(ES) č. 1212/2005Nařízení Rady (ES) č. 1212/2005 ze dne 25. července 2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 30. dubna 2004 oznámila Komise formou oznámení v Úředním věstníku Evropské unie ( 2 ) zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů některých odlitků pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu podaného v březnu 2004 EUROFONTE (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby odlitků ve Společenství. Podnět obsahoval přímé důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující k tomu, aby bylo odůvodněno zahájení řízení.

(3)

Komise oficiálně informovala žadatele, výrobce ve Společenství uvedené v podnětu, všechny další známé výrobce ve Společenství, orgány ČLR, vyvážející výrobce, dovozce i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká. Zúčastněné strany dostaly možnost předložit svá stanoviska písemně a žádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(4)

Řada výrobců ve Společenství zastoupených žadatelem, další spolupracující výrobci ve Společenství, vyvážející výrobci, dovozci, dodavatelé a sdružení uživatelů zveřejnili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly ve výše uvedené lhůtě, a prokázaly, že existují zvláštní důvody, proč by měly být vyslechnuty, dostaly možnost být vyslechnuty.

(5)

Vzhledem k velkému počtu vyvážejících výrobců, výrobců ve Společenství a dovozců zapojených do šetření se v oznámení o zahájení předpokládalo použití výběru vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(6)

Aby se mohla Komise rozhodnout, zda je použití vzorku nezbytné, a pokud ano, aby mohla vybrat vzorek, byli vyvážející výrobci a zástupci jednající jejich jménem, výrobci ve Společenství a dovozci požádáni, aby se sami přihlásili a poskytli informace tak, jak bylo stanoveno v oznámení o zahájení šetření. Komise se rovněž spojila se známými sdruženími vyvážejících výrobců a s orgány ČLR. Tyto strany neměly k použití výběru vzorku žádné námitky.

(7)

Na dotazník ohledně výběru vzorku reagovalo ve lhůtě celkem 33 vývozců/výrobců v ČLR, 24 výrobců ve Společenství a 15 dovozců, kteří poskytli požadované informace.

(8)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR umožněno podat v případě zájmu žádost o status tržního hospodářství (dále jen „STH“) nebo o individuální zacházení (dále jen „IZ“), zaslala Komise čínským společnostem, o nichž bylo známo, že se jich to týká, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené oznámením o zahájení řízení, rovněž formuláře žádosti o STH a IZ. V této souvislosti požádalo v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení 21 společností o STH a 3 společnosti požádaly v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení pouze o IZ.

(9)

Výběr vzorku vyvážejících výrobců byl proveden po konzultaci se spolupracujícími vyvážejícími výrobci ČLR a s orgány ČLR. Vzorek vyvážejících výrobců byl stanoven na základě největších reprezentativních objemů vývozů do Společenství (zkoumáno individuálně nebo jako skupina společností ve spojení), které mohly být adekvátně prozkoumány v čase, který byl k dispozici, a na základě toho, zda společnosti měly v úmyslu požádat o status tržního hospodářství. Pouze společnosti, které měly v úmyslu požádat o status tržního hospodářství, byly zahrnuty do vzorku, neboť v hospodářství v přechodné fázi se běžná hodnota u jiných společností stanovuje na základě cen nebo se sestavuje podle běžné hodnoty analogické třetí země. Na tomto základě byl vybrán reprezentativní vzorek sedmi vyvážejících výrobců. Těchto sedm společností ve vzorku představovalo podle odpovědí v dotazníku ohledně výběru vzorku přibližně 50 % vývozů všech spolupracujících výrobců.

(10)

Pokud jde o výrobce ve Společenství, byl v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení po konzultaci se spolupracujícími výrobci a s jejich souhlasem vybrán vzorek na základě největších reprezentativních objemů výroby a prodeje v rámci Společenství. Na základě toho bylo do vzorku vybráno pět výrobců ve Společenství. Komise zaslala těmto pěti vybraným společnostem dotazníky a ve stanovené lhůtě obdržela čtyři odpovědi. Jedna z těchto společností předala svou odpověď po prodloužené lhůtě, a byla proto z řízení vyřazena.

(11)

Pokud jde o dovozce, byl v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení po konzultaci se spolupracujícími dovozci a s jejich souhlasem vzorek vybrán v první řadě na základě největších reprezentativních objemů dovozu do Společenství a ve druhé řadě na základě zeměpisného rozložení. Z 15 společností bylo u dvou zjištěno, že mají v ČLR výrobní jednotky ve spojení, a byly tedy z výběru vzorku vyloučeny, neboť by měly být prověřovány v rámci výběru vzorku vyvážejících výrobců. Nakonec byli vybráni čtyři dovozci, z nichž tři předložili kompletně zpracované dotazníky.

(12)

Komise prozkoumala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro předběžné stanovení dumpingu, následné újmy a zájmů Společenství. Inspekce proběhly v prostorách těchto společností ve vzorku:

(13)

Na základě potřeby stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým by nemusel být udělen STH, byla uskutečněna inspekce ke stanovení běžné hodnoty na základě údajů z analogické země v provozech této společnosti:

(14)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2003 do 31. března 2004 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů rozhodujících pro zhodnocení újmy se týkalo období od ledna 2000 do konce OŠ (dále jen „posuzované období“).

(15)

Odlitky se obecně skládají z rámu, který je zakotven v zemi, a z poklopu nebo z mříže položených v jedné rovině s povrchem užívaným chodci a/nebo vozidly, které odolávají hmotnosti a působení pěšího a/nebo automobilového provozu. Rám je umístěn přímo na vrcholu betonové nebo cihlové komory. Používá se k přístupu a/nebo ke vstupu do podzemní komory.

(16)

Odlitky slouží k zakrytí podzemní komory a musí vydržet zatížení automobilovým a/nebo pěším provozem. Poklop nebo mříž musí zůstávat osazeny do rámu, aby nedocházelo k hlukovému znečištění, ke zranění osob a k poškození vozidel. Odlitky musí umožnit bezpečný a snadný přístup do podzemní komory jak osobám, tak pro účely vizuální prohlídky.

(17)

Odlitky se liší tvarem a rozměry. Jsou navrženy tak, aby odpovídaly rozměrům komory, kterou kryjí a do níž umožňují přístup. Rámy výrobku jsou obvykle kruhové, čtvercové nebo obdélníkové. Poklop a mříž bývají jakéhokoli tvaru, mimo jiné trojúhelníkového, kruhového, čtvercového nebo obdélníkového.

(18)

Odlitky se vyrábějí z šedé nebo tvárné litiny. Jsou vyráběny z proměnlivého množství ocelového šrotu, koksu, surového železa, grafitového prachu, vápence, ferosilikonu a hořčíku v závislosti na výrobním procesu a na typu konečného výrobku, tj. tvárná nebo šedá litina. Existují dva způsoby tavení železa při výrobě odlitků, tj. použití buď elektrické vysoké pece, nebo kupolové vysoké pece. Výrobní postup je podobný jak pro odlitky z šedé, tak z tvárné litiny. Hlavní rozdíl při výrobě tvárné litiny je ten, že hořčík se přidává ke grafitu v železe, aby změnil jeho strukturu z lupínkové na kuličkovou, což se u šedé litiny neprovádí. Po ukončení procesu tavení je roztavené železo plněno buď ručně, nebo mechanicky do formy.

(19)

Dotčeným výrobkem jsou některé předměty z nekujné (netvárné) litiny používané k zakrytí a/nebo k umožnění přístupu k podzemním nebo podpovrchovým systémům a jejich části, strojově nebo jinak zpracované, natřené nebo lakované nebo pokryté jinými materiály pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), obvykle deklarované pod kódy KN 7325 10 50 a 7325 10 92 a příležitostně pod kódem KN 7325 10 99. Tyto kódy KN odpovídají různé prezentaci výrobků (včetně krytů průlezů, krytů vpustí a povrchových boxů). Všechny tyto prezentace byly shledány jako dostatečně podobné, aby představovaly pro účel tohoto řízení jediný výrobek. Je třeba poznamenat, že podpovrchové požární hydranty se na základě svého využití a konstrukce považují za podstatně odlišné od povrchových boxů, a proto se za dotčený výrobek nepovažují.

(20)

Při výrobě odlitků v ČLR se používají převážně kupolové vysoké pece, zatímco výrobní odvětví Společenství používá na proces tavení převážně elektrické vysoké pece. Kromě toho se výrobní postup v ČLR liší od postupu v EU tím, že výrobci v ČLR používají většinou ruční lití, zatímco výrobci v EU používají strojové lití. Odlitky se vyrábějí z šedé nebo tvárné litiny. Jsou vyráběny z proměnlivého množství ocelového šrotu, koksu, surového železa, grafitového prachu, vápence, ferosilikonu a hořčíku v závislosti na výrobním procesu a na typu konečného výrobku, tj. tvárná nebo šedá litina. Existují dva způsoby tavení železa při výrobě odlitků, tj. použití buď elektrické vysoké pece, nebo kupolové vysoké pece. Výrobní postup je podobný jak pro odlitky z šedé, tak z tvárné litiny. Hlavní rozdíl při výrobě tvárné litiny je ten, že hořčík se přidává ke grafitu v železe, aby změnil jeho strukturu z lupínkové na kuličkovou, což se u šedé litiny neprovádí. Po ukončení procesu tavení je roztavené železo plněno buď ručně, nebo mechanicky do formy. V ČLR se vyrábí jak odlitky z šedé, tak z tvárné litiny.

(21)

Rozdíl mezi šedou a tvárnou litinou spočívá v tom, že šedá litina se vyrábí z lupínkového grafitu. Tím vzniká pevnější materiál a velká hmotnost drží odlitek na místě. Tvárná litina se vyrábí s kuličkovým grafitem, čímž vzniká pružnější výrobek, který má ergonomičtější vlastnosti, ale musí být zajištěn na místě fixačním zařízením.

(22)

Jak je uvedeno výše, šetření ukázalo, že bez ohledu na to, zda jde o šedou nebo tvárnou litinu, mají všechny typy odlitků tytéž základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jsou v zásadě používány pro tytéž účely a lze je považovat za různé typy téhož výrobku.

(23)

Proto jsou pro účely tohoto šetření dotčeným výrobkem odlitky tak, jak jsou popsány v obecné části, pocházející z ČLR.

(24)

Mezi dotčeným výrobkem a odlitky vyráběnými a prodávanými v Indii, která sloužila jako analogická země pro účely stanovení běžné hodnoty ve vztahu k ČLR, nebyly shledány žádné rozdíly.

(25)

Mezi dotčeným výrobkem a odlitky vyráběnými a prodávanými ve Společenství výrobním odvětvím Společenství nebyly shledány žádné rozdíly.

(26)

Některé strany uváděly, že odlitky vyráběné výrobním odvětvím Společenství a prodávané na trhu Společenství nebyly obdobné ve vztahu k dotčenému výrobku. Namítaly zejména, že normy používané na evropské úrovni jsou stanoveny v normách EN124 a že vnitrostátní normy pokrývají EN124, ale obvykle stanoví další podrobnosti, a tak vznikají značné rozdíly mezi výrobky prodávanými na každém vnitrostátním trhu. Kromě toho některé strany zejména namítaly, že ony distribuují takzvaný výrobek GATIC, komerční alternativu ke standardním silničním poklopům, který se využívá tam, kde je mezera na trhu, a u nějž strojírenské projektové specifikace vyžadují vyšší výkonnostní standardy. Uváděly, že tento výrobek je doplňkovým výrobkem ke standardnímu výrobku a nelze jej považovat za náhradu. Proto žádaly o vyjmutí výrobku GATIC z definice dotčeného výrobku.

(27)

Pokud jde o první tvrzení, je třeba poznamenat, že při prodeji na trhu Společenství musí být obdobný výrobek i dotčený výrobek v souladu s normami EN124 a vnitrostátními normami. Tím se tedy stanoví kritéria používaná při určení „obdobného výrobku“, kterými jsou fyzikální, technické a chemické vlastnosti a konečné použití nebo funkce výrobku. Odlitky vyráběné výrobním odvětvím Společenství a prodávané na trhu Společenství jsou vyráběny z šedé litiny nebo z tvárné litiny a bylo shledáno, že mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a použití jako dotčený výrobek. Podobně nemají rozdíly ve vnitrostátních normách dopad na definici obdobného výrobku, neboť nemohou být jasně rozlišeny výrobky ve vztahu ke svým základním fyzikálním, technickým a chemickým vlastnostem, ke svému konečnému použití a ke vnímání uživatelů. Pokud jde o fyzikální a technické vlastnosti výrobku, jsou určeny funkcí, instalací a umístěním a jde zejména o odolnost vůči automobilovému provozu stanovenou takzvanou třídou zátěže, stabilitou poklopu a mříže v rámu a bezpečným a snadným přístupem. Výrobek může být vyroben z šedé litiny nebo z tvárné litiny a poklop a/nebo rám průlezu může být vyplněn betonem nebo jinými materiály. Pokud jde o použití výrobku, litinové poklopy a rámy představují rozhraní mezi sítěmi skrytými v zemi a silnicí nebo chodníkem na povrchu. Veškeré výše uvedené vlastnosti se také vztahují na takzvaný výrobek GATIC, který není možné odlišit od dotčeného výrobku na základě žádné z těchto vlastností. Argument pro vyjmutí výrobku GATIC z dotčeného výrobku byl proto zamítnut.

(28)

V neposlední řadě nebyly shledány žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem, který je vyvážen, a odlitky, které byly vyrobeny a prodávány na domácím trhu vývozců.

(29)

Závěrem lze tedy konstatovat, že v souladu s čl. 1 odst. 4 základního nařízení a pro účely tohoto šetření jsou všechny typy odlitků vyráběných a prodávaných na domácím trhu v ČLR, odlitky vyráběné a prodávané v Indii a odlitky vyráběné a prodávané výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství obdobné vzhledem k dotčenému výrobku.

(30)

Připomínáme, že vzhledem k velkému počtu zúčastněných společností bylo rozhodnuto použít ustanovení pro výběr vzorku podle článku 17 základního nařízení, a že pro tento účel byl vybrán vzorek sedmi společností s největšími objemy vývozu do EU, a to po konzultaci s čínskými orgány.

(31)

V tomto ohledu následně analýza odhalila, že z těchto původně vybraných sedmi společností může být STH podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení udělen pouze jedné společnosti, a že IZ podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení může být uděleno třem společnostem ve vzorku.

(32)

Ustanovení o výběru vzorku byla tedy použita takto. Individuální dumpingové rozpětí stanovené pro jedinou společnost, jíž byl udělen STH, bylo použito rovněž pro společnosti, jimž byl udělen STH, ale nebyly vybrány do vzorku. Pro společnosti, jimž bylo uděleno IZ a které nebyly vybrány do vzorku, byl použit vážený průměr dumpingového rozpětí stanovený pro tři společnosti ve vzorku, kterým bylo uděleno IZ.

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z ČLR stanoví běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 pro výrobce, kteří splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(34)

Ve stručnosti a jen pro snadnou referenci lze kritéria STH shrnout takto:

(35)

V rámci tohoto šetření se přihlásilo 21 vyvážejících výrobců v ČLR a žádali o STH podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Každá žádost o STH byla analyzována. Vzhledem k velkému počtu dotčených společností bylo provedeno šetření na místě v provozech pouze u sedmi společností. Pokud jde o zbývající společnosti, byla provedena podrobná analýza veškerých předložených informací a s dotčenými společnostmi, u nichž některé informace chyběly nebo byly nejasné, proběhla rozsáhlá výměna korespondence. Tam, kde existuje nějaká pobočka nebo jiná společnost ve spojení s žádajícím subjektem v ČLR, která je výrobcem nebo se podílí na prodeji (vývozu nebo domácím prodeji) dotčeného výrobku, byla tato strana ve spojení rovněž vyzvána, aby vyplnila dotazník žádosti o STH. STH lze totiž udělit pouze v případě, že výše uvedená kritéria splňují všechny společnosti ve spojení.

(36)

Pokud jde o společnosti, u nichž proběhlo šetření na místě, šetření ukázalo, že jeden ze sedmi čínských vyvážejících výrobců splňuje všechny podmínky pro STH. Zbývajících šest žádostí muselo být zamítnuto z důvodů uvedených níže v tabulce.

(37)

Pokud jde o zbývajících 14 společností, analýza prováděná samostatně pro každou společnost ukázala, že by STH neměl být udělen 10 společnostem. Tři z těchto 10 společností při šetření náležitě nespolupracovaly; buď nepředložily požadované informace v řádném termínu, nebo šlo o obchodníky a výrobní společnosti ve spojení nespolupracovaly. Pro ostatních 7 z těchto 10 společností jsou nesplněná kritéria uvedena níže v tabulce. Zbývající 4 společnosti mohly úspěšně dokázat, že splňují pět významných kritérií STH.

(38)

Následující tabulka shrnuje výsledky každé společnosti, které nebyl udělen STH, v každém z pěti kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Je třeba zdůraznit, že i když společnost č. 3 splnila jednotlivě všechna kritéria, nemůže jí být udělen STH na základě jejího korporátního vztahu se společnostmi č. 1 a 2 uvedenými níže, které nesplnily všechna kritéria STH.

(39)

Na tomto základě získali STH tito vyvážející výrobci v ČLR:

(40)

V souvislosti s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je popřípadě zavedeno celostátní clo pro země spadající pod čl. 2 odst. 7, kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro udělení individuálního zacházení.

(41)

Všech 21 vyvážejících výrobců, kteří žádali o STH, požadovalo rovněž individuální zacházení v případě, že jim nebude udělen STH. Tři další vyvážející výrobci žádali pouze individuální zacházení.

(42)

Za prvé, pokud jde o 16 společností, které požadovaly, avšak neobdržely STH, bylo zjištěno, že 5 společností splňovalo všechny požadavky pro IZ stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Pokud jde o ostatní společnosti, 3 společnosti při šetření řádně nespolupracovaly, buď tím, že nepředložily v řádném termínu požadované informace, nebo šlo o obchodníky a výrobní společnosti ve spojení nespolupracovaly, jak bylo uvedeno již v 37. bodě odůvodnění výše.

(43)

8 zbývajících společností, které žádaly, avšak neobdržely STH, nesplnilo kritérium stanovené v čl. 9 odst. 5 písm. c), první věta základního nařízení. V důsledku toho nemohou tyto společnosti obdržet IZ.

(44)

Za druhé, ze tří společností, které žádaly pouze o IZ, dvě přestaly spolupracovat v počátečním stádiu řízení. U třetího žadatele bylo zjištěno, že jde o obchodní společnost a že výrobní společnosti ve spojení nespolupracují. Tyto tři společnosti proto nemohou obdržet IZ.

(45)

Závěrem bylo konstatováno, že IZ může být uděleno těmto 5 společnostem:

(46)

Řada vyvážejících výrobců měla námitky proti stanovení STH/IZ. Avšak tyto strany nepředložily žádné nové informace, které by v tomto ohledu vedly k jiným závěrům. Tyto námitky byly proto zamítnuty.

(47)

Komise nejdříve zjistila, zda je celkový objem domácího prodeje tohoto vyvážejícího výrobce reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým vývozním prodejem do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení je domácí prodej obdobného výrobku považován za reprezentativní, pokud jeho celkový objem představuje nejméně 5 % z celkového objemu prodeje dotčeného výrobku do Společenství.

(48)

Bylo zjištěno, že domácí prodej tohoto vyvážejícího výrobce představuje mnohem méně než 5 % odpovídajícího objemu vývozu do Společenství.

(49)

Proto byla v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení běžná hodnota stanovena tak, že k výrobním nákladům vývozce na vyvážené typy byla připočtena přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí. Jelikož nebyla v tomto konkrétním případě v ČLR jiná společnost, která by obdržela STH, bylo rozhodnuto využít prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanovený v analogické zemi na základě čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Komise předem ověřila, že takto stanovená částka pro zisk je přiměřená a nepřekračuje zisky výrobce, jemuž byl udělen STH, při domácím prodeji.

(50)

V souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota společností, jimž nemohl být udělen STH, stanovena na základě cen nebo stanovené hodnoty v analogické zemi. V oznámení o zahájení řízení uvedla Komise svůj úmysl použít Norsko jako vhodnou analogickou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily. Řada vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců ve Společenství měla k tomuto návrhu námitky a podala odůvodněná vyjádření dokazující, že Norsko není vhodnou analogickou zemí a že by místo něj měla být vybrána Indie. Po šetření Komise shledala, že pokud jde o typovou rozmanitost výrobků, objem domácího prodeje, konkurenci na domácím trhu, přístup k surovinám a výrobní postup, je Indie skutečně vhodnější analogickou zemí pro ČLR než Norsko. Všechny zúčastněné strany byly o tomto rozhodnutí informovány a nikdo neměl žádné námitky. Komise proto požádala o spolupráci a našla plnou spolupráci jednoho výrobce v Indii.

(51)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebyl udělen STH, stanovena na základě ověřených informací od výrobce působícího v tržním hospodářství třetí země, tj. na základě cen zaplacených nebo splatných na domácím trhu v Indii. Bylo ověřeno, že k těmto transakcím dochází i) v běžném obchodním styku a že ii) jsou reprezentativní, v souladu s metodikou stanovenou ve 47. bodě odůvodnění. Šetření ukázalo určité rozdíly ve výrobním procesu mezi indickými a čínskými výrobci v tom, že čínští výrobci používají méně dokonalé vybavení a potřebují méně energie. Prodejní ceny na domácím trhu v Indii byly proto sníženy o částku, která odráží tyto rozdíly. V případě potřeby byly tyto ceny upraveny tak, aby bylo zajištěno regulérní srovnání s těmi typy výrobků, které dotčení čínští výrobci vyvážejí do Společenství.

(52)

Běžná hodnota tak byla stanovena jako vážený průměr domácí prodejní ceny, kterou používá spolupracující výrobce v Indii pro nespřízněné odběratele.

(53)

V případech, kdy byl dotčený výrobek vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, a to zejména na základě vývozních cen skutečně zaplacených nebo splatných. To byl případ tří společností ve vzorku, kterým bylo uděleno IZ.

(54)

V případě, že vývoz a prodej ve Společenství byl uskutečňován prostřednictvím dovozce ve spojení, byla vývozní cena určena na základě cen tohoto dovozce ve spojení při dalším prodeji jeho prvním nezávislým odběratelům v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Byly provedeny úpravy všech nákladů vzniklých tomuto dovozci ve spojení ve fázi mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a odpovídajícího ziskového rozpětí. To byl případ jediné společnosti, jíž byl udělen STH, a tří společností ve vzorku, jimž STH ani IZ uděleny nebyly.

(55)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány na základě ceny ze závodu. Pro účely zajištění regulérního srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou byla použita řádná odchylka ve formě úprav pro rozdíly postihující ceny a pro srovnatelnost cen podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Příslušné úpravy týkající se výdajů za dopravu a pojištění, za úvěr, za poplatky a bankovní výlohy byly použity ve všech případech, kde byly shledány jako rozumné, přesné a doložené ověřenými důkazy.

(56)

Bylo shledáno, že je DPH vývozními cenami refundována méně než z domácího prodeje. Aby se tento rozdíl zohlednil, byly vývozní ceny upraveny na základě rozdílu v refundovaných výších DPH mezi vývozními a domácími cenami, tj. 2 % v roce 2003 a 4 % v roce 2004.

(57)

U jediné společnosti ve vzorku, jíž byl udělen STH, byl vážený průměr běžné hodnoty pro každý typ vyvážený do Společenství srovnáván s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku vyváženého do Společenství podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(58)

4 společnosti, kterým byl udělen STH, ale které nebyly vybrány do vzorku, obdržely dumpingové rozpětí stanovené pro výše uvedenou společnost ve vzorku v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(59)

U všech tří společností ve vzorku, kterým bylo uděleno IZ, byl vážený průměr běžné hodnoty stanovený pro analogickou zemi srovnáván s váženým průměrem vývozní ceny do Společenství, jak stanoví čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(60)

2 společnosti, které nebyly ve vzorku, a kterým bylo uděleno IZ, obdrží dumpingové rozpětí stanovené na úrovni váženého průměrného dumpingového rozpětí stanoveného pro výše uvedené společnosti ve vzorku, kterým bylo uděleno IZ.

(61)

Na tomto základě jsou individuální dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z hodnoty CIF s dodáním na hranice Společenství před proclením:

(62)

Aby bylo možno stanovit celostátní dumpingové rozpětí použitelné pro všechny ostatní vývozce, stanovila Komise nejdříve stupeň spolupráce. K tomuto účelu byl vypočítán následující koeficient. V čitateli je objem vývozu spolupracujících společností, jimž nebyl udělen STH ani IZ, do Společenství. Ve jmenovateli je celkový objem vývozu z ČLR do Společenství podle údajů Eurostatu minus objem vývozu společností, kterým byl udělen STH nebo IZ. Na tomto základě bylo stanoveno, že úroveň spolupráce je 22 %, což je považováno za nízkou úroveň dokonce i pro tak roztříštěné odvětví, jako je odvětví dotčeného výrobku.

(63)

Celostátní dumpingové rozpětí bylo pro objem vývozu dalších vyvážejících výrobců stanoveno takto:

(64)

Pro objem vývozu nespolupracujících společností byl stupeň dumpingu stanoven na základě dvou kategorií výrobků s nejvyšším rozpětím stanoveným pro vyvážející výrobce ve vzorku, kterým nebyl udělen STH ani IZ.

(65)

Spolupracující společnosti, kterým nebyl udělen STH ani IZ, obdrží pro účely tohoto početního výkonu hypotetické individuální rozpětí podle metodiky stanovené v 55. bodě odůvodnění.

(66)

Celostátní dumpingové rozpětí bylo vypočítáno na základě výše uvedených hypotetických individuálních rozpětí za použití, jako váženého faktoru, hodnoty CIF každé skupiny vývozců, tj. spolupracujících i nespolupracujících.

(67)

Na tomto základě byl stupeň dumpingu stanoven na 47,8 % CIF čisté ceny s dodáním na hranice Společenství před proclením.

(68)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že odlitky vyrábí 4 žádající výrobci ve Společenství vybraní do vzorku a 5 dalších výrobců ve Společenství, kteří podnět podporují.

(69)

Žádající výrobci ve Společenství společně s výrobci ve Společenství podporujícími podnět, kteří odpověděli na dotazník ohledně výběru vzorku a spolupracovali při šetření, představují více než 60 % výroby obdobného výrobku ve Společenství. Lze tedy říci, že tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(70)

Jedna ze společností, které podaly podnět, přestala spolupracovat okamžitě po zahájení šetření. Jiná společnost zařazená do vzorku předložila svou odpověď po uplynutí příslušné časové lhůty. Jedna společnost, která podnět podporovala, jej podporovat přestala ihned po zahájení šetření. Z toho důvodu nebyly tyto tři společnosti zařazeny do definice výrobního odvětví Společenství.

(71)

Některé strany se domnívaly, že by dvě hlavní společnosti, které podaly podnět, měly být z definice výrobního odvětví Společenství vyřazeny, neboť dovážejí veliké množství odlitků pocházejících z ČLR. V tomto ohledu je třeba nejdříve poznamenat, že ačkoli je opravdu dlouhodobým zvykem vyřazovat z výrobního odvětví Společenství dovážející výrobce ve Společenství, pokud jsou před dumpingem chráněni nebo z něj mají prospěch, od jejich vyřazení se upouští, pokud se zjistí, že výrobci ve Společenství byli v důsledku stlačování cen na trhu Společenství k dovozům donuceni na dočasnou dobu a v omezeném rozsahu. V daném případě představovaly v OŠ celkové dovozy obou uvedených společností méně než 3,5 % jejich celkové výroby a byly omezeny na určité regiony ve Společenství, ve kterých se obzvláště projevovalo stlačování cen čínskými dumpingovými dovozy. Jelikož se jedná o malá množství, mohou být oba výrobci ve Společenství zahrnuti do definice výrobního odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Z toho důvodu byl uvedený argument zamítnut.

(72)

Vzhledem ke skutečnosti, že se výběr vzorku použil na výrobní odvětví Společenství, byla újma vyhodnocena na základě shromážděných informací. Trendy týkající se výroby, kapacity a využití kapacity, produktivity, prodeje, podílu na trhu, zaměstnanosti a růstu byly vyhodnocovány na úrovni výrobního odvětví Společenství. V tomto ohledu byly vyžádány od všech spolupracujících výrobců ve Společenství dodatečné informace prostřednictvím dotazníku rozeslaného všem spolupracujícím výrobcům ve Společenství, kteří nebyli ve vzorku. Celkem odpovědělo pět společností, které nebyly ve vzorku, a jejich informace byly vzaty v úvahu. Pokud jde o ostatní, byli vyloučeni z řízení jako nespolupracující. Trendy týkající se cen a ziskovosti, pohybu finančních prostředků, schopnosti získat kapitál a investice, zásob, návratnosti investic a mezd byly analyzovány na základě informací shromážděných od výrobců ve Společenství ve vzorku.

(73)

Analýza újmy ukázala, že dumpingové dovozy nepronikly do hloubi trhu Společenství. Zatímco průnik dumpingových dovozů byl velký do čtrnácti členských států, francouzský trh se ještě nestal terčem dumpingových dovozů. Zároveň vážený faktor dvou francouzských výrobců ve vzorku v celkové situaci výrobního odvětví Společenství byl zvláště vysoký, neboť jejich výroba a prodej odlitků ve Francii představuje přibližně 36 % celkové výroby a celkového objemu prodeje výrobního odvětví Společenství. S ohledem na tuto konkrétní situaci se zdálo vhodné společně s analýzou újmy výrobního odvětví Společenství jako celku představit analýzu trendů některých ukazatelů pro cílový trh Společenství, tj. trh Společenství bez Francie (EU 14).

(74)

Zřejmá spotřeba odlitků ve Společenství byla stanovena na základě číselných údajů týkajících se výroby spolupracujících výrobců a výroby ostatních výrobců ve Společenství, k níž byly přičteny dovozy a odečteny vývozy, za použití údajů získaných z Eurostatu a z informací poskytnutých žadatelem s ohledem na velikost trhu každého členského státu a jeho vývoj po celé posuzované období.

(75)

Na základě výše uvedeného zůstala zřejmá spotřeba odlitků na trhu Společenství, s výjimkou mírného poklesu v roce 2002, poměrně stabilní okolo 580 tisíc tun po celé posuzované období. Trh s odlitky závisí na poptávce ovlivněné relativní dynamikou v odvětví odpadních vod nebo vodárenství, které je závislé na celkovém hospodářském vývoji v každém členském státě.

(76)

Objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR byl odvozen odečtením objemů nedumpingových dovozů od čísel Eurostatu. Objem dumpingových dovozů vzrostl ze 122 511 tun v roce 2000 na 179 755 tun v OŠ, což představuje prudký nárůst o 47 %.

(77)

Během posuzovaného období se podíl dumpingových dovozů z ČLR na trhu Společenství neustále zvyšoval z 21,0 % v roce 2000 na 31,1 % v OŠ. V posuzovaném období tak došlo k významnému nárůstu dumpingových dovozů jak v absolutních hodnotách, tak v relativním poměru ke spotřebě Společenství (více než 10 procentních bodů).

(78)

Zřejmá spotřeba odlitků v EU 14 byla stanovena na tomtéž základě jako spotřeba celého Společenství, od níž se odečetla spotřeba ve Francii. Zřejmá spotřeba odlitků v EU 14 zůstala během posuzovaného období stabilně o něco málo vyšší než 460 tisíc tun.

(79)

Objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR byl stanoven odečtením objemů nedumpingových dovozů a objemů dovozů Francie od čísel Eurostatu týkajících se celkových objemů dovozu z ČLR. Posledně uvedené odečtení bylo považováno za dostatečné, aby správně odráželo dumpingové dovozy do EU 14, neboť na francouzský trh podle informací poskytnutých žádajícími výrobci nepronikl žádný významný objem dumpingového dovozu. Objem dumpingových dovozů vzrostl ze 119 818 tun v roce 2000 na 171 946 tun v OŠ, což představuje prudký nárůst o 44 %.

(80)

V posuzovaném období se podíl dumpingových dovozů z ČLR na trhu EU 14 zvýšil z 25,8 % v roce 2000 na 37,2 % v OŠ. Zvýšení podílu na trhu je o něco málo vyšší než zvýšení pozorované na úrovni celého Společenství během posuzovaného období.

(81)

Informace o cenách dotčených dovozů, která byla založena na objemech dovozů a hodnotách odvozených z údajů Eurostatu, ukazovala, že mezi rokem 2000 a OŠ průměrné ceny CIF dovozů pocházejících z ČLR klesly o 11 %. Pokles byl strmý zejména v roce 2003 a v OŠ.

(82)

Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení v OŠ byly ceny obdobného výrobku prodávaného výrobci výrobního odvětví Společenství ve vzorku srovnávány s cenami dumpingových dovozů spolupracujících vyvážejících výrobců prodávaných na trhu Společenství v průběhu OŠ na základě vážených průměrných cen za typ odlitku beze všech slev a daní nespřízněným odběratelům. Ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny na základě ceny ze závodu. Ceny dotčených dovozů byly na základě CIF s příslušnou úpravou pro celní poplatky a náklady po dovozu.

(83)

Určitý počet spolupracujících dovozců uváděl, že prodej dotčeného produktu výrobci ve Společenství prostřednictvím veřejných nabídkových řízení by měl být vyloučen z výpočtů stlačování cen, neboť prodej státním orgánům může zahrnovat služby a záruky a jiné dodatečné náklady, v jejichž důsledku jsou výrobky prodávané prostřednictvím nabídkového řízení objektivně odlišné od výrobků prodávaných prostřednictvím obvyklých obchodních jednání. V tomto ohledu by mělo být nejdříve poznamenáno, že tento požadavek nebyl zdůvodněn důkazem, který by ukazoval rozdíl v cenách při nabídkových řízeních a při jiných obchodních jednáních. Kromě toho prodej spolupracujících výrobců ve Společenství ve vzorku prostřednictvím veřejných nabídkových řízení během OŠ představoval velmi malé procento z objemů a jako takový neměl významný dopad na výpočet stlačování cen. Z toho důvodu byl požadavek zamítnut.

(84)

Faktory brané v úvahu při definování typů výrobků byly hlavně suroviny používané na dotčený výrobek (šedá litina nebo tvárná litina s přidaným betonem nebo bez něj), jeho použití (kryty průlezů, kryty vpustí a povrchové boxy), jeho rozměry a různé příslušenství a jeho shoda s evropskými normami EN124.

(85)

Toto srovnání ukázalo, že v průběhu OŠ byly dotčené výrobky pocházející z ČLR prodávány ve Společenství za ceny, které výrazně stlačovaly ceny výrobního odvětví Společenství, při jejich percentuálním vyjádření s rozpětím od 31 % do 60 %.

(86)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zkoumala Komise všechny relevantní hospodářské faktory a indikátory mající vliv na stav výrobního odvětví Společenství od roku 2000 do OŠ.

(87)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství v průběhu posuzovaného období mírně vzrostla, což bylo spíše odrazem reorganizace stávající kapacity než růstu způsobeného novými investicemi. V tomtéž období snížilo výrobní odvětví Společenství svou výrobu o 7 procentních bodů a využití kapacity o více než 8 procentních bodů.

(88)

V EU 14 zaznamenaly výrobní kapacity výrobního odvětví Společenství podobný nárůst jako na úrovni Společenství. Jeho výroba a využití výrobní kapacity však poklesly prudčeji o 14 procentních bodů.

(89)

Výrobní odvětví Společenství snížilo v posuzovaném období objem prodeje o 10 % a následně jeho podíl na trhu poklesl o 3,8 procentních bodů, zatímco objem dumpingových dovozů se zvýšil o 47 % a jejich podíl na trhu vzrostl o 10,1 %.

(90)

V EU 14 utrpělo výrobní odvětví Společenství vyšší ztrátu podílu na trhu (5,4 %), neboť jeho prodej v posuzovaném období výrazně poklesl (– 17 %).

(91)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství poklesla v posuzovaném období o 13 %. Produktivita výrobního odvětví Společenství měřená v tunách výroby ročně na zaměstnance vzrostla ze 133 tun v roce 2000 na 141 tun v OŠ. Tento nárůst výroby na osobu je přisuzován zejména snaze výrobního odvětví Společenství zhospodárnit výrobu a vypořádat se se zvyšujícím se dumpingovým dovozem.

(92)

Úroveň zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství v EU 14 v posuzovaném období rovněž poklesla, avšak výrazněji, neboť byl zaznamenán pokles o 16 %. Produktivita se zvýšila ze 132 tun v roce 2000 na 135 tun v OŠ.

(93)

Úroveň zásob výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období vzrostla o 16 %. Nárůst zásob odráží omezení obchodu rychleji než úroveň výroby.

(94)

Průměrná čistá prodejní cena výrobců výrobního odvětví Společenství ve vzorku zůstala prakticky stabilní. Tato stabilita však neodráží výrazné 34 % zvýšení ceny ocelového šrotu, což je hlavní nákladový prvek ve výrobních nákladech dotčeného výrobku v letech 2002 až OŠ. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že každá změna v ceně ocelového šrotu se přímo a plně odráží ve výrobních nákladech dotčeného výrobku, neboť je hlavním vstupem při jeho výrobním procesu. Výrobní odvětví Společenství nemohlo tedy nechat přejít toto zvýšení do prodejních cen, což by se logicky očekávalo při absenci dumpingových dovozů vytvářením tlaku a za předpokladu, že dovozní ceny z jiných zemí by byly podstatně vyšší než ceny z ČLR.

(95)

Obdobná stabilita byla pozorována u průměrné čisté prodejní ceny výrobního odvětví Společenství v EU 14.

(96)

Návratnost z čistého prodeje nespřízněným odběratelům na trhu Společenství před zdaněním klesla u výrobců výrobního odvětví Společenství ve vzorku z 12,1 % v roce 2000 na 9,9 % v OŠ, což představuje propad o 18 procent za posuzované období. Toto snižování bylo do roku 2002 ještě prudší. Od té doby se ziskovost vyvíjela spíše pozitivně a na první pohled vykazovala určitou schopnost výrobního odvětví Společenství vzpamatovat se z obtížné finanční situace. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že tentýž trend byl pozorován u několika ukazatelů, například u výroby, využití kapacity, produktivity a objemu prodeje.

(97)

Ziskovost v EU 14 poklesla z 9,4 % v roce 2000 na 5,3 % v OŠ, což představuje propad o 44 indexovaných bodů za posuzované období. I když po roce 2002 vykazovala pozitivní vývoj, ziskovost se nevzpamatovala na úroveň obdobnou jako v roce 2000, která je pro tento typ výrobního odvětví považována za odpovídající.

(98)

Úroveň investic do výroby dotčeného výrobku poklesla v posuzovaném období u výrobců výrobního odvětví Společenství ve vzorku o polovinu z 12 milionů EUR na přibližně 6 milionů EUR.

(99)

U výrobců výrobního odvětví Společenství ve vzorku byla návratnost investic, která vyjadřuje jejich výsledky před zdaněním jako procento průměrné počáteční a konečné čisté účetní hodnoty aktiv použitých při výrobě dotčeného výrobku, v průběhu let 2000 až 2001 pozitivní a odrážela jejich klesající ziskovost. Pokud jde o období po roce 2001, podobně jako u ziskovosti, zatímco v roce 2002 byl pozorován pokles, v roce 2003 a v OŠ došlo následně ke zlepšení.

(100)

Neexistují žádné náznaky, že by se výrobní odvětví Společenství jako celek setkávalo s problémy při získávání kapitálu pro svou činnost.

(101)

Výrobci výrobního odvětví Společenství ve vzorku zaznamenali v průběhu posuzovaného období klesající čistý přísun hotovosti z provozní činnosti.

(102)

I v EU 14 výrobci výrobního odvětví Společenství ve vzorku zaznamenali v průběhu posuzovaného období klesající čistý přísun hotovosti z provozní činnosti. Tento pokles byl však mnohem prudší, než byl pokles čistého přísunu hotovosti vyjádřeného jako procento k obratu (4 %), pokud jde o jejich činnost v celém Společenství.

(103)

V průběhu posuzovaného období vrostla průměrná mzda zaměstnance o 9 %. Poté, co byly mzdy v letech 2000 a 2001 stabilní, vzrostly o 2 % v roce 2002 a další nárůst o 5 % a o 2 % byl zaznamenán v roce 2003 a v OŠ. Pokud však vezmeme v úvahu snížení zaměstnanosti, zůstal celkový objem mezd výrobců výrobního odvětví Společenství ve vzorku relativně stabilní po celé posuzované období.

(104)

Dopad rozsahu stávajícího dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství je při daném objemu a cenách dovozů z ČLR značný.

(105)

Výrobní odvětví Společenství nebylo v takové situaci, kdy by muselo překonávat účinky minulého dumpingu působícího újmu.

(106)

Při posuzování výše uvedených skutečností se ukazuje, že mezi rokem 2000 a OŠ dumpingové dovozy prudce vzrostly, pokud jde o objem a podíl na trhu. Jejich objem vzrostl během posuzovaného období o 47 % a v OŠ dosáhly přibližně 31 % podílu na trhu. Je třeba poznamenat, že dosáhly přibližně 80 % celkových dovozů dotčeného výrobku do Společenství v OŠ a že se podstatně podbízely (až o 60 %) prodejním cenám výrobního odvětví Společenství. Kromě toho další ukazatele újmy, jako je výroba (– 7 %), využití kapacity (– 10 %), objem prodeje (– 10 %), investice (– 49 %) a zaměstnanost (– 13 %), se v posuzovaném období vyvíjely negativně.

(107)

Výrobní odvětví Společenství zároveň ztratilo část svého podílu na trhu. Ve skutečnosti dotčené dovozy získaly třikrát větší podíl na trhu než je podíl, který v posuzovaném období ztratilo výrobní odvětví Společenství. Lze proto učinit důvodný závěr, že čínský dovoz převzal kromě podílu na trhu, který ztratilo výrobní odvětví Společenství, navíc podíl na trhu jiných evropských sléváren, které buď zastavily činnost v oboru, nebo se přeměnily na dovozce/obchodníky.

(108)

Celková negativní situace se v zaznamenané ziskovosti výrobního odvětví Společenství odrážela jen částečně. Měřeno v absolutních hodnotách zisky poklesly o 18 %. Ziskovost (zisky jako podíl z tržeb) klesla z 12,1 % na 9,9 %. Vzhledem k výraznému cenovému podbízení by se dala očekávat vyšší újma. Avšak ziskovost sama o sobě nevypovídá o všem.

(109)

Výrobní odvětví Společenství se mohlo pustit do cenového soutěžení s čínskými dovozy nebo se mohlo snažit zachovat ceny na jejich historických úrovních, popřípadě téměř na jejich historických úrovních. Úroveň cenového poklesu, která by byla nutná k přímému soutěžení s dumpingovými dovozy, by zcela jistě byla vyšší, než o jaké by výrobci ve Společenství uvažovali, aby si udrželi ziskovost. Ačkoli do jisté míry ceny snížili, neměli v úmyslu se cenám dumpingových dovozů vyrovnat. Z toho vyplývá, že se smířili se snížením objemů a pak se snažili snižovat náklady, aby tak vyrovnali ztrátu objemu. Zisky jako podíl z tržeb tedy neklesly tak prudce, avšak za cenu poklesu objemu prodeje a ztráty podílu na trhu.

(110)

Kromě toho samostatná analýza situace v EU 14 ukázala, že relativně vysoká ziskovost během OŠ na globálním trhu Společenství byla převážně způsobena mimořádně dobrými výsledky některých společností zařazených do vzorku na trhu jednoho z členských států, a sice Francie, kam se dumpingovým dovozům podařilo proniknout jen v omezeném množství. Finanční situace společností ve vzorku vyplývající z jejich operací v EU 14, kam dumpingové dovozy pronikly v obzvlášť velkém rozsahu, vykazovala jednoznačně negativní trend a úroveň ziskovosti podle zjištění poklesla pod 6 %. V EU 14 se během posuzovaného období většina ukazatelů újmy vyvíjela negativněji: výroba (– 14 %), využití kapacity (– 14 %), objem prodejů (– 17 %), investice (– 56 %), zaměstnanost (– 16 %), pohyb peněžních prostředků (– 45 %).

(111)

Výrobní odvětví Společenství jako celek ztratilo v posuzovaném období podíl na trhu v okamžiku, kdy značně vzrostly dumpingové dovozy, a to jak v objemech, tak v podílu na trhu. V konfrontaci s tímto sílícím tlakem dumpingových dovozů se výrobní odvětví Společenství rozhodlo vylepšit produktivitu snížením zaměstnanosti. Zároveň bylo třeba snížit investice, které se propadly velmi prudce. Odrazilo se to ve vývoji některých ukazatelů v posuzovaném období. Skutečně, ziskovost, stejně jako prodej a objem výroby po prudkém pádu v období let 2000–2002 se vyvíjela spíše pozitivně až do OŠ. S ohledem na první období lze rozumně předpokládat, že zvyšující se tlak stále sílících dumpingových dovozů vedl k nižší aktivitě a slabším výsledkům výrobního odvětví Společenství. Pokud jde o druhé období, relativní zlepšení těchto ukazatelů svědčí o úsilí výrobního odvětví Společenství reagovat na negativní dopady dumpingových dovozů na jeho krátkodobou finanční situaci zefektivněním výrobních zařízení a tím vyšším využitím kapacit a omezením investic a zaměstnanosti, čímž se snížily výrobní náklady. To ovšem ohrožuje jeho dlouhodobou dobrou finanční situaci, neboť ztrácí podíl na trhu a zříká se investic nezbytných k udržení, a dokonce ke zlepšení produktivity a konkurenceschopnosti v dlouhodobém výhledu.

(112)

Ve světle výše uvedených skutečností – a přestože se zdá, že se francouzský trh doposud nestal cílem agresivních dumpingových dovozů – lze závěrem konstatovat, že výrobní odvětví Společenství jako celek utrpělo podstatnou újmu. Jeho ceny byly výrazně stlačovány, ztratilo objemy prodeje (– 10 %), podíl na trhu (– 3,8 %) a bylo nuceno snížit výrobu (– 7 %). Výrobní odvětví Společenství si sice zachovalo určitou úroveň ziskovosti, avšak nikoli v úrovních, které by umožňovaly realizaci dlouhodobých investic. Celková situace výrobního odvětví Společenství vykazuje známky těžkého úpadku. Na základě toho se došlo k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(113)

Aby Komise došla k závěrům o příčině újmy, které čelí výrobní odvětví Společenství, a v souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení, zkoumala dopad všech známých faktorů a jejich důsledků na situaci v tomto výrobním odvětví. Známé faktory s výjimkou dumpingových dovozů, které mohly zároveň poškozovat výrobní odvětví Společenství, byly rovněž prověřeny, aby bylo zajištěno, že možná újma způsobená těmito jinými faktory nebude připisována dumpingovým dovozům.

(114)

V průběhu posuzovaného období vzrostl značně objem dumpingových dovozů z ČLR (47 %) a jejich podíl na trhu (z 21,0 % v roce 2000 na 31,1 % v OŠ).

(115)

Ceny dumpingových dovozů byly po celé posuzované období nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Kromě toho vyvíjely nátlak, který nutil výrobní odvětví Společenství, aby zachovalo své vlastní ceny prakticky stabilní navzdory podstatnému zvýšení nákladů na suroviny. Ceny dumpingových dovozů pocházejících z ČLR se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Společenství při rozpětí podbízení od 31 % do 60 %. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že trh s odlitky je konkurenční a transparentní. Cenové podbízení je na trhu s takovými vlastnostmi tedy škodlivým faktorem, který přesměrovává obchod na čínské dumpingové dovozy.

(116)

Účinky dumpingových dovozů lze ilustrovat i rozhodnutím mnohých výrobců ve Společenství zastavit vlastní výrobní linky a stát se dovozci odlitků.

(117)

Celková ztráta podílu na trhu výrobního odvětví Společenství od roku 2000 do OŠ ve výši 3,8 procentních bodů je naprosto pohlcena růstem podílu dumpingových dovozů pocházejících z ČLR na trhu.

(118)

Ztráta podílu na trhu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, se časově shoduje s dalším negativním vývojem jeho celkové ekonomické situace pokud jde o výrobu, využití výrobní kapacity, prodej, investice a zaměstnanost.

(119)

Výrobní odvětví Společenství navíc vykázalo snížení ziskovosti, která klesla z 12,1 % v roce 2000 na 9,9 % během OŠ. Tyto faktory spolu se skutečností, že výrobní odvětví Společenství nebylo v důsledku cenového tlaku dumpingových dovozů schopno zvýšit ceny, aby reagovalo na negativní dopad zvýšení cen surovin, měly za následek, že navzdory zhospodárnění a zlepšení produktivity odvětví se výrobní odvětví Společenství dostalo do nepříznivé situace. Rozšiřování podílu dumpingových dovozů na trhu a pád cen se časově shodoval s prudkou změnou podmínek pro výrobní odvětví Společenství.

(120)

Určitý počet spolupracujících dovozců tvrdil, že zatímco zvýšený objem čínských dovozů do Společenství je přímým důsledkem zvyšující se poptávky po dotčeném výrobku, trh výrobního odvětví Společenství zaznamenal obecně negativní trend v důsledku menší poptávky po odlitcích v oblasti telekomunikací v roce 2002. Tento trh dosáhl svého maximálního rozvoje v letech před rokem 2002 a zkreslil tak analýzu újmy, neboť roky 2000 a 2001 byly mimořádně dobré. Pokud jde o období po roce 2002, bylo zaznamenáno zlepšení ve výsledcích výrobního odvětví Společenství, což ukazuje na životaschopnost výrobního odvětví.

(121)

V tomto ohledu je třeba nejdříve poznamenat, že šetření neukázalo rostoucí poptávku, ale spíše stabilní spotřebu oproti neustále rostoucím dovozům během celého posuzovaného období. Pokud jde o dopad v oblasti telekomunikací v roce 2002, neprojevil se na čínských dovozech dotčeného výrobku, které stabilně rostly za dumpingové ceny. Kromě toho toto tvrzení nebylo podloženo důkazy. Navíc šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství za posuzované období utrpělo podstatnou újmu. Na tomto základě byly výše uvedené argumenty zamítnuty.

(122)

Objemy dovozů z ostatních třetích zemí se snížily ze 70 600 tun v roce 2000 na 49 000 tun v OŠ, jejich podíl na trhu poklesl z 12 % v roce 2000 na 8,5 % v OŠ. Většina těchto dovozů pocházela z Polska, České republiky a Indie. Na základě údajů Eurostatu však průměrné ceny odlitků dovezených ze třetích zemí byly v průměru značně vyšší než odpovídající ceny dumpingových dovozů pocházejících z ČLR (z 12 % rozdílu v roce 2000 dosáhly 55 % rozdílu v OŠ). Kromě toho se ceny z jiných zemí zvýšily v posuzovaném období v průměru o 16 procentních bodů. Proto tyto dovozy nemohly výrobnímu odvětví Společenství způsobit újmu.

(123)

Pokud jde o objem výroby a prodeje, měli ostatní výrobci ve Společenství během OŠ podíl na trhu přibližně 18,5 %. V posuzovaném období jejich prodej poklesl prudce co do objemu (21 %) a ztratili značnou část podílu na trhu (4,9 procentních bodů). Nebyla nalezena žádná známka toho, že by ceny ostatních výrobců ve Společenství byly nižší než ceny spolupracujících výrobců výrobního odvětví Společenství. Proto je možné učinit důvodný závěr, že výrobky vyráběné a prodávané ostatními výrobci ve Společenství nezpůsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu.

(124)

Žádné jiné faktory, které by mohly výrobnímu odvětví Společenství zároveň způsobit újmu, nebyly zúčastněnými stranami uvedeny ani nebyly odhaleny v průběhu šetření.

(125)

Zranitelná situace výrobního odvětví Společenství se časově shodovala s prudkým nárůstem dovozů z ČLR a s významným cenovým podbízením díky těmto dovozům.

(126)

Pokud jde o dovozy z ostatních třetích zemí, s ohledem na jejich klesající podíl na trhu v posuzovaném období a s ohledem na průměrné ceny, které byly shledány o mnoho vyšší než ceny dumpingových dovozů v průběhu OŠ, je možno učinit závěr, že není pravděpodobné, aby tyto faktory představovaly jakoukoli hrozbu pro situaci ve výrobním odvětví Společenství.

(127)

Proto bylo závěrem konstatováno, že dumpingové dovozy pocházející z ČLR způsobily výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(128)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zvažovala, zda by zavedení antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmy Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství se zakládalo na prověření všech různých zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců a obchodníků a uživatelů dotčeného výrobku.

(129)

Aby mohla Komise vyhodnotit zájem Společenství, provedla průzkum pravděpodobných dopadů zavedení/nezavedení antidumpingových opatření na dotčené hospodářské subjekty. Kromě výrobců a dovozců ve Společenství požádala Komise o informace všechny zainteresované strany, o nichž bylo známo, že mají na věci zájem, jako jsou uživatelé a sdružení spotřebitelů.

(130)

Výrobní odvětví Společenství se skládá jak z velkých, tak z malých a středních společností.

(131)

Očekává se, že zavedení opatření bude prevencí před další deformací trhu a zhoršením cenové situace. To by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství získat zpět ztracený podíl na trhu při prodeji za ceny pokrývající náklady, což opětovně povede k nižším jednotkovým nákladům v důsledku vyšší produktivity. Závěrem lze tedy říci, že se očekává, že zejména snížení jednotkových nákladů (v důsledku vyššího využití kapacity a následně vyšší produktivity) a do určité míry mírný cenový vzestup umožní výrobnímu odvětví Společenství vylepšit svou finanční situaci bez toho, aby byl deformován spotřebitelský trh.

(132)

Na druhé straně, pokud nebudou antidumpingová opatření zavedena, je pravděpodobné, že negativní trend ohledně finanční situace výrobního odvětví Společenství bude pokračovat. Situace výrobního odvětví Společenství je během OŠ zejména poznamenána ztrátou tržeb kvůli stlačeným cenám a dalším snižováním podílu na trhu. S ohledem na klesající tržby je vysoce pravděpodobné, že finanční situace výrobního odvětví Společenství se ještě dále zhorší, pokud nebudou zavedena žádná opatření. To by nakonec vedlo ke snížení výroby a k dalšímu zavírání výrobních závodů, což by ohrozilo zaměstnanost a investice ve Společenství.

(133)

Proto lze učinit závěr, že zavedení antidumpingových opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnilo překonat účinky dumpingu působícího újmu.

(134)

Jak bylo uvedeno v 11. bodě odůvodnění, 15 společností poskytlo informace pro výběr vzorku požadované v oznámení o zahájení řízení ve lhůtě stanovené k tomuto účelu. Z těchto společností byl vybrán reprezentativní vzorek čtyř dovozců. Dotazník byl zaslán všem čtyřem společnostem.

(135)

Z těchto čtyř společností ve vzorku jedna na dotazník neodpověděla, a byla proto z řízení vyřazena. Všechny ostatní vybrané společnosti poskytly v dotazníku kompletní odpovědi. Tyto společnosti představovaly 19 % objemu všech dovozů odlitků pocházejících z ČLR v průběhu OŠ.

(136)

Určitý počet spolupracujících dovozců tvrdil, že jeden z dovozců ve vzorku neměl být vybrán, neboť jde o dceřinnou společnost jiné společnosti, která je údajně největším samostatným odběratelem žádající společnosti a dodavatelem této žádající společnosti. Tento údajný vztah měl být dostatečný pro vyloučení tohoto dovozce ze vzorku, neboť představuje konflikt zájmů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že údajný vztah mezi tímto dovozcem a stěžující si společností nepřesahuje obchodní vztah mezi nezávislými hospodářskými subjekty, a jako takový by nemohl odůvodnit konflikt zájmů. Kromě toho tvrzení nebylo doloženo. Tento argument byl proto zamítnut.

(137)

Dále tvrdili, že zavedení opatření by s největší pravděpodobností mělo vliv na zaměstnanost mezi uživateli a dovozci ve Společenství. Prohlašovali, že jelikož dovozci nemají žádná rozpětí, aby mohli vstřebat cla, byli by okamžitě vytlačeni z podnikání a museli by ihned propouštět zaměstnance. Kromě toho tvrdili, že ve Společenství výrazně stoupá poptávka a že je třeba vzít v úvahu zejména deset nových členských zemí, které ji v rámci rychlého rozvoje ještě více oživí. V tomto ohledu by zavedení cel mohlo rovněž vést k nedostatečným dodávkám na evropský trh a následně k velkému zvýšení cen. Kromě toho by poté výrobci ve Společenství mohli volně kontrolovat trh bez jakékoli významné konkurence.

(138)

Negativní dopad opatření na zaměstnanost mezi uživateli a dovozci ve Společenství nebyl řádně doložen. Pokud jde o negativní dopad na uživatele ve Společenství, jak je uvedeno výše ve 140. bodu odůvodnění, žádný uživatel ani sdružení uživatelů se v průběhu řízení nepřihlásili. Pokud jde o negativní dopad na dovozce, v rozporu s jejich tvrzením odráží silné postavení, které si na trhu Společenství vybudovali, jejich zdravou a neotřesitelnou situaci spíše než slabou pozici. Kromě toho je třeba poznamenat, že vstřebání cla by způsobilo neúčinnost skutečného účelu jeho zavedení, kterým je obnovit stejné podmínky pro všechny na trhu, který je zdeformovaný nesoutěžním chováním subjektů, které uplatňují dumpingové praktiky. Pokud jde o údajné nedostatečné dodávky způsobené zvýšenou poptávkou deseti nových členských států, je třeba nejdříve uvést, že výrobní odvětví Společenství nevyrábí na plnou kapacitu, a že tedy jakýkoli nedostatek lze pokrýt zvýšením využití kapacity a snížením zásob. Kromě toho, stávající výroba v některých nových členských státech společně s dovozy ze třetích zemí budou nadále zásobovat trh za příznivé ceny a budou přispívat k vytvoření průhledného a konkurenčního prostředí.

(139)

Lze proto učinit závěr, že pravděpodobné účinky zavedení antidumpingových opatření na nespřízněné dovozce/obchodníky nebudou významné.

(140)

Ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení se nepřihlásilo žádné sdružení uživatelů ani spotřebitelů. Jelikož tyto strany nijak nespolupracují, lze učinit závěr, že zavedení jakýchkoli antidumpingových opatření by jejich situaci nijak nevhodně neovlivnilo.

(141)

S ohledem na účinky možných opatření na hospodářskou soutěž ve Společenství se zdá pravděpodobné, že dotčení vyvážející výrobci budou schopni nadále prodávat odlitky, i když za ceny, které nepředstavují hrozbu podstatné újmy výrobnímu odvětví Společenství, neboť mají silné postavení na trhu. Toto, společně s velkým počtem výrobců ve Společenství a s dovozy z ostatních třetích zemí, zajistí, že uživatelé a maloobchodníci budou mít i nadále široký výběr různých dodavatelů odlitků za příznivé ceny. Určitý počet spolupracujících dovozců tvrdil, že výrobní odvětví Společenství není konkurenční a že je pro ně typická přítomnost místních a regionálních trhů, které jsou ovládány monopoly či duopoly. Dále namítali, že jeden ze spolupracujících výrobců ve Společenství byl v minulosti odsouzen za zneužití dominantního postavení k zabránění vstupu dotčeného výrobku na francouzský trh.

(142)

V tomto ohledu je třeba nejprve poznamenat, že argument týkající se přítomnost místních a regionálních trhů ovládaných monopoly či duopoly nebyl řádně doložen žádným důkazem, a byl proto zamítnut. Pokud jde o rozhodnutí o zneužití dominantního postavení, vztahuje se k situaci v minulosti, naprosto mimo posuzované období, a na výrobek mimo rámec výrobků v tomto šetření. Kromě toho následné relevantní rozhodnutí v posuzovaném období o stížnosti podané jedním dovozcem proti témuž výrobci ve věci jeho protisoutěžního chování na francouzském trhu výrobce neodsoudilo a šetření bylo ukončeno. Na tomto základě byl výše uvedený argument zamítnut.

(143)

Na trhu tedy bude významný počet hráčů, kteří budou schopni uspokojit poptávku. Na základě výše uvedeného lze tedy učinit závěr, že konkurence zůstane po zavedení antidumpingových opatření s největší pravděpodobností silná.

(144)

Ve světle výše uvedených skutečností lze učinit závěr, že v tomto případě neexistují žádné pádné důvody proti zavedení opatření a že by zavedení opatření bylo v zájmu Společenství.

(145)

S ohledem na závěry týkající se dumpingu, následné újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by měla být zavedena opatření s cílem zabránit další újmě, kterou by mohly výrobnímu odvětví Společenství způsobit dumpingové dovozy.

(146)

Za tímto účelem byly nejdříve porovnány dovozní ceny s cenami výrobního odvětví Společenství bez úprav pro odpovídající ziskové rozpětí. Porovnání bylo provedeno u srovnatelných typů výrobků. Rozdíl byl vyjádřen jako procento z odpovídajícího obratu vývozu. Tato analýza ukázala u všech vyvážejících výrobců rozpětí, které bylo již větší než jejich dumpingové rozpětí. K použití pravidla nižšího cla nebylo považováno za nezbytné stanovit ziskové rozpětí, které by výrobní odvětví Společenství mohlo dosáhnout, pokud by neexistovaly dumpingové dovozy, neboť odpovídající rozpětí újmy by bylo větší, než dumpingové rozpětí.

(147)

Ve světle výše uvedeného soudíme, že v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení by měla být konečná antidumpingová opatření zavedena na dovozy odlitků pocházejících z ČLR na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí, neboť ta by byla ve všech případech nižší než rozpětí újmy.

(148)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti, jimž byl udělen status tržního hospodářství, uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů stávajícího šetření. Odrážejí tedy situaci zjištěnou ohledně těchto společností během šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu uplatňovanému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výhradně na dovozy výrobků pocházejících z ČLR a vyrobených uvedenými společnostmi, tedy konkrétními právnickými osobami. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení se svým názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení s konkrétně uvedenými subjekty, nemohou tyto sazby využívat a podléhají celostátní celní sazbě.

(149)

Každá žádost o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po zřízení nových výrobních nebo prodejních subjektů) se zasílá Komisi se všemi důležitými informacemi, zejména s informacemi o jakýchkoli změnách činnosti společnosti spojených s výrobou, domácími a vývozními prodeji souvisejícími např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Nařízení bude potom případně pozměněno prostřednictvím aktualizace seznamu společností využívajících individuálních celních sazeb.

(150)

S ohledem na výše uvedená zjištění jsou sazby antidumpingových cel tyto:

(151)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a kritériích, na jejichž základě bylo rozhodnuto doporučit zavedení konečných antidumpingových cel. Byla jim rovněž poskytnuta doba potřebná k tomu, aby se k těmto informacím vyjádřily. Ústní a písemná vyjádření, která strany předložily, byla důkladně zvážena a v případě potřeby byly závěry příslušným způsobem upraveny. Všechny strany obdržely podrobné odpovědi na vyjádření, která předložily.

(152)

Čtyři vyvážející výrobci, kterým bylo uděleno individuální zacházení, uvedli, že nabídnou cenový závazek, avšak ve stanovených lhůtách podle čl. 8 odst. 2 základního nařízení nepředložili dostatečně odůvodněnou nabídku závazku. Komise proto nemohla žádné nabídky závazku přijmout. Nicméně vhledem k tomu, jak je daný problém pro zúčastněné hospodářské subjekty (převážně malé a střední podniky) složitý, a vzhledem k tomu, že konečnému poskytnutí informací nepředcházelo předběžné poskytnutí informací, se Rada domnívá, že by jim výjimečně mělo být povoleno své nabídky závazků dopracovat mimo výše uvedenou lhůtu.

(153)

Čínské orgány rovněž požádaly, aby se uvážila možnost nalézt srovnatelné řešení pro četné spolupracující čínské vyvážející výrobce, kterých se dané řízení týká, tak jako tomu bylo v případě čtyř vyvážejících výrobců uvedených v předchozím bodě odůvodnění. Pokud se v návaznosti na diskusi k tomu účelu zjistí, že je vhodné upravit formu opatření jiným způsobem než přijmutím závazků, bude co možná nejrychleji proveden prozatímní přezkum,