1639/2006/ESRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006 , kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)
| Publikováno: | Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15-40 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
| Přijato: | 24. října 2006 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 29. listopadu 2006 | Nabývá účinnosti: | 29. listopadu 2006 |
| Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) č. 1287/2013 | Pozbývá platnosti: | 23. prosince 2013 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, p.15) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 670/2012 ze dne 11. července 2012, |
L 204 |
1 |
31.7.2012 |
|
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1639/2006/ES
ze dne 24. října 2006,
kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007–2013)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 156, čl. 157 odst. 3 a čl. 175 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ( 2 ),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 3 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 stanovila za cíl učinit Evropskou unii nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě. Zdůraznila, že je důležité vytvořit příznivé klima pro malé a střední podniky, šířit osvědčené postupy a zajistit větší konvergenci mezi členskými státy. Evropská rada na svém zasedání v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001 odsouhlasila strategii Unie v oblasti udržitelného rozvoje, která má zajistit současně hospodářský růst, sociální začlenění a ochranu životního prostředí. V rámci udržitelného rozvoje hrají důležitou roli způsoby produkce podniků. |
|
(2) |
Ve snaze přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovační kapacity ve Společenství, k pokroku znalostní společnosti a k udržitelnému rozvoji založenému na vyváženém hospodářském růstu je třeba zavést rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (dále jen „rámcový program“). |
|
(3) |
Tento program je v souladu se sdělením Komise jarnímu zasedání Evropské rady ze dne 2. února 2005 s názvem „Pracujme společně pro růst a pracovní místa – nový začátek pro lisabonskou strategii“, které vyzývá k akci, jež zajistí růst a konkurenceschopnost a vytvoří z Evropy přitažlivější místo pro investování a práci, přičemž musí být podněcována podnikatelská iniciativa, přilákán dostatečný rizikový kapitál pro zakládání nových podniků a udržen silný evropský průmyslový základ a zároveň by měly být podporovány inovací, a to zejména ekologickými inovacemi, zaváděním informačních a komunikačních technologií (IKT) a udržitelným využíváním zdrojů. Zatímco pro konkurenceschopnost je z velké části rozhodující činnost dynamických podniků, jež působí na otevřených a konkurenceschopných trzích a jejichž činnost je podporována řádnými rámcovými podmínkami, zejména regulačním rámcem příznivým pro inovace, má financování Společenství za úkol poskytovat podporu a dodatečné finanční prostředky pro nápravu situace při selhání trhu. |
|
(4) |
Evropská charta pro malé podniky (dále jen „charta“), která byla schválena Evropskou radou na zasedání v Santa Maria da Feira ve dnech 19. a 20. června 2000, popisuje malé podniky jako „páteř evropského hospodářství“. Zvláštní povaha, požadavky a očekávání malých a řemeslných podniků by měly být účinněji zohledněny v politikách na vnitrostátní i evropské úrovni. Opatření Společenství na podporu malých a středních podniků, jako je například sdělení Komise ze dne 10. listopadu 2005 nazvané „Plnění lisabonského programu Společenství – moderní politika malých a středních podniků pro růst a zaměstnanost“, by měla zohlednit cíle stanovené v chartě a rámcový program by měl být využíván jako prostředek pokroku směrem k těmto cílům. |
|
(5) |
Rámcový program by se měl především zaměřit na malé a střední podniky, jak jsou vymezeny v doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků ( 4 ). Program by měl věnovat zvláštní pozornost specifickým rysům a požadavkům rychle rostoucích inovačních podniků (tzv. „gazel“), mikropodniků a řemeslných podniků, a specifickým cílovým skupinám, včetně podnikatelek. |
|
(6) |
Rámcový program by měl sdružit ta zvláštní opatření Společenství v oblastech podnikavosti, malých a středních podniků, průmyslové konkurenceschopnosti, inovací, IKT, environmentálních technologií a inteligentní energie, která byla doposud upravena rozhodnutím Rady 96/413/ES ze dne 25. června 1996 o provádění akčního programu Společenství k posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu ( 5 ), rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1336/97/ES ze dne 17. června 1997, kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské telekomunikační sítě ( 6 ), nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1655/2000 ze dne 17. července 2000 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE) ( 7 ), rozhodnutím Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) ( 8 ), rozhodnutím Rady 2001/48/ES ze dne 22. prosince 2000, kterým se přijímá víceletý program Společenství na podporu rozvoje a využívání evropských digitálních materiálů v globálních sítích a na podporu jazykové rozmanitosti v informační společnosti ( 9 ), rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1230/2003/ES ze dne 26. června 2003, kterým se přijímá víceletý program činnosti v oblasti energie: „Inteligentní energie – Evropa“ (2003–2006) ( 10 ) k podpoře udržitelného rozvoje v oblasti energie, a rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 2256/2003/ES ze dne 17. listopadu 2003, kterým se přijímá víceletý program (2003–2005) pro monitorování akčního plánu e-Europe 2005, šíření správných postupů a zvýšení bezpečnosti sítí a informací (MODINIS) ( 11 ). |
|
(7) |
Rámcový program by měl stanovit řadu společných cílů, celkové finanční krytí na jejich uskutečnění, různé druhy prováděcích opatření, jakož i opatření pro sledování a hodnocení a pro ochranu finančních zájmů Společenství. |
|
(8) |
V souladu se sdělením Komise ze dne 11. března 2003 nazvaném „Politika inovací: aktualizace přístupu Unie v kontextu lisabonské strategie“ a s odvoláním na příručku OECD „Oslo“ je inovace chápána jako obnova a rozšíření škály výrobků, služeb a s nimi souvisejících trhů; vypracování nových metod návrhů, výroby, dodávek a distribuce; zavedení změn do vedení, organizace práce, pracovních podmínek a dovedností pracovníků; tento pojem zahrnuje technologické, jiné než technologické a organizační inovace. |
|
(9) |
Rámcový program by se neměl dotýkat činností v rámci výzkumu a technologického rozvoje uskutečňovaných v souladu s článkem 166 Smlouvy. Měl by doplňovat sedmý rámcový program Společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) ( 12 ) (dále jen „sedmý rámcový program“), a to tím, že se bude zabývat technologickými a jinými inovacemi, které pokročily za konečnou fázi demonstrací a jsou připraveny k tržní replikaci (testování inovací za účelem jejich použití na trzích). Je třeba zajistit, aby mezi vývojem a využitím výzkumu (činnosti spojené s přenosem technologií včetně přípravných fází) není mezera ve financování. Financování přenosu výsledků výzkumu k jejich komerčnímu využití je proto úkolem, který by měl být uskutečňován v těsné koordinaci se sedmým rámcovým programem a s dalšími souvisejícími výzkumnými programy. |
|
(10) |
Rámcový program by měl pokrýt rovněž tržní replikace současných technologií, které mají být využívány nově a inovativně. Za určitých okolností budou pilotní projekty pro technologické demonstrace pokryty oběma programy, tj. rámcovým programem a sedmým rámcovým programem. Taková situace nastane pouze tehdy, když bude třeba určitá technologická řešení (například technické normy v oblasti informačních a komunikačních technologií) validovat ve fázi tržní replikace technologie, u níž demonstrace již jinak byla provedena. |
|
(11) |
Rámcový program by měl doplňovat strukturální fondy a další související programy Společenství, nicméně každý nástroj by měl fungovat podle svých zvláštních postupů. Nemělo by tak docházet k dvojímu financování týchž způsobilých nákladů. |
|
(12) |
Společné cíle rámcového programu by měly být sledovány prostřednictvím zvláštních programů s názvy „Program pro podnikání a inovace“, „Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií“ a „Program Inteligentní energie – Evropa“. |
|
(13) |
Ve všech programech a činnostech pokrytých rámcovým programem by měly být zohledněny zásady průhlednosti a rovných příležitostí pro muže a ženy. |
|
(14) |
Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání rámcového programu finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení ( 13 ). |
|
(15) |
Pro každý zvláštní program by měl být vyhrazen zvláštní a orientační rozpočet. |
|
(16) |
Ve snaze zaručit, aby se financování omezilo na nápravu selhání trhu, a zabránit jakémukoli narušení trhu by finanční prostředky z rámcového programu měly splňovat platná pravidla Společenství týkající se státní podpory a vyhovovat souvisejícím nástrojům a definici Společenství pro malé a střední podniky. |
|
(17) |
Dohoda o evropském hospodářském prostoru (dále jen „dohoda o EHP“), jakož i protokoly k dohodám o přidružení počítají s účastí dotyčných zemí na programech Společenství. Účast dalších třetích zemí lze by měla být možná, pokud to dovolí dohody a postupy. |
|
(18) |
Rámcový program a zvláštní programy by měly být pravidelně sledovány a hodnoceny za účelem jejich případných úprav. Je-li to možné, měly by hodnotící zprávy přezkoumat, zda je při činnostech programu zohledněno rovné zacházení pro muže a ženy. |
|
(19) |
Měla by být rovněž přijata vhodná opatření, jimiž by se předešlo nesrovnalostem a podvodům, a měly by být učiněny nezbytné kroky ke zpětnému získání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ( 14 ), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem ( 15 ) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 16 ). |
|
(20) |
Růst a konkurenceschopnost podniků v odvětvích průmyslu a služeb závisí na jejich schopnosti rychle reagovat na změny, využít jejich inovativní potenciál a vyvíjet vysoce kvalitní výrobky. Tato výzva se týká podniků všech velikostí, avšak je zejména naléhavá pro menší podniky. Je proto vhodné zavést program pro podnikání a inovace. |
|
(21) |
Společenství může působit jako zprostředkovatel a koordinátor úsilí členských států. Může přispět k jejich úspěchům a doplnit je, a to zejména podporou výměny celostátních i regionálních zkušeností a praktických dovedností, vymezením osvědčených postupů a inovativních nápadů a jejich šířením, jakož i přispěním k tomu, aby nabídka podpůrných služeb pro podniky a inovace byla dostupná zejména po celé Evropě, a to zejména pro malé a střední podniky. |
|
(22) |
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 28. ledna 2004 nazvané „Stimulace technologií pro udržitelný rozvoj: akční plán pro environmentální technologie v Evropské unii“ vyzývá k tomu, aby programy Společenství podporovaly vývoj a využívání environmentálních technologií, a doporučuje mobilizaci finančních nástrojů ke sdílení rizik spojených s investicemi do environmentálních technologií. |
|
(23) |
K podpoře vybudování evropského trhu pro inovativní výrobky a služby je třeba, aby členské státy a Komise vytvořily pro inovativní výrobky a služby přitažlivé podmínky, a to i prostřednictvím aktivního přístupu k veřejným zakázkám s cílem přispět k budování hlavních trhů a současně zlepšit přístup pro malé a střední podniky a kvalitu veřejných služeb, jakož i prostřednictvím dokonalejší regulace a lepších norem založených na včasném odhadu potřeb. Komise by měla vypracovat pokyny k problematice veřejných zakázek, které jsou vstřícné vůči inovacím. |
|
(24) |
S ohledem na technologické inovace by měly být malé a střední podniky podněcovány k tomu, aby se zapojovaly do technologicky vyspělých odvětví, jako je vesmír a bezpečnost, a aby vyvíjely aplikace, které nabízí družicový systém pro určování polohy Galileo. |
|
(25) |
Ekologická inovace je každá forma inovace usilující o podstatný a prokazatelný pokrok směrem k cíli udržitelného rozvoje snížením dopadů na životní prostředí nebo dosažením účinnějšího a zodpovědnějšího používání přírodních zdrojů, včetně energie. Ekologická inovace je vyvíjejícím se pojmem, a rámcový program musí proto zůstat schopen reagovat na změny. Záměrem podpory ekologických inovací prostřednictvím rámcového programu je přispět k provádění akčního plánu pro environmentální technologie. |
|
(26) |
Vzhledem k činnostem v rámci programu pro životní prostředí LIFE+ (dále jen „LIFE+“) by měl rámcový program podporovat zavádění environmentálních technologií prostřednictvím pilotních projektů a projektů tržní replikace, čímž bude překlenuta mezera mezi úspěšnými demonstracemi inovačních technologií a jejich zaváděním na trh, a odstraněním překážek pronikání na trh, prosazováním dobrovolného přístupu v oblastech, jako je environmentální řízení, a vytvářením sítí příslušných aktérů. Měl by podporovat ekologické inovace prováděné podniky prostřednictvím projektů a společných investic do fondů rizikového kapitálu, avšak nemělo by docházet k dvojímu financování výdajů, které jsou již financovány v rámci LIFE+. |
|
(27) |
Tržní finanční nástroje Společenství, které jsou určeny ve prospěch malých a středních podniků, doplňují a zvyšují vliv vnitrostátních finančních opatření. Mohou podpořit zejména soukromé investice do vytváření nových inovativních společností a pomoci společnostem s vysokým růstovým potenciálem snížit nedostatek vlastních prostředků ve fázi rozvoje. Rovněž mohou zlepšit přístup stávajících malých a středních podniků k finančním úvěrům na činnosti, které podpoří jejich konkurenceschopnost a růstový potenciál. |
|
(28) |
Evropský investiční fond je zvláštním nástrojem Společenství pro poskytování rizikového kapitálu a záruk pro malé a střední podniky. Zvláštní pozornost věnuje podpoře mikrofinancování a financování v raných fázích v souladu s tržní poptávkou a osvědčenými postupy. Přispívá k uskutečňování cílů Společenství zahrnujících znalostní společnost, inovace, růst, zaměstnanost a podporu podnikatelského ducha. Evropský investiční fond zajišťuje požadovanou návaznost při řízení programů Společenství a v dané problematice již získal řadu zkušeností. Na základě nezávislých hodnocení se za dobré řešení považuje svěřit jménem Komise Evropskému investičnímu fondu spravování finančních nástrojů Společenství pro malé a střední podniky. Evropský investiční fond má rovněž znalosti potřebné k podpoře nových akcí založených na partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, která byla zavedena členskými státy s cílem přilákat vysoce rizikové investiční toky z kapitálových trhů ve prospěch inovativních malých podniků. |
|
(29) |
Probíhající změny ve finančním prostředí a nové účetní standardy činí finanční instituce váhavější k převzetí rizika, vedou ke kultuře „ratingu“ a mohou omezit množství úvěrů poskytovaných malým a středním podnikům, a to přinejmenším během přechodného období. Program pro podnikání a inovace by proto měl reagovat na měnící se finanční potřeby malých a středních podniků, včetně potřeby blízkého financování a jejich přizpůsobení se novému finančnímu prostředí, aniž by došlo k narušení trhu. Opatření by navíc měla přispět ke zlepšení schopnosti finančních institucí hodnotit rizika související s inovacemi s cílem rozvinout rating technologií a zlepšit schopnost malých a středních podniků lépe využívat finanční nástroje, které poskytují trhy. |
|
(30) |
Vysoce kvalitní podpůrné služby ve prospěch podniků a inovací hrají významnou roli při zajišťování přístupu malých a středních podniků k informacím o fungování vnitřního trhu zboží a služeb a o příležitostech na tomto trhu, jakož i při nadnárodním přenosu inovací, znalostí a technologie. Rovněž hrají klíčovou úlohu při usnadňování přístupu malých a středních podniků k informacím o právních předpisech Společenství, které se na ně vztahují, jakož i o budoucích právních úpravách, na něž se mohou připravit a úsporně se jim přizpůsobit. Vědomosti a dovednosti se značně rozšířily prostřednictvím stávajících evropských podpůrných sítí pro podniky, jako jsou Euro Info centra a centra pro podporu inovací. Vnější hodnocení zdůraznila, že je třeba posílit horizontální úlohu při poskytování evropských podpůrných služeb ve prospěch podniků, tedy i optimalizaci spolupráce mezi stávajícími službami a „help desky“ za účelem vytvoření jednotných kontaktních míst („one-stop shop“) na základě závazku, že nebude existovat žádné „nesprávné“ kontaktní místo („no wrong door“). To se týká šíření informací o programech Společenství a podpory účasti malých a středních podniků na těchto programech, zejména účasti malých a středních podniků v sedmém rámcovém programu. Hodnocení rovněž zdůraznila význam usnadnění vzájemné komunikace mezi Komisí a malými a středními podniky. |
|
(31) |
Společenství by se mělo vybavit spolehlivou analytickou základnou, aby mohlo podporovat tvorbu politiky v oblastech malých a středních podniků, podnikavosti, inovací a konkurenceschopnosti v odvětvích průmyslu. Taková základna by měla v uvedených oblastech zhodnotit informace dostupné na vnitrostátní úrovni. Společenství by mělo zajistit společný rozvoj strategií konkurenceschopnosti pro odvětví průmyslu a služeb a podpořit osvědčené postupy týkající se podnikatelského prostředí a kultury, včetně dovedností, sociální odpovědnosti podniků a rovných příležitostí pro muže a ženy, a podporovat mladé podnikatele v zahajování činnosti, a to mimo jiné prostřednictvím vzdělávání a průběžné odborné přípravy a od základní školy až po vysoké školství. |
|
(32) |
Evropská rada na svém zasedání v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003 upřednostnila inovace a podnikavost a zdůraznila, že Evropa musí více usilovat o to, aby přeměnila nápady ve skutečnou přidanou hodnotu. Kromě toho vyzvala k provedení další akce na podporu vytváření podmínek pro inovační činnost podniků. Lineární model inovací, podle kterého směruje výzkum přímo k inovaci, se neukázal jako dostačující k vysvětlení inovační výkonnosti ani k návrhu vhodných politických odpovědí v oblasti inovací. Vzhledem k tomu, že jádrem inovačního procesu jsou podniky, měly by financování určené k podněcování inovační činnosti podniků, příprava zavádění inovací na trh, jakož i správa a kultura inovací být zahrnuty pod program pro podnikání a inovace. Tím by mělo být zaručeno, že inovace podpoří konkurenceschopnost a prosadí se do praktického použití v rámci do podnikání. Evropská rada na svém zasedání v Bruselu ve dnech 25. a 26. března 2004 doplnila, že čisté technologie jsou životně důležité pro plné využití synergie mezi podniky a životním prostředím. Podpora ekologických inovací, které zahrnují inovativní čisté technologie, může pomoci při využití jejich potenciálu. |
|
(33) |
Trh pro přenos a přejímání znalostí je často neprůhledný a nedostatek informací a chybějící spojení způsobují překážky na trhu. Pro podniky je rovněž obtížné začlenit technologie, jež nejsou součástí jejich tradičních oblastí činnosti, a získat přístup k novým typům dovedností. Finanční rizika mohou být v případě inovací vysoká, ziskovost může být z důvodu problémů při rozvoji opožděna a daně, pokud jde o úspěch a neúspěch, nemusejí být neutrální. Dovednosti potřebné k využití možností se mohou brzy vyčerpat. Institucionální či regulativní překážky mohou zpozdit nebo poškodit vznik nových trhů a přístup na ně. Úpadkové právo může představovat výraznou překážku přijetí podnikatelského rizika z důvodu obav před neúspěchem. Hospodářské okolnosti mohou kromě toho určit, zda k inovaci dojde či nikoli. Rozvoj podnikatelského prostředí příznivého pro podnikavost, konkurenceschopnost a inovace by měl zahrnovat zlepšení hospodářských a správních reforem souvisejících s podnikáním a inovacemi, zejména pokud jde o zvýšení konkurenceschopnosti, snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky a zlepšení právního prostředí v oblasti podnikání, zakládání a převodu podniků, růstu a inovací. |
|
(34) |
Takové překážky pronikání inovačních technologií na trh se zejména týkají environmentálních technologií. Tržní ceny velice často plně nezohledňují environmentální náklady na výrobky a služby. Část nákladů, která není v tržních cenách zohledněna, nese spíše společnost jako celek než původce znečištění. Toto selhání trhu, jakož i zájem Společenství na zachování zdrojů, předcházení znečištění a hospodárnější ochraně životní prostředí odůvodňují zesílenou podporu pro ekologické inovace. |
|
(35) |
Cílem akcí Společenství v oblasti inovací je podporovat rozvoj inovační politiky v členských státech a jejich regionech a usnadňovat využívání účinků synergie mezi státními, regionálními a evropskými inovačními politikami a podpůrnými opatřeními. Společenství je schopné usnadnit nadnárodní výměnu informací, vzájemné učení a vytváření sítí a může řídit spolupráci v oblasti inovační politiky. Vytváření sítí mezi zúčastněnými stranami je klíčovým bodem k usnadnění toku znalostí a nápadů nezbytných pro inovace. |
|
(36) |
Usnesení Rady přijaté v Bruselu v rámci Rady ve složení pro telekomunikace ze dne 9. prosince 2004 stanoví základy pro návrh nové iniciativy týkající se informační společnosti, jehož cílem je posílit příspěvek informační společnosti k výkonnosti Evropy. Komise ve výše uvedeném sdělení ze dne 2. února 2005 navrhuje soustředit úsilí na „realizaci silnějšího a trvalého růstu a na vytváření více lepších pracovních míst“. Toto sdělení zdůrazňuje, že zavedení informačních a komunikačních technologií jak soukromým, tak veřejným sektorem je klíčovým prvkem při zlepšování evropské inovační výkonnosti a konkurenceschopnosti. Měl by být proto zaveden program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií. |
|
(37) |
Akce v rámci programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií by měly rovněž přispět k cílům strategie i2010, a to při zohlednění jiných programů Společenství v oblasti informačních a komunikačních technologií, aby se předešlo zdvojení úsilí. |
|
(38) |
Informační a komunikační technologie jsou pilířem znalostní ekonomiky. Přispívají téměř z poloviny k růstu produktivity v moderních ekonomikách a přinášejí jedinečná řešení pro zásadní společenské výzvy. Zlepšování služeb veřejného sektoru a služeb obecného zájmu by mělo probíhat za úzké spolupráce s příslušnými politikami Společenství, například v oblastech veřejného zdraví, vzdělávání a odborné přípravy, životního prostředí, dopravy a rozvoje vnitřního trhu a hospodářské soutěže. |
|
(39) |
Je třeba podporovat uplatňování a co nejlepší využívání řešení založených na inovativních informačních a komunikačních technologiích, zejména pro služby v oblastech veřejného zájmu, včetně zlepšení kvality života znevýhodněných skupin obyvatelstva, jako jsou osoby se zdravotním postižením a starší osoby. Podpora Společenství by také měla usnadňovat koordinaci a provádění akcí pro rozvoj informační společnosti napříč členskými státy. |
|
(40) |
Průběžné hodnocení programu e-TEN (Transevropská telekomunikační síť) doporučuje použít pro intervence Společenství ve prospěch projektů na podporu transevropských služeb v oblastech veřejného zájmu přístup založený na poptávce. |
|
(41) |
Sdělení Komise o elektronické správě (e-Government) a elektronickém zdravotnictví (e-Health) a související závěry Rady vyzývají ke zvýšení úsilí při inovacích, výměně osvědčených postupů a interoperabilitě a upozorňují na potřebu posílení synergie mezi souvisejícími programy Společenství. Interoperabilita je pro rozvoj informační společnosti velmi důležitá. |
|
(42) |
Za účelem řešení otázek digitálně šířeného obsahu v informační společnosti byl vymezen právní rámec směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází ( 17 ), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti ( 18 ) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru ( 19 ). |
|
(43) |
Odlišné postupy v členských státech nadále vytvářejí technické překážky bránící širšímu přístupu a opakovanému použití informací veřejného sektoru v Unii. |
|
(44) |
Akce Společenství týkající se digitálně šířeného obsahu by měla zohlednit mnohojazyčnou a multikulturní zvláštnost Společenství. |
|
(45) |
Přírodní zdroje, jejichž obezřetné a racionální využívání stanoví článek 174 Smlouvy, zahrnují kromě obnovitelných zdrojů energie i ropu, zemní plyn a pevná paliva, což jsou nepostradatelné zdroje energie, ale též hlavní zdroje emisí oxidu uhličitého. |
|
(46) |
Zelená kniha Komise nazvaná „K evropské strategii bezpečnosti zásobování energií“ upozorňuje na to, že se Unie stává stále více závislá na vnějších zdrojích energie a že by tato její závislost mohla během 20 až 30 let vzrůst na 70 %. Proto zelená kniha zdůrazňuje potřebu udržovat rovnováhu nabídkové politiky jasnou akcí ve prospěch poptávkové politiky a vyzývá k lépe řízené spotřebě, která je šetrnější k životnímu prostředí, a to zejména v odvětví dopravy a stavebnictví. Podle této zelené knihy je třeba z hlediska nabídky upřednostňovat rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie s cílem reagovat na problém globálního oteplování a dosáhnout cíle, který byl již stanoven v dřívějších akčních plánech a usneseních, 12 % energie z obnovitelných zdrojů energie v rámci hrubé vnitřní spotřeby do roku 2010. |
|
(47) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou ( 20 ) požaduje, aby členské státy stanovily státní směrné cíle v souladu s globálním směrným cílem Společenství 12 % hrubé národní spotřeby elektřiny do roku 2010 a zejména s 22,1 % směrným podílem elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě elektřiny ve Společenství do roku 2010. Sdělení Komise ze dne 26. května 2004 nazvané „Podíl obnovitelných zdrojů energie v EU“ varuje, že cíle 12 % podílu obnovitelné energie z celkové spotřeby energie ve Společenství v roce 2010 nebude dosaženo, pokud nebude přijata další akce. |
|
(48) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov ( 21 ) požaduje, aby členské státy v případě nových a stávajících budov uplatňovaly minimální požadavky na energetickou náročnost, zajistily energetickou certifikaci budov a požadovaly pravidelnou inspekci kotlů a klimatizačních systémů v budovách. |
|
(49) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě ( 22 ) požaduje, aby členské státy zajistily, že na jejich trh bude uváděno alespoň minimální procento biopaliv a jiných obnovitelných pohonných hmot. |
|
(50) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS ( 23 ) požaduje, aby členské státy provedly analýzy svých možností vysoce účinné kombinované výroby tepla a stanovily režimy podpory v souladu s určenými celostátními možnostmi. |
|
(51) |
Ve snaze usnadnit provádění uvedených opatření Společenství, dosáhnout u obnovitelných zdrojů energie jejich rychlejšího pronikání na trh a zvýšit energetickou účinnost je třeba mít zvláštní podpůrné programy na úrovni Společenství, které vytvoří podmínky pro posun směrem k udržitelným energetickým systémům, zejména za účelem podpory standardizace zařízení na produkci nebo spotřebu obnovitelných zdrojů energie, většího rozšiřování technologií a rozšíření osvědčených postupů v oblasti řízení poptávky. Totéž platí pro opatření Společenství týkající se označování energetické účinnosti elektrických spotřebičů a elektronických, kancelářských a komunikačních zařízení, jakož i standardizace osvětlovacích, vytápěcích a klimatizačních zařízení. Měl by být proto zaveden program Inteligentní energie – Evropa. |
|
(52) |
Program Inteligentní energie – Evropa by měl přispět k dosažení obecných cílů zlepšení energetické diverzifikace a zajištění zásobování a k posílení konkurenceschopnosti podniků v Unii, zejména malých a středních podniků, přičemž by měl chránit životní prostředí a plnit mezinárodní závazky v této oblasti. Opatření ke zlepšení energetické účinnosti v tomto zvláštním programu by se měla rovněž zaměřit na technologická zlepšení ve výrobních procesech a měla by navrhnout zvýšení účinnosti zkvalitněním dopravní logistiky. |
|
(53) |
K dosažení plné účinnosti stávající strategie pro udržitelnou energii je třeba nejen zajistit pokračování podpory Společenství pro rozvoj a provádění politiky v této oblasti a prostřednictvím účinnějších informačních kampaní odstranit stávající netechnické překážky, ale především podporovat zvýšení investic a stimulovat zavádění inovativních technologií na trh v celém Společenství. |
|
(54) |
Obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost jsou nejen přínosem pro životní prostředí, ale patří i k nejrychleji rostoucím průmyslovým odvětvím ve Společenství a vytvářejí nová a inovativní pracovní místa. Evropský průmysl obnovitelných zdrojů energie je nejvýkonnější na světě, pokud jde o rozvoj technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Tyto technologie jsou přínosem pro hospodářskou a sociální soudržnost a zabraňují plýtvání zdroji. |
|
(55) |
Platnost rozhodnutí č. 1230/2003/ES skončí dnem 31. prosince 2006. |
|
(56) |
Tři ze čtyř zvláštních oblastí programu zavedeného rozhodnutím č. 1230/2003/ES by měly pokračovat na základě tohoto rámcového programu, a to: i) podpora energetické účinnosti a racionálního využívání zdrojů energie („SAVE“), ii) podpora nových a obnovitelných zdrojů energie („ALTENER“) a iii) podpora energetické účinnosti a využívání nových a obnovitelných zdrojů energie v dopravě („STEER“). |
|
(57) |
V rámci nových nástrojů Společenství pro vnější pomoc by měl zůstat zachován mezinárodní rozměr („COOPENER“) programu zavedeného rozhodnutím č. 1230/2003/ES, a to jako součást tematického programu týkajícího se životního prostředí a udržitelného řízení přírodních zdrojů včetně energie. Měla by však existovat úzká vazba mezi příslušnými částmi tohoto tematického programu a programem Inteligentní energie – Evropa, a to v zájmu pomoci malým a středním podnikům při využívání možných trhů pro inteligentní energie mimo Evropu. |
|
(58) |
V souladu se zásadami dobré správy a dokonalejších právních předpisů pověřila Komise nezávislé odborníky provedením předběžného hodnocení obnoveného víceletého programu Společenství v oblasti energie, který po 31. prosinci 2006 nahradí současný program Inteligentní energie – Evropa. Ve své zprávě odborníci došli k závěru, že je nezbytné zajistit pokračování programu Inteligentní energie – Evropa po roce 2006 a obnovit ho v rámci komplexnějšího a náročnějšího nástroje. Tento program by měl být zaveden také s cílem dalšího zlepšení evropských silných stránek a excelence v oblasti technologií pro udržitelnou energii a jejich použití. |
|
(59) |
Při provádění tohoto rámcového programu by se měla zohlednit potřeba vstřícnosti vůči uživateli a zjednodušení správních postupů. Komise by měla zveřejnit a široce distribuovat uživatelskou příručku, která stanoví jasný, jednoduchý a průhledný rámec obecných zásad účasti příjemců v rámcovém programu. To by mělo usnadnit zejména účast malých a středních podniků. V uživatelské příručce by měla být práva a povinnosti příjemců; finanční ustanovení týkající se např. způsobilých nákladů a výší pomoci; zásady pro správní pravidla a postupy, zejména postupy předkládání žádostí vstřícné vůči uživatelům, které ve vhodných případech využívají dvoustupňový postup podávání žádostí za podmínky, že tento postup neprodlužuje dobu mezi hodnocením a podpisem smlouvy; pravidla pro využití a šíření výsledků projektů; a zásady pro hodnocení, výběr a udělování návrhů. |
|
(60) |
V souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství ( 24 ), může Komise pro provádění rámcového programu na základě analýzy nákladů a přínosů využít novou nebo stávající výkonnou agenturu. |
|
(61) |
Rámcový program by měl rovněž podpořit i úvahy o budoucích strukturách a potřebách evropských politik inovací. |
|
(62) |
Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž zvýšení konkurenceschopnosti a inovací Společenství, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států z důvodu potřeby mnohostranných partnerství, mezinárodní mobility a výměny informací v celém Společenství, a proto jich může být z důvodu povahy nezbytných akcí a opatření lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto rozhodnutí nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů. |
|
(63) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 25 ). |
|
(64) |
S ohledem na povahu záležitostí, kterými se zvláštní programy mají zabývat, měly by být Komisi nápomocny různé výbory pro provádění každého zvláštního programu. Tyto výbory budou zasedat souběžně a pravidelně s cílem umožnit společná zasedání k projednání horizontálních nebo společných otázek, jak je určí Řídící výbor programu pro podnikání a inovace ve spolupráci s Komisí. |
|
(65) |
V zájmu zlepšení soudržnosti mezi prvky rámcového programu a jeho účinností by se Komise měla radit se Strategickým poradním sborem pro konkurenceschopnost a inovace. |
|
(66) |
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 456/2005/ES ze dne 9. března 2005 o zavedení víceletého programu Společenství pro usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu a jeho používání a využívání v Evropě ( 26 ) zavádí víceletý program známý jako „e-Contentplus“. Použitelnost uvedeného rozhodnutí skončí dnem 31. prosince 2008. Opatření, jejichž cílem je usnadnění přístupu k digitálně šířenému obsahu a jeho používání a využívání v Evropě, by po uvedeném dni měla pokračovat v rámci programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií zavedeného tímto rozhodnutím. |
|
(67) |
Opatření stanovená v rozhodnutí 96/413/ES by měla být začleněna do programu pro podnikání a inovace. Rozhodnutí 96/413/ES by proto mělo být zrušeno, |
ROZHODLY TAKTO:
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace
Článek 1
Zavedení
1. Zavádí se rámcový program pro akce Společenství v oblasti konkurenceschopnosti a inovací se zvláštním zaměřením na potřeby malých a středních podniků, který zahrnuje období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 (dále jen „rámcový program“).
2. Rámcový program přispívá ke konkurenceschopnosti a inovativnímu potenciálu Společenství jako pokročilé znalostní společnosti s udržitelným rozvojem založeným na silném hospodářském růstu a s vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství s vysokou úrovní ochrany a zlepšením kvality životního prostředí.
3. Rámcový program se nevztahuje na činností v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a demonstrací uskutečňovaných v souladu s článkem 166 Smlouvy. Přispívá k zaplnění mezery mezi výzkumem a inovacemi a podporuje všechny formy inovací.
Článek 2
Cíle
1. Rámcový program má tyto cíle:
a) posílit konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků;
b) podporovat inovace ve všech formách, včetně ekologických inovací;
c) urychlit vývoj udržitelné, konkurenceschopné, inovativní informační společnosti přístupné všem;
d) podporovat energetickou účinnost a nové a obnovitelné zdroje energie ve všech odvětvích včetně dopravy.
2. Cíle rámcového programu jsou sledovány prováděním těchto zvláštních programů zavedených podle hlavy II (dále jen „zvláštní programy“):
a) program pro podnikání a inovace;
b) program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií;
c) program Inteligentní energie – Evropa.
Článek 3
Rozpočet
1. Finanční krytí na provádění tohoto rámcového programu se stanoví na 3 621 300 milionů EUR.
2. Orientační rozdělení rozpočtu mezi jednotlivé zvláštní programy je uvedeno v příloze I.
3. Roční položky, které jsou k dispozici, schvaluje rozpočtový orgán v mezích finančního rámce.
Článek 4
Účast třetích zemí
Rámcový program je otevřen účasti:
a) zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;
b) přistupujícím a kandidátským zemím, na něž se vztahuje předvstupní strategie, v souladu se obecnými zásadami a podmínkami pro účast těchto zemí na programech Společenství stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení;
c) zemím západního Balkánu v souladu s ustanoveními, jež se s těmito zeměmi určí po uzavření rámcových dohod týkajících se jejich účasti na programech Společenství;
d) dalším třetím zemím, umožní-li to dohody a postupy.
KAPITOLA II
Provádění rámcového programu
Článek 5
Roční pracovní programy
1. Komise přijímá roční pracovní programy pro zvláštní programy postupem podle čl. 46 odst. 2, s přihlédnutím k potřebě úprav zohledňujících budoucí vývoj, zejména v návaznosti na průběžné hodnocení.
Komise zajistí provádění ročních pracovních programů a úplně a bez prodlení informuje Evropský parlament o jejich přípravě a provádění.
2. Změny ročních pracovních programů týkající se rozpočtových přídělů přesahujících 1 milion EUR se přijímají postupem podle čl. 46 odst. 2.
Článek 6
Společná prováděcí opatření pro rámcový program
1. Nástroje uvedené v kapitole I oddíle 2, kapitole II oddíle 2 a kapitole III oddíle 2 hlavy II představují společný soubor nástrojů pro rámcový program. Lze je rovněž použít k plnění cílů každého zvláštního programu v souladu s příslušným ročním pracovním programem. Úplný seznam nástrojů bude podrobně uveden v uživatelské příručce zmíněné v článku 47.
2. Poskytnuté financování musí zcela splňovat pravidla Společenství týkající se státních podpor a vyhovovat souvisejícím nástrojům. Použijí se pravidla Společenství pro přístup veřejnosti k dokumentům. Zohlední se zásady průhlednosti a rovného zacházení pro muže a ženy.
Článek 7
Technická pomoc
Finanční krytí stanovené tímto rozhodnutím může být rovněž vynaloženo na nezbytné výdaje související s přípravnou akcí, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením, jež jsou přímo nezbytné k efektivnímu a účinnému provádění tohoto rozhodnutí a k dosažení jeho cílů.
Taková akce může zahrnovat zejména studie, porady, informační činnosti, publikace, výdaje na informační nástroje, systémy a sítě pro výměnu a zpracování informací, jakož i další výdaje na technickou, vědeckou a administrativní pomoc a odborné přispění, jež Komise využije pro účely provádění tohoto rozhodnutí.
Článek 8
Sledování a hodnocení
1. Komise pravidelně sleduje provádění rámcového programu a jeho zvláštních programů. Posuzuje rovněž synergie uvnitř rámcového programu a s dalšími doplňkovými programy Společenství, a případně i synergie s vnitrostátními programy spolufinancovanými Unií. Je-li to možné, posuzuje hledisko rovného zacházení pro muže a ženy a dodržování zásady nepřípustnosti diskriminace v činnostech programu.
Komise vypracuje pro rámcový program a pro každý zvláštní program výroční zprávu o provádění, v níž posoudí podporované činnosti z hlediska finančního provádění, výsledků, a je-li to možné, i dopadů ve věci podporovaných činností. Ve výroční zprávě programu pro podnikání a inovace se zřetelně určí činnosti související s ekologickými inovacemi.
2. Rámcový program a jeho zvláštní programy podléhají průběžnému a závěrečnému hodnocení. Tato hodnocení posoudí např. případnost, provázanost a synergie, účinnost, úspornost, udržitelnost, účelnost a případně, je-li to možné, i rozdělování finančních prostředků s ohledem na odvětví. Závěrečné hodnocení navíc posoudí, do jaké míry rámcový program jako celek a každý z jeho zvláštních programů splnily své cíle.
Při průběžném i závěrečném hodnocení se použijí vhodné metody k měření dopadu rámcového programu a každého zvláštního programu na jejich cíle, mimo jiné na konkurenceschopnost, inovace, podnikavost, růst produktivity, zaměstnanost a životní prostředí.
Hodnocení posoudí kvalitu služeb uvedených v čl. 21 odst. 2, poskytovaných partnery v rámci sítě. Průběžná hodnocení mohou rovněž zahrnovat prvky hodnocení ex post s ohledem na předchozí programy.
3. Průběžná a závěrečná hodnocení zvláštních programů a nezbytné rozpočtové příděly se zahrnou do příslušných ročních pracovních programů.
Roční pracovní programy stanoví soubor měřitelných cílů pro každou konkrétní akci, vhodná hodnotící kritéria a soubor kvantitativních a kvalitativních ukazatelů k měření účinnosti při dosahování výsledků, které přispějí k dosažení cílů rámcového programu jako celku, jakož i cílů daného zvláštního programu.
Průběžné a závěrečné hodnocení rámcového programu a nezbytné rozpočtové příděly se zahrnou do ročního pracovního programu programu pro podnikání a inovace.
4. Průběžné hodnocení rámcového programu se dokončí do 31. prosince 2009 a závěrečné hodnocení do 31. prosince 2011.
Průběžná a závěrečná hodnocení zvláštních programů se uskuteční tak, aby bylo možné zohlednit jejich výsledky v průběžném a závěrečném hodnocení rámcového programu.
5. Výroční zprávy o provádění a výsledky průběžných a závěrečných hodnocení rámcového programu a jeho zvláštních programů sdělí Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
5a. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 5, pro projekty uskutečňované podle nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedené v čl. 31 odst. 2 Komise a Evropská investiční banka (EIB) předloží Evropskému parlamentu a Radě ve druhé polovině roku 2013 průběžnou zprávu. Úplné nezávislé hodnocení bude předloženo v roce 2015.
Na základě tohoto hodnocení Komise vyhodnotí relevanci iniciativy pro projektové dluhopisy Evropa 2020 a její vliv na zvýšení objemu investic v prioritních projektech a posílení efektivnosti výdajů Unie. Na základě tohoto vyhodnocení a se zohledněním všech možností Komise posoudí, zda navrhne vhodné regulační změny, včetně změn legislativních, zejména pokud by se ukázalo, že předpokládané využití na trhu není uspokojivé, nebo pokud by se objevily dostatečné alternativní zdroje dlouhodobého financování dluhu.
Průběžná zpráva uvedená v prvním pododstavci bude zahrnovat seznam projektů, které využily nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedené v čl. 31 odst. 2a až 2e, s informacemi o podmínkách vydaných dluhopisů a typech současných a případných budoucích investorů.
Článek 9
Ochrana finančních zájmů Společenství
1. Komise zajistí, aby při provádění akcí financovaných na základě tohoto rozhodnutí byly chráněny finanční zájmy Společenství použitím opatření, jimiž se předchází podvodům, korupci a jiným nedovoleným činnostem, účinnými kontrolami, zpětným získáváním neoprávněně vyplacených částek a, zjistí-li se nesrovnalosti, prostřednictvím účinných, přiměřených a odrazujících sankcí, a to v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2988/95, nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením (ES) č. 1073/1999.
2. Pokud jde o akce financované na základě tohoto rozhodnutí, použije se nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 při jakémkoli porušení právního předpisu Společenství, včetně nesplnění smluvní povinnosti sjednané stanovených na základě rámcového programu, vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být z důvodu neoprávněného výdaje poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty jí spravované.
3. Veškerá prováděcí opatření vyplývající z tohoto rozhodnutí stanoví zejména dohled a finanční kontrolu prováděné Komisí nebo jí pověřeným zástupcem a audity prováděné Účetním dvorem, a to podle potřeby i na místě.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ PROGRAMY
KAPITOLA I
Program pro podnikání a inovace
Oddíl 1
Článek 10
Zavedení a cíle
1. Zavádí se program pro podnikání a inovace na podporu podniků, zejména malých a středních podniků, podnikavosti, inovací, včetně ekologických inovací, a průmyslové konkurenceschopnosti.
2. Akce v rámci programu pro podnikání a inovace zlepšují, povzbuzují a podporují:
a) přístup k finančním prostředkům pro zahájení podnikání malých a středních podniků a pro jejich růst, jakož i investice do inovačních činností;
b) vytvoření prostředí, jež je příznivé pro spolupráci malých a středních podniků, zejména v oblasti přeshraniční spolupráce;
c) všechny formy inovací v podnicích;
d) ekologické inovace;
e) kulturu podnikavosti a inovací;
f) hospodářskou a správní reformu související s podnikáním a inovacemi.
Článek 11
Přístup k finančním prostředkům pro zahájení podnikání malých a středních podniků a jejich růst
Akce související s přístupem malých a středních podniků k finančním prostředkům pro zahájení podnikání a pro jejich růst, jakož i pro investice do inovačních činností, včetně ekologických inovací, mohou zahrnovat:
a) zvyšování objemů investic fondů rizikového kapitálu a investičních nástrojů podporovaných investory typu „business angels“;
b) zvyšování potenciálu dluhových nástrojů pro financování malých a středních podniků;
c) zlepšování finančního prostředí pro malé a střední podniky a jejich připravenosti k investicím.
Článek 12
Spolupráce malých a středních podniků
Akce související se spoluprací malých a středních podniků mohou zahrnovat:
a) posilování služeb na podporu malých a středních podniků;
b) příspěvek k opatřením napomáhajícím a povzbuzujícím malé a střední podniky k přeshraniční spolupráci s jinými podniky a aktéry v oblasti inovací, včetně zapojení malých a středních podniků v oblasti evropské a mezinárodní normalizace;
c) podporu a usnadňování mezinárodní obchodní spolupráce, mimo jiné na regionální úrovni a rovněž prostřednictvím sítí malých a středních podniků podporujících koordinaci a rozvoj jejich hospodářských a průmyslových činností.
Článek 13
Inovační činnosti
Akce související s inovacemi mohou zahrnovat:
a) podporu inovací specifických pro určitá odvětví, klastrů, inovačních sítí, partnerství pro inovace mezi veřejným a soukromým sektorem, spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi, jakož i řízení inovací;
b) podporu celostátních a regionálních programů pro inovace v hospodářské oblasti;
c) podporu zavádění inovačních technologií a koncepcí a inovačního využití stávajících technologií a koncepcí;
d) podporu služeb pro nadnárodní přenos znalostí a technologií a pro ochranu a správu duševního a průmyslového vlastnictví;
e) vývoj a zkoumání nových typů inovačních služeb;
e) podporu technologií a vědomostí prostřednictvím archivace a přenosu dat.
Článek 14
Činnosti týkající se ekologických inovací
Akce související s ekologickou inovací mohou zahrnovat:
a) podporu zavádění environmentálních technologií a ekologických inovací;
b) společné investice do fondů rizikového kapitálu, které poskytují vlastní kapitál mimo jiné společnostem investujícím do ekologických inovací postupem podle přílohy II;
c) podporu sítí a klastrů ekologických inovací a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem v oblasti ekologických inovací, rozvoj inovačních podnikatelských služeb a usnadnění nebo podporu ekologických inovací;
d) podporu nových a integrovaných přístupů týkajících se ekologických inovací v oblastech, jako jsou environmentální řízení a navrhování ekologicky šetrných výrobků, postupů a služeb, s přihlédnutím k jejich celému životnímu cyklu.
Článek 15
Kultura podnikavosti a inovací
Akce související s kulturou podnikavosti a inovací mohou zahrnovat:
a) povzbuzování podnikavosti, schopností a kultury v oblasti podnikání, jakož i vyvažování rizik a přínosů spojených s podnikáním, zejména v případě žen a mladých lidí;
b) povzbuzování podnikatelského prostředí otevřeného pro inovace a rozvoj a růst podniků;
c) podporu vývoje politik a spolupráce mezi účastníky, včetně mezinárodní spolupráce vedoucích pracovníků celostátních a regionálních programů, zejména s cílem podpořit vstřícnost programů a opatření vůči malým a středním podnikům;
d) povzbuzování zakládání a převodů podniků.
Článek 16
Hospodářská a správní reforma související s podnikáním a inovacemi
Akce týkající se hospodářské a správní reformy související s podnikáním a inovacemi mohou zahrnovat:
a) sběr údajů, vyhodnocování a sledování výkonu, jakož i vývoj a koordinaci politiky;
b) příspěvky k definování a podpoře strategií konkurenceschopnosti souvisejících s odvětvími průmyslu a služeb;
c) podporu vzájemného učení za účelem dosažení excelence v celostátních, regionálních a místních správních orgánech.
Oddíl 2
Článek 17
Finanční nástroje Společenství pro malé a střední podniky
1. Finanční nástroje Společenství by měly usnadnit malým a středním podnikům přístup k finančním prostředkům v určitých fázích jejich životního cyklu: v počáteční fázi a ve fázích zahájení podnikání, rozvoje a převodu či přechodu podniku. Do působnosti příslušných nástrojů se zahrnou investice malých a středních podniků například do technologického rozvoje, inovací, včetně ekologických inovací, přenosu technologií, jakož i do přeshraničního rozšíření jejich podnikatelské činnosti.
2. Nástroji uvedenými v odstavci 1 jsou:
a) mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (GIF);
b) záruční mechanismus malých a středních podniků (SMEG);
c) mechanismus pro budování kapacit (CBS).
3. Prováděcí opatření týkající se jednotlivých nástrojů jsou stanovena v příloze II.
Článek 18
Mechanismus GIF
1. Mechanismus GIF spravuje jménem Komise Evropský investiční fond (EIF).
GIF zahrnuje tyto úkoly:
a) přispívat k zakládání a financování malých a středních podniků a ke snižování nedostatku vlastního a rizikového kapitálu na trhu, jenž jim brání ve využívání jejich růstového potenciálu, a to s cílem rozvinout evropský trh rizikového kapitálu;
b) podporovat inovativní malé a střední podniky s vysokým růstovým potenciálem, zejména podniky zabývající se výzkumem, vývojem a dalšími inovačními činnostmi.
2. Mechanismus GIF je tvořen dvěma nástroji:
— první nástroj, „GIF1“, se zaměřuje na investice v raných fázích (počáteční fáze a fáze zahájení podnikání). Investuje do specializovaných fondů rizikového kapitálu, jako např. fondů pro rané fáze, regionálně působících fondů, fondů zaměřených na určitá odvětví, technologie nebo výzkum a technologický rozvoj, jakož i fondů spjatých s inkubátory, které pak následně poskytují kapitál malým a středním podnikům. Může rovněž spoluinvestovat do fondů a investičních nástrojů podporovaných investory typu „business angels“,
— druhý nástroj, „GIF2“, se zaměřuje na investice ve fázi rozvoje a investuje do specializovaných fondů rizikového kapitálu, které pak následně inovativním malým a středním podnikům s vysokým růstovým potenciálem poskytují během fáze rozvoje kvazivlastní nebo vlastní kapitál. Investice prostřednictvím nástroje GIF2 se vyhýbají odkupu nebo financování přesunu kapitálu, jejichž cílem je spekulativní rozprodej části majetku.
V rámci mechanismu GIF je možné investovat do zprostředkovatelských subjektů, a to v rámci případné spolupráce s celostátními nebo regionálními režimy podporujícími malé obchodní investiční společnosti.
Kromě finančních prostředků z mechanismu GIF poskytnou většinu kapitálu investovaného do fondu investoři, kteří provozují svou činnost v podmínkách odpovídajících zásadě investování za tržních podmínek, bez ohledu na právní povahu a vlastnickou strukturu těchto investorů.
Článek 19
Mechanismus SMEG
1. Mechanismus SMEG spravuje jménem Komise EIF.
Mechanismus SMEG zahrnuje tyto úkoly:
a) poskytovat protizáruky nebo případně společné záruky pro záruční režimy uplatňované ve způsobilých zemích;
b) poskytovat přímé záruky jinému vhodnému finančnímu zprostředkovateli.
2. Mechanismus SMEG tvoří čtyři nástroje:
— první nástroj – a) dluhové financování prostřednictvím úvěrů nebo leasingu – zmenší obtíže, se kterými se setkávají obzvláště malé a střední podniky, potřebují-li si zajistit přístup k finančním prostředkům, a to buď v důsledku toho, že investice do určitých činností souvisejících s vědomostmi, jakými je např. technologický rozvoj, inovace či přenos technologií, jsou vnímány jako rizikovější, nebo v důsledku nedostatečného zajištění,
— druhý nástroj – b) financování mikroúvěry – podpoří finanční instituce, aby hrály větší úlohu v poskytování úvěrů menšího rozsahu, což by pro dlužníky s nedostatečným zajištěním obvykle představovalo poměrně vyšší jednotkové náklady. Vedle záruk nebo protizáruk mohou finanční zprostředkovatelé obdržet dotace na částečné vyrovnání vysokých administrativních nákladů spojených s financováním mikroúvěry,
— třetí nástroj – c) záruky pro investování do vlastního nebo kvazivlastního kapitálu malých a středních podniků – zahrnuje investice, které poskytují kapitál pro počáteční fázi nebo fázi zahájení podnikání, jakož i mezaninové financování, aby se snížily určité obtíže, kterým malé a střední podniky čelí kvůli své malé finanční síle, a obtíže související s převodem či přechodem podniků,
— čtvrtý nástroj – d) sekuritizace portfolií pohledávek malých a středních podniků – mobilizuje dodatečné dluhové financování malých a středních podniků na základě příslušných ujednání o sdílení rizik s dotčenými institucemi. Podpora pro takové transakce závisí na tom, zda se emitující instituce zaváží poskytnout značnou část vzniklé likvidity mobilizovaného kapitálu pro další úvěrování malých a středních podniků v přiměřené lhůtě. Výše tohoto nového dluhového financování se vypočte podle výše zaručených portfoliových rizik a sjedná se spolu s danou lhůtou s každou emitující institucí jednotlivě.
Článek 20
Mechanismus CBS
1. Mechanismus CBS je provozován spolu s mezinárodními finančními institucemi, včetně Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Evropské investiční banky, EIF a Rozvojové banky Rady Evropy.
Mechanismus CBS zahrnuje tyto úkoly:
a) zvyšovat investiční a technologickou odbornost fondů a dalších finančních zprostředkovatelů investujících do inovativních malých a středních podniků nebo malých a středních podniků s růstovým potenciálem;
b) podněcovat poskytování úvěrů malým a středním podnikům posílením postupů pro schvalování úvěrů pro malé a střední podniky.
2. Mechanismus CBS sestává z akce pro počáteční kapitál a akce pro partnerství.
Akce pro počáteční kapitál poskytuje granty k podněcování poskytování rizikového kapitálu pro inovativní malé a střední podniky a jiné malé a střední podniky s růstovým potenciálem, včetně takovýchto podniků v tradiční ekonomice, prostřednictvím podpory fondů pro počáteční fáze a fáze zahájení podnikání nebo podobné organizace. Podpora může být rovněž poskytnuta pro dlouhodobý nábor dalších zaměstnanců se specifickou odborností v oblasti investic nebo technologií.
Akce pro partnerství poskytuje granty finančním zprostředkovatelům na pokrytí nákladů spojených s technickou pomocí při zlepšování postupů pro schvalování úvěrů pro dluhové financování malých a středních podniků, s cílem podněcovat poskytování finančních prostředků malým a středním podnikům v zemích s nízkou mírou bankovního zprostředkování.
Pro účely akce pro partnerství se „nízká míra zprostředkování“ vztahuje na bankovní služby v zemích, kde se podle příslušných údajů Evropské centrální banky nebo Mezinárodního měnového fondu domácí úvěry jako procentuální podíl na hrubém domácím produktu nacházejí značně pod úrovní průměru Společenství.
Akce pro partnerství doplňuje úvěrové linie nebo sdílení rizika poskytované mezinárodními finančními institucemi partnerským bankám nebo finančním institucím ze způsobilých zemí. Značná část této akce se vztahuje ke zlepšování schopnosti bank a jiných finančních institucí vyhodnocovat obchodní životaschopnost projektů se značným podílem ekologických inovací.
Článek 21
Podpůrné služby ve prospěch podniků a inovací
1. Podpůrné služby ve prospěch podniků a inovací, zejména pro malé a střední podniky, jsou podporovány.
2. S ohledem na zkušenosti a dovednosti získané v rámci stávajících evropských podpůrných sítí pro podniky lze poskytnout finanční podporu partnerům účastnícím se na sítích, a to zejména za účelem poskytování:
a) informací, zpětné vazby, služeb pro obchodní spolupráci a internacionalizaci;
b) služeb pro inovace, přenos technologií a předávání vědomostí;
c) služeb podporujících účast malých a středních podniků na sedmém rámcovém programu.
Podrobnosti týkající se těchto služeb jsou stanoveny v příloze III.
3. Partnery pro účast na sítích Komise vybírá na základě výzev k podávání návrhů ve vztahu k různým službám uvedeným v odstavci 2. V návaznosti na tyto výzvy k podávání návrhů může Komise s vybranými partnery účastnícími se na sítích uzavřít rámcovou dohodu o partnerství, která stanoví typ nabízené činnosti, postup pro udělování grantů partnerům a všeobecná práva a povinnosti každé smluvní strany. Rámcové partnerství může zahrnovat celé období trvání programu.
4. Vedle služeb uvedených v odstavci 2 může Komise na základě výzev k podávání návrhů, které mohou být vyhrazeny pro partnery účastnící se na sítích, poskytnout finanční podporu pro provádění dalších činností souvisejících s rámcovým programem. Tyto služby zajistí, že zúčastněné strany a možní uchazeči mohou obdržet všestrannou pomoc týkající se možností podpory podle rámcového programu.
5. Partnery účastnící se na sítích Komise podporuje zpřístupněním vhodné koordinace a provozní podpory. Organizacím usazeným v zemích, které se rámcového programu neúčastní, může být povoleno využívat výhod této koordinace a provozní podpory.
6. Komise zajistí, aby partneři účastnící se na sítích navzájem spolupracovali a v případě, že se partner účastnící se na sítích nemůže zabývat dotazem přímo, předal tento partner dotaz příslušnému jinému partnerovi účastnícímu se na sítích.
Článek 22
Pilotní projekty a projekty tržní replikace týkající se inovací a ekologických inovací
Společenství podporuje projekty související s prvním použitím nebo tržní replikací technik, výrobků nebo praktik souvisejících s inovacemi nebo s ekologickými inovacemi, jež mají význam pro Společenství, u nichž již proběhly úspěšné technické demonstrace, avšak které z důvodu zbytkového rizika zatím významně nepronikly na trh. Tyto projekty jsou určeny k podpoře širšího využití takových technik, výrobků nebo praktik v rámci zúčastněných zemí a k usnadnění jejich zavedení na trh.
Článek 23
Analýzy, rozvoj a koordinace politik a twinning
Na podporu analýz, rozvoje a koordinace politik se zúčastněnými zeměmi lze provádět tato opatření:
a) studie, sběr údajů, průzkumy a publikace, jež se pokud možno opírají o úřední statistiky;
b) twinning a porady odborníků, včetně odborníků z veřejných institucí, odporníků vyslaných malými a středními podniky a jinými zúčastněnými stranami, konference a další akce;
c) zvyšování povědomí, vytváření sítí a další související činnosti;
d) referenční srovnávání celostátní a regionální výkonnosti a práce na osvědčených postupech, včetně jejich šíření a zavádění.
Článek 24
Podpůrná opatření k programu pro podnikání a inovace
Komise provádí pravidelně tato opatření:
a) analýza a sledování konkurenceschopnosti a odvětvových otázek, včetně výroční zprávy Komise o konkurenceschopnosti evropského průmyslu;
b) příprava posuzování dopadů opatření Společenství, jež mají zvláštní význam pro konkurenceschopnost podniků, a jejich zveřejnění za účelem zjištění oblastí, ve kterých je třeba zjednodušit stávající právní předpisy nebo připravit nová legislativní opatření, jež by inovace ve Společenství více zatraktivnily;
c) hodnocení specifických hledisek nebo specifických prováděcích opatření ve vztahu k programu pro podnikání a inovace;
d) šíření vhodných informací ve vztahu k programu pro podnikání a inovace.
Oddíl 3
Článek 25
Roční pracovní program
Roční pracovní program podrobně a v souladu s cíli uvedenými v článku 10 stanoví:
a) prováděcí opatření;
b) priority;
c) kvalitativní a kvantitativní cíle;
d) vhodná hodnotící kritéria a kvalitativní a kvantitativní ukazatele k analýze účinnosti při dosahování výsledků, které přispějí ke splnění cílů zvláštních programů a rámcového programu jako celku;
e) provozní harmonogramy;
f) pravidla pro účast;
g) kritéria pro výběr a hodnocení opatření.
Roční pracovní program jasně určí opatření pro podporu ekologických inovací.
Činnosti uvedené v článku 24 nejsou součástí ročního pracovního programu.
KAPITOLA II
Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií
Oddíl 1
Článek 26
Zavedení a cíle
1. Zavádí se program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií.
2. Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií zahrnuje tyto akce:
a) rozvoj jednotného evropského informačního prostoru a posilování vnitřního trhu pro výrobky a služby informačních a komunikačních technologií a výrobky a služby založené na informačních a komunikačních technologiích;
b) povzbuzování inovací prostřednictvím širšího přijetí informačních a komunikačních technologií a širokopásmových služeb a investic do nich;
c) rozvoj informační společnosti přístupné všem, úspornějších a účinnějších služeb v oblastech veřejného zájmu a zlepšení kvality života.
3. Akce uvedené v odstavci 2 se provádějí se zvláštním důrazem na podporu možností a přínosů, jež z informačních a komunikačních technologií plynou pro občany, veřejné orgány a podniky, zejména malé a střední podniky, a na zvyšování povědomí o těchto možnostech a přínosech.
Článek 27
Jednotný evropský informační prostor
Akce související s jednotným evropským informačním prostorem se zaměří na:
a) odstraňování překážek v přístupu ke službám založeným na informačních a komunikačních technologiích a stanovení vhodných rámcových podmínek pro rychlé, vhodné a účinné sbližování digitálních komunikačních technologií a služeb, mimo jiné včetně interoperability, užívání otevřených standardů a hledisek bezpečnosti a důvěry;
b) zlepšování podmínek pro vývoj digitálně šířeného obsahu zohledňujícího mnohojazyčnost a kulturní rozmanitost;
c) sledování evropské informační společnosti prostřednictvím sběru údajů a analýzy vývoje, dostupnosti a využití služeb digitální komunikace, včetně rozšiřování internetu, přístupu k širokopásmovému připojení a jeho zavádění, jakož i vývoje obsahu a služeb.
Článek 28
Inovace prostřednictvím širšího přijetí informačních a komunikačních technologií a investic do nich
Akce související s inovacemi prostřednictvím širšího přijetí informačních a komunikačních technologií a investicemi do nich se zaměří na:
a) podporu inovací v postupech, službách a výrobcích umožňovaných informačními a komunikačními technologiemi, zejména v malých a středních podnicích a veřejných službách, při zohlednění nezbytných požadavků na příslušné schopnosti;
b) usnadňování spolupráce veřejného a soukromého sektoru, jakož i partnerství pro urychlování inovací informačních a komunikačních technologií a investic do nich;
c) podporu a zvyšování povědomí o možnostech a přínosech, jež z informačních a komunikačních technologií a jejich nových aplikací vyplývají pro občany a podniky, včetně posilování důvěry v nové informační a komunikační technologie a otevřenosti vůči nim, a podněcování diskuze na celoevropské úrovni o nových trendech a vývojích v oblasti informačních a komunikačních technologií.
Článek 29
Informační společnost přístupná všem, úspornější a účinnější služby v oblastech veřejného zájmu a zlepšení kvality života
Akce související s rozvojem informační společnosti přístupné všem, úspornějších a účinnějších služeb v oblastech veřejného zájmu a zlepšením kvality života se zaměří na:
a) rozšíření přístupnosti informačních a komunikačních technologií včetně digitálně šířeného obsahu a digitální gramotnosti;
b) posílení důvěry v používání informačních a komunikačních technologií, jakož i jejich podpory, přičemž se zvláštní pozornost zaměří na otázky soukromí;
c) zlepšování kvality, účinnosti a dostupnosti elektronických služeb v oblastech veřejného zájmu a přístupu k nim a dále účasti, jež informační a komunikační technologie umožňují, včetně případných interoperabilních celoevropských nebo přeshraničních veřejných služeb, jakož i vytváření dílčích základních oblastí společného zájmu a sdílení osvědčených postupů.
Oddíl 2
Pododdíl 1
Článek 30
Obecně
Program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií lze provádět prostřednictvím projektů, akcí týkajících se osvědčených postupů a tematických sítí, včetně akcí pro široce pojaté zkoušení a demonstrace inovativních veřejných služeb v celoevropském měřítku.
Projekty, akce týkající se osvědčených postupů a tematické sítě se zaměří na podněcování uplatňování a co nejlepšího využívání řešení založených na inovativních informačních a komunikačních technologiích, zejména ve službách v oblastech veřejného zájmu a službách pro malé a střední podniky. Podpora Společenství rovněž usnadní koordinaci a provádění akcí pro rozvoj informační společnosti napříč členskými státy.
Článek 31
Projekty, akce týkající se osvědčených postupů a tematické sítě
1. Podporovány jsou:
a) projekty, včetně prováděcích projektů, pilotních projektů a projektů tržní replikace;
b) akce týkající se osvědčených postupů pro šíření znalostí a sdílení zkušeností v celém Společenství;
c) tematické sítě sdružující různé zúčastněné strany v rámci určitého cíle, aby se usnadnila koordinace a přenos vědomostí.
2. Projekty uvedené v odst. 1 písm.a) se zaměřují na podporu inovací, přenosu technologií a šíření nových technologií, jež jsou vyvinuté natolik, že je lze zavést na trh.
Unie může do rozpočtu těchto projektů přispívat prostřednictvím grantů.
Unie může v průběhu pilotní fáze v letech 2012 a 2013 poskytnout také finanční příspěvek pro EIB na vytváření rezerv a přidělování kapitálu pro dluhové nástroje nebo záruky, které poskytne EIB z vlastních zdrojů v rámci nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy.
2a. Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy uvedený v odst. 2 třetím pododstavci je společným nástrojem Komise a EIB, který poskytuje přidanou hodnotu v podobě intervence Unie, řeší ne zcela optimální investiční situace, kdy se na projekty nepodaří získat odpovídající finanční prostředky v rámci trhu, a který je doplňkový k jiným nástrojům. Zabraňuje narušení hospodářské soutěže, zajišťuje multiplikační účinek a uvádí do souladu zájmy pomocí úvěrového posílení. Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy:
a) má formu dluhového nástroje nebo záruky od EIB podpořené rozpočtovým příspěvkem Unie na financování poskytnuté pro projekty v oblasti informačních a komunikačních technologií a širokopásmových služeb a doplňuje či podněcuje financování členskými státy nebo soukromými investory;
b) zmírňuje rizika dluhové služby projektu a úvěrové riziko držitelů dluhopisů;
c) používá se pouze pro projekty, jejichž finanční životaschopnost vychází z výnosů projektu.
2b. Expozice Unie vůči nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně poplatků za správu a jiných způsobilých nákladů, v žádném případě nepřesáhne výši příspěvku Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy ani splatnost portfolia nástroje úvěrového posílení. Souhrnný rozpočet Unie nesmí být nijak dále zatížen. Zbytkové riziko související s operacemi projektových dluhopisů nese vždy EIB.
2c. Hlavní podmínky a postupy nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy jsou stanovené v příloze IIIa. Podrobné podmínky pro provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně sdílení rizika, odměn, sledování a kontroly, se stanoví v dohodě o spolupráci mezi Komisí a EIB. Tuto dohodu o spolupráci schvaluje Komise a EIB v souladu s příslušným postupem.
2d. V roce 2013 je možné použít částku až do výše 20 milionů EUR z rozpočtu pro politiku informačních a komunikačních technologií a širokopásmových služeb v souladu s pravidlem stanoveným v příloze I písm. b). Vzhledem k omezené době trvání pilotní fáze může nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy použít výnosy získané před 31. prosincem 2013 na nové dluhové nástroje a záruky v rámci stejného nástroje pro sdílení rizika a pro projekty, které splňují stejná kritéria způsobilosti, s cílem maximalizovat objem podporovaných investic. V případě, že nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy nebude prodloužen do dalšího víceletého finančního rámce, budou veškeré zbývající finanční prostředky vráceny do příjmové strany souhrnného rozpočtu Unie.
2e. Kromě povinnosti podávat zprávy podle bodu 49 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, a aniž by byla dotčena povinnost podávat jiné regulační zprávy, předkládá Komise během pilotní fáze Evropskému parlamentu a Radě každých šest měsíců zprávu o výkonnosti nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy, včetně finančních podmínek a umístění veškerých vydaných projektových dluhopisů.
3. Akce týkající se osvědčených postupů se provádějí v klastrech zabývajících se specifickými tématy a propojených prostřednictvím tematických sítí.
Příspěvek Společenství pro akce uvedené v odst. 1 písm. b) je možné poskytnout do výše přímých nákladů považovaných za nezbytné nebo vhodné pro dosažení specifických cílů dané akce.
4. Tematické sítě mohou být spjaty s akcemi týkajícími se osvědčených postupů.
Podpora tematických činností se poskytuje pro způsobilé náklady na koordinaci a realizaci sítě. Z příspěvku Společenství mohou být hrazeny dodatečné způsobilé náklady těchto opatření.
Pododdíl 2
Článek 32
Žádosti
Součástí žádosti o podporu Společenství pro projekty, akce týkající se osvědčených postupů a tematické sítě podle článku 31 je finanční plán, v němž se uvedou veškeré složky financování projektů, včetně požadované finanční podpory ze strany Společenství, a jakékoli další požadavky na podporu z jiných zdrojů. Uvedení informací o finančním plánu může být případně rovněž požadováno od žadatelů o jiné formy podpory Společenství, jako jsou služby nebo studie.
Článek 33
Analýzy, vývoj a koordinace politik se zúčastněnými zeměmi
Na podporu analýz, vývoje a koordinace politik se zúčastněnými zeměmi se provádějí tato opatření:
a) studie, sběr údajů, průzkumy a publikace, jež se pokud možno opírají o úřední statistiky;
b) porady odborníků, včetně odborníků z veřejných institucí, odborníků vyslaných malými a středními podniky a jinými zúčastněnými stranami, konference a další akce;
c) zvyšování povědomí, vytváření sítí a další související činnosti;
d) referenční srovnávání vnitrostátní výkonnosti a práce na osvědčených postupech, včetně jejich šíření a zavádění.
Článek 34
Podpora, komunikace, sdílení a šíření informací
1. Na podporu provádění programu na podporu informačních a komunikačních technologií nebo přípravy plánovaných činností se provádějí tato opatření:
a) činnosti týkající se podpory, šíření, informování a komunikace;
b) výměna informací, vědomostí a zkušeností, pořádání konferencí, seminářů, workshopů nebo jiných schůzek a řízení sdružených činností.
2. Opatření zaměřená na obchodování s výrobky, postupy nebo službami, odbytové činnosti a podpora prodeje nejsou pro podporu způsobilé.
Článek 35
Projekty společného zájmu: zadávání zakázek na základě technických specifikací stanovených v součinnosti se členskými státy
Komise může v případech, kdy je to nezbytné pro dosažení cílů programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií a kdy existuje zřetelný společný zájem členských států, pokud jde o celoevropské uplatňování výrobků, služeb, hlavních složek služeb nebo dílčích základních oblastí, zřídit projekty společného zájmu, jež zahrnují nezbytné technické a organizační úkoly. Zohlední se stávající iniciativy, aby se předešlo zdvojení úsilí.
Komise se v součinnosti se členskými státy dohodne na společných technických specifikacích a na harmonogramu provádění daných projektů. Na základě těchto společných technických specifikací a harmonogramů provádění zveřejní Komise výzvy k podávání nabídek pro provádění dotyčných projektů. Tyto výzvy k podávání nabídek zadává výhradně Komise, a to v souladu s pravidly Společenství pro zadávání veřejných zakázek.
Oddíl 3
Článek 36
Roční pracovní program
Roční pracovní program podrobně a v souladu s cíly uvedenými v článku 26 stanoví:
a) prováděcí opatření;
b) priority;
c) kvalitativní a kvantitativní cíle;
d) vhodná hodnotící kritéria a kvalitativní a kvantitativní ukazatele k analýze účinnosti při dosahování výsledků, které přispějí ke splnění cílů zvláštních programů a rámcového programu jako celku;
e) provozní harmonogramy;
f) pravidla pro účast;
g) kritéria pro výběr a hodnocení opatření.
KAPITOLA III
Program Inteligentní energie – Evropa
Oddíl 1
Článek 37
Zavedení a cíle
1. Zavádí se program Inteligentní energie – Evropa na podporu energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a diverzifikace energie. Program přispívá k zajištění bezpečné a udržitelné energie pro Evropu a současně posiluje její konkurenceschopnost.
2. Program Inteligentní energie – Evropa zahrnuje akce zejména na:
a) podporu energetické účinnosti a racionálního využívání zdrojů energie;
b) podporu nových a obnovitelných zdrojů energie a podporu diverzifikace energie;
c) podporu energetické účinnosti a využívání nových a obnovitelných zdrojů energie v dopravě.
Článek 38
Operativní cíle
Z operativního hlediska sleduje program Inteligentní energie – Evropa tyto cíle:
a) poskytovat prvky nezbytné pro zlepšení udržitelnosti, vývoj potenciálu měst a oblastí, jakož i pro přípravu legislativních opatření potřebných k dosažení souvisejících strategických cílů; vyvinout prostředky a nástroje pro návaznost, sledování a hodnocení dopadů opatření přijatých Společenstvím a jeho členskými státy v oblastech působnosti programu;
b) navýšit v členských státech investice do nových a nejúčinnějších technologií v oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a diverzifikace energie, a to rovněž v dopravě, překonáním mezery mezi úspěšnou demonstrací inovačních technologií a jejich účinným zavedením na trh v širokém měřítku, s cílem zvýšit objem investic veřejného a soukromého sektoru, podporovat klíčové strategické technologie, snížit náklady, zvýšit zkušenost s fungováním trhu a přispět ke snížení finančních rizik a dalších vnímaných rizik a překážek, jež tento typ investic brzdí;
c) odstraňovat překážky účinných a inteligentních způsobů výroby a spotřeby energie, jež nejsou technického rázu, podporou budování institucionálních kapacit, mimo jiné na místní a regionální úrovni, zvyšováním povědomí, především prostřednictvím vzdělávacího systému, povzbuzováním výměny zkušeností a know-how mezi hlavními dotčenými činiteli, podniky a občany všeobecně a podněcováním šíření osvědčených postupů a nejlepších dostupných technologií a především prostřednictvím jejich podpory na úrovni Společenství.
Článek 39
Energetická účinnost a racionální využívání zdrojů energie (SAVE)
Akce na podporu energetické účinnosti a racionálního využívání zdrojů energie mohou zahrnovat:
a) zlepšování energetické účinnosti a racionálního využívání energie, zejména ve stavebnictví a průmyslu, s výjimkou akcí popsaných v článku 41;
b) podporu přípravy legislativních opatření a jejich uplatňování.
Článek 40
Nové a obnovitelné zdroje energie (ALTENER)
Akce na podporu nových a obnovitelných zdrojů energie mohou zahrnovat:
a) podporu nových a obnovitelných zdrojů energie pro centralizovanou i decentralizovanou výrobu elektřiny, tepla a chlazení, a tím i podporu diverzifikace zdrojů energie, s výjimkou akcí popsaných v článku 41;
b) zapojení nových a obnovitelných zdrojů energie do místního prostředí a energetických systémů;
c) podporu přípravy legislativních opatření a jejich uplatňování.
Článek 41
Energie v dopravě (STEER)
Akce na podporu energetické účinnosti a využívání nových a obnovitelných zdrojů energie v dopravě mohou zahrnovat:
a) podpůrné iniciativy týkající se všech energetických hledisek dopravy a diverzifikace paliv;
b) podporu obnovitelných paliv a energetické účinnosti v dopravě;
c) podporu přípravy legislativních opatření a jejich uplatňování.
Článek 42
Integrované iniciativy
Akce spojující jednotlivé specifické oblasti uvedené v článcích 39, 40 a 41 nebo týkající se určitých priorit Společenství mohou zahrnovat:
a) začlenění energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie do různých odvětví hospodářství;
b) spojování různých opatření, nástrojů a účastníků v rámci stejné akce nebo projektu.
Oddíl 2
Článek 43
Projekty na podporu a šíření
Podporovány jsou:
a) strategické studie na základě sdílených analýz a pravidelného sledování vývoje trhu a energetických trendů pro přípravu budoucích legislativních opatření nebo pro přezkum stávajících právních předpisů, včetně takových, jež se týkají fungování vnitřního trhu s energiemi, pro provádění střednědobých a dlouhodobých strategií v oblasti energie s cílem podporovat udržitelný rozvoj, pro přípravu dlouhodobých dobrovolných závazků hospodářských subjektů v průmyslu a dalších zúčastněných stran, jakož i pro vývoj norem a systémů označování a certifikace, případně rovněž ve spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;
b) vytváření, rozšiřování nebo reorganizace struktur a nástrojů pro udržitelný energetický rozvoj, včetně místní a regionální energetické správy, a vývoj odpovídajících finančních produktů a tržních nástrojů, a to na základě zkušeností z minulých a současných sítí;
c) podpora udržitelných energetických systémů a zařízení za účelem dalšího urychlení jejich pronikání na trh a povzbuzení investic pro usnadnění přechodu od demonstrace k uvedení účinnějších technologií na trh, osvětové kampaně a vytváření institucionálních kapacit;
d) rozvoj informačních, vzdělávacích a školicích struktur, využívání výsledků, podpora a šíření know-how a osvědčených postupů zahrnujících všechny spotřebitele, šíření výsledků akcí a projektů a spolupráce se členskými státy prostřednictvím provozních sítí;
e) sledování provádění a dopadu legislativních a podpůrných opatření Společenství.
Článek 44
Projekty tržní replikace
Společenství podporuje projekty související s tržní replikací inovačních technik, postupů, výrobků nebo praktik s významem pro Společenství, u nichž již proběhly úspěšné technické demonstrace. Tyto projekty jsou určeny k podpoře širšího využití těchto technik, postupů, výrobků nebo praktik v rámci zúčastněných zemí a k usnadnění jejich zavádění na trh.
Oddíl 3
Článek 45
Roční pracovní program
Roční pracovní program podrobně a v souladu s cíly uvedenými v článku 37 stanoví:
a) prováděcí opatření;
b) priority;
c) kvalitativní a kvantitativní cíle;
d) vhodná hodnotící kritéria a kvalitativní a kvantitativní ukazatele k analýze účinnosti při dosahování výsledků, které přispějí ke splnění cílů zvláštních programů a rámcového programu jako celku;
e) provozní harmonogramy;
f) pravidla pro účast;
g) kritéria pro výběr a hodnocení opatření.
HLAVA III
OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 46
Výbory
1. Komisi jsou nápomocny následující výbory:
a) výbor pro program pro podnikání a inovace nazvaný Řídící výbor programu pro podnikání a inovace (EIPC),
b) výbor pro program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií nazvaný Řídící výbor pro informační a komunikační technologie (ICTC),
c) výbor pro program Inteligentní energie – Evropa nazvaný Řídící výbor programu IEE (IEEC).
Celkovou koordinaci a spolupráci v rámci celého rámcového programu, včetně strategického řízení, a soudržné celkové provádění zajišťuje Komise, které je nápomocen EIPC v úzké spolupráci s ICTC a IEEC.
2. Pro výbory uvedené v odstavci 1 se použijí články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbory uvedené v odstavci 1 přijmou své jednací řády.
Článek 47
Uživatelská příručka
1. Po vstupu tohoto rámcového programu v platnost zveřejní Komise snadno čitelnou a uživatelsky přívětivou uživatelskou příručku, která jasně, jednoduše a průhledně stanoví rámec obecných zásad pro účast příjemců v rámcovém programu. Uživatelská příručka usnadní účast zejména malým a středním podnikům.
2. Komise zajistí, aby čas mezi podáním žádostí a oznámením výsledků hodnocení byl co nejkratší. Výsledek hodnocení se zašle v přiměřené lhůtě.
Článek 48
Strategický poradní sbor pro konkurenceschopnost a inovace
Komise se radí se Strategickým poradním sborem pro konkurenceschopnost a inovace složeným ze zástupců průmyslových a podnikatelských sdružení, včetně sdružení zastupujících malé a střední podniky, a dalších odborníků. Jejich odbornost by se měla týkat oblastí a otázek, jimiž se zabývá rámcový program, včetně financování, informačních a komunikačních technologií, energie a ekologických inovací.
Článek 49
Zrušení
Rozhodnutí 96/413/ES se zrušuje.
Článek 50
Přechodná opatření
Prováděcí opatření pro sledování cíle stanoveného v čl. 27 písm. b) se až do 31. prosince 2008 uskutečňují podle rozhodnutí č. 456/2005/ES.
Poté se akce zahájené podle rozhodnutí č. 456/2005/ES k uvedenému dni nebo dříve řídí uvedeným rozhodnutím s tou výjimkou, že výbor zřízený uvedeným rozhodnutím se nahradí ICTC zřízeným podle čl. 46 odst. 1 písm. b) tohoto rozhodnutí.
V případě služeb uvedených v čl. 21 odst. 2 písm. a) může Komise až do 31. prosince 2007 pokračovat v provozování sítě Euro Info center a v uzavírání ročních zvláštních grantových dohod s jejími členy, financovaných podle tohoto rámcového programu, i v provozních opatřeních víceletého programu pro podnik a podnikavost zavedeného rozhodnutím 2000/819/ES.
Článek 51
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
PŘÍLOHA I
Orientační rozdělení rozpočtu
Orientační rozdělení rozpočtu mezi jednotlivé zvláštní programy je toto:
a) 60 % celkového rozpočtu pro program pro podnikání a inovace, z čehož se přibližně jedna pětina použije na prosazování ekologických inovací;
b) 20 % celkového rozpočtu pro program na podporu politiky informačních a komunikačních technologií;
c) 20 % celkového rozpočtu pro program Inteligentní energie – Evropa.
PŘÍLOHA II
Prováděcí opatření pro finanční nástroje Společenství pro malé a střední podniky podle článku 17
1. OPATŘENÍ SPOLEČNÁ PRO VŠECHNY FINANČNÍ NÁSTROJE SPOLEČENSTVÍ PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY
A. Rozpočet
Vyčleněné rozpočtové prostředky pokrývají veškeré náklady každého nástroje, včetně platebních závazků vůči finančním zprostředkovatelům, jako jsou ztráty ze záruk, poplatky za správu pro EIF a mezinárodní finanční instituce spravující zdroje Unie, jakož i jakékoli další způsobilé náklady nebo a výdaje.
Při převodu zdrojů mezi nástroji se zachovává pružnost, aby bylo možné reagovat na nový vývoj a změny tržních podmínek, ke kterým dojde během rámcového programu.
B. Svěřenské účty
EIF a příslušné mezinárodní finanční instituce zřídí samostatné svěřenské účty pro rozpočtové finanční prostředky spojené s jednotlivými nástroji. Tyto účty mohou být úročeny. Úroky přijaté do 31. prosince 2013 lze přidat ke zdrojům a použít pro účely příslušného nástroje.
Platby provedené správcem za účelem uhrazení závazků vůči finančním zprostředkovatelům se připíší na vrub příslušného svěřenského účtu. Částky vracené správcem do souhrnného rozpočtu Evropské unie, správcův poplatek za správu a další způsobilé náklady a výdaje se připíší na vrub svěřenského účtu v souladu s podmínkami, jež stanoví dohody mezi Komisí a správcem. Ve prospěch svěřenského účtu se připisují příjmy pocházející od Komise, úroky a v závislosti na nástroji i výnosy z realizovaných investic (mechanismus GIF) nebo závazkové a záruční provize a další pohledávky (mechanismus SMEG).
Po 31. prosinci 2013 se případné zůstatky na svěřenských účtech, s výjimkou finančních prostředků přidělených, ale dosud nepřipsaných na vrub svěřenského účtu, a s výjimkou přiměřených finančních prostředků potřebných k pokrytí způsobilých nákladů a výdajů, vrátí do souhrnného rozpočtu Evropské unie.
C. Poplatky
Na nástroje se vztahuje vhodná poplatková politika. Poplatky stanoví Komise v souladu s tržními postupy, přičemž zohlední:
— celkovou dobu trvání daného nástroje a odpovídající požadavky na sledování, které přesahují období rozpočtových závazků,
— způsobilé země,
— stupeň původnosti a složitosti nástroje,
— počet souvisejících činností, jako jsou výzkum trhu, určení zprostředkovatelů a jednání s nimi, strukturování transakcí, uzavírání, sledování a vykazování.
D. Zviditelnění a zvyšování povědomí
Každý zprostředkovatel vhodně a průhledně zviditelní podporu poskytnutou Společenstvím, včetně příslušných informací o finančních možnostech poskytovaných rámcovým programem.
Musí být zajištěno odpovídající informování konečných příjemců o dostupných finančních možnostech.
2. PROVÁDĚNÍ MECHANISMU GIF
A. Úvod
Mezi Komisí a EIF budou dohodnuty aspekty svěřenství, správy a sledování. Pro pokladní správu Komise použije specifické pokyny.
B. Zprostředkovatelé
Nástroje GIF1 a GIF2 se zaměří na komerčně orientované zprostředkovatele spravované nezávislými týmy, jež v sobě spojují odpovídající schopnosti a zkušenosti. Zprostředkovatelé se vybírají průhledným a nediskriminujícím způsobem v souladu s osvědčenými obchodními a tržními postupy při vyloučení jakéhokoliv střetu zájmů, s cílem pracovat s širokým okruhem specializovaných fondů či podobných struktur.
C. Kritéria způsobilosti
Mechanismus GIF doplní činnosti skupiny Evropské investiční banky, včetně EIF, založené na vlastních zdrojích tím, že přijme investiční politiku umožňující vyšší rizikový profil jak se zřetelem ke zprostředkujícím fondům, tak i k jejich investičním politikám.
NÁSTROJ GIF 1
Nástroj GIF 1 investuje do zprostředkovatelských fondů rizikového kapitálu a jiných investičních nástrojů, které investují do malých a středních podniků, od jejichž založení neuplynulo více než deset let, zpravidla od financování fáze pre-A (zahájení činnosti) a A (raná fáze) a v případě potřeby poskytují následné investice. Obvyklá maximální úhrnná investice do zprostředkovatelského fondu rizikového kapitálu činí 25 % celkového kapitálu drženého v příslušném fondu, anebo až 50 % v případě nových fondů, u kterých je pravděpodobné, že budou hrát obzvlášť silnou katalytickou roli ve vývoji trhů s rizikovým kapitálem pro určitou technologii či v určitém regionu, nebo v případě investičních nástrojů investorů typu „business angels“. Maximální úhrnná investice do zprostředkovatelského fondu rizikového kapitálu činí 50 % v případech, kdy se fond investičně zaměřuje na malé a střední podniky činné v oblasti ekologických inovací. Alespoň 50 % kapitálu investovaného do jakéhokoliv fondu musí poskytnout investoři, kteří vyvíjejí svou činnost za okolností odpovídajících běžným tržním podmínkám (podle „zásady investování za tržních podmínek“), bez ohledu na právní povahu a vlastnickou strukturu investorů, kteří tuto část kapitálu poskytují. Závazek v žádném fondu nesmí překročit 30 milionů EUR. Nástroj GIF1 může investovat společně s vlastními zdroji EIF nebo zdroji v mandátní správě EIB nebo jinými zdroji spravovanými EIF.
NÁSTROJ GIF 2
Nástroj GIF 2 investuje do zprostředkovatelských fondů rizikového kapitálu, které investují do malých a středních podniků zpravidla ve fázích financování B a C (rozvoj). Obvyklá maximální úhrnná investice do zprostředkovatelského fondu rizikového kapitálu činí 15 % celkového kapitálu drženého v příslušném fondu, nebo až 25 % v případě:
— nových fondů, u kterých je pravděpodobné, že budou hrát obzvlášť silnou katalytickou roli ve vývoji trhů s rizikovým kapitálem pro určitou technologii či v určitém regionu,
— fondů, které se investičně zaměřují především na malé a střední podniky činné v oblasti ekologických inovací,
— fondů zřízených týmy začínajících manažerů.
V případě společné investice zdrojů z nástroje GIF2 a vlastních zdrojů EIF nebo zdrojů v mandátní správě EIB nebo jiných zdrojů spravovaných EIF činí příspěvek nástroje GIF2 nejvýše 15 %. Alespoň 50 % kapitálu investovaného do jakéhokoliv fondu musí poskytnout investoři, kteří vyvíjejí svou činnost za okolností odpovídajících běžným tržním podmínkám (podle „zásady investování za tržních podmínek“), bez ohledu na právní povahu a vlastnickou strukturu investorů, kteří tuto část kapitálu poskytují. Závazek v žádném fondu nesmí překročit 30 milionů EUR.
D. Rovnocennost investice
Podmínky investic do zprostředkovatelského fondu v rámci mechanismu GIF jsou rovnocenné s investicemi soukromých investorů.
E. Úloha hlavního investora
U nových fondů, u nichž je pravděpodobné, že budou hrát obzvlášť silnou katalytickou roli ve vývoji trhů s rizikovým kapitálem pro určitou technologii nebo v určitém regionu, může EIF mít úlohu hlavního investora.
F. Průhlednost podmínek
EIF zajistí, že podmínky financování v rámci nástrojů GIF1 a GIF2 jsou průhledné a srozumitelné.
G. Doba trvání mechanismu GIF
Mechanismus GIF pracuje s dlouhodobými prostředky, které budou obvykle umístěny ve zprostředkovatelských fondech na 5 až 12 let. Doba trvání investice v rámci mechanismu GIF nepřekročí v žádném případě 19 let ode dne podpisu dohody o pověření mezi Komisí a EIF. V dohodách mezi EIF a zprostředkovateli je třeba vymezit vhodné strategie odchodu.
H. Realizace investic
Jelikož většina investic, které se mají uskutečnit v rámci mechanismu GIF, bude směřovat do nekotovaných a nelikvidních subjektů, bude realizování těchto investic založeno na rozdělování výnosů získaných zprostředkovateli z prodeje jejich investic do malých a středních podnicích.
I. Reinvestování výnosů z realizovaných investic
Výnosy, včetně dividend a úhrad přijatých EIF do 31. prosince 2013, se přidají ke zdrojům mechanismu GIF a použijí se pro jeho účely.
3. PROVÁDĚNÍ MECHANISMU SMEG
A. Úvod
Mezi Komisí a EIF budou dohodnuty aspekty svěřenství, správy a sledování, které budou odpovídat běžné obchodní praxi. Pro pokladní správu Komise použije specifické pokyny.
B. Zprostředkovatelé
Zprostředkovatelé se vybírají ze záručních režimů, které již fungují nebo které mohou být ve způsobilých zemích založeny, včetně vzájemných záručních organizací, a z jiných vhodných finančních institucí. Výběrová řízení jsou průhledná a nediskriminující a předcházejí jakémukoliv střetu zájmů.
Zprostředkovatelé se vybírají v souladu s osvědčenými obchodními a tržními postupy a s ohledem na účinek na:
— objem financování (dluhové, vlastního nebo kvazivlastního kapitálu) dostupného pro malé a střední podniky,
— přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům nebo
— podstoupené riziko ve financování malých a středních podniků dotyčnými zprostředkovateli.
C. Způsobilost
Finanční kritéria týkající se způsobilosti v rámci mechanismu SMEG se stanoví pro každého zprostředkovatele na základě jeho činností, s cílem obsáhnout co nejvíce malých a středních podniků. Tato pravidla odrážejí tržní podmínky a postupy na příslušném území.
Způsobilé je financování nabývání hmotných a nehmotných aktiv, včetně inovačních činností, technologického rozvoje a nabývání licencí.
Kritéria týkající se čtvrtého nástroje mechanismu SMEG, d) sekuritizace portfolií pohledávek malých a středních podniků, zahrnují transakce s jedním i více prodávajícími a také transakce s více zúčastněnými zeměmi. Způsobilost je založena na osvědčených tržních postupech, zejména na bonitě a diverzifikaci rizik sekuritizovaného portfolia.
D. Podmínky záruk
Záruky poskytované EIF jménem Komise pro nástroje týkající se a) dluhového financování, b) financování mikroúvěry a c) financování vlastního nebo kvazivlastního kapitálu v rámci mechanismu SMEG pokryjí část rizika finančního portfolia jednotlivých transakcí, které nese finanční zprostředkovatel. Čtvrtý nástroj mechanismu SMEG, d) sekuritizace portfolií pohledávek malých a středních podniků, zahrnuje sdílení rizika určitých sekuritizovaných tranší, které mají přednost před tranší nesoucí ztrátu jako první, nebo ponechání rizika velké části tranše nesoucí ztrátu jako první na emitentovi a sdílení rizika zbývající části.
Podmínky záruk poskytovaných EIF pro nástroje týkající se a) dluhového financování, b) financování mikroúvěry a c) financování vlastního nebo kvazivlastního kapitálu v rámci mechanismu SMEG jsou zpravidla rovnocenné se zárukami či případně financováním, jež poskytuje zprostředkovatel.
EIF může finančnímu zprostředkovateli účtovat poplatek vypočítaný z částek, které byly přiděleny, ale nebyly využity podle dohodnutého rozvrhu („závazková provize“), a rovněž záruční provizi. Může také účtovat poplatky spojené s jednotlivými transakcemi sekuritizace.
E. Maximální hranice kumulativních ztrát EIF
Náklady na mechanismus SMEG hrazené ze souhrnného rozpočtu Evropské unie nesmí za žádných okolností převýšit vyčleněné rozpočtové prostředky uvolněné pro EIF v rámci mechanismu SMEG. Pro rozpočet neexistuje žádná případná odpovědnost.
Závazek EIF uhradit svůj podíl na finančních ztrátách zprostředkovatele trvá, dokud kumulativní částka plateb vytvořená pro krytí ztrát z určitého finančního portfolia, případně snížená o kumulativní částku odpovídající navráceným ztrátám, nedosáhne předem smluvené hodnoty, po které je záruka EIF automaticky zrušena.
F. Navrácení ztrát a další výnosy splatné na svěřenský účet
Jakékoliv navrácené ztráty přijaté od daného zprostředkovatele se připisují ve prospěch svěřenského účtu a zahrnují se do výpočtu maximální hranice kumulativních ztrát EIF vůči tomuto zprostředkovateli. Veškeré další příjmy, jako jsou závazkové a záruční provize, se připisují ve prospěch svěřenského účtu, a pokud byly přijaty před 31. prosincem 2013, přidávají se ke zdrojům mechanismu SMEG.
G. Doba trvání mechanismu SMEG
Jednotlivé záruky malých a středních podniků mohou mít splatnost až deset let.
4. PROVÁDĚNÍ MECHANISMU CBS
A. Úvod
Prováděcí pravidla k akci pro vklady počátečního kapitálu a akci pro partnerství, včetně aspektů svěřenství, správy a sledování, jsou předmětem dohody mezi Komisí a EIF či příslušnými mezinárodními finančními institucemi.
Zprostředkovatelé se vybírají v souladu s osvědčenými tržními postupy.
Výběrová řízení na poskytování technické pomoci musí být průhledná a nediskriminující a musí předcházet jakémukoliv střetu zájmů.
B. Akce pro vklady počátečního kapitálu
Akce pro vklady počátečního kapitálu probíhá na svěřenském základě. Vyčleněné rozpočtové prostředky pokrývají celkové náklady akce, včetně poplatků za správu, jakož i jakékoli další způsobilé náklady nebo výdaje. Poskytnutými granty se podporují investiční fondy, jejichž globální investiční program zahrnuje vklady počátečního kapitálu, a to pokrytím části výsledných poplatků za správu.
C. Akce pro partnerství
Akce pro partnerství je řízena prostřednictvím EIF nebo příslušných mezinárodních finančních institucí. Pokrývá technickou pomoc, poplatky za správu a další způsobilé náklady podporující budování kapacit.
5. HODNOCENÍ
Vnější hodnocení provádí nezávislí odborníci s ohledem na dopad iniciativy pro růst a zaměstnanost zavedené rozhodnutím Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa pro růst a zaměstnanost ( 27 ) a víceletého programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky. Vnější hodnocení posoudí dopad finančních nástrojů Společenství na malé a střední podniky a poskytnou kvalitativní a kvantitativní analýzu dosažených výsledků, přičemž zejména posoudí pákový efekt a náklady a přínosy každého nástroje. Hodnotící zprávy obsahují statistické údaje za celou Unii i za jednotlivé členské státy a ostatní zúčastněné země, zahrnující:
— pro mechanismus GIF počet obsažených malých a středních podniků a počet vytvořených pracovních míst,
— míru návratnosti pro investory,
— pro mechanismus SMEG počet a hodnotu úvěrů poskytnutých malým a středním podnikům finančními zprostředkovateli, počet obsažených malých a středních podniků a počet a hodnotu nesplacených úvěrů,
— pro akci pro vklady počátečního kapitálu počet podporovaných organizací a objem investic do počátečního kapitálu,
— pro akci pro partnerství počet podporovaných zprostředkovatelů a počet obsažených malých a středních podniků,
— případné konkrétní výstupy související s ekologickými inovacemi.
Výsledky a zkušenosti získané ze zpráv vnějších hodnotitelů a sdílení osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami se náležitým způsobem zviditelní.
PŘÍLOHA III
Podrobnosti o podpůrných službách ve prospěch podniků a inovací uvedených v článku 21
a) Informace, zpětná vazba a služby obchodní a mezinárodní spolupráce:
— šíření informací týkajících se fungování a možností vnitřního trhu zboží a služeb, včetně informování o možnostech nabídkových řízení,
— aktivní podpora iniciativ, politik a programů Společenství významných pro malé a střední podniky a poskytování informací malým a středním podnikům o postupech podávání žádostí u těchto programů,
— uplatňování nástrojů pro měření dopadu stávajících právních předpisů na malé a střední podniky,
— přispívání k provádění studií Komise posuzujících dopad,
— uplatňování dalších vhodných prostředků pro zapojení malých a středních podniků do procesu tvorby evropských politik,
— napomáhání malým a středním podnikům při rozvíjení přeshraničních činností a vytváření mezinárodních sítí,
— podpora malých a středních podniků při hledání příslušných partnerů ze soukromého nebo veřejného sektoru prostřednictvím vhodných nástrojů.
b) Služby pro inovace a pro přenos technologií a vědomostí:
— šíření informací a zvyšování povědomí o politikách, právních předpisech a podpůrných programech souvisejících s inovacemi,
— účast na šíření a využívání výsledků výzkumu,
— poskytování jednatelských služeb pro přenos technologií a vědomostí a pro budování partnerství mezi nejrůznějšími účastníky inovačního procesu,
— podněcování inovačních schopností podniků, zejména malých a středních podniků,
— usnadnění propojení s jinými inovačními službami, včetně služeb souvisejících s duševním vlastnictvím.
c) Služby podporující účast malých a středních podniků na sedmém rámcovém programu:
— zvyšování podvědomí mezi malými a středními podniky o sedmém rámcovém programu,
— pomoc malým a středním podnikům s identifikací jejich potřeb v oblasti výzkumu a technologického rozvoje a nalezením příslušných partnerů,
— napomáhání malým a středním podnikům při přípravě a koordinaci návrhů projektů pro účast na sedmém rámcovém programu.
PŘÍLOHA IIIa
Hlavní podmínky a postupy nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podle čl. 31 odst. 2c.
EIB je partnerem pro sdílení rizika a jménem Unie spravuje příspěvky Unie na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy. Podrobné podmínky pro provádění tohoto nástroje, včetně sledování a kontroly, se stanoví v dohodě o spolupráci mezi Komisí a EIB, přičemž se zohlední ustanovení této přílohy.
a) Nástroj EIB
1. Nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy je navržen pro každý způsobilý projekt jako podřízený nástroj, ve formě dluhového nástroje nebo podmíněného (záručního) nástroje nebo obou z nich, s cílem usnadnit vydání projektových dluhopisů.
2. Stane-li se EIB věřitelem projektu, jsou její práva vyplývající z nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy podřízena dluhové službě z nadřazeného dluhu s tím, že mají přednost před financováním z vlastních a souvisejících zdrojů.
3. Tento nástroj nepřekročí 20 % celkové částky vydaného nadřazeného dluhu.
b) Rozpočet
Informační a komunikační technologie:
2013: až 20 milionů EUR.
Žádost o převod částek nad tuto hranici musí být podána do 31. prosince 2012 a doplněna prognózou potřeby příspěvku Unie podle harmonogramu.
V případě potřeby je tato prognóza základem pro snížení částky na rok 2013 na základě žádosti, o které se rozhodne postupem podle čl. 46 odst. 2.
c) Svěřenecký účet
1. EIB zřídí ke správě příspěvku Unie a příjmů z něho plynoucích svěřenecký účet.
2. Vzhledem k omezené době trvání pilotní fáze úrok připsaný na svěřeneckém účtu a další příjmy vyplývající z příspěvku Unie, jako jsou například odměna za záruku, úroková či riziková marže z částek vyplacených EIB, se přičítají ke zdrojům svěřeneckého účtu. Komise však může postupem podle čl. 46 odst. 2 rozhodnout, že se vrátí do rozpočtové linie CIP IKT.
d) Použití příspěvku Unie
Příspěvek Unie použije EIB na:
1. zajištění prvních rizik pro podřízené nástroje portfolia způsobilých projektů v souladu s platnými pravidly EIB a hodnocením rizika provedeného EIB podle jejích platných politik,
2. pokrytí způsobilých nákladů nesouvisejících s projekty, které vzniknou v souvislosti se zřízením a správou nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy včetně jeho vyhodnocení.
e) Sdílení rizik a výnosů
Model sdílení rizik vyplývající z písmene d) se odrazí v odpovídajícím sdílení rizikové odměny, kterou EIB účtuje protistraně za každý nástroj v rámci portfolia, mezi Unií a EIB.
f) Stanovení cen
Stanovení cen nástrojů projektových dluhopisů je založeno na rizikové odměně v souladu s příslušnými obvyklými pravidly a kritérii EIB.
g) Podávání žádostí
Žádosti o pokrytí rizika podle nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy se podávají EIB v souladu s obvyklými postupy EIB pro podávání žádostí.
h) Schvalování
EIB s náležitou péčí posoudí rizikové, finanční, technické a právní aspekty a rozhodne o využití nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy a vybere vhodný typ podřízeného nástroje v souladu se svými obvyklými pravidly a kritérii, zejména s pokyny pro politiku úvěrových rizik EIB a s výběrovými kritérii EIB v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí a klimatu.
i) Doba trvání
1. Příspěvek Unie k nástroji pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy musí být přidělen na závazky do 31. prosince 2013. Skutečné schválení nástroje pro projektové dluhopisy správní radou EIB musí být dokončeno do 31. prosince 2014.
2. V případě ukončení nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy v průběhu stávajícího víceletého finančního rámce jsou veškeré zůstatky na svěřeneckém účtu, s výjimkou finančních prostředků přidělených na závazky a zdrojů potřebných pro pokrytí jiných způsobilých výdajů a nákladů, vráceny do rozpočtové linie CIP IKT.
3. Jakmile skončí platnost nástroje nebo bude splacen, a za předpokladu, že pokrytí rizika zůstane dostatečné, budou finanční prostředky přidělené na nástroj pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy vráceny na příslušný svěřenecký účet.
j) Podávání zpráv
Postupy podávání výročních zpráv o provádění nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy budou dohodnuty mezi Komisí a EIB.
Kromě toho Komise za podpory EIB podává Evropskému parlamentu a Radě každých šest měsíců zprávu o provádění, poprvé šest měsíců po podpisu dohody o spolupráci uvedené v čl. 31 odst. 2c.
k) Sledování, kontrola a hodnocení
Komise sleduje provádění nástroje, včetně případných kontrol na místě, a provádí ověřování a kontroly v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 28 ).
Podřízené nástroje spravuje EIB v souladu s vlastními pravidly a postupy, včetně příslušných opatření v oblasti auditu, kontroly a sledování. Kromě toho správní rada EIB, ve které jsou zastoupeny Komise a členské státy, schvaluje každý podřízený nástroj a dohlíží, aby EIB byla řízena v souladu se svým statutem a všeobecnými směrnicemi vydanými Radou guvernérů.
Komise a EIB předloží ve druhé polovině roku 2013 Evropskému parlamentu a Radě průběžnou zprávu o fungování pilotního nástroje pro sdílení rizika pro projektové dluhopisy s cílem optimalizovat návrh tohoto nástroje.
Úplné nezávislé hodnocení se uskuteční v roce 2015 po schválení závěrečných operací projektových dluhopisů. Zaměří se mimo jiné na jejich přidanou hodnotu, doplňkovost ve srovnání s ostatními nástroji Unie či členských států a dalšími stávajícími formami dlouhodobého financování dluhů, dosažený multiplikační účinek, vyhodnocení rizik s nimi spojených a vznik nebo nápravu případných rušivých vlivů. Hodnocení se bude vztahovat také na dopad na finanční životaschopnost projektů, objem, podmínky a náklady na vydávání dluhopisů, vliv na širší trh s dluhopisy a na kontrolu věřitelů a zakázek. Poskytne také pokud možno srovnání nákladů s alternativními prostředky financování projektů, včetně bankovních půjček. Během pilotní fáze se hodnotí všechny vybrané projekty.
( 1 ) Úř. věst. C 65, 17.3.2006, s. 22.
( 2 ) Úř. věst. C 115, 16.5.2006, s. 17.
( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 1. června 2006 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 12. října 2006.
( 4 ) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.
( 5 ) Úř. věst. L 167, 6.7.1996, s. 55.
( 6 ) Úř. věst. L 183, 11.7.1997, s. 12. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 1376/2002/ES (Úř. věst. L 200, 30.7.2002, s. 1).
( 7 ) Úř. věst. L 192, 28.7.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1682/2004 (Úř. věst. L 308, 5.10.2004, s. 1).
( 8 ) Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1776/2005/ES (Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 14).
( 9 ) Úř. věst. L 14, 18.1.2001, s. 32.
( 10 ) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 29. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 787/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 12).
( 11 ) Úř. věst. L 336, 23.12.2003, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím č. 2113/2005/ES (Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 34).
( 12 ) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
( 13 ) Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1.
( 14 ) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
( 15 ) Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.
( 16 ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
( 17 ) Úř. věst. L 77, 27.3.1996, s. 20.
( 18 ) Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10.
( 19 ) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90.
( 20 ) Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.
( 21 ) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.
( 22 ) Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 42.
( 23 ) Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.
( 24 ) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
( 25 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
( 26 ) Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 1.
( 27 ) Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43.
( 28 ) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.