(ES) č. 628/2005Nařízení Komise (ES) č. 628/2005 ze dne 22. dubna 2005 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska

(1)

Dne 6. března 2004 zahájila Komise ochranné šetření v souladu s nařízením Rady 3285/94 ( 2 ) a 519/94 ( 3 ), v souvislosti s dovozem lososa chovaného pro hospodářské účely. Dne 5. února 2005 zavedla Komise na základě nařízení (ES) č. 206/2005 ( 4 ) konečná ochranná opatření ve formě celních kvót a minimální ceny dovozu. Tato konečná ochranná opatření platí od 6. února 2005 a podléhají postupné liberalizaci po dobu jejich platnosti. Dne 23. dubna 2005 zrušila Komise nařízením (ES) č. 627/2005 ( 5 ) své nařízení (ES) č. 206/2005.

(2)

Současně s ochranným šetřením byla dne 8. září 2004 podána stížnost týkající se dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska skupinou výrobců lososa z Evropské unie (dále jen „žadatel“), která zastupuje podstatnou část výroby lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství.

(3)

Tato žádost obsahovala důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o vyplývající podstatné újmě, které byly považovány za dostatečné pro odůvodnění zahájení řízení.

(4)

Dne 23. října 2004 bylo zahájeno řízení zveřejněním oznámení o zahájení ( 6 ).

(5)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2003 do 30. září 2004 (dále jen „období šetření “nebo „OŠ“). Při zkoumání trendů relevantních pro posouzení újmy provedla Komise analýzu údajů z období od 1. ledna 2001 do 30. září 2004 (dále jen „uvažované období“). Obdobím použitým pro účely stanovení zjištění o cenovém podbízení, prodeji pod cenou a odstranění újmy je výše uvedené OŠ.

(6)

Komise oficiálně uvědomila o zahájení řízení žadatele, norské výrobce, obchodníky, dovozce, dodavatele a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich tato záležitost týká, a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich tato záležitost týká, a zástupce Norska. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit svá stanoviska písemně a požádat o slyšení ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení.

(7)

Komise vyhledávala a ověřovala veškeré informace, jež pokládala ze nezbytné pro účely prozatímního stanovení výskytu dumpingu, působení újmy a zájmů Společenství. Za tímto účelem rozeslala Komise dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich tato záležitost týká, a všem ostatním vývozcům, kteří se přihlásili v časové lhůtě uvedené v oznámení o zahájení. V tomto ohledu s Komisí spolupracovaly následující zúčastněné strany a poskytly svá stanoviska: 102 norských vývozců a obchodníků; 24 výrobců ze Společenství; jedno sdružení výrobců ze Společenství; 15 dovozců, uživatelů a zpracovatelů; čtyři sdružení uživatelů; jedno sdružení spotřebitelů; a dva dodavatelé. Byly vykonány ověřovací návštěvy v prostorách následujících společností:

(8)

Všem zúčastněným stranám, které požádaly o slyšení a odůvodnily jeho opodstatněnost, bylo slyšení poskytnuto.

(9)

V oznámení o zahájení uvedla Komise, že s ohledem na zjevně velký počet vývozců dotčeného výrobku v Norsku a velký počet výrobců dotčeného výrobku ve Společenství se pro šetření předpokládá použití techniky výběru vzorku.

(10)

Dotčeným výrobkem je losos chovaný pro hospodářské účely (jiný než volně žijící), také filé, čerstvý, chlazený nebo zmrazený. Tato definice vylučuje jiné podobné výrobky z ryb chovaných pro hospodářské účely, jako například pstruh velký (lososovitý), biomasa (živý losos) a volně žijící lososy a další průmyslově zpracované druhy, jako například uzený losos.

(11)

Výrobek je v současné době zařazen pod kódy KN ex030212 00, ex030311 00, ex030319 00, ex030322 00, ex030410 13 a ex030420 13 s ohledem na různou prezentaci výrobku (čerstvé nebo zmrazené ryby, čerstvé nebo zmrazené filé, zmrazené ryby a zmrazené filé). Na základě fyzických vlastností, výrobních postupů a nahraditelnosti výrobku z hlediska spotřebitele bylo zjištěno, že veškerý losos chovaný pro hospodářské účely představuje stejný výrobek. Různé prezentace výrobku vždy slouží ke stejnému konečnému účelu a mohou se navzájem nahrazovat. Z tohoto důvodu se tyto výrobky považují pro účely řízení za jediný výrobek.

(12)

Šetření prokázalo, že základní fyzikální vlastnosti lososa chovaného pro hospodářské účely vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Společenství ve Společenství, lososa chovaného pro hospodářské účely vyráběného a prodávaného na domácím norském trhu a lososa chovaného pro hospodářské účely dováženého do Společenství z Norska jsou stejné a výrobky mají stejné způsoby použití.

(13)

Pro účely tohoto stanovení byla vzata v úvahu zejména tato zjištění:

(14)

Z těchto důvodů byl stanoven prozatímní závěr, že dotčený výrobek a losos chovaný pro hospodářské účely, který se vyrábí a prodává na domácím norském trhu a losos chovaný pro hospodářské účely, který se vyrábí a prodává ve Společenství výrobním odvětvím Společenství, má tytéž základní fyzikální vlastnosti a základní způsoby použití a proto byly kvalifikovány jako obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(15)

Přestože většina norských výrobců lososa chovaného pro hospodářské účely prodávala dotčený výrobek do Společenství prostřednictvím obchodníků, bylo možné provést posouzení dumpingu na úrovni výrobců. Sledováním změn ve struktuře norského výrobního odvětví produkujícího lososa bylo zjištěno, že většina norských výrobců lososa chovaného pro hospodářské účely uskutečňovala prodej dotčeného výrobku buď přímo do Evropské unie, nebo bylo možné identifikovat prodej prostřednictvím nespřízněných obchodníků, určený pro trh Evropské unie. Z tohoto důvodu bylo možné stanovit běžnou hodnotu i vývozní cenu na úrovni výrobců.

(16)

V odst. 5.1 písm. a) oznámení o zahájení se uvádí, že Komise se může rozhodnout pro výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Na základě žádosti podle odst. 5.1 písm. a) bodě i) oznámení o zahájení poskytlo 102 společností požadované informace v rámci stanovené časové lhůty. Tento počet společností zahrnuje 38 výrobců lososa chovaného pro hospodářské účely, kteří rovněž vyváželi dotčený výrobek do Evropské unie (dále jen „vyvážející výrobci“). Prodej se uskutečňoval buď přímo nebo prostřednictvím nespřízněných obchodníků.

(17)

S ohledem na vysoký počet zúčastněných společností bylo rozhodnuto o použití ustanovení o výběru vzorku a za tímto účelem byl vybrán vzorek společností s největšími objemy vývozu do Evropské unie, na základě konzultace s norskými úřady. Několik otázek nebylo možné vyřešit s norskými úřady, zejména co se týče vyloučení některých vývozců s relativně malými objemy vývozu dotčeného výrobku do Evropské unie ze vzorku. Požadavek norských úřadů by znamenal, že by nebyla dodržena zásada pro výběr vzorku, tj. zařazení takového počtu společností, který může být v přiměřené míře přezkoumán v rámci stanovené časové lhůty, které mají největší možný reprezentativní objem vývozů. Z tohoto důvodu nebylo možné tento požadavek přijmout. Vzorek se skládá z deseti největších norských vyvážejících výrobců, kteří představují 80 % objemu vývozu do Společenství ze všech spolupracujících vyvážejících výrobců.

(18)

Po provedení šetření u dvou společností zařazených ve vzorku nebylo možné na základě poskytnutých informací stanovit, zda byl prodej lososa chovaného pro hospodářské účely uskutečňován nespřízněným stranám za zprostředkovatelské ceny. Za těchto okolností se prozatímně stanovuje, že až do poskytnutí dostatečných informací ze strany těchto společností nebude těmto společnostem přiděleno individuální dumpingové rozpětí, ale vážený průměr dumpingových rozpětí těch společností, jejichž individuální rozpětí bylo možné stanovit. Nicméně je nutné poznamenat, že Komise bude pokračovat v šetření této otázky a v konečné fázi řízení se může uchýlit k použití skutečností dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení, pokud dotčené společnosti neposkytnou nezbytné informace.

(19)

Za účelem určení běžné hodnoty Komise nejdříve stanovila pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného ve vzorku, zda byl jeho celkový prodej lososa chovaného pro hospodářské účely na tuzemském trhu reprezentativní ve srovnáním s jeho celkovým vývozním prodejem do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se prodeje na tuzemském trhu považují za reprezentativní, pokud celkový objem prodeje na tuzemském trhu každého vyvážejícího výrobce činí 5 % nebo více z jeho celkového objemu vývozního prodeje daného výrobku ve Společenství.

(20)

Pro vyvážející výrobce s reprezentativním prodejem na tuzemském trhu Komise následně určila typy lososa chovaného pro hospodářské účely, prodávaného ke spotřebě na tuzemském trhu, které byly shodné nebo přímo srovnatelné s typy lososa prodávaného na vývoz do Společenství.

(21)

Pro každý z těchto typů výrobků se stanovilo, zda je prodej na tuzemském trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej na tuzemském trhu pro jednotlivé typy výrobků byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodeje daného typu výrobku na tuzemském trhu během OŠ činila 5 % nebo více z celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku vyváženého do Společenství.

(22)

Dále bylo provedeno šetření, zda prodej na tuzemském trhu u každého typu dotčeného výrobku prodaného na tuzemském trhu v reprezentativním množství je možné považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základného nařízení, na základě stanovení poměru ziskového prodeje dotčeného typu výrobku nezávislým zákazníkům.

(23)

V případech, kdy objem prodeje určitého typu lososa chovaného pro hospodářské účely, prodaného za čistou prodejní cenu, která se rovná nebo převyšuje výrobní náklady, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku, a kde vážený průměr cen daného typu výrobku se rovnal nebo převyšoval výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na tuzemském trhu. Tato cena se vypočítala jako vážený průměr cen všech prodejů daného typu výrobku na tuzemském trhu během OŠ, bez ohledu na to, zda byl prodej ziskový či nikoliv.

(24)

Tam, kde objem ziskových prodejů některého typu lososa chovaného pro hospodářské účely představoval 80 % nebo méně celkového objemu prodeje daného typu výrobku, nebo kde vážený průměr cen daného typu výrobku byl nižší než výrobní náklady, se běžná hodnota určila na základě skutečné ceny na tuzemském trhu, která se spočítala jako vážený průměr ziskového prodeje pouze pro daný typ výrobku, pokud tento prodej představoval alespoň 10 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku.

(25)

Konečně, tam kde objem ziskového prodeje jakéhokoliv typu lososa chovaného pro hospodářské účely představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje daného typu výrobku, se mělo za to, že tento konkrétní typ výrobku se prodával v nedostatečném množství za cenu na tuzemském trhu, aby bylo možné stanovit vhodný základ pro určení běžné hodnoty.

(26)

Kdykoli nebylo možné použít ceny na tuzemském trhu pro některý druh výrobku prodávaný vyvážejícím výrobcem, použila se početně zjištěná běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení se běžná hodnota sestavila připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za přiměřené zisky k výrobním nákladům vyvážených typů výrobků každého vývozce. Za tímto účelem Komise prověřila, zda vzniklé prodejní, správní a režijní náklady a realizovaný zisk každého z dotčených vyvážejících výrobců na tuzemském trhu představovaly spolehlivé informace.

(27)

Skutečné rozpětí zisku na tuzemském trhu se považuje za spolehlivé, pokud celkový objem prodeje na tuzemském trhu u dotčené společnosti je možné považovat za reprezentativní ve srovnání s objemem vývozních prodejů do Společenství. U společností s celkovými reprezentativními prodeji bylo rozpětí zisku stanoveno na základě prodejů na tuzemském trhu těch typů výrobků, které se uskutečnily v běžném obchodním styku. Pro tento účel se použila metoda uvedená ve 22. až 25. bodu odůvodnění.

(28)

Tam, kde tato kritéria nebyla splněna, Komise dále zvážila, zda je možné použít vážené průměrné rozpětí zisku ostatních společností s reprezentativními prodeji uskutečněnými v běžném obchodním styku v Norsku, nebo skutečné částky použitelné pro výrobu a prodej v běžném obchodním styku pro stejnou obecnou kategorii výrobků dotčené společnosti na jejím tuzemském trhu. Tam, kde nebyl možný ani jeden z těchto přístupů, bylo rozpětí zisku na tuzemském trhu stanoveno v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(29)

U pěti společností byly celkové prodeje reprezentativní, ale bylo zjištěno, že pouze u jedné společnosti některé typy dotčeného výrobku, které se také vyvážely, se prodávaly na tuzemském trhu v běžném obchodním styku. U zbývajících typů vyváženého lososa chovaného pro hospodářské účely bylo nutné sestavit běžnou hodnotu pomocí metody vysvětlené ve 26. bodu odůvodnění. U tří společností bylo zjištěno, že jejich celkové prodeje lososa chovaného pro hospodářské účely nejsou reprezentativní. Z tohoto důvodu musela být běžná hodnota sestavena pro všechny typy dotčeného výrobku, vyrobeného těmito společnostmi, pomocí metody vysvětlené ve 26. bodu odůvodnění.

(30)

Jak to bylo uvedeno ve 29. bodu odůvodnění, co se týče rozpětí zisku na tuzemském trhu, bylo zjištěno, že pouze jeden vyvážející výrobce uskutečňoval prodej lososa chovaného pro hospodářské účely na tuzemském trhu v běžném obchodním styku. Protože tento prodej nebyl shledán uspokojivě reprezentativní, byl prozatímně stanoven zisk na tuzemském trhu ve výši 8 % z obratu v souladu s metodou popsanou ve 28. bodu odůvodnění. Takovéto rozpětí zisku bylo považováno za minimální úroveň zisku, kterou by mělo dosahovat životaschopné výrobní odvětví. Kromě toho je nutné poznamenat, že použitý zisk na tuzemském trhu se shodoval se ziskem, kterého dosáhla společnost, která uskutečňovala prodej na tuzemském trhu v běžném obchodním styku. Toto rozpětí zisku se rovněž zdá být absolutním minimem z pohledu značných investic s ohledem na čas a zdroje nezbytné pro chov lososa pro hospodářské účely, který má tříletý růstový cyklus od období na strdlici až po lovnou rybu. Komise bude nadále prověřovat otázku zisku na tuzemském trhu ve světle této investiční zátěže v kombinaci se současnou úrovní úrokových sazeb v Norsku a může své rozhodnutí v konečné fázi pozměnit.

(31)

Pro určení přiměřené výše částky na prodejní, správní a režijní náklady Komise vzala v úvahu skutečnost, že v této fázi je možné prozatímně použít informace poskytnuté vyvážejícími výrobci. Nicméně je nutné poznamenat, že je stále nutné objasnit a dále prověřit mnoho otázek, na nichž závisí vhodnost tohoto přístupu. Komise bude nadále tuto otázku prověřovat a může své rozhodnutí v konečné fázi pozměnit.

(32)

Ve všech případech, kdy se dotčený výrobek vyvážel do Společenství na základě prodeje nezávislým zákazníkům, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, zejména na základě zaplacené vývozní ceny, nebo ceny, kterou je třeba zaplatit.

(33)

Pokud se prodej uskutečňoval prostřednictvím spřízněného dovozce ve Společenství, byla vývozní cena sestavena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán dovozcem nezávislým zákazníkům. Byly provedeny úpravy všech nákladů vzniklých v období mezi dovozem a dalším prodejem spřízněnou společností, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného rozpětí zisku ve výši 5 % z obratu, v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(34)

Tam, kde se vývoz uskutečňoval prostřednictvím spřízněného obchodníka v Norsku, byla vývozní cena stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislému kupci ve Společenství.

(35)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Náležité úpravy s ohledem na dopravu a pojištění, poskytnutí úvěru, provize, bankovní poplatky, balení, cla a poskytnutí slev byly provedeny ve všech případech, kdy byly shledány přiměřenými, přesnými a podloženými ověřeným důkazem. Dále byly provedeny úpravy u vývozů uskutečněných prostřednictvím spřízněné společnosti v Norsku, v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(36)

U osmi vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku, bylo možné vypočítat individuální dumpingové rozpětí. U těchto společností se vážený průměr běžné hodnoty každého typu dotčeného výrobku vyvezeného do Společenství porovnal s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku, jak je to uvedeno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení. Tam, kde byli vyvážející výrobci spřízněni, se prozatímní dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství vypočítalo jako vážený průměr dumpingových rozpětí spřízněných společností, v souladu s politikou Společenství pro spřízněné vyvážející výrobce. Tato okolnost nastala u dvou společností zařazených do tohoto šetření.

(37)

Zbývajícím dvěma vyvážejícím výrobcům, pro které nebylo možné vypočítat individuální dumpingové rozpětí, jak je to popsáno v 18. bodu odůvodnění, bylo také přiděleno prozatímní dumpingové rozpětí na úrovni váženého průměru individuálních dumpingových rozpětí prozatímně stanovených pro společnosti zařazené ve vzorku.

(38)

Společnostem, které spolupracovaly, ale které nebyly vybrány do vzorku, a které nejsou spřízněné s některou ze společností zařazených ve vzorku, bylo přiděleno prozatímní dumpingové rozpětí na úrovni váženého průměru individuálních dumpingových rozpětí prozatímně stanovených pro společnosti zařazené ve vzorku, tj. 25,1 %.

(39)

Společnostem, které spolupracovaly, ale které nebyly vybrány do vzorku, a které jsou spřízněné s některou ze společností zařazených ve vzorku, bylo dočasně přiděleno prozatímní dumpingové rozpětí na stejné úrovni jako rozpětí přidělené společnosti zařazené ve vzorku, se kterou jsou tyto společnosti spřízněny.

(40)

Za účelem výpočtu zbytkového dumpingového rozpětí, tj. dumpingového rozpětí pro vývozce v Norsku, kteří nespolupracovali nebo se nepřihlásili, Komise nejdříve stanovila úroveň spolupráce. Bylo provedeno srovnání mezi celkovými dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z Norska vypočítanými na základě údajů Eurostatu a skutečnými údaji obdrženými od vyvážejících výrobců z Norska, kteří projevili svoji ochotu být zařazeni do vzorku. Na základě toho bylo stanoveno, že úroveň spolupráce byla vysoká, tj. téměř 80 % celkového norského vývozu lososa chovaného pro hospodářské účely do Společenství.

(41)

Na základě dostupných informací bylo dosaženo závěru, že tyto společnosti neuskutečňovaly dumping na nižší úrovni, než kterákoli ze společností zařazených do vzorku. Zbytkové dumpingové rozpětí bylo následně stanoveno na úrovni nejvyššího individuálního dumpingového rozpětí stanoveného pro spolupracující společnosti. Na základě toho bylo zbytkové dumpingové rozpětí prozatímně stanoveno na úrovni 44,0 % ceny CIF na hranice Společenství.

(42)

Na tomto základě jsou prozatímní antidumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento ceny CIF na hranice Společenství před clem, následující:

(43)

Během OŠ produkovali ve Společenství lososa chovaného pro hospodářské účely

(44)

Několik dalších výrobců, kteří jsou spřízněni s norskými vývozci a dovozci, se přihlásilo a požádalo o zařazení do pojmu výroba ve Společenství. Zároveň sami sebe definovali jako výrobní odvětví Společenství. Nicméně tento požadavek byl zamítnut na základě ustanovení čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Zejména byla vzata v úvahu skutečnost, že spojení mezi těmito spřízněnými výrobci a vývozci nebo dovozci výrobků označených za dumpingové by mohlo být takového charakteru, který by způsoboval odlišné chování dotčených výrobců od nespřízněných výrobců. V důsledku toho při výpočtu výroby ve Společenství nebyl výstup těchto ostatních výrobců brán v úvahu.

(45)

Šetření ukázalo, že stěžující si výrobci ze Společenství vyprodukovali přibližně 90 % odhadované celkové výroby dotčeného výrobku ve Společenství. To představuje podstatnou část celkové výroby ve Společenství. Z tohoto důvodu stěžující si výrobci ze společenství jsou považováni za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(46)

S ohledem na vysoký počet výrobců lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství bylo v oznámení o zahájení navrženo použití metody výběru vzorku za účelem zjišťování újmy. Výběr vzorku výrobců ze Společenství byl proveden na základě největšího reprezentativního objemu výroby, který může být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(47)

Na základě informací poskytnutých Komisi bylo nejprve do vzorku zařazeno šest výrobců ze Společenství uvedených výše v 7. bodu odůvodnění, kteří byli požádáni o vyplnění dotazníku. Byly vykonány ověřovací návštěvy v prostorách těchto společností. Šetření prokázalo, že společnost Celtic Atlantic Salmon Ltd neprodukovala lososa chovaného pro hospodářské účely po celé uvažované období, a proto nemohla poskytnout veškeré údaje a informace požadované v dotazníku. Společnost Celtic Atlantic Salmon Ltd byla založena v lednu 2004 po odkoupení určitého majetku od společnosti produkující lososy, která byla v likvidaci a mohla poskytnout údaje pouze s ohledem na OŠ. V důsledku toho byly ukazatele újmy popsané v 63. bodu odůvodnění dále stanoveny na základě ověřených informací poskytnutých zbývajícími pěti společnostmi uvedenými výše v 7. bodu odůvodnění. Nicméně údaje od společnosti Celtic Atlantic Salmon Ltd se použily pro účely výpočtu cenového podbízení a prodeje pod cenou.

(48)

Celková výroba těchto pěti výrobců ze Společenství vybraných do vzorku, kteří plně spolupracovali při šetření, představovala přibližně 8 300 tun během OŠ, nebo přibližně 37 % odhadované celkové výroby lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství.

(49)

Analýza újmy byla provedena na základě (a) výkonových ukazatelů újmy, jako například prodejní ceny, stavu zásob, ziskovosti, návratnosti investic, peněžních toků, investic, schopnosti získat kapitál a zvýšit mzdy, které byly stanoveny na základě informací ověřených na úrovni vzorku a (b) ostatních ukazatelů újmy, jako například výroba, výrobní kapacita, vytížení kapacit, objem prodeje, podíl na trhu, hospodářský růst, zaměstnanost, produktivita a rozsah dumpingového rozpětí, které byly stanoveny na základě údajů zjištěných na úrovni průmyslového odvětví Společenství jako celku.

(50)

Během uvažovaného období se spotřeba Společenství vyvíjela takto:

(51)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě součtu celkové výroby všech výrobců ze Společenství a dovozu ze všech třetích zemí mínus vývoz z Evropského společenství. Výroba všech výrobců ze Společenství byla stanovena na základě údajů poskytnutých zeměmi, kde se výroba nachází, tj. Irsko, Velká Británie a Francie. Dovezená a vyvezená množství byla odvozena z údajů Eurostatu.

(52)

Je nutné poznamenat, že velkoobjemový chov lososa pro hospodářské účely ve Společenství se omezuje pouze na Velkou Británii (Skotsko) a Irsko. Byly provedeny některé úpravy za účelem převodu čisté hmotnosti dle údajů Eurostatu na zaokrouhlenou hmotnost nebo na „ekvivalenty celých ryb“ (WFE) ( 7 ) protože srovnávání ve výrobním odvětví se běžně provádí na základě WFE. Z toho důvodu, pokud není uvedeno jinak, čísla pro čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného lososa jiného než filé a čerstvé, chlazené a zmrazené filé z lososa, byla v závislosti na druhu lososa rozdělena podle převodních činitelů 0,90 respektive 0,65, tj. obecně uznávaných převodních činitelů ve výrobním odvětví produkujícím lososa.

(53)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že spotřeba se v období mezi roky 2001 a 2003 zvýšila o 16 %. Během OŠ zůstala spotřeba téměř na stejné úrovni jako v roce 2003, s mírným poklesem o 0,5 %. Celkově došlo během uvažovaného období ke zvýšení spotřeby až o 15 %.

(54)

Během uvažovaného období se objem dovozu z Norska, odvozený z údajů Eurostatu pomocí metody popsané v 51. bodu odůvodnění vyvíjel takto:

(55)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že objem dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely z Norska se zvýšil o 35 % během uvažovaného období. V období mezi roky 2001 a 2003 došlo až k 31 % nárůstu a k dalšímu 3 % růstu v období mezi rokem 2003 a OŠ. Jinými slovy, zatímco spotřeba se zvýšila téměř o 80 000 tun během uvažovaného období, norským vývozcům se podařilo zvýšit jejich prodej na trh Společenství o 93 000 tun, což představuje větší objem než celkové zvýšení spotřeby.

(56)

Podíl norských vyvážejících výrobců na trhu se vyvíjel takto:

(57)

Stejně jako v případě dovozu i norský podíl na trhu průběžně rostl během uvažovaného období. Celkově se podíl na trhu založený na objemu dovozu zvýšil o 17 % nebo 8,6 procentních bodů během uvažovaného období. Nárůst v období mezi rokem 2002 a OŠ představoval celých 6,1 procentních bodů.

(58)

Cenový vývoj dumpingového dovozu z Norska prodávaného na trhu Společenství je zobrazen níže.

(59)

Během uvažovaného období průměrná cena dumpingových dovozů klesla o 16 %. Výše uvedená tabulka také ukazuje jasnou časovou souvislost mezi poklesem cen, který byl výrazný roku 2003, a prudkým nárůstem dumpingového dovozu na trh Společenství dokázaným v 54. bodu odůvodnění.

(60)

Za účelem výpočtu úrovně cenového podbízení během OŠ bylo provedeno srovnání váženého průměru prodejních cen výrobců ze Společenství zařazených do vzorku s váženým průměrem vývozních cen vyvážejících výrobců z Norska zařazených do vzorku. Toto porovnání bylo provedeno pro srovnatelné typy lososa chovaného pro hospodářské účely a na stejné obchodní úrovni, konkrétně pro prodej prvnímu nezávislému zákazníkovi. Porovnání bylo provedeno po odečtení slev z cen a množstevních rabatů a ceny dovozu byly uvedeny jako CIF na hranice Společenství, upravené o cla.

(61)

Ceny výrobců ze Společenství, zařazených do vzorku, byly zváženy na úrovni ceny ze závodu, tj. bez nákladů na dopravu a na obchodní úrovni považované za srovnatelnou s obchodní úrovní pro dotčený dovoz. U těch výrobců ze Společenství, zařazených do vzorku, kteří prodávali ryby přímo z farmy s odečtením poplatku pro zpracovatelský závod, byla cena upravena tak, aby odrážela náklady na zpracování a balení a aby tak jejich ceny byly srovnatelné s cenami ostatních výrobců zařazených ve vzorku. Tato úprava byla provedena na základě nákladů vzniklých ostatním výrobcům, zařazeným ve vzorku, v souvislosti s těmito činnostmi nebo na základě skutečného poplatku uhrazeného zpracovatelskému závodu.

(62)

Výsledky srovnání provedeného na základě vážených průměrů ukázaly, že během OŠ byly dotčené výrobky pocházející z Norska prodávány ve Společenství za ceny, které se podbízely cenám průmyslového odvětví Společenství v průměru o 15 %, pokud jsou vyjádřeny jako procento ceny průmyslového odvětví Společenství.

(63)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum dopadu dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Společenství v uvažovaném období.

(64)

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity průmyslového odvětví Společenství jako celku se vyvíjela takto:

(65)

Výroba Společenství nejprve vzrostla o 14 % v období mezi roky 2001 a 2002. Následně poklesla o 6 %, ale znovu vzrostla o 5 % v OŠ, přestože stále zůstala pod úrovní roku 2002. Jak ukazuje tabulka výše, výroba celkově vzrostla o 13 % během uvažovaného období.

(66)

Během uvažovaného období vzrostla výrobní kapacita o 18 %. K hlavnímu nárůstu došlo v roce 2003 (+ 13 %). Je nutné poznamenat, že produkce lososa chovaného pro hospodářské účely v Evropském společenství je účinně omezena vládními licencemi, které specifikují maximální množství živých ryb, které je možné chovat ve vodě na kterémkoli místě a v kteroukoli dobu. Uvedené údaje o kapacitě uvádějí teoretickou kapacitu na základě celkového licencovaného množství namísto fyzického množství chovaných ryb v sádkách a jiných výrobních zařízeních provozovaných výrobním odvětvím Společenství. Z toho důvodu se má za to, že tyto údaje o kapacitě nemají v analýze velký význam.

(67)

Využití kapacity nejprve vzrostlo o 13 % v období mezi roky 2001 a 2002, ale v roce 2003 pokleslo přibližně o 18 % a během OŠ zůstalo více méně stejné.

(68)

Je třeba poznamenat, že průmyslové odvětví Společenství nevytváří téměř žádné zásoby lososa chovaného pro hospodářské účely, ale prodává jej přímo po odlovu navazujícím výrobním odvětvím. Z toho důvodu se hodnocení stavu zásob nezdá být relevantním činitelem při průzkumu hospodářské situace výrobního odvětví Společenství.

(69)

Níže uvedené údaje ukazují prodej výrobního odvětví Společenství nezávislým zákazníkům na trhu Společenství.

(70)

Objemy prodeje výrobního odvětví Společenství vrostly o 13 % mezi rokem 2001 a OŠ. Jinými slovy, výrobní odvětví Společenství dosáhlo navýšení objemu prodeje o 2 300 tun. Na tento výkon je také nutné nahlížet ve světle zvýšení spotřeby ve Společenství, které činilo 80 000 tun ve stejném období.

(71)

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu celkově během uvažovaného období poklesl (- 1 %). Nejprve vzrostl v období mezi roky 2001 a 2002, poté prudce poklesl v roce 2003 a znovu narostl v OŠ, kdy zůstal lehce pod úrovní podílu na trhu v roce 2001. S ohledem na malý podíl výrobního odvětví Společenství na trhu je nutné poznamenat, že každá ztráta, i malá, má velký dopad na výrobní odvětví Společenství.

(72)

V období od roku 2001 do OŠ poklesly průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství o 6 %. K hlavnímu poklesu došlo v roce 2002 a 2003 (- 13 procentních bodů), zatímco mezi rokem 2003 a OŠ se ceny do určité míry obnovily (+ 8 procentních bodů).

(73)

Během uvažovaného období vzrostla spotřeba Společenství o 15 % a výrobní odvětví Společenství navýšilo svůj objem prodeje o 13 %. Nicméně během stejného období prodejní ceny výrobního odvětví Společenství poklesly (- 6 %), stejně jako jeho podíl na trhu (- 1 %). Ve stejnou dobu narostl dovoz z Norska přibližně o 35 % a levný dumpingový dovoz z Norska zvýšil svůj podíl na trhu o celých 8,6 procentních bodů. To znamená, že výrobní odvětví Společenství se plně nezúčastnilo růstu trhu v uvažovaném období.

(74)

Rentabilita prodeje v ES představuje zisk vytvořený z prodeje lososa chovaného pro hospodářské účely na trh Společenství. Návratnost celkových aktiv a peněžní toky je možné měřit pouze na úrovni neužší skupiny výrobků, které zahrnují obdobný výrobek podle čl. 3 odst. 8 základního nařízení. V této souvislosti je nutné poznamenat, že losos chovaný pro hospodářské účely představoval více než 95 % hospodářské činnosti výrobního odvětví Společenství zařazeného do vzorku.

(75)

Kromě toho byla vypočítána návratnost investic na základě návratnosti celkových aktiv, jelikož společnosti tvořící výrobní odvětví Společenství jsou především, pokud ne výlučně, činné ve výrobě a prodeji dotčeného výrobku. Pro účely tohoto šetření je návratnost investic vyjádřena jako procentuální zisk z čisté zůstatkové hodnoty investic.

(76)

Během roku 2001 bylo výrobní odvětví Společenství rentabilní na úrovni 7,2 %. Během let 2001 a 2002 se rentabilita změnila ve ztrátu s poklesem o 10,1 procentních bodů. Od této doby výrobní odvětví Společenství vykazuje ztráty. Je nutné poznamenat, že situace se zhoršila ještě více mezi roky 2002 a 2003 se ztrátou 6,2 % (nebo 3,3 procentních bodů). Trvalá poptávka po lososu během OŠ umožnila výrobnímu odvětví Společenství lehce zvýšit jeho prodejní ceny a snížit ztrátu, která i přesto zůstala značná (- 4 %). Od začátku do konce uvažovaného období představovalo snížení rentability celých 11,2 procentních bodů.

(77)

Během uvažovaného období návratnost investic a peněžní toky sledovaly podobný trend jako vývoj rentability.

(78)

Investice Společenství se během uvažovaného období zvýšily. Nejprve se snížily v roce 2002 a 2003 a poté narostly během OŠ. Do určité míry je možné tyto investice odůvodnit trvalou poptávkou, která byla charakteristická pro uvažované období. Také bylo zjištěno, že značná část investic byla vynaložena na údržbu stávajících výrobních nástrojů, nebo na výměnu zařízení na konci jeho životního cyklu. Kromě toho výrobní odvětví Společenství v posledních letech vynaložilo značné úsilí na zvýšení své konkurenceschopnosti na tomto trhu. Byly přijaty kroky ke zlepšení jeho efektivnosti a snížení nákladů při boji proti rostoucí konkurenci, například v podobě společných dohod při nákupu krmiva, nebo společného marketingu a prodeje. Výrobní odvětví Společenství také procházelo procesem konsolidace. Došlo ke značným změnám ve struktuře výrobního odvětví Společenství produkujícího lososa s trendem snížit počet společností. Mnoho menších výrobců buď ukončilo svoji činnost nebo prodalo svoji společnost jiným výrobcům, kteří do ní investovali.

(79)

Během uvažovaného období bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství začalo mít větší potíže se získáváním kapitálu. Schopnost výrobního odvětví Společenství získat kapitál je nutné také vidět ve světle vývoje peněžních toků výrobního odvětví Společenství, které byly během OŠ záporné. Také je zřejmé, že ztráty nahromaděné výrobním odvětvím Společenství a úroveň prodejních cen během uvažovaného období hrály negativní roli při hledání vnějších zdrojů financování.

(80)

Mezi rokem 2001 a OŠ se zaměstnanost (celková) ve výrobním odvětví Společenství zvýšila o 4 %. Nicméně k tomuto nárůstu došlo v období mezi roky 2001 a 2002 (+ 7 %) a je možné jej odůvodnit nárůstem výroby zaznamenaným během uvažovaného období. Jak ukazuje výše uvedená tabulka, nárůst zaměstnanosti dosažený v roce 2002 nebylo možné udržet z důvodu situace na trhu a následoval pokles v roce 2003 a během OŠ.

(81)

Přestože lehce vzrostla zaměstnanost, výrobní odvětví Společenství dosáhlo během uvažovaného období zvýšení své produktivity. S uvážením úrovně výroby a úrovně zaměstnanosti vzrostla produktivita o 8 % během uvažovaného období.

(82)

Během uvažovaného období bylo nutné snížit mzdy o 19 %.

(83)

Je nutné poznamenat, že v období od září 1997 do května 2003 podstatné množství dovozu lososa chovaného pro hospodářské účely pocházejícího z Norska podléhalo cenovým závazkům v souvislosti se stávajícími antidumpingovými a protisubvenčními opatřeními. Zatímco výrobní odvětví Společenství bylo v roce 2001 rentabilní, v průběhu roku 2002 začalo porušování těchto cenových závazků ze strany některých norských vyvážejících výrobců znehodnocovat účinnost tohoto nástroje a způsobilo klesání cen. Současné šetření ukazuje, že ceny vyvážejících výrobců v Norsku poklesly od roku 2001 o 16 %. K hlavnímu snížení ceny došlo od roku 2002, kdy začal nárůst porušování tehdy platných závazků. Za těchto okolností se má za to, že obnova po minulém dumpingu nebyla možná.

(84)

Dopad velikosti skutečného dumpingového rozpětí na situaci výrobního odvětví Společenství, které je také podstatné, není možné považovat za zanedbatelný s uvážením objemu a cen dotčeného dovozu.

(85)

Šetření ukázalo, že mezi rokem 2001 a OŠ se dovoz dotčeného výrobku na trh Společenství uskutečňoval v průběžně se zvyšujících množstvích a velkých objemech (+ 35 %), zvláště pak mezi roky 2002 a 2003. Během stejného období průměrné ceny dumpingových dovozů postupně klesly o 16 %, s prudkým poklesem mezi roky 2002 a 2003 a od té doby zůstaly na velmi nízké úrovni. Bylo zjištěno, že během uvažovaného období norský podíl na trhu vzrostl o 17 % nebo 8,6 procentního bodu.

(86)

Co se týče hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, prozkoumání výše uvedených ukazatelů znázorňuje, že mezi rokem 2001 a OŠ se tato situace postupně zhoršovala. Zatímco některé činitele vykazovaly pozitivní trend během uvažovaného období (výroba, výrobní kapacita, objemy prodeje), většina ukazatelů se vyvíjela negativně (prodejní ceny, podíl na trhu, rentabilita, peněžní toky, návratnost investic, mzdy).

(87)

Co se týče pozitivního vývoje výroby a objemu prodeje, bylo zjištěno, že tento nárůst výrobnímu odvětví Společenství pouze umožnil znovu získat ztracený podíl na trhu během OŠ a udržet si znovu získaný podíl na trhu. Výrobní kapacita byla považována za údaje s omezenou platností, protože údaje o kapacitě jsou teoretické, postavené na základě celkového licencovaného množství, namísto na fyzickém chovaném množství. Využití kapacity v tomto období kleslo z 49 % na 47 %, zatímco produktivita vzrostla především díky většímu využití automatizace (+ 8 %). Během uvažovaného období byl trh Společenství charakteristický trvalou poptávkou, protože spotřeba vzrostla o 15 % nebo o 80 000 tun. Přestože se výrobnímu odvětví Společenství podařilo zvýšit výrobu a objem prodeje o 13 %, pouze si tím zachovalo svůj podíl na trhu. Za stejnou dobu se norským výrobcům podařilo zvýšit jejich prodej o 93 000 tun a získat podstatný podíl na trhu.

(88)

Navíc, ke zvýšení objemu prodeje výrobního odvětví Společenství došlo za cenu klesajících cen. To vedlo ke klesání rentability ze zisku do ztráty (ze 7,2 % v roce 2001 do ztráty - 2,9 %, - 6,2 % a - 4,0 % v letech 2002, 2003 a během OŠ). Návratnost investic a peněžní toky sledovaly podobný trend jako rentabilita. Také došlo ke snížení mezd během uvažovaného období (- 19 %).

(89)

S uvážením všech těchto činitelů je prozatímním závěrem skutečnost, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(90)

Za účelem dosažení prozatímního závěru o tom, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou výrobního odvětví Společenství Komise nejprve v souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení prověřila dopad dumpingového dovozu z dotčené země na situaci v tomto výrobním odvětví.

(91)

Zadruhé, v souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení, Komise také prověřila jiné činitele, které mohly působit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby bylo zajištěno, že jakákoli újma působená těmito činiteli není mylně připisována dumpingovému dovozu. Jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které ve stejnou dobu mohly působit újmu výrobnímu odvětví Společenství, se rovněž zkoumaly, aby bylo zajištěno, že možná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude přičítána dumpingovým dovozům.

(92)

Spojitost mezi újmou utrpěnou výrobním odvětvím Společenství a dumpingovými dovozy je prokázána zejména tímto souvisejícím vývojem: od roku 2001 do konce OŠ objem dovozu norského lososa chovaného pro hospodářské účely do Společenství vzrostl o 35 % a jeho podíl na trhu se zvýšil na 59,6 %, což znamená zisk 8,6 procentních bodů na úkor výrobního odvětví Společenství. Během uvažovaného období klesly norské ceny o 16 %.

(93)

Tento vývoj norského dovozu souvisel s velkými finančními ztrátami výrobců ze Společenství. Samozřejmě souvisel vývoj dovozu z Norska s podstatným klesajícím trendem hlavních hospodářských ukazatelů, ke kterému docházelo ve výrobním odvětví Společenství od roku 2001 do konce OŠ. Mezi rokem 2002 a OŠ, kdy ceny z Norska klesly přibližně o 13 %, klesly prodejní ceny o 5 % a ztráta podílu výrobního odvětví Společenství na trhu představovala celé 3 %. V důsledku toho utrpělo výrobní odvětví Společenství během OŠ a během dvou předcházejících let ztráty. Protože se obecně přijímá, že dovoz z Norska je na trhu Společenství zejména díky jeho velkému objemu cenovým leaderem, co se týče lososa chovaného pro hospodářské účely, podléhalo výrobní odvětví Společenství silnému cenovému tlaku zhoršovanému dumpingovým dovozem na trh Společenství. Dopad cenového tlaku je dále dokázán cenovým podbízením uskutečňovaným norskými vyvážejícími výrobci a cenami výrobního odvětví Společenství, které byly během OŠ značně stlačeny.

(94)

Dovoz ze třetích zemí, které nebyly vzaty v úvahu při tomto šetření, se během uvažovaného období vyvíjel takto:

(95)

Výše uvedená tabulka ukazuje objem vývozu, podíly na trhu a průměrné ceny dovezeného lososa chovaného pro hospodářské účely ze všech zemí jiných než Norsko a jednotlivě pro tradiční dovozce, tj. USA, Kanada, Chile a Faerské ostrovy.

(96)

Je nutné poznamenat, že statistiky o dovozu nerozlišují mezi lososem chovaným pro hospodářské účely a volně žijícím lososem. Nicméně na základě informací získaných během šetření se zdá, že největší část dovozu z USA a Kanady představuje volně žijící losos, takže není pravděpodobné, že dovoz z těchto zemí by měl podstatný dopad na situaci ve výrobním odvětví Společenství.

(97)

Výše uvedená tabulka také ukazuje, že dovozní ceny z Chile byly nad úrovní cen výrobního odvětví Společenství během OŠ a že ceny lososa chovaného pro hospodářské účely se značně lišily u ostatních třetích zemí. Dovozní ceny z Faerských ostrovů byly nižší než ceny účtované norskými vyvážejícími výrobci, ale je nutné poznamenat, že objem dovozu z Chile a Faerských ostrovů klesl o 7 % respektive 8 % během uvažovaného období.

(98)

Na tento vývoj se musí nahlížet ve světle vývoje spotřeby a dumpingového dovozu z Norska. Jak je uvedeno v 51. bodu odůvodnění, během uvažovaného období vzrostla spotřeba o 15 % a během OŠ zůstala spotřeba téměř na stejné úrovni jako v roce 2003, se slabým poklesem o 0,5 %. Jak bylo vysvětleno v 55. bodu odůvodnění, během uvažovaného období dovoz z Norska vzrostl přibližně o 35 % a nárůst mezi rokem 2003 a OŠ byl přibližně 3,1 %.

(99)

S ohledem na výše uvedené se prozatímně stanovuje závěr, že dovoz z ostatních třetích zemí do Společenství nemohl být určujícím důvodem pro podstatnou újmu utrpěnou výrobním odvětvím Společenství.

(100)

Během uvažovaného období vzrostla spotřeba lososa chovaného pro hospodářské účely ve Společenství o 15 % a dosáhla úrovně téměř 608 000 tun v OŠ. Výrobní odvětví Společenství čerpalo výhody z tohoto růstu zvýšením své výroby a objemu prodeje. Z tohoto důvodu se má za to, že vývoj spotřeby nepřispěl k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(101)

Byla vznesena námitka, že došlo k údajnému poklesu spotřeby ve Velké Británii a to způsobilo újmu výrobcům ze Společenství. Nicméně není možné izolovat trh Velké Británie od trhu Společenství a zvýšení spotřeby zjištěné ve Společenství během uvažovaného období. Snížení poptávky po lososu chovaném pro hospodářské účely v určité části Společenství, zatímco celková poptávka roste, nemůže být považováno za příčinu zhoršené hospodářské situace výrobního odvětví Společenství. Z toho důvodu bylo prozatímně zjištěno, že změny ve struktuře spotřeby nepřispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(102)

Také byl přezkoumán dopad kolísání úrovně vývozu uskutečňovaného výrobním odvětvím Společenství. Vývoz se zvýšil o 150 %. Ve světle obtížné situace na trhu Společenství usilovalo výrobní odvětví Společenství o zvýšení svého vývozu, který přesto nevzrostl na více než přibližně 2 % jeho celkové výroby a prodeje. Z toho důvodu se prozatímně stanovuje závěr, že změny v úrovni vývozu nebyly příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. V každém případě se poznamenává, že údaje o rentabilitě jsou založeny na údajích týkajících se pouze prodeje nespřízněným zákazníkům ve Společenství.

(103)

Bylo prošetřeno, zda byla újma výrobního odvětví Společenství způsobená jinými výrobci v ES, kteří jsou spříznění s norskými výrobci. Jak bylo uvedeno ve 44. bodu odůvodnění, tyto společnosti nebyly zařazeny do pojmu výrobní odvětví Společenství na základě čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(104)

Pět výrobců ze Společenství, kteří jsou spříznění s norskými výrobci/dovozci, předložilo smysluplnou odpověď na dotazník. Tito výrobci představovali přibližně 54 % ostatních výrobců ve Společenství, kteří jsou spříznění s norskými výrobci/dovozci.

(105)

Výše uvedená tabulka ukazuje, že na základě odpovědí na dotazníky vzrostl během uvažovaného období objem prodeje pěti spolupracujících společností o 6 % a pokles jejich cen představoval přibližně 5 %, obecně ve shodě s vývojem výrobního odvětví Společenství. Navíc bylo zjištěno, že jejich podíl na trhu klesl přibližně o 1 procentní bod během uvažovaného období, což se také shoduje s vývojem u výrobního odvětví Společenství a že jejich prodejní ceny byly nad úrovní cen norských vyvážejících výrobců (přibližně o 5 % během OŠ). Ve stejném časovém období dosáhli norští vývozci zvýšení jejich prodeje o 93 000 tun a získali větší podíl na trhu. Nicméně je zjevné, že zhoršení hospodářské situace výrobců ve Společenství, kteří jsou spříznění s norskými výrobci/dovozci nemohlo být tak výrazné, jako v případě hospodářské situace výrobního odvětví ve Společenství.

(106)

Z toho důvodu se má prozatímně za to, že výrobci z ES, kteří jsou spříznění s norskými výrobci/dovozci, žádným podstatným způsobem nepřispěli k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(107)

Jedna zúčastněná strana vznesla námitku, že vyšší než běžná úmrtnost ryb v Irsku a vznik ohniska choroby ve Velké Británii a v Irsku v roce 2002 a 2003 mohly způsobit značnou ztrátu výroby a objemu prodeje. Nicméně bylo zjištěno, že tyto činitele se omezovaly pouze na malý počet farem a nemohly mít podstatný vliv na celková čísla. Jak je uvedeno v 64. a 69. bodu odůvodnění, výroba a objem prodeje výrobního odvětví Společenství během uvažovaného období vzrostly. Z toho důvodu se stanovuje prozatímní závěr, že vyšší než běžná úmrtnost ryb nebyla příčinou podstatné újmy.

(108)

Byl vznesena námitka, že norské výrobní odvětví má nižší výrobní náklady než výrobci ze Společenství a že tato skutečnost a neschopnost výrobců ze Společenství snížit výrobní náklady je důvodem zvýšeného dovozu a vážné újmy. Na základě dostupných informací bylo zjištěno, že zatímco Norsko využívá výhody související s některými náklady (např. léky, krmivo, regulativní náklady v oblasti životního prostředí), výrobci ze Společenství mají výhody související s ostatními náklady (např. pracovní síla). Celkově se poznamenává, že zatímco výrobcům ze Společenství vznikají značné ztráty na současném trhu, stejně je tomu i u norských výrobců, jak to dokazují mimo jiné norské vládní údaje a šetření dumpingu. Z toho důvodu bylo prozatímně stanoveno, že námitka, že výrobci ze Společenství jsou méně výkonní než norští vývozci, nebyla opodstatněná a že toto nemohla být příčina újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(109)

Jedna zúčastněná strana vznesla námitku, že regulativní omezení ve Velké Británii týkající se kontroly životního prostředí a normy pro zdraví ryb, shody biomasy, systému schvalování léků a schvalování lokalit, je důvodem snižující se konkurenceschopnosti výrobního odvětví Společenství a důvodem vážné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Na podporu této námitky nebyly poskytnuty žádné důkazy, ani ověření u společností z Velké Británie neukazovalo na skutečnosti v tomto ohledu. Za těchto okolností nemohly být tyto činitele považovány za relevantní příčinu vážné újmy vzniklé výrobcům ze Společenství. Naopak je možné tvrdit, že přísnější právní a správní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí a hygieny zvyšují atraktivitu výrobku z pohledu moderních spotřebitelů.

(110)

Na základě výše uvedeného se stanovuje prozatímní závěr, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Tento závěr je stanoven na základě skutečnosti, že došlo k výrazným zvýšením objemu a podílu dumpingového dovozu z Norska na trhu, který se také značně podbízel cenám výrobního odvětví Společenství. Navíc existuje nápadná časová souvislost mezi prudkým zvýšením dumpingového dovozu uskutečněného za klesající ceny a zhoršením finanční situace výrobního odvětví Společenství, které vedlo ke ztrátám výrobního odvětví Společenství.

(111)

Nebyly zjištěny žádné další činitele, které by mohly podstatným způsobem ovlivnit situaci výrobního odvětví Společenství. Také se stanovuje prozatímní závěr, že dovoz do Společenství z ostatních třetích zemí nemohl být určující příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(112)

V souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení bylo zkoumáno, zda i přes závěry o dumpingu působícím újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že zavedení jakýchkoli antidumpingových opatření proti dovozu z dotčené země by nebylo v zájmu Společenství. Stanovení zájmu Společenství bylo provedeno na základě zvážení všech různých souvisejících zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců/obchodníků/zpracovatelů/uživatelů i spotřebitelů dotčeného výrobku. Komise rozeslala dotazník zejména výrobnímu odvětví Společenství, výrobcům z ES spřízněným s norskými výrobci/dovozci, dovozcům, zpracovatelům, uživatelům, dodavatelům dotčeného výrobku a spotřebitelské organizaci.

(113)

Výrobní odvětví Společenství trpělo nízkými cenami dovozu lososa chovaného pro hospodářského účely z Norska. Cílem případného přijetí antidumpingových opatření je obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Společenství mezi výrobním odvětvím Společenství a jeho norskými protějšky. S ohledem na povahu újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, se má za to, že pokud nebudou zavedena opatření, nebude možné zabránit dalšímu zhoršení situace výrobního odvětví Společenství. Nepřijetí opatření povede s největší pravděpodobností k další újmě a ve střednědobém výhledu možná i k vymizení tohoto výrobního odvětví, pokud vezmeme v úvahu ztráty vzniklé během uvažovaného období. Z toho důvodu na základě zjištění během OŠ je výrobní odvětví Společenství v nebezpečí, dokud nebude napravena současná úroveň nízkých dumpingových dovozních cen. Dokazují to průběžné zprávy o hrozících likvidacích podniků.

(114)

Výrobní odvětví Společenství v posledních letech vynaložilo značné úsilí na zlepšení své konkurenceschopnosti na tomto trhu. Hlavní oblasti pro výrobu lososa chovaného pro hospodářské účely se nacházejí ve Skotsku a v Irsku, kde jsou vhodné podmínky. Došlo ke značným změnám ve struktuře výrobního odvětví chovu lososa pro hospodářské účely ve Společenství během posledních let s trendem menšího počtu větších společností. Mnoho menších výrobců buď ukončilo svoji činnost nebo prodali svoji společnost jiným výrobcům ve Společností, kteří investovali do výrobního zařízení. Mnoho ze společností, které tvoří výrobní odvětví Společenství, podniklo kroky ke zlepšení jejich efektivnosti a snížení nákladů ve světle zvýšené konkurence, např. chov mladých lososů na strdlici, zlepšení krmícího zařízení a uzavírání společných dohod na nákup krmiva. To společnostem umožnilo zvýšit jejich kupní sílu vůči dodavatelům. Zároveň mnoho společností, které tvoří výrobní odvětví Společenství, uzavřelo dohody o společném marketingu a prodeji své výroby. To posílí jejich postavení na trhu.

(115)

Pokud však budou přijata antidumpingová opatření, dojde k obnově spravedlivých obchodních podmínek a záruce pro úsilí vynaložené výrobním odvětvím Společenství v posledních letech. Za těchto podmínek bude výrobní odvětví Společenství schopné zůstat životaschopným výrobcem lososa chovaného pro hospodářské účely. Hlavním dopadem opatření by bylo ukončení prodeje výrobním odvětvím Společenství za ceny pod náklady. Nicméně s ohledem na ostatní zdroje dodávek má výrobní odvětví Společenství jen malou možnost zvýšit ceny. Odvětví může zejména napravit svoji situaci zvýšeným objemem prodeje a následně zvýšit úspory vzniklé zavedením velkovýroby. Navíc se obnoví důvěra investorů v toto odvětví a trh se stane stabilním.

(116)

V souladu s tím se stanovuje prozatímní závěr, že přijetí antidumpingových opatření je v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(117)

Také v zájmu velkých dodavatelů výrobců ze Společenství (jako výrobců mladých lososů na strdlici a výrobců krmiva) je mít silnou a předvídatelnou poptávku po jejich výrobcích za spravedlivou cenu, která jim umožňuje dosáhnout přiměřeného zisku. Pokud se nezlepší situace výrobního odvětví Společenství, mnoho výrobců mladých lososů na strdlici bude muset snížit svůj prodej a rentabilitu a nemusí být schopno pokračovat ve své obchodní činnosti. Totéž platí pro výrobce krmiva. Z toho důvodu je v zájmu výrobců mladých lososů na strdlici a výrobců krmiva, aby byla přijata antidumpingová opatření.

(118)

Za účelem posouzení dopadu opatření na výrobce z ES, kteří jsou spříznění s norskými výrobci/dovozci, byly rozeslány dotazníky známým společnostem vyrábějícím dotčený výrobek na trhu Společenství. Pět společností předložilo smysluplné odpovědi.

(119)

Tyto společnosti zaměstnávaly během OŠ téměř 738 lidí v činnostech souvisejících s výrobou lososa a dosahovaly kombinovaného obratu převyšujícího 250 miliónů eur. Tito výrobci buď nevyjádřili své stanovisko nebo byli proti zavedení opatření.

(120)

Jak je uvedeno ve 104. bodu odůvodnění, tyto společnosti také trpí stlačováním cen způsobeným norskými vyvážejícími výrobci. Připomínáme, že spolupracující výrobci, kteří jsou spříznění s norskými výrobci/dovozci, zvýšili svůj objem prodeje o 6 % nebo přibližně o 4 200 tun, ale ztratili podíl na trhu. Ve stejném období se norským vývozcům podařilo zvýšit jejich prodej o 93 000 tun a zvětšit podíl na trhu. Z toho důvodu se má za to, že uložení antidumpingových opatření také zlepší hospodářskou situaci výrobců z ES, kteří jsou spříznění s norskými výrobci/dovozci.

(121)

Antidumpingová opatření obnoví spravedlivé obchodní podmínky a z toho důvodu jsou v zájmu těchto výrobců.

(122)

Za účelem posouzení dopadu přijetí či nepřijetí opatření na dovozce a zpracovatele byly rozeslány dotazníky známým dovozcům a zpracovatelům dotčeného výrobku na trhu Společenství. Komise také informovala různé organizace dovozců, zpracovatelů a uživatelů o zahájení šetření. Několik organizací vyjádřilo své stanovisko.

(123)

Bylo zjištěno, že dovozci a zpracovatelé (uživatelé) jsou obvykle jednou organizací a mnoho z nich je ve skutečnosti spřízněno s vyvážejícími výrobci mimo Společenství, zejména v Norsku. Smysluplné odpovědi zaslalo 8 dovozců/zpracovatelů/uživatelů. Tyto společnosti představovaly přibližně 9 % celkového dovozu z Norska během OŠ a zhruba 6 % spotřeby. Z tohoto důvodu jejich údaje poskytují určité vodítko, přestože není zdaleka jisté, zda jsou zcela reprezentativní pro celé odvětví uživatelů.

(124)

Dovozci a zpracovatelé zdůraznili, že jakékoli zvýšení ceny by zvýšilo jejich nákladový základ, snížilo jejich prodej a rentabilitu a mohlo by vést ke ztrátám pracovních míst a dokonce i k přemístění společností. Dále namítali, že zaměstnanost v odvětví zpracování ryb je mnohem vyšší než v odvětví chovu ryb pro hospodářské účely a že v některých případech toto odvětví poskytuje zaměstnání v oblastech s nízkou zaměstnaností.

(125)

V tomto ohledu bylo zjištěno, že dovozci a zpracovatelé by mohli být nuceni zaplatit vyšší ceny, pokud budou nadále nakupovat norské zboží, protože by museli platit antidumpingové clo. Nicméně nemusí nést celé zvýšení cen, protože je pravděpodobné, že do určité míry mohou přenést toto zvýšení do následných fází distribučního řetězce a na spotřebitele.

(126)

Hlavní náklady vzniklé zpracovatelům jsou náklady na surovinu a mzdové náklady. Je pravda, že zvýšení cen surovin by zvýšilo náklady na zpracování. Na základě tří nejsmysluplnějších odpovědí bylo zjištěno, že losos chovaný pro hospodářské účely představuje 54 % celkových výrobních nákladů. Tito zpracovatelé nakupovali lososa chovaného pro hospodářské účely během OŠ jak ve Společenství (přibližně 15 % jejich nákupu), tak i v Norsku (přibližně 83 % jejich nákupu). Z toho důvodu se stanovuje závěr, že přibližně 45 % jejich celkových nákladů by bylo zatíženo clem. V této souvislosti je nutné poznamenat, že podle informací poskytnutých dovozci a zpracovateli, náklady na jejich suroviny klesly o 14 % během uvažovaného období. Během OŠ byly suroviny o 9,1 procentního bodu levnější než v roce 2001. Zároveň jimi poskytnuté informace ukázaly, že jejich prodejní ceny zůstaly přibližně stejné v roce 2002 a 2003, s klesajícím trendem směrem k OŠ. Nicméně v důsledku malé spolupráce uživatelů v tomto ohledu je empirický základ poměrně omezený a při stanovení závěru pro uživatelské odvětví jako celku je zapotřebí opatrnosti. Také je nutné poznamenat, že pouze dvě společnosti poskytly informace o rentabilitě.

(127)

Co se týče zaměstnanosti, podle obdržených odpovědí na dotazníky, bylo v odvětví zpracování ryb zaměstnáno přibližně 3 400 pracovníků ve Společenství, přestože pouze malá část z nich se zabývá zpracováním lososa chovaného pro hospodářské účely. Nebyly zjištěny žádné důkazy o tom, že případná opatření by vedla ke snížení míry zaměstnanosti ve Společenství.

(128)

Nevýhody, které by případně mohli utrpět dovozci/zpracovatelé/uživatelé, proto nejsou považovány za takové, které by vyvážily výhody očekávané pro výrobce ze Společenství v důsledku zavedení antidumpingových opatření, které se považují za minimálně nezbytné pro odstranění vážné újmy a zabránění dalšímu vážnému zhoršení situace výrobců ze Společenství. Kromě toho je nutné poznamenat, že zůstanou k dispozici jiné zdroje dodávek z ostatních třetích zemí.

(129)

Protože je dotčený výrobek spotřebitelským výrobkem, informovala Komise o zahájení šetření různé spotřebitelské organizace. Od jedné strany byla získána odpověď v tom smyslu, že příznivý vliv lososa je široce znám a že umělé zvýšení ceny by ztížilo dobrou volbu ve stravování pro spotřebitele a poškodilo by hospodářskou životaschopnost dovozců, zpracovatelů a obchodníků s lososem chovaným pro hospodářské účely. Také byla vznesena námitka, že opatření by bránila dovozu a pokračování v prodeji zmrazeného lososa chovaného pro hospodářské účely. Dále byla vyjádřena obava, že jakékoli zvýšení cen by učinilo lososa chovaného pro hospodářské účely méně dostupným a utlumilo by růst trhu v těch členských státech, které mají nižší než průměrný hrubý domácí produkt na hlavu (HDP).

(130)

Má se za to, že pokud budou uložena antidumpingová opatření, podniky budou mít nadále přístup k neomezenému množství dovozu, ale za spravedlivé ceny. S ohledem na velikost rozpětí mezi cenou za celé ryby z farmy a maloobchodní cenou zpracovaných výrobků z lososa se dále má za to, že není pravděpodobné, že by opatření měla podstatný vliv na maloobchodní ceny, protože je nepravděpodobné, že by celé zvýšení cen bylo přeneseno na spotřebitele. Dopad na spotřebitele se proto považuje za minimální. Kromě toho nejsou ztrátové ceny pravděpodobně udržitelné ve střednědobém výhledu. Z toho důvodu se zdá být v celkovém zájmu spotřebitelů získat nejlepší služby za stabilní ceny a udržitelný trh.

(131)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah se stanovuje prozatímní závěr, že neexistují přesvědčivé důvody pro neuložení antidumpingových cel.

(132)

Vzhledem k prozatímním závěrům stanoveným s ohledem na dumping, újmu, příčiny a zájmy Společenství by měla být uložena prozatímní opatření s cílem zabránit další újmě způsobované výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(133)

Za účelem stanovení úrovně prozatímních opatření bylo vzato v úvahu zjištěné dumpingového rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy způsobované výrobnímu odvětví Společenství.

(134)

Prozatímní opatření musí být uložena na úrovni, která je dostačující pro odstranění újmy způsobované těmito dovozy, aniž by se převýšilo zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu cla nutného pro odstranění dopadu dumpingu způsobujícího újmu se mělo za to, že jakákoli opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt jeho výrobní náklady a získat celkový zisk před zdaněním, kterého by bylo možné přiměřeně dosáhnout výrobním odvětvím tohoto typu za normálních podmínek hospodářské soutěže, tj. při neexistenci dumpingových dovozů, z prodeje obdobného výrobku ve Společenství. Na základě toho byla pro výrobní odvětví Společenství vypočítána cena nezpůsobující újmu pro obdobný výrobek. Cena nezpůsobující újmu byla prozatímně vypočítána přičtením rozpětí zisku ve výši 7,2 % z obratu k výrobním nákladům. Toto rozpětí zisku se prozatímně stanovilo na základě zisku dosaženého během roku 2001 a představuje přísné minimum, kterého by mělo výrobní odvětví Společenství dosáhnout při neexistenci dumpingu způsobujícího újmu. Tato otázka se bude dále prošetřovat po uložení prozatímních opatření a po obdržení jakýchkoli následných vyjádření zúčastněných stran.

(135)

Nezbytné zvýšení ceny bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozní ceny, jak byla stanovena pro výpočty cenového podbízení, s průměrnou cenou nezpůsobující újmu pro výrobky prodávané výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Jakýkoli rozdíl vyplývající z tohoto srovnání byl poté vyjádřen jako procento průměrné dovozní ceny CIF.

(136)

Ve světle výše uvedeného se má za to, že prozatímní antidumpingové clo by mělo být uloženo na úrovni zjištěného dumpingového rozpětí, ale v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení nesmí být vyšší než rozpětí újmy vypočítané výše.

(137)

Sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti specifikované v tomto dokumentu byly stanoveny na základě zjištění současného šetření. Z toho důvodu odrážejí situaci zjištěnou během šetření s ohledem na tyto společnosti. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla platného pro „všechny ostatní společnosti“) proto výhradně platí na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených těmito společnostmi a tedy specificky jmenovanými právními subjekty. Dovezené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není specificky uvedená v operativní části tohoto dokumentu s jejím jménem a adresou, včetně subjektů spřízněných s těmi, které byly specificky jmenované, nemohou čerpat výhody z těchto sazeb a podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(138)

Jakákoli žádost o používání těchto sazeb antidumpingového cla pro individuální společnosti (tj. po změně jména subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) musí být adresována Komisi ( 8 ) a doplněna relevantními informacemi, zejména o jakýchkoli změnách v činnostech společnosti souvisejících s výrobou, prodejem na tuzemském trhu a vývozním prodejem, například v souvislosti se změnou jména nebo změnou ve výrobních nebo prodejních subjektech. Pokud to bude vhodné, pozmění Komise po konzultaci s poradním výborem odpovídajícím způsobem toto nařízení provedením aktualizace seznamu společností, které mají výhodu individuální celní sazby.

(139)

Na základě výše uvedeného jsou prozatímní celní sazby stanoveny takto:

(140)

V zájmu řádného úředního postupu je nutné stanovit časovou lhůtu, ve které zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, mohou písemně předložit svá vyjádření a požádat o slyšení. Kromě toho je nutné poznamenat, že zjištění týkající se uložení cel stanovená pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a pro účely jakéhokoliv konečného cla mohou být přezkoumána,