(ES) č. 713/2005Nařízení Komise (ES) č. 713/2005 ze dne 10. května 2005 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu určitých širokospektrých antibiotik pocházejících z Indie

Publikováno: Úř. věst. L 121, 13.5.2005, s. 1-45 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. května 2005 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 14. května 2005 Nabývá účinnosti: 14. května 2005
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 14. května 2010
Konsolidované znění předpisu s účinností od 30. listopadu 2008

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 713/2005

ze dne 10. května 2005

o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu určitých širokospektrých antibiotik pocházejících z Indie

(Úř. věst. L 121, 13.5.2005, p.1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1176/2008 ze dne 27. listopadu 2008,

  L 319

1

29.11.2008




▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 713/2005

ze dne 10. května 2005

o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu určitých širokospektrých antibiotik pocházejících z Indie



RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství ( 1 ) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na články 18 a 19 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:POSTUPPředchozí šetření a stávající opatření

(1)

Rada uložila nařízením (ES) č. 2164/98 ( 2 ) konečné vyrovnávací clo z dovozu určitých širokospektrých antibiotik, jmenovitě trihydrátu amoxicilinu, trihydrátu ampicilinu a cefalexinu, které nejsou v odměřených dávkách nebo upravené ve formě nebo v balení pro drobný prodej (dále jen „dotyčný výrobek“), kódů KN ex294110 10, ex294110 20 a ex294190 00, pocházejících z Indie. Opatření měla formu valorického cla v rozmezí 0 % až 12 % uloženého na dovozy jednotlivě jmenovaných vývozců se zbytkovou celní sazbou 14,6 % uloženou na dovozy ostatních vývozců.

Žádost o kombinovaný přezkum opatření před pozbytím platnosti a prozatímní přezkum

(2)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti ( 3 ) platných konečných opatření obdržela Komise od výrobců ve spojení vyrábějících obdobný výrobek ve Společenství, společnosti Sandoz GmbH, Rakousko a společnosti Sandoz Industrial Products S.A., Španělsko (dále jen „žadatelé“), žádost o zahájení kombinovaného přezkumu opatření před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu nařízení (ES) č. 2164/98 podle čl. 18 odst. 2 a čl. 19 odst. 2 základního nařízení. Žadatelé představují podstatnou část, v tomto případě více než 40 %, celkové výroby určitých širokospektrých antibiotik ve Společenství.

(3)

Žádost byla podána na základě tvrzení, že pozbude-li opatření platnosti, subvence a újma působená výrobnímu odvětví Společenství zřejmě přetrvají nebo se obnoví a že úroveň platných opatření údajně není přiměřená pro vyrovnání subvencí, které tuto újmu působí.

(4)

Před zahájením kombinovaného přezkumu opatření před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu a v souladu s čl. 22 odst. 1 a čl. 10 odst. 9 základního nařízení upozornila Komise vládu Indie (dále jen „VI“), že obdržela náležitě doloženou žádost o přezkum. VI byla přizvána ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci s ohledem na obsah žádosti a dospět k vzájemně přijatelnému řešení. VI pozvání Komise ke konzultacím odmítla.

Zahájení kombinovaného přezkumu opatření před pozbytím platnosti a prozatímního přezkumu

(5)

Komise prozkoumala důkazy předložené žadateli a shledala je dostatečnými pro odůvodněné zahájení přezkumu v souladu s ustanoveními čl. 18 odst. 2 a čl. 19 odst. 2 základního nařízení. Po konzultaci s poradním výborem zahájila Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ( 4 ) kombinovaný přezkum opatření před pozbytím platnosti a prozatímní přezkum nařízení Rady (ES) č. 2164/98.

Období šetření

(6)

Šetření probíhalo od 1. dubna 2002 do 31. března 2003 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání vývoje v souvislosti s újmou probíhalo v období od 1. ledna 1999 do konce období přezkumného šetření (dále jen „zvažované období“).

Strany dotčené šetřením

(7)

Komise o zahájení šetření oficiálně informovala žadatele, jiné známé výrobce ve Společenství, vyvážející výrobce, dovozce, dodavatele výrobců, uživatele a VI. Účastnící řízení měli možnost písemně předložit své stanovisko a vyžádat si slyšení. Písemné a ústní připomínky předložené účastníky byly zváženy a popřípadě zohledněny.

(8)

Vzhledem k očividně vysokému počtu vyvážejících výrobců dotyčného výrobku v Indii, kteří byli v žádosti jmenováni, bylo pro šetření subvencí zamýšleno využití technik výběru vzorku v souladu s článkem 27 základního nařízení.

(9)

Pouze omezený počet vyvážejících výrobců se však přihlásil a poskytl informace požadované pro výběr vzorku. Proto použití technik výběru vzorku nebylo považováno za nutné.

(10)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám, které se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Odpovědi byly obdrženy od pěti výrobců ve Společenství, sedmi vyvážejících výrobců, jednoho dovozce, dvou dodavatelů výrobců a VI.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila všechny informace, které pokládala za nezbytné pro zjištění subvencování a újmy a pro zjištění, zda je pravděpodobné, že subvence a újma přetrvají nebo se obnoví, a zda by zachování či pozměnění opatření nebylo v rozporu se zájmem Společenství. Inspekce na místě byly uskutečněny v prostorách těchto účastníků řízení:

1. Výrobci ve Společenství

Společnost DSM Anti-Infectives B.V., Delft (Nizozemsko), která také odpověděla na dotazník Komise jménem společnosti DSM Anti-Infectives Deretil S.A., Almeria, (Španělsko) a DSM Anti-Infectives Chemferm S.A., Santa Perpetua de Mogoda, (Španělsko). Tyto tři společnosti jsou dále společně označovány jako „DSM“.

Společnost Sandoz GmbH (dříve Biochemie GmbH), Kundl (Rakousko), která také odpověděla na dotazník Komise jménem společnosti Sandoz Industrial Products S.A. (dříve Biochemie S.A.), Barcelona (Španělsko). Obě společnosti jsou dále společně označovány jako „Sandoz“.

2. Vláda Indie

Ministerstvo obchodu, New Delhi.

3. Vyvážející výrobci v Indii

KDL Biotech Ltd. (dříve Kopran Ltd.), Mumbai,

Orchid Pharmaceuticals and Chemicals Ltd., Chennai,

Nectar Lifesciences Ltd, Chandigarh,

Nestor Pharmaceuticals Ltd, New Delhi,

Ranbaxy Laboratories Ltd, New Delhi,

Torrent Gujarat Biotech Ltd, Ahmedabad,

Surya Pharmaceutical Ltd, Chandigarh.

Poskytnutí informací a připomínky k postupu

(12)

VI a ostatní účastnící řízení byly informovány o zásadních faktech a úvahách, podle kterých bylo zamýšleno navrhnout pokračování opatření. Také jim byla poskytnuta přiměřená doba na vyjádření. Někteří účastníci předložili své připomínky písemně. VI a tři vyvážející výrobci nadto předložili své postoje po poskytnutí informací při slyšeních a následně předložili podání, v nichž shrnuli své postoje. Všechna podání a připomínky byly vzaty náležitě v úvahu, jak je uvedeno níže.

(13)

VI a jeden vyvážející výrobce poukázali po poskytnutí informací během slyšení na to, že žadatelé nevyráběli jeden typ obdobného výrobku, cefalexin, a požadovali, aby bylo šetření, pokud jde o tento typ, anulováno.

(14)

V reakci na uvedené tvrzení je zapotřebí připomenout, že již v původním šetření bylo zjištěno, že všechny typy šetřeného výrobku (viz oddíl B níže) tvoří jedinou kategorii výrobku ( 5 ). Všechny typy spadají do stejné kategorie, jedná se o nerozplněná polosyntetická širokospektrá antibiotika, a mají stejné použití, které spočívá v jejich vložení do hotových dávkovacích forem, které jsou účinné při léčbě různých infekčních chorob. Tudíž vzhledem k tomu, že všechny typy tvoří pro účely tohoto řízení jeden výrobek, který vyrábějí žadatelé, musí být tento argument vyvrácen.

(15)

VI a jeden vyvážející výrobce tvrdili, že odpovědi nedůvěrné povahy, poskytnuté výrobci ve Společenství na dotazník, nebyly dostatečně detailní a nebyly vyplněny v souladu s článkem 29 základního nařízení. Objevila se prohlášení, že nedostatek informací v odpovědích nedůvěrné povahy zbavil spolupracující vývozce účinné možnosti bránit své zájmy s ohledem na analýzu újmy a příčinných souvislostí.

(16)

V této souvislosti by mělo být poznamenáno, že výrobní odvětví Společenství, jak je uvedeno v oddíle E níže, v rámci stávajícího šetření sestává pouze ze dvou účastníků, tj. Sandoz a DSM. Nadto jeden účastník vyrábí pouze trihydrát amoxicilinu a trihydrát ampicilinu, zatímco druhý vyrábí také cefalexin. Tyto konkrétní okolnosti zvýšily vzhledem k výrobnímu odvětví Společenství důvěrnou povahu jistých údajů poskytnutých během šetření. V každém případě spis, do něhož účastníci řízení mohli nahlížet, obsahuje odpovědi nedůvěrné povahy poskytnuté oběma spolupracujícími výrobci ve Společenství, přičemž důvěrné údaje byly poskytnuty v indexované formě za účelem umožnit dostatečné porozumění podstatě informací, které byly předloženy jako důvěrné. Odpovědi nedůvěrné povahy poskytnuté výrobci ve Společenství jsou tedy i nadále považovány za vyhovující ustanovením článku 29 základního nařízení. Nadto je zapotřebí poznamenat, že indexované údaje o újmě, poskytnuté a uvedené v oddíle F tohoto nařízení, poskytly všem účastníkům řízení dostatečně přesný obraz újmy a příčinných souvislostí, aby byli schopni posoudit analýzu a bránit své zájmy.

DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEKDotyčný výrobek

(17)

Výrobek, jehož se týká toto šetření, je totožný s výrobkem, jehož se týkalo nařízení Rady (ES) č. 2164/98, tedy trihydrát amoxicilinu, trihydrát ampicilinu a cefalexin, které nejsou v odměřených dávkách nebo upravené ve formě nebo v balení pro drobný prodej, kódů KN ex294110 10, ex294110 20 a ex294190 00 a pocházející z Indie (dále jen „dotyčný výrobek“).

Obdobný výrobek

(18)

V průběhu slyšení po poskytnutí informací poukázala VI a jeden vyvážející výrobce na fakt, že jeden výrobce ve Společenství během srovnávání dotyčného výrobku s obdobným výrobkem zmínil určité rozdíly ve „stabilitě, čistotě, složení, galenických vlastnostech atd.“ Nadto jediný spolupracující dovozce zmínil rozdíly ohledně rozpustnosti ve vodě.

(19)

Avšak oba výrobky, dotyčný výrobek i obdobný výrobek, musí vyhovovat stejnému mezinárodnímu lékopisu s určitými specifikacemi. Proto, přestože se neshodují ve všech znacích, jsou si velmi podobné, jak je vyžadováno čl. 1 odst. 5 základního nařízení.

(20)

V důsledku toho šetření potvrdilo, že trihydrát amoxicilinu, trihydrát ampicilinu a cefalexin vyráběné a prodávané v rámci Společenství výrobci ve Společenství mají totožné nebo velmi podobné fyzikální znaky a použití jako dotyčný výrobek a jsou tedy výrobkem obdobným v souladu se smyslem čl. 1 odst. 5 základního nařízení.

SUBVENCEÚvod

(21)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum a odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny následující programy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

Celostátní programy

a) program předběžných licencí;

b) program „Duty Entitlement Passbook Scheme“;

c) program zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz;

d) program „Export Promotion Capital Goods“;

e) programy týkající se daně z příjmu,

 program osvobození vývozu od daně z příjmu,

 daňové pobídky pro výzkum a vývoj;

f) program vývozních úvěrů.

(22)

Výše uvedené programy a) až d) vychází ze zákona o zahraničním obchodu (vývoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje VI vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o vývozní a dovozní politice, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Jeden z těchto dokumentů o vývozní a dovozní politice je relevantní pro období přezkumného šetření této věci: pětiletý plán vztahující se k době od 1. dubna 2002 do 31. března 2007 (dále jen politika „EXIM 02-07“). Kromě toho VI také stanoví postupy, jimiž se politika EXIM 02-07 řídí, v publikaci „Příručka postupů – 1. dubna 2002 až 31. března 2007, svazek I.“ (dále jen „PP I 02-07“) ( 6 ). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(23)

Programy týkající se daně z příjmu uvedené výše v písmeni e) vycházejí ze zákona o dani z příjmů z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(24)

Program vývozního úvěru uvedený výše v písmeni f) vychází z paragrafů 21 a 35A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance (dále jen „ICB“) dávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

Regionální programy

(25)

Na základě informací obsažených v žádosti o přezkum a odpovědí na dotazník Komise přezkoumala Komise řadu programů, které jsou údajně prováděny regionálními vládami či orgány určitých indických států.

a) Stát Paňdžáb,

 program státu Paňdžáb týkající se průmyslových pobídek.

 Tento program vychází z kodexu průmyslové politiky a pobídek vlády státu Paňdžáb.

b) Stát Gudžarát,

 program státu Gudžarát týkající se průmyslových pobídek,

 vracení daně z elektřiny.

 První program vychází z politiky státu Gudžarát týkající se průmyslových pobídek, zatímco druhý program vychází z bombajského zákona o dani z elektřiny z roku 1958.

c) Stát Maharaštra,

 souhrnný program pobídek vlády státu Maharaštra (dále jen „VSM“). Tento program vychází z rozhodnutí ministerstva průmyslu, energetiky a práce VSM.

(26)

Jeden program týkající se daně z příjmu (pobídka týkající se daně z příjmu pro výzkum a vývoj) a tři regionální programy (průmyslové pobídky státu Paňdžáb, průmyslové pobídky státu Gudžarát a vracení daně z elektřiny v Gudžarátu) nebyly v žádosti přezkum zmíněny. Komise proto v souladu s čl. 22 odst. 1 a čl. 11 odst. 10 základního nařízení upozornulaa VI na možné rozšíření rozsahu šetření za účelem zahrnout tyto programy. VI byla vyzvána ke konzultacím s cílem vyjasnit faktickou situaci, pokud jde o údajné programy, a dospět k oboustranně přijatelnému řešení. Po těchto konzultacích a při absenci oboustranně přijatelného řešení ve vztahu k těmto čtyřem programům zahrnula Komise tyto programy do šetření případů subvencování.

Obecné připomínky k subvencování po poskytnutí informací

(27)

Dva vyvážející výrobci tvrdili, že program předběžných licencí, program daňových pobídek pro výzkum a vývoj a program vývozních úvěrů by měly být z rozsahu stávajícího šetření vyňaty, protože přezkum by se měl zabývat pouze původně šetřenými programy. V tomto případě tyto tři programy a regionální programy nebyly v průběhu původního šetření šetřeny.

(28)

Příslušná ustanovení základního nařízení týkající se prozatímního přezkumu a přezkumu opatření před pozbytím platnosti nestanoví takto úzký přístup v rámci přezkumných řízení. Například prozatímní přezkum by mohl vést k posílení opatření v souladu s článkem 19 odst. 2 základního nařízení, pokud by stávající opatření nedostačovala k vyrovnání účinku napadnutelných subvencí. Článek 19 odst. 4 základního nařízení dále vyžaduje zkoumat, „zda se okolnosti ohledně subvencí … podstatně změnily“. Proto může prozatímní přezkum týkající se subvencování vést sám o sobě k úplnému přehodnocení rámce subvencování, nikoli pouze původně šetřených programů subvencování, z čehož by mohl mít potenciálně užitek dotyčný výrobek. Nadto se přezkum opatření před pozbytím platnosti nemusí zaměřovat pouze na původně šetřené programy. Článek 18 odst. 2 základního nařízení odkazuje na „přetrvání nebo obnovení subvencí“ obecně a nikoli na původně šetřené programy subvencí. Přezkumy proto nejsou omezeny na původně šetřené programy, ale vyžadují zjištění stávajícího a budoucího subvencování, včetně programů, které nebyly původně šetřeny. Pouze takový přístup vede k adekvátní analýze faktické situace týkající se subvencování během období přezkumného šetření. Jinak by vlády mohly pravidla týkající se subvencování účinně obcházet jednoduše přejmenováním programu nebo provedením mírných změn jeho struktury. To by mařilo cíl a účel vyrovnávacích opatření, kterým je vyrovnat subvence působící újmu.

Celostátní programyProgram předběžných licencí (dále jen „PPL“)Právní základ

(29)

Detailní popis programu je obsažen v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 politiky EXIM 02-07 a v kapitolách 4.1 až 4.30 v PP I 02-07.

Způsobilost

(30)

PPL sestává z šesti podprogramů, jak je detailněji popsáno v bodě odůvodnění (31). Tyto podprogramy se mimo jiné liší v rozsahu způsobilosti. Výrobci-vývozci a obchodníci-vývozci, kteří jsou „připoutáni“ k pomocným výrobcům, jsou způsobilí pro PPL na fyzický vývoz a PPL na roční potřebu. Výrobci-vývozci poskytující dodávky konečnému vývozci jsou způsobilí pro PPL na dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 politiky EXIM 02-07, jako např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz (dále jen „JOV“), jsou způsobilí pro PPL na domnělý vývoz. A dodavatelé meziproduktů výrobcům-vývozcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podprogramů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

Praktické provádění

(31)

Předběžné licence mohou být vydávány na:

i)

Fyzický vývoz : Toto je hlavní podprogram. Umožňuje bezcelní dovoz vstupních materiálů potřebných k výrobě určitého výsledného výrobku určeného na vývoz. „Fyzický“ v tomto kontextu znamená, že výrobek určený na vývoz musí opustit indické území. Bezcelní dovozní množství a vývozní povinnost zahrnující typ výrobku určeného na vývoz jsou uvedeny v licenci.

ii)

Roční potřebu : Taková licence není spojena s určitým výrobkem určeným na vývoz, ale s širší skupinou výrobků (např. chemické a příbuzné výrobky). Držitel licence je oprávněn – do určité hodnoty stanovené jeho předchozí vývozní činností – bezcelně dovážet jakýkoli vstup potřebný k výrobě jakéhokoli položky spadající do dané skupiny výrobků. Může vyvážet jakýkoli výsledný výrobek spadající do dané skupiny výrobků, který byl vyroben s použitím takového materiálu osvobozeného od cla.

iii)

Dodávky meziproduktů : Tento podprogram pokrývá případy, kdy dva výrobci chtějí vyrábět jeden výrobek určený na vývoz a rozdělí proces výroby. Výrobce-vývozce vyrábí meziprodukt. Smí bezcelně dovážet vstupní materiál a pro tento účel může získat PL na dodávky meziproduktů. Konečný vývozce dokončuje výrobu a je povinen hotový výrobek vyvézt.

iv)

Domnělý vývoz : Tento podprogram umožňuje hlavnímu dodavateli bezcelně dovážet vstupy potřebné k výrobě zboží, které má být prodáno jako „domnělý vývoz“ kategoriím zákazníků uvedeným v odstavci 8.2. písm. b) až f), g), i) a j) v politice EXIM 02-07. Podle VI spadají pod domnělý vývoz transakce, při kterých dodávané zboží neopustí zemi. Za domnělý vývoz je považována celá řada kategorií dodávek za předpokladu, že je zboží vyrobeno v Indii, jako např. dodávky zboží pro JOV nebo pro společnost, která se nachází ve zvláštní ekonomické zóně (dále jen „ZEZ“).

v)

ARO : Držitel PL, který si hodlá opatřit vstupy z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost opatřit si je oproti ARO. V takových případech jsou předběžné licence validovány jako ARO a převedeny na domácího dodavatele při dodávce v nich uvedených položek. Indosace ARO poskytuje domácímu dodavateli výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 politiky EXIM 02-07 (tj. PPL na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrada konečné spotřební daně). V rámci mechanismu ARO jsou daně a cla vraceny dodavateli místo finálnímu vývozci ve formě vrácení/náhrady cla. Vrácení daní/cla je možné v případě domácích vstupů i v případě dovezených vstupů.

vi)

Tuzemský back-to-back akreditiv :

Tento podprogram se opět týká domácích dodávek pro držitele PL. Držitel PL může požádat banku o otevření tuzemského akreditivu ve prospěch domácího dodavatele. Na licenci na přímý dovoz bude banka započítávat pouze hodnotu a množství položek opatřených z domácích zdrojů místo z dovozu. Domácí dodavatel bude mít nárok na výhody domnělého vývozu, jak je uvedeno v odstavci 8.3 politiky EXIM 02-07 (tj. PPL na dodávky meziproduktů/domnělý vývoz, vrácení cla při domnělém vývozu a náhrady konečné spotřební daně).

Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření získali spolupracující vývozci pouze úlevy spadající pod čtyři podprogramy vztahující se k dotyčnému výrobku, tj. i) PPL na fyzický vývoz, ii) PPL na roční potřebu, iii) PPL na dodávky meziproduktů jako dodavatel konečnému vývozci a iv) PPL na domnělý vývoz jako dodavatel JOV/jednotkám v ZEZ. Tudíž není nezbytné zjišťovat napadnutelnost v) programu ARO a vi) programu těsně následujícího tuzemského akreditivu.

(32)

Pro účely ověření indickými úřady je držitel licence ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití dováženého zboží v rámci licence“ ve stanoveném formátu (kapitola 4.30 a dodatek 18 PP I 02-07), tj. registr skutečné spotřeby (dále jen „registr podle dodatku 18“).

(33)

U podprogramů i), iii) a iv) uvedené výše v bodě odůvodnění (31), jsou bezcelní dovozní množství i vývozní povinnost (včetně domnělého vývozu) stanoveny, pokud jde o množství a hodnotu, VI a zaznamenány na licenci. Kromě toho musí být v době dovozu a vývozu odpovídající transakce zaznamenány na licenci státními úředníky. Objem dovozů povolených v rámci tohoto programu je určen VI na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen „SNVV“). SNVV existují pro většinu výrobků včetně dotyčného výrobku a jsou zveřejněny v PP II 02-07.

(34)

V případě podprogramu ii) uvedeného výše v bodě odůvodnění (31) (PPL na roční potřebu) je na licenci zaznamenána pouze hodnota bezcelního dovozního množství. Držitel licence je povinen „zachovat spojitost mezi dováženými vstupy a výsledným výrobkem“ (odst. 4.24A písm. c) PP II 02-07).

(35)

Dovážené vstupní materiály jsou nepřenosné a musí být použity k výrobě výsledného vyváženého výrobku. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (18 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o 6 měsíců). V případě PPL na roční potřebu není prodloužení lhůty povoleno.

(36)

V průběhu přezkumného šetření bylo zjištěno, že množství vstupního materiálu dovezeného spolupracujícími vývozci podle bezcelního dovozního množství na základě SNVV bezcelně v rámci různých podprogramů překročilo množství materiálu nutného k výrobě referenčního množství výsledného vyváženého výrobku. SNVV týkající se dotyčného výrobku tedy nebyly přesné. Mimoto v období přezkumného šetření žádný ze spolupracujících vývozců nevedl řádný registr skutečné spotřeby, který by vycházel z reálné spotřeby. Ve čtyřech případech nebyl registr veden vůbec i přes zákonnou povinnost ho vést (viz bod odůvodnění (32) výše). Ve dvou případech nebyla společnostmi registrována žádná skutečná spotřeba. Ani šetření vývozci, ani VI nebyli schopni prokázat, že osvobození od dovozního cla nevedlo k nadměrné úlevě.

Připomínky po poskytnutí informací

(37)

VI a pět spolupracujících vývozců předložili připomínky k PPL. Tvrdili, že PPL funguje jako povolený systém navracení nebo navracení u náhradních vstupů, který se údajně podobá systému aktivního zušlechťovacího styku ES a pro který existuje systém ověřování v souladu s ustanoveními příloh I, II a III základního nařízení, přičemž účelem tohoto systému ověřování je monitorování spojitosti mezi bezcelně dováženými vstupy a výslednými vyváženými výrobky. VI a dva vývozci dále tvrdili, vyrovnávací opatření, by se mohla vztahovat pouze na nadměrnou úlevu cla. Pokud jde o ověřovací systém, tvrdili, že stávající systém je adekvátní. V této souvislosti poukazovali na množství ověřovacích prvků, které má VI pro takové ověřování k dispozici, včetně: SNVV, informací o množství z dovozních a vývozních dokumentů, registru celních kaucí složených při dovozu a vývozu v rámci PPL, registru spotřeby, knihy Duty Entitlement Export Certification (dále jen kniha „DEEC“), ověření náhrad po uskutečnění dovozu a vývozu, doplňkové kontroly uplatňované indickými úřady v souvislosti se správou spotřebních daní a cel, pravidelné audity a soudní stíhání v případě „zneužití“. VI a jeden vývozce však připustili, že SNVV mohou „snížit objem toho, co je spotřebováno ve skutečnosti“. Nadto žádný z vývozců nepředložil dostatečný důkaz naplňování povinnosti vést registr skutečné spotřeby podle uložený politikou EXIM. Dva vývozci dále tvrdili, že vyšetřující úřad měl vypočítat nadměrnou úlevu sám. Dále se vyskytla tvrzení, že ES je vázáno výsledky předchozích šetření a nemůže tedy vůči PPL přijímat vyrovnávací opatření. Jeden vývozce předložil po slyšení následujícím po poskytnutí informací výpočet nadměrně vráceného cla.

Závěr

(38)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek VI, která poskytla zvýhodnění šetřeným vývozcům.

(39)

Nadto PPL na fyzický vývoz, PPL na roční potřebu a PPL na dodávky meziproduktů jasně právně závisí na vývozní výkonnosti a tudíž se má za to, že jsou specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost získat v rámci těchto programů žádné výhody.

(40)

PPL na domnělý vývoz je v režimech tohoto případu fakticky závislý na vývozní výkonnosti. Byl použit pouze jednou společností v menším rozsahu a pouze v rámci dodávek pro JOV nebo jednotky v ZEZ; obě kategorie jsou uvedeny v odstavci 8.2 písm. b) politiky EXIM 02-07. Tato společnost uvedla, že její zákazníci nakonec dotyčný výrobek vyvezli. Cílem JOV/ZEZ je vývoz, jak je uvedeno v odstavci 6.1 politiky EXIM 02-07. Domácí dodavatel tedy získává výhody v rámci PPL na domnělý vývoz, protože VI očekává výnosy z vývozu následně obdržené vývozcem nacházejícím se v JOV/ZEZ. Podle článku 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení se subvence považuje za závislou na vývozu, pokud se prokáže, že poskytnutí subvence, ačkoliv není právně závislé na vývozní výkonnosti, je ve skutečnosti vázáno na současný nebo očekávaný vývoz nebo výnosy z vývozu.

(41)

Žádný z těchto čtyř podprogramů použitých v rámci tohoto případu nemůže být považován za přípustný systém navracení či systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Toto zjištění bylo potvrzeno po pečlivém posouzení podání následujících po poskytnutí informací. Nejsou v souladu s přísnými pravidly stanovenými v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. VI neuplatnulaa účinně svůj ověřovací systém nebo postup za účelem potvrzení, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě programů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). SNVV týkající se dotyčného výrobku nebyly dostatečně přesné. Toto zjištění nezměnila žádná připomínka předložená po poskytnutí informací. Naopak i VI připustila, že SNVV byly nepřesné. Je tedy potvrzeno, že SNVV nemohou být samy o sobě považovány za ověřovací systém skutečné spotřeby, protože tyto nadměrně velkorysé standardní normy neumožňují VI ověřovat s dostatečnou přesností, jaké množství vstupů jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku. Navíc VI neprovedla účinnou kontrolu založenou na řádně vedeném registru skutečné spotřeby (dále jen „registr podle dodatku 18“). Nadto neprovedla VI další přezkoumání založené na skutečných vstupech, přestože by takové přezkoumání bylo při absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému zpravidla nutné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení), ani neprokázala, že neexistovaly nadměrné úlevy. Údajná srovnatelnost PPL se systémem aktivního zušlechťovacího styku ES je irelevantní, protože systém ES není předmětem stávajícího šetření.

(42)

Ostatní ověřovací prvky zmíněné při poskytnutí informací již buď neexistují (kniha DEEC byla politikou EXIM 02-07 zrušena) nebo zjevně při absenci účinné kontroly registrů skutečné spotřeby vycházejí z nadměrně velkorysých norem SNVV, což není postačující (informace o vývozních a dovozních dokumentech, registr celních kaucí, kontrola náhrad v rámci PPL). Zprávy indických úřadů o auditech týkajících se šetřených vyvážejících výrobců nebyly předloženy.

(43)

Jelikož PPL nebyl nikdy v minulosti analyzován na základě faktů srovnatelných s fakty zjištěnými v rámci stávajícího šetření, zejména z pohledu nepřesnosti norem SNVV týkajících se dotyčného výrobku, neexistuje žádný závazný precedent, který by bránula napadnutí tohoto programu.

(44)

Tyto čtyři podprogramy jsou tedy napadnutelné.

Výpočet výše subvence

(45)

Při neexistenci povoleného systému navracení nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V rozporu s podáními učiněnými VI a dvěma vývozci nestanoví základní nařízení pouze vyrovnání „nadměrného“ promíjení poplatků. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I bodu i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrné vrácení cla za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že bude zjištěna absence adekvátního monitorovacího procesu, výše uvedenou výjimku pro programy navracení nelze použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v přílohách II části II a III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle článku 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí tento orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému. Dále by mělo být poznamenáno, že další přezkoumání ze strany indických úřadů při neexistenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému musí být provedeno včas, tj. při šetření týkajícím se uložení vyrovnávacího cla zpravidla před ověřením na místě. Výpočet nadměrného vrácení cla předložený jedním z vývozců po poskytnutí informací nebyl předložen včas, ani nebyl vypracován VI. Tudíž na něj nebude brán ohled.

(46)

Výše subvencí pro vývozce, kteří využili PPL, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci zmíněných čtyř podprogramů pro dotyčný výrobek během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v 31. bodě odůvodnění (čitatel). V souladu s článkem 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s článkem 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat dotyčného výrobku během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(47)

Během období přezkumného šetření využívalo výhod tohoto programu šest společností a získalo subvence mezi 22,0 % a 25,8 % (viz tabulka v bodě odůvodnění (154) níže).

Program Duty Entitlement Passbook (dále jen „DEPBS“)Právní základ

(48)

Detailní popis DEPBS je obsažen v odstavci 4.3 politiky EXIM 02-07 a v kapitole 4 PP I 02-07.

Způsobilost

(49)

Pro tento program je způsobilý kterýkoli výrobce-vývozce nebo obchodník- vývozce.

Praktické provádění DEPBS

(50)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry DEPBS, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto programu. Tyto sazby DEPBS byly stanoveny indickými úřady na většinu výrobků včetně dotyčného výrobku. Jsou stanoveny na základě SNVV a berou v úvahu předpokládaný dovozní podíl vstupů ve vyváženém výrobku a daňové zatížení předpokládaného dovozu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno či nikoli.

(51)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto programu, musí vyvážet. V čase vývozní transakce musí vývozce podat úřadům v Indii oznámení, že probíhá vývoz v rámci DEPBS. Aby mohlo být zboží vyvezeno, indické celní úřady vydají během postupu odeslání vývozní přepravní doklad. Tento dokument obsahuje mimo jiné výši úvěru DEPBS, který má být poskytnut pro tuto vývozní transakci. V tomto okamžiku vývozce zná výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je VI povinna poskytnout úvěr DEPBS. Příslušná sazba DEPBS pro výpočet výše výhody je sazba, která je použita v okamžiku podání vývozní deklarace. Tudíž neexistuje možnost pro pozdější změnu úrovně výhody.

(52)

Také bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry DEPBS při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány v obchodních účtech na základě časového rozlišení jako příjem.

(53)

Takové úvěry mohou být použity k zaplacení cla u následných dovozů jakéhokoliv volně dováženého zboží s výjimkou výrobních statků. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje) nebo použito jinak.

(54)

Úvěry DEPBS jsou volně přenosné a jsou platné po dobu 12 měsíců od data vydání.

(55)

Žádost o úvěry DEPBS může pokrývat až 25 vývozních transakcí a v případě elektronické žádosti neomezený počet vývozních transakcí. Fakticky neexistují konečné termíny pro podání žádosti o úvěry DEPBS, protože časová období zmíněná v kapitole 4.47 PP I 02-07 počínají vždy nejnovější vývozní transakcí uvedenou v dané žádosti o DEPBS.

Připomínky po poskytnutí informací

(56)

Při poskytnutí informací uvedli tři vývozci, kteří čerpali výhody podle tohoto programu, připomínky k analýze DEPBS, jak je uvedena výše. Prohlásili, že i) v rozporu s nálezy v bodech odůvodnění (53) a (59) musí být materiály dovážené na základě DEPBS údajně použity k výrobě pro vývoz a úvěr DEPBS může být údajně obdržen pouze v případě, že je vyváženo zboží, jehož vstupní materiály jsou zatíženy dovozním clem, ii) nová metodika výpočtu výše napadnutelných subvencí (důraz na vývozní transakci, viz níže bod odůvodnění (61) až (62)) by se neměla použít, protože výhoda je údajně poskytnuta pouze při využití úvěru a z důvodu, že nový přístup se diskriminačním způsobem odklání od dřívějšího precedentu ES, iii) DEPBS by měl být napadnut pouze do takové míry, do jaké byly takové úvěry získány na dotyčný výrobek, a iv) mělo by se zohlednit snížení sazby DEPBS, ke kterému došlo v únoru 2004.

Závěry k DEPBS

(57)

DEPBS poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Úvěr DEPBS je finančním příspěvkem VI, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla a bude tak snižovat výnosy VI z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr DEPBS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(58)

Navíc DEPBS právně závisí na vývozní výkonnosti a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4) písm. a) základního nařízení.

(59)

Tento program nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu článku 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitým vstupním materiálům. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu písm. i) přílohy I a příloh II a III základního nařízení. A v neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody DEPBS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy přesto nárok na výhodu z DEPBS.

(60)

Nebylo tedy zdůvodněno ani tvrzení jednoho vývozce, že materiály dovážené podle tohoto programu musí být použity pro vývozní výrobu, ani tvrzení, že úvěry DEPBS lze získat pouze za podmínky, že použité vstupní materiály podléhají dovoznímu clu. V tomto kontextu by mělo být také poznamenáno, že VI nikdy nenapadla faktický popis DEPBS, jak je stanoven výše. Proto musí být tato tvrzení odmítnuta.

Výpočet výše subvence

(61)

V souladu s čl. 2 odst. 2 a čl. 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a která je zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce podle tohoto programu. V současnosti se musí VI vzdát cla, které představuje finanční příspěvek ve smyslu článku 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jak je uvedeno v bodu odůvodnění (51) výše, jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, který mimo jiné obsahuje výši úvěru DEPBS, který má být udělen pro tuto vývozní transakci, nemá VI volnost rozhodování, zda poskytnout subvenci či nikoliv, a nemá možnost rozhodnout o výši subvence. Jak je také uvedeno výše ve stejném bodu odůvodnění, jakákoli změna sazeb DEPBS mezi skutečným vývozem a vydáním licence DEPBS nemá zpětný vliv na úroveň přiznané výhody. Dále, jak je uvedeno v bodu odůvodnění (52) výše, mohou společnosti v souladu s indickými účetními standardy zaúčtovávat úvěry DEPBS na základě časového rozlišení jako příjem ve stádiu vývozní transakce. A v neposlední řadě díky skutečnosti, že společnost ví, že obdrží subvenci na základě DEPBS i výhody na základě jiných programů, je společnost již ve výhodnější konkurenční pozici, protože může subvence zohlednit prostřednictvím nižších cen.

(62)

Odůvodněním pro zavedení vyrovnávacího cla je tedy napravení nekalých obchodních praktik založených na nezákonné konkurenční výhodě. Ve světle výše uvedeného se považuje za vhodné vyhodnotit výhodu plynoucí z DEPBS jako součet úvěrů získaných pro všechny vývozní transakce realizované podle tohoto programu v průběhu období šetření.

(63)

Připomínky k poskytnutí informací nevedly k revizi tohoto přístupu k výpočtu. Nová metodika již byla použita v nedávné minulosti Evropským společenstvím například v souvislosti s případem sad uhlíkových elektrod ( 7 ). Kromě toho principy právní určitosti a legitimních očekávání nebrání takové změně metodiky. Za prvé nový přístup nevede k úplnému přehodnocení programu, který byl vždy napadnutelný. Týká se pouze výpočtu výše subvence za účelem její těsnější vazby na faktickou situaci v průběhu daného období šetření. Za druhé je tento přístup mimo jiné důsledkem skutečností zjištěných Komisí v průběhu nedávných šetření, např. zaúčtovávání úvěrů DEPBS na základě časového rozlišení podle indických účetních standardů a fakticky neexistující konečné termíny pro žádost o takové úvěry podle politiky EXIM. Připomínky k poskytnutí informací dále potvrdily, že v okamžiku vývozní transakce realizované podle tohoto programu získal vývozce neodvolatelné právo na úvěry DEPBS. Takový okamžik je však rozhodující pro stanovení poskytnutí výhody, jak je uvedeno výše v bodě výčtu (61), nikoli následné využití, protože vývozce s takto přiznaným právem „je na tom již finančně lépe“.

(64)

Oproti tvrzení některých vyvážejících výrobců bylo při stanovení výše napadnutelného úvěru DEPBS nutno vzít v úvahu i úvěr DEPBS generovaný vývozem jiného výrobku než dotyčného výrobku. Podle DEPBS neexistuje žádný závazek, který omezuje využití úvěrů pro bezcelní dovoz vstupního materiálu vázaného na specifický výrobek. Naopak, úvěry DEPBS jsou volně přenosné, lze je dokonce prodat a využít pro dovozy jakéhokoli zboží, které lze dovézt bez omezení (vstupní materiály dotyčného výrobku patří do této kategorie) s výjimkou výrobních statků. V důsledku toho může dotyčný výrobek čerpat výhody ze všech generovaných úvěrů DEPBS.

(65)

Navíc snížení sazby DEPBS následně po období přezkumného šetření nemůže být vzato v úvahu, protože čl. 11 odst. 1 základního nařízení stanoví, že k informacím, které se týkají pozdějšího období, se zpravidla nepřihlíží. Kromě toho neexistuje záruka, že VI nezvýší sazby DEPBS v budoucnosti.

(66)

V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly v souladu s čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy, aby byla získána subvence, odečteny z takto zjištěných úvěrů, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s článkem 7 odst. 2 základního nařízení byla celková výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Z tohoto programu čerpalo výhody v průběhu období přezkumného šetření pět společností, které získaly subvence ve výši 3,2 % až 8,0 % (viz tabulka v bodu odůvodnění (154) níže).

Program jednotek orientovaných na vývoz (dále jen „JOV“)/Program zvláštních ekonomických zón (dále jen „ZEZ“)Právní základ

(67)

Informace o těchto programech jsou obsaženy v kapitolách 6 (JOV) a 7 (ZEZ) politiky EXIM 02-07 a PP I 02-07.

Eligibility

(68)

S výjimkou společností, které jsou pouze obchodníky, mohou všechny podniky, které v zásadě vyvážejí celou svou produkci zboží nebo služeb, být pokládány za ZEZ nebo JOV. Na rozdíl od služeb a zemědělství však podniky v průmyslových odvětvích musí splnit minimální limit základních prostředků (10 miliónů indických rupií), aby byly způsobilé jako JOV.

Praktické provádění

(69)

Program ZEZ je následníkem dřívějšího programu vývozních zpracovatelských zón (dále jen „VZZ“). ZEZ jsou specificky ohraničené bezcelní enklávy a jsou podle politiky EXIM 02-07 považovány za cizí území pro účely obchodních operací, cel a daní. V provozu je již 14 ZEZ a zřízení dalších 13 ZEZ bylo schváleno indickými úřady.

(70)

Na druhé straně JOV jsou geograficky pružnější a lze je zřídit kdekoli v Indii. Tento program je doplňkem programu ZEZ.

(71)

Žádost o status JOV nebo ZEZ musí zahrnovat informace pro období příštích pěti let, mimo jiné o plánovaných výrobních množstvích, plánované hodnotě vývozu, požadavcích dovozu a požadavcích na domácí zdroje. Pokud úřady akceptují žádost společnosti, budou společnosti oznámeny podmínky připojené k akceptaci. Dohoda o uznání společnosti jako ZEZ/JOV je platná na období pět let. Tato dohoda může být obnovena na další období.

(72)

Určujícím závazkem JOV nebo ZEZ, jak je stanoven v politice EXIM 02-07, je dosáhnout čistých devizových příjmů (dále jen „ČDP“), tj. v referenčním období (5 let) musí být celková hodnota vývozů vyšší než celková hodnota dovezeného zboží.

(73)

JOV/jednotky ZEZ mají právo na následující úlevy:

i) prominutí dovozních poplatků u všech typů zboží (včetně výrobních statků, surovin, a spotřebního materiálu) nutných pro produkci, výrobu, zpracování nebo v souvislosti s nimi,

ii) prominutí spotřební daně u zboží nakoupeného z domácích zdrojů,

iii) náhrada centrální daně z prodeje zaplacené ze zboží opatřeného z místních zdrojů,

iv) možnost prodat část produkce na domácím trhu při zaplacení příslušného cla z hotového výrobku jako výjimka obecného požadavku vyvézt celou produkci,

v) prominutí daně z příjmu běžně splatné ze zisků realizovaných z vývozních prodejů v souladu s paragrafem 10A nebo paragrafem 10B zákona o dani z příjmu po dobu 10 let po zahájení své činnosti, avšak nejdéle do roku 2010,

vi) možnost zahraničního vlastnictví kapitálu až do výše 100 %.

(74)

I když jsou úlevy z obou programů většinou srovnatelné, existují některé rozdíly. Například JOV může získat 50 % slevu ze cla splatného z prodeje na domácím trhu (prodej ve vnitrostátní celní oblasti), zatímco v ZEZ je splatných 100 % cla z takového prodeje. Jednotka JOV může prodat až 50 % svého obratu na domácím trhu při této snížené sazbě.

(75)

Jednotky působící v rámci těchto programů jsou vázány dohledem celních úředníků v souladu s paragrafem 65 celního zákona.

(76)

Ze zákona musí vést ve stanoveném formátu řádnou evidenci všech dovozů, spotřeby a využití veškerých dovezených materiálů a uskutečněných vývozů. Tyto doklady by měly být pravidelně předkládány podle potřeby příslušným orgánům (dále jen „čtvrtletní a roční zprávy“).

(77)

Podle odstavce 10.2 dodatku 14-I a odstavce 13.2 dodatku 14-II PP I 02-07 však „není vyžadováno, aby [JOV nebo jednotka ZEZ] určovaly vzájemný vztah mezi každou zásilkou dovozu a příslušným vývozem, převody na jiné jednotky, prodejem v rámci vnitrostátní celní oblasti nebo zásobami“.

(78)

Údaje o prodeji na domácím trhu jsou odesílány a evidovány na základě autocertifikace. Proces odesílání vývozních zásilek JOV probíhá pod dohledem pracovníka celního/finančního úřadu, který má stálé místo v JOV. Společnost musí nahradit VI mzdu takového stále celního pracovníka.

(79)

„Veškeré aktivity jednotek ZEZ v dané zóně, pokud není stanoveno jinak, včetně vývozu a zpětného dovozu zboží probíhají postupem autocertifikace“, jak uvádí odstavec 29 dodatku 14-II PP I 02-07. Nedochází tedy k žádným rutinním kontrolám vývozních zásilek jednotky ZEZ celními orgány.

(80)

V současném případě byla použita JOV jedním ze spolupracujících vývozců. Vzhledem k tomu, že ZEZ použita nebyla, není proto nutné analyzovat možnost napadnutelnosti tohoto programu. Spolupracující vývozce, který použil JOV, použil tento program na dovoz surovin a výrobních statků bez dovozního cla, aby nakoupil zboží na domácím trhu bez spotřební daně a aby dosáhl vrácení daně z prodeje a prodal část své produkce na domácím trhu. Využil tak všech výhod popsaných v bodu odůvodnění (73) výše podle i) až iv). Dotčený vývozce rovněž využil výhod podle ustanovení o prominutí daně z příjmu JOV. Protože však toto prominutí daně z příjmu spadá do programu prominutí daně z příjmu, který je obecně přístupnější, je jeho analýza uvedena v bodech odůvodnění (117) a (118) níže.

Připomínky po poskytnutí informací

(81)

Po poskytnutí informací tvrdil jeden vyvážející výrobce, že program JOV by měl být napadnut, pokud vůbec, jen do té míry, do jaké clo z domácího prodeje plně nepokrývá částku prominutého dovozního cla ze vstupních materiálů používaných pro produkci prodávanou na domácím trhu (dále jen „nadměrná úleva“). Stanovisko tohoto vývozce je, že pokud jde o JOV, která se údajně podobá aktivnímu zušlechťovacímu styku ES, existuje systém ověřování v souladu s ustanoveními příloh I, II a III základního nařízení. Za tímto účelem tvrdil, že korelace podle zásilky vstupních materiálů a výsledné produkce na vývoz není indickými úřady vyžadována (viz bod odůvodnění (77)), protože to není povinné podle základního nařízení nebo Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále jen „DSVO“) pro řádný systém ověřování. Kromě toho se vývozce odvolával na interní systém správy šarží, který poskytuje informace o souvislosti mezi vstupy a výstupy. Tento vývozce dále poukázal na to, že jeho prodej na domácím trhu představoval méně než 5 % jeho prodeje v šetřeném období. Tvrdil také, že pravidelné hodnocení měsíčních přiznání daně z prodeje prováděné VI je dostatečné pro splnění ověřovacích norem stanovených základním nařízením.

(82)

Dále tvrdil, že i) pro účely výpočtu by se neměla brát částka surovin dovezených v období přezkumného šetření, jak je uvedeno v bodě odůvodnění 19 výroční zprávy této JOV, nýbrž částka surovin spotřebovaných v průběhu tohoto období, jak je uvedeno v bodu 20 této zprávy, a ii) období, pro které má být zjištěno ušetřené clo z dovozu výrobních statků, by mělo být založeno na době amortizace specifické pro společnost a nikoli na základě průměrné doby amortizace pro všechny spolupracující vyvážející výrobce. Dále tvrdil, že připočtený úrok (komerční sazba převládající v Indii v průběhu období šetření) by měl být snížen na váženou průměrnou sazbu v době založení této JOV v průběhu období přezkumného šetření.

Závěry k JOV

(83)

Osvobození JOV od dvou typů dovozního cla (dále jen „základní clo“ a „speciální dodatečné clo“) a vrácení daně z prodeje jsou finančními příspěvky VI ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Výnos vlády, který by jinak byl splatný, kdyby tento program neexistoval, je ušlým výnosem a tedy navíc poskytnutím výhody JOV ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení, protože JOV ušetřila likviditu tím, že nemusela zaplatit obvykle splatné clo a dosáhla vrácení daně z prodeje.

(84)

Osvobození od spotřební daně a jejího ekvivalentu dovozního cla (dále jen „dodatečné clo“), však nevede k ušlému příjmu, který by byl jinak splatný. Spotřební daň a dodatečné clo, pokud by byly zaplaceny, mohly být použity jako úvěr pro vlastní budoucí celní závazky (tzv. mechanismus „CENVAT“, mechanismus centralizované DPH). Proto tato cla nejsou konečná. Při úvěru „CENVAT“ je konečné clo uplatněno jen z přidané hodnoty, nikoli ze vstupních materiálů.

(85)

Pouze prominutí základního cla, speciálního dodatečného cla a vrácení daně z prodeje tedy zakládají subvence ve smyslu článku 2 základního nařízení. Právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto jsou považovány za specifické a napadnutelné podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Vývozní cíl JOV, jak je uvedeno v odstavci 6.1 politiky EXIM 02-07, je nutnou podmínkou k získání pobídek.

(86)

Dále v rozporu s tvrzením jednoho vývozce nemohou být tyto subvence považovány za povolené systémy navracení cla nebo navracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovují přísným pravidlům stanoveným v příloze I (písmena h) a i)), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Údajná srovnatelnost JOV se režimem aktivního zušlechťovacího styku ES je v tomto kontextu irelevantní, protože systém ES není předmětem tohoto šetření.

(87)

Jsou-li ustanovení o vrácení daně z prodeje a osvobození od dovozního cla používána pro nákup výrobních statků, nejsou již v souladu s pravidly pro povolené systémy navracení, protože toto zboží se nespotřebovává ve výrobním procesu, jak požaduje příloha I písmeno h) (vrácení daně z prodeje) a i) (prominutí dovozního cla). Vývozce se ohradil proti této analýze a argumentoval, že protože výrobní statky jsou nezbytné pro výrobu, nemohou být samy vyňaty z jakéhokoli povoleného systému navracení cla. Tato úvaha však není reflektována v jasné formulaci přílohy I písmene h) a i), výrobní statky se používají pro výrobu, avšak nejsou při ní spotřebovány. Proto se tento argument odmítá.

(88)

Kromě toho a také s ohledem na ostatní výhody plynoucí z tohoto programu přes pečlivé zkoumání tvrzení tohoto vývozce bylo potvrzeno, že VI nemá účinný ověřovací systém nebo postup pro potvrzení, zda a v jakých množstvích byly vstupní materiály, na jejichž opatření se nevztahovalo clo nebo daň z prodeje, spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě programů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2) základního nařízení).

(89)

JOV může prodat významné množství své výroby, až 50 % svého ročního obratu na domácím trhu. Proto ze zákona neexistuje žádná povinnost vyvézt celkové množství vyrobených výsledných výrobků. Navíc v důsledku postupu autocertifikace dochází k těmto domácím transakcím bez dohledu státních úřadů. V důsledku toho nepodléhá celní území JOV, alespoň částečně, fyzické kontrole indických úřadů. To však zvyšuje význam dalších ověřovacích prvků, zejména kontroly souvislosti mezi bezcelními dovozy vstupních materiálů a výslednými vývozními výrobky, aby se kvalifikovaly jako ověřovací systém navracení cla u náhradních vstupů. Zjistilo se, že subjekt JOV až do stávajícího šetření neprodal na domácím trhu 50 %, ale pouze 5 % svého ročního obratu v průběhu OŠ. To ale nemá žádný dopad na obecnější hodnocení adekvátnosti existujícího ověřovacího systému.

(90)

Pokud jde o další zavedené ověřovací kroky, mělo by se připomenout, jak bylo zmíněno výše v bodě odůvodnění (77) a potvrzeno tvrzeními vývozce, že JOV je již právně v pozici, kdy v žádném časovém okamžiku není povinna korelovat každou dovozní zásilku s cílem odpovídajícího výsledného výrobku. Pouze takové kontroly zásilek by však poskytly indickým úřadům dostatek informací o konečném místě určení vstupů za účelem kontroly, zda osvobození od cla/daně z prodeje nepřevyšuje vstupy pro produkci na vývoz. Měsíční daňová přiznání pro prodej na domácím trhu prováděná na základě vlastního posouzení, která jsou pravidelně hodnocena indickými úřady, nestačí. Interní systémy vedené bez zákonné povinnosti podle politiky EXIM, např. systém správy šarží, také nestačí pro nahrazení takového klíčového požadavku na ověřovací systém pro navracení cla. Navíc ověřovací systém pro navracení cla musí být navržen a vynucován státem a nemělo by být ponechán na uvážení vedení každé individuální dotčené společnosti, zda zavede informační systém. Byly požadovány zprávy o auditech indických úřadů jak od společnosti, tak od VI, ale nebyly poskytnuty, takže neexistuje důkaz o tom, že byly provedeny. Protože indická politika EXIM výslovně nestanoví, že JOV musí evidovat souvislost mezi vstupními materiály a výsledným výrobkem, je potvrzeno, že VI nezavedla žádný účinný kontrolní mechanismus ke stanovení toho, jaké vstupy byly spotřebovány ve vyvážené produkci a v jakých množstvích.

(91)

VI také ani neprovedla další přezkoumání na základě skutečně použitých vstupů, i když by při neexistenci účinného systému ověřování takové přezkoumání obvykle muselo být provedeno (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení), ani neprokázala, že nedošlo k nadměrné úlevě. Mělo by být připomenuto, že takové další přezkoumání musí být při takovém šetření v zásadě dokončeno před inspekcí na místě, aby mohly být závěry inspekce, pokud je považována za vhodnou, založeny na tomto dalším šetření, čl. 11 odst. 8 a čl. 26 odst. 1 základního nařízení.

Výpočet výše subvence

(92)

Obdobně při absenci povoleného systému navracení cla nebo navracení u náhradních vstupů je napadnutelnou výhodou prominutí celkového dovozního cla (základního cla a speciálního dodatečného cla) obvykle splatného při dovozu a také vrácení daně z prodeje, obojí v průběhu období přezkumného šetření.

(93)

Žádost vývozce, aby se brala v úvahu pouze výše ušetřeného cla a daně z prodeje, které byly spojeny se vstupy spotřebovanými v průběhu období přezkumného šetření, byla zamítnuta. K poskytnutí výhody ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení dochází při nákupu vstupních materiálů, na které se nevztahuje clo nebo daň z prodeje, protože v tomto stádiu by tyto poplatky byly obvykle splatné.

Osvobození od dovozního cla (základního cla a speciálního dodatečného cla) a vrácení daně z prodeje u surovin

(94)

Výše subvence pro vývozce, který využil JOV, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základního cla a speciálního dodatečného cla) z dovezených materiálů pro výrobní odvětví, tj. nerozplněná léčiva a meziprodukty, a na základě vrácené daně z prodeje pro toto odvětví, obojí v průběhu období přezkumného šetření. Poplatky nezbytně vynaložené pro získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat vytvořený farmaceutickým odvětvím nerozplněných produktů (dále jen „odvětví“) v průběhu přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Získané rozpětí subvence tudíž činila 29,6 %.

Prominutí dovozního cla (základního cla a speciálního dodatečného cla) u výrobních statků

(95)

Na rozdíl od surovin nejsou výrobní statky fyzicky zabudované do hotového zboží. V souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla výhoda šetřené společnosti vypočtena na základě výše nezaplaceného cla z dovezených výrobních statků rozloženého na dobu odpovídající běžné době amortizace pro takové výrobní statky v odvětví dotyčného výrobku. Pro určení takové běžné doby amortizace byl vypočten vážený průměr dob amortizace používaných všemi spolupracujícími vývozci. Žádost vyšetřované JOV použít dobu amortizace specifickou pro společnost musela být zamítnuta, protože výraz „běžný“ není synonymem pro „individuální“, ale pro „reprezentativní průměr“. Takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, byla upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období pro zohlednění hodnoty výhody v čase a tím stanovení úplné výhody tohoto programu pro příjemce. Částka připočteného úroku byla založena na komerční úrokové sazbě v průběhu období přezkumného šetření v Indii. Žádost vývozce použít jeho nižší průměrnou sazbu nevedla k rozdílu ve výsledku, tj. rozpětí subvence zůstalo stejné. Poplatky nezbytně vynaložené pro získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat vytvořený tímto odvětvím v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Takto získané rozpětí subvence činila 1,3 %.

(96)

Celkové rozpětí subvence v rámci JOV pro dotčenou společnost tedy činí 30,9 %.

Program Export Promotion Capital Goods (dále jen „EPCG“)Právní základ

(97)

Detailní popis EPCG je uveden v kapitole 5 politiky EXIM 02-07 a v kapitole 5 PP I 02-07.

Způsobilost

(98)

Pro tento program jsou způsobilí výrobci-vývozci, obchodníci-vývozci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

Praktické provádění

(99)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je dovoleno společnosti dovážet výrobní statky (nové a od dubna 2003 i použité výrobní statky až 10 let staré) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem VI vydá při požádání a zaplacení poplatku licenci EPCG. Od dubna 2000 program zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % použitelnou na všechny výrobní statky dovezené podle tohoto programu. Do 31. března 2000 se používala efektivní celní sazba ve výši 11 % (včetně příplatku 10 %) a v případě dovozů vysoké hodnoty sazba v nulové výši. Aby byla splněna povinnost vývozu, musí být dovezené výrobní statky využity k výrobě určitého množství zboží na vývoz v průběhu určitého období.

(100)

Držitel licence EPCG může také pořídit výrobní statky z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce výrobních statků využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu tyto výrobní statky. Nebo může domácí výrobce požádat o výhodu domnělého vývozu s ohledem na dodávku výrobních statků držiteli licence EPCG.

Připomínky po poskytnutí informací

(101)

Při poskytnutí informací VI a jeden vyvážející výrobce tvrdili, že i) doba amortizace použitá pro výrobní statky nebyla údajně adekvátně sdělena účastníkům řízení a ii) že nebylo dostatečně stanoveno, proč a do jaké míry byl připočten úrok, aby se došlo k částce napadnutelné subvence.

Závěr k programu EPCG

(102)

Program EPCG poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla zakládá finanční příspěvek od VI, protože tato úleva snižuje příjmy z cla VI, které by byly jinak splatné. Navíc snížení cla poskytuje výhodu vývozci, protože poplatky ušetřené při dovozu zlepšují jeho likviditu.

(103)

Navíc je EPCG právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence nelze získat bez závazku vyvážet. Proto se považuje za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(104)

A konečně tento program nelze považovat za povolený systém navracení cla nebo systém navracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Výrobní statky nejsou zahrnuty do rozsahu takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I, písmeni i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány ve výrobě vyvážených výrobků.

Výpočet výše subvence

(105)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených výrobních statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových výrobních statků ve výrobním odvětví antibiotik. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se reflektovala úplná hodnota výhody v čase. Komerční úroková sazba v průběhu období šetření v Indii byla považována za vhodnou pro tento účel. Nezbytně vynaložené poplatky nutné pro získání subvence byly v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 a 7 odst. 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Výhody z tohoto programu v průběhu období přezkumného šetření čerpaly čtyři společnosti. Získané subvence byly zanedbatelné.

(106)

Vzhledem k tomu, že EPCG v tomto případě nebude napaden, není nutné odpovídat na příslušné připomínky k poskytnutí informací.

Program vývozních úvěrů (dále jen „PVÚ“)Právní základ

(107)

Podrobnosti tohoto programu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku IECD č. 5/04.02.02/2002-03 (vývozní úvěr v cizí měně) a rámcovém oběžníku IECD č. 4/04.02.02/2002-03 (vývozní úvěr v rupiích) Indické centrální banky (dále jen „ICB“), který je určen všem komerčním bankám v Indii.

Způsobilost

(108)

Pro tento program jsou způsobilí výrobci/vývozci a obchodníci/vývozci.

Praktické provádění

(109)

Podle tohoto programu nastavuje ICB povinně maximální úrokové sazby použitelné pro vývozní úvěry, jak v indických rupiích nebo v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci, „aby vývozcům zajistily dostupnost úvěru za mezinárodně konkurenční sazby“. PVÚ se skládá ze dvou podprogramů, programu vývozních úvěru před odesláním (dále jen „balící úvěr“), který pokrývá úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výrobu, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a program vývozního úvěru po odeslání, který zajišťuje půjčky provozního kapitálu za účelem financování vývozních pohledávek. ICB také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru ve prospěch vývozních financí.

(110)

Na základě rámcového oběžníku ICB mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (dále jen „hotovostní úvěry“), které jsou čistě stanoveny za tržních podmínek. V tomto ohledu rámcový oběžník o vývozním úvěru v rupiích poznamenává, že „maximální sazby úroků z úvěrů poskytnutým vývozcům, stanovené v tomto oběžníku, jsou nižší než maximální úrokové sazby z úvěrů běžně účtované jiným dlužníkům a jsou proto v tomto smyslu označeny jako zvýhodňující“. Rozdíl v sazbách se může pro společnosti s dobrým úvěrovým hodnocením snížit. Společnosti s vysokým hodnocením mohou vlastně získat vývozní úvěry a hotovostní úvěry za stejných podmínek.

Připomínky po poskytnutí informací

(111)

Po poskytnutí informací argumentovali dva vývozci, kteří čerpali výhody podle tohoto programu, že PVÚ není napadnutelnou subvencí. Za tím účelem tvrdili, že i) napadnutelná subvence vyžaduje převod veřejných finančních prostředků, ii) sazby pro úvěry PVÚ jsou stanoveny podle tržních podmínek, protože různé komerční banky nabízejí významně odlišné úrokové sazby, a iii) úrokové sazby pro hotovostní úvěry jsou vyšší ve srovnání se sazbami vývozních úvěrů, protože financování vývozu je méně rizikové („provádí se samo“) a v případě vývozních úvěrů v cizích měnách v důsledku údajné nižší inflace volně směnitelných cizích měn ve srovnání s indickou rupií, což mělo údajně dopad na úrokové sazby.

(112)

Dále jeden vývozce tvrdil, a to bez poskytnutí jakéhokoli nového výpočtu rozpětí subvence, že pro účely výpočtu by se měly brát v úvahu sazby jiných bank a nikoliv bank identifikovaných v průběhu inspekce na místě jako bank poskytujících úvěry a že by v každém případě pro srovnání měly být použity pouze nejnižší sazby pro vývozní a hotovostní úvěry. Další vývozce argumentoval bez poskytnutí jakéhokoli důkazu, že výše úvěru by měla být snížena o 25 %, což údajně představuje vlastní kapitál, i když v účetnictví je identifikován jako cizí kapitál.

Závěr k PVÚ

(113)

Za prvé preferenční úrokové sazby úvěru PVÚ stanovené rámcovými oběžníky ICB uvedenými v bodě odůvodnění (107) mohou snížit úrokové náklady vývozce ve srovnání s úrokovými náklady čistě stanovenými tržními podmínkami a poskytují v tomto případě takovému vývozci výhodu ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. K závěru, že byla poskytnuta výhoda, se došlo pouze v případě těch spolupracujících vývozců, u kterých byly tyto rozdíly v sazbách nalezeny. V rozporu s tvrzeními uvedenými výše tyto rozdíly v sazbách nelze vysvětlit čistým tržním chováním komerčních bank. Financování vývozu není samo o sobě bezpečnější než tuzemské financování. Obvykle je vlastně vnímáno jako rizikovější a rozsah požadovaných záruk pro určitý úvěr bez ohledu na předmět financování je čistě komerčním rozhodnutím dané komerční banky. Rozdíly v sazbách s ohledem na různé banky jsou výsledkem metodiky ICB stanovit maximální úvěrové sazby pro každou komerční banku individuálně. Kromě toho, kdyby nebylo rámcových oběžníků ICB, komerční banky by nemusely poskytovat půjčovatelům vývozního financování případně výhodnější úrokové sazby pro vývozní úvěry v cizí měně. Při shrnutí reakce na tato tvrzení by mělo být připomenuto, že cílem rámcových oběžníků ICB je poskytnout financování vývozu za „mezinárodně konkurenční sazby“ a sama ICB považuje sazby vývozních úvěrů za „zvýhodňující“. Za druhé a bez ohledu na skutečnost, že preferenční úvěry v rámci PVÚ jsou poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu iv) základního nařízení. V tomto kontextu by mělo být poznamenáno, že ani čl. 2 odst. 1 bod iv) základního nařízení, ani DSVO nevyžaduje pro zjištění subvence výdej veřejných finančních prostředků, např. odškodnění komerčních bank ze strany VI, ale pouze pokyn vlády vykonávat funkce uvedené v bodech i), ii) nebo iii) čl. 2 odst. 1 základního nařízení. ICB je veřejnoprávním subjektem a spadá tedy pod definici „vláda“, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 3 základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, realizuje cíle veřejné politiky, např. měnovou politiku, a její vedení je jmenováno VI. ICB dává pokyny soukromým subjektům, protože komerční banky jsou vázány uvedenými podmínkami, mimo jiné maximálními stropy úrokových sazeb pro úroky z vývozních úvěrů stanovenými v rámcových oběžnících ICB a ustanoveními ICB, že komerční banky musí poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch vývozního financování. Tato povinnost zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a výkon této funkce se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení. Tato subvence je považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti, viz čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

Výpočet výše subvence

(114)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěr využitý během období přezkumného šetření a částkou, která by byla zaplacena, pokud by byly uplatněny úrokové sazby stejné jako u běžných komerčních úvěrů využitých dotyčnou společností. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový vývozní obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Pozdní požadavek vznesený jedním vývozcem, že výše úvěru, která byla ověřena při inspekci na místě, by měla být snížena o 25 %, neboť sestávala v této míře z vlastních finančních prostředků, což nebylo uvedeno před nebo dokonce během inspekce na místě, byl neopodstatněný, a proto nemůže být akceptován. Co se týče požadavku, aby byly u bank poskytujících úvěry použity nové informace namísto informací poskytnutých při inspekci na místě, musí být toto rovněž zamítnuto, neboť tyto informace nebyly poskytnuty včas a nebyly předmětem ověřování. V každém případě tento vývozce neobhájil své tvrzení, že pouze získal vývozní financování od komerčních bank za nejvýhodnějších podmínek. Výhod v rámci PVÚ využilo šest společností. Získaly subvence až do výše 2,3 %.

Programy daně z příjmuProgram osvobození od daně z vývozních příjmů (dále jen „PODVP“)Paragraf 80HHC zákona o daních z příjmů z roku 1961 (dále jen „ZDP“)

(115)

Bylo zjištěno, že čtyři z šetřených vývozců získali výhodu částečného osvobození od placení daně z příjmu ze zisků nabytých z vývozního prodeje během období přezkumného šetření. Právní základ pro toto osvobození je uveden v paragrafu 80HHC ZDP.

(116)

Toto ustanovení zákona o daních z příjmů bylo zrušeno pro vyměřovací rok 2005–2006 (tj. pro finanční rok od 1. dubna 2004 do 31. března 2005) a dále. V důsledku toho 80HHC ZDP nepřinese žádné výhody žadatelům po 31. březnu 2004. I když čtyři z šetřených vývozců čerpali výhody z tohoto programu během období přezkumného šetření, vzhledem k tomu, že byl tento program zrušen, nebude v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení napadnut.

Paragrafy 10A a 10B ZDP

(117)

Úplné osvobození nově zřízeného podniku v ZEZ, zóně volného obchodu, parku elektronických hardwarových technologií nebo parku softwarových technologií (paragraf 10A ZDP) nebo nově zřízené EOU (paragraf 10B ZDP) od daně z příjmů ze zisků plynoucích z vývozního prodeje během prvních deseti let výroby je dále v platnosti do 31. března 2010.

(118)

Jedna společnost využila během posledních deseti let výhod podle paragrafu 10B ZDP počínaje finančním rokem 1993–1994. Z tohoto důvodu nebude již tato společnost počínaje finančním rokem 2003–2004 způsobilá pro výhody podle paragrafu 10B ZDP. Proto v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení nebude tento program ve stávajícím případě napaden.

Daňové pobídky pro výzkum a vývoj (dále jen „DPVV“)Právní základ

(119)

Podrobný popis DPVV je uveden v paragrafu 35 odst. 2AB ZDP.

Způsobilost

(120)

Pro využívání výhod tohoto programu jsou způsobilé společnosti zabývající se podnikáním v oblasti biotechnologií nebo výrobou léků, farmaceutických výrobků, chemických látek, elektronických zařízení, počítačů a počítačového softwaru, telekomunikačních zařízení, vrtulníků, letadel nebo jakéhokoli jiného zboží nebo věcí, které mohou být oznámeny později.

Praktické provádění

(121)

Pro jakékoli výdaje (kromě nákladů na pozemek nebo budovu) na zařízení pro vnitropodnikový výzkum a vývoj schválené ministerstvem VI pro vědecký a průmyslový výzkum je pro účely daně z příjmů povoleno odečtení částky rovnající se 150 % skutečně vynaložených nákladů. Takto se díky 50 % odečtení fiktivních výdajů (tj. výdajů nikoliv skutečně vynaložených) základ daně z příjmů a následně zatížení daní z příjmů uměle sníží.

Připomínky po poskytnutí informací

(122)

Po poskytnutí informací jeden vývozce, který získal výhody podle tohoto programu, učinula následující prohlášení. Tento program by neměl být napaden, neboť i) ačkoli jsou DPVV samozřejmě omezeny na určitá odvětví, má se za to, že není specifický ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení, protože jsou pro ně způsobilé všechny podniky v těchto odvětvích a ii) na výdaje vynaložené po 31. březnu 2005 se podle paragrafu 35 odst. 2AB pátého pododstavce ZDP nebudou výhody tohoto programu vztahovat.

Závěr k DPVV

(123)

Program DPVV poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Umělé snížení základu daně z příjmů podle paragrafu 35 odst. 2AB ZDP tvoří finanční příspěvek od VI, neboť snižuje výnos daní z příjmů VI, které by jinak musely být odvedeny. Navíc toto snížení daně z příjmů přinese společnosti prospěch, neboť zlepší její likviditu.

(124)

VI při oznámení namítla a znovu zdůraznila, aniž by toto opodstatnila, že způsobilost pro DPVV je založena na objektivních kriteriích, a proto je tento program nespecifický. Jasné znění paragrafu 35 odst. 2AB ZDP však potvrzuje, že DPVV jsou ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) základního nařízení právně specifické, a proto napadnutelné. Způsobilost pro tento program nepodléhá objektivním kriteriím, která jsou neutrální ve smyslu článku 3 odst. 2 písm. b) základního nařízení. Výhody podle tohoto programu jsou dostupné pouze pro určitá průmyslová odvětví vyjmenovaná v bodě odůvodnění (120) výše; VI nezpřístupnulaa tento program všem odvětvím. Na rozdíl od tvrzení jednoho vývozce vytváří takovéto omezení specifičnost, neboť kategorie „skupina výrobních odvětví“ v článku 3 odst. 2 základního nařízení popisuje synonymně omezení podle odvětví. Toto omezení není hospodářské povahy a nepoužívá se plošně, jako například počet zaměstnanců nebo velikost podniku.

(125)

Dále tvrzení, že výdaje vzniklé po 31. březnu 2005 jsou z tohoto programu vyňaty, nevede k tomu, že byl tento program nenapadnutelný ve smyslu čl. 15 odst. 1 základního nařízení. Nebylo prokázáno, že tento program byl již zrušen v době dokončování závěrů šetření v rámci přezkumného řízení, ani že vývozce už nebude získávat výhody z DPVV. Naopak, DPVV je v platnosti pro celý zdaňovací rok 2005/06 (tj. finanční rok 2004/05), a proto může nadále poskytovat další výhody. Vývozce navíc neopodstatnula své tvrzení, že VI nepředpokládá prodloužení tohoto programu. Tento program byl již v minulosti prodloužen ( 8 ). Neexistuje žádný náznak toho, že se takovéto prodloužení v dalším finančním zákonu neuskuteční, zejména proto, že VI ani při konzultacích, ani v připomínkách po poskytnutí informací nenaznačila, že dnem 31. března 2005 tento program i) skončí a ii) nebude nahrazen srovnatelným ustanovením o úlevách z daně z příjmů.

Výpočet výše subvence

(126)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi daní z příjmu splatnou za období přezkumného šetření při uplatnění ustanovení paragrafu 35 odst. 2AB ZDP a bez uplatnění tohoto ustanovení. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový obrat v období přezkumného šetření (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť tato subvence se vztahuje k veškerému prodeji, domácímu i vývoznímu, a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Takto bylo stanoveno rozpětí subvence 1,5 % pro jednu společnost, která získala výhody v rámci DPVV.

Regionální programyProgramy průmyslo vgéh pobíolek (dále jin „PPP“) vlád států Gudžarát a Pandžáb

(127)

Státy Gudžarát a Paňdžáb poskytují způsobilým průmyslovým podnikům pobídky ve formě osvobození a/nebo odkladu daně z prodeje a nákupu, aby podpořily rozvoj průmyslu v ekonomicky zaostalých oblastech těchto států. Protože tyto programy jsou ve skutečnosti shodné, jsou vyhodnocovány společně.

Právní základ

(128)

Podrobný popis těchto programů, tak jak jsou aplikovány vládou Gudžarátu (dále jen „VG“) a vládou Paňdžábu (dále jen „VP“) je uveden v usnesení VG č. INC-1090-1023-(2)-I(GR č.2) ze dne 16. října 1990 a v usnesení VP č. 15/43/96-5IB/2238 ze dne 20. března 1996.

Způsobilost

(129)

Způsobilé pro využívání výhod podle těchto programů jsou společnosti zřizující nový průmyslový závod nebo provádějící rozsáhlé rozšíření již existujícího průmyslového závodu v zaostalých oblastech. Existují však kompletní seznamy nezpůsobilých výrobních odvětví, které společnostem působícím v určitých hospodářských oblastech brání těchto pobídek využít.

Praktické provádění

(130)

Podle těchto programů musí společnosti investovat v zaostalých oblastech. Tyto oblasti, které reprezentují určité teritoriální celky v těchto dvou státech, jsou rozděleny podle svého ekonomického rozvoje do dvou různých kategorií, současně však existují oblasti, které jsou z využívání pobídkových programů vyloučeny nebo kterým bylo využívání pobídkových programů „zakázáno“. Hlavními kritérii pro zjištění výše pobídek jsou velikost investice a oblast, ve které se podnik nachází nebo bude nacházet.

(131)

Pobídky mohou být poskytnuty kdykoli, neboť neexistují žádná časová omezení ani pro podání žádosti o pobídky, ani pro splnění množstevních kritérií.

Připomínky po poskytnutí informací

(132)

Po poskytnutí informací dva vývozci, kteří získali výhody podle PPP, prohlásili i), že PPP není vývozní subvence, ii) představuje pouze kompenzaci dodatečných výdajů vynaložených v důsledku neexistence příslušné infrastruktury ve vyjmenovaných zaostalých oblastech a iii) jeden vývozce prohlásil, že od 5. července 2003 již výhod tohoto programu nevyužívá.

Závěr k PPP

(133)

Tyto programy poskytují subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Tvoří finanční příspěvek VG a VP, neboť poskytnuté pobídky, v tomto případě osvobození od daně z prodeje a nákupu, snižují výnosy z daní, které by jinak byly splatné. Kromě toho tyto pobídky poskytují společnosti výhody, protože vylepšují její finanční situaci, neboť daň, která by jinak byla splatná, se neplatí.

(134)

Programy jsou dále regionálně specifické ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 základního nařízení, protože jsou dostupné pouze jistým společnostem, které investovaly v určité vymezené územní oblasti v působnosti dotčených států. Nejsou dostupné společnostem majícím sídlo mimo tyto oblasti a kromě toho se míra výhody liší podle příslušné oblasti.

(135)

VI toto hodnocení nesdílí. Nejdříve argumentovala tím, že mezinárodní obchod nepodléhá sám o sobě dani z prodeje, jak je již stanoveno v indické ústavě. Z toho podle VI dále vyplývá, že takové programy nezpůsobují únik výnosů, které by se jinak musely platit u vývozních transakcí, a neměly by tedy být napadnuty. Nicméně, a též v protikladu k tvrzením dvou vývozců předloženým v tomto ohledu po poskytnutí informací, tento program nebyl vyhodnocen jako vývozní subvence ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení, s přímým zaměřením na vývozy dotyčného výrobku, ale jako jinak specifická subvence (viz bod odůvodnění (134)). K tomu, aby byl program subvencí napadnutelný, není požadována přímá vazba mezi subvencí a vyváženým výrobkem. Podle čl. 1 odst. 1 základního nařízení postačuje zjistit přímou vazbu mezi subvencí a výrobní společností. Na základě toho, že „peníze jsou zastupitelné“, se všechny druhy takové domácí subvence odrazí prostřednictvím nižších cen rovněž ve vývozních transakcích, protože taková subvence vylepšila celkovou likviditu společnosti. Kromě toho VI neposkytla žádný důkaz, že všeobecné osvobození od daně z prodeje u vývozního prodeje platí také pro závazky v souvislosti s daní z nákupu vztahující se na vstupní materiály. Ve skutečnosti v tomto případě použily společnosti PPP též na kompenzaci závazků v souvislosti s daní z nákupu.

(136)

VI dále tvrdila, že ačkoli byly PPP nepochybně omezeny na určité zaostalé oblasti na území Paňdžábu a Gudžarátu, neměly by být považovány za specifické, neboť údajně neupřednostňují určité podniky v rámci těchto speciálně vymezených oblastí. Nicméně VI připustila, že ne všechny druhy výroby v rámci těchto vymezených území jsou způsobilé pro PPP. Ve skutečnosti oblastní omezení státního subvenčního programu pro všechny podniky ve zvlášť vymezených oblastech v rámci jeho území vytváří samo o sobě specifičnost. Takové programy jasně zvýhodňují určité podniky, protože společnost ve způsobilé oblasti může získat podporu, zatímco její konkurent sídlící v nezpůsobilé oblasti nemůže. Taková diferenciace není objektivní ve smyslu článku 3 odst. 2 písm. b) základního nařízení, a tudíž je specifická, neboť programy nejsou uplatňovány plošně po celém území státu.

(137)

Tvrzení jednoho vývozce, že prostřednictvím PPP údajně kompenzoval náklady vynaložené navíc z důvodu nedostatečné infrastruktury, nic nemění na vyhodnocení těchto programů jako napadnutelné subvence. Takové údajné náklady nebyly doloženy.

(138)

Vývozce, který tvrdil, že již není způsobilý pro výhody podle PPP, nepodložil toto tvrzení, například předložením potvrzení VG. Naopak ve svých zprávách o hospodaření za období 2002–2003 (tj. období přezkumného šetření) uvedl, že žádá o prodloužení výhod PPP do roku 2012. Je třeba poznamenat, že takovéto prodloužení je podle PPP státu Gudžarát možné. Tato společnost neposkytla žádný důkaz, že VG toto prodloužení zamítla.

(139)

Argumentace VI a tvrzení po poskytnutí informací proto nezměnily vyhodnocení, že tyto programy – osvobození od daně z prodeje a od daně z nákupu – jsou napadnutelné.

Výpočet výše subvence

(140)

Výše subvence byla vypočtena na základě částky daně z prodeje a nákupu běžně splatné v období přezkumného šetření, která však podle těchto programů zůstala nezaplacena. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový prodej během období přezkumného šetření (jmenovatel), neboť tato subvence není závislá na vývozu a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. V tomto období využily výhod těchto programů tři společnosti. Získaly subvence ve výši 2,4 % (dvě společnosti) a 3,1 %.

Program osvobození od daně z elektřiny (dále jen „ODE“) vlády státu Gudžarát

(141)

Stát Gudžarát poskytuje způsobilým průmyslovým podnikům pobídky ve formě osvobození z platby daně z elektřiny za účelem podpory rozvoje průmyslu v ekonomicky zaostalých oblastech tohoto státu.

Právní základ

(142)

Podrobný popis programu osvobození od daně z elektřiny uplatňovaného vládou Gudžarátu (dále jen „VG“) je uveden v Bombajském zákonu o dani z elektřiny z roku 1958 a zejména v paragrafech 3 odst. 2 bodě vi) a 3 odst. 2 bodě vii) písm. a) a b) uvedeného zákona, ve znění úpravy provedené vyhláškou státu Gudžarát z roku 1960 o úpravě zákonů.

Způsobilost

(143)

Způsobilé jsou společnosti investující v zaostalých oblastech buď při založení nového průmyslového závodu anebo při kapitálových investicích většího rozsahu při rozšiřování stávajícího průmyslového závodu.

Praktické provádění

(144)

Tento program je k dispozici pouze pro společnosti, které investovaly v rámci vymezených územních oblastí v působnosti státu Gudžarát. Opravňuje též VG osvobodit jakékoli oblasti a jakékoli nové průmyslové podniky od povinnosti platit daň z elektřiny. Dále nové průmyslové podniky založené ve speciálně vymezených oblastech jsou po dobu pěti let ode dne zahájení výroby buď osvobozeny od daně z elektřiny nebo jim je uložena daň v poloviční výši obvyklé sazby.

Připomínky po poskytnutí informací

(145)

Po poskytnutí informací jeden vývozce, který získal výhody podle tohoto programu, tvrdil, že k 4. červnu 2004 již údajně výhod tohoto programu nevyužíval. Kromě toho jiný vývozce tvrdil, že tento program nevyužíval. Je však třeba poznamenat, že co se týče tohoto druhého vývozce, nebyl tento program při určování výše jeho subvence v žádném případě zahrnut.

Závěr k ODE

(146)

Tento program je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Tvoří finanční příspěvek VG, protože tato pobídka snižuje příjmy státu, které by jinak byly splatné. Kromě toho poskytuje výhody společnosti příjemce. Tento program je též regionálně specifický ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 základního nařízení, protože je dostupný pouze pro společnosti, které investovaly ve vymezených územních oblastech v působnosti státu Gudžarát. Dále kritéria a podmínky způsobilosti, kterým podléhá tato pobídka, nejsou jasně stanoveny zákonem, nařízením nebo jiným úředním dokumentem. Během inspekcí na místě se potvrdilo, že jedna společnost využívala tohoto programu po dobu devíti let. Přestože o to byla žádána, neposkytla tato společnost kromě Bombajského zákona o dani z elektřiny jiné informace, které by tuto analýzu mohly změnit.

(147)

VI tvrdila, že protože tento program nebyl napaden v jiném případě v roce 1999, protože jeho použití bylo považováno za plošné v rámci celého státu, neměl by být napadnut ani nyní. Za tímto účelem poskytla pouze oznámení ministerstva průmyslu, energetiky a práce vlády státu Maharaštra týkající se Bombajského zákona o dani z elektřiny z roku 1958. Tato informace se ale netýká státu Gudžarát. Kromě toho je třeba poznamenat, že podle tohoto oznámení nejsou výhody ODE zjevně dostupné ve všech okresech/oblastech státu Maharaštra, a proto musí být stále považován za regionálně specifický. Bylo zjištěno, že jeden šetřený vývozce sídlící v Gudžarátu využíval tento program během období přezkumného šetření. Z toho vyplývá, že u tento program lze v případě tohoto vývozce napadnout z důvodů uvedených v předchozím bodu odůvodnění.

(148)

Vývozce, který tvrdil, že již není způsobilý pro výhody podle ODE, nepodložil toto tvrzení například poskytnutím potvrzení od VG. Naopak ve svých zprávách o hospodaření za období 2002–2003 (tj. období přezkumného šetření) uvedl, že požaduje prodloužení výhod ODE do roku 2012, což v minulosti již úspěšně činil celkem po dobu devíti let, přestože by podle příslušných právních předpisů mělo období ODE trvat pouze pět let. Společnost neposkytla žádný důkaz, že VG toto prodloužení zamítla.

Výpočet výše subvence

(149)

Výhody pro vyvážejícího výrobce byly vypočteny na základě výše daně z elektřiny obvykle splatné během období přezkumného šetření, která však zůstala podle tohoto programu nezaplacena. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový prodej během období přezkumného šetření (jmenovatel), neboť se vztahuje na veškerý prodej, domácí i vývozní, a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků. Takto bylo stanoveno rozpětí subvence ve výši 0,2 % pro jednu společnost, která získala výhody podle ODE.

Balíčkový program pobídek (dále jen „BPP“) vlády státu Maharaštra (dále jen „VM“)

(150)

Bylo zjištěno, že vyvážející výrobci nezískali v rámci BPP žádné napadnutelné výhody.

Výše napadnutelných subvencí

(151)

Je běžnou praxí považovat pro účel zjištění sazby subvence společnosti, které jsou ve spojení, za jeden subjekt. Je tomu tak proto, že výpočet jednotlivých subvenčních sazeb by mohl podporovat obcházení vyrovnávacích opatření, a tím je učinit neúčinnými tím, že by bylo výrobcům ve spojení umožněno, aby směrovali své vývozy do Společenství přes společnost s nejnižší individuální sazbou. Aby se takovéto situaci předešlo, vypočte se nejprve individuální výše subvence pro každý program a pro každou společnost ve spojení a potom se vypočte vážený průměr výše těchto subvencí a přiřadí ke každé ze společností ve spojení.

(152)

Dva vyvážející výrobci byli považováni za společnosti ve spojení a byla jim přiřazena jedna sazba subvence neboť každý z nich je provozně v postavení, které umožňuje způsobit omezení pro druhou společnost. Podle jejich výročních zpráv jsou klíčové osoby ve vedení těchto dvou společností příbuzní a jsou schopni uplatnit „významný vliv“ ve společnosti toho druhého. Významný vliv podle indických účetních norem znamená účast na finančních a/nebo provozních rozhodnutích podniku. Podle indických účetních norem vede takový vliv k tomu, že jsou považovány za strany ve spojení. Dále podle evropského celního práva se za osoby ve spojení považují strany, které kontrolují jedna druhou nebo jsou členy jedné rodiny ( 9 ).

(153)

Po poskytnutí informací jeden z těchto vyvážejících výrobců nesouhlasil s výše uvedenou analýzou stran ve spojení. Aniž by poskytl další důkaz, tvrdil, že mezi těmito dvěma společnostmi neexistuje žádný obchodní vztah. Tento vyvážející výrobce však ani nenapadl faktický popis uvedený v bodě odůvodnění (152), ani neodůvodnil, proč by navzdory těmto skutečnostem obě společnosti nemohly být považovány za společnosti ve spojení. Proto nemůže být toto tvrzení zohledněno.

Výše napadnutelných subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení, vyjádřená podle hodnoty, se u šetřených vyvážejících výrobců pohybuje mezi 25,3% a 35,1%.

(154)

Z důvodu vysoké úrovně spolupráce je sazba subvence u všech nespolupracujících společností stanovena na úrovni společnosti s nejvyšší individuální sazbou, tj. 35,1 %.



PROGRAM →

PPL

DEPBS

JOV

EPCG

PVÚ

DPVV

BPP

GPPP

PPPP

ODE

Celkem

SPOLEČNOST ↓

%

%

%

%

%

%

%

%

%

%

%

KDL Biotech Ltd.

22,8

4,6

nula

zanedb.

1,0

nula

nula

nula

nula

nula

28,4

Nectar Lifesciences Ltd.

25,8

3,2

nula

zanedb.

2,3

nula

nula

nula

2,4

nula

33,7

Nestor Pharmaceuticals Ltd.

22,0

3,3

nula

nula

zanedb.

nula

nula

nula

nula

nula

25,3

Orchid Chemicals & Pharmaceuticals Ltd.

nula

nula

30,9

nula

1,1

nula

nula

nula

nula

nula

32,0

Ranbaxy Laboratories Ltd.

25,6

8,0

nula

zanedb.

zanedb.

1,5

nula

nula

nula

nula

35,1

Surya Pharmaceutical Ltd.

25,8

3,2

nula

zanedb.

2,3

nula

nula

nula

2,4

nula

33,7

Torrent Gujarat Biotech Ltd.

24,8

nula

nula

nula

nula

nula

nula

3,1

nula

0,2

28,1

PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ NEBO OPAKOVÁNÍ SUBVENCOVÁNÍ

(155)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo šetřeno, zda subvence a újma pravděpodobně přetrvají nebo se obnoví, pokud opatření pozbude platnosti.

(156)

Jak bylo uvedeno v bodech odůvodnění (21) až (153) výše, bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření indičtí vývozci dotyčného výrobku pokračovali v získávání výhod z napadnutelného subvencování od indických úřadů. Rozpětí subvencí zjištěná během přezkumu jsou dokonce vyšší, než jak byla zjištěna během původního šetření, kdy se rozpětí pohybovala od 0 % do 15,3 % (bod odůvodnění (43) nařízení Rady (ES) č. 2164/98). Pouze program subvencování uvedený v bodech odůvodnění (115) a (116) výše (80 HHC ZDP) byl ukončen a v některých dalších případech jednotlivé společnosti přestaly být pro některé programy způsobilé. Toto se již odrazilo ve výpočtu sazeb subvencí. Zbývající příslušné programy subvencí poskytují opakované výhody a není žádný náznak, že tyto programy spějí v dohledné době ke konci anebo budou upraveny. Bez takového zásahu budou vývozci daného výrobku i nadále získávat napadnutelné subvence. Každý vývozce je způsobilý pro několik subvenčních programů. Za těchto okolností lze dojít k závěru, že subvencování bude pravděpodobně v budoucnu pokračovat.

(157)

Protože bylo prokázáno, že subvencování v době přezkumu pokračovalo a bude pravděpodobně pokračovat v budoucnu, je otázka pravděpodobnosti obnovení subvencování irelevantní.

VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍVýroba Společenství

(158)

Během období přezkumného šetření vyráběli obdobný výrobek ve Společenství tito výrobci: Sandoz, DSM, ACS Dobfar SpA a Antibioticos S.A. Společnost Sandoz požadovala kombinovaný přezkum opatření před pozbytím platnosti a prozatímní přezkum platných antisubvenčních opatření. Společnost DSM tento požadavek podpořila. Společnosti Sandoz a DSM při přezkumném šetření plně spolupracovaly. Ostatní výrobci ve Společenství ani nespolupracovali, ani neměli proti kombinovanému přezkumu opatření před pozbytím platnosti a prozatímnímu přezkumu námitky.

(159)

Jeden spolupracující výrobce ve Společenství ve zvažovaném období dovážel dva typy dotyčného výrobku z Indie a rovněž z ostatních třetích zemí. Tato činnost nemění jeho kvalifikaci jako výrobce ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení. V porovnání s jeho výrobou obdobného výrobku ve Společenství představovalo množství dovezené z Indie během období přezkumného šetření pouze malou část, méně než 10 %. Dále jeho dovozy dotyčného výrobku z Indie jsou pouze dočasného charakteru, neboť v současné době restrukturalizuje svoji výrobu ve Společenství a začal již vyrábět typy obdobného výrobku, který mimo jiné dovážel z Indie.

Definice výrobního odvětví Společenství

(160)

Obdobné výrobky vyráběné spolupracujícími výrobci Společenství v průběhu období přezkumného šetření představovaly 70,5 % z celkové výroby Společenství obdobných výrobků. Tyto společnosti tudíž tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení. Dále se nazývají „výrobní odvětví Společenství“.

ANALÝZA SITUACE NA TRHU SPOLEČENSTVÍÚvod

(161)

Ve vyhodnocení objemových a cenových trendů byly použity příslušné statistiky Eurostatu pro kódy TARIC 2941101010, 2941102010 a 2941900030 společně s údaji získanými z ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých výrobním odvětvím Společenství.

(162)

Údaje výrobního odvětví Společenství byly získány z ověřených odpovědí na dotazník poskytnutých spolupracujícími výrobci ve Společenství.

(163)

Je-li to nutné z důvodu důvěrnosti, používají se k demonstraci vývojových trendů indexy.

(164)

Po oznámení jeden vývozce tvrdil, že analýza újmy měla být založena na informacích pro trh Společenství po rozšíření k 1. květnu 2004, tedy včetně deseti nových členských států.

(165)

Protože čl. 11 odst. 1 základního nařízení uvádí, že informace vztahující se k období po OŠ, nebudou zpravidla zohledněny a protože rozšíření proběhlo po OŠ, musí být toto tvrzení odmítnuto. V každém případě poskytnuté informace naznačují, že v deseti nových členských státech není žádná výroba obdobného výrobku, která by mohla pozměnit situaci výrobního odvětví Společenství.

(166)

Kromě toho formou všeobecné připomínky jeden vývozce tvrdil bez dalšího zdůvodnění, že analýza újmy, tak jak byla zveřejněna, nevzala v úvahu všechny faktory uvedené v článku 8 základního nařízení a není založena na skutečných důkazech.

(167)

Konkrétní požadavky k jednotlivým aspektům analýzy újmy budou uvedeny níže v kontextu příslušné části analýzy. Nicméně jako reakce na tuto všeobecnou připomínku by se mělo poznamenat, že i) základem analýzy újmy byly ověřené skutečnosti podepřené důkazy a ii) jak je uvedeno níže, bylo provedeno vyhodnocení veškerých činitelů čl. 8 odst. 2 základního nařízení vztahující se k dovozu, všech 17 činitelů čl. 8 odst. 5 základního nařízení vztahujících se k situaci výrobního odvětví Společenství a veškerých jiných známých činitelů než dovoz subvencovaných výrobků čl. 8 odst. 7 základního nařízení.

Stanovení příslušného trhu Společenství

(168)

Aby se zjistilo, zda výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu či nikoliv a za účelem zjištění spotřeby a různých hospodářských ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Společenství, zkoumalo se, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Společenství.

(169)

Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství prodává obdobný výrobek jak i) nezávislým zákazníkům, tak ii) pro další následné zpracování na přípravky ve stejné skupině společností (dále jen „subjekty ve spojení“). Prodeje nezávislým subjektům byly považovány za „volný trh“. Prodeje subjektům ve spojení pro další následné zpracování byly považovány kvůli nedostatku volného výběru dodavatele za vlastní spotřebu.

(170)

U následujících ekonomických ukazatelů vztahujících se k výrobnímu odvětví Společenství bylo zjištěno, že smysluplná analýza a vyhodnocení se musí zaměřit na situaci převažující na volném trhu: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Společenství, podíl na trhu, růst, ziskovost, objem vývozu a ceny. Pokud to bylo možné a oprávněné, byly tyto zjištěné údaje následně porovnány s údaji pro závislý trh, aby se získal celý obrázek situace ve výrobním odvětví Společenství.

(171)

U ostatních ekonomických ukazatelů bylo ale na základě šetření zjištěno, že mohly být smysluplně zkoumány jedině vztažením k celé činnosti. Ve skutečnosti výroba (jak u závislého, tak u volného trhu), kapacita, vytížení kapacit, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál závisejí na celé činnosti, ať už je výroba závislá nebo prodávaná na volném trhu.

(172)

Dva vývozci napadli analýzu, co se týče volného a závislého trhu. Tvrdili, že není objektivní ve smyslu čl. 8 odst. 2 základního nařízení.

(173)

Nicméně se má za to, že stávající šetření zjistilo jasné oddělení mezi volným a závislým trhem. Ve skutečnosti závislý kupující neměl jinou volbu, než kupovat od závislého dodavatele. Za takových okolností se musela analýza v prvé řadě zaměřit na volný trh, protože prodej na závislém trhu nepodléhal konkurenci výrobků prodávaných na volném trhu, a tudíž nebyl ovlivněn subvencovanými dovozy. Dále se je nutno poznamenat, že analýza újmy navzdory jasnému oddělení nevypustila závislý trh. Naopak, situace obou trhů byly postaveny vedle sebe, jak je uvedeno níže, aby se dosáhlo objektivního stanovení stavu výrobního odvětví Společenství jako celku. Proto musí být tato námitka zamítnuta.

Spotřeba Společenství

(174)

Při výpočtu zřejmé spotřeby dotyčného výrobku ve Společenství a obdobného výrobku Komise sečetla:

 objem celkového dovozu dotyčného výrobku a obdobného výrobku do Společenství podle údajů Eurostatu,

 objem prodeje obdobného výrobku ve Společenství vyráběného výrobním odvětvím Společenství,

 objem vlastní spotřeby obdobného výrobku ve výrobním odvětví Společenství,

 a na základě informací obsažených v žádosti o přezkum odhadovaný objem prodeje obdobného výrobku ve Společenství dalšími známými výrobci ve Společenství.

Jak ukazuje tato tabulka, spotřeba dotyčného výrobku a obdobného výrobku ve Společenství stoupla v daném období o 51 %.



Spotřeba

(v kg)

1999

2000

2001

2002

Dotyčný výrobek a obdobný výrobek

2 482 053

3 240 481

3 254 464

3 801 666

3 745 549

index

100

131

131

153

151

(175)

VI a jeden vývozce prohlásili, že výše uvedené údaje o spotřebě měly být poskytnuty podrobněji, zejména měly být rozlišeny podle výrobců Společenství a měla být oddělena volná a vlastní spotřeba. Dále se tvrdilo, že nebyla ověřena důvěryhodnost údajů u výrobců Společenství nespadajících do výrobního odvětví Společenství.

(176)

Je nutno poznamenat, že výrobní odvětví Společenství se skládá pouze ze dvou stran, z nichž jen jedna působí na závislém trhu. Tudíž vzhledem k článku 29 základního nařízení („ochrana důvěrných informací“) není možné poskytnout další podrobnosti. Co se týče údajů o výrobcích ve Společenství nespadajících do výrobního odvětví Společenství, je třeba si uvědomit, že tito výrobci při šetření nespolupracovali. Při absenci jakýchkoli dalších informací týkajících se jejich přispění do spotřeby Společenství byly použity údaje poskytnuté v žádosti o přezkum. Navíc žádná strana neposkytla rozporuplné informace a ani ověřování nezpochybnilo jejich důvěryhodnost.

Dovozy dotyčného výrobku do SpolečenstvíObjem, cena a podíl dovozů z Indie na trhu



Dovozy

(v kg)

1999

2000

2001

2002

Dotyčný výrobek

36 800

47 400

72 100

101 800

95 200

index

100

129

196

277

259

(177)

Objem dovozů dotyčného výrobku během zvažovaného období značně vzrostl. Dovozy v období přezkumného šetření byly o 159 % vyšší než v roce 1999. Tyto dovozy stoupaly o hodně rychleji než všeobecný nárůst spotřeby, který činil 51 %, než nárůst dovozů z jiných třetích zemí než Indie (13 %) a než nárůst prodeje výrobního odvětví Společenství (80 %) v průběhu stejného období. Co se týče statutu Indie jako rozvojové země a ustanovení čl. 14 odst. 4 základního nařízení, bylo zjištěno, že objem dovozů z Indie v období přezkumného šetření představoval výrazně více než 4 % celkových dovozů obdobného výrobku do Společenství.



Průměrná dovozní cena za 1 kg v EUR

1999

2000

2001

2002

Dotyčný výrobek

34,66

33,94

35,51

36,57

35,34

index

100

98

102

106

102

(178)

Průměrná dovozní cena dotyčného výrobku mírně vzrostla, přičemž nejvyšší byla v roce 2002, a následně poklesla zpět na úroveň před rokem 2001.



Podíl na trhu ES

1999

2000

2001

2002

Dotyčný výrobek

1,5 %

1,5 %

2,2 %

2,7 %

2,5 %

index

100

99

149

181

171

(179)

Podíl indických dovozů na trhu Společenství vzrostl během zvažovaného období o 71 %. Bylo namítnuto, že indexovaný vzestup by měl činit pouze 66 % namísto 71 %. Na základě procentního podílu na trhu zaokrouhleného dolů je toto tvrzení aritmeticky platné. Nicméně výše zmíněný index je vypočten správně. Pro účely přesné indexace nebylo procento podílu na trhu zaokrouhleno. To je patrné, pokud porovnáme indexované údaje a procentní body za roky 1999 a 2000. Dále byla tato metodika ve všech tabulkách tohoto nařízení aplikována stejným způsobem.

Cenové podbízení

(180)

Pro určení cenového podbízení byly analyzovány cenové údaje vztahující se k období přezkumného šetření. Za tímto účelem byly prodejní ceny výrobního odvětví Společenství pro jejich první nezávislé zákazníky na bázi ze závodu porovnány s prodejními cenami indických vývozních výrobců pro jejich první nezávislé zákazníky ve Společenství na bázi dovozu CIF (výlohy, pojištění a dopravné placeno), v obou případech po odečtení slev, rabatů a provizí.

(181)

Na základě odpovědí v dotazníku mohly být definovány různé podtypy dotyčného výrobku a obdobného výrobku pro účely porovnání založeného na typu výrobku (tj. trihydrát amoxicilinu, trihydrát ampicilinu a cefalexin) a jeho variant (tj. prášková nebo kompaktní forma).

(182)

Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství a dovozní ceny CIF vyvážejících výrobců byly porovnány na stejné úrovni obchodu, zejména obchodníků/distributorů v rámci trhu Společenství na základě cen váženého průměru podle podtypu výrobku. Během období přezkumného šetření byl téměř veškerý prodej vyvážejících výrobců do Společenství prováděn prostřednictvím obchodníků/distributorů.

(183)

Výsledky porovnání vyjádřené jako procento prodejních cen výrobního odvětví Společenství během období přezkumného šetření ukázaly značné rozpětí cenového podbízení. Na základě vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že tato rozpětí se pohybují mezi 11,5 % a 17,1 %. V důsledku toho tato rozpětí cenového podbízení naznačuje neustálý cenový tlak vyvíjený indickými dovozy na trh Společenství navzdory existenci opatření.

Ekonomická situace výrobního odvětví SpolečenstvíVýroba, kapacita a vytížení kapacit



 

1999

2000

2001

2002

Index výroby

100

121

127

154

160

Index kapacity

100

117

123

148

157

Index vytížení kapacit

100

103

103

104

102

(184)

Následkem stálého vzestupu spotřeby ve Společenství výroba obdobného výrobku ve výrobním odvětví Společenství ve zvažovaném období neustále rostla. Tento pozitivní trend začal být výraznější během období přezkumného šetření, kdy jeden ze spolupracujících výrobců Společenství zahájil výrobu jednoho typu obdobného výrobku ve Společenství, který předtím pouze dovážel.

(185)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství vykazovala stejný pozitivní trend jako výroba. Toto je částečně z důvodu významných investic do nového výrobního závodu, které byly realizovány v průběhu období přezkumného šetření jedním ze spolupracujících výrobců Společenství.

(186)

Vytížení kapacit bylo během zvažovaného období stále na relativně vysoké úrovni. Takové vysoké vytížení je v tomto typu výrobního odvětví běžné, protože se při výrobě obdobného výrobku používá kontinuální dávkový proces a výrobní odvětví Společenství kromě toho vyrábí ještě pro vlastní potřebu.

(187)

Tři vývozci po poskytnutí informací tvrdili, že vývoj těchto činitelů nevykazuje žádný znak újmy. Nicméně je třeba si uvědomit, že závěr o újmě nebyl založen na těchto činitelích.

Objem prodeje, prodejní cena, podíl na trhu a růstprodej na volném trhu



Prodej na volném trhu ve Společenství

1999

2000

2001

2002

Index objemu

100

170

162

192

180

Index průměrné prodejní ceny

100

94

94

94

95

Index podílu na trhu

100

130

123

125

120

(188)

Na základě příznivého vývoje spotřeby Společenství objem prodeje na volném trhu výrobního odvětví Společenství ve Společenství ve zvažovaném období stoupl. Objem prodeje výrobního odvětví Společenství na volném trhu vykázal vyšší nárůst než nárůst spotřeby Společenství ve zvažovaném období. Nicméně mezi rokem 2000 a obdobím přezkumného šetření byl nárůst objemu prodeje výrobního odvětví Společenství na volném trhu nižší než nárůst spotřeby Společenství. Velký nárůst objemu prodeje výrobního odvětví Společenství na volném trhu v letech 1999 až 2000 lze připisovat zejména převzetí jiných výrobců Společenství výrobním odvětvím Společenství. Nicméně 80 % nárůst objemu prodeje výrobního odvětví Společenství na volném trhu ve Společenství během zvažovaného období byl méně zřejmý, než 159 % nárůst dovozu dotyčného výrobku během stejného období.

(189)

VI a čtyři vývozci poukazovali na celkový nárůst prodeje výrobního odvětví Společenství jako na pozitivní příznak a tvrdili, že to nepotvrzuje zjištění o újmě. Dále byla předložena tvrzení, že relativní srovnání výsledků výrobního odvětví Společenství s jedním z indických vývozců je zavádějící z důvodu značného rozdílu ve velikosti konkurentů.

(190)

V reakci na tato tvrzení je třeba poznamenat, že vývoj objemu prodeje nebyl považován ve stávajícím případě za klíčový činitel naznačující rozsah utrpěné újmy. Nicméně, protože nárůst prodeje výrobního odvětví Společenství lze ve velké míře připisovat jednomu převzetí v roce 2000, neboli integraci prodeje bývalého konkurenta, nikoliv novému prodeji, nemůže být ani považován za ukazatele neexistence újmy. Navíc v roce 2001 a během OŠ objem prodeje výrobního odvětví Společenství na volném trhu poklesl.

(191)

Navzdory vzrůstající poptávce naznačené vzrůstající spotřebou Společenství průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství na volném trhu mezi rokem 1999 a 2000 poklesly. Toto ukazuje na cenový tlak vyvíjený konkurencí. Ačkoli poptávka dále rostla, zůstaly ceny prakticky stabilní na nižší úrovni až do konce období přezkumného šetření.

(192)

VI a tři vývozci tvrdili, že vývoj cen by měl být pro výrobní odvětví Společenství považován za pozitivní.

(193)

Toto tvrzení je nepřijatelné. Ve skutečnosti během zvažovaného období nemohlo výrobní odvětví Společenství nikdy dosáhnout nepoškozujících cenových úrovní.

(194)

Výrobní odvětví Společenství zvýšilo mezi roky 1999 a 2000 svůj podíl na trhu o 30 % na úkor podílu na trhu ostatních výrobců Společenství a vývozců z jiných třetích zemí než z Indie. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu však od roku 2000 do období přezkumného šetření poklesl, když dosáhl své nejnižší úrovně od roku 1999. Toto období je totožné se značným zrychlením nástupu podílu dovozů z Indie.

(195)

Jeden vývozce argumentoval tím, že pokles podílu výrobního odvětví Společenství na trhu v roce 2001 a OŠ je ve světle vzestupu v roce 2000 nedůležitý, a dále poukazoval na jeho celkový vzestup podílu na trhu ve zvažovaném období.

(196)

Toto tvrzení nicméně nemůže být akceptováno, neboť se zakládá na izolovaném zaměření na rok 1999 oproti OŠ, což navíc zanedbává výjimečnou povahu vzestupu v roce 2000. Tento vývozce neposkytl žádné vysvětlení, proč by tento zjevně klesající vývoj podílu výrobního odvětví Společenství na volném trhu po roce 2000 neměl být považován za negativní.

(197)

V tomto kontextu dva další vývozci argumentovali tím, že vzhledem k pozitivnějšímu vývoji na závislém trhu je toto výsledkem vědomého rozhodnutí výrobního odvětví Společenství pro trh ziskovějších přípravků.

(198)

Tento argument nemůže být přijat, protože ignoruje zvýšené zásoby, které mohly být prodány na volném trhu.

závislý prodej



Závislý prodej ve Společenství

1999

2000

2001

2002

Index objemu

100

88

124

180

189

Index průměrné prodejní ceny

100

102

104

102

99

Index podílu na trhu

100

67

95

117

125

(199)

Zatímco objem prodeje výrobního odvětví Společenství na volném trhu vzrostl ve zvažovaném období o 80 %, prodej na závislém trhu stoupl o 89 %. Zejména se dá vysledovat expanze výrobního odvětví Společenství na závislém trhu od roku 2001, zatímco jeho situace na volném trhu zůstala prakticky nezměněna. Toto se časově shoduje se silným nárůstem dovozů z Indie na volný trh, což naznačuje, že výrobní odvětví Společenství využilo možnosti změny trhu aspoň do jisté míry, aby se vyhnulo přímé konkurenci subvencovaných dovozů dotyčného výrobku za nízké ceny.

(200)

Obdobný vývoj se dá vysledovat porovnáním trendů v nárůstu podílu výrobního odvětví Společenství na trhu, jak na volném, tak na závislém. Toto opět naznačuje stoupající strategickou důležitost závislého trhu pro výrobní odvětví Společenství od roku 2001.

(201)

Zatímco ceny na volném trhu začaly klesat již v roce 2000, transferové ceny na závislém trhu pokračovaly v mírném nárůstu do roku 2001. Nicméně s časovým zpožděním počínaje rokem 2002 vykázaly ceny na závislém trhu rovněž sestupný trend. To by se dalo vysvětlit skutečností, že transferové ceny se nemění obvykle tak rychle, protože nejsou ovlivňovány přímou konkurencí. Bylo zaznamenáno, že celkový pohyb cen na volném trhu a závislých prodejů ve zvažovaném období je podobný.

Zásoby



Zásoby

1999

2000

2001

2002

Index

100

74

100

141

161

(202)

Stavy zásob výrobního odvětví Společenství ke konci roku ve vztahu k výrobě poklesly o 26 % od roku 1999 do roku 2000, avšak potom ke konci období přezkumného šetření prudce stouply o více než 115 %. Tento vzestup se časově shodoval se zdvojnásobením indických dovozů ve stejném období.

(203)

VI a čtyři vývozci tvrdili, že vzestup skladových zásob nebyl abnormálně vysoký, a tak nenaznačoval újmu. Dále byla napadena metodika použití stavů zásob ke konci roku. Místo toho byly jako přiměřenější ukazatele navrhovány jiné přístupy, jako např. klouzavý průměr stavů zásob nebo zásoby vyjádřené počtem denních prodejů.

(204)

Jako reakce na toto tvrzení by mělo být uvedeno, že pro výpočet stavů zásob byla použita standardní metodika Společenství. Tento přístup je objektivní a je v souladu se závazky WTO. Požadavek na použití jiné metodiky byl neopodstatněný, proto byl návrh na zvolení jiné metodiky zamítnut. Navíc na základě ověřených skutečností nelze popřít, že stavy skladových zásob prudce stouply.

Ziskovostprodej na volném trhu



Ziskovost

(Prodej na volném trhu ve Společenství)

1999

2000

2001

2002

Index

– 100

113

239

146

87

(205)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství vyjádřená návratností čistého prodeje na volném trhu se značně zlepšila oproti ztrátové situaci z roku 1999. Po zavedení stávajících opatření v roce 1998 stoupala ziskovost až do roku 2001, avšak potom se s blížícím se obdobím přezkumného šetření prudce zhoršila. Kromě toho je příznačné, že výrobní odvětví Společenství nebylo v průběhu zvažovaného období ani jednou v pozici, kdy by mohlo dosáhnout alespoň polovinu ziskové marže, kterou by podle závěrů v původním šetření mohlo získat, kdyby nebylo subvencovaných dovozů, tj. 15 %. Vývoj ziskovosti a obzvláště její pokles od roku 2002 je považován za velmi důležitý, protože postihuje úroveň finančních zdrojů, které má výrobní odvětví Společenství k dispozici pro investice do vývoje a výzkumu, což je nutné pro další zlepšení výrobních procesů stávajících výrobků a pro vývoj nových výrobků.

(206)

VI a čtyři vývozci předložili komentáře k analýze ziskovosti. Tvrdili, že i) výrobní odvětví Společenství dosáhlo přiměřených úrovní ziskovosti, ii) že nepoškozující marže ziskovosti ve výši 10 % (viz bod odůvodnění (260)) by byla příliš vysoká a že namísto toho je postačujících 5 %, iii) že pokles ziskovosti může být hlavně přisuzován investiční politice výrobního odvětví Společenství, iv) že činnost jednoho subjektu související se zahájením výroby se posuzuje jako újma způsobená sama sobě a v) že údaje o vývoji ziskovosti měly být poskytnuty u každého výrobce ve Společenství.

(207)

Je zapotřebí zopakovat, že výrobní odvětví Společenství nebylo ani jednou během zvažovaného období v pozici, ve které by mohlo dosáhnout přiměřené ziskové marže, jak je uvedeno výše. Zhoršení od roku 2002 tedy ještě zhoršilo již tak neuspokojivou situaci. Dále vzhledem ke zvláštním okolnostem ve farmaceutickém odvětví je zisková marže ve výši 5 % považována za nedostatečnou. Výrobní odvětví Společenství poskytlo důkazy, že dokáže u srovnatelných nerozplněných léčiv dosáhnout úrovně zisku nad 10 %. Taková úroveň zisku je nutná, aby farmaceutické odvětví mělo trvale k dispozici nutné finanční zdroje k pokračování farmaceutické inovace, která se zde pojí s neodmyslitelnými ekonomickými riziky. Kromě toho nedostatečné ziskové marže, kterých dosáhlo výrobní odvětví Společenství, nemohou být jednoduše vysvětleny investiční politikou. Pouze jeden výrobce ve Společenství se ve zvažovaném období nacházel ve fázi zahájení výroby, ale žádná strana nedosáhla přiměřených ziskových marží. A v neposlední řadě vzhledem k článku 29 základního nařízení („ochrana důvěrných informací“) není možné poskytovat další údaje.

závislý prodej



Ziskovost

(závislý prodej ve Společenství)

1999

2000

2001

2002

Index

100

482

564

431

325

(208)

Trendy ziskovosti závislého prodeje mají stejný průběh, pouze na vyšší úrovni, neboli vzestup do roku 2001 a následný pokles. Rozdíly v úrovních ziskovosti lze připisovat zejména skutečnosti, že i) běžná prodejní režie a administrativní náklady (dále jen „PR&A“) na závislé prodeje jsou nižší, neboť nevyžadují náklady na marketing, a ii) vyšším transferovým cenám v porovnání s cenami na volném trhu. Bez vyšších úrovní ziskovosti dosažených při závislém prodeji by výrobní odvětví bylo v celkově horší finanční situaci.

Investice, návratnost investic, pohyb peněžních prostředků a schopnost opatřit si kapitál



 

1999

2000

2001

2002

Index investic

0

100

300

1 123

351

Index návratnosti investic

– 100

160

286

161

91

Index pohybu peněžních prostředků

100

186

71

160

33

(209)

Po roce 1999 výrobní odvětví Společenství nepřetržitě investovalo do výroby obdobného výrobku. Zejména v roce 2002 investovalo výrazně do nových výrobních technologií, aby zůstalo konkurenceschopné, zlepšilo ekologické a bezpečnostní standardy a zvýšilo výrobní kapacity.

(210)

Od roku 1999 do 2001, tj. po zavedení opatření, se návratnost investic zvýšila. Od té doby však silně poklesla. Přestože to může být částečně přisuzováno tomu, že se jeden nový výrobní závod nacházel ve fázi zahájení výroby, neuspokojivý stav ziskovosti způsobený cenovým tlakem konkurentů k této situaci přispěl.

(211)

Ve zvažovaném období je kolísání pohybu peněžních prostředků vytvořeného prodejem obdobného výrobku do jisté míry následkem investiční politiky výrobního odvětví Společenství v tomto období. Náhlý pokles pohybu peněžních prostředků mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření však nemůže být vysvětlen pouze tímto faktorem. K neuspokojivému vývoji pohybu peněžních prostředků přispěl rovněž cenový tlak vytvořený konkurencí.

(212)

Výrobní odvětví Společenství nezaznamenalo žádné významné problémy s opatřováním kapitálu.

(213)

Po poskytnutí informací VI a vývozci tvrdili, že i) výše uvedené údaje měly být poskytnuty zvlášť pro každého výrobce ve Společenství, ii) schopnost opatřit si kapitál nepodporovala závěr o újmě a iii) pohyb peněžních prostředků se vzhledem k trendům návratnosti investic a ziskovosti údajně takto nemohl vyvinout, a měl by tedy být přehodnocen a iv) bez dalšího zdůvodnění bude analýza nedostatečná.

(214)

V reakci na tato tvrzení bychom si měli uvědomit, že v souladu s článkem 29 základního nařízení („ochrana důvěrných informací“) nemohou být údaje poskytnuty zvlášť pro každého výrobce ve Společenství. Co se týče schopnosti opatřit si kapitál, nebyl učiněn žádný negativní závěr ohledně újmy. Co se týče tvrzení ohledně pohybu peněžních prostředků, po pečlivém opětovném přezkoumání byl výše uvedený příslušný index potvrzen. Ohledně všeobecného tvrzení nedostatečné analýzy s ohledem na výše zmíněné faktory je třeba vzít v úvahu, že i) zjištění újmy se nezakládá hlavně na těchto ukazatelích a ii) že toto tvrzení nedoložilo, proč by další rozbor mohl celkový nález ještě změnit.

Zaměstnanost, produktivita a mzdy



 

1999

2000

2001

2002

Index zaměstnanosti

100

101

101

187

185

Index produktivity

100

120

127

83

86

Index mezd

100

103

106

185

178

(215)

Zaměstnanost u obdobného výrobku zůstala stejná do roku 2001, ale v roce 2002 značně stoupla v důsledku otevření nového výrobního závodu ve Společenství jedním ze spolupracujících výrobců ve Společenství. Celkové náklady na mzdy sledovaly stejný trend. Produktivita na pracovníka však, přestože do roku 2001 stoupala, v roce 2002 klesla. Toto lze jasně připisovat skutečnosti, že se jeden nový výrobní závod nacházel ve fázi zahájení výroby. Během šetření nebyl nalezen žádný důkaz o snížení efektivity.

(216)

VI a čtyři vývozci tvrdili, že trendy zaměstnanosti, produktivity a mezd nepodporují ve stávajícím případě závěr o způsobení podstatné újmy.

(217)

Je však třeba uvést, že u zaměstnanosti a produktivity žádný takový závěr učiněn nebyl. U mezd stoupla pouze jejich celková výše. V průměru na jednoho zaměstnance mzdy dokonce mírně poklesly (viz tabulka níže). To ukazuje, že i) nenastal žádný pozitivní vývoj v přepočtu na jednoho pracovníka a ii) snahu výrobního odvětví Společenství o úsporu nákladů.



 

1999

2000

2001

2002

Index mezd na zaměstnance

100

103

105

99

96

Výše subvence a překonání dřívějšího subvencování

(218)

Podle objemu a zejména cen subvencovaných dovozů z Indie nemůže být dopad stávající výše subvencí, která je značná, považován za zanedbatelný.

(219)

V této souvislosti VI a tři vývozci tvrdili, že rozpětí subvencí je nadsazené.

(220)

Nicméně, jak je uvedeno v bodech odůvodnění (153) a (154) výše, ukázalo šetření, že výše napadnutelných subvencí vyjádřená v hodnotách pro šetřené vývozní výrobce se pohybuje mezi 25,3 % a 35,1 %. Toto je jasné zjištění značného subvencování.

(221)

Situace výrobního odvětví Společenství se ve zvažovaném období zlepšila, nicméně výrobní odvětví dřívější subvencování ještě zcela nepřekonalo a je nadále oslabeno.

Závěrečné zhodnocení ekonomické situace výrobního odvětví Společenství

(222)

Mezi rokem 1999 a obdobím přezkumného šetření objem dovozu subvencovaných výrobků dotyčného výrobku značně stoupl o 159 % a jejich podíl na trhu Společenství vzrostl o 70 %. Tento vývoj je v protikladu s mnohem méně příznivým vývojem u vývozců z ostatních zemí a výrobního odvětví Společenství. Dovoz z ostatních zemí na trh Společenství vzrostly ve zvažovaném období pouze o 7 % a jejich podíl na trhu dokonce poklesl o 29 %. Objem prodeje výrobního odvětví Společenství vzrostl o 80 % a jeho podíl na trhu vzrostl ve zvažovaném období o 20 %. Tento pozitivní vývoj však lze v podstatě připsat převzetí ostatních výrobců výrobním odvětvím Společenství v roce 2000. Od roku 2001 trend ve vývoji podílu na trhu u výrobního odvětví Společenství dokonce klesá. Obzvláště je možné pozorovat, že od roku 2000 výrobní odvětví Společenství neudrželo v relativních hodnotách krok se vzestupem spotřeby Společenství a silným vývojem svých indických konkurentů na trhu Společenství.

(223)

V této souvislosti je třeba upozornit na to, že průměrné ceny dovážených subvencovaných výrobků z Indie byly ve zvažovaném období pořád nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Navíc v průběhu období přezkumného šetření se ceny subvencovaných výrobků dovážených z dotčené země podbízely cenám výrobního odvětví Společenství. Na základě váženého průměru se cenové podbízení v průběhu období přezkumného šetření pohybovalo mezi 11,5 % a 17,1 %.

(224)

V důsledku tohoto cenového tlaku vyvíjeného dovozem subvencovaných indických výrobků nebylo výrobní odvětví Společenství ani jednou během zvažovaného období v pozici, kdy mohlo dosáhnout cenové úrovně, které by mu nezpůsobovaly újmu. Přestože se ziskovost výrobního odvětví Společenství po uložení opatření zpočátku zlepšila, od roku 2001 se zhoršuje a její skutečná úroveň je značně pod úrovní, jaké by mohla dosáhnout, nebýt dovozu subvencovaných výrobků, tj. 10 % z obratu (viz bod odůvodnění (260)). Nicméně pouze přijatelná úroveň ziskovosti umožní, aby výrobní odvětví Společenství zůstalo udržitelně životaschopné.

(225)

Tato negativní tendence pro výrobní odvětví Společenství se dále odráží v situaci znázorněné vývojem návratnosti investic a pohyb peněžních prostředků.

(226)

Co se týče závislého prodeje, možnost výrobního odvětví Společenství prodávat část své produkce na závislém trhu mu poskytla příležitost udržet si vysokou úroveň vytížení kapacit. Vysoké vytížení kapacit přispívá k úsporám výrobních nákladů při hromadné výrobě. Dále, jak je uvedeno výše, vývoj objemu prodeje, cen a podílu na trhu mezi volným a závislým trhem se významně nelišil. Bez vyšších zisků dosažených z závislého prodeje by bylo výrobní odvětví v horší finanční situaci. Vlastní spotřeba tudíž ke způsobení újmy nepřispěla. Naopak, bez závislého trhu by újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství mohla být ještě horší.

(227)

Dva vývozci tvrdili, že nelze učinit závěr, že prodej na závislém trhu nepřispěl k újmě výrobního odvětví Společenství, neboť ceny závislého prodeje jsou údajně nespolehlivé, tj. ziskovost závislých prodejů je uměle příliš vysoká.

(228)

Nicméně vyšší ziskovost na závislém trhu nebyla hlavně výsledkem vyšších transferových cen, ale obzvláště důsledkem nižší PR&A (viz bod odůvodnění (208)). Dále toto tvrzení opomíjí účinek úspor z hromadné výroby. Takže nemůže změnit závěr, že závislé prodeje nepřispěly k újmě.

(229)

V důsledku toho se potvrdilo, že celkově výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Je třeba si uvědomit, že v čl. 8 odst. 5 základního nařízení se neuvádí, že ke stanovení podstatné újmy je nutné, aby všechny hospodářské činitele byly negativní. Ne všechny hospodářské ukazatele mají také stejnou váhu. Ziskovost je však jeden z klíčových hospodářských ukazatelů, protože představuje konečný cíl každého hospodářského podnikání. Ve stávajícím případě byly zjištěny nedostatečné úrovně ziskovosti. Dalším důležitým ukazatelem újmy, který má hlavní dopad na ziskovost, jsou cenové úrovně. Během zvažovaného období nebylo výrobní odvětví Společenství nikdy v pozici, v které by mohlo dosáhnout cenových úrovní na volném trhu, které by mu nezpůsobovaly újmu, což bylo zapříčiněno vnějším cenovým tlakem zejména dovozu silně subvencovaných indických výrobků.

Účinek dovozu subvencovaných výrobků

(230)

V roce 2000 ztratila Indie na přechodnou dobu, s největší pravděpodobností v důsledku zavedení opatření, svou pozici druhého největšího vývozce na trh Společenství, zatímco zejména ománští vývozci získali podíl na trhu. Od té doby však indičtí vývozci nejen znovu získali svoji pozici, ale v období přezkumného šetření dokonce převzali vedení jakožto největší vývozce do Společenství.

(231)

Tento nárůst objemu dovozu subvencovaných výrobků z Indie, obzvláště od roku 2002, se objevil společně s tím, že v roce 2002 ziskovost výrobního odvětví Společenství poklesla v porovnání s rokem 2001 o 36 %. Bylo zjištěno, že jeden výrobce ve Společenství v této době otevřel nový závod a nacházel se ve fázi zahájení výroby, což mohlo mít vliv na jeho ziskovost v tomto období. Ukázalo se však také, že další výrobce ve Společenství, který se nacházel ve fázi zahájení výroby, musel čelit značnému poklesu ziskovosti, a to o 17 % v porovnání s rokem 2001, což se v průběhu období přezkumného šetření ještě zhoršilo. Navíc, jak je uvedeno v bodu odůvodnění (207), nebylo výrobní odvětví Společenství ani jednou v takové pozici, aby dosáhlo cenových úrovní, které by mu nezpůsobovaly újmu. Naopak, počínaje rokem 2002 muselo výrobní odvětví Společenství opět upravit ceny směrem dolů, aby svůj podíl na trhu obhájilo.

(232)

Po poskytnutí informací tři vývozci uvedli, že jak podíl indického dovozu na trhu Společenství (2,5 % během OŠ), tak objem dovozu ve vztahu k celkovému dovozu (8,4 % během OŠ), které oba slabě poklesly ve srovnání s rokem 2002, jsou příliš malé a okrajové, než aby měly nějaký poškozující dopad, a to obzvláště vzhledem k velkému podílu na trhu, který má výrobní odvětví Společenství. Dále je předpoklad, že analýza vyjádřená v relativních údajích by byla zavádějící, protože Indie začínala na velmi nízké úrovni 1,5 % podílu na trhu a 3,7 % objemu dovozu v roce 1999.

(233)

V reakci na toto tvrzení by se mělo vzít v úvahu, že jak indický podíl na trhu, tak objem dovezených výrobků během OŠ výrazně přesahují limity nepatrnosti uvedené v čl. 10 odst. 11 a čl. 14 odst. 4 základního nařízení, což může mít příčinný účinek. Podle čl. 8 odst. 6 základního nařízení lze příčinný účinek prokázat buď objemem dovozu anebo cenami subvencovaných dovozů. Takovýto cenový dopad lze v tomto případě jasně vypozorovat. Jak bylo již zjištěno v průběhu původního šetření, šetřený výrobek, tj. nerozplněná komodita, je vysoce cenově citlivá a reaguje rychle na jakýkoli tlak dolů. V takových případech mohou i malá množství ovlivnit ceny na trhu. V podstatě se dá říci, že indické ceny ve zvažovaném období v tomto případě v průměru stanovily orientační hladinu cenového tlaku.

(234)

Potvrdilo se tudíž, že dovoz subvencovaných výrobků z Indie měl během zvažovaného období značný negativní dopad na situaci výrobního odvětví Společenství, obzvláště co se týče ziskovosti.

Dopad jiných faktorůDovoz z jiných třetích zemí



Dovoz ze třetích zemí

1999

2000

2001

2002

Objem (kg)

Indie

36 800

47 400

72 100

101 800

95 200

Index

100

129

196

277

259

Omán

77 400

119 700

85 100

88 400

93 500

Index

100

155

110

114

121

USA

11 100

2 800

16 600

106 300

70 000

Index

100

25

149

932

631

Čína

0

3 900

21 800

75 600

63 000

Index

0

100

559

1 938

1 615

Jižní Korea

19 800

75 300

40 200

54 500

45 000

Index

100

380

203

275

227

Singapur

0

4 600

128 300

62 700

37 700

Index

0

100

2 789

1 363

820

Průměrná dovozní cena za 1 kg (EUR)

Indie

34,66

33,94

35,51

36,57

35,34

Index

100

98

102

106

102

Omán

36,10

36,21

39,30

39,15

38,34

Index

100

100

109

108

106

USA

74,87

115,35

108,90

101,40

48,74

Index

100

154

145

135

65

Čína

0,00

188,97

116,06

68,22

58,59

Index

0

100

61

36

31

Jižní Korea

34,84

37,52

37,66

45,59

48,06

Index

100

108

108

131

138

Singapur

0,00

76,88

57,47

57,47

51,28

Index

0

100

75

75

67

(235)

Dovozy dotyčného výrobku z jiných zemí než z Indie stouply mezi rokem 1999 a obdobím přezkumného šetření pouze o 7 %, tj. značně méně než vzestup spotřeby Společenství. Tyto země, Omán, USA, Čína, Jižní Korea a Singapur, jsou hlavními dodavateli na trh Společenství. Jejich průměrné dovozní ceny však byly značně vyšší než indické dovozní ceny a kromě dovozních cen z Ománu, také než ceny výrobního odvětví Společenství. Dovozní ceny z Ománu jsou na srovnatelné úrovni s cenami výrobního odvětví Společenství, avšak vzestup podílu na trhu u Ománu ve zvažovaném období byl daleko méně výrazný, než tomu bylo u ostatních třetích zemí.

(236)

Po poskytnutí informací přišla VI a dva vývozci s tvrzením, že vyrovnávací clo platné pro dovoz indických výrobků mělo být při porovnávání průměrných prodejních cen vzato v úvahu. Toto by údajně vedlo k prakticky obdobným indickým a ománským cenovým úrovním. Dále bylo uvedeno, že průměrné ceny z některých třetích zemí, zejména USA a Číny ve zvažovaném období značně poklesly, zatímco mimo jiné indické ceny stouply. Další vývozce tvrdil, že snížení objemu indických dovozů mezi rokem 2002 a obdobím přezkumného šetření nebylo v analýze náležitě zohledněno, že jiné třetí země byly hlavními dodavateli a že průměrné ceny z Jižní Korey a Indie byly obdobné od roku 1999 do roku 2001.

(237)

Co se týče původního platného vyrovnávacího cla, je třeba poznamenat, že velká většina dovozů z Indie podléhala buď nulové celní sazbě nebo celní sazbě, která stále ještě vede k nižším průměrným cenám po vyložení než průměrná úroveň ománských cen. Ománské dovozy tedy v průměru nevyvíjely stejný stupeň cenového tlaku. Kromě toho dovozní ceny ze všech ostatních třetích zemí byly ve zvažovaném období v průměru vyšší než indická cenová úroveň, což opět označuje Indii jako hlavní zdroj cenového tlaku. Co se týče objemu, tvrzení, že Indie nebyla jediným zdrojem značného objemu dovozu během celého zvažovaného období, je správné. Je však třeba si uvědomit, že Indie je jediná země podléhající opatřením. To mělo jistě dopad na obchodní tok dotyčného výrobku a navíc navzdory opatřením indické dovozy od roku 2001 silně rostly a Indie získala svoji pozici druhého největšího vývozce v roce 2002 a během OŠ se dokonce stala největším vývozcem. Tudíž tento malý pokles indických dovozů mezi rokem 2002 a OŠ neměl na trh žádný dopad, což nakonec odměnilo indickou cenovou politiku. Tyto argumenty tedy nemohou být přijaty. Potvrdilo se proto, že dovoz z třetích zemí nemohly způsobit újmu výrobního odvětví Společenství, která by narušila příčinnou vazbu mezi dovozem subvencovaných výrobků z Indie a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

Vývoj spotřeby trhu Společenství

(238)

Spotřeba šetřeného výrobku na trhu Společenství stoupla během zvažovaného období o 51 %. Újmu způsobenou výrobnímu odvětví Společenství nelze tedy připisovat snížení poptávky na trhu Společenství.

Vývozní činnost výrobního odvětví Společenství

(239)

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství vzrostla ve zvažovaném období o 16 %. Vývozní ceny výrobního odvětví Společenství byly v průměru o 10 % – 15 % vyšší než prodejní ceny ve Společenství. Vývozní činnost výrobního odvětví Společenství tedy nemohla přispět k újmě.

(240)

V této souvislosti přišla VI a jeden vývozce s tvrzením, že výrobní odvětví Společenství ve svých odpovědích v dotazníku uvádělo tvrdou konkurenci v důsledku indických konkurentů na trzích třetích zemí, což znamenalo pro výrobní odvětví Společenství nižší ceny a ztrátu podílu na trhu ve třetích zemích, což na první pohled odporuje výše uvedeným zjištěním. Na základě tohoto hodnocení předloženého výrobním odvětvím Společenství tedy na trhu Společenství údajně neexistuje žádná újma, ani žádná příčinná souvislost s indickými dovozy.

(241)

V tomto ohledu je nutno poznamenat, že při celosvětovém růstu trhu takovýchto výrobků neexistuje žádný rozpor mezi jakýmkoli poklesem vývozních cen a ztrátou podílu výrobního odvětví Společenství na trhu ve třetích zemích a tím, že objem takových vývozů ve skutečnosti stoupl a že jejich ceny byly vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství u prodejů ve Společenství. Ačkoli tedy vývozní výkonnost výrobního odvětví Společenství mohla být bez konkurence nízkých subvencovaných cen indických vývozů na trzích třetích zemí lepší, neexistuje žádný náznak, že by výrobní odvětví Společenství kvůli své vývozní výkonnosti nepodléhalo poškozující cenové konkurenci na trhu Společenství způsobené zejména dovozem levných nízkými subvencovaných výrobků z Indie. Tento argument by tedy měl být zamítnut.

Konkurenceschopnost výrobního odvětví Společenství

(242)

Výrobní odvětví Společenství je v případě daného výrobku důležitým konkurentem, jak již bylo prokázáno jeho podílem na trhu, a neustále investuje, aby jeho výroba i nadále odpovídala nejmodernějším standardům. Pokles produktivity na pracovníka v přepočtu na kg a po roce 2001 lze výlučně připisovat skutečnosti, že se nový výrobní závod jednoho výrobce ve Společenství nacházel ve fázi zahájení výroby. Je tedy pouze dočasné povahy. V důsledku toho nebyl zjištěn žádný důkaz, že nedostatek konkurenceschopnosti mohl narušit příčinnou souvislost mezi dovozy z Indie a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství.

Vlastní spotřeba

(243)

Jak je uvedeno v bodu odůvodnění (226), předpokládá se, že vlastní spotřeba k újmě nepřispěla. Naopak, bez závislého trhu mohla být újma výrobního odvětví Společenství ještě horší.

PRAVDĚPODOBNOST PŘETRVÁNÍ NEBO OBNOVENÍ ÚJMY

(244)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, subvence a újma zřejmě přetrvají nebo se obnoví, pokud platná opatření pozbudou platnosti.

(245)

Jak je uvedeno v bodech odůvodnění (161) až (243) výše, bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření a navzdory platným opatřením výrobní odvětví Společenství i nadále vykazovalo újmu způsobenou subvencovaným dovozem dotyčného výrobku. Míra odstranění újmy zjištěná během stávajícího šetření se pohybovala mezi 17,3 % a 48,1 % a je vyšší, než míra zjištěná při původním šetření (mezi 12,6 % a 28,9 %) navzdory tomu, že v tomto přezkumu byla přiměřená zisková marže pro výrobní odvětví Společenství snížena o jednu třetinu ve srovnání s původním šetřením (viz bod odůvodnění (260) níže). V rámci šetření se též zjistilo, že navzdory domácímu prodeji a vývozu do jiných zemí existuje v Indii u šetřených výrobků dosud značná rezervní kapacita, obzvláště u vývozců, kteří podléhají ve Společenství relativně vysokým celním sazbám. Bylo tedy možno udělat logický závěr, že pokud opatření pozbude platnosti, subvencované nízké ceny dovozů z Indie dále porostou a následkem toho újma pravděpodobně v budoucnu přetrvá.

(246)

Protože v důsledku dovozu subvencovaných výrobků a navzdory existenci opatření je výrobnímu odvětví Společenství nadále působena podstatná újma, nebylo nutné pravděpodobnost obnovení újmy dále analyzovat.

ZÁJEM SPOLEČENSTVÍÚvod

(247)

Bylo zkoumáno, zda existují závažné důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství pokračovat v uplatňování opatření. Za tímto účelem a podle čl. 31 odst. 1 základního nařízení byl zvážen pravděpodobný dopad opatření u všech stran dotčených tímto šetřením. Za účelem vyhodnocení, zda je v zájmu Společenství, aby opatření pokračovala, byly uživatelům a dovozcům daného výrobku a rovněž dodavatelům surovin používaným ve výrobě obdobného výrobku zaslány dotazníky.

Zájem výrobního odvětví Společenství

(248)

Jak bylo ukázáno výše, výrobní odvětví Společenství vyrábějící obdobný výrobek neustále zvyšuje výrobu. Toto umožnil stálý vzrůst investic vynaložených výrobním odvětvím Společenství z důvodu udržení si konkurenceschopnosti, protože patří u šetřeného výrobku mezi hlavní konkurenty. Je třeba si uvědomit, že v období přezkumného šetření výrobní odvětví Společenství rozšiřovalo svá výrobní zařízení, založilo v rámci Společenství jeden nový závod a připravovalo plány pro založení dalšího nového zařízení ve Společenství. Tento proces neustálých investic vynaložených výrobním odvětvím Společenství je mařen obzvláště neuspokojivým vývojem jeho ziskovosti zapříčiněným neustálým cenovým tlakem vyvíjeným indickými dovozy dotyčného výrobku na trh Společenství.

Předpokládá se, že bez zavedených opatření k nápravě účinků dovozu subvencovaných výrobků bude výrobní odvětví Společenství i nadále čelit cenovému podbízení, a tedy stlačení cen s jeho negativním dopadem na ziskovost, návratnost investic a pohyb peněžních prostředků. Nakonec by to dokonce mohlo ohrozit životaschopnost výrobního odvětví Společenství. Dospělo se tedy k závěru, že ukončení opatření nebude v zájmu výrobního odvětví Společenství.

Zájmy dovozců/obchodníků

(249)

Dotazníky byly zaslány všem známým dovozcům/obchodníkům dotyčného výrobku, avšak odpověděl pouze jeden z devatenácti. Nicméně spolupracující dovozce nekomentoval pravděpodobný dopad přetrvání opatření na jeho podnik. Na základě obdržených informací se zdá, že dovozci/obchodníci ve Společenství nakupují šetřený výrobek z různých zdrojů. Protože neexistují žádné podstatné rozdíly v kvalitě mezi výrobkem dovezeným z Indie a výrobkem získaným z jakýchkoli jiných zdrojů, předpokládá se, že dovozci/obchodníci ve Společenství by, pokud mají opatření pokračovat, neměli problémy získat výrobek z různých jiných zdrojů. Spolupracující dovozce se navíc aktivně podílí na obchodování mnoha různých dalších výrobků a není tedy na dotyčném výrobku životně závislý. Ačkoli jeho prodeje dotyčného výrobku během zvažovaného období silně vzrostly (sedmkrát v objemu), představují tyto prodeje pouze malou část jeho celkového obratu (asi 1,4 % v období přezkumného šetření). Tento dovozce rovněž nenaznačil, že přetrvání opatření bude mít dopad na zaměstnanost, neboť dovozní činnost není náročná na pracovní sílu.

(250)

Ačkoli dovozci/obchodníci nejsou pravděpodobně nakloněni opatřením, lze na základě dostupných informací učinit závěr, že takový možný zájem ve prospěch ukončení opatření nepřevyšuje skutečný zájem výrobního odvětví Společenství, aby se pokračovalo v narovnání nekalých a poškozujících indických obchodních praktik, jak bylo shrnuto v bodu odůvodnění (248).

Zájem dodavatelů

(251)

K vyhodnocení pravděpodobného dopadu, který by mohlo způsobit pokračování vyrovnávacích opatření na dodavatele výrobního odvětví Společenství, byly dotazníky zaslány všem takovým známým dodavatelům. Bylo zasláno celkem šest dotazníků a vrátily se dva. Tito dodavatelé, kteří dodávají výrobnímu odvětví Společenství zejména glukózu a dextrózu, jsou pro pokračování opatření. Přestože výrobní odvětví Společenství nepatří mezi nejdůležitější zákazníky těchto dodavatelů, přesto tento obchod přispívá k zaměstnanosti a ziskovosti dodavatelů. Pokud by výrobní odvětví Společenství výrobu obdobného výrobku omezilo nebo dokonce zastavilo, byly by takovéto výhodné obchodní vztahy ohroženy.

(252)

Z těchto důvodů a bez jakýchkoli informací v opačném smyslu se došlo k závěru, že pokračování opatření by bylo v souladu se zájmy dodavatelů.

Zájem uživatelů

(253)

Dotazníky byly zaslány také pěti známým uživatelům dotyčného výrobku ve Společenství, tj. farmaceutickým společnostem. Komise požadovala kromě jiných informací jejich komentář k tomu, zda pokračování platných opatření bude v zájmu Společenství a jak je tato opatření budou dále ovlivňovat. Žádné odpovědi na dotazník se nevrátily a žádný komentář tedy není znám. Pokud zvážíme, že uživatelé mohli získat šetřený výrobek nikoli pouze z Indie, ale rovněž z dalších zdrojů a při nedostatku dalších informací týkajících se ekonomického dopadu opatření na podniky uživatelů (např. zaměstnanost, ziskovost, investiční politika), nebylo možné zjistit žádné zájmy uživatelů rovnocenné důležitosti.

(254)

Ačkoli – navzdory svému mlčení – by uživatelé nemuseli být opatřením nakloněni, na základě informací získaných od spolupracujících účastníků řízení neexistuje opodstatněný zájem uživatele na ukončení opatření, který by převážil skutečný zájem výrobního odvětví Společenství pokračovat v narovnání nekalých poškozujících indických obchodních praktik, jak bylo shrnuto v bodu odůvodnění (248).

(255)

Jeden vývozce tvrdil, že nebyly náležitě vzaty v úvahu zájmy spotřebitelů ve Společenství, a tedy analýza zájmů Společenství nebude plně v souladu s článkem 31 základního nařízení. Objevila se tvrzení, že zájmy spotřebitelů by mohly být negativně ovlivněny, pokud by výrobci přípravků postoupili dál jakékoli údajné cenové zvýšení z důvodu zvýšených nákladů při výrobě konečných dávkovacích forem.

(256)

V reakci na toto tvrzení je třeba připomenout, že žádná organizace spotřebitelů v průběhu šetření nevznesla své připomínky. Kromě toho spotřebitelé ve Společenství jsou obecně zdravotně pojištěni. Není k dispozici žádný důkaz, zda by poplatky zdravotního pojištění mohly být výrazně negativně ovlivněny údajným zvýšením nákladů určitých antibiotických přípravků. Není také jasné, do jaké míry jsou výrobci určitých antibiotických přípravků, tj. uživatelé, v pozici, ve které by mohli postoupit dále zvýšení nákladů. Za takových okolností není možné zjistit žádný odmítavý postoj spotřebitelů ve Společenství rovnocenné důležitosti.

Závěr

(257)

Po prošetření různých zapojených zájmů se předpokládá, že z celkového spektra zájmů Společenství žádný zájem nepřevažuje zájem výrobního odvětví Společenství týkající se udržení opatření v platnosti. Očekává se, že účinek pokračování opatřeních poskytne výrobnímu odvětví Společenství příležitost k vylepšení jeho ziskovosti na přiměřenou úroveň a k udržení investičního programu v rámci Společenství s pozitivními účinky na zaměstnanost a konkurenční trh. Na druhou stranu na základě dostupných informací nebyly zjištěny žádné protichůdné zájmy jiných dotčených subjektů Společenství (tj. dovozců/obchodníků, dodavatelů, uživatelů a spotřebitelů) rovnocenné důležitosti.

VYROVNÁVACÍ OPATŘENÍ

(258)

Vzhledem k závěrům stanoveným ohledně pokračujícího subvencování, újmy a zájmu Společenství, se považuje za vhodné vyrovnávací opatření týkající se dovozu dotyčného výrobku z Indie zachovat. Pro účely určení úrovně těchto opatření byly vzaty v úvahu subvenční sazby zjištěné v období přezkumného šetření a výše cla nutného k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

Míra odstranění újmy

(259)

Nutné zvýšení ceny za účelem odstranění újmy bylo určeno pro každou společnost zvlášť porovnáním vážené průměrné dovozní ceny dotyčného výrobku s nepoškozující cenou obdobného výrobku prodávaného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Cenový rozdíl byl vyjádřen jako procento z dovozní hodnoty CIF.

(260)

Nepoškozující cena byla získána tak, že byly použity vážené průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Společenství společně se ziskovou marží ve výši 10 %. Tato zisková marže, která je o třetinu nižší než marže uplatněná v původním šetření (viz bod odůvodnění (205) výše) odráží dosažitelnou ziskovou marži u podobných skupin výrobků výrobního odvětví Společenství nepodléhajících nekalé konkurenci. Vzhledem ke zvýšené konkurenci bylo tato marže považována za přijatelné a přiměřené minimum místo ziskové marže ve výši 15 % stanovené v původním šetření. Tento zisk by umožnil výrobnímu odvětví Společenství dále investovat do vývoje a výzkumu, aby zůstalo konkurenceschopné.

Forma a úroveň opatření

(261)

Při absenci zvláštních okolností bylo považováno za vhodné uložení standardního typu cla, tj. podle hodnoty.

(262)

S ohledem na úroveň cla v případě čtyř ze spolupracujících vývozců byla sazba subvence vyšší než míra odstranění újmy. V souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení bylo proto menší clo odrážející míru odstranění újmy považováno za postačující k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, pokud jde o dovoz od těchto čtyř vývozců. Sazby cla vztahující se na dovoz od těchto vývozců by se měly pohybovat mezi 17,3 % a 30,3 %. Co se týče dalších tří vývozců, byly míry odstranění újmy vyšší než zjištěné sazby subvencí, takže opatření týkající se těchto společností by se měla zakládat na sazbách subvencí. Celní sazby vztahující se na dovoz od těchto vývozců by se měly pohybovat mezi 25,3 % a 32 %. Vezmeme-li v úvahu, že úroveň spolupráce indických vývozců byla vysoká (přes 80 %), měla by úroveň cla pro všechny ostatní společnosti být nastavena na úroveň s nejvyšší individuální celní sazbou, tj. 32 %.

(263)

Individuální vyrovnávací celní sazby uvedené v tomto nařízení odrážejí situaci zjištěnou během přezkumu ve vztahu ke spolupracujícím vývozcům. Vztahují se proto výhradně na dovoz dotyčného výrobku vyráběného těmito společnostmi. Dovoz dotyčného výrobku vyráběného kteroukoli jinou společností, která nebyla konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s uvedenými společnostmi ve spojení, nemůže těžit z těchto sazeb a bude podléhat celním sazbám vztahujícím se na „všechny ostatní společnosti“.

(264)

Jakákoli žádost o uplatnění těchto individuálních vyrovnávacích celních sazeb (např. po změně názvu subjektu anebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být bezodkladně adresována Evropské komisi, generálnímu ředitelství pro obchod, ředitelství ( 10 ) se všemi příslušnými informacemi obzvláště o jakékoli změně činnosti společnosti spojené s výrobou, domácím a vývozním prodejem např. v souvislosti se změnou názvu nebo se změnou výrobních či prodejních subjektů. V případě potřeby a po konzultaci s poradním výborem bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno aktualizací seznamu společností těžících z individuálních celních sazeb,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



Článek 1

1.  Ukládá se konečné vyrovnávací clo z dovozu trihydrátu amoxicilinu, trihydrátu ampicilinu a cefalexinu, které nejsou v odměřených dávkách nebo upravené ve formě nebo v balení pro drobný prodej, kódů KN ex294110 10 (kód TARIC 2941101010), ex294110 20 (kód TARIC 2941102010) a ex294190 00 (kód TARIC 2941900030), pocházejících z Indie.

▼M1

2.  Sazby cla, které se vztahují na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, jsou pro dovoz výrobků vyrobených v Indii níže uvedenými společnostmi tyto:

 17,3 % pro KDL Biotech Ltd., Mumbai (doplňkový kód TARIC: A580),

 28,1 % pro Nectar Lifesciences Ltd., Chandigarh (doplňkový kód TARIC: A581),

 25,3 % pro Nestor Pharmaceuticals Ltd., Nové Dillí (doplňkový kód TARIC: A582),

 11,9 % pro Ranbaxy Laboratories Ltd., Nové Dillí (doplňkový kód TARIC: 8221),

 28,1 % pro Torrent Gujarat Biotech Ltd., Ahmedábád (doplňkový kód TARIC: A583),

 28,1 % pro Surya Pharmaceuticals Ltd., Chandigarh (doplňkový kód TARIC: A584),

 32 % pro všechny ostatní společnosti (doplňkový kód TARIC: 8900).

▼B

3.  Není-li uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



( 1 ) Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 461/2004 (Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 12).

( 2 ) Úř. věst. L 273, 9.10.1998, s. 1.

( 3 ) Úř. věst. C 8, 14.1.2003, s. 2.

( 4 ) Úř. věst. C 241, 8.10.2003, s. 7.

( 5 ) Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 17, 9. bod odůvodnění.

( 6 ) Oznámení ministerstva obchodu a průmyslu VI č. 1/2002-07 ze dne 31. března 2002.

( 7 ) Nařízení Rady (ES) č. 1628/2004 ze dne 13. září 2004, Úř. věst. L 295, s. 4 (bod odůvodnění 13).

( 8 ) Indický finanční zákon z roku 1999 prodloužil uplatňování tohoto programu na období 2000 až 2005.

( 9 ) Čl. 143 odst. 1 písm. e) a h) nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2286/2003 (Úř. věst. L 343, 31.12.2003, s. 1).

( 10 ) Evropská komise, Generální ředitelství pro obchod, Ředitelství B, J-79 5/17, Rue de la Loi/Wetstraat 200, B-1049 Brusel.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU