(ES) č. 2143/2004Nařízení Rady (ES) č. 2143/2004 ze dne 13. prosince 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 74/2004 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu bavlněného ložního prádla pocházejícího z Indie

(1)

Rada uložila nařízením (ES) č. 74/2004 konečné vyrovnávací clo z dovozu bavlněného ložního prádla pocházejícího z Indie, spadajícího pod kódy KN ex630221 00 (kódy TARIC 6302210081, 6302210089), ex630222 90 (kód TARIC 6302229019), ex630231 10 (kód TARIC 6302311090), ex630231 90 (kód TARIC 6302319090) a ex630232 90 (kód TARIC 6302329019), do Společenství. Vzhledem k velkému počtu spolupracujících stran byl vybrán vzorek indických vyvážejících výrobců a na společnosti, které byly do vzorku zařazeny, byly uplatněny individuální celní sazby od 4,4 % do 10,4 %, zatímco na ostatní spolupracující společnosti, které do vzorku nebyly zařazeny, byla uplatněna celní sazba ve výši 7,6 %. Na společnosti, které se samy nepřihlásily ani při šetření nespolupracovaly, byla uplatněna celní sazba ve výši 10,4 %.

(2)

Článek 2 nařízení Rady (ES) č. 74/2004 stanoví, že pokud nový vyvážející výrobce z Indie předloží Komisi dostatečné důkazy o tom, že nevyvážel v období šetření (1. října 2001 až 30. září 2002) do Společenství výrobky popsané v čl. 1 odst. 1 (dále jen „první kritérium“), není spřízněn se žádným vývozcem nebo výrobcem v Indii, který podléhá antisubvenčním opatřením uloženým uvedeným nařízením (dále jen „druhé kritérium“) a skutečně vyvezl do Společenství dotyčné výrobky po období šetření, od kterého jsou opatření odvozena, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství do Společenství (dále jen „třetí kritérium“), může být čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení změněn tak, že novému vyvážejícímu výrobci bude poskytnuta celní sazba vztahující se na spolupracující společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku, tj. 7,6 %.

(3)

Dvacet čtyři indických společností požádalo o to, aby s nimi nebylo zacházeno jinak než se společnostmi, které spolupracovaly při původním šetření, ale nebyly zařazeny do vzorku (dále jen „status nového subjektu trhu“).

(4)

Dvě indické společnosti žádající o status nového subjektu trhu neposkytly odpověď na dotazník. Proto nebylo možné ověřit, zda tyto společnosti splňují kritéria stanovená v článku 2 nařízení (ES) č. 74/2004, a jejich žádost musela být zamítnuta.

(5)

Dvě žádosti o status nového subjektu trhu byly obdrženy příliš pozdě, a proto nemohlo být do dne přijetí tohoto nařízení dosaženo žádného závěru.

(6)

Zbývajících dvacet společností poskytlo odpovědi na dotazník, jehož cílem bylo ověřit, zda společnosti jednají v souladu v ustanoveními článku 2 nařízení (ES) č. 74/2004.

(7)

Důkazy poskytnuté třinácti výše uvedenými indickými vývozci/výrobci jsou považovány za dostatečné pro to, aby byla těmto novým společnostem poskytnuta celní sazba vztahující se na spolupracující společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku (tj. 7,6 %), a aby bylo tudíž těchto třináct indických společností doplněno do seznamu v příloze (dále jen „příloha“) nařízení (ES) č. 74/2004.

(8)

Co se týče zbývajících sedmi indických vývozců/výrobců, dva z nich byli spřízněni se společnostmi podléhajícími stávajícím vyrovnávacím opatřením, tři vyváželi dotyčný výrobek do Společenství v průběhu původního období šetření (tj. od 1. října 2001 do 30. září 2002), jeden nebyl schopen předložit žádnou fakturu nebo důkazy, že dotyčný výrobek skutečně vyvezl do Společenství po období původního šetření nebo že uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt dotyčný výrobek do Společenství.

(9)

Na závěr je třeba upozornit na to, že jedna žádost nemohla být ve stávajícím kontextu posouzena, protože důkazy předložené žadatelskou společností vyžadují další šetření.

(10)

Za těchto okolností se dospělo k závěru, že v případě šesti společností uvedených v bodě 8 odůvodnění nebylo přinejmenším jedno z kritérií stanovených v článku 2 nařízení (ES) č. 74/2004 splněno. Proto musel být jejich požadavek zamítnut.

(11)

Společnosti, jimž nebyl přiznán status nového subjektu trhu, byly o důvodech tohoto rozhodnutí informovány a byla jim dána možnost vyjádřit svá stanoviska písemně.

(12)

Dvě společnosti spřízněné se společnostmi podléhajícími stávajícím vyrovnávacím opatřením v jednom případě tvrdily, že jejich spřízněná společnost již neexistuje, a ve druhém případě, že očekávaly, že budou podléhat stejné celní sazbě jako jejich spřízněná společnost.

(13)

V prvním případě se dospělo k závěru, že skutečnost, že spřízněná společnost již neexistuje, hraje při stávajícím postupu významnou roli a že v tomto případě nelze tvrdit, že nový subjekt trhu nesplňuje druhé kritérium. Proto bylo rozhodnuto, že tato společnost by měla rovněž podléhat celní sazbě vztahující se na spolupracující společnosti nezařazené do vzorku (tj. 7,6 %) a měla by být tudíž doplněna do seznamu v příloze.

(14)

Ve druhém případě, kdy je žadatelská společnost spřízněná se společností, která je předmětem opatření, se dospělo k názoru, že by tato skutečnost neměla automaticky zbavovat společnost práva, aby se na ni vztahovalo vážené průměrné celní rozpětí pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Bylo přezkoumáno, zda by obě spřízněné společnosti v případě, že by byly posuzovány společně, byly vybrány do vzorku vyvážejících výrobců podle kritérií výběru uvedených v 11. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 74/2004. Jelikož se ukázalo, že nikoliv, nemá vztah mezi oběma těmito společnostmi na závěry výše uvedeného nařízení žádný vliv. Z těchto důvodů a vzhledem ke konzistentní praxi Komise posuzovat všechny spřízněné společnosti jako jeden subjekt podléhající stejnému clu bylo rozhodnuto, že tato společnost by měla rovněž podléhat celní sazbě vztahující se na spolupracující společnosti nezařazené do vzorku (tj. 7,6 %) a tudíž být doplněna do seznamu v příloze.

(15)

Veškerá tvrzení a podání učiněná zúčastněnými stranami byla přezkoumána a řádně vzata v úvahu, pokud byla oprávněná,