(ES) č. 1467/2004Nařízení Rady (ES) č. 1467/2004 ze dne 13. srpna 2004 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla z dovozu polyethylentereftalátu pocházejícího z Austrálie a Čínské lidové republiky a o ukončení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu polyethylentereftalátu pocházejícího z Pákistánu a uvolnění částek zajištěných uloženým prozatímním clem

(1)

Dne 19. února 2004 Komise uložila nařízením (ES) č. 306/2004 ( 2 ) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo na dovoz polyethylentereftalátu („PET“) pocházejícího z Austrálie, Čínské lidové republiky a Pákistánu („dotyčné země“) do Společenství.

(2)

Období šetření dumpingu a újmy pokrývalo období od 1. dubna 2002 do 31. března 2003. Zkoumání trendů významných pro analýzu újmy probíhalo od 1. ledna 1999 do konce období šetření (dále jen „dotyčné období“).

(3)

Prozatímní přezkum týkající se dovozu PET pocházejícího z Korejské republiky a Tchaj-wanu byl zahájen oznámením uveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie ze dne 22. května 2003 ( 3 ).

(4)

Následně po uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz PET z dotyčných zemí, obdržely všechny strany výčet skutečností a aspektů, z nichž prozatímní nařízení vycházelo. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k těmto informacím vyjádřit.

(5)

Některé dotčené strany předložily připomínky písemně. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost ústního projednání. Komise shromažďovala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly posouzeny a prozatímní zjištění byla případně příslušně upravena.

(6)

Útvary Komise dále zveřejnily všechna nezbytná fakta a aspekty, na jejichž základě zamýšlela doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konečný výběr částek zajištěných prozatímním clem. Dotčeným stranám byla též poskytnuta lhůta, během níž se mohly k těmto informacím vyjádřit. Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy a návrh na konečné antidumpingové clo byl případně příslušně pozměněn.

(7)

Ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl dotyčný výrobek definován jako polyethylentereftalát s hodnotou viskozity nejméně 78 ml/g, podle normy ISO 1628-5, zařazený pod kód KN 3907 60 20 a pocházející z dotyčných zemí.

(8)

Rovněž bylo v 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení konstatováno, že Komise zjistila, že PET vyráběný výrobním odvětvím Společenství a prodávaný na trhu Společenství i PET vyráběný v dotyčných zemích a dovážený do Společenství jsou obdobné produkty, neboť nebyly zjištěny žádné rozdíly v základních fyzikálních chemických vlastnostech a použitích stávajících různých typů PET.

(9)

Vzhledem k tomu, že se nevyskytly připomínky ohledně definice dotyčného produktu a obdobného produktu, se obsah a předběžné závěry 14. až 18. bodu odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzují.

(10)

Obecná metodologie použitá pro stanovení, zda je dovoz dotyčného výrobku do Společenství dumpingový, byla popsána v 19. až 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(11)

Vzhledem k tomu, že se nevyskytly žádné připomínky, prozatímní zjištění týkající se obvyklé hodnoty uvedené ve 20. až 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(12)

Několik společností argumentovalo, že devizové kurzy, které Komise používala v rámci svých prozatímních zjištění byly nesprávné, neboť nevycházely ze spolehlivého veřejného zdroje, a požadovalo, aby byly používány devizové kurzy z oficiálního ověřitelného zdroje.

(13)

Tato tvrzení byla důkladně prošetřena a po ověření bylo zjištěno, že se vyskytly určité chyby v devizových kurzech, které Komise použila v rámci svých prozatímních zjištění. Proto byly výpočty revidovány na základě měsíčních průměrných devizových kurzů uveřejněných i) Komisí pro všechny přepočty týkající se eura (EUR); ii) Federální rezervou Spojených států pro všechny přepočty USD, čínského yuanu (CNY) a hongkongského dolaru (HKD) a iii) Bank of China pro přepočty mezi HKD a CNY. Všechny tyto devizové kurzy byly použity, stejně jako v případě předběžných výpočtů, na základě měsíčního průměrného devizového kurzu platného v měsíci, kdy byla vydána prodejní faktura.

(14)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy připomínky týkající se základu, na němž byla srovnávána obvyklá hodnota a vývozní ceny, byl potvrzen 30. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, byl potvrzen 31. až 34. bod odůvodnění prozatímního nařízení týkajícího se metodologie použité pro výpočet dumpingového rozpětí.

(16)

Pouze jeden ze dvou spolupracujících vyvážejících výrobců učinil podání týkající se uložení prozatímních opatření.

(17)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, byla potvrzena předběžná zjištění týkající se obvyklé hodnoty uvedené v 36. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky kromě těch, které byly již zmíněny výše ve 12. a 13. bodě odůvodnění, metodologie vysvětlená v 37. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(19)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že Komise ve svých předběžných zjištěních nevzala v úvahu různé slevy týkající se poprodejní technické pomoci a marketingové výdaje. Tvrzení ohledně technické pomoci bylo přijato po ověření v souladu se čl. 2 odst. 10 písm. h) základního nařízení. Tvrzení ohledně marketingových výdajů bylo přijato po ověření v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení.

(20)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, se zjištění v 39. až 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení týkající se metodologie použité pro výpočet dumpingového rozpětí tímto potvrzují.

(21)

Konečná dumpingová rozpětí, vyjádřená jako procento dovozní ceny CIF s dodáním na hranice Společenství, jsou

(22)

Dva spolupracující vyvážející výrobci ve svých podáních po uložení prozatímních opatření vznesli požadavek, aby nebyli považováni za dvě samostatné, třebaže propojené strany, ale s ohledem na jejich vztah za jediného vyvážejícího výrobce a z tohoto důvodu aby byl použit pouze jeden výpočet dumpingu.

(23)

Tato žádost byla důkladně analyzována na základě argumentů těchto vyvážejících výrobců týkajících se prozatímních zjištění.

(24)

Bylo zjištěno, že specifické charakteristiky vztahu mezi dotčenými společnostmi a velmi úzká provázanost jejich činnosti dostatečně odlišovala jejich pozici od typické situace dvou propojených společností. Zejména byly vzaty v úvahu velmi významné finanční a ostatní vazby mezi těmito dvěma vyvážejícími výrobci, skutečnost, že prodávají dotyčný výrobek pod stejnou obchodní značkou, skutečnost, že sdílejí stejné administrativní prostory a organizaci i marketingové oddělení. Kromě toho z velké části sdílejí tentýž personál a ředitele a mají společný výrobní plán. Kombinace všech těchto prvků je považována za dostatečnou pro to, aby za těchto konkrétních okolností opravňovala situace těchto dvou vyvážejících výrobců k tomu, aby byli považováni za jediného vyvážejícího výrobce v pákistánském odvětví výroby PET, a nikoli za dvě samostatné společnosti. Proto s ohledem na všechny tyto prvky bylo rozhodnuto, že by tento požadavek měl být akceptován.

(25)

S ohledem na výše uvedené byla obecná metodologie vysvětlená v 20. až 34. bodě odůvodnění prozatímního nařízení použita pro jediného vyvážejícího výrobce a metodologie vysvětlená v 43. a 44. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla revidována.

(26)

U jediného vyvážejícího výrobce Komise nejprve stanovila, zda jeho celkový prodej dotyčného výrobku na domácím trhu byl reprezentativní ve srovnání s jeho celkovým vývozem do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, byl považován za reprezentativní objem prodeje každého vyvážejícího výrobce na domácím trhu ve výši nejméně 5 % jeho celkového objemu vývozu do Společenství.

(27)

Následně Komise identifikovala typy PET prodávané na domácím trhu jediným vyvážejícím výrobcem, jejichž celkový prodej na domácím trhu byl reprezentativní a které byly identické nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými pro vývoz do Společenství.

(28)

U každého typu prodávaného jediným vyvážejícím výrobcem na jeho domácím trhu, u něhož bylo zjištěno, že je přímo srovnatelný s typem PET prodávaným pro vývoz do Společenství, bylo stanoveno, zda je prodej na domácím trhu dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodej konkrétního typu PET na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodeje tohoto typu na domácím trhu v průběhu období šetření představoval nejméně 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného typu PET vyváženého do Společenství.

(29)

Bylo též zjišťováno, zda prodej daného typu PET na domácím trhu lze považovat za prodej v rámci obvyklého obchodního styku, na základě stanovení poměru výnosného prodeje příslušného typu PET nezávislým odběratelům v souladu s 23. a 24. bodem odůvodnění prozatímního nařízení.

(30)

Ve všech případech, kdy nemohly být použity domácí ceny konkrétního typu prodávaného jediným vyvážejícím výrobcem, musela být použita konstrukce obvyklé hodnoty.

(31)

Proto byla v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení obvyklá hodnota stanovena přičtením přiměřené částky prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřeného ziskového rozpětí k váženému průměru výrobních nákladů vyvážených typů, v případě potřeby upravenému. Za tímto účelem Komise zjišťovala, zda vzniklé prodejní, správní a režijní náklady a realizovaný zisk jediného vyvážejícího výrobce na domácím trhu poskytovaly spolehlivé údaje.

(32)

Skutečné prodejní, správní a režijní náklady na domácím trhu byly považovány za spolehlivé, pokud bylo možno považovat celkový objem prodeje jediného vyvážejícího výrobce na domácím trhu za reprezentativní na základě srovnání s objemem vývozu do Společenství. Ziskové rozpětí na domácím trhu bylo stanoveno na základě prodeje těchto typů na domácím trhu v rámci obvyklého obchodního styku. Pro tento účel byla použita metodologie obsažená ve 23. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

U dvou typů PET vyvážených jediným vyvážejících výrobcem mohla Komise stanovit obvyklou hodnotu na základě cen skutečně placených nebo které mají být zaplaceny nezávislými odběrateli na domácím trhu v rámci obvyklého obchodního styku v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení. U tří typů PET, u nichž bylo zjištěno, že jejich prodej na domácím trhu není reprezentativní, byla použita konstrukce obvyklé hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení.

(34)

Veškerý prodej dotyčného výrobku jediným vyvážejícím výrobcem na trhu Společenství byl uskutečněn nezávislým odběratelům ve Společenství. Proto byla vývozní cena stanovena podle čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně placených nebo které mají být zaplaceny.

(35)

Pro zajištění náležitého srovnání byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení vzaty v úvahu rozdíly ve faktorech, u nichž bylo tvrzeno a prokázáno, že mají dopad na ceny a jejich srovnatelnost. Na tomto základě byly poskytnuty náhrady rozdílů v dopravném, pojištění, manipulačních poplatcích, provizích, úvěrech a jiných faktorech.

(36)

Jak stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení, vážený průměr obvyklé hodnoty každého typu dotyčného výrobku vyváženého do Společenství jediným vyvážejícím výrobcem byl srovnán s váženým průměrem vývozní ceny každého odpovídajícího typu dotyčného výrobku.

(37)

Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento dovozní ceny CIF s dodáním na hranice Společenství bylo posouzeno z hlediska výše uvedených otázek a bylo zjištěno ve výši 1,6 %, tj. pod minimálním prahem, jak definováno v čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(38)

Čtyři společnosti, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržní ekonomice ani individuální zacházení, opakovaly ve svých podáních tvrzení zmíněná v 57. až 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Avšak žádná z nich neposkytla důkazy, které by vedly k popření závěrů obsažených v prozatímním nařízení. Proto se rozhodnutí nepřiznat zacházení jako v tržní ekonomice těmto čtyřem spolupracujícím vyvážejícím výrobcům a zjištění obsažená ve výše uvedených bodech prozatímního nařízení potvrzují.

(39)

Na základě obdržených připomínek nebylo možné vypočíst individuální rozpětí pro jednu ze společností, jimž bylo přiznáno pouze individuální zacházení, neboť její dovoz daného výrobku do EU během období šetření nemohly být považovány za dovoz v obchodně významném objemu. Druhá společnost, jíž bylo přiznáno pouze individuální zacházení a jejíž požadavek na zacházení jako v tržní ekonomice byl zamítnut na základě nesplnění kritéria 2 uvedeného v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, též ve svém podání zopakovala svůj požadavek na zacházení jako v tržní ekonomice. Avšak nepředložila žádný další důkaz, jehož povaha by popírala závěry obsažené v prozatímním nařízení. Proto se pro tuto společnost potvrzuje závěr obsažený v 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(40)

Jedna ze čtyř společností, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržní ekonomice ani individuální zacházení, tvrdila, že nicméně všechny podmínky pro přiznání individuálního zacházení byly splněny. Avšak s ohledem na to, že nebyl poskytnut žádný důkaz, se potvrzují závěry obsažené v 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a požadavek se zamítá.

(41)

Vyvážející výrobci zopakovali svoji námitku k výběru Spojených států amerických (dále jen „USA“) jako analogické země. Jako hlavní důvody uvedli rozdíl v kulturním a ekonomickém vývoji, rozdíl v cenách a skutečnost, že země jako Pákistán nebo Jihokorejská republika (dále jen „Korea“) by byly mnohem vhodnější než USA.

(42)

Zaprvé, rozdíly v kulturním vývoji jsou považovány za nevýznamné pro výběr analogické země, neboť analogická země má odrážet tržně ekonomické podmínky a nikoli srovnatelné úrovně kulturního vývoje.

(43)

Co se týče použití země s odlišným ekonomickým vývojem, je třeba poznamenat, že podle definice země s netržní ekonomikou nebo ekonomikou přechodného období nemá stejné ekonomické charakteristiky jako země s tržní ekonomikou. Není neobvyklé, že tento rozdíl v ekonomickém vývoji existuje mezi analogickou zemí a zemí s netržní ekonomikou nebo ekonomikou přechodného období. To však nebrání výběru USA jako analogické země, pokud je to považováno za vhodnější.

(44)

Co se týče rozdílu v cenách, je třeba připomenout, že nebyl shledán žádný významný rozdíl v cenách placených výrobci v USA a ČLR za hlavní surovinu (PTA), která představuje nejvýznamnější položku ve výrobních nákladech PET.

(45)

Někteří vyvážející výrobci zdůrazňovali fakt, že zatímco mzdové náklady jsou vyšší v USA než v ČLR, mzdové náklady v Pákistánu a Korejské republice jsou srovnatelnější s čínskými mzdovými náklady. Za těchto okolností považovali výrobci Pákistán nebo Koreu za vhodnější analogickou zemi než USA.

(46)

Jak uvedeno výše ve 43. bodě odůvodnění, země s odlišnou úrovní ekonomického vývoje může být zvolena za analogickou zemi pro zemi s netržní ekonomikou nebo ekonomikou přechodného období. Podobně mzdové náklady, které odrážejí stav ekonomického vývoje určité země, nejsou samy o sobě považovány za významné kritérium. V tomto případě, s ohledem na velmi malou část, kterou mzdové náklady tvoří v celkových výrobních nákladech (tj. méně než 3 % celkových výrobních nákladů) ve srovnání s náklady na PTA (více než 60 % celkových výrobních nákladů), nebylo toto kritérium považováno za dostatečně významné pro výběr Pákistánu nebo Koreje jako analogické země namísto USA. Rovněž z hlediska úrovně hospodářské soutěže ve zvolené analogické zemi a reprezentativnosti prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu v analogické zemi ve srovnání s čínským vývozem PET byly Pákistán a Korea považovány za méně vhodné než USA, jak bylo vysvětleno v 78. až 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(47)

Vzhledem k tomu, že neexistují další námitky týkající se analogické země, výběr USA se potvrzuje.

(48)

Vzhledem k tomu, že neexistují námitky týkající se stanovení obvyklé hodnoty, metodologie popsaná v 87. a 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(49)

Dva vyvážející výrobci tvrdili, že Komise dvakrát započítala částku navráceného cla ve výrobních nákladech, a doložili své tvrzení podpůrnou dokumentací. Na základě tohoto nového důkazu byla tvrzení těchto dvou dotčených společností akceptována a výpočet výrobních nákladů byl příslušně opraven. Jeden z těchto vyvážejících výrobců též argumentoval, že určité opravy byly buď opominuty nebo nesprávně použity. Po ověření bylo toto tvrzení akceptováno s jednou výjimkou týkající se úvěrových nákladů, u nichž se metodologie použitá Komisí v předběžném stádiu a vysvětlená v 89. až 91. bodě odůvodnění v nařízení potvrzuje.

(50)

Dva vyvážející výrobci napadli devizové kurzy použité Komisí. Jak již bylo vysvětleno výše v 12. a 13. bodě odůvodnění, toto tvrzení bylo přijato.

(51)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné námitky týkající se základny, na níž byla srovnávána obvyklá hodnota a vývozní ceny a provedeny úpravy pro zajištění náležitého srovnání mezi vývozními cenami a obvyklou hodnotou, se předběžný závěr obsažený v 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení potvrzuje.

(52)

Současná výše dumpingových rozpětí vyjádřených jako procento dovozní ceny CIF s dodáním na hranice Společenství, která byla posouzena z hlediska výše naznačených otázek:

(53)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že výpočet antidumpingového cla u všech spolupracujících vyvážejících výrobců, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržní ekonomice ani individuální zacházení, měl za následek individuální clo pro každou z těchto společností. Tento vyvážející výrobce konkrétně argumentoval tím, že všichni spolupracující vyvážející výrobci, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržní ekonomice ani individuální zacházení, by měli platit clo ve stejné výši.

(54)

V předběžném stádiu měly tyto společnosti stejné dumpingové rozpětí v procentech hodnoty CIF. Avšak výpočet množstevního cla za tunu na základě hodnoty CIF dovozu každé z těchto společností vedl k různé výši cla. Konkrétně u dvou vyvážejících výrobců byla stanovena množstevní cla ve výši 188 EUR/t resp. 191 EUR/t. Výše množstevního cla za tunu byla opravena z hlediska výpočtu konečného cla takto: jednotlivá dumpingová rozpětí u spolupracujících vyvážejících výrobců byla vypočítána pomocí srovnání váženého průměru obvyklé hodnoty stanovené u analogické země a váženého průměru vývozní ceny vykazované dotčenými vyvážejícími výrobci. Průměrné dumpingové rozpětí bylo poté vypočítáno jako vážený průměr jednotlivých dumpingových rozpětí stanovených pro spolupracující vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržní ekonomice ani individuální zacházení. Množstevní clo za tunu bylo vypočítáno na základě použití tohoto jednotného dumpingového rozpětí vzhledem k váženému průměru hodnoty CIF za tunu stanovenému u těchto společností. Pokud by byla výše vysvětlená metodologie použita v předběžném stádiu, prozatímní množstevní clo za tunu u všech vyvážejících výrobců, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržní ekonomice ani individuální zacházení, by činilo 183 EUR. Proto, pokud byla cla uložená prozatímním nařízením vyšší než tato částka, neměl by být rozdíl v rámci konečného výběru inkasován.

(55)

Na tomto základě, byla celostátní konečná úroveň dumpingu stanovena ve výši 22,9 % ceny CIF s dodáním na hranice Společenství.

(56)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace, je základ pro výpočet celkové produkce Společenství uvedené v 100. a 101. bodě odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzen.

(57)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace, je definice výrobního odvětví Společenství obsažená v 102. bodě odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzena.

(58)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace, je výpočet spotřeby Společenství obsažený ve 103. až 106. bodě odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzeno.

(59)

Jak zmíněno výše v 52. bodě odůvodnění, bylo zjištěno u jednoho z vyvážejících výrobců v ČLR, že neprodával za dumpingové ceny v průběhu období šetření. Kromě toho, a jak zmíněno výše v 37. bodě odůvodnění, bylo dumpingové rozpětí zjištěné u spolupracujících vyvážejících výrobců v Pákistánu pod minimálním prahem. Proto objem vývozu těchto vyvážejících výrobců by měl být vyčleněn z celkového objemu dovozu z dotyčných zemí. Vývoj dumpingového dovozu z dotyčných zemí, jak je uveden ve 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, by proto měl být následující:

(60)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace, z výše uvedených údajů vyplývá, že i při vyčlenění nedumpingového dovozu, jak vysvětleno v 59. bodě odůvodnění, jsou kritéria čl. 3 odst. 4 základního nařízení vzhledem k celkovému dovozu pocházejícího z ČLR a Austrálie splněna. Proto vyčlenění nedumpingového dovozu nemá dopad na zjištění týkající se vhodnosti souhrnného hodnocení účinků dotyčného dumpingového dovozu, jak uvedeno v prozatímním nařízení, zejména s ohledem na skutečnost, že úroveň snižování cen při prodeji zjištěná v prozatímním nařízení odpovídá úrovni snižování prodejních cen shledané u těchto vyvážejících výrobců, která zbývá po vyčlenění nedumpingového dovozu. A nakonec, podíl na trhu co se týče dumpingového dovozu z Austrálie, jak je obsažen ve 107. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, je tímto potvrzen.

(61)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace kromě výše uvedených, zjištění týkající se souhrnného hodnocení účinků dotyčného dumpingového dovozu a podílu tohoto dovozu na trhu, jak jsou uvedeny ve 107. až 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jsou tímto potvrzeny.

(62)

Jak je obsaženo ve 112. až 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise srovnávala v rámci prozatímních zjištění ceny výrobního odvětví Společenství za dodávky z továrny s cenami vyvážejících výrobců v dotyčných zemích ve výši CIF s dodáním na hranici Společenství se zohledněním cla a s úpravami z hlediska manipulačních nákladů a různých úrovní obchodování.

(63)

Na základě nových cen CIF s dodáním na hranice Společenství vypočítaných pro vyvážející výrobce v Austrálii (viz 21. bod odůvodnění) a ČLR (viz 52. bod odůvodnění), a z důvodu použitých nových devizových kurzů (viz 12. a 13. bod odůvodnění), byla vypočítána nová rozpětí snižování cen.

(64)

Nová rozpětí, jejichž prostřednictvím dovoz dotyčných výrobků pocházejících z dotyčných zemí snižuje průměrné ceny výrobního odvětví Společenství, vyjádřená jako procento uvedených průměrných cen, jsou tyto:

(65)

Rozdíly ve srovnání s úrovní snižování cen u vyvážejících výrobců v Austrálii a ČLR, jak uvedeno ve 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nejsou považovány za významné. Závěr ohledně úrovně snižování cen obsažený v prozatímním nařízení se proto potvrzuje.

(66)

Někteří vyvážející výrobci argumentovali, že úpravy z hlediska manipulačních nákladů a různých úrovní obchodování (1 %) byly nedostatečné. Podle těchto vyvážejících výrobců nebyly provedené úpravy dostatečné, aby pokryly reálné náklady vzniklé v souvislosti s dovozem zboží.

(67)

Avšak úpravy vycházely z aktuálních informací shromážděných v průběhu šetření. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že úroveň provedených úprav byla nesprávná, tj. že nevycházela ze shromážděných faktů, se argumenty těchto vyvážejících výrobců zamítají. Tímto se potvrzuje úroveň provedených úprav v prozatímním nařízení.

(68)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace kromě výše uvedených, zjištění ohledně cen dovozu a snižování cen obsažená ve 112. až 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou potvrzena.

(69)

Ve 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení došla Komise k předběžnému závěru, že výrobní odvětví utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(70)

Mnoho vyvážejících výrobců zpochybnilo výklad číselných údajů týkajících se situace výrobního odvětví Společenství, jak uvedeno ve 117. až 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Uvedli, že tyto údaje nevykazují žádnou podstatnou újmu. Tito vyvážející výrobci tvrdili, že namísto toho tyto údaje vykazovaly masivní nárůst objemů produkce, výrobní kapacity, objemů prodeje a průměrných cen od počátku dotyčného období (1999), což by mělo vést k závěru, že výrobní odvětví Společenství újmu neutrpělo.

(71)

Vyvážející výrobci též odkazovali na fakt, že se v průběhu dotyčného období spotřeba zvýšila o 37 % (106. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Tvrdili, že pokud za těchto výhodných okolností Společenství nebylo schopno zajistit úroveň efektivnosti, která by mohla zajistit udržitelné ziskové rozpětí i přes konfrontaci s dovozem ze třetích zemí, je třeba přičítat tento špatný výkon faktorům v rámci samotného výrobního odvětví Společenství, a nikoli konkurenci ze strany dovozu.

(72)

Je třeba poznamenat, že žádný z vyvážejících výrobců nezpochybnil číselné údaje týkající se situace ve výrobním odvětví Společenství jako takovém, ale jejich výklad.

(73)

Při analýze vývoje ekonomických ukazatelů výrobního odvětví Společenství mezi rokem 1999 a obdobím šetření, je třeba mít na paměti, že výrobní odvětví Společenství bylo v roce 1999 v těžké depresi se ztrátami ve výši 16,4 % v důsledku dumpingového dovozu dotyčného výrobku z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska.

(74)

Jak je uvedeno ve 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, antidumpingová cla byla uložena na dovoz dotyčného výrobku z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska v roce 2000 ( 4 ).

(75)

Po uložení antidumpingových opatření v roce 2000, se trh Společenství stabilizoval a ekonomické ukazatele výrobního odvětví Společenství se zlepšily v důsledku uložených opatření. Komise zdůraznila tento vývoj, když ve 143. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, došla k závěru, že se Společenství zotavilo z předchozího dumpingu.

(76)

Za těchto okolností je považováno za vhodné, aby v rámci měření účinků dumpingového dovozu z dotyčných zemí, byly zejména prozkoumány významné ekonomické ukazatele od doby, kdy se výrobní odvětví Společenství plně zotavilo z předchozího dumpingu, což je v tomto případě rok 2001. Ze zkoumání významných ekonomických ukazatelů z roku 2001 vyplývá, že na rozdíl od výše uvedených podání a v souladu s prozatímními zjištěními Komise (135. a 146. bod odůvodnění prozatímního nařízení), výrobní odvětví Komise vykázalo významný pokles zisku, cen, a významnou ztrátu v podílu na trhu zejména od roku 2002 a v průběhu období šetření.

(77)

Vzhledem k tomu, že kromě výše uvedených informací nebyly předloženy žádné nové informace, se zjištění ohledně situace ve výrobním odvětví Společenství, jak jsou obsažena ve 117. až 144. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tímto potvrzují.

(78)

S ohledem na výše uvedené byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(79)

Ve 150. až 153. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla Komise k závěru, že existovala příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotyčných zemí a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(80)

Vzhledem k tomu, že u jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR bylo zjištěno, že neprodával za dumpingové ceny v průběhu období šetření a dumpingové rozpětí u spolupracujících vyvážejících výrobců v Pákistánu bylo shledáno pod minimálním prahem, objem vývozu od těchto vyvážejících výrobců by měl být vyčleněn z účinků dumpingového dovozu.

(81)

Vývoz dotyčného čínského vyvážejícího výrobce do Společenství představoval méně než 5 % objemu dovozu pocházejícího z ČLR v průběhu období šetření (méně než 1 % z hlediska podílu na trhu spotřeby Společenství). Proto je vyčlenění vývozu tohoto vývozce považováno za okrajové z hlediska dopadu na příčinnou souvislost stanovenou v rámci šetření vedoucího k prozatímnímu nařízení.

(82)

Vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců v Pákistánu do Společenství představoval 4 % podílu na trhu v rámci spotřeby Společenství v období šetření, a proto byl považován za významný. Přesto ve srovnání s celkovým dovozem z dotyčných zemí vývoz pocházející z Pákistánu představoval pouze 33,4 % z celkového dovozu z dotyčných zemí, tj. u 66,7 % dovozu z dotyčných zemí bylo zjištěno, že byl prodán za ceny s dumpingovým rozpětím nad minimálním prahem. Proto se má za to, že stále existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z Austrálie a ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(83)

Někteří vyvážející výrobci tvrdili, že existovala pozitivní korelace mezi cenami výrobního odvětví Společenství a vyvážejících výrobců v tom, že se růst a pokles vyskytovaly zároveň. Podle těchto vyvážejících výrobců to dokazuje, že cenové poklesy, jimiž trpělo v posledních dvou letech výrobní odvětví Společenství, nebyly způsobeny konkurencí ze strany dumpingového dovozu, ale spíše úpravami změn v cenách surovin.

(84)

Je třeba připomenout, že přibližně dvě třetiny výrobních nákladů tvoří suroviny (viz 162. bod odůvodnění prozatímního nařízení). V této souvislosti, vzhledem k tomu, že jak vyvážející výrobci, tak výrobní odvětví Společenství spoléhají na stejnou surovinu, se má za to, že otázka, zda ceny reagují zároveň na změny v související struktuře nákladů, není sama o sobě významnou. V každém případě, jak bude ukázáno dále, analýza skutečných cen nepotvrzuje, že zde existovala pozitivní korelace.

(85)

162. až 172. bod odůvodnění prozatímního nařízení obsahují podrobnou analýzu toho, jak se mohou ceny surovin podílet na újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Dále je třeba zmínit, že analýza cen dumpingového dovozu z dotyčných zemí po roce 2001, kdy se výrobní odvětví Společenství zotavilo z předchozího dumpingu, ukazuje, že

(86)

Zatímco růst dovozních cen z ČLR (+ 4,5 %) se v témže období shoduje s vývojem cen za hlavní surovinu, PTA (+ 5,1 %) (viz 168. bod odůvodnění prozatímního nařízení), ceny dovozu pocházejícího z Austrálie se v průběhu téhož období snížily. Ceny výrobního odvětví Společenství se zvýšily o méně než 1 % v průběhu tohoto období. Proto nelze učinit závěr, že zde existovala pozitivní korelace mezi cenami výrobního odvětví Společenství a vyvážejících výrobců, neboť cenový vývoj u těchto tří zemí není koherentní. V této souvislosti je též třeba připomenout, že Komise zjistila v průběhu šetření významné snižování prodejních cen výrobního odvětví Společenství ze strany všech vyvážejících výrobců.

(87)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace kromě výše uvedených, závěr týkající se účinků dumpingového dovozu ve 150. až 153. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzuje. Je však třeba poznamenat, že u vývozu jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR, jehož vývoz byl shledán dumpingovým v prozatímním nařízení, bylo zjištěno, že tento výrobce neprodával za dumpingové ceny. Dále u dumpingového rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců v Pákistánu, jejichž vývoz byl shledán dumpingovým v prozatímním nařízení, bylo zjištěno, že byly pod minimálním prahem. Proto by neměl být dopad tohoto vývozu již hodnocen v rámci účinku dumpingového dovozu, ale v rámci účinku ostatních faktorů.

(88)

Vzhledem k tomu, že u jednoho vyvážejícího výrobce v ČLR bylo zjištěno, že neprodával za dumpingové ceny v průběhu období šetření, a dumpingové rozpětí u spolupracujících vyvážejících výrobců v Pákistánu bylo shledáno pod minimálním prahem, objem vývozu od těchto vyvážejících výrobců by měl být vyčleněn z účinků dumpingového dovozu. Avšak u cen těchto vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že významně snižovali průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství. Jak uvedeno v 81. a 82. bodě odůvodnění, objemy dovozu z dotyčných zemí, které nebyly dumpingové, představovaly mezi 4 % a 5 % spotřeby Společenství. Proto nelze vyloučit, že vývoz do Společenství tohoto vyvážejícího výrobce v ČLR a spolupracujících vyvážejících výrobců v Pákistánu též významně přispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(89)

Někteří vývozci tvrdili, že Komise neprošetřila dostatečně dopad devalvace USD a RMB vzhledem k EUR. Tito vývozci tvrdili, že v důsledku devalvace USD a RMB vzhledem k EUR v průběhu období šetření získali vývozci podíly na trhu ve Společenství tím, že drželi své ceny v USD, což mělo za následek snížení ceny vyjádřené v EUR. Na základě výše uvedeného vyjádřili vyvážející výrobci pochyby, zda újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla způsobena dumpingovým dovozem nebo dovozem za ceny nižší díky dopadu měnových výkyvů.

(90)

Měnové výkyvy samy o sobě nejsou při antidumpingovém šetření zohledňovány, neboť jejich charakter nelze považovat za dlouhodobý. Dopad měnových výkyvů je však ve skutečnosti zahrnut do analýzy, pokud ovlivňuje cenu suroviny spotřebované výrobním odvětvím Společenství (162. až 173. bod odůvodnění prozatímního nařízení) a cenu dumpingového dovozu (150. až 153. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(91)

Je třeba připomenout, že značná úroveň dumpingu byla zjištěna v průběhu šetření u vývozců v Austrálii a ČLR (viz 21. a 52. bod odůvodnění). Rovněž bylo u výrobců vyvážejících z Austrálie a ČLR zjištěno, že značně snižují ceny výrobního odvětví Společenství (viz 64. bod odůvodnění).

(92)

Nelze vyloučit, že nedumpingový dovoz z ČLR a dovoz od spolupracujících vyvážejících výrobců v Pákistánu, u jejichž dumpingového rozpětí bylo zjištěno, že je pod minimálním prahem, mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Tento dopad však není takového rázu, že by narušil příčinnou souvislost stanovenou v prozatímním nařízení mezi dumpingovým dovozem v dotyčných zemích a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Proto, vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace, závěry učiněné ohledně dopadu dumpingového dovozu ve 150. až 153. bodě odůvodnění a ohledně dopadu ostatních faktorů ve 154. až 178. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou tímto potvrzeny.

(93)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace týkající se zájmu výrobního odvětví Společenství, jsou zjištění obsažená ve 183. až 184. bodě odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzena.

(94)

Bylo přijato jedno podání od nezúčastněného dovozce. Kromě toho byl vyslyšen další dovozce (zprostředkovatel). Argumenty prvního dovozce se shodují s argumenty vyvážejících výrobců a byly zmíněny výše v 70. bodě odůvodnění. Argumenty druhého dovozce (zprostředkovatele) jsou zmíněny ve 102. bodě odůvodnění dále, neboť se shodují s argumenty dvou výrobců minerálních vod.

(95)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace týkající se zájmu nezúčastněných dovozců, jsou zjištění obsažená v 185. až 187. bodě odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzena.

(96)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace týkající se zájmu dodavatelů do Společenství, byla zjištění obsažená ve 188. až 189. bodě odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzena.

(97)

Způsob, jakým byla spotřeba dotyčného výrobku ve Společenství distribuována mezi různé typy uživatelů, byl vysvětlen pod názvem předběžné poznámky ve 190. až 192. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem k tomu že neexistují žádné nové informace, se tento popis tímto potvrzuje.

(98)

Ve svém prozatímním zjištění (196. bod odůvodnění prozatímního nařízení) Komise nemohla stanovit, zda by bylo v zájmu výrobců předlisků/ lahví uložit antidumpingová cla. Tento závěr vycházel ze skutečnosti, že zatímco dva spolupracující výrobci předlisků/ lahví podporovali zavedení antidumpingových opatření, Sdružení výrobců plastových obalů bylo proti.

(99)

Po uložení prozatímních antidumpingových opatření nebylo přijato žádné podání ani žádost o slyšení ze strany Sdružení výrobců plastových obalů. Na tomto základě nelze učinit závěr, že by zájmy výrobců předlisků/lahví představovaly závažný důvod proti uložení antidumpingových opatření. Zjištění obsažená ve 193. až 195. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou proto potvrzena.

(100)

Po zveřejnění základu, na němž byla prozatímní opatření uložena, byla opravena administrativní chyba a na seznam spolupracujících uživatelů byla zařazena L’Européenne D’embouteillage. Tento uživatel se postavil proti zavedení prozatímního opatření. V důsledku toho zde nebyl jeden, ale dva výrobci minerálních a pramenitých vod, kteří byli proti uložení antidumpingových cel, zatímco ostatní dva byli nadále pro.

(101)

Při šetření vedoucím k prozatímním clům dospěla Komise k těmto závěrům týkajícím se lahví plněných minerální vodou:

(102)

Po zveřejnění prozatímního zjištění, bylo přijato společné podání od dvou výrobců minerálních a pramenitých vod a jednoho dovozce (dále jen „skupina“). Tato skupina tvrdila, že

(103)

Co se týče tvrzení skupiny, že zvýšení cen u PET nemůže být převedeno na další úroveň uživatelů (tj. na maloobchodníky, konečné spotřebitele a v případě výrobců předlisků/lahví na výrobce nealkoholických nápojů), toto tvrzení nebylo opodstatněné. Kromě toho, se v průběhu šetření žádní maloobchodníci ani spotřebitelské organizace neozvali. Proto se tento argument zamítá.

(104)

Co se týče údajného nadsazení maloobchodní ceny ze strany Komise v prozatímním nařízení (což by znamenalo podcenění dopadu, který má růst PET na navazující průmysl), maloobchodní ceny byly znovu prošetřeny. Avšak byly shledány v rozsahu uvedeném v prozatímním nařízení. Proto se tento argument zamítá.

(105)

Co se týče rizika subdodavatelství, je třeba připomenout, že hygienické předpisy týkající se stáčení minerální vody do lahví vyžadují, aby byly předlisované lahve v zásadě vyráběny na místě, kde jsou plněny. Z tohoto důvodu si výrobci vod sami vyrábějí předlisky, které používají, v blízkosti sytících a plnících linek. Proto by bylo riziko subdodavatelství výrobní kapacity předlisků/lahví omezeno na případ předlisků pro výrobce nealkoholických nápojů, kteří se podílejí pouze zhruba 40 % na celkové spotřebě dotyčného výrobku. Dále, jak zmíněno výše v 99. bodě odůvodnění, nelze učinit závěr, že zájmy výrobců předlisků/lahví by představovaly závažný důvod proti uložení antidumpingových opatření. Za těchto okolností se argument skupiny týkající se údajného rizika subdodavatelství výrobní kapacity předlisků/lahví odmítá.

(106)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace kromě výše uvedených, zjištění obsažená ve 197. až 202. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

(107)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace ohledně zájmu výrobců nealkoholických nápojů, zjištění obsažená ve 203. až 206. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se tímto potvrzují.

(108)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové informace ohledně nedostatku PET na trhu Společenství, se zjištění obsažená ve 207. až 209. bodě odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzují.

(109)

S ohledem na závěry obsažené v prozatímním nařízení a se zřetelem na podání různých stran byl učiněn závěr, že neexistují žádné závažné důvody pro neuložení konečných antidumpingových opatření proti dumpingovému dovozu PET pocházejícího z dotyčných zemí.

(110)

Na základě metodologie vysvětlené ve 212. až 215. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla vypočtena úroveň odstranění újmy pro účely stanovení úrovně opatření, která mají být uložena.

(111)

Při výpočtu rozpětí újmy v prozatímním nařízení byl cílový zisk výrobního odvětví Společenství stanoven ve výši 7 %, což je úroveň, která vychází ze šetření vedoucího k uložení antidumpingových opatření na dovoz dotyčného výrobku pocházejícího mimo jiné z Indie v roce 2000. V té době tento výpočet vycházel z odhadu úrovně zisku, kterou mohlo výrobní odvětví Společenství očekávat při neexistenci dumpingu a úrovně, která byla považována za nezbytnou pro zajištění životaschopnosti výrobního odvětví.

(112)

Avšak v rámci současného šetření bylo zjištěno na základě důkazu, že při neexistenci dumpingu lze dosáhnout úrovně zisku ve výši 7,6 %. Proto je cílový zisk ve výši 7,6 % je považován za vhodnější při výpočtu rozpětí újmy než 7 % použitých v prozatímním nařízení.

(113)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné nové připomínky k tomuto bodu kromě těch, které se týkají výše uvedené úpravy, se metodologie obsažená ve 212. až 215. bodě odůvodnění prozatímního nařízení tímto potvrzuje.

(114)

V souvislosti s výše zmíněným a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na úrovni vypočítaného dumpingového rozpětí, neboť toto rozpětí bylo ve všech případech nižší než rozpětí újmy.

(115)

Na základě výše uvedeného by měla být konečná cla v této výši:

(116)

Individuální antidumpingové celní sazby uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění v rámci současného šetření. Proto odrážejí situaci zjištěnou v průběhu šetření týkající se těchto společností. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla platného u „všech ostatních společností“) jsou proto platné výlučně pro dovoz výrobků z dotyčné země a vyráběných konkrétně uvedenými společnostmi. Dovážené výrobky vyráběné jinou společností, jejíž jméno a adresa nebyla konkrétně zmíněna v rozhodné části tohoto nařízení, včetně subjektů propojených se společnostmi, které byly konkrétně uvedeny, nemohou těžit z těchto sazeb a podléhají celní sazbě platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(117)

Každý požadavek na uplatnění těchto individuálních antidumpingových sazeb (např. po změně jména subjektu nebo po zřízení nových výrobních či prodejních subjektů) by měl být neprodleně zaslán Komisi ( 5 ) se všemi významnými informacemi týkajícími se zejména jakékoli změny v činnosti společnosti spojené s výrobou, prodejem na domácím trhu a vývozem např. se změnou jména nebo změnou ve výrobních či prodejních subjektech. V případě potřeby bude nařízení příslušně upraveno aktualizovaným seznamem společností majících prospěch z individuálních celních sazeb.

(118)

Jak uvedeno ve 162. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ceny PET mohou a také zaznamenávají výkyvy v souvislosti s výkyvy v cenách ropy, avšak toto by samo o sobě nemělo mít za následek vyšší clo. Proto bylo považováno za vhodné uložit cla ve formě konkrétní částky za tunu. Tyto částky vycházejí z použití antidumpingové celní sazby na vývozní ceny CIF použité pro výpočet úrovně odstranění újmy.

(119)

Po přijetí prozatímních antidumpingových opatření nabídl jeden spolupracující vyvážející výrobce v Austrálii cenový závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. V tomto závazku příslušný vyvážející výrobce nabízí, že bude prodávat dotyčný výrobek za cenu nebo nad cenovou úroveň, která odstraňuje dopad újmy plynoucí z dumpingu.

(120)

Komise rozhodnutím 2004/600/ES ( 6 ) přijala závazek nabídnutý dotyčným vyvážejícím výrobcem. Důvody pro přijetí tohoto závazku jsou obsaženy v tomto rozhodnutí.

(121)

S ohledem na zjištěnou velikost dumpingových rozpětí a z hlediska úrovně újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství, je považováno za nezbytné, aby částky zajištěné prozatímním antidumpingovým clem uloženým nařízením (ES) č. 306/2004, byly vybírány ve výši sazby konečného uloženého cla. V případech, kdy jsou konečná cla vyšší než cla prozatímní, by měly být jako konečné vybírány pouze částky zajištěné na úrovni prozatímního cla.