemohlo být přijato. Pokud jde o pokles spotřeby, uznává se, že tento faktor mohl mít do jisté míry skutečně vliv na nejistou situaci výrobního odvětví Společenství. Tento faktor však nelze považovat za významný s ohledem na skutečnost, že pokles objemů prodeje výrobního odvětví Společenství vůči zákazníkům, kteří nejsou ve spojení, činil pouze 2 % na rozdíl od 7 % poklesu spotřeby. S ohledem na zjištění uvedená v oddílech F a G a na základě výše uvedených informací je učiněn závěr, že dovozy z USA nemohly mít nepříznivý vliv na situaci výrobního odvětví Společenství a že i dva další výše uvedené faktory mohly hrát při nejlepším pouze méně významnou roli.

PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMYÚVODNÍ POZNÁMKY

(165)

Jak je uvedeno výše, uložení vyrovnávacích opatření umožnilo výrobnímu odvětví Společenství zotavit se ze vzniklé újmy pouze do určité míry. Z důvodu řady výše uvedených okolností je nadále nestabilní a ohrozitelné. Byly proto zkoumány různé faktory, aby bylo možné zjistit, zda by se situace výrobního odvětví Společenství zhoršila, zlepšila, nebo zůstala stejná, pokud by příslušná opatření pozbyla platnosti.

(166)

Pravděpodobnost pokračování a/nebo obnovení újmy v případě zrušení předmětných opatření byla zkoumána zejména na základě informací poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Byly rovněž prověřeny informace o dovozních cenách jiných vývozců než spolupracujícího vývozce, zjištěné na základě údajů Eurostatu. Dále byla zkoumána cenová politika spolupracujících vyvážejících výrobců v souvislosti s jinými vývozními trhy, vývozní ceny do Společenství, výrobní kapacita a zásoby. Posuzován byl rovněž pravděpodobný účinek zrušení předmětných opatření na ceny jiných dovozů.

VZTAH MEZI OBJEMEM DOVOZU A CENAMI DO TŘETÍCH ZEMÍ A OBJEMEM DOVOZU A CENAMI DO SPOLEČENSTVÍ

(167)

Bylo zjištěno, že průměrná vývozní cena indických prodejů do států, které nejsou členy EU, byla podstatně nižší než průměrná vývozní cena do Společenství a také nižší než ceny na domácím trhu. Prodej ze strany indických vývozců určený do států, které nejsou členy EU, byly uskutečňovány v podstatném množství, které představovalo 73 % celkových prodejů na vývoz. Mělo se tudíž za to, že v případě zrušení platných opatření by bylo pro indické vývozce výhodné přesunout podstatnou část vývozů ze třetích zemí na atraktivnější trh Společenství, a to za ceny, které by byly, i v případě zvýšení, stále nižší než je cenová úroveň vývozu do Společenství.

NEVYUŽITÁ KAPACITA A ZÁSOBY

(168)

V průměru měli spolupracující indičtí výrobci značné volné kapacity dosahující téměř trojnásobku množství zboží vyvezeného v průběhu období šetření do Společenství. Průměrné zásoby hotového výrobku jsou rovněž značné, a ke konci období šetření představovaly 16 % množství zboží vyvezeného do Společenství. Existuje tedy možnost podstatného zvýšení množství zboží vyváženého do Evropského společenství, zejména s ohledem na skutečnost, že nic nenasvědčuje tomu, že by trhy třetích zemí nebo domácí trh byly schopny pojmout jakékoli další výrobky. V tomto ohledu je třeba připomenout, že domácí trh Indie s největší pravděpodobností není, vzhledem k účasti přinejmenším čtyř dalších konkurenčních výrobců, schopen pojmout veškerou volnou kapacitu spolupracujících výrobců.

ZÁVĚR

(169)

Výrobci v dotčené zemi jsou tedy schopni zvýšit svůj objem vývozu a/nebo přesměrovat vývoz na trh Společenství. Provedené šetření prokázalo, že, posuzováno na základě srovnatelných druhů výrobků, spolupracující vyvážející výrobci prodávali dotyčný výrobek za nižší ceny než výrobní odvětví Společenství (míra cenového podbízení se pohybovala v rozmezí od 2 do 21 %). Tyto nízké ceny by byly pravděpodobně účtovány nadále, nebo by se dokonce snížily, v souladu s nižšími cenami účtovanými třetím zemím, jak je uvedeno ve 134. bodě odůvodnění, mimo jiné proto, aby výrobci opět získali podíl na trhu, jaký zaujímali před uložením platných opatření. Tato cenová politika by společně se schopností vývozců dodávat v dotčené zemi podstatné množství dotyčného výrobku na trh Společenství se vší pravděpodobností vedly k dalšímu snižování cen na trhu, které by podle předpokladů nepříznivě ovlivnilo ekonomickou situaci výrobního odvětví Společenství.

(170)

Jak je uvedeno výše, je výrobní odvětví Společenství nadále nestabilní a ohrozitelné. Je pravděpodobné, že pokud by bylo výrobní odvětví Společenství vystaveno zvýšenému objemu dovozů z dotčené země za subvencované ceny, snížil by se objem jeho prodejů, podíl na trhu i prodejní ceny, a v důsledku toho by se zhoršila jeho finanční situace, na úroveň zjištěnou při původním šetření. S ohledem na uvedené skutečnosti lze dojít k závěru, že zrušení platných opatření by se vší pravděpodobností vedlo ke zhoršení již tak nestabilní situace výrobního odvětví Společenství a k obnovení ještě větší újmy vzniklé výrobnímu odvětví Společenství.

ZÁJEM SPOLEČENSTVÍÚVOD

(171)

Podle článku 31 základního nařízení bylo posouzeno, zda by zachování platných vyrovnávacích opatření nebylo v rozporu se zájmem celého Společenství. Zájem Společenství byl stanoven na základě posouzení zájmů všech zúčastněných stran.

(172)

Je třeba připomenout, že při původním šetření byl učiněn závěr, že přijetí předmětných opatření není v rozporu se zájmem Společenství. Skutečnost, že stávající šetření je přezkumem a je při něm tudíž hodnocen stav v období, kdy již byla uplatňována vyrovnávací opatření, navíc umožňuje posoudit jakýkoli nežádoucí nepříznivý dopad platných vyrovnávacích opatření na dotčené strany.

(173)

S ohledem na shora uvedené skutečnosti bylo posouzeno, zda, nehledě na závěry týkající se pravděpodobného přetrvání nebo obnovení subvencování způsobujícího újmu, neexistují přesvědčivé důvody, na jejichž základě by bylo možné usoudit, že zachování platných opatření by v tomto konkrétním případě nebylo v zájmu Společenství.

ZÁJEM VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(174)

Prokázalo se, že dané výrobní odvětví Společenství je v zásadě životaschopné. Tuto skutečnost potvrzuje stabilně vysoká úroveň jeho prodejů na vývoz po roce 2001, a příznivý vývoj jeho hospodářské situace po uložení vyrovnávacích opatření v roce 1999. Během několika let před obdobím šetření dané výrobní odvětví zejména prakticky zastavilo svou ztrátu podílu na trhu, narozdíl od vývoje před uložením příslušných opatření. Mezi rokem 2001 a obdobím šetření výrobní odvětví Společenství rovněž snížilo své ztráty. Dále bylo zjištěno, že uložená opatření jsou obcházena prostřednictvím dovozů z Brazílie a Izraele a že nabídnutý závazek nemá zamýšlený účinek. Pokud by k těmto jevům nedocházelo, stav daného výrobního odvětví Společenství by byl ještě příznivější.

(175)

Lze rozumně předpokládat, že dané výrobní odvětví Společenství bude mít nadále prospěch z uložených opatření a bude se dále zotavovat, nejspíše tím, že opět získá původní podíl na trhu a zvýší svou ziskovost. Pokud by opatření nebyla zachována, vznikla by pravděpodobně danému výrobnímu odvětví Společenství větší újma způsobená zvýšením dovozů z dotčené země za subvencované ceny, a jeho stávající nestabilní finanční situace by se ještě zhoršila.

ZÁJEM DOVOZCŮ/ODBĚRATELŮ

(176)

Jak je stanoveno v 20. bodě odůvodnění, při tomto šetření plně spolupracoval pouze jeden dovozce, který je rovněž odběratelem daného výrobku. Z důvodu důvěrnosti nemohou být proto zveřejněny přesné údaje o tomto dovozci/odběrateli. Má se však za to, že tento dovozce/odběratel je vzhledem k svému poměrně vysokému celkovému obratu reprezentativním zástupcem ve vztahu k situaci ostatních dovozců/odběratelů ve Společenství. Tento dovozce nakupoval PET film z různých zdrojů, včetně Indie a výrobního odvětví Společenství. Opětovný prodej dotyčného výrobku pocházejícího z Indie uvedenou společností představoval méně než 20 % jejího obratu v období šetření. Ziskovost spolupracujícího dovozce/odběratele se v období šetření pohybovala od 5 do 10 % jeho obratu.

(177)

Dále je třeba uvést, že podle závěru z původního šetření by uložení předmětných opatření nemělo podstatný nepříznivý dopad na dovozce ani na odběratele. Přestože jsou tato opatření uplatňována již pět let, dovozci/odběratelé si nadále opatřují zboží mimo jiné z Indie. Nebyly ani uvedeny žádné skutečnosti svědčící o jakýchkoli obtížích při hledání jiných zdrojů. Navíc, co se týče účinku uložení předmětných opatření na odběratele, byl v původním šetření učiněn závěr, že, vzhledem k zanedbatelnému významu ceny PET filmu pro odběratelské výrobní odvětví, by jakékoli zvýšení cen pravděpodobně nemělo na odběratelské výrobní odvětví žádný podstatný vliv. Po uložení předmětných opatření nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o opaku. Je proto možné dojít k závěru, že zachování opatření nebude mít pravděpodobně podstatný účinek na vývozce/odběratele ve Společenství.

ZÁJEM DODAVATELŮ NA ZAČÁTKU DODAVATELSKÉHO ŘETĚZCE

(178)

V původním šetření byl učiněn závěr, že dodavatelé ze Společenství by z uložení předmětných opatření získali prospěch. Jak je uvedeno výše, při šetření spolupracoval pouze jeden dodavatel, který tuto skutečnost potvrzuje, neboť dodává své zboží téměř výhradně výrobcům ve Společenství, a zhoršením jejich finanční situace by mu vznikla újma. Má se tudíž za to, že zachování opatření bude mít na dodavatele nadále příznivý dopad.

ZÁVĚR

(179)

S ohledem na shora uvedené skutečnosti byl učiněn závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody svědčící proti zachování platných vyrovnávacích opatření.

VYROVNÁVACÍ OPATŘENÍ

(180)

Všem stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá Komise doporučit, aby byla platná opatření zachována. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, aby se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(181)

Ze shora uvedeného vyplývá, že vyrovnávací opatření použitelná na dovoz PET filmu pocházejícího z Indie by měla být zachována, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 2 základního nařízení. Tato opatření byla uložena ve formě hodnotového cla.

(182)

Jak je stanoveno ve 4. bodě odůvodnění, byla platná vyrovnávací cla rozšířena rovněž na dovoz PET filmu dodávaného z Brazílie a Izraele, bez ohledu na to, zda byly příslušné výrobky deklarovány jako výrobky pocházející z Brazílie nebo Izraele či nikoli. Vyrovnávací opatření uložená z dovozů dotyčného výrobku, která mají být zachována, jak je stanoveno v 181. bodě odůvodnění, by měla být rozšířena na dovoz polyethylentereftalátového filmu z Brazílie a Izraele, bez ohledu na to, zda byly příslušné výrobky deklarovány jako výrobky pocházející z Brazílie nebo Izraele či nikoli. Brazilští a izraelští vyvážející výrobci, pro které byla stanovena výjimka z opatření stanovených rozšířeným nařízením (ES) č. 1976/2004 a pozměněných nařízením (ES) č. 101/2006, by měli být od opatření uložených tímto nařízením nadále osvobozeni.

(183)

Sazby vyrovnávacího cla stanovené tímto nařízením pro jednotlivé společnosti odrážejí situaci zjištěnou v průběhu přezkumu ve vztahu ke spolupracujícím vývozcům. Jsou proto použitelné výhradně na dovoz dotyčného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétními zmíněnými právnickými osobami. Dovozy dotyčného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení podle svého názvu a adresy, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nemohou využít těchto sazeb a podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(184)

Jakákoli žádost o použití těchto jednotlivých sazeb vyrovnávacího cla (např. po změně názvu příslušné společnosti nebo po založení nových výrobních nebo prodejních podniků) by měla být neprodleně zaslána Komisi ( 19 ), spolu s veškerými relevantními informacemi, zejména o jakékoli změně činnosti dané společnosti v souvislosti s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, která například souvisí s touto změnou názvu nebo založením výrobních nebo prodejních podniků. Toto nařízení bude případně po konzultaci s poradním výborem novelizováno aktualizací seznamu společností využívajících jednotlivých celních sazeb.

(185)

Aby bylo zajištěno řádné vynucení vyrovnávacího cla, je zbytková celní sazba použitelná nejen pro nespolupracující vývozce, ale rovněž pro společnosti, které v období šetření neuskutečnily žádný vývoz. Pokud však posledně jmenované společnosti splní požadavky stanovené v článku 20 základního nařízení, mohou podle tohoto článku předložit žádost o přezkum, aby byla jejich situace zvlášť posouzena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



Článek 1

1.  Ukládá se konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu kódů KN ex392062 19 (kódy TARIC 3920621903, 3920621906, 3920621909, 3920621913, 3920621916, 3920621919, 3920621923, 3920621926, 3920621929, 3920621933, 3920621936, 3920621939, 3920621943, 3920621946, 3920621949, 3920621953, 3920621956, 3920621959, 3920621963, 3920621969, 3920621976 a 3920621994) a ex392062 90 (kódy TARIC 3920629033 a 3920629094), pocházejícího z Indie.

▼M4

2.  Sazba konečného vyrovnávacího cla použitelná na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením se pro výrobky vyráběné níže uvedenými společnostmi stanoví takto:



Společnost

Konečné clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Ester Industries Limited, 75-76, Amrit Nagar, Behind South Extension Part-1, New Delhi 110 003, Indie

7,2

A026

Garware Polyester Limited, Garware House, 50-A, Swami Nityanand Marg, Vile Parle (East), Mumbai 400 057, Indie

5,4

A028

Jindal Poly Films Limited, 56 Hanuman Road, New Delhi 110 001, Indie

8,4

A030

MTZ Polyfilms Limited, New India Centre, 5th Floor, 17 Co-operage Road, Mumbai 400 039, Indie

8,7

A031

Polyplex Corporation Limited, B-37, Sector-1, Noida 201 301, Dist. Gautam Budh Nagar, Uttar Pradesh, Indie

8,6

A032

SRF Limited, Block C, Sector 45, Greenwood City, Gurgaon 122003, Haryana, Indie

5,4

A753

Uflex Limited, A-1, Sector 60, Noida 201 301 (U.P.), Indie

6,4

A027

Všechny ostatní společnosti

19,1

A999

▼B

3.  Konečné vyrovnávací clo použitelné na dovozy z Indie uvedené v odstavci 2 se rozšiřuje na dovoz stejného polyethylentereftalátového filmu zasílaného z Brazílie a z Izraele (ať již prohlášen za pocházející z Brazílie nebo Izraele či nikoli) (kódy TARIC 3920621901, 3920621904, 3920621907, 3920621911, 3920621914, 3920621917, 3920621921, 3920621924, 3920621927, 3920621931, 3920621934, 3920621937, 3920621941, 3920621944, 3920621947, 3920621951, 3920621954, 3920621957, 3920621961, 3920621967, 3920621974, 3920621992, 3920629031, 3920629092) s výjimkou výrobku vyráběného společnostmi:

Terphane Ltda BR 101, km 101, City of Cabo de Santo Agostinho, stát Pernambuco, Brazílie (doplňkový kód TARIC A569)

Jolybar Filmtechnic Converting Ltd (1987), Hacharutsim str. 7, Ind. Park Siim 2000, Natania South, 42504, POB 8380, Izrael (doplňkový kód TARIC A570)

Hanita Coatings Rural Cooperative Association Ltd, Kibbutz Hanita, 22885, Izrael (doplňkový kód TARIC A691).

▼M5

S.Z.P. Plastic Packaging Products Ltd, PO Box 53, Shavei Zion, 22086 Izrael (doplňkový kód TARIC A964).

▼B

4.  Není-li stanoveno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

( 2 ) Úř. věst. L 316, 10.12.1999, s. 1.

( 3 ) Úř. věst. L 227, 23.8.2001, s. 1.

( 4 ) Úř. věst. L 227, 23.8.2001, s. 56.

( 5 ) Úř. věst. C 40, 17.2.2005, s. 8.

( 6 ) Úř. věst. L 342, 18.11.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 101/2006 (Úř. věst. L 17, 21.1.2006, s. 1).

( 7 ) Úř. věst. L 342, 18.11.2004, s. 8. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 101/2006.

( 8 ) Úř. věst. C 154, 28.6.2002, s. 2.

( 9 ) Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

( 10 ) Úř. věst. C 281, 22.11.2003, s. 4.

( 11 ) Úř. věst. C 1, 4.1.2005, s. 5.

( 12 ) Úř. věst. L 218, 23.8.2005, s. 3.

( 13 ) Úř. věst. C 62, 11.3.2004, s. 4.

( 14 ) Úř. věst. C 306, 10.12.2004, s. 2.

( 15 ) Úř. věst. C 189, 9.8.2002, s. 34.

( 16 ) Úř. věst. C 297, 2.12.2004, s. 2.

( 17 ) Oznámení ministerstva průmyslu a obchodu indické vlády č. 1/2002-2007 ze dne 31.3.2002.

( 18 ) Nařízení Rady (ES) č. 1628/2004 (Úř. věst. L 295, 18.9.2004, s. 4 (13. bod odůvodnění)).

( 19 ) European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate B, J-79 5/17, B-1049 Brussels.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU