(ES) č. 428/2005Nařízení Rady (ES) č. 428/2005 ze dne 10. března 2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Saúdské Arábie, změně nařízení (ES) č. 2852/2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Korejské republiky a o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů pocházejících z Tchaj-wanu

(1)

V červenci 1999 Rada nařízením (ES) č. 1728/1999 ( 2 ) uložila konečná antidumpingová cla z dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Tchaj-wanu.

(2)

V prosinci 2000 Rada nařízením (ES) č. 2852/2000 ( 3 ) uložila konečná antidumpingová cla z dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících mimo jiné z Korejské republiky.

(3)

Výše těchto konečných antidumpingových cel stanovených na základě výše uvedených šetření pro vyvážející výrobce z Korejské republiky a z Tchaj-wanu byla vyjádřena v procentech hodnoty CIF na hranicích, a to takto:

(4)

Dne 19. prosince 2003 Komise oznámením (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie ( 4 ) informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu polyesterových střižových vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a ze Saúdské Arábie do Společenství.

(5)

Téhož dne podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení Komise oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ( 5 ) informovala o zahájení prozatímního přezkumu konečných antidumpingových cel uložených nařízeními (ES) č. 1728/1999 a (ES) č. 2852/2000 z dovozů polyesterových střižových vláken pocházejících z Korejské republiky a z Tchaj-wanu.

(6)

Tato antidumpingová šetření byla zahájena na základě stížnosti a žádosti podaných Comité International de la Rayonne et des Fibres Synthétiques (dále jen „CIRFS“ nebo „žadatel“) dne 10. listopadu 2003 jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě přesahující 40 %, celkové výroby polyesterových střižových vláken ve Společenství. Uvedená stížnost obsahovala důkazy o dumpingu zmíněného výrobku a o podstatné újmě, která tím vznikla, což bylo považováno za dostačující zdůvodnění pro zahájení řízení.

(7)

Momentálně jsou v platnosti konečná antidumpingová opatření, která se vztahují na dovozy polyesterových střižových vláken pocházejících i) z Austrálie, Indonésie a Thajska, uložená nařízením (ES) č. 1522/2000 ( 6 ); ii) z Indie, uložená nařízením (ES) č. 2852/2000; a též (3) z Běloruska, uložená nařízením (ES) 1799/2002 ( 7 ).

(8)

Komise o zahájení tohoto řízení oficiálně informovala známé vyvážející výrobce v ČLR, Saúdské Arábii, Koreji a na Tchaj-wanu, dovozce/obchodníky a jejich sdružení, dodavatele a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich tato záležitost týká, zástupce dotčených vyvážejících zemí, žadatele a jiné známé výrobce ve Společenství. Účastníci řízení dostali příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtách stanovených v oznámeních o zahájení řízení.

(9)

S ohledem na velký počet čínských, tchajwanských a korejských vyvážejících výrobců uvedených ve stížnosti a v žádosti a s ohledem na velký počet dovozců dotyčného výrobku ve Společenství se v obou oznámeních o zahájení řízení pro posouzení dumpingu a újmy počítalo s výběrem vzorku, v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(10)

Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude třeba k výběru vzorku přistoupit a aby v případě kladného rozhodnutí mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v zemích uvedených v bodě odůvodnění 9, jakož i dovozci ve Společenství požádáni, aby se přihlásili Komisi a aby podle specifikace uvedené v oznámeních o zahájení řízení podali základní informace o svých činnostech týkajících se dotyčného výrobku v období od 1. ledna 2003 do 30. listopadu 2003 (dále jen „období pro výběr vzorku“).

(11)

Po prošetření informací poskytnutých čínskými vyvážejícími výrobci a s ohledem na nízký počet došlých odpovědí na otázky týkající se výběru vzorku bylo rozhodnuto, že pokud jde o čínské vyvážející výrobce, není výběr vzorku zapotřebí.

(12)

V případě Korey na dotazy zaměřené na výběr vzorku odpovědělo devět vyvážejících výrobců. Do vzorku byli vybráni tři vyvážející výrobci s největšími objemy vývozu. Jedna z takto vybraných společností však později spolupráci odmítla, a byla proto nahrazena společností, která svým objemem vývozu byla na čtvrtém místě. Konečný vzorek představoval více než 80 % nahlášených vývozů dotyčného výrobku do Společenství za období pro výběr vzorku a zahrnoval tyto společnosti:

(13)

V případě Tchaj-wanu na dotazy zaměřené na výběr vzorku odpovědělo pět společností, které nahlásily své vývozní prodeje dotyčného výrobku do Společenství za období pro výběr vzorku. Do vzorku byly zařazeny tři společnosti s největšími objemy vývozu. Později se však ukázalo, že jedna z vybraných společností dotyčný výrobek během období pro výběr vzorků nevyvážela za účelem jeho spotřeby ve Společenství. Musela být proto ze vzorku vyloučena. Poté byla k vyplnění dotazníku vyzvána čtvrtá největší společnost, ale ukázalo se, že ta se nacházela ve stejné situaci. Další zařazení jakékoli jiné společnosti do vzorku by nutně vedlo k oddálení lhůty pro vyplnění dotazníku, což by ohrozilo včasné dokončení dané fáze šetření. Každopádně dvě zbývající společnosti představovaly během období pro výběr vzorků přes 95 % vývozů dotyčného výrobku do Společenství, a byly proto považovány za reprezentativní. Vzorek tedy sestával z těchto společností:

(14)

Pokud se jednalo o dovozce do Evropského společenství, bylo původně pro zařazení do vzorku vybráno pět společností, které nebyly spřízněné se zmiňovanými vyvážejícími výrobci, a to na základě objemů jejich dovozů z dotčených zemí. Ohledně jedné ze tří vybraných společností se později došlo k závěru, že nespolupracuje, a na její zařazení do vzorku již nadále nebyl brán zřetel. Zbývající čtyři společnosti vybrané do vzorku pokrývají 14,6 % celkového objemu dotčených dovozů. Konečný vzorek sestával z těchto společností:

(15)

Čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž se vědělo, že se jich tato záležitost týká, byly rozeslány formuláře žádostí pro zacházení jako v tržním hospodářství nebo pro individuální zacházení. Žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství, respektive o individuální zacházení v případě, kdy se šetřením prokáže, že vyvážející výrobci nesplňují podmínky pro udělení zacházení jako v tržním hospodářství, došly od pěti vyvážejících výrobců a od dvou spřízněných společností.

(16)

Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a všem dalším společnostem, které se ve lhůtách vymezených v oznámeních o zahájení řízení přihlásily. Odpovědi došly od pěti čínských vyvážejících výrobců, od dvou saúdskoarabských vyvážejících výrobců, od tří korejských vyvážejících výrobců vybraných do vzorku, od dvou tchajwanských vyvážejících výrobců vybraných do vzorku, od pěti dovozců ve Společenství spřízněných se saúdskoarabským vývozcem, od jednoho dovozce ve Společenství dovážejícího dotyčný výrobek z Koreje, od dvou nespřízněných dovozců vybraných do vzorku, od šesti průmyslových výrobců ve Společenství, dvou výrobců, kteří nepatřili mezi žadatele, dvou dodavatelů surovin, deseti uživatelů a jednoho výrobce v analogické zemi – Spojených státech amerických (dále jen „USA“).

(17)

Komise prozkoumala a ověřila veškeré informace, jež považovala za potřebné pro účely určení dumpingu, vzniklé újmy a zájmu Společenství. Byly uskutečněny inspekce na místě těchto společností:

(18)

S ohledem na to, že bylo třeba stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, kterým možná nebude zacházení jako v tržním hospodářství uděleno, se s cílem určit běžnou hodnotu na základě údajů z analogické země (USA) uskutečnila inspekce na místě této společnosti:

(19)

Šetření dumpingu a újmy pokrývalo období od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů v kontextu analýzy újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2000 do konce období šetření (dále jen „uvažované období“).

(20)

Všichni účastníci řízení byli informováni o závažných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě mělo být doporučeno

V souladu se základním nařízením byla těmto účastníkům řízení poskytnuta lhůta, ve které mohli po tomto poskytnutí informací učinit svá prohlášení.

(21)

V úvahu byly vzaty připomínky, které účastníci řízení předložili ústní nebo písemnou formou, a tam, kde to bylo uznáno za vhodné, byly konečné závěry patřičně upraveny.

(22)

Definice dotyčného výrobku odpovídá definici, jíž bylo použito při šetřeních zmiňovaných v 1. a 2. bodě odůvodnění.

(23)

Dotyčným výrobkem jsou syntetická polyesterová střižová vlákna, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání, která je v současné době možno zařadit do kódu KN 5503 20 00. Běžně se tento výrobek označuje jako polyesterová střižová vlákna.

(24)

Tento výrobek se používá jako základní materiál v různých fázích procesu výroby textilních výrobků. Polyesterová střižová vlákna spotřebovávaná ve Společenství se užívají buď ke spřádání, tj. k výrobě nekonečných vláken pro výrobu textilií ve směsích s jinými vlákny, např. bavlněnými nebo vlněnými, nebo na netkané textilie jako jsou výplně, tj. vycpávky nebo čalounění některých textilních výrobků, např. polštářů, sedadel automobilů, sak a kabátů.

(25)

Výrobek se prodává v různých druzích, které je možno identifikovat podle odlišných vlastností, např. hmotnosti, pevnosti, lesku či silikonové úpravy, nebo podle jejich zařazení do skupin výrobků, jako např. skupiny kruhových, dutých nebo dvousložkových vláken, nebo se může jednat o speciální výrobky, např. o barevná a trojlaločná vlákna. Z hlediska výroby je možno rozlišovat mezi poprvé použitým polyesterovým střižovým vláknem vyrobeným z dosud nepoužitých surovin a umělým polyesterovým střižovým vláknem vyrobeným z recyklovaného polyesteru. Konečně jakost může být snížená nebo prvotřídní.

(26)

Šetření ukázalo, že všechny druhy dotyčného výrobku ve smyslu definice v 23. bodě odůvodnění, přestože se navzájem liší celou řadou faktorů popsaných v předchozím bodě odůvodnění, mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a užívá se jich ke stejným účelům. Z těchto důvodů a pro účely tohoto antidumpingového řízení se všechny druhy dotyčného výrobku považují za jediný výrobek.

(27)

Zjistilo se, že jak polyesterová střižová vlákna dovážená z uvažovaných vyvážejících zemí a prodávaná na tuzemském trhu těchto zemí, tak i výrobek vyráběný a prodávaný na tuzemském trhu analogické země (USA), jakož i výrobek, který výrobní odvětví Společenství vyrábí a prodává ve Společenství, mají stejné základní fyzické a chemické vlastnosti a stejné použití. Proto se tyto výrobky považují za výrobky obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(28)

Níže popsaný obecný postup byl použit pro všechny vyvážející výrobce v Korejské republice, na Tchaj-wanu a v Saúdské Arábii a přiměřenou měrou též pro vyvážející výrobce v ČLR. Dále uvedené závěry o dumpingu týkající se dotčených zemí proto pouze popisují otázky, které jsou pro tyto jednotlivé vyvážející země specifické.

(29)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se nejdříve u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zjišťovalo, zda jeho tuzemský prodej polyesterových střižových vláken je reprezentativní, tj. zda celkový objem jeho prodeje na tuzemském trhu představuje alespoň 5 % celkového objemu vývozu tohoto výrobce do Společenství.

(30)

Dále Komise zjišťovala, které druhy polyesterových střižových vláken prodávaných na tuzemském trhu jsou stejné jako druhy prodávané na vývoz do Společenství nebo jsou s nimi srovnatelné. S ohledem na šetření na základě druhů výrobku a ve shodě s tím, co bylo uvedeno v 27. bodě odůvodnění, Komise považovala za přímo srovnatelné takové druhy výrobku, které jsou prodávány na tuzemském trhu i na vývoz a které měly podobný původ, denier, složení, průřez, lesk, barvu, silikonovou úpravu, jakost i použití.

(31)

Pro každý z druhů výrobku prodávaných vyvážejícími výrobci na jejich příslušných tuzemských trzích, u nichž bylo zjištěno, že jsou přímo srovnatelné s druhem polyesterových střižových vláken prodávaných na vývoz do Společenství, se zjišťovalo, zda jeho prodej na tuzemském trhu byl dostatečně reprezentativní ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej určitého druhu polyesterových střižových vláken na tuzemském trhu byl považován za dostatečně reprezentativní tehdy, jestliže celkový objem prodeje takového druhu výrobku na tuzemském trhu představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného druhu polyesterových střižových vláken vyvážených do Společenství.

(32)

Komise dále zjišťovala, zda může být prodej na tuzemském trhu u každého z druhů polyesterových střižových vláken, které byly na tuzemském trhu prodávány v reprezentativním množství, považován za prodej realizovaný v běžném obchodním styku ve smyslu čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a to tím, že stanovila podíl ziskových prodejů dotčeného druhu polyesterových střižových vláken nezávislým odběratelům. V těch případech, kdy objem prodeje takového druhu polyesterových střižových vláken prodávaný za čistou prodejní cenu, která se rovná alespoň vypočteným výrobním nákladům, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje střiže daného druhu výrobku a kde vážená průměrná cena daného druhu výrobku byla rovna výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na tuzemském trhu, která byla početně zjištěna jako vážený průměr cen všech prodejů daného druhu výrobku na tuzemském trhu během období šetření bez ohledu na jejich ziskovost nebo ztrátovost. V těch případech, kdy objem ziskového prodeje polyesterových střižových vláken daného druhu představoval nanejvýše 80 % celkového objemu prodeje daného druhu výrobku nebo kde vážená průměrná cena daného druhu výrobku byla nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na tuzemském trhu početně zjištěné jako vážený průměr pouze ziskových prodejů daného druhu výrobku, pokud tento prodej představoval alespoň 10 % celkového objemu prodeje daného druhu výrobku.

(33)

V případech, kdy objem ziskového prodeje jakéhokoli druhu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje daného druhu výrobku, se objem prodeje dotyčného konkrétního druhu výrobku považoval na nedostačující k tomu, aby jeho cena na tuzemském trhu mohla poskytnout odpovídající základ pro stanovení běžné hodnoty. Ve všech případech, kdy ceny konkrétního druhu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na jeho tuzemském trhu nebylo možno použít ke stanovení běžné hodnoty, bylo třeba použít jiný postup.

(34)

Zjišťovalo se, zda by bylo možno běžnou hodnotu stanovit na základě tuzemských cen jiných výrobců podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Jelikož spolehlivé údaje o tuzemských cenách jiných výrobců nebyly k dispozici, bylo ve shodě s čl. 2 odst. 3 základního nařízení použito početně zjištěné běžné hodnoty.

(35)

V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena na základě vlastních výrobních nákladů každého z výrobců, k nimž byly připočteny přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky.

(36)

Komise proto prošetřovala, zda se v případě prodejních, správních a režijních nákladů a zisků vzniklých při prodeji na tuzemském trhu u těchto jednotlivých vyvážejících výrobců jednalo o spolehlivé údaje.

(37)

Skutečné tuzemské prodejní, správní a režijní náklady byly považovány za spolehlivé, pokud objem prodeje dotčené společnosti na tuzemském trhu mohl být považován za reprezentativní ve smyslu definice dle čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Ziskové rozpětí na tuzemském trhu byl určováno na základě objemu prodeje na tuzemském trhu v běžném obchodním styku.

(38)

Ve všech případech, kdy tyto podmínky nebyly splněny, Komise prošetřovala, zda by bylo možno ve shodě s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení použít údajů jiných vývozců nebo výrobců na tuzemském trhu dotčené země původu. Tam, kde byly spolehlivé údaje k dispozici jen u jednoho vyvážejícího výrobce, nebylo možno stanovit průměr podle čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení a prošetřovalo se, zda jsou splněny podmínky čl. 2 odst. 6 písm. b), tj. zda je možno pro dotčeného výrobce nebo vývozce použít údaje o výrobě a prodeji výrobků spadajících do téže obecné kategorie. Tam, kde takové údaje buď nebyly k dispozici, nebo je dotčený vyvážející výrobce neposkytl, byly údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a o ziscích stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení, tj. použitím jakéhokoli jiného přiměřeného postupu.

(39)

Ve všech případech, kdy byl dotyčný výrobek vyvážen nezávislým odběratelům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, konkrétně na základě skutečně zaplacených vývozních cen nebo vývozních cen, které je třeba zaplatit.

(40)

Tam, kde byl prodej na vývoz realizován prostřednictvím spřízněného dovozce a nebyl považován za spolehlivý, byla vývozní cena vypočtena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za kterou byly dovezené výrobky poprvé znovu prodány nezávislému kupujícímu, řádně upravené s ohledem na náklady, které vznikly mezi dovozem a opětovným prodejem, jakož i na přiměřené rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a na zisky. Použily se vlastní prodejní, správní a režijní náklady dotčeného spřízněného dovozce. Útvary Komise obvykle postupují tak, že ziskové rozpětí stanovují na základě informací, které mají k dispozici od spolupracujících nespřízněných dovozců.

(41)

Je třeba poznamenat, že tímto šetřením bylo zjištěno, že jeden nespřízněný dovozce okrajově obchoduje s dotyčným výrobkem. Proto nebylo ziskové rozpětí tohoto dovozce vzato v úvahu.

(42)

Běžná hodnota byla porovnávána s vývozními cenami pro srovnatelné druhy výrobků na základě cen ze závodu. Aby bylo zajištěno, že běžná hodnota a vývozní ceny budou porovnávány spravedlivě, byly provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Patřičné úpravy byly povoleny ve všech případech, kdy byly považovány za rozumné, přesné a doložené ověřenými údaji.

(43)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení, s výjimkou případů popsaných níže v bodě odůvodnění 45, bylo dumpingové rozpětí pro každého vyvážejícího výrobce stanoveno srovnáním váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny pro každý druh výrobku.

(44)

V jednom případě muselo být prošetřeno, zda by bylo možné provést vzájemné porovnání transakcí, protože postup porovnání průměrů nevyjadřoval plnou výši prováděného dumpingu (viz níže uvedené body odůvodnění 133 až 134). Vzájemné porovnání transakcí však nebylo možné provést, protože počet transakcí uskutečněných na tuzemském trhu a počet vývozních transakcí se významně lišily. Navíc se nepodařilo nalézt žádné takové transakce na tuzemském trhu, které by se časově shodovaly s vývozními transakcemi.

(45)

Tam, kde se struktura vývozních cen v jednotlivých časových obdobích významně lišila a kde postup popsaný v bodě odůvodnění 43 nepodával plný obraz o dumpingu, ke kterému docházelo, byl vážený průměr běžné hodnoty porovnán s cenami všech jednotlivých vývozních transakcí v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(46)

Pro ty vyvážející výrobce, u kterých se zjistilo, že se jedná o spřízněné společnosti, bylo průměrné dumpingové rozpětí vypočteno v souladu s běžnou praxí, kterou Komise uplatňuje u spřízněných vyvážejících výrobců.

(47)

U společností, které nespolupracovaly, bylo stanoveno „zbytkové“ dumpingové rozpětí v souladu s článkem 18 základního nařízení, na základě faktů, které byly k dispozici.

(48)

Pro stanovení zbytkového dumpingového rozpětí byla nejdříve stanovena úroveň spolupráce. Úroveň spolupráce byla považována za vysokou, pokud se objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců blížil objemu uváděnému Eurostatem pro dotčenou zemi a nebyl důvod se domnívat, že některý vyvážející výrobce se spolupráce zdržel. V takovém případě bylo rozhodnuto nastavit zbytkové dumpingové rozpětí na úroveň té spolupracující společnosti, jejíž dumpingové rozpětí bylo nejvyšší, aby bylo zajištěno, že jakékoli opatření, které bude podniknuto, bude účinné.

(49)

Tam, kde úroveň spolupráce byla nízká, bylo zbytkové dumpingové rozpětí určeno na základě výrobce s nejvyšším dumpingem, který mohl být reprezentativním vzorem pro jiného spolupracujícího výrobce. Tento přístup byl považován za nezbytný též proto, aby se zabránilo zvýhodnění některé společnosti za to, že nespolupracovala, a též s ohledem na skutečnost, že nic nenasvědčovalo tomu, že by některá nespolupracující společnost prováděla dumping v menší míře.

(50)

Při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozů pocházejících z ČLR se běžná hodnota v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení určuje pro ty výrobce, u kterých bylo shledáno, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c).

(51)

Pouze s cílem poskytnout odkazovou informaci jsou níže ve stručnosti souhrnnou formou uvedena kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, jejichž splnění jsou žádající společnosti povinny prokázat:

(52)

Pět vyvážejících výrobců v ČLR požádalo o status zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a vyplnilo formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství pro vyvážející výrobce. Pro tyto společnosti Komise v jejich prostorách zjišťovala a prověřovala veškeré informace uváděné v žádostech o zacházení jako v tržním hospodářství, u kterých to považovala za potřebné.

(53)

Šetření ukázalo, že pouze jediná z pěti výše zmiňovaných společností splňovala všechna kriteria, a té byl tedy status zacházení jako v tržním hospodářství udělen. Tímto vyvážejícím výrobcem v ČLR, kterému byl udělen status zacházení jako v tržním hospodářství, je společnost:

(54)

Zbývající čtyři žádosti musely být zamítnuty. Následující tabulka shrnuje závěry pro zmíněné čtyři společnosti, kterým status zacházení jako v tržním hospodářství udělen nebyl, vždy v srovnání s každým z pěti kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(55)

Dotčeným společnostem byla dána příležitost uplatnit své připomínky k výše uvedeným závěrům. Všechny čtyři společnosti, jimž status zacházení jako v tržním hospodářství udělen nebyl, s těmito závěry nesouhlasily a tvrdily, že jim status zacházení jako v tržním hospodářství měl být udělen.

(56)

Pokud jde o první kritérium, tj. že podnikatelská rozhodnutí jsou činěna na základě tržních podmínek a bez významných zásahů státu a že náklady odrážejí tržní hodnoty, protestovala jedna společnost proti závěru Komise, podle něhož obdržela státní subvenci, a její náklady tudíž plně neodrážely tržní hodnoty. V tomto případě se jednalo o akcionáře v kolektivním vlastnictví, který přispěl k majetku společnosti při jejím založení a neobdržel náhradu za zvýšenou hodnotu společnosti, když později své akcie prodal. Při ověřování na místě byl zajištěn průkazní materiál, který potvrdil, že uvedený akcionář ve státním vlastnictví neobdržel za tento nárůst hodnoty náhradu. Díky tomuto finančnímu přínosu nemusela společnost uhradit tržní hodnotu majetku, který potřebovala k zajištění výroby dotyčného výrobku. Proto bylo uznáno, že rozhodnutí o nákladech a vstupech nebyla činěna podle signálů trhu.

(57)

Vedle toho se dotčená společnost pokoušela skrýt možné zásahy státu. Při revizi překladu čínské verze živnostenského oprávnění uvedené společnosti se skutečně zjistilo, že informace o předmětech činnosti jejího akcionáře a zejména odkaz na řízení a provozování majetku ve vlastnictví města byly bezostyšně vynechány. Proto se nezbytně dospělo k závěru, že uvedený vyvážející výrobce neposkytl dostatek informací o tom, že by fungoval za podmínek tržního hospodářství. Žádný z argumentů předložených dotčenou společností v návaznosti na toto odhalení nemohl tento závěr zvrátit, a její žádost musela být zamítnuta.

(58)

Pokud jde o druhé kritérium, tj. aby společnosti měly jednoznačné a jasné účetnictví prověřované nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy, čtyři společnosti uvedly, že toto kritérium splňují, neboť jejich účetnictví prochází nezávislým auditem. Zjistilo se však, že auditorské zprávy třech z těchto společností se nezmiňovaly o několika závažných problémech (včetně nedodržování základních mezinárodních účetních pravidel), které byly zjištěny při ověření na místě, ani nevysvětlovaly změny, ke kterým došlo v účetní politice dotčených společností. U další společnosti bylo zjištěno, že ve svém účetnictví nereagovala na doporučení svého auditora. Z toho nutně vyplynul závěr, že účetnictví všech čtyř dotčených společností neprošlo auditem v souladu s mezinárodními účetními standardy, jak je to požadováno v čl. 2 odst. 7 písm. c) druhé odrážce základního nařízení, a jejich žádosti byly tedy zamítnuty.

(59)

Pokud jde o třetí kritérium, tři společnosti uváděly, že navzdory závěrům Komise u nich nedošlo k žádným podstatným zkreslením způsobeným bývalým systémem netržního hospodářství. V jednom případě bylo nutno toto tvrzení odmítnout, jelikož se zjistilo, že dotčená společnost obdržela bezúročnou státní půjčku a několik dalších subvencí. To znamená, že u ní došlo k podstatným zkreslením způsobeným bývalým systémem netržního hospodářství, která ovlivnila výrobní náklady. Pokud jde o druhou dotčenou společnost, nepodařilo se porovnat zaplacené částky a částky, které měly být zaplaceny, za využívání pozemků společností. Dále, rovněž vzhledem k druhému kritériu, nebyly odpisy nehmotných aktiv této společnosti provedeny v souladu s účetními standardy. Třetí společnost argumentovala, že skutečnost, že nemohla předložit důkaz o tom, že uhrazení základního kapitálu proběhlo tak, jak je uvedeno v jejích stanovách, nikterak nesouviselo s jakýmkoli podstatným zkreslením způsobeným bývalým systémem netržního hospodářství, jelikož dotčené zájmy byly zájmy soukromých subjektů. Šetření nicméně odhalilo, že nebyla dodržena pravidla o vkladu kapitálu společnosti. Z toho vyplynul závěr, že tato společnost byla vystavena podstatnému zkreslení způsobenému bývalým systémem netržního hospodářství a že její náklady, zejména ve vztahu k odpisům majetku, byly významnou měrou zkresleny. Závěr tudíž byl, že dotčené společnosti nesplňují podmínky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) třetí odrážce základního nařízení, a jejich žádosti musely být tedy zamítnuty.

(60)

Jedna společnost argumentovala tím, že Komise ke svému závěru ohledně žádosti společnosti o zacházení jako v tržním hospodářství došla posouzením, které časově přesahovalo lhůtu tří měsíců uvedenou v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a že její závěr tudíž není platný.

(61)

V tomto ohledu se poznamenává, že Komise dotčeným čínským vyvážejícím výrobcům, včetně výše zmiňované společnosti, několikrát prodloužila lhůtu, ale že tito výrobci měli značné potíže s vyplněním formulářů žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství v lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(62)

Rovněž se konstatuje, že většina došlých žádostí o zacházení jako v tržním hospodářství nebyla v pořádku, takže ve více bodech vyžadovaly podstatné vyjasňování a dodatečné informace, což šetření zpozdilo. Nakonec se analýza protáhla vlivem složitosti celé řady otázek, např. struktur společností a jejich prodejních kanálů, jakož i vlivem závažných problémů zjištěných při ověření na místě ohledně účetnictví společností, takže nebylo možno o došlých žádostech o zacházení jako v tržním hospodářství rozhodnout do tří měsíců od zahájení řízení.

(63)

Ohledně této věci se poznamenává, že nedodržení uvedené lhůty nemá žádné zjevné právní důsledky, jelikož společnostem bylo rovněž poskytnuta příležitost uplatnit připomínky. Navíc se konstatuje, že výše zmiňovaná společnost netvrdila, že by pro ni z prodloužení období potřebného k rozhodnutí o žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství vyplynuly nějaké negativní dopady. Skutečností je, že ani žádný jiný účastník řízení netvrdil, že by takto byl nějak poškozen.

(64)

S ohledem na výše uvedené byl závěr takový, že platné rozhodnutí ohledně zacházení jako v tržním hospodářství je možno učinit i po uplynutí tříměsíčního období, a žádost dotčené společnosti byla tudíž zamítnuta.

(65)

Byl konzultován poradní výbor a přímo dotčení účastníci řízení byli patřičně informováni. Výrobnímu odvětví Společenství se dostalo příležitosti uplatnit své připomínky, ale žádné připomínky ohledně rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství nebyly obdrženy.

(66)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případně stanoví celostátní clo pro země spadající pod čl. 2 odst. 7 základního nařízení, s výjimkou těch případů, kdy jsou společnosti schopny v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení prokázat, že a) mohou svobodně repatriovat základní kapitál a zisky; b) jejich vývozní ceny a množství a prodejní a dodací podmínky byly svobodně určeny; c) většinu akcií vlastní soukromé osoby; d) směny měn se provádí podle tržních kurzů; a e) nedochází k žádným takovým zásahům státu, které by umožňovaly obcházení opatření, pokud jsou vývozcům stanoveny různé celní sazby.

(67)

Zmíněných pět vyvážejících výrobců, kteří žádali o zacházení jako v tržním hospodářství, též žádalo o individuální zacházení, pokud jim status zacházení jako v tržním hospodářství nebude udělen. Jak bylo uvedeno výše, tyto společnosti musí prokázat, že splňují kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Jak bylo popsáno v bodě odůvodnění 57, jedna z těchto společností poskytla zavádějící informace o předmětu činnosti jednoho ze svých akcionářů, aby skryla možný zásah státu. Tato společnost tudíž nemohla prokázat, že má naprostou volnost při určování vývozních cen a objemů, jakož i při určování prodejních a dodacích podmínek. Kromě toho se jí nepodařilo prokázat, že zásah státu není takového charakteru, aby dovoloval obcházení opatření, pokud by tomuto vývozci nebyla udělena individuální celní sazba. Jelikož tato společnost nesplnila všechna kritéria vymezená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, bylo rozhodnuto neudělit jí individuální zacházení.

(68)

Jedna ze tří dalších společností, kterým nebyl status zacházení jako v tržním hospodářství udělen, byla zčásti ve vlastnictví zahraničních subjektů a mohla svobodně repatriovat zisk. Zbývající dvě společnosti patří subjektům se sídly v ČLR, a proto pod toto kritérium nespadají. Na základě ověřených informací poskytnutých zmíněnými třemi společnostmi bylo zjištěno, že stát neovlivňoval možnost těchto společností svobodně stanovovat své vývozní ceny a objemy i své prodejní a dodací podmínky. Též míra zásahů státu nebyla u těchto společností považována za takovou, aby umožňovala obcházení opatření, jelikož většina akcií těchto společností náleží ryze soukromým společnostem. Jelikož se jedná o společnosti, které si navzájem konkurují na tuzemském i na vývozním trhu, využije každá z nich výhod svého individuálního rozpětí, spíše než aby dovolila jakékoli obcházení. Jak již bylo popsáno v bodě odůvodnění 54, všechny společnosti splnily páté kritérium stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, aby veškeré směny měn byly prováděny podle tržních kurzů. Závěr proto byl, že tři z těchto společností, jimž nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, splňují požadavky na udělení individuálního zacházení uvedené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(69)

Závěrem bylo proto rozhodnuto, že individuální zacházení by mělo být uděleno těmto třem vyvážejícím výrobcům v ČLR:

(70)

Čínský vyvážející výrobce, kterému bylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, byl vyzván, aby předložil kompletně vyplněný dotazník, včetně informací o prodeji na tuzemském trhu a informací o výrobních nákladech dotyčného výrobku. Tato odpověď byla ověřena přímo v prostorách dotčené společnosti.

(71)

Při určování běžné hodnoty se Komise řídila týmž postupem jako je postup vysvětlený v bodech odůvodnění 29 až 38.

(72)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena podle cen nebo podle početně zjištěné hodnoty pro třetí zemi s tržním hospodářstvím („analogická země“).

(73)

V oznámení o zahájení řízení bylo uvedeno, že jako třetí země s tržním hospodářstvím, která je vhodná pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR, bylo navrženo USA. Účastníci řízení byli vyzváni, aby se k tomu vyjádřili. Tři vyvážející výrobci tuto volbu napadli ve stanovených lhůtách a jeden navrhl vybrat jako analogickou zemi některou vyvážející zemi zúčastněnou v tomto řízení, kde by zjištěná běžná hodnota byla nejnižší. Byl uváděn argument, že úroveň hospodářského rozvoje je v USA jiná než v ČLR a že náklady, včetně cen surovin, jsou v USA relativně vyšší.

(74)

Aby se zjistilo, zda je navrhovaná volba USA jakožto analogické země vhodná, vyžádala si Komise nejdříve informace o prodejních a tržních podmínkách od známých výrobců polyesterových střižových vláken z jiných zemí s tržním hospodářstvím, jmenovitě z USA, Indie, Indonésie a Thajska. Odpovědi s požadovanými informace došly od jednoho výrobce z USA, jednoho výrobce z Indie a dvou výrobců z Indonésie. Též se prošetřovalo, zda by Tchaj-wan nebo Korejská republika, pro které souběžně probíhá prozatímní přezkum zmíněný v bodě odůvodnění 5, zaměřený na tentýž výrobek, mohly být považovány za vhodné analogické země.

(75)

Pokud jde o Tchaj-wan, informace dostupné ze souběžně probíhajícího prozatímního přezkumu ukázaly, že na tuzemském trhu se prodávají pouze polyesterová střižová vlákna z dosud nepoužité suroviny, kdežto čínští vývozci, kterým nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, prodávají výhradně recyklovaná polyesterová střižová vlákna, což by při srovnávání běžné hodnoty s vývozní cenou vyžadovalo značné úpravy. Pokud jde o Koreu, bylo zjištěno, že vyvážející výrobci vyvážejí do Společenství za dumpingové ceny (viz body odůvodnění 108 až 127), což naznačovalo, že s velkou pravděpodobností na tuzemském trhu této země dochází ke zkreslení. Kromě toho většinu prodeje na korejském trhu tvoří polyesterová střižová vlákna z dosud nepoužité suroviny, přičemž pouze jedna společnost (ze tří) vyrábí recyklovaná polyesterová střižová vlákna. Naproti tomu v USA se polyesterová střižová vlákna jak z dosud nepoužité suroviny, tak recyklovaná prodávají ve značných objemech. Z toho vyplynul závěr, že není žádného zjevného důvodu, proč by Korea nebo Tchaj-wan měly být jako analogické země vhodnější než USA. Pro tyto další potenciální analogické země platí antidumpingová a/nebo vyrovnávací cla, která by mohla naznačovat, že na jejich tuzemských trzích s uvedeným výrobkem dochází ke zkreslením.

(76)

Rozbor všech těchto informací, které měla Komise k dispozici, ukázal, že v USA má dotyčný výrobek rozsáhlý trh s velkou konkurencí, s více než deseti výrobci a s významným podílem dovozů ze třetích zemí. I když dovozy dotyčného výrobku z Korejské republiky a Tchaj-wanu byly zatíženy antidumpingovými cly, pořád se ještě dovážela značná množství polyesterových střižových vláken z jiných zemí.

(77)

Jak již bylo zmíněno v bodě odůvodnění 27, výrobek vyráběný a prodávaný na tuzemském trhu USA byl obdobný výrobku vyváženému z Číny do Společenství. V tomto ohledu byly pro srovnávací účely vzaty v úvahu pouze ty druhy výrobku vyráběné v USA, pro jejichž výrobu bylo použito téhož výrobního procesu, tj. polyesterová střižová vlákna z recyklovaného odpadu.

(78)

V Číně byla hlavní používaná surovina, tj. recyklovaný odpad, velkou měrou opatřována na tuzemském trhu, ale některá její množství byla rovněž dovážena z USA a Evropy. Výrobce v analogické zemi nakupoval suroviny výhradně od tuzemských dodavatelů. Z toho bylo odvozeno, že dostupnost surovin v USA je lepší než v ČLR nebo jsou tam tyto suroviny dostupné přinejmenším podobnou měrou.

(79)

Bylo rozhodnuto, že výběr analogické země podle nejnižší zjištěné běžné hodnoty není rozumný, neboť by nebyl založen na jasných kritériích, nýbrž spíše na konečném výsledku. Stejně tak i skutečnost, že náklady jsou údajně vyšší ve třetí zemi s tržním hospodářstvím, nemůže být považována za důvod, pro který by taková země neměla být považována za vhodnou analogickou zemi. Jedním možným cílem zásahu státu může být udržování nízké výše nákladů na podporu některých tuzemských výrobních odvětví a na udržení jejich konkurenceschopnosti. V těchto případech by nižší náklady byly jednoduše důsledkem zásahu státu a nebyly by výsledkem působení tržních sil. Cílem čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení je vybrat analogickou zemi tak, aby běžná hodnota vycházela z cen a nákladů neovlivněných podmínkami netržního hospodářství.

(80)

Pokud jde o rozdílnost úrovně hospodářského rozvoje v USA a v ČLR, nepředstavuje sama o sobě relevantní faktor pro výběr analogické země. Vskutku platí, že výběr moderního a nákladově efektivního trhu charakterizovaného intenzívní konkurencí by měl vést k nastavení nižší běžné hodnoty, než kdyby byl hospodářský rozvoj analogické země srovnatelný se zemí s netržním hospodářstvím.

(81)

Po uvážení výše uvedeného se došlo k závěru, že USA je tou nejvhodnější analogickou zemí a že za těchto okolností se volba USA jeví jako rozumná a oprávněná v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(82)

Komise poté odeslala výrobci v USA podrobnější dotazník se žádostí o informace o tuzemských prodejních cenách a o výrobních nákladech obdobného výrobku. Odpovědi výrobce byly ověřovány na místě.

(83)

Po uplynutí lhůty k podání připomínek ke zveřejněným informacím dva čínští vyvážející výrobci tvrdili, že USA nejsou vhodnou analogickou zemí, protože tam od ledna 2001 probíhá vyšetřování jednání v rozporu s hospodářskou soutěží a určování cen na americkém trhu s polyesterovými střižovými vlákny, jenž zahrnuje nejen spolupracující společnosti, ale i dalších osm společností v USA. V rámci tohoto šetření dva ze spoluobviněných doznali vinu a jednomu z nich byla udělena pokuta. Bylo argumentováno, že jako vhodné analogické země by se místo USA měla použít Jižní Korea nebo Tchaj-wan.

(84)

Je však nutné upozornit na to, že výše uvedené šetření se týká postupů, k nimž docházelo více než rok před zahájením období šetření a že k dispozici nebyly žádné informace, jež by naznačovaly, že takové postupy prováděné dvěma hráči na trhu, kteří doznali vinu, by ovlivnily ceny během období šetření, které se použily jako základ pro výpočet běžné hodnoty. Při srovnání ziskového rozpětí dosaženého výrobcem v analogické zemi na prodeji obdobného výrobku na domácím trhu se ziskovým rozpětím dosaženým výrobci v Koreji a na Tchaj-wanu bylo naopak zjištěno, že takové rozpětí je buď podobné nebo nižší. Výsledkem šetření navíc nebyla obvinění vůči spolupracujícímu americkému výrobci (společnost Wellman Inc), kterému americké orgány v září 2004 oznámily, že neměly v úmyslu obvinit společnost nebo její zaměstnance. S ohledem na výše uvedené se dospělo k závěru, že informace poskytnuté americkým spolupracujícím výrobcem a používané jako základ pro stanovení běžné hodnoty, nebyly narušeny jednáním v rozporu s hospodářskou soutěží, které mohlo existovat na americkém trhu v minulosti. Za těchto okolností se USA potvrzují jako vhodný výběr analogické země. Avšak je třeba poznamenat, že v každém případě, pokud šetření zjistí, že takové postupy, které jsou v rozporu s hospodářskou soutěží, byly používány během období šetření nebo narušily závěry tohoto šetření, mohou současné závěry podléhat přezkumu.

(85)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebylo zacházení jako v tržním hospodářství uděleno, stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce v analogické zemi, tj. na základě všech cen, které byly zaplaceny nebo měly být zaplaceny na tuzemském trhu USA za srovnatelné druhy výrobků, jelikož se zjistilo, že se jednalo o druhy výrobků v běžném obchodním styku a v reprezentativních množstvích.

(86)

Při určování běžné hodnoty se Komise řídila týmž postupem jako je postup vysvětlený v bodech odůvodnění 29 až 38.

(87)

Veškeré vývozní prodeje do Společenství u těch vyvážejících výrobců, kterým bylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství nebo individuální zacházení, proběhly přímo prodejem nezávislým odběratelům ve Společenství, vývozní cena tedy byla stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení podle cen, které byly zaplaceny nebo měly být zaplaceny.

(88)

Tam, kde to bylo patřičné a oprávněné, byly provedeny požadované úpravy vzhledem k navrácení cla, dopravě, pojištění a manipulačním výdajům, nákladům na obaly a úvěrům, bankovním poplatkům a provizím.

(89)

Některé druhy výrobku vyvezené čínskými vyvážejícími výrobci, jimž bylo uděleno individuální zacházení, se některými svými fyzickými vlastnostmi odlišovaly od srovnatelných druhů výrobku prodávaných v analogické zemi, např. leskem, barvou, průřezem nebo silikonovou úpravou. Proto byla v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení provedena odpovídající úprava. Tam, kde spolehlivější informace nebyly k dispozici, byla výše této úpravy stanovena podle cenového rozdílu, který byl pro konkrétní vlastnosti zjištěn v analogické zemi.

(90)

Šetřením se zjistilo, že v analogické zemi se výrobek prodával výhradně konečným uživatelům, kdežto čínští vyvážející výrobci ho rovněž prodávali prostřednictvím jiných prodejních kanálů. Tam, kde stejné prodejní kanály v analogické zemi neexistovaly, byla povolena zvláštní úprava v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. d) podbodem ii) základního nařízení, a to odečtení částky odpovídající 10 % hrubého ziskového rozpětí od běžné hodnoty pro konečné uživatele.

(91)

Na základě výše uvedeného byla stanovena běžná hodnota pro přibližně 70 až 90 % dotyčného výrobku vyvezeného do Společenství společnostmi, jimž bylo uděleno individuální zacházení. To bylo považováno za reprezentativní pro uplatňovanou míru dumpingu.

(92)

Pro čínského vyvážejícího výrobce byla provedena též úprava s ohledem na rozdíly při vracení DPH.

(93)

Pro společnost, které byl udělen status zacházení jako v tržním hospodářství, bylo dumpingové rozpětí stanoveno srovnáním běžné hodnoty určené váženým průměrem pro dotčenou společnost s jejími vývozními cenami též vyjádřenými váženými průměry pro jednotlivé druhy výrobku, jak bylo stanoveno výše.

(94)

Pro tři společnosti, kterým bylo uděleno individuální zacházení, se běžná hodnota vyjádřená váženým průměrem pro druhy výrobku vyvážené do Společenství, stanovená pro analogickou zemi, porovnávala s váženým průměrem vývozních cen odpovídajícího druhu výrobku do Společenství, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(95)

Pro spolupracující společnost, které nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, ani individuální zacházení, jakož i pro všechny nespolupracující vývozce bylo celostátně platné dumpingové rozpětí stanoveno jako vážený průměr mezi dumpingovým rozpětím zjištěným pro výrobce v netržním hospodářství bez nároku na individuální zacházení a pro výrobce s nejvyšším dumpingem, který je reprezentativním vzorem pro jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce v netržním hospodářství, jak bylo vysvětleno v bodě odůvodnění 49.

(96)

Dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech čisté ceny CIF s dodáním na hranice Společenství, před zaplacením cla, jsou:

(97)

Vyplněné dotazníky došly od dvou vyvážejících výrobců a od pěti dovozců spřízněných s jedním z těchto vývozců.

(98)

Tento vyvážející výrobce prodával reprezentativní množství obdobného výrobku na tuzemském trhu. Takovýto prodej však nelze z důvodu ceny považovat za prodej uskutečňovaný v běžném obchodním styku. Z tohoto důvodu a též proto, že spolehlivé údaje od jiných výrobců ve vyvážející zemi chyběly, bylo nutno běžnou hodnotu vypočítat, a to postupem podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(99)

Pro výpočet běžné hodnoty byly k vlastním průměrným výrobním nákladům dotčeného spolupracujícího vyvážejícího výrobce pro každý vyvážený druh v období šetření připočteny jeho skutečné prodejní, správní a režijní náklady na tuzemské prodeje obdobného výrobku.

(100)

Jelikož nebyly k dispozici spolehlivé údaje pro jiné vyvážející výrobce ze Saúdské Arábie (viz body odůvodnění 102 až 104) a jelikož dotčeným vyvážejícím výrobcem nebyly zpřístupněny žádné informace týkající se výroby a prodeje výrobků spadajících do téže obecné kategorie, bylo nutno ziskové rozpětí určit pomocí jakéhokoli jiného přiměřeného postupu, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. V tomto ohledu se za přiměřené považovalo ziskové rozpětí ve výši 5 %. Nebyly k dispozici žádné informace, které by naznačovaly, že by takovéto ziskové rozpětí přesahovalo zisk běžně realizovaný jinými vývozci nebo výrobci při prodeji výrobků téže obecné kategorie na tuzemském trhu Saúdské Arábie, jak je požadováno v čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(101)

Veškeré prodeje do Společenství se uskutečnily prostřednictvím spřízněného dovozce, který výrobek dále prodával jak spřízněným, tak nespřízněným odběratelům. Tito spříznění odběratelé zase dotyčný výrobek dále prodávali jiným nezávislým odběratelům. V důsledku toho byla vývozní cena vypočtena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(102)

Byly provedeny úpravy pro zohlednění rozdílů v nákladech na dopravu, pojištění, obaly a úvěry.

(103)

Uvedený vyvážející výrobce rovněž požadoval úpravu běžné hodnoty vzhledem k poprodejním nákladům na tuzemském trhu. Vedle toho, že k dispozici nebyl žádný materiál, který by nárokovanou částku doložil, nemohl být na základě poskytnutých informací učiněn závěr, že by tento faktor ovlivňoval srovnatelnost cen. Zejména se nepodařilo prokázat, že by domácí odběratelé vlivem tohoto faktoru soustavně platili odlišné ceny. Vedle toho bylo zjištěno, že tyto výdaje se týkaly nejen prodeje obdobného výrobku na tuzemském trhu, ale též prodeje na jiných trzích, včetně prodeje dotyčného výrobku ve Společenství. Na základě výše uvedeného bylo nutno požadavek na tuto úpravu odmítnout, jelikož nebyly splněny požadavky čl. 2 odst. 10.

(104)

Vyplněný dotazník předložený tímto vyvážejícím výrobcem měl ve svých údajích významné mezery a obsahoval protichůdné informace. I když byla tato společnost požádána, aby své odpovědi opravila, doplnila a objasnila, tak chybějící informace nedodala a patřičné opravy neprovedla. Navíc pak bylo ověřením na místě odhaleno, že společnost NPF více než polovinu svého prodeje polyesterových střižových vláken na tuzemském trhu za období šetření nenahlásila. Kromě toho se nepodařilo porovnat společností nahlášené údaje o celkovém prodeji, včetně vývozních prodejů do Společenství, s účetními doklady společnosti. Proto bylo konstatováno, že údaje o prodeji předložené ve vyplněném dotazníku nelze považovat za spolehlivý základ pro určení dumpingového rozpětí.

(105)

Navíc pak údaje týkající se výrobních nákladů nebylo možno porovnat s vnitřními účetními doklady společnosti a nebyl zpřístupněn žádný průkazní materiál, který by doložil, že uváděné údaje jsou vskutku úplné a správné. Závěr proto byl, že předložené informace o výrobních nákladech obdobného výrobku nejsou spolehlivé a nemohou být použity jako základ pro stanovení běžné hodnoty.

(106)

S ohledem na výše uvedené se došlo k závěru, že dumpingové rozpětí pro tohoto vyvážejícího výrobce nelze stanovit na základě jeho vlastních údajů. Proto bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě zjištěných skutečností, jak předpokládá článek 18 základního nařízení. V této věci a též s ohledem na nedostatečnost informací předložených společností NPF nebylo důvodu k závěru, že by společnost NPF prodávala výrobek za jiné dumpingové ceny než druhý zmiňovaný vyvážející výrobce ze Saúdské Arábie. Proto bylo považováno za správné nastavit dumpingové rozpětí pro společnost NFP na stejnou úroveň jako pro druhého vyvážející výrobce ze Saúdské Arábie.

(107)

Společnost vznesla námitky vůči přístupu a tvrdila, že jednala zcela průhledně a že chybné údaje v poskytnutých informacích nebyly záměrné a byly čistě administrativního rázu. Nicméně neposkytla žádné další ověřitelné informace, na základě kterých by Komise přezkoumala své závěry.

(108)

Další saúdskoarabský vyvážející výrobce nesouhlasil s výše uvedeným přístupem a tvrdil, že tento přístup zvýhodňuje odmítání spolupráce. Dále tvrdil, že společnost NPF vyvážela další druhy výrobků, které nejsou srovnatelné s druhy výrobků vyváženými společností Sabic. V této souvislosti je nutné poznamenat, že dumpingové rozpětí pro společnost NPF bylo stanoveno na základě nejlepších dostupných informací. Protože velkou většinu (81 %) dotyčných výrobků ze Saúdské Arábie do Společenství vyvážela společnost Sabic a protože neexistuje žádná jiná vhodná metoda, byla uvedená metoda považována za vhodný základ pro stanovení dumpingového rozpětí pro společnost NPF. Dále, jak je uvedeno výše, neexistovaly důvody pro závěr, že společnost NPF používala dumping na jiné úrovni než ostatní vyvážející výrobci v Saúdské Arábii. Co se týče různých druhů výrobků vyvážených těmito dvěma společnostmi, je nutné poznamenat, že všechny spadají do definice dotyčného výrobku. Za těchto okolností se přístup uplatňovaný Komisí považuje za přiměřený.

(109)

Dumpingové rozpětí bylo stanoveno srovnáním běžné hodnoty, která byla určena váženým průměrem pro danou společnost, s jejími vývozními cenami, též vyjádřenými váženými průměry pro jednotlivé druhy výrobku, jak je stanoveno výše. Jak bylo vysvětleno v bodě odůvodnění 104, bylo dumpingové rozpětí pro druhého vyvážejícího výrobce v Saúdské Arábii, jmenovitě pro společnost NPF, nastaveno na stejnou úroveň jako rozpětí zjištěné pro spolupracujícího výrobce v Saúdské Arábii (společnost Sabic).

(110)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny prokázalo existenci dumpingu. Dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech čisté ceny CIF s dodáním na hranice Společenství, před zaplacením cla, jsou:

(111)

Jelikož dvě výše uvedené společnosti představovaly veškerý objem vývozu ze Saúdské Arábie do Společenství, jak bylo vysvětleno v bodě odůvodnění 48, bylo zbytkové clo stanoveno též na úrovni spolupracující společnosti s největším dumpingovým rozpětím. Zbytkové clo vyjádřené v procentech čisté ceny CIF s dodáním na hranice Společenství, před zaplacením cla, je proto stanoveno ve výši 31,7 %.

(112)

Odpovědi na dotazník došly od tří vyvážejících výrobců vybraných do vzorku.

(113)

Jeden vyvážející výrobce původně předložil údaje pro všechny výrobky obsahující polyester. Jelikož však tento přezkum postihuje pouze syntetická polyesterová střižová vlákna, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání, která je v současné době možno zařadit do kódu KN 5503 20 00 (tj. s 50 nebo více % polyesteru), byly všechny výrobky, o kterých vyvážející výrobce deklaroval, že obsahují méně než 50 % polyesteru, při šetření pominuty.

(114)

Pro tři uvedené vyvážející výrobce vybrané do vzorku byly objemy prodeje obdobného výrobku reprezentativní ve smyslu definice uvedené v bodech odůvodnění 29 až 31. Běžná hodnota byla z velké míry založena na cenách, které byly zaplaceny nebo měly být zaplaceny v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli v Korejské republice, v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Avšak pro ty druhy výrobku, jejichž objem prodeje na tuzemském trhu nepostačoval k tomu, aby je bylo možno považovat za reprezentativní, nebo které nebyly realizovány v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota vypočítána v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení, jak bylo vysvětleno v bodě odůvodnění 34.

(115)

Jeden vyvážející výrobce v Korejské republice uváděl objemy prodávané korejským výrobním společnostem jako tuzemské prodeje, přestože dotyčný výrobek byl nakonec určen na vývoz. Vyvážející výrobce argumentoval tím, že tyto prodeje byly zamýšleny pro domácí spotřebu. U těchto prodejů se však postupovalo podle administrativních pravidel specifických pro prodej na vývoz, jelikož zde nebyla počítána tuzemská daň z obratu. Tyto prodeje byly též běžně fakturovány v USD a hrazeny akreditivy, platily pro ně předpisy o vracení cla a v účetních výkazech společnosti byly běžně zařazovány jako místní prodeje na vývoz. Za těchto okolností a v souladu s přístupem použitým při šetření zmiňovaném v bodě odůvodnění 2 („původní šetření“) byly tyto prodeje vyřazeny z výpočtu běžné hodnoty pro danou společnost.

(116)

Tentýž korejský vyvážející výrobce měl prospěch z národního programu, jehož cílem bylo pomáhat korejským společnostem ve finančních potížích, tzv. „programu úspěchu“ (work out programme). V rámci tohoto programu mohla společnost kapitalizovat své dluhy, takže značnou částku zaúčtovala jako příjem, kterým uměle vyrovnala velkou část svých prodejních, správních a režijních nákladů. Z toho byl odvozen závěr, že tato částka by neměla být považována za běžný příjem, který by měl být započten do výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů. Proto uváděná částka prodejních, správních a režijních nákladů, která zahrnovala tento umělý příjem, nezobrazovala přiměřeným způsobem náklady vzniklé při výrobě a prodeji obdobného výrobku. Z tohoto důvodu a v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení nebyla tato částka při výpočtu výše prodejních, správních a režijních nákladů vzata v úvahu.

(117)

Společnost také vykázala zisk tím, že nesplacené pohledávky zahrnula do výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů. Protože se tyto pohledávky netýkaly dotyčného výrobku a vztahovaly se na přínosy v rámci „programu úspěchu“, nejsou běžným příjmem, který je nutné brát při výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů v úvahu. Společnost tvrdila, že zahrnutí nesplacených pohledávek používá každý rok, a proto by neměly být z výpočtu vyloučeny. To je v rozporu s auditorskými zprávami společnosti, které uvádějí, že v posledních dvou letech k takovému nezahrnutí nedošlo a že toto nezahrnutí souvisí zvláště s „programem úspěchu“. Proto zůstává vyloučení tohoto zisku z výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů zachováno.

(118)

Společnost tvrdila, že úpravy prodejních, správních a režijních nákladů byly výsledkem běžných obchodních operací, a proto by se neměly brát v úvahu. Po zveřejnění informací poskytla společnost nové informace, které však naznačovaly, že se tyto dva zisky uvedené v předchozích bodech odůvodnění netýkají dotyčného výrobku. Nové neověřené informace byly navíc v rozporu s informacemi shromážděnými během ověření na místě, a proto je nelze přijmout. Z těchto důvodů se námitky týkající se „program úspěchu“ zamítají.

(119)

Tentýž vyvážející výrobce deklaroval vysoké pojistné plnění během období šetření z titulu požáru jedné z výrobních linek, kde se dotyčný výrobek vyrábí, k němuž došlo před začátkem období šetření. Společnost tento příjem odečetla ze svých prodejních, správních a režijních nákladů spojených s tuzemským prodejem dotyčného výrobku. Na druhé straně ale nezapočetla náklady, které jí z titulu požáru během období šetření vznikly. Proto byly prodejní, správní a režijní náklady silně podhodnoceny. Pojistné plnění bylo použito na instalaci nové výrobní linky, na které se už dotyčný výrobek dále nevyráběl. Z toho byl učiněn závěr, že jakékoli náklady a příjmy spojené s uvedeným požárem buď vznikly mimo období šetření, nebo neměly vztah k dotyčnému výrobku, a měly by proto být při výpočtu výše prodejních, správních a režijních nákladů pro účely výpočtu běžné hodnoty vynechány.

(120)

Po poskytnutí informací tato společnost vznesla námitky proti výše uvedeným závěrům a tvrdila, že jí vznikly náklady vzhledem ke ztrátám v podnikání. Avšak tato námitka již byla prošetřena během ověření na místě, když společnost nepředložila žádné podpůrné důkazy, které by ukázaly část pojistného plnění určeného na ztráty v podnikání. Tato námitka se proto zamítá.

(121)

Jeden vyvážející výrobce oznámil, že při původním šetření měla společnost ve Společenství spřízněného dovozce. Tento vyvážející výrobce tvrdil, že se situace změnila a že dovozce ve Společenství, přestože dosud existuje, již s jejich společností není spřízněný. Je třeba poznamenat, že na tohoto dovozce připadal významný objem prodeje dotyčného výrobku do Společenství realizovaného korejským vyvážejícím výrobcem. Tato záležitost byla pečlivě prošetřena, aby se zjistilo, zda je pro daný případ oprávněné použít čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(122)

Byl proveden rozbor cen účtovaných spřízněnému dovozci korejským vyvážejícím výrobcem. Zjistilo se, že ceny zde byly soustavně na stejné úrovni jako ceny účtované během období šetření nespřízněným dovozcům. Za těchto okolností bylo konstatováno, že při účtování cen byl mezi spřízněnými společnostmi udržován odstup a že tedy tyto ceny byly spolehlivé. Jelikož tedy vývozní ceny byly spolehlivé, nebylo třeba se uchylovat k čl. 2 odst. 9 základního nařízení a konstatovat, že obě tyto společnosti byly spřízněné.

(123)

Proto byla pro případ tohoto vyvážejícího výrobce vývozní cena založena na cenách, které byly zaplaceny nebo měly být zaplaceny všemi odběrateli ve Společenství.

(124)

V případě zbývajících dvou vyvážejících výrobců byla vývozní cena založena na cenách, které byly zaplaceny nebo měly být zaplaceny nespřízněnými odběrateli ve Společenství.

(125)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, byly uplatněny úpravy o rozdíly dovozních poplatků a nepřímých daní, cel, nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, nákladů na balení, bankovních poplatků, nákladů na úvěry a provizí tam, kde to bylo možné a oprávněné.

(126)

Všichni tři vyvážející výrobci žádali o vrácení cla z tohoto důvodu, že jejich dovozní poplatky byly přičítány k tíži obdobného výrobku tam, kde byl zamýšlen pro spotřebu ve vývozní zemi, avšak byly refundovány, pokud byl tento výrobek prodán na vývoz do Společenství. V každém z těchto případů se ukázalo, že nárokovaná částka byla vyšší než výše cla připadajícího na obdobný výrobek na tuzemském trhu, a proto byly provedeny příslušné úpravy.

(127)

Po poskytnutí informací dvě společnosti vznesly námitky vůči postupu použitému při úpravě o částku odpovídající clu, částečně na základě toho, že se tato částka lišila od částky použité v původním šetření. Tvrdily, že by se místo tohoto postupu měl použít postup, který použily v odpovědích na dotazníku.

(128)

Bylo zjištěno, že metoda výpočtu používaná společnostmi, která se podobá metodě použité v původním šetření, neodpovídá skutečné výši dovozních cel, která platí pro obdobný výrobek. Proto nebyla v souladu s požadavky čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení a musí se zamítnout. Postup používaná v současném šetření je v souladu s podmínkami uvedenými v čl. 2 odst. 10 písm. b), a proto je považována za nejvhodnější a je dále používán.

(129)

Vedle toho všichni tři vyvážející výrobci nárokovali náklady na úvěry na základě skutečného trvání úvěrového období, kdy úvěr byl odběratelům poskytnut v rámci systému „otevřeného účtu“, kterého se na korejském tuzemském trhu používá. Byla zjištěna obecná skutečnost, že u tohoto systému vyvážející výrobci ve skutečnosti konkrétní úvěrové lhůty neposkytují a že navíc nelze přesně určit, na jak dlouho byl úvěr poskytnut,protože účtenky nelze spárovat s konkrétními fakturami. Za těchto okolností nebylo možno úlevy poskytnout.

(130)

Po poskytnutí informací dvě společnosti tvrdily, že skutečnost, že použily systém otevřených účtů není sama a sobě důvodem k zamítnutí úprav o úvěrové náklady. Šetření však ukázalo, že neexistoval přímý vztah mezi cenami a ohlášenými úvěrovými podmínkami. Nebylo možné prokázat, že zákazník před prodejem s konkrétními úvěrovými podmínkami souhlasil a že tyto podmínky proto neměly vliv na ceny a srovnatelnost cen. Námitka vyvážejících výrobců se proto zamítá.

(131)

Jeden vyvážející výrobce požadoval zohlednění jiných faktorů v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení z toho titulu, že prodej na vývoz se uskutečňoval na odlišné úrovni obchodování než prodej na tuzemském trhu, což ovlivnilo srovnatelnost cen. Tvrdilo se, že prodej na tuzemském trhu vskutku spočíval hlavně v prodeji konečným uživatelům, kdežto prodej na vývoz do Společenství probíhal hlavně jako prodej distributorům. Jelikož společnost nebyla schopna příslušnou úpravu kvantifikovat, zakládala svůj nárok na čl. 2 odst. 10 písm. d) podbodu ii) namísto na čl. 2 odst. 10 písm. d) podbodu i) základního nařízení. Uvedená společnost později tvrdila, že úprava by měla vycházet z rozdílu cen účtovaných na tuzemském trhu konečným uživatelům a distributorům. Společnost však nebyla schopna existenci žádných takových soustavných a zřetelných cenových rozdílů prokázat. Proto nebylo možno dospět k závěru, že by tento rozdíl v úrovni obchodování ovlivnil srovnatelnost cen, takže tento požadavek musel být zamítnut.

(132)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že zohlednění rozdílů fyzických vlastností je ospravedlněno tím, že se různé druhy výrobku odlišují denierem a leskem. Tato společnost však nebyla schopna doložit, že by tento rozdíl denieru nebo lesku vlákna ovlivnil cenu nebo cenovou srovnatelnost, takže tento požadavek musel být zamítnut.

(133)

Srovnání běžné hodnoty dané váženým průměrem s vývozní cenou ze závodu danou váženým průměrem pro každý druh výrobku u dvou vyvážejících výrobců ukázalo, že zde docházelo k dumpingu. Navíc pak je třeba ohledně jednoho vyvážejícího výrobce poznamenat, že se zjistilo, že jeho vývozní ceny v posledním měsíci období šetření („druhé období“) byly obecně a v průměru vyšší než ceny účtované před tímto měsícem („první období“). I když vývozní ceny za druhé období byly vysoké a většinou na takové úrovni, že k dumpingu nedocházelo, byl praktikován výrazný dumping v prvním období, kdy vývozní ceny byly nižší. Byla tedy zjištěna struktura vývozních cen, kde byl významný rozdíl mezi první a druhou částí období šetření. Navíc se zjistilo, že srovnáním průměrných hodnot s průměrnými hodnotami by se nepoznalo, že v první části období šetření docházelo k významnému dumpingu, jelikož tento postup by neumožnil patřičným způsobem zohlednit významné rozdíly ve struktuře vývozních cen mezi první a druhou částí období šetření. Z tohoto důvodu a též s ohledem na závěry uvedené v bodě odůvodnění 124 se došlo k závěru, že běžná hodnota založená na váženém průměru by měla být porovnávána s cenami všech jednotlivých případě vývozu v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení, aby bylo možno plně zobrazit, v jaké může byl uplatňován dumping.

(134)

Z důvodů uvedených v bodě odůvodnění 44 nebylo možno provést srovnání individuálních běžných hodnot a individuálních vývozních cen pro jednotlivé transakce. Jelikož jeden vyvážející výrobce vydával každý měsíc pouze jedinou fakturu pro každého odběratele, nebylo ve skutečnosti možné nalézt přiměřené přiřazení jednotlivých vývozních transakcí a jednotlivých transakcí prodeje na tuzemském trhu. U většiny těchto případů by při takovém porovnávání bylo nutno zjišťovat průměry cen za tentýž měsíc (takže už by se pak neporovnávaly jednotlivé transakce), nebo by bylo třeba přistoupit k libovolnému výběru vývozních cen pro účely takového porovnávání.

(135)

Vyvážející výrobce, pro kterého byl porovnáván vážený průměr běžné hodnoty s cenami všech jednotlivých vývozních transakcí, proti tomuto postupu protestoval. Společnost tvrdila, že pro tento omezený počet transakcí za ceny bez dumpingu v posledním měsíci období šetření existuje hospodářský důvod, a proto není oprávněné domnívat se, že tato struktura vývozních cen existovala v době šetření. Je však třeba poznamenat, že hospodářský důvod těchto faktur – bez ohledu na to, zda je takový důvod v tomto kontextu relevantní – nemůže konečný odběratel ověřit. Navíc, tvrzení vyvážejícího výrobce, že existuje hospodářský důvod pro omezený počet transakcí, je v rozporu s informacemi poskytnutými samotnou společností, která během vyšetřování tvrdila, že cenová náhrada byla uskutečněna po období šetření. Navíc dumpingové rozpětí pro společnost vypočtené jako vážený průměr k základu váženého průměru za jedenáct měsíců období šetření (kromě prosince), a za první pololetí období šetření, mělo obdobnou úroveň, jaká byla zjištěna při používání váženého průměru podle postupu porovnáním transakcí pro celé období šetření. Vzhledem k výše uvedenému je metodika porovnávání váženého průměru běžné hodnoty s cenami všech jednotlivých vývozních transakcí v tomto případě odpovídající.

(136)

Pro spolupracující společnosti nevybrané do vzorku bylo dumpingové rozpětí vypočteno jako vážený průměr dumpingových rozpětí společností vybraných do vzorku. Společnost Sung Lim Co. Ltd., jejíž dumpingové rozpětí je zanedbatelné, nebyla pro tento účel v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení uvažována.

(137)

Stanovená dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech dovozní ceny CIF s dodáním na hranice Společenství, před zaplacením cla, jsou:

(138)

Odpovědi na dotazník došly od dvou vyvážejících výrobců vybraných do vzorku.

(139)

Oba vyvážející výrobci původně předložili údaje pro všechny výrobky obsahující polyester. Jelikož však tento přezkum postihuje pouze syntetická polyesterová střižová vlákna, nemykaná, nečesaná ani jinak nezpracovaná pro spřádání, která je v současné době možno zařadit do kódu KN 5503 20 00 (tj. s 50 nebo více % polyesteru), byly všechny výrobky, o kterých vyvážející výrobce deklaroval, že obsahují méně než 50 % polyesteru, při šetření pominuty.

(140)

Prodej obdobného výrobku byl pro oba vyvážející výrobce reprezentativní. Běžná hodnota byla z velké míry založena na cenách, které byly zaplaceny nebo měly být zaplaceny v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli na Tchaj-wanu, v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Avšak pro ty druhy výrobku, jejichž objemy prodeje na tuzemském trhu nebyly dostačující nebo nebyly realizovány v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota vypočítána v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení, jak bylo vysvětleno v bodě odůvodnění 34. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly založeny na skutečných údajích o výrobě a prodeji obdobného výrobku vyvážejícího výrobce, který je předmětem šetření, v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(141)

Pro oba vyvážející výrobce byly vývozní ceny stanoveny podle cen skutečně zaplacených nespřízněnými odběrateli ve Společenství v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(142)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, byly provedeny úpravy pro zohlednění rozdílů v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, nákladů na balení, bankovních poplatků, rabatů, slev, nákladů na úvěry a provizí tam, kde to bylo možné a oprávněné.

(143)

Běžná hodnota vyjádřená váženým průměrem pro každý druh polyesterových střižových vláken byla porovnávána s vývozní cenou vyjádřenou váženým průměrem pro odpovídající druh výrobku, v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení, na základě cen ze závodu a při stejné úrovni obchodování.

(144)

Toto srovnání ukázalo, že u dvou šetřených tchajwanských vyvážejících výrobců docházelo k dumpingu, přičemž dumpingové rozpětí se rovnalo částce, o kterou běžná hodnota takto stanovená přesahovala cenu pro vývoz do Společenství.

(145)

Stanovená dumpingová rozpětí vyjádřená v procentech dovozní ceny CIF s dodáním na hranice Společenství, před zaplacením cla, jsou:

(146)

Jelikož obě dumpingová rozpětí jsou zanedbatelná, tj. činí méně než 2 %, mělo by být ve shodě se zavedeným postupem Komise řízení proti Tchaj-wanu zastaveno bez uložení opatření, pokud jsou okolnosti, ze kterých tyto výsledky vyplynuly, považovány za trvalé.

(147)

V rámci prozatímního přezkumu, který zahrnoval Tchaj-wan a Korejskou republiku, Komise rovněž prošetřovala, zda změny okolností, pokud jde o původní šetření v souvislosti s dumpingem a újmou, lze rozumně považovat za změny, které jsou trvalé povahy podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(148)

Pro Tchaj-wan pak v souladu s čl. 11 odst. 7 základního nařízení bylo navíc prošetřováno, zda je pravděpodobné, že by dumping mohl pokračovat nebo se znovu vyskytnout, pokud budou opatření odvolána.

(149)

Jak bylo uvedeno výše, současné šetření ukázalo, že k dumpingu docházelo u dvou ze tří vyvážejících výrobců vybraných do vzorku, byť i na nižší úrovni než při původním šetření. Pokud se jednalo o třetího vyvážející výrobce, byl stejně jako při původním šetření zjištěn dumping jen na zanedbatelné úrovni.

(150)

Rozbor prováděný vzhledem k závěru, zda změněné okolnosti ohledně dumpingu jsou trvalé povahy, vzal v úvahu výrobní kapacitu, vývoj objemu prodeje na tuzemském trhu, na trhu Společenství a na trhu vývozů do třetích zemí, jakož i ceny dotyčného výrobku prodávaného na každém z těchto trhů tří vyvážejících výrobců v Korejské republice vybraných do vzorku, kteří v období šetření představovali přes 80 % vývozů dotyčného výrobku do Společenství.

(151)

Objem výroby dotyčného výrobku od roku 2001 mírně vzrostl, a sice o 3,5 % (opatření byla uložena v prosinci 2000), přičemž výrobní kapacita poklesla zhruba o 4 %. Využití kapacit tudíž dosáhlo vysoké úrovně (89 % v roce 2001 a 95 % během období šetření) a volných kapacit bylo málo. Vyvážející výrobci na další léta nepředpovídali žádný nárůst výroby. Jeden z největších vývozců dotyčného výrobku do Společenství v období šetření dokonce výrobu dotyčného výrobku v době po skončení období šetření zastavil.

(152)

Tuzemský trh se v posledních letech relativně nezměnil. I když tuzemská spotřeba může poklesnout vlivem možného přesunu některých výrobních operací uživatelů polyesterových střižových vláken mimo Koreu, nelze očekávat žádnou významnou a okamžitou změnu na tuzemském trhu. Dokonce i kdyby spotřeba polyesterových střižových vláken na tuzemském trhu poklesla, může se výroba přesunout ve prospěch jiných polyesterových přízí, což je technicky docela dobře schůdné, nebo se dotyčný výrobek může vyvážet do jiných třetích zemí mimo trh Společenství, ať už takové země uplatňují nižší antidumpingová cla, nebo ne, nebo se může stát obojí. Navíc se u korejských výrobců jedná o společnosti výrazně orientované na vývoz, neboť přes 70 % své produkce polyesterových střižových vláken prodávají na trzích třetích zemí. S ohledem na poměrně nízkou závislost na tuzemském trhu by pokles tuzemské spotřeby významně neovlivnil ziskovost těchto společností. Proto by se rozšiřování prodeje na jiné odběratele mimo Koreu nabídkou polyesterových střižových vláken za nižší ceny nemuselo jevit jako naléhavě nutné. Na základě dostupných informací proto nelze dospět k závěru, že změnou velikosti tuzemského trhu by automaticky došlo k nárůstu vývozu polyesterových střižových vláken do Společenství s postupně narůstajícím dumpingem.

(153)

Pokud jde o prodeje na vývoz do jiných třetích zemí, byl prodej po dobu posledních tří finančních roků stabilní a představoval kolem 68 % celkového objemu prodeje dotyčného výrobku. Není důvodu se domnívat, že by trhy třetích zemí v budoucnosti již nemohly absorbovat další vývozy, zejména v situaci, kdy poptávka po polyesterových střižových vláknech celosvětově roste vlivem širšího používání dotyčného výrobku, které se již neomezuje na spřádané nebo tkané výrobky, nýbrž rostoucí měrou zahrnuje i netkané textilie.

(154)

S ohledem na vysoký stupeň využívání kapacit korejskými výrobci, na nízký podíl volných kapacit a též na značně stabilní situaci na tuzemském trhu i na jiných vývozních trzích je rovněž nepravděpodobné, že by snížení výše antidumpingových opatření vedlo k výraznému nárůstu dovozů dotyčného výrobku do Společenství.

(155)

Zjišťovalo se, zda by snížení dumpingového rozpětí mohlo pravděpodobně vést k poklesu vývozních cen, což by pak mohlo vyústit ve zvyšování dumpingu. Jelikož v tomto případě již opatření byla v platnosti a vývozy do Společenství probíhaly stabilně a ve značném rozsahu i přes tato opatření, nic nenasvědčuje tomu, že by z nižších dumpingových rozpětí měly vyplývat nižší vývozní ceny. Právě naopak by bylo možno argumentovat tím, že pokud by dovozci měli platit nižší dumpingová cla, vytvářelo by to pro korejské společnosti možnost zvyšovat své ceny, aniž by se změnila konečná cena placená nespřízněným odběratelem.

(156)

Nic nenasvědčovalo tomu, že by běžnou hodnotu stanovenou tímto šetřením nebylo možno považovat za hodnotu trvalou.

(157)

Argumentovat by se dalo tím, že vývoj cen surovin, který úzce souvisí s cenami ropy, by mohl běžnou hodnotu významně ovlivnit. Bylo však konstatováno, že jelikož suroviny jsou komodity, jejichž cena je určována mezinárodně, měl by účinek nárůstu cen surovin tentýž dopad na vývozní cenu jako na běžnou hodnotu, jelikož všechny subjekty na trhu by byly ovlivněny stejně.

(158)

S ohledem na výše uvedené a v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení se došlo k závěru, že je možno rozumně usoudit, že změněné okolnosti, jež vedly k poklesu dumpingového rozpětí, jsou trvalé povahy.

(159)

Pokud jde o společnost, u které bylo zjištěno zanedbatelné dumpingové rozpětí, je třeba poznamenat, že této společnosti již bylo uloženo antidumpingové clo ve výši 0 % od doby uložení konečných opatření v roce 2000. I přes levné dovozy zejména z ČLR a ze Saúdské Arábie, které konkurovaly korejským dovozům, však nebylo možno u této společnosti v současném prozatímním přezkumu žádný dumping zjistit. Proto není důvodu se domnívat, že tato společnost do budoucna své chování při vývozu změní.

(160)

Vzhledem k tomu, že pro všechny dotčené společnosti v Koreji byla zjištěna nižší dumpingová rozpětí a že se nepočítá, že by se zde jednalo jen o krátkodobou situaci, měla by být opatření uložená nařízením (ES) č. 2852/2000 patřičně pozměněna.

(161)

Ze stejných důvodů by mělo být potvrzeno zanedbatelné dumpingové rozpětí pro společnost Sung Lim Co. Ltd.

(162)

Při rozboru byla vzata v úvahu výrobní kapacita, vývoj objemu prodeje na tuzemském trhu, na trhu Společenství a na trhu vývozů do třetích zemí (s vyloučením Společenství), jakož i ceny dotyčného výrobku prodávaného na každém z uvedených trhů dvou vyvážejících výrobců na Tchaj-wanu vybraných do vzorku, kteří v období šetření představovali přes 90 % vývozu dotyčného výrobku do Společenství.

(163)

Za poslední čtyři finanční roky se výrobní kapacita dvou vyvážejících výrobců na Tchaj-wanu snížila přibližně o 6,5 %. I když využití kapacit je celkově pouze 73 %, zůstala tato hodnota využití kapacit po delší dobu stálá. Na základě dostupných informací se zdá, že výroba se přesouvá do jiných zemí (Vietnam, Čína), kde je produktivita vyšší. Proto i když je volná kapacita k dispozici, nárůst vývozů do Společenství v případě odvolání opatření není příliš pravděpodobný, protože volné kapacity se spíše budou přesouvat do jiných třetích zemí.

(164)

Za poslední tři finanční roky nebylo hlavním odbytištěm dotyčného výrobku pro vyvážející výrobce Společenství, nýbrž jiné třetí země. Objem prodeje na trhu Společenství byl pořád ještě značný, neboť představoval 24 % celkového objemu prodeje dotyčného výrobku za období šetření. Je však třeba si povšimnout, že tento poměr v průběhu času klesal (29 % v roce 2001). Přes opatření uplatněná jinými třetími zeměmi (Čínou a Japonskem) objem vývozu do třetích zemí během tří let vzrostl o 14 %, což za období šetření představuje 62 % celkového objemu prodeje dotyčného výrobku.

(165)

Prodej na tuzemském trhu za poslední tři finanční roky zůstal stabilní a za období šetření představoval 13,4 % celkového objemu prodeje dotyčného výrobku.

(166)

Když se uváží, že vyvážející výrobci, přestože byli vystaveni antidumpingovým opatřením v několika třetích zemích, nadále objemy svého vývozu do třetích zemích mimo Společenství zvyšovali a že si i nadále udržovali výrazný podíl na trhu Společenství, není zde žádný jasný náznak, že by se nějaké volné kapacity měly přesouvat na trh Společenství, pokud bude řízení proti Tchaj-wanu zastaveno. V této souvislosti se též došlo k závěru, že převádění výrobních kapacit do třetích zemí nemá žádný vztah k existenci opatření na ochranu obchodu namířených proti dovozům výrobku pocházejícího z Tchaj-wanu.

(167)

Bylo provedeno srovnání cen dotyčného výrobku prodávaného na vývoz do Společenství s jeho cenami při prodeji na vývoz do třetích zemí v průběhu období šetření.

(168)

Zjistilo se, že pokud jde o celkové číselné údaje (zahrnující všechny druhy dotyčného výrobku), byly prodejní ceny dotyčného výrobku ve Společenství podstatně vyšší (o více než 10 % za poslední tři finanční roky) než ve třetích zemích. Tento zjištěný cenový rozdíl mezi trhem Společenství a ostatními vývozními trhy by však bylo možno z velké míry vysvětlit existencí vysokého cenového rozptylu mezi různými druhy výrobků vyvážených vyvážejícími výrobci. Jelikož se u vývozů do Společenství i přes existenci antidumpingových opatření jedná o významná množství, mohlo by ukončení těchto opatření dokonce poskytnout vývozcům prostor pro zvýšení vývozních cen.

(169)

Na tomto základě nic v cenové úrovni uplatňované na jiných vývozních trzích nenasvědčuje tomu, že by společnosti mohly své ceny u vývozů do Společenství snižovat.

(170)

Nezjistilo se nic, co by naznačovalo, že by se běžná hodnota měla změnit. Tuzemský trh zůstává stabilní a též situace ohledně nákladů se ve vztahu k domácímu trhu nemění.

(171)

Pokud jde o vliv cen surovin na běžnou hodnotu, platí závěry uvedené v bodě odůvodnění 147 také pro Tchaj-wan.

(172)

Z výše uvedeného rozboru nic nenasvědčuje tomu, že by po ukončení opatření mělo znovu začít docházet k dumpingu.

(173)

Současná opatření uplatňovaná vůči dovozům polyesterových střižových vláken pocházejících z Korejské republiky jdou nad rámec toho, co je nezbytné k zamezení poškozujícího účinku dovozů, u kterých je uplatňován dumping. S ohledem na to, že je pravděpodobné, že by dumping pokračoval nebo by se znovu vyskytl, pokud by opatření byla ukončena, a s ohledem na závěry o existenci dumpingu i přes opatření uplatňovaná v současné době vůči Korejské republice se konstatuje, že tato opatření by měla být pozměněna a nastavena na úrovně zjištěné při tomto přezkumu.

(174)

Opatření v současné době uplatňovaná vůči dovozům polyesterových střižových vláken pocházejících z Tchaj-wanu již nadále nemají oprávnění. S ohledem na to, že nebyl zjištěn žádný prvek naznačující pravděpodobnost pokračování nebo opětovného výskytu dumpingu v případě, že opatření budou odvolána, a též s ohledem na závěr o dumpingu (ohledně jeho zanedbatelnosti), které vyplynuly ze současného přezkumu, se došlo k závěru, že řízení vedené proti Tchaj-wanu by mělo být zastaveno bez uložení opatření.

(175)

Žadatelé představující výrobní odvětví Společenství, vznesli námitky k navrhovanému ukončení antidumpingového řízení proti dovozům z Tchaj-wanu. Tvrdili, že je nutné analyzovat tchajwanský trh jako celek, a ne pouze situaci vývozních výrobců vybraných do vzorku, a to vzhledem ke skutečnosti, že se dá očekávat, že společnosti nevybrané do vzorku budou pokračovat ve vývozech za dumpingové ceny, pokud by byla opatření odvolána. Tvrdili, že společnosti nevybrané do vzorku, by se vzhledem ke své špatné finanční situaci velmi pravděpodobně snažily maximalizovat své peněžní toky zvýšením objemu vývozu (za dumpingové ceny), což by potvrzovaly jejich cenové postupy týkající se vývozu do USA. Dále tvrdili, že dopad těchto dovozů by byl značný, protože výrobní kapacita těchto společností by představovala asi 66 % spotřeby Společenství.

(176)

Je třeba poznamenat, že vybraný vzorek nepředstavuje pouze 95 % tchajwanského vývozu do EU, ale také 43 % tchajwanského vývozu do jiných zemí, 71 % prodeje na tuzemském trhu a 57 % domácí výroby polyesterových střižových vláken, a proto byl poměrně reprezentativní v souladu s článkem 17 základního nařízení. Také je nutné poznamenat, že žadatelé představující výrobní odvětví Společenství nevznesli vůči vzorku námitky v předchozí fázi šetření.

(177)

Co se týče pravděpodobnosti opětovného výskytu poškozujícího dumpingu, žadatelé představující výrobní odvětví Společenství zakládají svoji výpověď pouze na tvrzeních, která nebyla doložena dostatečnými důkazy. V souvislosti s tvrzením, že společnosti nevybrané do vzorku by vzhledem k jejich špatné finanční situaci usilovaly o maximalizaci svých peněžních toků zvýšením vývozního objemu do EU za dumpingové ceny, je třeba poznamenat, že peněžní hotovost lze získat několika jinými způsoby než jen zvýšením objemu prodeje, např. dalšími půjčkami, prodejem nevýnosných podnikatelských odvětví a zvýšením kapitálů vydáním akcií. Podobně nebyly předloženy přesvědčivé důkazy týkající se údajných dumpingových cen vývozů do USA. Analýza žadatelů představujících výrobní odvětví Společenství s ohledem na výrobní kapacitu na Tchaj-wanu nebere v úvahu možné snížení kapacity na Tchaj-wanu kvůli přesunutí tchajwanských výrobních závodů mimo Tchaj-wan a úpadek jednoho z tchajwanských výrobců.

(178)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se závěr ve věci pravděpodobnosti opětovného výskytu dumpingu pro Tchaj-wan ponechává nezměněn.

(179)

Stížnost podpořili tito výrobci z Evropského společenství:

(180)

Jelikož těchto šest žadatelů z řad spolupracujících výrobců ve Společenství představuje 49 % celkové výroby dotyčného výrobku ve Společenství a jelikož žádný výrobce ve Společenství, který nepatřil mezi žadatele, výslovně nevyjádřil záporné stanovisko vůči zahájení současného řízení, má se za to, že žádající výrobci reprezentují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Dva výrobci, kteří nepatřili mezi žadatele, poskytli Komisi obecné informace, avšak stížnost nepodpořili.

(181)

Spotřeba Společenství byla zjišťována na základě objemu dovozů dotyčného výrobku z dotčených zemí a ze všech ostatních třetích zemí, o nichž je známo, že dotyčný výrobek vyrábějí a vyvážejí jej do Společenství, a na základě objemu prodeje produkce výrobního odvětví Společenství a jiných výrobců Společenství na trhu Společenství. Jelikož údaje o objemech svého prodeje poskytli jen dva z deseti nežádajících výrobců ve Společenství, byly hodnoty prodeje zbývajících osmi nežádajících výrobců vypočteny podle údajů uvedených ve stížnosti podané výrobním odvětvím Společenství. Tyto údaje byly dále doloženy publikacemi nezávislé poradenské společnosti, která se specializuje na odvětví textilních vláken.

(182)

Aby byla zachována konzistence, bylo pro stanovení objemu dovozů výrobků s příslušnými kódy KN v současném řízení využito údajů Eurostatu. Připomíná se, že objem dovozů uváděný výrobci v dotčených vyvážejících zemích byl v souladu s příslušnými údaji Eurostatu.

(183)

Na tomto základě spotřeba Společenství stagnovala, neboť ze 712 773 tun v roce 2000 se změnila na 709 828 tun v období šetření.

(184)

V případě Tchaj-wanu činilo zjištěné dumpingové rozpětí méně než 2 % (viz body odůvodnění 128 až 136). Proto podmínky stanovené v čl. 3 odst. 4 základního nařízení pro posuzování dovozů dotyčného výrobku z této země společně s dovozy dotyčného výrobku z ostatních uvažovaných zemí nebyly splněny.

(185)

Komise dále uvažovala, zda účinky dovozů polyesterových střižových vláken pocházejících z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje („dotčené země“) mají být posuzovány souhrnně podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(186)

Tento článek stanoví, že účinky dovozů ze dvou nebo více zemí, které jsou současně předmětem téhož šetření, musí být posuzovány souhrnně, jestliže i) dumpingové rozpětí stanovené v poměru k dovozu výrobků z každé jednotlivé země není nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 základního nařízení; ii) objem dovezených výrobků z každé jednotlivé země není zanedbatelný; a iii) souhrnné posouzení účinků dovozu je vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Společenství.

(187)

Jak již bylo výše uvedeno, toto šetření ukázalo, že dumpingová rozpětí stanovená pro ČLR, Saúdskou Arábii a Jižní Koreu jsou dostatečně nad zanedbatelnou úrovní, a objem dovozů z uvedených zemí není nepatrný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení (podíly těchto zemí na trhu byly v období šetření 4,7 %, 3,1 % a 10 %).

(188)

Aby stanovila vhodnost souhrnného posuzování s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Společenství, analyzovala Komise nejdříve chování vývozců na trhu, pokud jde o vývozní ceny a objemy vývozu.

(189)

Pokud šlo o vývozní ceny, bylo u výrobců z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje konstatováno podobné chování. Uvedené země ve skutečnosti po celé uvažované období uplatňovaly snížené průměrné jednotkové prodejní ceny polyesterových střižových vláken, přičemž snížení pro uvedené tři země činilo 27 %, 23 % a 15 %. Vedle toho byly zjištěné úrovně cenového podbízení u dovozů ze všech těchto tří zemí velice podobné (viz bod odůvodnění 186).

(190)

Všechny tři země rovněž mají na trhu Společenství významné podíly, i když zdaleka nejvýznamnější vývozní zemí mezi nimi je Jižní Korea (během období šetření byl tento podíl 4,7 % pro ČLR, 3,1 % pro Saúdskou Arábii a 10 % pro Jižní Koreu).

(191)

Uvedeným šetřením se rovněž zjistilo, že pro dovozy z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje bylo využíváno týchž prodejních kanálů, neboť v naprosté většině případů se uvedené dovozy realizovaly přes distributory, a ne přímým prodejem konečným odběratelům.

(192)

Navíc, jak již bylo vysvětleno výše (viz body odůvodnění 22 a následující body odůvodnění), bylo zjištěno, že dotyčný výrobek dovážený z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje má tytéž základní technické, fyzické a chemické vlastnosti jako výrobek vyráběný výrobním odvětvím Společenství, a tyto výrobky je třeba považovat za výrobky obdobné, pokud jde o jejich zaměnitelnost a nahraditelnost, takže si navzájem konkurují podle druhu.

(193)

Jeden vyvážející výrobce ze Saúdské Arábie tvrdil, že polyesterová střižová vlákna dovážená z této země nekonkurují polyesterovým střižovým vláknům vyráběným jinými dotčenými zeměmi, zejména ČLR, ani výrobním odvětvím Společenství. Podle tohoto výrobce se saúdskoarabská výroba polyesterových střižových vláken soustředí výhradně na základní či běžná polyesterová střižová vlákna, jmenovitě na ty druhy výrobků, které nejsou vhodné pro specifické aplikace, nýbrž se hodí pro obecné použití, kdežto výrobci v ČLR a ve Společenství mají výrobní kapacity pro výrobu „speciálních“ výrobků nebo je přímo vyrábějí. Tyto speciální druhy polyesterových střižových vláken se normálně označují a upravují pro konkrétní aplikace nebo pro konkrétní druhy konečného použití, např. jako vlákno vyznačující se vlastnostmi zpožďujícími hoření, antibakteriálními účinky nebo odolností proti žmolkování, a běžně vyžadují pokročilý výzkum a vývoj. Někteří uživatelé dále prohlašovali, že tzv. „dutý konjugovaný“ druh, který zmiňovaní uživatelé považují za „speciální“ výrobek, dodávají do Společenství pouze výrobci z Jižní Koreje.

(194)

Tyto argumenty se při šetření nepotvrdily. Především se zjistilo, že u vývozů z ČLR se jedná výhradně o základní nebo běžná polyesterová střižová vlákna. Za druhé se vývozy polyesterových střižových vláken z Jižní Koreje nesoustředí na uvedený „dutý konjugovaný“ druh vlákna, neboť ten za období šetření představoval pouze 24 % celkového objemu vývozu do Evropského společenství. Kromě toho podle výše uvedené definice „speciálních“ druhů výrobku nelze polyesterová střižová vlákna s „dutým konjugovaným“ vláknem za speciální druh výrobku považovat. Vskutku byl získán technický průkazní materiál, který ukazuje, že všichni výrobci polyesterových střižových vláken normálně dokáží vyrábět duté konjugované polyesterové vlákno, ale většina z nich takto nepostupuje, protože tato výroba již není natrvalo udržitelná s ohledem na převažující cenové hladiny. Konečně pokud jde o polyesterová střižová vlákna, soustřeďuje se podnikání výrobního odvětví Společenství hlavně na základní nebo běžné druhy výrobků, i když výrobní odvětví Společenství vyrábělo a prodávalo i „speciální“ výrobky.

(195)

Tím tedy bylo prokázáno, že vývozy dotyčného výrobku z dotčených zemí si konkurují navzájem a též konkurují polyesterovým střižovým vláknům vyráběným nebo zřejmě vyráběným výrobním odvětvím Společenství.

(196)

Na základě výše uvedeného se došlo k závěru, že všechny podmínky, které ospravedlňují kumulování dovozů polyesterových střižových vláken pocházejících z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje, jsou splněny.

(197)

Objemy kumulovaného dumpingového dovozu z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje z hodnoty 111 905 tun v roce 2000 narostly na 125 633 tun v období šetření, tj. o 12 %.

(198)

Kumulovaný podíl na trhu vzrostl z hodnoty 15,6 % v roce 2000 na 17,6 % v období šetření.

(199)

Vážený průměr cen dumpingových dovozů pocházejících z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje poklesl v období šetření z hodnoty pro rok 2000 o 18 %.

(200)

S cílem stanovit cenové podbízení provedla Komise rozbor údajů vztahujících se k období šetření. Relevantní prodejní ceny výrobního odvětví Společenství byly ceny pro nezávislé odběratele, podle potřeby upravené na cenu ze závodu, tj. s vyloučením nákladů na dopravu ve Společenství a po odečtení slev a rabatů. Ceny různých druhů polyesterových střižových vláken definovaných v dotazníku se porovnaly s prodejními cenami, jaké účtovali vývozci jakožto čisté ceny beze slev s použitím potřebných a oprávněných úprav s cílem vyjádřit ceny na úrovni ceny CIF na hranicích Společenství.

(201)

Za období šetření činil vážený průměr cenového podbízení 16 % pro ČLR, 16,8 % pro Saúdskou Arábii a 24 % pro Jižní Koreu.

(202)

Objem výroby ve výrobním odvětví Společenství během uvažovaného období poklesl o 5 %.

(203)

Kapacity pro výrobu polyesterových střižových vláken v průběhu uvažovaného období setrvaly na stabilní úrovni. Výrobní kapacita opravdu vzrostla z 271 466 tun v roce 2000 pouze na 277 561 tun v uvažovaném období. Za období šetření činila výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství 36 % celkové spotřeby ve Společenství.

(204)

Využití kapacit se snížilo o 6 procentních bodů, a sice z 87 % na 81 %. Jelikož výrobní kapacita se jako taková nesnížila, je tento pokles využití kapacit vyvolán pouze poklesem objemu výroby ve výrobním odvětví Společenství.

(205)

Zásoby v průběhu uvažovaného období vzrostly o 13 %. To se však nepovažuje za indikaci vzniku újmy, neboť hladiny zásob odrážejí skutečnost, že výrobní odvětví Společenství sleduje politiku udržování zásob na úrovni v zásadě odpovídající jednoměsíční výrobě.

(206)

Určení výše investic vycházelo z informací poskytnutých pěti společnostmi. Od šesté společnosti nebyly spolehlivé informace získány. V průběhu uvažovaného období těchto pět společností, které poskytly spolehlivé údaje o investicích, investovalo částku 34,5 milionů eur. Jak vyplývá z tabulky 7, investice měly narůstající trend s výjimkou roku 2002, kdy oproti předchozímu roku poklesly. Bylo však zjištěno, že u těchto investic se téměř výhradně jednalo o náhrady stávajícího zařízení. Velká část investic přímo souvisela s výrobou dotyčného výrobku. Pouze jeden z výrobců výrobního odvětví Společenství uskutečnil významnou investici do recyklačního závodu, který zajišťuje surovinu (polyethylentereftalátové (PET) vločky) pro výrobní proces polyesterových střižových vláken.

(207)

Má se za to, že úroveň investování a povaha investic (hlavně na náhradu zařízení) je na toto odvětví s intenzivním využíváním kapitálu nízká.

(208)

V Evropském společenství prodej polyesterových střižových vláken vyrobených výrobním odvětvím Společenství mezi rokem 2000 a obdobím šetření poklesl o 6 %. Jelikož spotřeba Společenství se v uvažovaném období zvýšila o 11 %, vyplývá z tohoto poklesu prodeje dílčí ztráta podílu na trhu. Konkrétně podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl v období šetření z 31 % na 29 %.

(209)

Jednotková prodejní cena uplatňovaná výrobním odvětvím Společenství během uvažovaného období poklesla o 8 %. Jak vyplývá z tabulky 9, došlo k tomuto poklesu po roce 2001, současně s náporem dovozů z dotčených zemí a se značným snížením ceny těchto dovozů.

(210)

Ziskovost vyjádřená váženým průměrem pro čistý obrat výrobního odvětví Společenství se snížila ze 4,4 % v roce 2000 na – 3,2 % v období šetření.

(211)

Peněžní tok se v uvažovaném období snížil z hodnoty 25 687 824 EUR v roce 2000 na hodnotu 12 178 328 EUR v období šetření.

(212)

Návratnost čistých aktiv vycházela z informací poskytnutých pěti z uvedených společností. Šestá společnost spolehlivé informace neposkytla. Její celková návratnost čistých aktiv však sledovala tentýž trend jako ten, který byl pro dotyčný výrobek zjištěn u zmiňovaných pěti společností. Získané informace ukázaly na pozoruhodný pokles návratnosti čistých aktiv během uvažovaného období. Tato hodnota se vskutku snížila z 51,1 % v roce 2000 na – 8,5 % v období šetření.

(213)

Některé společnosti financují svoji činnost ze zdrojů finanční skupiny, ke které náleží, a to buď sdružováním finančních prostředků nebo půjčkami uvnitř skupiny poskytovanými mateřskou společností. V jiných případech se jako zdroje financování využívá peněžního toku společnosti. Některé jiné společnosti zvýšily svůj vlastní kapitál vstupem do seskupení podnikajících s rizikovým kapitálem s finančními subjekty, které v některých případech dále financovaly jiné společnosti seskupení poskytováním půjček.

(214)

Ukázalo se tedy, že většina společností výrobního odvětví Společenství neměla se získáváním kapitálu žádné zvláštní potíže. Jedna z ověřovaných společností však měla vážné problémy s financováním své činnosti jak s ohledem na zadlužení, tak s ohledem na vlastní kapitál.

(215)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství během uvažovaného období poklesla o 7 %. Ve výrobním odvětví Společenství vskutku došlo k poklesu o 84 pracovníků. Pokud jde o mzdy, tak jedna ze společností neposkytla pro rok 2000 spolehlivé informace. Pokud jde o zbývající roky zahrnuté do uvažovaného období, zvýšily se celkové mzdy o 5 %, což je pro období šetření mnohem méně než průměrný nárůst harmonizovaného indexu spotřebních cen pro čtyři země, ve kterých výrobní odvětví Společenství funguje (tj. 9,1 %).

(216)

Produktivita počítaná pro celkový trh byla v uvažovaném období stabilní, neboť od roku 2000 až do období šetření poklesla jen o 2 %. Tato stagnace produktivity odráží nízkou úroveň investic uskutečněných výrobním odvětvím Společenství (údaje o kvalitě a kvantitě viz bod odůvodnění 192 a následující body odůvodnění).

(217)

Celkově je třeba uvést, že podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl o 2 procentní body, což ukazuje, že se jeho růst zpožďoval za klesající úrovní spotřeby trhu jako celku (která klesla o 1 %).

(218)

Pokud jde o dopad rozsahu skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, tak s ohledem na objem a ceny dovozů z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje, nelze tento dopad považovat za zanedbatelný.

(219)

Na druhé straně se má za to, že významný nárůst dumpingových dovozů z ČLR a Saúdské Arábie do Společenství spolu s neuspokojivým vývojem cen dovozů z Jižní Koreje zabránil očekávanému překonání účinků dřívějšího dumpingu výrobním odvětvím Společenství.

(220)

Objemy dovozů z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje se značně zvýšily jak v absolutních číslech, tak i svým podílem na trhu. V uvažovaném období vskutku došlo ke zvýšení jejich podílu na trhu o 2 procentní body. Navíc pak cena dovozů z těchto zemí vyjádřená váženým průměrem poklesla za období šetření o 18 %. Tento pokles se odráží ve výrazném cenovém podbízení, které bylo zjištěno.

(221)

Většina ukazatelů újmy, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství, ukazovala v uvažovaném období na záporný vývoj, což svědčí o tom, že se jedná o situaci, kdy došlo k podstatné újmě. Zatímco celková spotřeba polyesterových střižových vláken ve Společenství stagnovala, celkový prodej výrobního odvětví Společenství v objemovém vyjádření poklesl o 6 %, čímž došlo k odpovídající ztrátě podílů na trhu o 2 procentní body. Poklesl objem výroby. Výrobní kapacita stagnovala a využití kapacit se snížilo o 6 %. Průměrná jednotková prodejní cena poklesla o 8 %; ziskovost čistého obratu vykázala záporné výsledky, neboť se v uvažovaném období snížila o 7,6 procentních bodů. Jiné ukazatele spjaté se ziskovostí, např. peněžní tok a návratnost čistých aktiv, se v uvažovaném období rovněž zhoršily. Zaměstnanost se snížila o 7 % a produktivita poklesla o 2 %. Kladný vývoj v oblasti investic a mezd nikterak nezpochybňuje celkově poškozující situaci, která postihla výrobní odvětví Společenství, jelikož úroveň investic byla na odvětví takto závislé na kapitálu nízká a nárůst mezd v uvažovaném období v podstatě pouze kompenzoval inflaci.

(222)

Z výše uvedeného vyplývá, že výrobní odvětví Společenství se nachází v nesnadné hospodářské a finanční situaci a utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(223)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení se prošetřovalo, zda podstatná újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, byla způsobena dumpingovými dovozy z dotčených zemí. Dále se v souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení prošetřovaly další známé faktory jiné než dumpingové dovozy, které mohly výrobní odvětví Společenství poškozovat, aby se zajistilo, že případná újma vyvolaná takovými faktory nebude nesprávně připsána na vrub dumpingových dovozů.

(224)

Dovozy z dotčených zemí se během uvažovaného období zvýšily, a sice ohledně objemu o 12 % a ohledně podílu na trhu o 2 %. Ceny dovozů pocházejících z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje poklesly o 18 % a značnou měrou snižovaly ceny výrobního odvětví Společenství, pro uvedené tři země po řadě o 16 %, 16,8 % a 24 %.

(225)

Objemový nárůst dovozů pocházejících z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje a nárůst jejich podílu na trhu při cenách, které setrvávaly na hodnotách značně nižších, než byly ceny výrobního odvětví Společenství, se časově shodovaly se zhoršováním situace výrobního odvětví Společenství.

(226)

Objem prodeje i podíl na trhu výrobního odvětví Společenství se snížil. Objem prodeje se snížil o 6 % a podíl na trhu poklesl o 2 procentní body. Podíl na trhu, který výrobní odvětví Společenství ztratilo, byl plně převzat dumpingovými dovozy z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje.

(227)

K poklesu cen výrobního odvětví Společenství docházelo souběžně s trvale se projevujícím klesajícím trendem cen dotyčného výrobku dováženého z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje. Ceny výrobního odvětví Společenství začaly klesat zejména po roce 2001, v téže době, kdy klesaly průměrné ceny dovozů z ČLR, Saúdské Arábie a Jižní Koreje (viz body odůvodnění 185 a 195 a tabulky 3 a 9). Bylo tudíž možno jasně prokázat stlačování cen, ke kterému došlo v důsledku dumpingových dovozů.

(228)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství se výrazně zhoršila od začátku uvažovaného období a v roce 2002 i během období šetření byla negativní. Ztráty, které výrobní odvětví Společenství utrpělo od roku 2002, se časově shodovaly s nárůstem dovozů polyesterových střižových vláken z dotčených zemí za obzvláště nízké ceny. Rovněž je třeba připomenout, že jeden z výrobců výrobního odvětví Společenství prokázal, že jeho ziskovost čistého obratu tzv. základních nebo běžných výrobků, tj. tam, kde je výrobní odvětví Společenství nejvíce vystaveno konkurenci dotčených zemí, se zhoršila větší měrou než ziskovost zahrnující všechny druhy výrobků z polyesterových střižových vláken, které tento výrobce vyráběl.

(229)

Postupné narůstání objemů dumpingových dovozů z dotčených zemí se časově rovněž shodovalo s negativním vývojem jiných ukazatelů, což prokazuje existenci situace, která výrobní odvětví Společenství poškozovala, např. nepříznivý vývoj zaměstnanosti, výrobní kapacity a využití kapacit.

(230)

Na základě výše uvedených úvah se dospělo k závěru, že dumpingové dovozy z dotčených zemí měly rozhodující úlohu při zhoršování situace výrobního odvětví Společenství.

(231)

Jak bylo popsáno v bodě odůvodnění 169, setrvala spotřeba Společenství od roku 2000 až do období šetření na stabilní úrovni. Nemůže být tedy zdrojem vzniklé újmy.

(232)

Ze strany navazujícího výrobního odvětví bylo opakovaně argumentováno tím, že výrobní odvětví Společenství neinvestovalo do modernizace výrobního procesu, a proto je samo (alespoň částečně) vinno tím, že vznikla situace, která jej poškozovala. Jak bylo uvedeno v bodě odůvodnění 193, vskutku je možno konstatovat, že úroveň investování a povaha uskutečněných investic (hlavně na náhradu zařízení a údržbu) je na toto odvětví s intenzivním využíváním kapitálu nízká.

(233)

Avšak s ohledem na okolnosti popsané v 188. bodě odůvodnění a v bodech po něm následujících se výrobní odvětví Společenství nenacházelo v takovém postavení, aby mohlo uskutečnit značné nové investice. Jak je z rozboru provedeného v toto oddíle zřejmé, mimo dumpingové dovozy nebyly zjištěny žádné další okolnosti, které by měly na výrobní odvětví Společenství významný záporný dopad. Za těchto okolností by nedostačující výše investic neměly být pojímány jako příčina újmy, nýbrž spíše jako další účinek dumpingových dovozů.

(234)

Během období šetření byla polyesterová střižová vlákna rovněž dovážena z USA, Turecka, Japonska, České republiky, Polska, Nigérie a Jihoafrické republiky. V rozboru, kterým se sledovalo, zda mohlo dojít k poškození výrobního odvětví Společenství dovozy z jiných zemí, byly zahrnuty též dovozy z Tchaj-wanu. Jak bylo uvedeno v 135. bodě odůvodnění, probíhal dovoz z Tchaj-wanu během období šetření při zanedbatelných úrovních dumpingu.

(235)

Objemy dovozů z jiných třetích zemí poněkud vzrostly, a sice ze 133 798 tun v roce 2000 na 137 123 tun v období šetření. Tento malý nárůst se společně se stabilní spotřebou polyesterových střižových vláken projevil stagnací podílu dovozů z jiných třetích zemí, než jsou dotčené země, na trhu (19 % v roce 2000 a v období šetření).

(236)

Navíc pak podle údajů Eurostatu i podle údajů ověřených na místě pro období šetření platilo, že vážené průměrné ceny dotyčného výrobku pocházejícího ze zbývajících hlavních vyvážejících zemí (1,25 EUR/kg.) byly na úrovni velice podobné úrovni váženého průměru cen výrobního odvětví Společenství. Závěr proto je, že tyto dovozy nemohly výrobnímu odvětví Společenství způsobit žádnou újmu.

(237)

Někteří vyvážející výrobci prohlašovali, že turecké vývozy do Společenství probíhají za dumpingové ceny, což by mohlo přispět k vyvolání situace, která výrobní odvětví Společenství poškozuje.

(238)

Naprostá většina dovozů polyesterových střižových vláken z Turecka do Společenství se distribuuje prostřednictvím jedné z žádajících společností. Jedná se o společnost spřízněnou s tureckým vyvážejícím výrobcem. Byl však získán průkazní materiál, který dosvědčuje, že nákupy polyesterových střižových vláken touto žádající společností od její spřízněné turecké společnosti probíhaly s patřičným odstupem a jejich cílem bylo doplnit sortiment výrobků daného výrobce ve Společenství v obdobích intenzivní tržní poptávky. Navíc tyto dovozy nebyly způsobeny žádnými investičními projekty, od kterých se upustilo nebo které byly zpožděny a které mohly vyvolat snížení výrobní kapacity spřízněné společnosti ve Společenství. Dále bylo ověřeno, že další prodej polyesterových střižových vláken tureckého původu spřízněným dovozcem ve Společenství se uskutečňoval na stejné cenové úrovni jako u výrobků vyráběných a prodávaných danou spřízněnou společností a že nedocházelo ke snižování průměrných cen jiných společností výrobního odvětví Společenství.

(239)

Na výrobce ve Společenství, kteří nepatřili mezi žadatele, připadal v období šetření 31,5 % podíl dotyčného výrobku na trhu. V uvažovaném období pro ně objem prodeje poklesl o 7 % a podíl na trhu se snížil o 2 procentní body.

(240)

Kromě toho se podle dostupných informací zdá, že průměrné ceny nežádajících výrobců byly na stejné úrovni jako průměrné ceny žádajících výrobců. To naznačuje, že tyto společnosti jsou v podobné situaci jako výrobní odvětví Společenství, tj. že utrpěly újmu způsobenou dumpingovými dovozy. Proto nelze dospět k závěru, že by jiní výrobci ve Společenství způsobili výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu.

(241)

Náklady na suroviny jsou podstatnou součástí celkových nákladů na výrobu polyesterových střižových vláken (asi 60 % celkových výrobních nákladů). V důsledku toho jsou ceny polyesterových střižových vláken velice závislé na nákladech na suroviny.

(242)

K výrobě polyesterových střižových vláken z dosud nepoužité suroviny se využívá ropných derivátů (hlavně monoethylenglykolu (MEG) a přečištěné kyseliny tereftalové (PTA)). V menší, avšak vzrůstající míře vyrábí výrobní odvětví Společenství tzv. regenerovaná polyesterová střižová vlákna z recyklovaných materiálů (z polyethylentereftalátových (PET) láhví a jiného odpadu). Polyesterová střižová vlákna je možno vyrábět i kombinací obou těchto druhů surovin, tj. ropných derivátů a recyklovaného PET odpadu.

(243)

Ceny MEG a PTA závisejí na výkyvech cen ropy, jelikož se jedná o ropné deriváty. Jak bylo zjištěno při ověřovacích návštěvách, bývá vývoj cen recyklovaných materiálů obvykle propojen s kolísáním cen MEG a PTA.

(244)

Na základě výše uvedeného někteří vyvážející výrobci tvrdili, že k újmě údajně způsobené výrobnímu odvětví Společenství došlo účinkem výkyvů nákladů na suroviny, zejména v důsledku celosvětového zdražování ropy.

(245)

V tomto ohledu bylo na základě informací poskytnutých výrobci surovin zjištěno, že od roku 2002 do konce období šetření ceny MEG vzrostly o 14 % a ceny PTA o 13 %. Tento nárůst cen surovin se však neodrazil v nárůstu průměrné ceny polyesterových střižových vláken prodávaných výrobním odvětvím Společenství (viz bod odůvodnění 195), přestože toto vlákno je výrobkem, jehož cena citlivě reaguje na okolnosti výroby. Právě naopak, ceny výrobců v EU v témže období poněkud poklesly. Ačkoli by se dalo očekávat, že výrobci dotyčného výrobku ve třetích zemích se budou střetávat s podobnými nárůsty cen hlavních surovin založených na ropných derivátech, jako jsou MEG a PTA, zjistilo se, že dovozní ceny polyesterových střižových vláken z dotčených zemí v témže období významně poklesly. Zjistilo se, že kvůli konkurenci dumpingových dovozů výrobci ve Společenství nedokázali přenést jakékoli zvýšené náklady na suroviny na své odběratele.

(246)

Kromě toho by se jakýkoli případný dopad cenových výkyvů surovin na ceny polyesterových střižových vláken zřejmě promítnul jak ve výrobním odvětví Společenství, tak u vývozců se sídly v dotčených zemích, neboť ropa je komodita, jejíž ceny jsou stejné na celém světě. Proto bylo výše uvedené tvrzení odmítnuto.

(247)

Byly sledovány měnové výkyvy eura a USD. Naprostá většina dovozních transakcí z dotčených zemí do Evropského společenství probíhá v USD. Euro vůči dolaru posilovalo od poloviny roku 2002 a významně pak během období šetření, což v uvedeném období vývozy do eurozóny zvýhodňovalo. S ohledem na tuto skutečnost někteří účastníci řízení tvrdili, že v podnikání, jehož „hnací silou“ je dolar, musí oslabování této měny oproti euru „nevyhnutelně“ zvýhodňovat dovozy polyesterových střižových vláken do Evropského společenství.

(248)

V konkrétním případě polyesterových střižových vláken těžily z posílení eura rovněž dovozy z jiných zemí než z těch, u kterých byl shledán dumping. Avšak jejich objem v uvažovaném období stagnoval (dokonce od roku 2002 do období šetření slabě poklesl), kdežto dovozy z dumpingových zemí se v tomtéž období zvýšily o 12 %. I když zjevně nelze vyloučit, že posilování eura vůči dolaru mohlo dovozům polyesterových střižových vláken z dotčených zemí napomáhat, skutečnost, že kolísání měn neovlivnilo dovozy z jiných zemí, naznačuje, že nemůže být považováno za příčinu rychlého růstu dumpingových dovozů z dotčených zemí.

(249)

Kromě toho by jakékoli tvrzení, že posilování eura vůči americkému dolaru bylo příčinou újmy výrobního odvětví Společenství, mohlo platit pouze pro období, kdy k uvedenému posilování došlo, tj. od poloviny roku 2002 do konce období šetření a zejména v průběhu období šetření, kdy se rozdíly těchto dvou měn více zvýraznily.

(250)

Závěr proto je, že i když posilování eura vůči dolaru mohlo vývozy polyesterových střižových vláken do Evropského společenství zvýhodňovat, nevysvětluje významný nárůst objemu dovozů z dotčených zemí, ke kterému došlo ve srovnání s ostatními světovými dovozci.

(251)

Časová shoda nárůstu dumpingových dovozů z dotčených zemí, zvýšení jejich podílu na trhu a zjištěného cenového podbízení na jedné straně a zhoršování situace výrobního odvětví Společenství na straně druhé vede k závěru, že dumpingové dovozy jsou příčinou podstatné újmy, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo. Zejména byl zjištěn chronologicky souběžný vývoj poklesu průměrných cen dovozů a stlačování průměrných cen výrobního odvětví Společenství. To vedlo ke snížení ziskovosti, která za rok 2002 a za období šetření, tj. za dobu, kdy dovozy z dotčených zemí nejvíce narůstaly a ceny nejvíce klesaly, byla negativní.

(252)

Po provedení analýzy některých faktorů, k nimž patří např. vývoj spotřeby, dovozy z jiných než dotčených zemí, chování nežádajících výrobců na trhu a nízká výše investic ze strany výrobního odvětví Společenství, se došlo k závěru, že tyto faktory nemohly výrobnímu odvětví Společenství způsobit podstatnou újmu. Na druhé straně, i když nelze vyloučit, že jiné faktory, např. kolísání cen surovin a kolísání měn, mohly přispět k vytvoření poškozující situace pro výrobní odvětví Společenství, není účinek těchto faktorů takový, aby mohl změnit závěr, že mezi dumpingovými dovozy z dotčených zemí a podstatnou újmou, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, existuje skutečná a podstatná příčinná souvislost.

(253)

V souladu s článkem 21 základního nařízení se zvažovalo, zda by uložení antidumpingových opatření odporovalo zájmům Společenství jako celku. Určení zájmu Společenství vycházelo ze zkoumání všech různých existujících zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců a uživatelů dotyčného výrobku a společností s ním obchodujících.

(254)

Pro posouzení pravděpodobného dopadu uložení nebo neuložení opatření byly vyžádány informace od všech účastníků řízení, o nichž buď bylo známo, že se jich tato záležitost týká, nebo kteří se sami přihlásili. Na tomto základě Komise rozeslala dotazníky výrobnímu odvětví Společenství, 10 dalším výrobcům ve Společenství, 23 uživatelům a 3 dodavatelům surovin. Na dotazník odpovědělo 6 žádajících výrobců z výrobního odvětví Společenství, 2 výrobci, kteří nepatřili mezi žadatele, 5 spřízněných dovozců, 15 uživatelů a 2 dodavatelé surovin ( 8 ).

(255)

Na začátku řízení bylo známo, že existuje 31 nespřízněných dovozců. S ohledem na takto vysoký počet nespřízněných dovozců a v souladu s článkem 17 základního nařízení se Komise rozhodla provést šetření na základě vzorku nespřízněných dovozců. Tento vzorek byl vybrán na základě největšího reprezentativního objemu dotčených dovozů, jaký bylo možno v dané lhůtě rozumně prošetřit.

(256)

Za tímto účelem bylo původně do vzorku vybráno pět společností, a to na základě objemů jejich dovozů z dotčených zemí. U jedné z těchto pěti vybraných společností bylo později konstatováno, že nespolupracuje, jelikož nevyplnila dotazník, který jí byl zaslán, a tato společnost byla poté ze vzorku vyřazena. Zbývající čtyři společnosti vybrané do vzorku pokrývaly 14,6 % celkového objemu dotčených dovozů. Konečný vzorek sestával z těchto společností:

(257)

Na tomto základě bylo prošetřováno, zda přes závěry ohledně dumpingu, situace výrobního odvětví Společenství a příčinných souvislostí neexistovaly přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že uložení opatření by v tomto konkrétním případě nebylo v zájmu Společenství.

(258)

Výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu, jak je uvedeno v bodě odůvodnění 188 a v bodech odůvodnění po něm následujících.

(259)

Uložení antidumpingových opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnilo dosáhnout takových úrovní ziskovosti, jichž by bývalo mohlo dosáhnout, kdyby nebylo dumpingových dovozů, a využít výhod vývoje, který nastal na trhu Společenství. To by zaručovalo životaschopnost výrobního odvětví polyesterových střižových vláken ve Společenství.

(260)

Ve skutečnosti je třeba zdůraznit, že i když se výrobnímu odvětví Společenství podařilo vybudovat významné specializované trhy v oblasti polyesterových střižových vláken s vyšší přidanou hodnotou nebo speciálních polyesterových střižových vláken, hlavní oblastí podnikání pro výrobní odvětví Společenství zůstávají běžná vlákna, a to jak pro tkaniny, tak pro netkané textilie, což jsou oblasti, kde je přítomnost dovozů z dotčených zemí stále citelnější a výrobní odvětví Společenství je nejvíce vystaveno nekalé hospodářské soutěži.

(261)

Speciální vlákna umožňují dosahovat vysokých ziskových rozpětí, ale prodávají se pouze v omezených množstvích. Aby výrobní odvětví Společenství v maximální míře využilo kapacity a pokrylo fixní výrobní náklady, potřebuje uskutečňovat prodej běžných nebo základních vláken ve velkých objemech. Z tohoto důvodu uložení cla zaručí životaschopnost výroby běžných nebo základních polyesterových střižových vláken, jakož i pokračování výroby polyesterových střižových vláken s vyšší přidanou hodnotou, která je silně závislá na životaschopnosti základních druhů těchto vláken. Je třeba poznamenat, že hlavním dodavatelem speciálních vláken na světové úrovni je samo výrobní odvětví Společenství a že zdrojem takto vysoké přidané hodnoty nemohou být dotčené země, které jsou předmětem tohoto řízení. Proto se má za to, že uložení opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(262)

Jak bylo uvedeno v bodech odůvodnění 240 a 242, obdržela Komise 15 dotazníků od uživatelů, 4 kompletně vyplněné dotazníky od nespřízněných dovozců vybraných do vzorku a 5 od spřízněných dovozců. Kromě toho 3 sdružení uživatelů předložila Komisi informace a tvrzení, kde požadovala ukončení současného řízení bez uložení opatření.

(263)

Uživatelé dotyčného výrobku patří do odvětví textilního průmyslu. Trh s polyesterovými střižovými vlákny se dělí na spotřebu pro spřádání (tj. výrobu vláken na textilie, ve kterých se používají samostatně nebo ve směsích s jinými vlákny, např. bavlněnými nebo vlněnými), spotřebu netkaných textilií (tj. výrobu roun a pavučin, které nebyly přeměněny na přízi a jsou k sobě vázány třením a/nebo silami koheze a/nebo adheze, s výjimkou papíru), a spotřebu na výplně (tj. vycpávky nebo čalounění některých druhů textilního zboží, např. polštářů nebo sedadel automobilů). Většina spolupracujících uživatelů v tomto řízení jsou výrobci netkaných výrobků. Tito uživatelé jsou členy jednoho ze tří uživatelských sdružení, která při tomto řízení spolupracovala, a zastupují odvětví netkaných textilií na evropské úrovni ( 9 ). Podle informací o nákupech uváděných v odpovědích těchto spolupracujících společností na dotazníky představují tyto společnosti v období šetření přibližně 5 % celkové spotřeby polyesterových střižových vláken ve Společenství a přibližně 13 % celkového objemu dovozů z dotčených zemí. Uživatelé a dovozci uváděli řadu argumentů svědčících proti uložení cel.

(264)

Za prvé navazující výrobní odvětví tvrdilo, že trh polyesterových střižových vláken ve Společenství do značné míry závisí na externích dodavatelích dotyčného výrobku (evropští výrobci dokáží uspokojit nanejvýš přibližně 60 % poptávky po polyesterových střižových vláknech na trhu). V této souvislosti se připomíná, že počítáno podle kapacity a podílů na trhu ve Společenství jsou dvě z šetřených zemí, tj. Tchaj-wan a Korea, celosvětově těmi nejvýznamnějšími dodavateli polyesterových střižových vláken. Proto úroveň antidumpingových cel nezbytně ovlivňuje zásadní aspekty zájmu Společenství.

(265)

Uživatelé polyesterových střižových vláken rovněž tvrdili, že působí na trhu, který velice citlivě reaguje na změny cen, a že ani malý nárůst nákladů nelze přenést na konečného odběratele, protože na trhu konečných výrobků (např. polštářů, textilií atd.) již existuje silná konkurence, zejména ze zemí jihovýchodní Asie a z Číny. Tyto země již prodávají za velice nízké ceny a mnoho evropských výrobců textilu bylo donuceno alespoň zčásti přemístit své výrobní závody do třetích zemí.

(266)

Kromě toho řada uživatelů polyesterových střižových vláken tvrdila, že některé druhy dotyčného výrobku (výrobky s tzv. dutým konjugovaným vláknem) se ve Společenství nevyrábějí a v blízké budoucnosti nebudou výrobci ve Společenství vyráběny, protože k tomu chybí potřebná technická zařízení. Tyto druhy polyesterových střižových vláken se proto musí dovážet (tzv. výrobky z dutého konjugovaného vlákna, vyráběné zejména v Jižní Koreji).

(267)

Konečně pak navazující výrobní odvětví vyžaduje na rozdíl od výrobního odvětví polyesterových střižových vláken velké nasazení pracovních sil. Někteří účastníci řízení uvedli, že počet zaměstnanců v navazujícím výrobním odvětví je mnohem vyšší než ve výrobním odvětví polyesterových střižových vláken, které je náročné na kapitál. Jako příklad lze uvést, že evropské výrobní odvětví netkaných textilií přímo zaměstnává 16 000 pracovníků, kdežto ve výrobním odvětví polyesterových střižových vláken je jich zaměstnáno 1 180. Jak uvedli výrobci netkaných textilií, z celkových výrobních nákladů na výrobky jimi vyráběné připadá v průměru 40 % na polyesterová střižová vlákna. Objevila se tvrzení, že uložení cel by mohlo vést ke ztrátě pracovních míst nebo k přesunům výrobních závodů do zámoří.

(268)

Pokud jde o údajnou závislost trhu Společenství na externích dodavatelích, bylo konstatováno, že zatímco cla z dovozů z ČLR a ze Saúdské Arábie byla na průměrné úrovni 27 %, připadal na tyto země v období šetření pouze 7 % podíl na trhu. Na druhé straně se navrhuje odvolat stávající opatření pro dovozy z Tchaj-wanu a snížit cla, která nyní platí pro dovozy z Jižní Koreje. Zdůrazňuje se, že v období šetření při současné úrovni opatření (viz bod odůvodnění 3) byl podíl Tchaj-wanu a Jižní Koreje na trhu 19 %. Na druhé straně, podle tvrzení jedné renomované poradenské společnosti působící na trhu vláken, významní výrobci polyesterových střižových vláken, kteří sídlí v zemích, kde antidumpingová cla uložena nejsou (hlavně v USA, Mexiku, Turecku a Jihoafrické republice), měli v období šetření přebytky kapacit ve výši přibližně 50 % celkové spotřeby Společenství. Kromě toho na dovozy z těchto zemí již připadá významný podíl na trhu Společenství, který v období šetření činil 5,3 %.

(269)

Proto i přes navrhované zavedení cel z dovozů z ČLR a Saúdské Arábie a s přihlédnutím k ukončení opatření proti Tchaj-wanu a ke snížení cel platných pro Jižní Koreu by uživatelé ve Společenství mohli stále využívat významných dodavatelů dotyčného výrobku (nebo přejít na spolupráci s nimi). Jedná se např. o dodavatele z Jižní Korey nebo o jiné významné dodavatele ze zemí, na něž se nevztahují antidumpingová cla, včetně Tchaj-wanu.

(270)

Pokud jde o to, že je údajně nemožné, aby uživatelé polyesterových střižových vláken převáděli jakékoli zvýšení svých nákladů vyplývající z uložení antidumpingových cel na své odběratele, pro konkrétní případ spolupracujících uživatelů (kteří jsou skoro výhradně výrobci netkaných výrobků) získávajících dotyčný výrobek z ČRL, Saúdské Arábie, Jižní Koreje a Tchaj-wanu, s ohledem na to, že i) průměrná antidumpingová celní sazba pro ČLR a Saúdskou Arábii je 34,6 %, přičemž podíl těchto zemí na trhu byl v období šetření 7,8 %; ii) průměrná celní sazba, která má být uložena na dovozy z Jižní Koreje, snižuje průměrnou celní sazbu zavedenou pro tuto zemi nařízením (ES) č. 2852/2000 o 2 procentní body a že opatření proti Tchaj-wanu mají být zrušena; iii) Jižní Korea a Tchaj-wan měly společný podíl na trhu Společenství v období šetření ve výši 19,3 %; a iv) ohledně významu polyesterových střižových vláken při vytváření výrobních nákladů konečných výrobků vyráběných spolupracujícími uživateli (netkaných výrobků) bylo zjištěno, že polyesterová střižová vlákna představují v průměru 40 % nákladů, měl by nárůst výrobních nákladů ve spolupracujícím navazujícím výrobním odvětví, vyvolaný opatřeními, která mají být zavedena, v dané oblasti činit zhruba 0,40 %.

(271)

Pokud tito uživatelé nebudou moci takovýto nárůst svých výrobních nákladů přenést na své odběratele, jak tvrdí, nebude to mít významný dopad na jejich finanční situaci. Též se soudí, že při tomto malém dopadu na finanční situaci se navazující výrobní odvětví vyhne jakémukoli negativnímu dopadu na zaměstnanost v uvedeném odvětví.

(272)

Rovněž bylo zjištěno, že přes existenci antidumpingových a/nebo vyrovnávacích opatření pro zhruba 50 % dovozů dotyčného výrobku ze všech třetích zemí se spotřeba na trhu v oblasti netkaných textilií za uvažované období zvýšila. Podle informací poskytnutých sdružením, které zastupuje evropské výrobce netkaných textilií, se v tomto odvětví v období let 2000 až 2002 zvýšila výroba o přibližně 17 %.

(273)

Též se zjistilo, že dutá konjugovaná polyesterová střižová vlákna se ve skutečnosti mohou vyrábět i ve výrobním odvětví Společenství, které disponuje potřebným technickým know-how i potřebným strojním zařízením. Jak již bylo uvedeno, v současné době výrobní odvětví Společenství tento výrobek nedodává vzhledem k silným cenovým tlakům dumpingových dovozů. Tak či onak se současná opatření proti Korejské republice, která je hlavním dodavatelem materiálu s dutým konjugovaným vláknem, v průměru omezují.

(274)

Na základě výše uvedeného a s ohledem na úroveň přijatých opatření a na zastavení řízení proti Tchaj-wanu se došlo k závěru, že z toho nevyplývá zhoršení – pokud vůbec – situace uživatelů a dovozců dotyčného výrobku.

(275)

Na současném řízení spolupracovali dva dodavatelé surovin tím, že zodpověděli otázky uvedené v dotazníku. Jedná se o podniky petrochemického průmyslu, které dodávají PTA a MEG. Obě tyto společnosti výslovně podpořily uložení cla. Z hlediska zájmu Společenství je však třeba postavení těchto společností vidět ve správném úhlu s ohledem na skutečnost, že prodej surovin pro výrobní odvětví polyesterových střižových vláken těmito společnostmi představuje jen minimální část jejich obratu, takže uložení nebo neuložení opatření by podstatně nezměnilo jejich finanční ani obchodní situaci.

(276)

Jak již bylo uvedeno, polyesterová střižová vlákna mohou být vyrobena z dosud nepoužité suroviny, tj. z ropných derivátů (MEG a PTA), nebo mohou být vyrobena regenerací PET láhví a jiných odpadů. Může se také jednat o kombinaci obou druhů, tj. vlákna mohou být vyrobena jak z ropných derivátů, tak z recyklovaných materiálů. Komise zjistila, že v období šetření výrobní odvětví Společenství na výrobu polyesterových střižových vláken využívalo zhruba ze 60 % dosud nepoužité suroviny a ze 40 % recyklované suroviny. Výrobní odvětví Společenství hodlá postupně podíl recyklovaných surovin ve výrobě polyesterových střižových vláken zvyšovat. Ve skutečnosti již dvě společnosti výrobního odvětví Společenství zavedly linky na recyklaci materiálu. Další společnost plánuje zavést linku na recyklaci materiálu v letech 2004 a 2005.

(277)

Podle článku 6 Smlouvy o založení Evropského společenství („Smlouva“) představuje ochrana životního prostředí společnou politiku nebo činnost, jejímž cílem je dosáhnout cílů stanovených v článku 2 smlouvy, mezi něž patří trvale udržitelný rozvoj hospodářských činností. V tomto rámci považuje Společenství za jednu ze svých nejvyšších priorit zabraňování vzniku odpadů a nakládání s odpady.

(278)

Společenství zejména přijalo právní předpisy týkající se obalů a obalových odpadů ( 10 ). Jednou z hlavních zásad těchto právních předpisů je zásada recyklace a opakovaného použití. Pokud nelze vzniku obalových odpadů zabránit, je třeba co možná nejvíce těchto materiálů využít, nejlépe metodami recyklace. V této souvislosti Evropské společenství nedávno stanovilo, že nejpozději do 31. prosince 2008 musí být dosaženo minimální míry recyklace ve výši 22,5 % pro plasty obsažené v obalových odpadech ( 11 ).

(279)

Zjistilo se, že výrobní odvětví polyesterových střižových vláken ve Společenství spotřebovalo v období šetření 70 % recyklovaných PET lahví, takže bylo zdaleka tím největším hlavním konečným uživatelem tohoto druhu obalového odpadu ( 12 ).. Podle těchto údajů se zdá, že recyklace odpadu z PET obalů v Evropě velice závisí na výrobním odvětví polyesterových střižových vláken, které je pro tento typ recyklace tím nejdůležitějším zákazníkem.

(280)

Komise má za to, že uložení cel přispívá k zaručení životaschopnosti průmyslového odvětví, které hraje hlavní roli v recyklaci odpadu z PET obalů, pro niž je hlavním zákazníkem.

(281)

Skutečnost, že výrobní odvětví Společenství zabývající se recyklací vyváží odpad z PET lahví do Čínské lidové republiky, jak uvedli někteří účastníci řízení, výše uvedený závěr nemění. Bylo zjištěno, že velká většina odpadu z obalů PET lahví je spotřebovávána výrobci polyesterových střižových vláken ve Společenství.

(282)

S ohledem na všechny výše uvedené faktory se došlo k prozatímnímu závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by antidumpingová opatření neměla být uložena.

(283)

S ohledem na závěry uvedené v bodě odůvodnění 133 a v bodech odůvodnění po něm následujících již nadále není důvodu pro antidumpingová opatření, která jsou v současné době uplatňována vůči Tchaj-wanu. V souladu s článkem 11 ve spojení s článkem 9 základního nařízení se tam, kde se po konzultacích ukáže, že ochranných opatření není zapotřebí a poradní výbor nevznese žádné námitky, šetření nebo řízení ukončí.

(284)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že pokračování ochranných opatření v současné době uplatňovaných vůči Tchaj-wanu není nutné a že řízení by mělo být zastaveno.

(285)

Výše antidumpingových opatření by měla postačovat k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy, aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí. Při výpočtu výše cla potřebného k odstranění účinků poškozujícího dumpingu se uvažovalo, že veškerá opatření by měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit pokrytí jeho nákladů a dosažení celkového zisku před zdaněním v takové míře, jakou by přiměřeně dosáhlo za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. v situaci, kdy by nedocházelo k dumpingovým dovozům. Má se za to, že bez dumpingových dovozů by ziskovost před zdaněním ve výrobnímu odvětví Společenství měla být 5 %, což je úroveň považovaná za přiměřenou podle stížnosti podané výrobním odvětví Společenství. Jelikož nebyly k dispozici žádné informace, které by svědčily o opaku, byla tato úroveň zisku i nadále považována za přiměřenou.

(286)

Potřebný nárůst cen byl pak stanoven na základě srovnání provedeného pro tutéž úroveň obchodu mezi váženým průměrem dovozních cen, který byl stanoven pro výpočet cenového podbízení, a nepoškozující cenou obdobného výrobku, který výrobní odvětví Společenství prodává na trhu Společenství.

(287)

Tato nepoškozující cena byla určena úpravou prodejní ceny realizované výrobním odvětvím Společenství tak, aby zohledňovala výše uvedené ziskové rozpětí ve výši 5 %. Případný rozdíl vyplývající z tohoto srovnání byl poté vyjádřen v procentech celkové dovozní hodnoty CIF.

(288)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo antidumpingové clo z dovozů dotyčného výrobku z ČLR, Saúdské Arábie a Korejské republiky, a to na úrovni hodnoty zjištěné újmy nebo hodnot zjištěných dumpingových rozpětí, podle toho která z těchto hodnot je nižší.

(289)

Na základě výše uvedeného jsou celní sazby tyto:

(290)

Individuální antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti stanovené tímto nařízením byly určeny na základě závěrů současného šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou při šetření týkajícím se uvedených společností. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátně platného cla, které platí pro „všechny ostatní společnosti“) tudíž platí výhradně pro dovozy výrobků pocházejících z dotčených zemí a vyrobených příslušnými společnostmi, tj. konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou v normativní části tohoto nařízení uvedeny, včetně subjektů spřízněných s uvedenými právnickými osobami, nemohou této sazby využívat a platí pro ně celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

(291)

Jakákoli žádost o uplatnění těchto individuálních antidumpingových celních sazeb pro jednotlivou společnost (např. po změně jména subjektu nebo po zřízení nové výroby či nových prodejních subjektů) má být předložena Komisi na adresu generálního ředitelství pro obchod ( 13 ) ihned se všemi příslušnými informacemi, zejména s informacemi o jakékoli změně činnosti společnosti týkající se výroby, prodeje na tuzemském trhu nebo na prodeje vývoz souvisící např. se změnou názvu nebo změnou výroby či prodejních subjektů. Komise v případě potřeby po konzultaci s poradním výborem toto nařízení příslušně pozmění aktualizací seznamu společností, které využívají výhod individuálních celních sazeb.

(292)

Jeden spolupracující vyvážející výrobce v Saúdské Arábii nabídl cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Minimální ceny nabídnuté původně tímto vyvážejícím výrobcem však neodstranily poškozující účinky dumpingu. Totéž platí pro upravenou nabídku obdrženou od této společnosti. Struktura prodejů této společnosti ve Společenství je navíc taková, že by nedovolovala účinné sledování závazku. Tato nabídka musí být proto odmítnuta.

(293)

Dva čínští vyvážející výrobci nabídli závazek, který podpořilo sdružení uživatelů. Avšak tato nabídka nemohla být přijata, protože by znamenala vynětí určitého objemu dovozů z konečných opatření, a proto by nepostačovala k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství. Tito vývozci rovněž nabídli minimální cenu použitelnou pro všechny dovozy do Společenství, avšak ve výši, která neodstraňuje poškozující účinky dumpingu. Tyto nabídky se proto musí odmítnout. Dále nelze přijmout, že by pro rozdílné typy výrobků, které nelze při dovozu snadno rozlišit, byly stanoveny rozdílné minimální ceny. To by umožnilo snadnější obcházení závazku dodržovat minimální ceny. Šetřením se navíc zjistilo, že účetnictví vývozců nebylo v souladu s mezinárodními účetními standardy, a z toho důvodu by sledování závazku bylo velmi obtížné.

(294)

Další čínský vyvážející výrobce, kterému nebylo uděleno ani zacházení jako v tržním hospodářství ani individuální zacházení, navrhoval závazek, jímž by se zvýšily jeho vývozní ceny do Společenství. Kromě skutečnosti, že zvýšení nabízené ceny neodstraňuje poškozující účinky dumpingu, postupy Komise nepřijímají závazky od společností, kterým nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství ani individuální zacházení, protože jednotlivá určení dumpingu nemohou být v takovém případě stanovena. Na základě toho je nutné závazek nabídnutý tímto vývozním výrobcem odmítnout,