1720/2006/ESRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č 1720/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 , kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení

Publikováno: Úř. věst. L 327, 24.11.2006, s. 45-68 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 15. listopadu 2006 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 14. prosince 2006 Nabývá účinnosti: 14. prosince 2006
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) č. 1288/2013 Pozbývá platnosti: 21. prosince 2013
Konsolidované znění předpisu s účinností od 31. prosince 2008

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č 1720/2006/ES

ze dne 15. listopadu 2006,

kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení

(Úř. věst. L 327, 24.11.2006, p.45)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1357/2008/ES ze dne 16. prosince 2008,

  L 350

56

30.12.2008




▼B

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č 1720/2006/ES

ze dne 15. listopadu 2006,

kterým se zavádí akční program v oblasti celoživotního učení



EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 149 odst. 4 a čl. 150 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ( 2 ),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 3 ),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady 1999/382/ES ( 4 ) byla zavedena druhá fáze akčního programu Společenství v oblasti odborného vzdělávání „Leonardo da Vinci“.

(2)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 253/2000/ES ( 5 ) byla zavedena druhá fáze akčního programu Společenství v oblasti vzdělávání „Socrates“.

(3)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2318/2003/ES ( 6 ) byl přijat víceletý program pro účinnou integraci informačních a komunikačních technologií (ICT) do vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy v Evropě (program e-učení).

(4)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 791/2004/ES ( 7 ) byl zaveden akční program Společenství na podporu subjektů činných na evropské úrovni v oblasti vzdělávání a odborného vzdělávání a na podporu určitých činností v této oblasti.

(5)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ( 8 ) byl vytvořen jednotný rámec pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass).

(6)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2317/2003/ES ( 9 ) byl vytvořen program pro zlepšování kvality vysokého školství a pro podporu mezikulturního porozumění prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi (Erasmus Mundus) (2004 až 2008).

(7)

Boloňskou deklarací podepsanou dne 19. června 1999 ministry školství 29 evropských zemí byl vytvořen mezivládní proces zaměřený na vytvoření „Evropské oblasti vysokoškolského vzdělávání“ do roku 2010, který vyžaduje podporu na úrovni Společenství.

(8)

Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu konaném ve dnech 23. a 24. března 2000 stanovila strategický cíl pro Evropskou unii, podle nějž se má stát nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s větším počtem pracovních míst, s lepšími pracovními místy a větší sociální soudržností, a vyzvala Radu ve složení pro vzdělávání, aby provedla celkovou reflexi konkrétních budoucích cílů vzdělávacích systémů se zaměřením na společné zájmy a priority při respektování rozmanitosti jednotlivých států.

(9)

Znalostní společnost vysoké úrovně je klíčem k výraznějšímu růstu a k vyšší zaměstnanosti. Vzdělávání a odborná příprava jsou pro Evropskou unii zásadními prioritami pro naplnění lisabonských cílů.

(10)

Dne 12. února 2001 Rada přijala zprávu o konkrétních budoucích cílech vzdělávacích systémů vzdělávání a odborné přípravy. Dne 14. června 2002 pak přijala podrobný pracovní program o činnostech navazujících na tyto cíle, jenž vyžaduje podporu na úrovni Společenství.

(11)

Evropská rada se na zasedání v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001 dohodla na strategii pro udržitelný rozvoj a dodala environmentální rozměr Lisabonskému procesu pro zaměstnanost, hospodářské reformy a sociální soudržnost.

(12)

Evropská rada na zasedání v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 stanovila cíl, podle nějž se systémy vzdělávání a odborné přípravy Evropské unie mají do roku 2010 stát zárukou světové kvality, a vyzvala k provádění opatření vedoucích ke zlepšení osvojování základních dovedností, zejména výukou alespoň dvou cizích jazyků od útlého věku.

(13)

Sdělení Komise a usnesení Rady ze dne 27. června 2002 o celoživotním učení ( 10 ) potvrzují, že by celoživotní učení mělo být posíleno akcemi a politikami vytvořenými v této oblasti v rámci programů Společenství.

(14)

Usnesením Rady ze dne 19. prosince 2002 ( 11 ) byl vytvořen proces posílené evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy vyžadující podporu na úrovni Společenství. Kodaňská deklarace odsouhlasená dne 30. listopadu 2002 ministry školství 31 evropských zemí zapojila do uvedeného procesu sociální partnery a kandidátské země.

(15)

Sdělení Komise o akčním plánu pro dovednosti a mobilitu poukázalo na trvající potřebu akcí na evropské úrovni pro zlepšení uznávání všeobecných a odborných kvalifikací.

(16)

Sdělení Komise o akčním plánu na podporu studia jazyků a jazykové rozmanitosti stanovilo akce, které je třeba provést na evropské úrovni v období 2004 až 2006, a vyžaduje návaznou činnost.

(17)

Podpora výuky a studia cizích jazyků a podpora jazykové rozmanitosti by měla být pro akce Společenství v oblasti vzdělávání a odborné přípravy prioritou. Výuka a studium cizích jazyků jsou zvlášť důležité pro sousedící členské státy.

(18)

Průběžné hodnotící zprávy o stávajících programech Socrates a Leonardo da Vinci a veřejné konzultace ohledně budoucnosti činností Společenství v oblasti vzdělání a odborné přípravy odhalily silnou a v některých ohledech rostoucí potřebu trvající spolupráce a mobility v těchto oblastech na evropské úrovni. Zprávy zdůraznily význam vytvoření užších vazeb mezi programy Společenství a rozvojem politiky vzdělávání a odborné přípravy, vyjádřily přání, aby akce Společenství byla strukturovaná tak, aby lépe odpovídala zásadám celoživotního učení, a požadovaly jednodušší, uživatelsky přístupnější a pružnější přístup k provádění takové akce.

(19)

V souladu se zásadou řádného finančního řízení může být provádění programu zjednodušeno prostřednictvím financování paušálními částkami, pokud jde o podporu udělovanou účastníkům programu nebo o podporu Společenství pro struktury zřizované na vnitrostátní úrovni za účelem správy programu.

(20)

Podstatné výhody by vzešly z integrace podpory Společenství ve prospěch mezinárodní spolupráce a mobility v oblastech vzdělávání a odborné přípravy do jediného programu, který by umožnil větší součinnost mezi různými oblastmi činností a nabídl více kapacit na podporu rozvoje celoživotního učení a soudržnější, jednotnější a účinnější správu. Jediný program by rovněž podnítil lepší spolupráci mezi jednotlivými stupni vzdělávání a odborné přípravy.

(21)

Měl by proto být zaveden program celoživotního učení, který by prostřednictvím celoživotního učení přispíval k rozvoji Evropské unie jako vyspělé společnosti založené na znalostech s udržitelným hospodářským rozvojem, větším počtem a vyšší kvalitou pracovních míst a větší sociální soudržností.

(22)

Vzhledem ke zvláštnostem odvětví školského vzdělávání, vysokoškolského vzdělávání, odborného vzdělávání a dalšího vzdělávání a k následné potřebě akce Společenství, která má být založena na cílech, formách akce a organizačních strukturách jim uzpůsobeným, je vhodné ponechat jednotlivé programy v rámci programu celoživotního učení zaměřeného na každý z těchto čtyřech odvětví při maximalizaci soudržnosti a společných prvků mezi nimi.

(23)

Ve svém sdělení „Budování naší společné budoucnosti: Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie 2007–2013“ Komise stanovila řadu kvantifikovaných cílů, jichž má být dosaženo novou generací vzdělávacích programů a programů odborné přípravy Společenství, vyžadujících podstatný nárůst akcí pro mobilitu a partnerství.

(24)

Vzhledem k prokázaným prospěšným dopadům mezinárodní mobility na jednotlivce a na vzdělávací systémy a systémy odborné přípravy, ke značné výši neuspokojené poptávky po mobilitě ve všech odvětvích a k jejímu významu v souvislosti s lisabonským cílem je nutné podstatně zvýšit objem podpory pro mezinárodní mobilitu ve čtyřech odvětvových podprogramech.

(25)

Za účelem přiměřenějšího krytí skutečných dodatečných nákladů nesených studenty studujícími v zahraničí by standardní grant na mobilitu studenta měl být po celou dobu trvání programu zachován na průměrné výši 200 EUR na měsíc v reálných hodnotách.

(26)

Mělo by být zavedeno více opatření pro potřeby mobility jednotlivých žáků středních škol a jednotlivých účastníků dalšího vzdělávání, jež dosud nebyly programy Společenství pokryty, a to zavedením nových typů akcí mobility do programů Comenius a Grundtvig. Rovněž by se ve větší míře měly využívat příležitosti mobility jednotlivých učitelů ve vztahu k rozvoji dlouhodobé spolupráce mezi školami v sousedících regionech.

(27)

Malé a střední podniky hrají v evropském hospodářství důležitou roli. Dosud byla ovšem účast těchto podniků v programu Leonardo da Vinci omezená. Měly by být podniknuty kroky ke zvýšení atraktivity akce Společenství pro tyto podniky, zejména prostřednictvím zajištění většího počtu příležitostí mobility dostupných učňům. Měla by rovněž být podniknuta vhodná opatření pro uznávání výsledků takovéto mobility, podobná opatřením existujícím v rámci programu Erasmus.

(28)

S ohledem na zvláštní vzdělávací problémy, jimž čelí děti osob cestujících v souvislosti s povoláním a mobilních pracovníků v Evropě, by měly být příležitosti dostupné v rámci programu Comenius plně využity k podpoře mezinárodních činností zaměřených na potřeby těchto dětí.

(29)

Zvýšenou mobilitu v celé Evropě by měly doprovázet neustále se zvyšující standardy.

(30)

Čtyři odvětvové podprogramy je vhodné doplnit programem průřezovým, a to s cílem reagovat na zvýšenou potřebu podpůrných činností na evropské úrovni určených pro dosažení těchto politických cílů, za účelem poskytnutí prostředků podpory činnosti mezi odvětvími v oblasti jazyků a informačních a komunikačních technologií a s cílem posílit šíření a využívání výsledků programu.

(31)

S cílem reagovat na rostoucí potřebu znalostí a dialogu o evropském integračním procesu a jeho vývoji je důležité podporovat vysokou kvalitu výuky, výzkumu a reflexe v této oblasti podporou vysokoškolských institucí zaměřujících se na studium evropského integračního procesu, evropských sdružení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a akce Jean Monnet.

(32)

Je nutné zajistit dostatečnou pružnost ve formulaci tohoto rozhodnutí a umožnit vhodné úpravy akcí programu celoživotního učení tak, aby odpovídal měnícím se potřebám v období let 2007 až 2013 a aby se vyhnul nepřiměřeně podrobným ustanovením předchozích fází programů Socrates a Leonardo da Vinci.

(33)

Ve všech svých činnostech má Společenství odstraňovat nerovnosti a podporovat rovnost mezi muži a ženami podle čl. 3 odst. 2 Smlouvy.

(34)

Dále podle článku 151 Smlouvy má Společenství při své činnosti podle ostatních ustanovení Smlouvy přihlížet ke kulturním hlediskům, zejména s cílem uznávat a podporovat rozmanitost svých kultur. Zvláštní pozornost je třeba věnovat součinnosti mezi oblastí kultury a vzdělávání a odborné přípravy. Rovněž by měl být podněcován mezikulturní dialog.

(35)

Je třeba podporovat aktivní občanství a úctu k lidským právům a demokracii a zesílit boj proti všem formám vyloučení včetně rasismu a xenofobie.

(36)

Při provádění všech částí programu je třeba rozšířit přístup pro členy znevýhodněných skupin a zabývat se aktivně zvláštními vzdělávacími potřebami osob se zdravotním postižením, a to včetně využití vyšších grantů s ohledem na zvýšené náklady účastníků se zdravotním postižením a včetně poskytnutí podpory pro výuku a používání znakových řečí a Braillova písma.

(37)

Je třeba vzít v úvahu úspěchy Evropského roku vzdělávání prostřednictvím sportu (2004) a možný vzdělávací prospěch plynoucí ze spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a sportovními organizacemi, kterou tento evropský rok vyzdvihl.

(38)

Kandidátské země na přistoupení k Evropské unii a země ESVO, které jsou členy EHP, se mohou účastnit programů Společenství v souladu s dohodami, které mají být mezi nimi a Společenstvím podepsány.

(39)

Evropská rada na zasedání v Soluni konaném ve dnech 19. a 20. června 2003 schválila závěry Rady ze dne 16. června 2003 o západním Balkánu včetně přílohy, nazvané „Soluňská agenda pro západní Balkán: směrem k evropské integraci“, která stanoví, že programy Společenství by měly být otevřeny zemím, které jsou v procesu stabilizace a přidružení, a to na základě rámcových dohod, které mají být podepsány mezi Společenstvím a těmito zeměmi.

(40)

Společenství a Švýcarská konfederace oznámily svůj záměr jednat o uzavření dohod v oblastech společného zájmu, jako jsou programy Společenství pro vzdělávání, odbornou přípravu a mládež.

(41)

Program celoživotního učení by měl být pravidelně sledován a vyhodnocován ve spolupráci mezi Komisí a členskými státy za účelem možnosti provádění úprav, a to zejména priorit pro provádění opatření. Hodnocení by mělo zahrnovat vnější hodnocení prováděné nezávislými a nestrannými subjekty.

(42)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. února 2002 o provádění programu Socrates ( 12 ) upozornil na nepřiměřeně obtížné administrativní postupy pro žadatele o grant v druhé fázi programu.

(43)

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 13 ), a nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ( 14 ), jež chrání finanční zájmy Společenství, musí být používána se zřetelem na zásady jednoduchosti a jednotnosti ve výběru rozpočtových nástrojů, na omezení počtu případů, kde si Komise ponechává přímou odpovědnost za jejich provádění a řízení, a na požadovanou úměrnost mezi výší zdrojů a administrativní zátěží související s jejich použitím.

(44)

Pro úspěšné provádění programu je zásadní radikální administrativní zjednodušení postupů předkládání žádostí. Administrativní a účetní požadavky by měly být přiměřené výši grantu.

(45)

Rovněž by měla být přijata vhodná opatření pro zabránění nesrovnalostem a podvodům a měly by být podniknuty nezbytné kroky pro získání zpět ztracených, nesprávně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků.

(46)

Je vhodné zajistit řádné uzavření programu celoživotního učení, zejména pokud jde o pokračování víceletých opatření pro jeho řízení, jako je financování technické a správní pomoci. Od 1. ledna 2014 by v případě potřeby měla technická a správní pomoc zajistit řízení akcí, jež nebyly ukončeny ke konci roku 2013, včetně sledování a auditu.

(47)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž přínosu evropské spolupráce ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě, nemůže být z důvodu potřeby mnohostranných partnerství, mezinárodní mobility a výměny informací v rámci celého Společenství uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich tedy být s ohledem na povahu nezbytných akcí a opatření lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

(48)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ( 15 ).

(49)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 16 ),

ROZHODLY TAKTO:



HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ



KAPITOLA I

Program celoživotního učení

Článek 1

Zavedení programu celoživotního učení

1.  Tímto rozhodnutím se zavádí akční program Společenství v oblasti celoživotního učení, dále jen „program celoživotního učení“.

2.  Obecným cílem programu celoživotního učení je přispívat prostřednictvím celoživotního učení k rozvoji Společenství jako vyspělé znalostní společnosti s udržitelným hospodářským rozvojem, s větším počtem a vyšší kvalitou pracovních míst a s větší sociální soudržností při zajištění dobré ochrany životního prostředí pro budoucí generace. Program se zejména zaměřuje na podporu výměny, spolupráce a mobility mezi vzdělávacími systémy a systémy odborné přípravy v rámci Společenství tak, aby se staly zárukou světové kvality.

3.  Program celoživotního učení má tyto zvláštní cíle:

a) přispívat k rozvoji kvalitního celoživotního učení a podporovat vysokou výkonnost, inovace a evropský rozměr v systémech a postupech v dané oblasti;

b) podporovat realizaci Evropského prostoru celoživotního učení;

c) napomáhat zvyšování kvality, přitažlivosti a dosažitelnosti příležitostí celoživotního učení dostupných v členských státech;

d) posilovat přínos celoživotního učení k sociální soudržnosti, aktivnímu občanství, mezikulturnímu dialogu, rovnosti žen a mužů a osobnímu naplnění;

e) napomáhat podpoře tvořivosti, konkurenceschopnosti, zaměstnatelnosti a růstu podnikatelského ducha;

f) přispívat k zvýšené účasti lidí všech věkových kategorií na celoživotním učení, a to včetně jedinců se zvláštními potřebami a znevýhodněných skupin, bez ohledu na jejich socio-ekonomické zázemí;

g) podporovat studium jazyků a jazykovou rozmanitost;

h) podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe využívaných na základě informačních a komunikačních technologií v oblasti celoživotního učení;

i) posilovat úlohu celoživotního učení při vytváření smyslu pro evropské občanství založeného na pochopení a respektování lidských práv a demokracie a při podpoře tolerance a úcty vůči ostatním národům a kulturám;

j) podporovat spolupráci při zajišťování kvality ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy v Evropě;

k) podněcovat nejlepší využití výsledků, inovačních výrobků a procesů a vyměňovat si osvědčené postupy v oblastech, kterých se program celoživotního učení týká, a to za účelem zvýšení kvality vzdělávání a odborné přípravy.

4.  V souladu se správními ustanoveními stanovenými v příloze program celoživotního učení podporuje a doplňuje opatření přijatá členskými státy, přičemž plně respektuje jejich odpovědnost za obsah systémů vzdělávání a odborné přípravy a jejich kulturní a jazykovou rozmanitost.

5.  Podle článku 3 jsou cíle programu celoživotního učení sledovány prováděním čtyř odvětvových programů, jednoho průřezového programu a programu Jean Monnet (společně dále jen „podprogramy“).

6.  Toto rozhodnutí se provádí v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. Přípravná opatření včetně rozhodnutí Komise podle článku 9 však mohou být prováděna od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1. „předškolním“ organizovaná vzdělávací činnost uskutečňovaná před začátkem povinné základní školní docházky;

2. „žákem“ osoba zapsaná pro výuku ve škole;

3. „školou“ všechny druhy institucí zajišťujících všeobecné vzdělání (předškolní, základní nebo střední), odborné a technické vzdělání a výjimečně, v případě opatření na podporu studia jazyků, neškolské instituce poskytující učňovskou odbornou přípravu;

4. „učiteli/pedagogickými pracovníky“ osoby, které jsou prostřednictvím svých povinností přímo zapojeny do vzdělávacího procesu ve členských státech;

5. „školiteli“ osoby, které jsou prostřednictvím svých povinností přímo zapojeny do procesu odborného vzdělávání a přípravy v členských státech;

6. „studentem“ osoba zapsaná u vysokoškolské instituce, bez ohledu na oblast studia, za účelem vysokoškolského studia vedoucího k získání uznávaného akademického titulu nebo jiné uznávané vysokoškolské kvalifikace, a to až po úroveň doktorátu včetně;

7. „učněm“ osoba podstupující odbornou přípravu v instituci nebo organizaci poskytující odbornou přípravu nebo na pracovišti;

8. „účastníkem dalšího vzdělávání“ žák účastnící se dalšího vzdělávání;

9. „osobami na trhu práce“ osoby pracující, osoby samostatně výdělečně činné nebo osoby, jež mohou být zaměstnány;

10. „vysokoškolskou institucí“:

a) jakýkoli druh vysokoškolské instituce podle vnitrostátních právních předpisů nebo praxe, která nabízí uznávané akademické tituly nebo jiné uznávané vysokoškolské kvalifikace, a to bez ohledu na to, jak jsou tyto instituce ve členských státech nazývány;

b) jakákoliv instituce, která v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí nabízí odborné vzdělání či přípravu na vysokoškolské úrovni;

11. „Joint Masters“ („společným magisterským programem“) magisterské kurzy v rámci vysokoškolského vzdělávání, které:

a) zahrnují minimálně tři vysokoškolské instituce ze tří různých členských států;

b) provádí studijní program, který zahrnuje dobu studia v alespoň dvou z těchto tří institucí;

c) disponují stálými mechanismy pro uznávání doby studia strávené v partnerských institucích založenými na evropském systému převodu kreditů nebo s ním slučitelnými;

d) končí udělením jednoho společného, dvou nebo několika akademických titulů ze strany zúčastněných institucí, přičemž tyto tituly jsou členskými státy uznávány nebo akreditovány;

12. „odbornou přípravou“ jakákoli forma počátečního odborného vzdělávání nebo přípravy včetně technické a odborné výuky a učňovského vzdělávání, která přispívá k dosažení odborné kvalifikace uznávané příslušnými orgány v členském státě, v němž je tato kvalifikace získána, jakož i jakékoliv další odborné vzdělávání či příprava, jimž se daná osoba během pracovního života věnuje;

13. „dalším vzděláváním“ všechny formy všeobecného dalšího vzdělávání, ať již formální, neformální či informální povahy;

14. „studijním pobytem“ krátkodobý pobyt zaměřený na studium konkrétního aspektu celoživotního učení v jiném členském státě;

15. „mobilitou“ strávení určitého období v jiném členském státě za účelem studia, získávání pracovních zkušeností, jiného vzdělávání nebo výuky či souvisejících administrativních činností, které je podle potřeby podporováno formou přípravných či opakovacích kurzů přípravou v jazyce hostitelské země nebo v pracovním jazyce;

16. „stáží“ strávení určitého období v podniku či organizaci v jiném členském státě, které je podle potřeby podporováno formou přípravných či opakovacích kurzů v jazyce hostitelské země nebo v pracovním jazyce, s cílem pomoci jednotlivcům přizpůsobit se požadavkům trhu práce v rámci Společenství, získat konkrétní dovednosti a v souvislosti se získáním pracovních zkušeností zlepšit pochopení hospodářské a sociální kultury dané země;

17. „jednostranným“ zahrnující jednu instituci;

18. „dvoustranným“ zahrnující partnery ze dvou členských států;

19. „mnohostranným“ zahrnující partnery z nejméně tří členských států. Komise může považovat sdružení nebo jiné subjekty, jež mají členy ze tří nebo více členských států, za mnohostranné;

20. „partnerstvím“ dvoustranná nebo mnohostranná dohoda mezi skupinou institucí nebo organizací v různých členských státech, jejímž účelem je provádění společných evropských činností v celoživotním učení;

21. „sítí“ formální nebo neformální seskupení subjektů činných v konkrétní oblasti, oboru nebo odvětví celoživotního učení;

22. „projektem“ činnost s definovaným výstupem společně prováděná formálním nebo neformálním seskupením organizací nebo institucí na základě spolupráce;

23. „koordinátorem projektu“ organizace nebo instituce, která řídí provádění projektu mnohostranným seskupením;

24. „partnery projektu“ organizace nebo instituce jiné než koordinátor, které tvoří mnohostranné seskupení;

25. „podnikem“ každý podnik zapojený do hospodářské činnosti ve veřejném nebo soukromém sektoru bez ohledu na velikost, právní status nebo hospodářské odvětví, ve kterém působí, včetně sociálního hospodářství;

26. „sociálními partnery“ se rozumí na vnitrostátní úrovni organizace zaměstnavatelů a pracujících v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo praxí, na úrovni Společenství pak organizace zaměstnavatelů a pracujících účastnící se sociálního dialogu na úrovni Společenství;

27. „poradenstvím“ takové činnosti, jako jsou poskytování informací, hodnocení, orientace a konzultace, které mají pomáhat studujícím, školitelům a jiným pracovníkům při výběru vzdělávacích programů, programů odborné přípravy nebo pracovních příležitostí;

28. „šířením a využíváním výsledků“ činnosti určené k zajištění toho, aby byly výsledky programu celoživotního učení a jeho předchůdců v širokém měřítku náležitě zkoumány, demonstrovány a prováděny;

29. „celoživotním učením“ veškeré všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a odborná příprava, neformální vzdělávání a informální učení v průběhu života, jejichž výsledkem je zdokonalení znalostí, dovedností a schopností v osobní, občanské, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě. Zahrnuje poskytování poradenských služeb.

Článek 3

Podprogramy

1.  Odvětvové podprogramy jsou:

a) program Comenius, který je zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby osob v předškolním a školním vzdělávání až po úroveň ukončení vyššího středního vzdělání a na instituce a organizace nabízející toto vzdělávání;

b) program Erasmus, který je zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby všech osob ve formálním vysokoškolském vzdělávání a odborném vzdělávání a odborné přípravě na vysokoškolské úrovni bez ohledu na délku příslušného studia nebo kvalifikace a včetně doktorského studia a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání nebo přípravu;

c) program Leonardo da Vinci, který je zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby všech osob účastnících se odborného vzdělávání a odborné přípravy na jiné než vysokoškolské úrovni a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání a přípravu;

d) program Grundtvig, který je zaměřen na výukové a vzdělávací potřeby osob ve všech formách dalšího vzdělávání a na instituce a organizace nabízející nebo podporující toto vzdělávání.

2.  Průřezový program se skládá z těchto čtyř hlavních činností:

a) spolupráce a inovace politik v oblasti celoživotního učení;

b) podpora studia jazyků;

c) rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a postupů využívaných na základě informačních a komunikačních technologií v oblasti celoživotního učení;

d) šíření a využívání výsledků akcí podporovaných podle tohoto programu a předchozích souvisejících programů a výměna osvědčených postupů.

3.  Program Jean Monnet podporuje instituce a činnosti v oblasti evropské integrace. Zahrnuje tyto tři hlavní činnosti:

a) akci Jean Monnet;

b) provozní granty na podporu určených institucí zabývajících se otázkami souvisejícími s evropskou integrací;

c) provozní granty na podporu dalších evropských institucí a sdružení v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Článek 4

Přístup k programu celoživotního učení

Program celoživotního učení je zaměřen na:

a) žáky, studenty, učně a účastníky dalšího vzdělávání;

b) učitele, školitele a jiné pracovníky účastnící se kteréhokoli aspektu celoživotního učení;

c) osoby na trhu práce;

d) instituce nebo organizace poskytující možnosti vzdělávání v souvislosti s programem celoživotního učení nebo v mezích jeho podprogramů;

e) osoby a subjekty zodpovědné za systémy a politiky týkající se kteréhokoli aspektu celoživotního učení na místní, regionální a celostátní úrovni;

f) podniky, sociální partnery a jejich organizace na všech úrovních, včetně obchodních organizací a obchodních a průmyslových komor;

g) subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby související se všemi aspekty celoživotního učení;

h) sdružení pracující v oblasti celoživotního učení včetně sdružení studentů, učňů, žáků, učitelů, rodičů a účastníků dalšího vzdělávání;

i) výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení;

j) neziskové organizace, dobrovolné organizace, nevládní organizace.

Článek 5

Akce Společenství

1.  V rámci programu celoživotního učení jsou podporovány tyto akce:

a) mobilita osob při celoživotním učení;

b) dvoustranná a mnohostranná partnerství;

c) mnohostranné projekty určené zejména na podporu kvality systémů vzdělávání a odborné přípravy formou předávání inovací na mezinárodní úrovni;

d) jednostranné a vnitrostátní projekty;

e) mnohostranné projekty a sítě;

f) pozorování a analýza politik a systémů v oblasti celoživotního učení, vytváření a pravidelné zlepšování referenčního materiálu včetně průzkumů, statistik, analýz a ukazatelů, opatření na podporu průhlednosti a uznávání kvalifikací a předchozího vzdělání, a opatření na podporu spolupráce v zajištění kvality;

g) provozní granty na úhradu některých provozních a správních nákladů institucí a sdružení činných v oblasti, kterou pokrývá program celoživotního učení;

h) další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu celoživotního učení („doprovodná opatření“).

2.  Podpora Společenství může být poskytována na přípravné návštěvy související s jakýmikoli akcemi uvedenými v tomto článku.

3.  Komise může pořádat semináře, konference nebo schůzky, jež mohou usnadnit provádění programu celoživotního učení, vykonávat vhodnou informační a publikační činnost a činnost spočívající v šíření získaných poznatků a zvyšování povědomí o programu a rovněž může program sledovat a hodnotit.

4.  Akce uvedené v tomto článku mohou být prováděny prostřednictvím výzev k podávání návrhů, výzev k podávání nabídek nebo přímo Komisí.

Článek 6

Úkoly Komise a členských států

1.  Komise zajistí účinné a účelné provádění akcí Společenství podle programu celoživotního učení.

2.  Členské státy:

a) podniknou kroky nezbytné pro zajištění účinného fungování programu celoživotního učení na vnitrostátní úrovni a zapojí všechny strany zabývající se aspekty celoživotního učení v souladu s vnitrostátní praxí nebo právními předpisy;

b) zřídí nebo určí náležitou strukturu pro koordinované řízení provádění akcí programu celoživotního učení na vnitrostátní úrovni (vnitrostátní agentury) a tuto strukturu sledují, včetně rozpočtového řízení v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článkem 38 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 a v souladu s těmito kritérii:

i) organizace zřízená nebo určená jako vnitrostátní agentura musí mít právní subjektivitu nebo být součástí subjektu, který právní subjektivitu má, a musí se řídit právem dotyčného členského státu. Za vnitrostátní agenturu nelze určit ministerstvo;

ii) každá vnitrostátní agentura musí pro plnění svých úkolů disponovat dostatečným počtem pracovníků s odbornými a jazykovými schopnostmi, které jsou nutné pro práci v prostředí mezinárodní spolupráce v oblasti vzdělání a odborné přípravy;

iii) musí disponovat vhodnou infrastrukturou, zejména pokud se týká informačních a komunikačních technologií;

iv) musí pracovat v administrativním prostředí, které jí umožňuje plnit své úkoly uspokojivým způsobem a vyhnout se konfliktu zájmů;

v) musí být v rámci svého postavení schopna uplatňovat pravidla finančního řízení a smluvní podmínky stanovené na úrovni Společenství;

vi) musí nabízet odpovídající finanční záruky, vydané pokud možno orgánem veřejné moci, a její řídící kapacity musí být přiměřené míře prostředků Společenství, které bude spravovat;

c) nesou odpovědnost za to, že vnitrostátní agentury uvedené v písmenu b) řádně spravují úvěry, které na ně byly převedeny na podporu projektů, a zejména nesou odpovědnost za to, že vnitrostátní agentury dodržují zásady průhlednosti a rovnosti zacházení, zabraňují dvojímu financování ve vztahu k dalším zdrojům prostředků Společenství, sledují projekty a vymáhají zpět veškeré prostředky, které jsou příjemci povinni vrátit;

d) podniknou nutné kroky pro zajištění odpovídajícího auditu a finančního dohledu nad vnitrostátními agenturami uvedenými v písmenu b) a zejména:

i) poskytnou Komisi před zahájením činnosti vnitrostátní agentury nezbytné záruky ohledně její existence a vhodnosti a dále záruky toho, že jsou v agentuře v souladu s pravidly řádného finančního řízení řádně používány příslušné postupy, řídicí systémy, účetní systémy a postupy zadávání zakázek a přidělování grantů;

ii) každý rok předloží Komisi prohlášení o zabezpečení spolehlivosti finančních systémů a postupů vnitrostátních agentur a řádného vedení jejich účetnictví;

e) v případě nesrovnalosti, nedbalosti nebo podvodu, který lze přičíst vnitrostátní agentuře zřízené nebo určené podle písmena b), kdy uvedená skutečnost vede k vzniku nároků Komise vůči vnitrostátní agentuře, které nejsou uspokojeny v plné výši, nesou odpovědnost za prostředky, které nejsou získány zpět;

f) na žádost Komise označí instituce či organizace poskytující možnosti vzdělávání nebo druhy takových institucí či organizací, jež by mohly být považovány za způsobilé pro účast v programu celoživotního učení na jejich území;

g) vyvinou úsilí k přijetí všech vhodných opatření pro odstranění právních a správních překážek řádného fungování programu celoživotního učení;

h) podniknou kroky k zajištění toho, aby k případné součinnosti s dalšími programy a finančními nástroji Společenství a s dalšími souvisejícími programy prováděnými v daném členském státě docházelo na vnitrostátní úrovni.

3.  Komise ve spolupráci se členskými státy zajistí:

a) přechod mezi akcemi prováděnými v rámci předchozích programů v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení a činnostmi, které mají být prováděny v rámci programu celoživotního učení;

b) dostatečnou ochranu finančních zájmů Společenství, zejména zavedením účinných, přiměřených a odrazujících opatření, správních kontrol a sankcí;

c) šíření informací, publicitu a návazné kroky týkající se akcí podporovaných v rámci programu celoživotního učení;

d) sběr, analýzu a zpracování dostupných údajů, jež jsou nezbytné pro měření výsledků a účinků programu a pro sledování a vyhodnocení činností uvedených v článku 15;

e) šíření výsledků předchozího kola vzdělávacích programů, programů odborné přípravy a programu celoživotního učení.

Článek 7

Účast třetích zemí

1.  Program celoživotního učení je otevřen účasti:

a) zemí ESVO, které jsou členy EHP, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b) kandidátských zemí, které využívají předvstupní strategie v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí na programech Společenství, stanovenými v rámcových dohodách uzavřených s těmito zeměmi;

c) zemí západního Balkánu v souladu s postupy stanovenými s těmito zeměmi v návaznosti na rámcové dohody o jejich účasti na programech Společenství;

d) Švýcarské konfederace na základě dvoustranné dohody, která s ní bude uzavřena.

2.  Hlavní činnost 1 programu Jean Monnet uvedená v čl. 3 odst. 3 písm. a) je otevřená také vysokoškolským institucím v jakékoli jiné třetí zemi.

3.  Na třetí země účastnící se programu celoživotního učení se vztahují všechny povinnosti a všechny úkoly stanovené tímto rozhodnutím ve vztahu k členským státům.

Článek 8

Mezinárodní spolupráce

V rámci programu celoživotního učení a podle článku 9 může Komise spolupracovat se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména Radou Evropy, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Organizací OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO).



KAPITOLA II

Provádění programu celoživotního učení

Článek 9

Prováděcí opatření

1.  Postupem podle čl. 10 odst. 2 Komise přijme opatření nezbytná pro provádění programu celoživotního učení týkající se:

a) ročního plánu práce včetně priorit;

b) ročních přídělů a rozdělení prostředků mezi podprogramy a v jejich rámci;

c) všeobecných pokynů pro provádění podprogramů (včetně rozhodnutí o povaze akcí, jejich trvání a úrovni financování), výběrových kritérií a postupů;

d) návrhů Komise týkajících se výběru žádostí o mnohostranné projekty a sítě podle čl. 33 odst. 1 písm. b) a c);

e) návrhů Komise týkajících se výběru žádostí o akce uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), na něž se nevztahuje písmeno d) tohoto odstavce, a v čl. 5 odst. 1 písm. f), g) a h), pro něž podpora Společenství přesahuje částku 1 milion EUR;

f) definicí jednotlivých rolí a povinností Komise, členských států a vnitrostátních agentur ve vztahu k „postupu vnitrostátní agentury“ stanovenému v příloze;

g) rozdělení prostředků mezi členskými státy pro akce, které budou řízeny „postupem vnitrostátní agentury“ stanoveným v příloze;

h) opatření pro zajištění vnitřní soudržnosti v rámci programu celoživotního učení;

i) opatření pro sledování a vyhodnocování programu celoživotního učení a podprogramů a pro šíření a předávání výsledků.

▼M1

2.  Komise neprodleně informuje výbor uvedený v článku 10 a Evropský parlament o všech svých dalších rozhodnutích o výběru přijatých k provedení tohoto rozhodnutí, a to do dvou pracovních dnů od jejich přijetí. Tyto informace zahrnují popisy a rozbor došlých žádostí, popis posouzení a výběrového řízení a seznamy projektů navržených na financování i projektů, jejichž financování bylo zamítnuto.

▼B

Článek 10

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor (dále jen „výbor“).

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

▼M1 —————

▼B

4.  Výbor přijme svůj jednací řád.

5.  Členské státy nemohou být zastupovány osobami zaměstnanými ve vnitrostátních agenturách uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. b) nebo osobami, které nesou odpovědnost za jejich provoz.

Článek 11

Sociální partneři

1.  Kdykoli je výbor konzultován v jakékoli záležitosti týkající se použití tohoto rozhodnutí v souvislosti s odborným vzděláváním a odbornou přípravou, mohou se zástupci sociálních partnerů jmenovaní Komisí na základě návrhů evropských sociálních partnerů podílet na práci výboru jako pozorovatelé.

Počet těchto pozorovatelů se rovná počtu zástupců členských států.

2.  Pozorovatelé mají právo požádat, aby byl v zápisu ze schůze výboru uveden jejich postoj.

Článek 12

Horizontální politiky

Při provádění programu celoživotního učení je třeba věnovat náležitou pozornost k zajištění toho, aby program plně přispíval k podpoře horizontálních politik Společenství, a to zejména:

a) podporou zvyšování povědomí o významu kulturní a jazykové rozmanitosti v Evropě a o potřebě boje proti rasismu, předsudkům a xenofobii;

b) prováděním opatření pro studující se zvláštními potřebami a zejména podporou jejich zapojení do hlavního proudu vzdělávání a odborné přípravy;

c) podporou rovnosti žen a mužů a přispíváním k boji proti všem formám diskriminace založené na pohlaví, rase nebo etnickém původu, náboženském vyznání nebo světovém názoru, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci.

Článek 13

Soudržnost a doplňkovost s dalšími politikami

1.  Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost s pracovním programem „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ a s dalšími příslušnými politikami, nástroji a akcemi Společenství, zejména s těmi, jež se týkají oblasti kultury, médií, mládeže, výzkumu a rozvoje, zaměstnanosti, uznávání kvalifikací, podniků, životního prostředí, informačních a komunikačních technologií a statistického programu Společenství.

Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí dobře fungující vazbu mezi programem celoživotního učení a programy a akcemi v oblasti vzdělávání a odborné přípravy prováděnými v rámci předvstupních nástrojů Společenství a jinou spoluprací s třetími zeměmi a příslušnými mezinárodními organizacemi.

2.  Komise výbor pravidelně informuje o dalších významných iniciativách Společenství v oblasti celoživotního učení včetně spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

3.  Při provádění akcí v rámci programu celoživotního učení bere Komise i členské státy ohled na priority stanovené v integrovaných hlavních směrech pro zaměstnanost přijatých Radou jako součást lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost.

4.  V partnerství s evropskými sociálními partnery Komise vyvine úsilí k rozvoji náležité koordinace mezi programem celoživotního učení a sociálním dialogem na úrovni Společenství včetně různých hospodářských odvětví.

5.  Při provádění programu celoživotního učení Komise zajistí vhodnou pomoc Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) v oblastech, které souvisí s jeho pravomocí, a v souladu s opatřeními stanovenými v nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ( 17 ). V případě potřeby může rovněž Komise zajistit podporu Evropské nadace odborného vzdělávání v rozsahu jejího pověření a v souladu s opatřeními stanovenými v nařízení Rady (EHS) č. 1360/90 ( 18 ).

6.  Komise pravidelně informuje Poradní výbor pro odborné vzdělávání o příslušném pokroku v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.



KAPITOLA III

Finanční ustanovení – hodnocení

Článek 14

Financování

1.  Orientační finanční krytí pro provádění tohoto rozhodnutí v období 7 let od 1. ledna 2007 se stanoví na 6 970 000 000 EUR. Částky, které se v rámci tohoto krytí přidělují programům Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci a Grundtvig, nesmí být nižší, než je uvedeno v části B bodě 11 přílohy. Tyto příděly může Komise změnit postupem podle čl. 10 odst. 2.

2.  Až 1 % přídělů programu celoživotního učení může být použito na podporu účasti v partnerství, projektech a sítích organizovaných v rámci programu celoživotního učení partnerů ze třetích zemí, kteří se neúčastní programu celoživotního učení na základě článku 7.

3.  Roční rozpočtové položky schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.

Článek 15

Sledování a hodnocení

1.  Komise ve spolupráci s členskými státy pravidelně sleduje a hodnotí program celoživotního učení v porovnání s jeho cíli.

2.  Komise zajistí pravidelná nezávislá externí hodnocení programu celoživotního učení a pravidelně zveřejňuje statistické údaje o výsledcích sledování.

3.  Při provádění programu celoživotního učení se zohlední výsledky sledování a hodnocení programu a předchozího kola vzdělávacích programů a programů odborné přípravy.

4.  Členské státy předloží Komisi do 30. června 2010 zprávu o provádění programu celoživotního učení a do 30. června 2015 zprávu o jeho dopadu.

5.  Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

a) do 31. března 2011 průběžnou hodnotící zprávu o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu celoživotního učení včetně analýzy dosažených výsledků;

b) do 31. prosince 2011 sdělení o pokračování programu celoživotního učení;

c) do 31. března 2016 zprávu o následném hodnocení.



HLAVA II

PODPROGRAMY



KAPITOLA I

Program Comenius

Článek 16

Přístup k programu Comenius

V rámci programu celoživotního učení je program Comenius zaměřen na:

a) žáky v rámci školního vzdělávání až do ukončení vyššího středního vzdělání;

b) školy uvedené členskými státy;

c) učitele a jiné pracovníky v těchto školách;

d) sdružení, neziskové organizace, nevládní organizace a zástupce subjektů, které jsou zapojeny do školního vzdělávání;

e) osoby a subjekty odpovědné za organizaci a zajišťování vzdělávání na místní, regionální a celostátní úrovni;

f) výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení;

g) vysokoškolské instituce;

h) subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby ohledně všech aspektů celoživotního učení.

Článek 17

Cíle programu Comenius

1.  Kromě cílů programu celoživotního učení stanovených v článku 1 sleduje program Comenius tyto zvláštní cíle:

a) rozvíjet znalosti a porozumění mezi mladými lidmi a pedagogickými pracovníky ohledně rozmanitosti evropských kultur a jazyků a ohledně její hodnoty;

b) pomáhat mladým lidem získávat základní životní dovednosti a schopnosti nezbytné pro osobní rozvoj, pro budoucí zaměstnání a pro aktivní evropské občanství.

2.  Operativní cíle programu Comenius jsou:

a) zlepšit kvalitu a zvýšit objem mobility žáků a pedagogických pracovníků v různých členských státech;

b) zlepšit kvalitu a zvýšit objem partnerství mezi školami v různých členských státech, aby se společných vzdělávacích činností během trvání programu zúčastnily alespoň 3 miliony žáků;

c) podporovat studium moderních cizích jazyků;

d) podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených na informačních a komunikačních technologií v oblasti celoživotního učení;

e) zvýšit kvalitu a evropský rozměr vzdělávání učitelů;

f) podporovat zlepšování pedagogických přístupů a vedení škol.

Článek 18

Akce programu Comenius

1.  Program Comenius může podporovat tyto akce:

a) mobilitu osob uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. a). Při zajišťování nebo podpoře organizace této mobility se přijmou nezbytná přípravná opatření a věnuje se pozornost tomu, aby byl pro osoby využívající mobilitu zabezpečen přiměřený dohled, poradenství a podpora.

Tato mobilita může zahrnovat:

i) výměnu žáků a pracovníků;

ii) mobilitu žáků do škol a stáže pedagogických pracovníků ve školách nebo podnicích;

iii) účast učitelů a dalších pedagogických pracovníků na vzdělávacích kurzech;

iv) studijní a přípravné pobyty pro mobilitu, partnerství, projektové nebo síťové činnosti;

v) asistenční pobyty učitelů a potenciálních učitelů;

b) rozvoj partnerství uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) mezi:

i) školami s cílem rozvoje společných vzdělávacích projektů pro žáky a jejich učitele („partnerství škol v rámci programu Comenius“);

ii) organizacemi odpovědnými za všechna hlediska školního vzdělávání za účelem posílení meziregionální spolupráce včetně spolupráce příhraničních regionů („regionální partnerství v rámci programu Comenius“);

c) mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e). Ty mohou zahrnovat projekty zaměřené na:

i) rozvoj, podporu a šíření osvědčených vzdělávacích postupů, včetně nových výukových metod nebo materiálů;

ii) rozvoj nebo výměnu zkušeností se systémy poskytujícími informace nebo poradenství zejména přizpůsobené studujícím, učitelům a jiným pracovníkům, kterých se týká program Comenius;

iii) rozvoj, podporu a šíření nových vzdělávacích kurzů pro učitele nebo jejich nového obsahu;

d) mnohostranné sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e). Ty mohou zahrnovat sítě zaměřené na:

i) rozvoj vzdělávání v oboru nebo oblasti, ve kterých působí, k vlastnímu užitku a celkově ve prospěch vzdělávání;

ii) získávání a šíření příslušných osvědčených postupů a inovací;

iii) poskytování podpory obsahu pro projekty a partnerství vytvořené někým jiným;

iv) podporu rozvoje analýzy potřeb a jejího praktického využití ve školním vzdělávání;

e) další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu Comenius uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

2.  O provozních podrobnostech akcí uvedených v odstavci 1 se rozhodne postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 19

Částky přidělené programu Comenius

Alespoň 80 % z částek přidělených programu Comenius je věnováno podpoře mobility podle čl. 18 odst. 1 písm. a) a partnerstvím v rámci programu Comenius podle čl. 18 odst. 1 písm. b).



KAPITOLA II

Program Erasmus

Článek 20

Přístup k programu Erasmus

V rámci programu celoživotního učení je program Erasmus zaměřen na:

a) studenty a učně studující ve všech formách vysokoškolského vzdělávání a odborné přípravy;

b) vysokoškolské instituce uvedené členskými státy;

c) učitele, školitele a jiné pracovníky v těchto institucích;

d) sdružení a zástupce subjektů, které jsou zapojeny do vysokoškolského vzdělávání, včetně příslušných sdružení studentů, vysokých škol a učitelů či a školitelů;

e) podniky, sociální partnery a další zástupce pracovního života;

f) veřejné a soukromé subjekty včetně neziskových a nevládních organizací, zodpovědné za organizaci a zajišťování vzdělávání a odborné přípravy na místní, regionální a celostátní úrovni;

g) výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení;

h) subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby ohledně všech aspektů celoživotního učení.

Článek 21

Cíle programu Erasmus

1.  Kromě cílů programu celoživotního učení stanovených v článku 1 sleduje program Erasmus tyto zvláštní cíle:

a) podporovat realizaci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;

b) posilovat přínos vysokoškolského vzdělávání a dalšího odborného vzdělávání inovačnímu procesu.

2.  Operativní cíle programu Erasmus jsou:

a) zlepšit kvalitu a zvýšit objem mobility studentů a pedagogických pracovníků v rámci Evropy, a přispět tak k dosažení toho, aby se do roku 2012 zúčastnily mobility studentů podle programu Erasmus a programů, které mu předcházely, alespoň 3 miliony osob;

b) zlepšit kvalitu a zvýšit objem mnohostranné spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi v Evropě;

c) zvýšit úroveň průhlednosti a slučitelnosti kvalifikací vysokoškolského vzdělávání a dalšího odborného vzdělávání získaných v Evropě;

d) zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi a podniky;

e) usnadňovat rozvoj inovačních postupů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na vysokoškolské úrovni a jejich předávání včetně předávání z jedné zúčastněné země do dalších;

f) podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogických postupů a praxe založených na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního učení.

Článek 22

Akce programu Erasmus

1.  Program Erasmus může podporovat tyto akce:

a) mobilitu osob uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. a). Tato mobilita může zahrnovat:

i) mobilitu studentů za účelem studia nebo odborné přípravy na vysokoškolských institucích v členských státech a stáže v podnicích, školicích střediscích, výzkumných střediscích nebo jiných organizacích;

ii) mobilitu pedagogických pracovníků vysokoškolských institucí za účelem výuky nebo odborné přípravy v zahraniční partnerské instituci;

iii) mobilitu jiných pracovníků vysokoškolských institucí a zaměstnanců podniků za účelem odborné přípravy nebo výuky;

iv) intenzivní programy Erasmus pořádané na mnohostranném základě.

Podporu mohou získat také domácí a hostitelské vysokoškolské instituce nebo podniky pro akce na zajištění kvality ve všech fázích opatření pro mobilitu, včetně přípravných a opakovacích jazykových kursů;

b) mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené mimo jiné na inovace, pokusy a výměnu osvědčených postupů v oblastech uvedených ve zvláštních a operativních cílech;

c) mnohostranné sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), provozované asociacemi vysokoškolských institucí a představující oblast jednoho vědního oboru nebo oblast napříč vědními obory („tematické sítě v rámci programu Erasmus“), které jsou zaměřeny na rozvoj nových studijních konceptů a schopností. Tyto sítě mohou také zahrnovat zástupce jiných veřejných subjektů nebo podniků či sdružení;

d) další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu Erasmus uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

2.  Osoby účastnící se mobility podle odst. 1 písm. a) bodu i) („studenti v rámci programu Erasmus“) jsou:

a) studenti vysokoškolských institucí, kteří jsou zapsáni alespoň do druhého roku studia, v rámci akce mobility programu Erasmus absolvují studijní období v jiném členském státě, bez ohledu na to, zda získali finanční podporu v rámci daného programu či nikoli. Tato období jsou plně uznávána podle interinstitucionálních dohod mezi vysílající a hostitelskou institucí. Hostitelské instituce těmto studentům neúčtují školné;

b) studenti zapsaní v programech Joint Masters (společný magisterský program) a účastnící se mobility;

c) studenti vysokoškolských institucí účastnící se stáží.

3.  O provozních podrobnostech akcí uvedených v odstavci 1 se rozhodne postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 23

Částky přidělené programu Erasmus

Alespoň 80 % z částek přidělených programu Erasmus je věnováno podpoře mobility podle čl. 22 odst. 1 písm. a).



KAPITOLA III

Program Leonardo da Vinci

Článek 24

Přístup k programu Leonardo da Vinci

V rámci programu celoživotního učení je program Leonardo da Vinci zaměřen na:

a) osoby účastnící se všech forem odborného vzdělávání a přípravy s výjimkou vysokoškolské úrovně;

b) osoby na trhu práce;

c) instituce nebo organizace poskytující možnosti vzdělávání v oblastech, na které se vztahuje program Leonardo da Vinci;

d) učitele, školitele a jiné pracovníky v těchto institucích nebo organizacích;

e) sdružení a zástupce subjektů, které jsou zapojeny do odborného vzdělávání a přípravy, včetně sdružení učňů, rodičů a učitelů;

f) podniky, sociální partnery a další zástupce pracovního života včetně obchodních komor a jiných obchodních organizací;

g) subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby související se všemi aspekty celoživotního učení;

h) osoby a subjekty zodpovědné za systémy a politiky týkající se jakéhokoli aspektu odborného vzdělávání a přípravy na místní, regionální a celostátní úrovni;

i) výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení;

j) vysokoškolské instituce;

k) neziskové organizace, dobrovolné organizace, nevládní organizace.

Článek 25

Cíle programu Leonardo da Vinci

1.  Kromě cílů programu celoživotního učení stanovených v článku 1 sleduje program Leonardo da Vinci tyto zvláštní cíle:

a) podporovat účastníky odborné přípravy a dalších vzdělávacích činností v získávání a používání vědomostí, dovedností a kvalifikací podporujících osobní rozvoj, zaměstnatelnost a účast na evropském trhu práce;

b) podporovat zvyšování kvality a inovace v systémech, institucích a postupech odborného vzdělávání a přípravy;

c) zvýšit přitažlivost odborného vzdělávání a přípravy a mobility pro zaměstnavatele a jednotlivce a usnadňovat mobilitu učňů.

2.  Operativní cíle programu Leonardo da Vinci jsou:

a) zlepšit kvalitu a zvýšit objem mobility osob zapojených do počátečního odborného vzdělávání a přípravy a do další odborné přípravy v rámci Evropy, aby do ukončení programu celoživotního učení došlo k nárůstu stáží v podnicích alespoň na 80 000 za rok;

b) zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi institucemi nebo organizacemi poskytujícími možnosti vzdělávání, podniky, sociálními partnery a dalšími příslušnými subjekty v Evropě;

c) podporovat rozvoj inovačních postupů v oblasti odborného vzdělávání a přípravy na jiné než vysokoškolské úrovni a jejich předávání, včetně předávání z jedné zúčastněné země do dalších;

d) zlepšit průhlednost a uznávání kvalifikací a schopností, včetně kvalifikací a schopností získaných neformálním vzděláváním a informálním učením;

e) podporovat studium moderních cizích jazyků;

f) podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního učení.

Článek 26

Akce programu Leonardo da Vinci

1.  Program Leonardo da Vinci může podporovat tyto akce:

a) mobilitu osob uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. a). Při zajišťování nebo podpoře organizace této mobility se přijmou nezbytná přípravná opatření, včetně jazykové přípravy, a zajistí se, aby byl pro osoby účastnící se mobility zabezpečen přiměřený dohled a podpora. Tato mobilita může zahrnovat:

i) mezinárodní stáže v podnicích nebo vzdělávacích institucích;

ii) stáže a výměny zaměřené na další profesní rozvoj školitelů a poradců a na osoby zodpovědné za zařízení odborné přípravy, plánování odborné přípravy a profesní poradenství v podnicích;

b) partnerství uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. b) zaměřená na témata společného zájmu zúčastněných organizací;

c) mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c), zejména projekty zaměřené na zdokonalení systémů odborné přípravy, a to zaměřením se na předávání inovací zahrnující jazykové, kulturní a právní přizpůsobení vnitrostátním potřebám inovačních výrobků a procesů vyvinutých v odlišných podmínkách;

d) mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené na zdokonalení systémů odborné přípravy, a to zaměřením se na rozvoj inovací a osvědčených postupů;

e) tematické sítě odborníků a organizací uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), pracující na konkrétních problémech týkajících se odborného vzdělávání a přípravy;

f) další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu Leonardo da Vinci uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

2.  O provozních podrobnostech těchto akcí se rozhodne postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 27

Částky přidělené programu Leonardo da Vinci

Alespoň 60 % z částek přidělených programu Leonardo da Vinci je věnováno podpoře mobility a partnerstvím podle čl. 26 odst. 1 písm. a) a b).



KAPITOLA IV

Program Grundtvig

Článek 28

Přístup k programu Grundtvig

V rámci programu celoživotního učení je program Grundtvig zaměřen na:

a) účastníky dalšího vzdělávání;

b) instituce nebo organizace poskytující možnosti vzdělávání dospělých;

c) učitele a jiné pracovníky v těchto institucích nebo organizacích;

d) instituce zapojené do počáteční nebo další odborné přípravy pracovníků působících v dalším vzdělávání;

e) sdružení a zástupce subjektů, které jsou zapojeny do dalšího vzdělávání, včetně sdružení studujících a učitelů;

f) subjekty poskytující poradenské, konzultační a informační služby týkající se všech aspektů celoživotního učení;

g) osoby a subjekty zodpovědné za systémy a politiky týkající se jakéhokoli aspektu dalšího vzdělávání na místní, regionální a celostátní úrovni;

h) výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami celoživotního učení;

i) podniky;

j) neziskové organizace, dobrovolné organizace, nevládní organizace;

k) vysokoškolské instituce.

Článek 29

Cíle programu Grundtvig

1.  Kromě cílů programu celoživotního učení stanovených v článku 1 sleduje program Grundtvig tyto zvláštní cíle:

a) reagovat na otázku vzdělávání stárnoucí populace v Evropě;

b) pomáhat zajišťovat dospělým osobám cesty ke zdokonalení znalostí a schopností.

2.  Operativní cíle programu Grundtvig jsou:

a) zvýšit kvalitu a dostupnost mobility osob zapojených do dalšího vzdělávání v celé Evropě a zvýšit objem této mobility, aby do roku 2013 byla podporována mobilita alespoň 7 000 těchto osob ročně;

b) zlepšit kvalitu a zvýšit objem spolupráce mezi organizacemi zapojenými do dalšího vzdělávání v Evropě;

c) pomáhat osobám ze slabých sociálních skupin a osobám v okrajových sociálních podmínkách, zejména pak starším osobám a osobám, které skončily vzdělávání bez dosažení základní kvalifikace, aby získaly jiné příležitosti zapojit se do dalšího vzdělávání;

d) podporovat rozvoj inovačních postupů v dalším vzdělávání a jejich předávání, včetně předávání ze zemí účastnících se tohoto programu do jiných zemí;

e) podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených na informačních a komunikačních technologií v oblasti celoživotního učení;

f) zdokonalit pedagogické přístupy a řízení organizací zabývajících se dalším vzděláváním.

Článek 30

Akce programu Grundtvig

1.  Program Grundtvig může podporovat tyto akce:

a) mobilitu osob uvedenou v čl. 5 odst. 1 písm. a). Při zajišťování nebo podpoře organizace této mobility se přijmou nezbytná přípravná opatření a zajistí se, aby byl pro osoby účastnící se mobility zabezpečen přiměřený dohled a podpora. Tato mobilita může zahrnovat návštěvy, asistenční pobyty a výměny účastníků formálního a neformálního dalšího vzdělávání, včetně odborné přípravy a profesního rozvoje pracovníků působících v dalším vzdělávání, a to především v součinnosti s partnerstvími a projekty;

b) partnerství uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. b) („studijní partnerství v rámci programu Grundtvig“), zaměřující se na témata společného zájmu zúčastněných organizací;

c) mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené na zdokonalení systémů dalšího vzdělávání prostřednictvím rozvoje a předávání inovací a osvědčených postupů;

d) tematické sítě odborníků a organizací uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) („sítě programu Grundtvig“), pracující zejména na:

i) rozvoji dalšího vzdělávání v oboru, oblasti nebo aspektu řízení, se kterým souvisí;

ii) určování, zdokonalování a šíření významných osvědčených postupů a inovací;

iii) poskytování podpory obsahu pro projekty a partnerství vytvořené někým jiným a podporování vzájemné součinnosti mezi těmito projekty a partnerstvími;

iv) podporování rozvoje analýzy potřeb a zabezpečování jakosti v rámci dalšího vzdělávání;

e) další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu Grundtvig uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

2.  O provozních podrobnostech akcí uvedených v odstavci 1 se rozhodne postupem podle čl. 10 odst. 2.

Článek 31

Částky přidělené programu Grundtvig

Alespoň 55 % z částek přidělených programu Grundtvig je věnováno podpoře mobility a partnerstvím podle čl. 30 odst. 1 písm. a) a b).



KAPITOLA V

Průřezový program

Článek 32

Cíle průřezového programu

1.  Kromě cílů programu celoživotního učení stanovených v článku 1 sleduje průřezový program tyto zvláštní cíle:

a) podporovat evropskou spolupráci v oblastech pokrývajících dva či více odvětvových podprogramů;

b) podporovat kvalitu a průhlednost vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy členských států.

2.  Operativní cíle průřezového programu jsou tyto:

a) podporovat rozvoj politiky a spolupráci v oblasti celoživotního učení na evropské úrovni, zejména v rámci Lisabonského procesu a pracovního programu „Vzdělávání a odborná příprava 2010“, jakož i Boloňského a Kodaňského procesu a jejich následovníků;

b) zajistit dostatečný přísun srovnatelných údajů, statistik a analýz pro podchycení vývoje politiky celoživotního učení, jakož i sledovat pokrok v plnění cílů a úkolů celoživotního vzdělávání a určovat oblasti, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost;

c) podporovat studium jazyků a jazykovou rozmanitost v členských státech;

d) podporovat rozvoj inovačního obsahu, služeb, pedagogik a praxe založených na informačních a komunikačních technologiích v oblasti celoživotního učení;

e) zajistit, aby výsledky programu celoživotního učení byly v širokém měřítku náležitě uznávány, demonstrovány a prováděny.

Článek 33

Akce průřezového programu

1.  V rámci hlavní činnosti spolupráce a inovace v oblasti politiky celoživotního učení uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) mohou být podporovány tyto akce:

a) mobilita osob uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. a) včetně studijních pobytů odborníků a úředníků určených státními, regionálními nebo místními orgány, ředitelů vzdělávacích institucí, institucí odborné přípravy a poradenských služeb, jakož i služeb akreditace praxe, a sociálních partnerů;

b) mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené na přípravu a testování návrhů politik vytvořených na úrovni Společenství a inovace v celoživotním učení;

c) mnohostranné sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) složené z odborníků nebo institucí spolupracujících na otázkách politik. Tyto sítě mohou zahrnovat:

i) tematické sítě pracující na otázkách souvisejících s obsahem celoživotního učení nebo s metodikami a politikami celoživotního učení. Tyto sítě mohou sledovat, vyměňovat, určovat a analyzovat osvědčené postupy a inovace a podávat návrhy na lepší a širší používání těchto postupů v rámci členských států;

ii) fóra o strategických otázkách celoživotního učení;

d) sledování a analýza politik a systémů v oblasti celoživotního učení podle čl. 5 odst. 1 písm. f), které mohou zahrnovat:

i) studie a srovnávací výzkum;

ii) rozvoj ukazatelů a statistických průzkumů, včetně podpory práce v oblasti celoživotního učení ve spolupráci s Eurostatem;

iii) podpora provozu sítě Eurydice a financování evropské jednotky Eurydice zřízené Komisí;

e) akce na podporu průhlednosti a uznávání kvalifikací a schopností, včetně kvalifikací a schopností získaných neformálním vzděláváním a informálním učením, informací a poradenství o mobilitě pro studijní účely a spolupráce v zajišťování jakosti uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. f), které mohou zahrnovat:

i) sítě organizací, které usnadňují mobilitu a uznávání, jako jsou Euroguidance a národní informační střediska pro akademické uznávání (NARIC);

ii) podporu pro nadnárodní webové služby, jako je Ploteus;

iii) činnosti v rámci iniciativy Europass podle rozhodnutí č. 2241/2004/ES;

f) další iniciativy uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“), včetně činností vzájemného učení zaměřených na podporu cílů hlavní činnosti uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a).

2.  V rámci hlavní činnosti studia jazyků uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b) mohou být podporovány tyto akce zabývající se výukovými a vzdělávacími potřebami v souvislosti s více než jednou oblastí podprogramu:

a) mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené mimo jiné na:

i) vývoj nových učebních materiálů pro studium jazyků, včetně on-line kurzů, a nástrojů pro jazykové testy;

ii) vývoj nástrojů a kurzů pro přípravu učitelů jazyků, školitelů a jiných pracovníků;

b) mnohostranné sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e) v oblasti studia jazyků a jazykové rozmanitosti;

c) další iniciativy, které jsou v souladu s cíli programu celoživotního učení, uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h), včetně činností zaměřených na zatraktivnění studia jazyků pro studující prostřednictvím masmédií nebo marketingových, propagačních a informačních kampaní, jakož i konferencí, studií a vývoje statistických ukazatelů v oblasti studia jazyků a jazykové rozmanitosti.

3.  V rámci hlavní činnosti týkající se informačních a komunikačních technologií uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c) mohou být podporovány tyto akce zabývající se výukovými a vzdělávacími potřebami v souvislosti s více než jednou oblastí podprogramu:

a) mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené na vývoj a případně na šíření inovačních metod, obsahů, služeb a prostředí;

b) mnohostranné sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené na sdílení a výměnu znalostí, zkušeností a osvědčených postupů;

c) další akce zaměřené na zlepšení politiky a praxe celoživotního učení uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. f), které mohou zahrnovat mechanismy pro hodnocení, sledování, srovnávání, zlepšování kvality a analýzu trendů, pokud jde o technologie a pedagogiku.

4.  V rámci hlavní činnosti šíření výsledků uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d) mohou být podporovány tyto akce:

a) jednostranné a vnitrostátní projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d);

b) mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), zaměřené mimo jiné na:

i) podporu využívání a zavádění inovačních výrobků a procesů;

ii) podporu spolupráce mezi projekty prováděnými ve stejné oblasti;

iii) vývoj osvědčených postupů, pokud jde o metody šíření;

c) vytváření referenčního materiálu uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. f), což může zahrnovat sběr příslušných statistických údajů a studií v oblasti šíření, využívání výsledků a výměny osvědčených postupů.



KAPITOLA VI

Program Jean Monnet

Článek 34

Přístup k programu Jean Monnet

V rámci programu celoživotního učení je program Jean Monnet zaměřen na:

a) studenty a výzkumné pracovníky v oblasti evropské integrace ve všech formách vysokoškolského vzdělávání na území Společenství a mimo něj;

b) vysokoškolské instituce ve Společenství i mimo něj uznávané ve svých zemích;

c) pedagogické a jiné pracovníky těchto institucí;

d) sdružení a zástupce subjektů, které jsou zapojeny do vzdělávání a odborné přípravy na území Společenství a mimo něj;

e) veřejné a soukromé subjekty zodpovědné za organizaci a poskytování vzdělávání a odbornou přípravu na místní, regionální a celostátní úrovni;

f) výzkumná střediska a subjekty zabývající se otázkami evropské integrace na území Společenství a mimo něj.

Článek 35

Cíle programu Jean Monnet

1.  Kromě cílů programu celoživotního učení stanovených v článku 1 sleduje program Jean Monnet tyto zvláštní cíle:

a) podněcovat výukové a výzkumné činnosti a reflexi v oblasti studií evropské integrace;

b) podporovat existenci přiměřeného spektra institucí a sdružení zaměřených na otázky související s evropskou integrací a se vzděláváním a odbornou přípravou v evropské perspektivě.

2.  Operativní cíle programu Jean Monnet jsou:

a) podněcovat vysokou kvalitu výuky, výzkumu a reflexe ve studiích evropské integrace ve vysokoškolských institucích na území Společenství a mimo něj;

b) zvyšovat znalosti a povědomí mezi specializovanými akademickými pracovníky a evropskými občany obecně o otázkách evropské integrace;

c) podporovat klíčové evropské instituce zabývající se otázkami evropské integrace;

d) podporovat existenci vysoce kvalitních evropských institucí a sdružení působících v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Článek 36

Akce programu Jean Monnet

1.  V rámci hlavní činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a) mohou být podporovány tyto akce:

a) jednostranné a vnitrostátní projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d), které mohou zahrnovat:

i) katedry Jean Monnet, centra excelence a výukové moduly;

ii) sdružení profesorů, jiných učitelů ve vysokoškolském vzdělávání a výzkumných pracovníků specializujících se na evropskou integraci;

iii) podporu pro mladé výzkumné pracovníky specializující se na studium evropské integrace;

iv) informační a výzkumné činnosti související se Společenstvím a zaměřené na podporu diskuse o procesu evropské integrace, jeho reflexe a znalostí o něm;

b) mnohostranné projekty a sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e), které mohou zahrnovat podporu pro vytváření mnohostranných výzkumných skupin v oblasti evropské integrace.

2.  V rámci hlavní činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. b) mohou být přidělovány provozní granty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. g) na úhradu některých provozních a správních nákladů těchto institucí plnících cíle evropských zájmů:

a) Evropská univerzita v Brugách a Natolinu;

b) Evropský univerzitní institut ve Florencii;

c) Evropský institut veřejné správy v Maastrichtu;

d) Akademie evropského práva v Trevíru;

e) Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání v Middelfartu;

f) Mezinárodní středisko evropského vzdělávání v Nice.

3.  V rámci hlavní činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. c) mohou být přidělovány provozní granty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. g) na úhradu některých provozních a správních nákladů evropských institucí nebo sdružení činných v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

4.  Granty mohou být přidělovány jednou ročně nebo opakovaně podle rámcové dohody o partnerství s Komisí.

Článek 37

Částky přidělované programu Jean Monnet

Alespoň 16 % z částek přidělených programu Jean Monnet je věnováno podpoře hlavní činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. a), alespoň 65 % hlavní činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. b) a alespoň 19 % hlavní činnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 písm. c).



HLAVA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 38

Přechodné ustanovení

1.  Akce, které byly zahájeny dne 31. prosince 2006 nebo před tímto datem na základě rozhodnutí 1999/382/ES, rozhodnutí č. 253/2000/ES, rozhodnutí č. 2318/2003/ES, rozhodnutí č. 791/2004/ES nebo rozhodnutí č. 2241/2004/ES, jsou řízeny v souladu s ustanoveními uvedených rozhodnutí, s tou výjimkou, že se výbory zřízené uvedenými rozhodnutími nahrazují výborem zřízeným článkem 10 tohoto rozhodnutí.

2.  V souladu s článkem 18 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 mohou být položky odpovídající přiděleným příjmům z vrácení částek nesprávně vyplacených podle rozhodnutí 1999/382/ES, rozhodnutí č. 253/2000/ES, rozhodnutí č. 2318/2003/ES, rozhodnutí č. 791/2004/ES nebo rozhodnutí č. 2241/2004/ES dány k dispozici programu celoživotního učení.

Článek 39

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.




PŘÍLOHA

SPRÁVNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ

A.   Správní ustanovení

Postupy navrhování a výběru akcí obsažených v programu celoživotního učení jsou tyto:

1.   Postup vnitrostátní agentury

1.1 Postup 1

„Postupem vnitrostátní agentury 1“ se řídí následující akce, u nichž o výběru rozhodují příslušné vnitrostátní agentury:

a) mobilita osob v celoživotním učení uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. a);

b) dvoustranná a mnohostranná partnerství uvedená v čl. 5 odst. 1 písm. b);

c) dvoustranné a vnitrostátní projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d), jsou-li financovány podle čl. 33 odst. 4 písm. a).

Žádosti o finanční podporu předložené v rámci těchto akcí se zasílají příslušným vnitrostátním agenturám stanoveným členskými státy podle čl. 6 odst. 2 písm. b). Vnitrostátní agentury provádějí výběr a přidělují finanční podporu žadatelům vybraným v souladu s obecnými zásadami, které se stanoví podle čl. 9 odst. 1 písm. c). Vnitrostátní agentury rozdělují granty příjemcům usazeným v jejich příslušném členském státě. Každý partner v dvoustranném nebo mnohostranném partnerství získává prostředky přímo od své vnitrostátní agentury.

1.2 Postup 2

„Postupem vnitrostátní agentury 2“ se řídí následující akce, u nichž o výběru rozhoduje Komise, avšak hodnocení a uzavírání smluv provádějí příslušné vnitrostátní agentury:

 mnohostranné projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. c).

Žádosti o finanční podporu předložené v rámci těchto akcí se zasílají vnitrostátní agentuře stanovené členským státem koordinátora projektu podle čl. 6 odst. 2 písm. b). Vnitrostátní agentura členského státu koordinátora projektu žádosti vyhodnotí a předloží Komisi užší seznam žádostí, jejichž schválení navrhuje. Komise rozhodne o navrhovaném užším seznamu, načež vnitrostátní agentura přidělí příslušnou finanční podporu žadatelům vybraným v souladu s obecnými zásadami, které se stanoví podle čl. 9 odst. 1 písm. c).

Před předložením užšího seznamu Komisi vnitrostátní agentura země koordinátora projektu naváže spolupráci s vnitrostátními agenturami zemí všech dalších partnerů projektu. Vnitrostátní agentury rozdělí granty vybraným koordinátorům projektu nacházejícím se v jejich příslušných členských státech, kteří pak odpovídají za rozdělení prostředků partnerům zapojeným do daných projektů.

2.   Postup Komise

„Postupem Komise“ se řídí následující akce, u nichž jsou návrhy projektů předkládány Komisi a ta rozhoduje o jejich výběru:

a) dvoustranné a vnitrostátní projekty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. d), s výjimkou projektů financovaných podle čl. 33 odst. 4 písm. a);

b) mnohostranné projekty a sítě uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. e);

c) sledování a analýza politik a systémů v oblasti celoživotního učení, vytváření referenčního materiálu, včetně průzkumů, statistik, analýz a ukazatelů, a akce na podporu průhlednosti a uznávání kvalifikací a předchozího vzdělání uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. f);

d) provozní granty uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. g);

e) další iniciativy zaměřené na podporu cílů programu celoživotního učení uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. h) („doprovodná opatření“).

Žádosti o finanční podporu předložené v rámci těchto akcí se zasílají Komisi, která provede výběr a přidělí finanční podporu žadatelům vybraným v souladu s obecnými zásadami, které se stanoví podle čl. 9 odst. 1 písm. c).

B.   Finanční ustanovení

Komise zajistí, aby byly finanční a správní požadavky na příjemce grantů poskytovaných podle programu celoživotního učení přiměřené výši grantu. Komise zejména zajistí, aby finanční pravidla a požadavky na žádosti a podávání zpráv pro mobilitu osob a pro partnerství zůstávaly uživatelsky přístupné a dostatečně jednoduché tak, aby neomezovaly přístup pro znevýhodněné osoby či instituce nebo organizace, které s nimi pracují.

Komise vnitrostátním agenturám především poskytne kritéria, jimiž se musí řídit při výběru, přidělování, uzavírání smluv, platbách a auditech s ohledem na prostředky, které spravují. Tato kritéria zohlední výši udělovaných grantů, a v případech grantů nižších než 25 000 EUR poskytnou zjednodušené systémy ve všech stadiích týkajících se žadatelů nebo příjemců. Vnitrostátním agenturám umožní stanovit a omezit množství údajů požadovaných od žadatelů o granty a po přidělení grantů uzavřít zjednodušené smlouvy zahrnující pouze tyto náležitosti:

 smluvní strany,

 trvání smlouvy, jež je zároveň obdobím způsobilosti výdajů,

 maximální výše přidělených prostředků,

 stručný popis dotyčné akce,

 požadavky na podávání zpráv a na audit.

Vnitrostátním agenturám tato kritéria rovněž umožní stanovit, že spolufinancování ze strany příjemců může mít formu naturálií. Ty musí být možné fakticky ověřit, ale není třeba je podrobovat finančnímu hodnocení.

1.   Akce řízené postupem vnitrostátní agentury

1.1 Prostředky Společenství určené na finanční podporu v rámci akcí, které mají být řízeny postupem vnitrostátní agentury podle oddílu A bodu 1.1 této přílohy, se rozdělí mezi členské státy podle vzorce stanoveného Komisí v souladu s čl. 10 odst. 2, který může zahrnovat tyto prvky:

a) minimální částka přidělená každému členskému státu, jež se stanoví podle dostupnosti rozpočtu pro danou akci;

b) zbývající část se přidělí různým členským státům na základě:
i) celkového počtu v rámci každého členského státu:

 žáků a učitelů ve školním vzděláváním pro akce partnerství škol a mobility programu Comenius stanovené v čl. 18 odst. 1 písm. a) a b),

 studentů nebo absolventů ve vysokoškolském vzdělávání pro akce mobility studentů a intenzivní akce programu Erasmus stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a) bodech i) a iv),

 učitelů vysokoškolských institucí pro akce mobility učitelů a jiných pracovníků programu Erasmus stanovené v čl. 22 odst. 1 písm. a) bodech ii) a iii),

 celkové populace a v poměru k ní počtu 15 až 35letých osob pro akce mobility, partnerství a mnohostranných projektů programu Leonardo da Vinci stanovené v čl. 26 odst. 1 písm. a), b) a c),

 dospělých pro akce mobility a partnerství programu Grundtvig stanovené v čl. 30 odst. 1 písm. a) a b);

ii) rozdílnosti životních nákladů mezi členskými státy;

iii) vzdálenosti mezi hlavními městy každého ze členských států;

iv) úrovně poptávky nebo realizace pro danou akci v každém členském státě.

1.2 Tento vzorec by měl být pokud možno neutrální ve vztahu k rozdílným systémům vzdělávání a odborné přípravy jednotlivých členských států.

1.3 Takto rozdělené prostředky Společenství spravují vnitrostátní agentury uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. b).

1.4 Komise ve spolupráci s členskými státy přijme nezbytná opatření na podporu vyvážené účasti na úrovni Společenství, jednotlivých států a případně i na regionální úrovni, ve vhodných případech pak v různých oblastech studia. Poměrná část přidělená na tato opatření nesmí překročit 5 % ročních přídělů pro financování každé z daných akcí.

2.   Určení příjemců

Instituce uvedené v čl. 36 odst. 2 tohoto rozhodnutí jsou příjemci grantů v rámci programu celoživotního učení podle článku 168 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

Národní jednotky tvořící součást sítě NARIC, sítě Eurydice, sítě Euroguidance, národní podpůrná střediska pro akci e-Twinning a národní střediska Europass slouží jako nástroje pro provádění programu na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 a článkem 38 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

3.   Druhy příjemců

Podle čl. 114 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 mohou být granty poskytovány právnickým nebo fyzickým osobám. V případě fyzických osob mohou mít granty formu stipendia.

4.   Paušální granty, stupnice jednotkových nákladů a ceny

V případě akcí uvedených v článku 5 mohou být použity paušální granty nebo stupnice jednotkových nákladů podle čl. 181 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

Paušální granty lze využít až do maximální výše 25 000 EUR na jeden grant. Lze je kombinovat až do maximální výše 100 000 EUR nebo využít ve spojení se stupnicemi jednotkových nákladů.

Komise může stanovit udělování cen v souvislosti s činnostmi prováděnými v rámci programu celoživotního učení.

5.   Zadávání zakázek

Zadává-li příjemce při provádění akcí podporovaných v rámci programu celoživotního učení veřejné zakázky, použijí se řízení pro zakázky nízké hodnoty uvedená v článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

6.   Dohody o partnerství

Pokud jsou akce v rámci programu celoživotního učení podporovány v souladu s článkem 163 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 granty založenými na dohodách o partnerství, mohou být tato partnerství vybírána a financována pro čtyřletá období s výhradou zjednodušeného postupu prodlužování.

7.   Veřejné instituce nebo organizace poskytující možnosti vzdělávání

U veškerých škol a vysokoškolských institucí určených členskými státy a u veškerých institucí nebo organizací poskytujících možnosti vzdělávání, jež za poslední dva roky získaly více než 50 % svých ročních příjmů z veřejných zdrojů nebo jež jsou řízeny veřejnoprávními subjekty či jejich zástupci, má Komise za to, že disponují dostatečnou finanční, odbornou a správní kapacitou a že jsou finančně dostatečně stabilní, aby mohly provádět projekty v rámci programu celoživotního učení; nepožaduje se, aby tuto skutečnost dále prokazovaly. Takovéto instituce nebo organizace mohou být zproštěny požadavků na audit podle čl. 173 odst. 4 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002.

8.   Subjekty sledující cíle obecného evropského zájmu

Při poskytování provozních grantů podle programu celoživotního učení subjektům, které sledují cíle obecného evropského zájmu podle článku 162 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002, nepodléhají tyto subjekty podle čl. 113 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 při opětovném poskytování zásadě postupného snižování.

9.   Odborné schopnosti a kvalifikace žadatelů

Komise může podle čl. 176 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 rozhodnout, že určené kategorie příjemců mají odborné schopnosti a kvalifikace požadované pro dokončení navržené akce nebo pracovního programu.

10.   Účast partnerů ze třetích zemí

Partneři ze třetích zemí se mohou účastnit mnohostranných projektů, sítí nebo partnerství za podmínek čl. 14 odst. 2 podle uvážení Komise nebo příslušné vnitrostátní agentury. Rozhodnutí, zda tyto partnery podpořit, se odvíjí od stupně přidané hodnoty na evropské úrovni, kterou bude pravděpodobně mít jejich účast na daném projektu, síti nebo partnerství.

11.   Minimální příděly

Podle článku 14 tohoto rozhodnutí jsou minimální příděly pro odvětvové podprogramy ve vztahu k finančnímu krytí stanovenému v uvedeném článku tyto:

Comenius 13 %

Erasmus 40 %

Leonardo da Vinci 25 %

Grundtvig 4 %

12.   Vnitrostátní agentury

Finanční podpora Společenství je poskytována na podporu činností vnitrostátních agentur zřízených nebo určených členskými státy podle čl. 6 odst. 2 písm. b).

Podle čl. 38 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 může být činnost vnitrostátní agentury v třetích zemích účastnících se programu celoživotního učení podle čl. 7 odst. 1 tohoto rozhodnutí vykonávána veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty vykonávajícími veřejné služby a řídícími se právem dotyčné země.

V souladu se zásadou proporcionality se udržuje míra požadavků na osvědčení a podávání zpráv na příslušné minimální nutné úrovni.

13.   Technická podpora

Finanční krytí programu celoživotního učení může také pokrývat výdaje související s přípravnými opatřeními, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením přímo nezbytnými pro provádění tohoto programu a pro dosažení jeho cílů. Tyto výdaje mohou zahrnovat zejména studie, jednání, informační a publikační činnost, výdaje na informační sítě pro výměnu informací a jakékoli další výdaje na technickou a správní podporu, kterou může Komise potřebovat pro provádění programu.

14.   Boj proti podvodům

Rozhodnutí Komise přijatá podle článku 9, smlouvy a dohody z nich vyplývající, stejně jako dohody se zúčastněnými třetími zeměmi, stanoví zejména dohled a finanční kontrolu ze strany Komise (nebo jí pověřených zástupců) včetně Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), v případě auditů ze strany Účetního dvora, a to v případě potřeby přímo na místě. Tyto kontroly mohou být prováděny s vnitrostátními agenturami a v případě potřeby s příjemci grantů.

Příjemce provozního grantu uchovává k dispozici Komisi všechny podklady, včetně auditovaného finančního výkazu, ohledně výdajů vzniklých během roku, ve kterém byl poskytnut grant, a to po dobu pěti let od poslední platby. Zajistí, aby byly Komisi v případě potřeby poskytnuty doklady, které uchovávají jeho partneři nebo členové.

Komise může nechat provést audit využití grantu, který provedou buď přímo její zaměstnanci, nebo jiný kvalifikovaný vnější subjekt podle jejího výběru. Tyto audity lze provádět po celou dobu trvání smlouvy a po dobu pěti let ode dne vyplacení zůstatku z grantu. Výsledky auditu mohou případně vést Komisi k tomu, že bude požadovat vrácení vyplacených částek.

Zaměstnanci Komise a vnější osoby pověřené Komisí mají zaručen odpovídající přístup do kanceláří příjemce a ke všem informacím, včetně informací v elektronické podobě, jež jsou potřeba k provádění auditů.

Účetní dvůr a OLAF mají stejná práva jako Komise, zejména právo na přístup.

Kromě toho může Komise v rámci programu celoživotního učení provádět kontroly a inspekce na místě v souladu s nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem ( 19 ).

Pokud jde o akce Společenství financované podle tohoto rozhodnutí, pojmem „nesrovnalostí“ podle čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ( 20 ) se rozumí jakékoliv porušení právního předpisu Společenství nebo jakékoliv nesplnění smluvní povinnosti vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněného výdaje poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované.



( 1 ) Úř. věst. C 221, 8.9.2005, s. 134.

( 2 ) Úř. věst. C 164, 5.7.2005, s. 59.

( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 25. října 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 24. července 2006 (Úř. věst. C 251 E, 17.10.2006, s. 37), postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

( 4 ) Úř. věst. L 146, 11.6.1999, s. 33. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 885/2004 (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 1).

( 5 ) Úř. věst. L 28, 3.2.2000, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 885/2004.

( 6 ) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 9.

( 7 ) Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 31.

( 8 ) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 6.

( 9 ) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 1.

( 10 ) Úř. věst. C 163, 9.7.2002, s. 1.

( 11 ) Úř. věst. C 13, 18.1.2003, s. 2.

( 12 ) Úř. věst. C 293 E, 28.11.2002, s. 103.

( 13 ) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

( 14 ) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euratom) č. 1248/2006 (Úř. věst. L 227, 19.8.2006, s. 3).

( 15 ) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.

( 16 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

( 17 ) Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1.

( 18 ) Úř. věst. L 131, 23.5.1990, s. 1.

( 19 ) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

( 20 ) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU