(ES) č. 725/2004Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (Text s významem pro EHP)

1. „zvláštními opatřeními úmluvy SOLAS ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy“ změny uvedené v příloze I tohoto nařízení, kterými se vkládá nová kapitola XI-2 do přílohy úmluvy Mezinárodní námořní organizace SOLAS, v platném znění,

2. „předpisem ISPS“ Mezinárodní předpis o bezpečnosti lodí a přístavních zařízení Mezinárodní námořní organizace, v platném znění,

3. „částí A předpisu ISPS“ preambule a závazné požadavky, které tvoří část A předpisu ISPS, připojené k tomuto nařízení jako příloha II, které se týkají kapitoly XI-2 přílohy úmluvy SOLAS v platném znění,

4. „částí B předpisu ISPS“ doporučení představující část B předpisu ISPS, která jsou připojena jako příloha III tohoto nařízení a týkají se kapitoly XI-2 přílohy úmluvy SOLAS, v platném znění, a části A předpisu ISPS, v platném znění,

5. „bezpečností námořní dopravy“ kombinace preventivních opatření k ochraně námořní dopravy a přístavních zařízení před ohrožením úmyslnými protiprávními činy,

6. „kontaktním místem pro bezpečnost námořní dopravy“ subjekt určený každým členským státem, aby sloužil Komisi a jiným členským státům jako kontaktní místo a usnadňoval a vyhodnocoval uplatňování bezpečnostních opatření stanovených tímto nařízením a informoval o něm,

7. „orgánem příslušným pro bezpečnost námořní dopravy“ orgán určený členským státem ke koordinaci, provádění a kontrole uplatňování bezpečnostních opatření stanovených tímto nařízením, které se týkají lodí nebo jednoho či více přístavních zařízení. Pravomoci tohoto orgánu se mohou lišit v závislosti na svěřených úkolech.

8. „mezinárodní námořní dopravou“ jakákoli přeprava námořní lodí z přístavního zařízení členského státu do přístavního zařízení nacházejícího se mimo tento členský stát a naopak,

9. „vnitrostátní námořní dopravou“ jakákoli přeprava námořní lodí po moři z přístavního zařízení členského státu do stejného nebo jiného přístavního zařízení v rámci téhož členského státu,

10. „pravidelnou lodní linkou“ série plaveb organizovaných tak, aby poskytovaly pravidelné přepravní služby mezi dvěma nebo více přístavy, a to:

11. „přístavním zařízením“ místo, kde dochází k součinnosti mezi lodí a přístavem: zahrnuje zejména kotviště, čekací nábřeží a přístupové cesty od moře,

12. „součinností mezi lodí a přístavem“ přímé a bezprostřední interakce způsobené jednáním, které vzniká v důsledku pohybu osob, zboží nebo při poskytování přístavních služeb směrem k lodi nebo směrem z lodi,

13. „úmyslným protiprávním jednáním“ úmyslné jednání, které svou podstatou nebo souvislostmi může způsobit škodu plavidlům, která jsou používána k mezinárodní nebo vnitrostátní námořní dopravě, jejich cestujícím nebo nákladu anebo v této souvislosti používanému přístavnímu zařízení.

— 1.12 (revize bezpečnostních plánů lodí),

— 1.16 (hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení),

— 4.1 (ochrana důvěrnosti bezpečnostních plánů a hodnocení),

— 4.4 (uznané bezpečnostní organizace),

— 4.5 (minimální pravomoc uznaných bezpečnostních organizací),

— 4.8 (stanovení stupně zabezpečení),

— 4.14, 4.15 a 4.16 (kontaktní místa a informace o bezpečnostních plánech přístavního zařízení),

— 4.18 (identifikační dokumenty),

— 4.24 (provádění bezpečnostních opatření doporučených státem loděmi, které plují v jeho výsostných vodách),

— 4.28 (obsazení lodi posádkou),

— 4.41 (sdělování informací o odepření vstupu do přístavu nebo vypovězení lodě z přístavu),

— 4.45 (lodě ze státu, který není stranou úmluvy),

— 6.1 (povinnost společnosti poskytnout veliteli lodi informace o provozovatelích lodě),

— 8.3 až 8.10 (minimální normy pro hodnocení bezpečnosti lodě),

— 9.2 (minimální normy pro bezpečnostní plán lodě),

— 9.4 (nezávislost uznaných bezpečnostních organizací),

— 13.6 a 13.7 (frekvence bezpečnostních poplachů a cvičení posádek lodí a bezpečnostních techniků společnosti a bezpečnostních důstojníků lodí),

— 15.3 a 15.4 (minimální normy pro hodnocení bezpečnosti přístavních zařízení),

— 16.3 a 16.8 (minimální normy pro bezpečnostní plány přístavních zařízení),

— 18.5. a 18.6 (frekvence bezpečnostních poplachů a cvičení v přístavních zařízeních a pro bezpečnostní techniky přístavních zařízení).

a) alespoň 24 hodin předem, nebo

b) nejpozději v době, kdy dotyčná loď opouští předchozí přístav, pokud je doba plavby kratší než 24 hodin, nebo

c) pokud není znám přístav, do kterého loď směřuje, nebo pokud došlo během plavby k jeho změně, ihned poté, co je znám přístav, do kterého loď směřuje.

a) společnost provozující tuto pravidelnou přepravu vede a aktualizuje seznam dotyčných lodí a předává jej orgánu příslušnému pro bezpečnost námořní dopravy pro dotyčný přístav,

b) za každou vykonanou plavbu se uchovává k dispozici pro orgán příslušný pro bezpečnost námořní dopravy na jeho žádost informace uvedená v pravidle 9 odst. 2.1 zvláštních opatření ke zvýšení bezpečnosti námořní plavby úmluvy SOLAS. Společnost musí zavést interní systém zajišťující možnost okamžitého zaslání uvedené informace orgánu příslušnému pro bezpečnost námořní dopravy na jeho žádost po 24 hodin denně.

1. Pro účely této kapitoly, není-li výslovně stanoveno jinak, se rozumí:

2. Pojem ‚loď‘, pokud je použit v pravidlech 3 až 13, zahrnuje také mobilní vrtné jednotky a vysokorychlostní plavidla.

3. Pojmem ‚všechny lodě‘, pokud je použit v této kapitole, se rozumí každá loď, na kterou se vztahuje tato kapitola.

4. Pojmem ‚smluvní stát‘, pokud je použit v pravidlech 3, 4, 7, 10, 11, 12 a 13, zahrnuje odkaz na ‚pověřený orgán‘.

1. Správní orgány stanoví stupně zabezpečení a zajišťují poskytování informací o stupni zabezpečení lodím oprávněným plout pod jejich státní vlajkou. Dojde-li ke změnám stupně zabezpečení, je nutno informace o stupni zabezpečení aktualizovat tak, jak to vyžadují okolnosti.

2. Smluvní státy stanoví stupně zabezpečení a zajišťují poskytování informací o stupni zabezpečení přístavním zařízením na svém území a lodím před jejich vstupem do přístavu nebo během jejich setrvávání v přístavu, který se nachází na jejich území. Dojde-li ke změnám stupně zabezpečení, je třeba informace o stupni zabezpečení aktualizovat tak, jak to vyžadují okolnosti.

1. Společnosti musí dodržovat příslušné požadavky této kapitoly a části A předpisu ISPS, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B předpisu ISPS.

2. Lodě musí dodržovat příslušné požadavky této kapitoly a části A předpisu ISPS, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B předpisu ISPS a jejich dodržování musí být ověřováno a osvědčováno podle části A předpisu ISPS.

3. Před vstupem do přístavu a během setrvávání v přístavu, který se nachází se na území smluvního státu, musí loď dodržovat požadavky na stupeň zabezpečení stanovený tímto smluvním státem, i když je tento stupeň zabezpečení vyšší než stupeň zabezpečení stanovený správním orgánem pro tuto loď.

4. Na zvýšení stupně zabezpečení musí lodě reagovat bez zbytečného prodlení.

5. Nedodržuje-li loď požadavky této kapitoly nebo části A předpisu ISPS nebo nemůže dodržovat požadavky stupně zabezpečení stanovené správním orgánem nebo jiným smluvním státem, které se na danou loď vztahují, pak tato loď musí informovat příslušný oprávněný orgán před uskutečněním jakéhokoli styku mezi lodí a přístavem nebo před vstupem do přístavu, podle toho, co nastane dřív.

.1 osobu odpovědnou za jmenování členů posádky nebo jiných osob, které jsou v současnosti zaměstnány nebo vykonávají na dotyčné lodi v jakékoli funkci činnost související s činností lodě;

.2 osobu odpovědnou za rozhodování o použití lodě;

.3 v případech, kdy je loď pronajata podle podmínek smlouvy o nájmu lodě, strany této smlouvy.

1. Všechny lodě musí být vybaveny lodním bezpečnostním poplašným systémem, a to:

2. Je-li lodní bezpečnostní poplašný systém uveden do chodu:

3. Lodní bezpečnostní poplašný systém musí:

4. Aktivační místa lodního bezpečnostního poplachového systému musí být navržena tak, aby se zabránilo náhodnému spuštění lodního bezpečnostního poplašného systému.

5. Požadavek vybavení lodě bezpečnostním poplašným systémem lze splnit také používáním radiového zařízení uzpůsobeného tak, aby splňovalo požadavky kapitoly IV, pokud jsou splněny všechny požadavky tohoto nařízení.

6. Pokud příslušný správní orgán obdrží oznámení o bezpečnostním varování z lodě, okamžitě je oznámí státu, v jehož blízkosti se dotyčná loď právě nachází.

7. Pokud smluvní stát obdrží oznámení o lodním bezpečnostním varování z lodě, která není oprávněna plout pod jeho vlajkou, musí to okamžitě oznámit příslušnému správnímu orgánu a případně státu (státům), v jehož (jejichž) blízkosti se dotyčná loď právě nachází.

1. Smluvní státy stanoví stupně zabezpečení a zajišťují poskytování informací o stupni zabezpečení lodím, které působí v jejich pobřežním moři nebo které oznámily svůj úmysl vplout do jejich výsostních vod.

2. Smluvní státy zřídí kontaktní místo, jehož prostřednictvím mohou tyto lodě požádat o rady nebo pomoc a podávat zprávy o jakýchkoli bezpečnostních záležitostech týkajících se jiných lodí, pohybů nebo komunikace.

3. Zjistí-li se nebezpečí útoku, dotyčný smluvní stát oznámí dotyčným lodím a jejich správním orgánům:

1. Společnost, nájemce lodě ani žádná jiná osoba nesmí bránit veliteli lodi v přijetí nebo provedení jakéhokoli rozhodnutí, které je podle odborného posouzení velitele lodi nezbytné k udržení ochrany a bezpečnosti lodě. To zahrnuje rovněž odmítnutí nalodění osob (kromě osob určených a řádně zmocněných smluvním státem) nebo jejich osobního majetku a odmítnutí naložit náklad, včetně kontejnerů nebo jiných uzavřených jednotek pro přepravu nákladu.

2. Pokud podle odborného posouzení velitele lodi dojde během provozu lodě ke střetu mezi požadavky bezpečnosti týkajícími se dotyčné lodě, použije velitel ty, které jsou nutné pro zachování bezpečnosti lodě. V těchto případech může velitel provést prozatímní bezpečnostní opatření a neprodleně o nich informuje správní orgán a případně i smluvní vládu, v jejímž přístavu loď působí nebo do kterého hodlá vplout. Veškerá tato prozatímní bezpečnostní opatření, přijatá na základě tohoto pravidla, musí v co největší míře odpovídat současnému stupni zabezpečení. V případě výskytu takových případů, dotyčný správní orgán zajistí řešení těchto konfliktů a omezení možnosti jejich opětovného výskytu na minimum.

1. Přístavní zařízení musí dodržovat příslušné požadavky této kapitoly a části A předpisu ISPS, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B předpisu ISPS.

2. Smluvní státy, na jejichž území se nacházejí přístavní zařízení, na která se vztahuje toto nařízení, musí zajistit:

3. Smluvní státy určí a sdělují opatření, která je třeba zahrnout do bezpečnostního plánu přístavního zařízení podle jednotlivých stupňů zabezpečení, včetně případů, kdy je vyžadováno předložení prohlášení o bezpečnosti.

1. Smluvní státy mohou při provádění této kapitoly a části A předpisu ISPS uzavřít dvojstranné i mnohostranné písemné dohody s jinými smluvními státy o jiných bezpečnostních úpravách, které se vztahují na krátké mezinárodní plavby na stanovených trasách mezi přístavními zařízeními nacházejícími se na jejich územích.

2. Žádná z těchto dohod nesmí ohrozit úroveň bezpečnosti jiných lodí nebo přístavních zařízení, které nejsou v dané dohodě zahrnuty.

3. Žádná loď, na kterou se vztahuje taková dohoda, nesmí uskutečňovat styk mezi loděmi s lodí, na kterou se nevztahuje dotyčná dohoda.

4. Tyto dohody se pravidelně přezkoumávají s přihlédnutím k získaným zkušenostem, jakož i ke všem změnám příslušných okolností nebo hodnocení ohrožení bezpečnosti lodí, přístavních zařízení nebo tras, na které se daná dohoda vztahuje.

1. Správní orgán může povolit určité lodi nebo skupině lodí, které jsou oprávněny plout pod vlajkou jeho státu, aby provedla jiná bezpečnostní opatření, která jsou rovnocenná s opatřeními uvedenými v této kapitole nebo v části A předpisu ISPS, pokud jsou tato bezpečnostní opatření přinejmenším stejně účinná jako opatření stanovená v této kapitole anebo v části A předpisu ISPS. Správní orgán, který tato opatření povolí, musí o jejich náležitostech vyrozumět Mezinárodní námořní organizaci.

2. Při provádění této kapitoly a části A předpisu ISPS může smluvní stát povolit určitému přístavnímu zařízení nebo skupině přístavních zařízení nacházejících se na jeho území, kromě těch, která jsou zahrnuta v dohodě uzavřené podle pravidla 11, provedení bezpečnostních opatření rovnocenných s opatřeními stanovenými v této kapitole anebo v části A předpisu ISPS, pokud tato bezpečnostní opatření jsou alespoň stejně účinná jako opatření stanovená v této kapitole anebo v části A předpisu ISPS. Správní orgán, který tato opatření povolí, musí o jejich náležitostech vyrozumět Mezinárodní námořní organizaci.

1. Diplomatická konference o bezpečnosti námořní dopravy, která se konala v prosinci 2002 v Londýně, přijala ke zvýšení bezpečnosti námořní dopravy nová ustanovení Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974, jakož i tento předpis. Tyto nové předpisy vytvářejí mezinárodní rámec, v němž mohou lodě a přístavní zařízení spolupracovat při odhalování činů a zamezování činům, které ohrožují bezpečnost v oblasti námořní dopravy.

2. Po tragických událostech z 11. září 2001, se 22. zasedání Mezinárodní námořní organizace (dále jen ‚organizace‘), které se konalo v listopadu 2001, jednomyslně usneslo na vypracování nových opatření vztahujících se k ochraně lodí a přístavních zařízení, která by měla být přijata konferencí smluvních států Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (známou jako diplomatická konference o námořní bezpečnosti), v prosinci 2002. Přípravy na tuto diplomatickou konferenci byly svěřeny výboru Organizace pro námořní bezpečnost (Maritime Safety Committee - MSC) na základě návrhů, které byly předloženy členskými státy, mezivládními organizacemi a nevládními organizacemi s poradním postavením u organizace.

3. K urychlení vypracování a přijetí příslušných bezpečnostních opatření zřídil MSC na své první mimořádné schůzi, konané také v listopadu 2001, pracovní skupinu pro námořní bezpečnost. První řádná schůze pracovní skupiny MSC se konala v únoru 2002 a výsledky jednání byly předloženy a projednány na 75. zasedáním MSC v květnu 2002, na kterém byla zřízena dočasná pracovní skupina za účelem dalšího rozpracování předložených návrhů. 75. zasedání MSC zhodnotilo zprávu této pracovní skupiny a doporučilo urychlení této práce v době mezi zasedáními prostřednictvím další pracovní skupiny, která se sešla v září 2002. 76. zasedání MSC zhodnotilo výsledky této pracovní skupiny ze září 2002 a výsledky další práce vykonané pracovní skupinou MSC během 76. zasedání MSC v prosinci 2002, bezprostředně před diplomatickou konferencí a bylo dohodnuto konečné znění textů navrhovaných diplomatické konferenci k projednání.

4. Diplomatická konference (9.-13. prosince 2002) přijala také změny stávajících ustanovení Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři z roku 1974 (dále jen ‚úmluva SOLAS 74‘), ve snaze urychlit provádění požadavku, který se vztahuje na zavedení systémů automatické identifikace a přijala nová pravidla doplňující kapitolu XI-I úmluvy SOLAS 74, jež se týkají označování lodí identifikačním číslem lodě a vedení nepřetržitého přehledného záznamu na lodi. Diplomatická konference přijala také řadu rezolucí, které se týkají zejména provádění a revize tohoto předpisu, technické spolupráce a spolupráce s Mezinárodní organizací práce a se Světovou celní organizací. Dále uznala, že po dokončení práce těchto dvou organizací bude potřeba projednat a změnit některá nová ustanovení o námořní bezpečnosti.

5. Ustanovení kapitoly XI-2 úmluvy SOLAS 74 a tento předpis se vztahují na lodě a přístavní zařízení. Rozšíření úmluvy SOLAS 74 na přístavní zařízení bylo dohodnuto z toho důvodu, že úmluva SOLAS 74 poskytuje nejrychlejší prostředky k zajištění vstupu nezbytných bezpečnostních opatření v platnost a k rychlému nabytí účinku těchto opatření. Dále však bylo dohodnuto, že ustanovení, která se vztahují na přístavní zařízení, by se měla týkat pouze styku mezi lodí a přístavem. Širší problematika bezpečnosti přístavních oblastí bude předmětem další spolupráce mezi Mezinárodní námořní organizací a Mezinárodní organizací práce. Bylo rovněž dohodnuto, že předmětná ustanovení by se neměla vztahovat na přímou reakci na útok nebo na činnosti nezbytné k uvedení situace do předchozího stavu po takovém útoku.

6. Při navrhování uvedených ustanovení byla věnována péče, aby byla zajištěna jejich slučitelnosti s ustanoveními Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, 1978, v platném znění, Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti (předpis ISM) a harmonizovaného systému prohlídek a vydávání osvědčení.

7. Ustanovení představují významnou změnu v postoji mezinárodního námořního sektoru k otázce bezpečnosti v oblasti námořní dopravy. Uznává se, že mohou představovat pro některé smluvní státy značné dodatečné břemeno. Je uznána důležitost technické spolupráce pro pomoc smluvním stranám při provádění těchto ustanovení.

8. Provádění ustanovení bude vyžadovat neustálou účinnou spolupráci a porozumění mezi všemi, kdo používají lodě a přístavní zařízení nebo se jimi zabývají, včetně posádek lodí a zaměstnanců v přístavech, cestujících, dopravců nákladu, lodní a přístavní správy a osob působících v národních i místních orgánech v jejichž příslušnosti je zajišťování bezpečnosti. Jestliže současné praktiky a postupy neskýtají přiměřenou bezpečnost bude je nutno přezkoumat a změnit. Sektor námořní dopravy a přístavů a národní i místní orgány musejí přibrat další úkoly v zájmu zvýšené námořní bezpečnosti.

9. Při provádění bezpečnostních ustanovení uvedených v kapitole XI-2 úmluvy SOLAS 74 a v části A tohoto předpisu by měla být brána v úvahu doporučení podle části B tohoto předpisu. Rozsah uplatňování těchto doporučení může být ale různý a záviset na povaze přístavního zařízení a lodě, druhu zajišťované služby a nákladu.

10. Žádné ustanovení tohoto předpisu nelze vykládat nebo používat způsobem, který je neslučitelný s náležitou úctou k základním právům a svobodám uvedeným v mezinárodních nástrojích, zejména těm, které se týkají pracovníků námořní dopravy a uprchlíků, včetně Deklarace Mezinárodní organizace práce o základních zásadách a právech při práci, jakož i mezinárodních norem týkajících se pracujících v námořní dopravě a přístavech.

11. S ohledem na skutečnost, že Úmluva o usnadnění námořní dopravy z roku 1965, v platném znění, stanoví, že státní orgány musí umožnit členům posádek jiných zemí vstup na pevninu během doby, kdy se loď, na které dopluli do přístavu, v tomto přístavu zdržuje, za předpokladu, že byly splněny formality při vjezdu lodě do přístavu a státní orgány neměly žádný důvod k odepření povolení ke vstupu na pevninu z důvodů ochrany veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Smluvní státy by měly při schvalování bezpečnostních plánů lodí a přístavních zařízení náležitě přihlédnout ke skutečnosti, že lodní personál žije a pracuje na lodi a potřebuje odpočinek na pevnině a přístup k zařízením sociální vybavenosti, která jsou umístěna na pevnině, včetně zařízení lékařské péče.

.1 stanovit mezinárodní rámec zahrnující spolupráci mezi smluvními státy, orgány ústřední i místní správy, odvětvími námořní dopravy a přístavů k odhalování případů ohrožení bezpečnosti a k přijímání preventivních opatření proti bezpečnostním událostem, které postihují lodě a přístavní zařízení používaná v mezinárodním obchodě;

.2 k zajišťování námořní bezpečnosti stanovit příslušné role a povinnosti smluvních států, ústředních i místních orgánů správy, odvětví námořní dopravy a přístavů, a to na vnitrostátní i mezinárodní úrovni;

.3 zajistit včasné a účinné shromažďování a výměnu informací týkajících se bezpečnosti;

.4 poskytovat metodiku pro vyhodnocení bezpečnosti za účelem vypracovávání plánů a postupů umožňujících reagovat na změny stupňů zabezpečení a

.5 zajišťovat zavádění vhodných a přiměřených opatření bezpečnosti námořní dopravy.

.1 shromažďování a vyhodnocování informací týkajících se ohrožení bezpečnosti a výměna těchto informací s příslušnými smluvními státy;

.2 požadavek vedení záznamů o komunikaci u lodí a v přístavních zařízeních;

.3 zamezování neoprávněnému přístupu na lodě, do přístavních zařízení a jejich vyhrazených prostor;

.4 zamezování vnášení zbraní, zápalných zařízení a výbušnin bez povolení na lodě nebo do přístavních zařízení;

.5 poskytnutí prostředků pro vyhlášení poplachu v reakci na ohrožení bezpečnosti nebo na bezpečnostní událost;

.6 vyžadování bezpečnostních plánů lodí a přístavních zařízení, které jsou založeny na hodnocení bezpečnosti;

.7 vyžadování školení, technického výcviku a cvičení, aby bylo zajištěno seznámení se s bezpečnostními plány a postupy.

2.1 Pro účely této části se rozumí, není-li výslovně stanoveno jinak:

2.2 Termín ‚loď‘, pokud je v tomto předpisu použit, se vztahuje i na mobilní vrtné jednotky a vysokorychlostní plavidla definovaná v pravidle XI-2/1.

2.3 Termín ‚smluvní stát‘ v souvislosti s odkazem na přístavní zařízení, pokud je použit v článcích 14-18, zahrnuje i pověřený orgán.

2.4 Termíny, které nejsou v této části definovány rozdílně, mají význam jaký je jim připsán v kapitolách I a XI-2.

4.1 S výhradou pravidla XI-2/3 a XI-2/7 musí smluvní státy stanovit stupně zabezpečení a vydat doporučení pro ochranu před bezpečnostními událostmi. Vyšší stupně zabezpečení znamenají větší pravděpodobnost výskytu bezpečnostních událostí. Při stanovení vhodného stupně zabezpečení je třeba vzít v úvahu zejména tyto faktory:

4.2 Při stanovení stupně zabezpečení 3 smluvní státy v případě potřeby vydají příslušné instrukce a poskytnou bezpečnostní informace lodím a přístavním zařízením, které by mohly být postiženy.

4.3 Smluvní státy mohou postoupit uznané bezpečnostní organizaci některé své povinnosti týkající se bezpečnosti podle kapitoly XI-2 a této části předpisu s výjimkou:

4.4 Smluvní státy musí, v rozsahu, jaký považují za vhodný, testovat účinnost bezpečnostních plánů lodí a bezpečnostních plánů přístavních zařízení nebo změn těchto plánů, které schválily, nebo v případě lodí plánů, které byly schváleny jejich jménem.

5.1 O tom, kdy se má prohlášení o bezpečnosti vyžadovat, rozhodují smluvní státy na základě vyhodnocení rizika, které představuje styk mezi lodí a přístavem nebo styk mezi loděmi pro osoby, majetek nebo životní prostředí.

5.2 Loď může vyžadovat vyplnění prohlášení o bezpečnosti, jestliže:

5.3 Žádosti o vyplnění prohlášení o bezpečnosti podané podle tohoto článku musí být potvrzeny příslušným přístavním zařízením nebo lodí.

5.4 Prohlášení o bezpečnosti musí vyplnit:

5.5 Prohlášení o bezpečnosti uvede požadavky na zabezpečení, které by mohly být společné přístavnímu zařízení a lodi (nebo lodím), a povinnosti těchto stran.

5.6 S ohledem na pravidlo XI-2/9.2.3 stanoví smluvní státy minimální dobu, po kterou musí být prohlášení o bezpečnosti uloženo v přístavních zařízeních, které se nacházejí na jejich území.

5.7 S ohledem na pravidlo XI-2/9.2.3 stanoví správní orgány minimální dobu, po kterou musí být prohlášení o bezpečnosti uloženo na lodích oprávněných plout pod jejich vlajkou.

6.1 Společnost zajistí, aby bezpečnostní plán lodě obsahoval jasné prohlášení, které zdůrazňuje pravomoc velitele plavidla. Společnost v bezpečnostním plánu lodě stanoví, že velitel lodi má nejvyšší pravomoc a nese odpovědnost za rozhodování, které se týká bezpečnosti a ochrany lodě, a za případné vyžádání pomoci od společnosti nebo smluvního státu.

6.2 Společnost zajistí, aby se bezpečnostnímu technikovi společnosti, veliteli plavidla a lodnímu bezpečnostnímu důstojníkovi dostávalo potřebné podpory pro plnění jejich povinností a úkolů podle kapitoly XI-2 a této části předpisu.

8.1 Hodnocení bezpečnosti lodě je podstatnou a nedílnou součástí procesu vypracování a aktualizace bezpečnostního plánu lodě.

8.2 Bezpečnostní technik společnosti zajišťuje, aby hodnocení bezpečnosti lodě prováděly osoby s příslušnou odborností pro hodnocení bezpečnosti lodě podle tohoto článku, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

8.3 Hodnocení bezpečnosti konkrétní lodě může provádět uznaná bezpečnostní organizace, s výhradou článku 9.2.1.

8.4 Hodnocení bezpečnosti lodě zahrnuje místní šetření bezpečnostní situace a alespoň tyto prvky:

8.5 Hodnocení bezpečnosti lodě musí společnost zdokumentovat, přezkoumávat, přijímat a uchovávat.

10.1 Na lodi se musí uchovávat, a to alespoň po minimální dobu stanovenou správním orgánem a s přihlédnutím k pravidlu XI-2/9.2.3, záznamy o těchto činnostech, které jsou zahrnuty v bezpečnostním plánu lodě:

10.2 Záznamy musí být vedeny v pracovním jazyce nebo jazycích lodě. Není-li použitým jazykem jazyk anglický, francouzský nebo španělský, musí být připojen i překlad do jednoho z těchto jazyků.

10.3 Záznamy musí být vedeny v elektronické podobě. V tomto případě musí být chráněny postupy, které zabrání jejich neoprávněnému vymazání, zničení nebo změně.

10.4 Záznamy musí být chráněny před neoprávněným přístupem nebo vyzrazením.

11.1 Společnost určí bezpečnostního technika společnosti. Osoba určená za bezpečnostního technika společnosti může působit jako bezpečnostní technik společnosti pro jednu nebo několik lodí, v závislosti na počtu a typu lodí provozovaných danou společností, pokud je jasně uvedeno, za které lodě tato osoba odpovídá. Společnost může, v závislosti na počtu a typu lodí, které provozuje, určit jako bezpečnostní techniky společnosti více osob, pokud jasně určí, za které lodě každá z těchto osob odpovídá.

11.2 Povinnosti a úkoly bezpečnostního technika společnosti zahrnují, kromě těch, které jsou uvedeny jinde v této části tohoto předpisu, zejména tyto:

12.1 Pro každou loď musí být určen lodní bezpečnostní důstojník.

12.2 Povinnosti a úkoly bezpečnostního důstojníka lodě zahrnují, kromě těch, které jsou uvedeny jinde v této části tohoto předpisu, zejména tyto:

13.1 Bezpečnostní technik společnosti a příslušná osoba na pevnině má mít potřebné znalosti a projít školením, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

13.2 Lodní bezpečnostní důstojník musí mít potřebné znalosti a projít školením, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

13.3 Členové posádky lodě se zvláštními povinnostmi a úkoly musí znát své úkoly týkající se bezpečnosti lodě, uvedené v bezpečnostním plánu lodě, a mít dostatečné znalosti a schopnosti vykonávat uložené úkoly, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

13.4 K zajištění účinného provádění bezpečnostního plánu lodě je nutno provádět v příslušných intervalech poplachová cvičení s přihlédnutím k typu lodě, ke změnám posádky, k přístavním zařízením, do nichž loď směřuje a jiným významným okolnostem, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

13.5 Bezpečnostní technik společnosti zajišťuje účinnou koordinaci a provádění bezpečnostních plánů lodí svou účastí na cvičeních v příslušných intervalech, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

17.1 Pro každé přístavní zařízení musí být určen bezpečnostní technik přístavního zařízení. Jedna osoba může být ustanovena za bezpečnostního technika přístavního zařízení pro jedno nebo více přístavních zařízení.

17.2 Povinnosti a úkoly bezpečnostní technika přístavního zařízení zahrnují, kromě těch, které jsou uvedeny jinde v této části předpisu, zejména tyto:

17.3 Bezpečnostnímu technikovi musí být poskytována nezbytná podpora při plnění jeho povinností a úkolů stanovených kapitolou XI-2 a touto částí tohoto předpisu.

18.1 Bezpečnostní technik přístavního zařízení a příslušný bezpečnostní personál přístavního zařízení musí mít potřebné znalosti a projít školením, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

18.2 Personál přístavního zařízení, který má zvláštní bezpečnostní úkoly, musí znát své úkoly a povinnosti týkající se bezpečnosti přístavního zařízení, uvedené v bezpečnostním plánu přístavního zařízení, a mít dostatečné znalosti a schopnosti vykonávat uložené úkoly, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

18.3 K zajištění účinného provádění bezpečnostního plánu přístavního zařízení je nutno provádět v příslušných intervalech poplachová cvičení s přihlédnutím k typům provozu přístavního zařízení, změnám složení personálu přístavního zařízení, typu lodě obsluhované přístavním zařízením a jiným významným okolnostem, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

18.4 Bezpečnostní technik přístavního zařízení zajišťuje účinnou koordinaci a provádění bezpečnostního plánu přístavního zařízení svou účastí na cvičení v příslušných intervalech, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v části B tohoto předpisu.

1.1 V úvodu tohoto předpisu se uvádí, že kapitola XI-2 a část A tohoto předpisu stanovuje nový mezinárodní rámec opatření ke zvýšení námořní bezpečnosti, pomocí kterého mohou lodě a přístavní zařízení spolupracovat při odhalování činů, které ohrožují bezpečnost námořní dopravy a zabraňovat jim.

1.2 Tento úvod stručně vymezuje postupy, s nimiž se počítalo při stanovení a provádění opatření a úprav potřebných k dosažení a udržování souladu s kapitolou XI-2 a částí A tohoto předpisu a určuje hlavní prvky, k nimž se navrhují doporučení. Tato doporučení jsou uvedena v odstavcích 2 až 19. Jsou zde uvedeny také základní úvahy, ke kterým by se mělo přihlédnout při uplatňování doporučení, která se týkají lodí a přístavních zařízení.

1.3 Pokud se uživatel tohoto předpisu zajímá pouze o lodě, lze mu doporučit, aby tuto část tohoto předpisu přečetl jako celek, zejména odstavce vztahující se k přístavním zařízením. Totéž platí pro ty, kdo se zajímají zejména o přístavní zařízení — měli by si přečíst také odstavce o lodích.

1.4 Doporučení poskytnutá v následujících odstavcích se týkají zejména ochrany lodě během pobytu v přístavním zařízení. Mohly by však nastat i situace, kdy loď představuje ohrožení přístavního zařízení, např. proto, že jakmile bude v přístavním zařízení, mohla by být použita jako základna k provedení útoku. Při zvažování náležitých bezpečnostních opatření v případech reakce na bezpečnostní ohrožení, která pocházejí z lodě, by osoby, které provádějí hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení nebo vypracovávají bezpečnostní plán přístavního zařízení, měly vzít v úvahu vhodné úpravy doporučení předložených v následujících článcích.

1.5 Je třeba upozornit, že žádné z ustanovení této části tohoto předpisu nelze chápat nebo vykládat v rozporu s kapitolou XI-2 nebo částí A tohoto předpisu a že výše uvedená ustanovení mají vždy přednost před jakoukoli neúmyslnou nekonzistentností, která by mohla být v této části tohoto předpisu nechtěně vyjádřena. Doporučení vyjádřená v této části předpisu by měla být vždy chápána, vykládána a používána způsobem, který je v souladu s cíli, úmysly a zásadami stanovenými v kapitole XI-2 a části A tohoto předpisu.

1.6 Smluvní státy mají podle kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu různé povinnosti, mezi něž patří zejména:

1.7 Smluvní státy mohou v rámci země pověřit nebo zřídit ve státní správě příslušné orgány k vykonávání úkolů zajišťování bezpečnosti přístavních zařízení, které jim přísluší podle kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu, a povolit uznaným bezpečnostním organizacím vykonávat určité úkoly týkající se přístavních zařízení, s tím, že konečné rozhodnutí o přijetí a schválení úkolů přísluší smluvnímu státu nebo příslušnému orgánu. Provádění určitých bezpečnostních úkolů týkajících se lodí mohou správní orgány také svěřit uznaným bezpečnostním organizacím. Uznané bezpečnostní organizaci nelze svěřit následující povinnosti nebo činnosti:

1.8 Stanovení stupně zabezpečení lodě nebo přístavního zařízení, který se uplatní pro příslušné období, je povinností smluvních států. Část A tohoto předpisu definuje tyto tři stupně zabezpečení pro mezinárodní použití:

1.9 Každá společnost provozující lodě, na které se vztahuje kapitola XI-2 a část A tohoto předpisu, musí určit bezpečnostního technika společnosti a lodního bezpečnostního důstojníka pro každou svou loď. Úkoly a povinnosti těchto techniků a důstojníků a požadavky na jejich odbornou přípravu, technický výcvik a cvičení, jsou stanoveny v části A tohoto předpisu.

1.10 Mezi povinnosti bezpečnostního technika společnosti patří mimo jiné zajišťování řádného provádění hodnocení bezpečnosti lodě, vypracování bezpečnostního plánu lodě a jeho předkládání ke schválení správním orgánem nebo jeho jménem a jeho uložení na palubě každé lodi, na kterou se vztahuje část A tohoto předpisu a pro kterou byla tato osoba určena bezpečnostním technikem společnosti.

1.11 Bezpečnostní plán lodě obsahuje provozní a fyzická bezpečnostní opatření, která loď sama musí dodržovat tak, aby zajistila svůj stály provoz na stupni zabezpečení 1. Plán by měl také stanovit další nebo zvýšená bezpečnostní opatření, která může loď sama přijmout k přechodu na stupeň zabezpečení 2, pokud k tomu dostane pokyn. Dále by plán měl uvádět možné přípravné postupy lodě, které by jí umožnily okamžité reagování na pokyny osob pověřených reagováním na bezpečnostní událost nebo její hrozbu při stupni zabezpečení 3.

1.12 Lodě, na které se vztahují požadavky kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu, musí mít bezpečnostní plán lodě, schválený správním orgánem nebo jeho jménem, a být provozovány v souladu s ním. Bezpečnostní technik společnosti a lodní bezpečnostní důstojník by měli neustále sledovat platnost a účinnost plánu, včetně provádění interních ověřování. Změny každého prvku schváleného plánu, u nichž správní orgán rozhodl, že musí být schváleny, musí být před jejich začleněním do schváleného plánu a před jejich realizací lodí předloženy k posouzení a schválení.

1.13 Loď musí být vybavena Mezinárodním osvědčením o bezpečnosti lodě, které potvrzuje, že loď vyhovuje požadavkům kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu. Část A tohoto předpisu obsahuje ustanovení o ověřování a vydávání osvědčení, která se vztahují k dodržování požadavků na základě prvního a následného ověření a ověření v mezidobí.

1.14 Pokud se loď nachází v přístavu nebo pokud směřuje k přístavu smluvního státu, dotyčný smluvní stát má na základě pravidla XI-2/9 právo uplatňovat vůči této lodi kontrolní opatření a opatření k zajištění dodržování předpisů. Loď podléhá státním přístavním inspekcím, které se však obvykle nevztahují na kontrolu bezpečnostního plánu lodě, s výjimkou zvláštních okolností. Loď může být podrobena i dalším kontrolním opatřením, jestliže smluvní stát uplatňující kontrolní opatření a opatření k zajištění dodržování předpisů má důvod domnívat se, že bezpečnost lodě nebo obslužného přístavního zařízení je ohrožena.

1.15 Loď také musí mít na palubě k dispozici informace, které na vyžádání předloží smluvním státům, v nichž je uvedeno, kdo je odpovědný za rozhodování o najímání členů posádky lodě a za rozhodování o jednotlivých aspektech využití lodě.

2.1 K definicím uvedeným v kapitole XI-2 nebo části A tohoto předpisu nejsou dána žádná doporučení.

2.2 Pro účely této části tohoto předpisu se:

3.1 Doporučení uvedená v této části předpisu by měla být brána v úvahu při uplatňování požadavků kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu.

3.2 Je však třeba připustit, že rozsah, v němž se tato doporučení vztahují na lodě, bude záviset na druhu lodě, jejím nákladu nebo cestujících, na povaze obchodování a na charakteristikách přístavního zařízení, které loď navštíví.

3.3 Podobně bude rozsah uplatnění doporučení týkajících se přístavních zařízení záviset na jednotlivých přístavních zařízeních, druhu lodí, které přístavní zařízení využívají, druhu nákladu nebo cestujících a na povaze obchodování připlouvajících lodí.

3.4 Ustanovení kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu nejsou určena pro použití na přístavní zařízení, která jsou určená a využívaná hlavně pro vojenské účely.

4.1 Smluvní státy by měly zajistit přijetí příslušných opatření k zabránění neoprávněného vyzrazení nebo přístupu k citlivým bezpečnostním materiálům, které se týkají hodnocení bezpečnosti lodě, bezpečnostních plánů lodě, hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení a bezpečnostních plánů přístavního zařízení, nebo jednotlivých hodnocení a plánů.

4.2 Smluvní státy mohou určit jimi pověřený příslušný orgán státní správy vykonáváním jejich bezpečnostních povinností, které se týkají přístavních zařízení, jak jsou stanoveny v kapitole XI-2 nebo v části A tohoto předpisu.

4.8 Při stanovení stupně zabezpečení by smluvní státy měly brát v úvahu informace o obecných i specifických ohroženích. Smluvní státy by měly stanovit stupeň zabezpečení uplatňovaný pro lodě nebo přístavní zařízení na jedné ze tří úrovní:

4.9 Stanovení stupně zabezpečení 3 by mělo být výjimečným opatřením, které by mělo být uplatněno pouze na základě důvěryhodné informace, že existuje pravděpodobné nebo bezprostředně hrozící nebezpečí výskytu bezpečnostní události. Stupeň zabezpečení 3 by měl být stanoven pouze na dobu trvání zjištěné bezpečnostní hrozby nebo skutečné bezpečnostní události. Ačkoli se stupně zabezpečení mění od stupně zabezpečení 1 přes stupeň zabezpečení 2 až po stupeň zabezpečení 3, je možné, že stupeň zabezpečení se změní přímo ze stupně zabezpečení 1 na stupeň zabezpečení 3.

4.10 Velitel lodi nese nejvyšší odpovědnost za zabezpečení a bezpečnost lodě. Při stupni zabezpečení 3 může velitel lodě žádat i objasnění nebo změnu pokynů vydaných osobami pověřenými reagovat na bezpečnostní událost nebo její hrozbu, pokud existují důvody domnívat se, že splnění těchto pokynů by mohlo ohrozit bezpečnost lodě.

4.11 Bezpečnostní technik společnosti nebo bezpečnostní důstojník lodě by se měli co nejdříve spojit s bezpečnostním technikem přístavního zařízení, do kterého má loď připlout, a stanovit stupeň zabezpečení vztahující se na příslušnou loď v přístavním zařízení. Po navázání kontaktu s lodí by bezpečnostní technik přístavního zařízení měl loď informovat o jakékoli následné změně stupně zabezpečení přístavního zařízení a měl by jí poskytnout veškeré příslušné bezpečnostní informace.

4.12 I když mohou existovat okolnosti, za kterých jednotlivá loď může operovat na vyšším stupni zabezpečení než jaké má přístavní zařízení, v němž se nachází, loď nemůže mít za žádných okolnosti nižší stupeň zabezpečení než jaký je určen pro přístavní zařízení, v kterém se nachází. Jestliže má loď vyšší stupeň zabezpečení než přístavní zařízení, které hodlá využít, má o tom bezpečnostní technik společnosti nebo bezpečnostní důstojník lodě bezodkladně informovat bezpečnostního technika přístavního zařízení. Ten by měl zhodnotit konkrétní situaci na základě konzultací s bezpečnostním technikem společnosti nebo lodě a dohodnout se s lodí na vhodných bezpečnostních opatřeních, případně včetně vyplnění a podepsání prohlášení o bezpečnosti.

4.13 Smluvní státy by měly uvážit, jak rychle by měly být rozšiřovány informace o změnách stupně zabezpečení. Správní orgány mohou při sdělení těchto změn stupně zabezpečení bezpečnostním technikům společnosti a bezpečnostním důstojníkům lodě používat zprávy typu NAVTEX nebo oznámení pro námořníky. Mohou zvážit i jiné způsoby komunikace, které umožňují stejnou nebo vyšší rychlost a větší dosah. Smluvní státy by měly stanovit, jakými prostředky budou informovat bezpečnostní techniky přístavních zařízení o změnách stupňů bezpečnosti. Smluvní státy by měly sestavit a udržovat kontaktní informace pro seznamy osob, které potřebují být informováni o změnách stupně zabezpečení. Zatímco stupeň zabezpečení nemusí být považován za mimořádně citlivý, informace o hrozbě, na nichž je založen, mohou být zvláště citlivé. Smluvní státy by měly věnovat pečlivou pozornost typu a podrobnostem sdělovaných informací a způsobu jejich sdělování bezpečnostním technikům lodi, společnosti a přístavních zařízení.

4.14 Pokud má přístavní zařízení svůj bezpečnostní plán přístavního zařízení, tato skutečnost musí být sdělena organizaci a musí být zpřístupněna také bezpečnostním technikům společností a bezpečnostním důstojníkům lodí. O bezpečnostním plánu přístavního zařízení nemusí být zveřejněny žádné další podrobnosti kromě toho, že existuje. Smluvní státy by měly zvážit zřízení buď centrálních nebo regionálních kontaktních míst nebo jiných prostředků pro poskytování aktuálních informacích o místech, kde se bezpečnostní plány přístavních zařízení nacházejí, spolu s kontaktními údaji na příslušné bezpečnostní techniky přístavního zařízení. Existence takových kontaktních míst by měla být zveřejněna. Také by mohly poskytnout informace o uznaných bezpečnostních organizacích pověřených jednat jménem smluvního státu, spolu s veškerými údaji o konkrétních svěřených povinnostech a podmínkách tohoto pověření.

4.15 V případě přístavu, který nemá bezpečnostní plán přístavního zařízení (a tedy ani bezpečnostního technika přístavního zařízení), by centrální nebo regionální kontaktní místo mělo být schopno vyhledat na pevnině přiměřeně kvalifikovanou osobu, která dokáže vypracovat v případě potřeby vhodná bezpečnostní opatření pro dobu pobytu lodě.

4.16 Smluvní státy by také měly poskytnout kontaktní údaje státních úředníků, kterým mohou bezpečnostní technici společnosti a přístavního zařízení nebo bezpečnostní důstojníci lodě podávat zprávy o bezpečnostních záležitostech. Tito státní úředníci by měli zhodnotit tyto zprávy před přijetím příslušného opatření.. Oznámené problémy mohou mít význam pro bezpečnostní opatření spadající pod pravomoc jiného smluvního státu. V takovém případě by smluvní státy měly zvážit spojení se svým protějškem v jiném smluvním státě a projednat, zda je potřeba přijmout nápravné opatření. Za tímto účelem by měly být podrobné kontaktní údaje státních úředníků sděleny Mezinárodní námořní organizaci.

4.17 Smluvní státy by také měly ostatním smluvním státům na vyžádání zpřístupnit informace uvedené v odstavcích 4.14 až 4.16.

4.18 Smluvním státům se doporučuje, aby státním úředníkům oprávněným vstupovat při výkonu jejich úředních povinností na palubu lodí nebo do přístavních zařízení vydávaly náležité identifikační průkazy a aby zavedly postupy, jimiž lze ověřovat jejich pravost.

4.19 Smluvní státy by měly zvážit stanovení příslušných bezpečnostních opatření pro zvýšení bezpečnosti pevných a plovoucích plošin a mobilních vrtných jednotek na stanovišti s cílem umožnit vzájemný styk s loděmi, které musí splňovat kapitolu XI-2 a část A tohoto předpisu.

4.20 Smluvní státy by měly zvážit stanovení příslušných bezpečnostních opatření ke zvýšení bezpečnosti lodí, na které se kapitola XI-2 a část A tohoto předpisu nevztahují, a zajistit, aby bezpečnostní ustanovení vztahující se na tyto lodě umožnila vzájemnou součinnost s loděmi, na které se část A tohoto předpisu vztahuje.

4.26 Smluvní státy mohou při úvahách o způsobu provádění kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu uzavřít jednu nebo více smluv s jedním smluvním státem nebo s několika smluvními státy. Rozsah působnosti těchto smluv je omezen na krátké mezinárodní plavby na pevně stanovených trasách mezi přístavními zařízeními nacházejícími se na území smluvních stran. Při uzavírání smlouvy a po uzavření smlouvy by smluvní státy měly jednat s jinými smluvními státy a správními orgány, jichž se dopady dotyčné smlouvy týkají. Lodím plujícím pod vlajkou státu, který není stranou takové smlouvy, by měl být povolen pouze provoz na pevně stanovených trasách uvedených ve smlouvě, v případě, že jejich příslušný správní orgán souhlasí s tím, že loď dodrží ustanovení smlouvy a bude vyžadovat od lodě dodržování tohoto postupu. V žádném případě nemůže taková smlouva ohrozit stupeň zabezpečení jiných lodí a přístavních zařízení, na které se nevztahuje, a zejména žádná loď, na níž se taková dohoda vztahuje, nesmí provádět vzájemný styk mezi loděmi s loděmi, na které se taková dohoda nevztahuje. Tato dohoda by měla upravit, pro všechny lodě na které se vztahuje, veškerý provozní styk těchto lodí. Účinnost takové smlouvy musí být neustále sledována a v případě potřeby i změněna; v každém případě by měla být revidována jednou za 5 let.

4.27 Pro určitá specifická přístavní zařízení s omezenými nebo speciálními činnostmi, ale s větším než příležitostným provozem, může být vhodné zajistit dodržování předpisů pomocí bezpečnostních opatření rovnocenných opatřením stanoveným v kapitole XI-2 a v části A tohoto předpisu. To může být zejména případ terminálů připojených k výrobním závodům nebo přístavních hrází s nahodilým provozem.

4.28 Při určování minimálního bezpečného počtu členů posádky lodě by správní orgán měl brát v úvahuskutečnost, že ustanovení o minimálním bezpečném množství personálu stanovené pravidlem V/14 se vztahují pouze na bezpečnou plavbu lodě. Správní orgán by měl brát v úvahu také každou další pracovní zátěž, která může vyplývat z uplatňování bezpečnostního plánu lodě, a zajistit, aby loď měla dostatečnou a výkonnou posádku. Přitom by správní orgán měl ověřovat, zda jsou lodě schopné dodržovat dobu odpočinku a další opatření o odpočinku stanovená vnitrostátními právními předpisy v souvislosti s úkoly, které jsou přiděleny jednotlivým pracovníkům lodě.

4.29 Pravidlo XI-2/9 uvádí kontrolní opatření a opatření k zajištění dodržování předpisů, která se vztahují na lodě podle kapitoly XI-2. Je rozděleno na tři odlišné části: kontrola lodí, které jsou již v přístavu, kontrola lodí, které hodlají vplout do přístavu jiného smluvního státu a další ustanovení, která se vztahují na obě situace.

4.30 Pravidlo XI-2/9.1(kontrola lodí v přístavu) stanoví systém kontroly lodí, které se nacházejí v přístavu cizího smluvního státu, jehož řádně zmocnění úředníci mají právo vstupovat na tyto lodě a ověřovat, zda jsou požadovaná osvědčení v náležitém stavu. Pokud vznikne důvodné podezření, že loď nedodržuje předpisy, mohou být přijata kontrolní opatření, například další inspekce nebo zadržení. Tato ustanovení odrážejí stávající systémy kontroly. Pravidlo XI-2/9.1 vychází z těchto systémů a umožňuje další opatření (včetně vypovězení lodě z přístavu v rámci kontrolního opatření), budou-li mít řádně zmocnění úředníci důvodné podezření, že loď nesplňuje požadavky kapitoly XI-2 nebo části A tohoto předpisu. Pravidlo XI-2/9.3 popisuje bezpečnostní opatření, která podporují řádné a přiměřené provádění těchto dalších opatření.

4.31 Pravidlo XI-2/9.2 stanoví kontrolní opatření k zajištění dodržování předpisů loděmi, které se chystají vplout do přístavu jiného smluvního státu, a zavádí v rámci kapitoly XI-2 zcela odlišnou koncepci kontroly, která se týká pouze zabezpečení. Podle tohoto pravidla mohou být kontrolní opatření uplatněna z důvodu lepšího zajištění bezpečnosti již před vplutím lodě do přístavu. Stejně jako u pravidla XI-2/9.1 je tento systém další kontroly založen na koncepci existence důvodného podezření, že loď nesplňuje požadavky kapitoly XI-2 nebo části A tohoto předpisu a obsahuje důležitá bezpečnostní opatření v pravidlech XI-2/9.2.2 a XI-2/9.2.5, jakož i v pravidle XI-2/9.3.

4.32 Důvodným podezřením, že loď nesplňuje požadavky, se rozumí důkazy nebo spolehlivé informace o tom, že loď nesplňuje požadavky kapitoly XI-2 nebo části A tohoto předpisu, s přihlédnutím k doporučením uvedeným v této části tohoto předpisu. Takové důkazy nebo spolehlivé informace mohou vycházet z odborného uvážení řádně zmocněného úředníka nebo z poznatků získaných při ověřování mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě nebo prozatímního mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě (dále jen ‚osvědčení‘), vydaného pro danou loď v souladu s částí A tohoto předpisu, nebo z jiných zdrojů. Dokonce, i kdyby loď předložila platné osvědčení, mohou mít řádně zmocnění úředníci na základě svého odborného uvážení důvodné podezření, že loď předpisům nevyhovuje.

4.33 Příkladem možného důvodného podezření podle pravidla XI-2/9.1 a XI-2/9.2 může být případně:

4.34 Mezinárodně právní důsledky pravidla XI-2/9 jsou mimořádně závažné a toto pravidlo by mělo uplatňováno s přihlédnutím k pravidlu XI-2/2.4, protože existuje možnost vzniku situací, kdy buď budou přijata opatření, která nespadají do oblasti působnosti požadavků kapitoly XI-2, nebo by mělo být přihlíženo k právům dotyčných lodí, na které se nevztahuje kapitola XI-2. Pravidlo XI-2A/9 tedy nebrání smluvnímu státu v přijetí opatření, která jsou založena na mezinárodním právu a v souladu s ním, k zajištění ochrany a bezpečnosti osob, lodí, přístavních zařízení a dalších objektů v případech, kdy se má za to, že daná loď, ačkoli splňuje požadavky kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu, přesto představuje bezpečnostní riziko.

4.35 Pokud smluvní stát uloží vůči lodi kontrolní opatření, správnímu orgánu by měly být bezodkladně sděleny dostatečné informace, které mu umožní plné spojení s dotyčným smluvním státem.

4.36 Pokud je v rozporu s předpisy buď vadná součást vybavení nebo chybná dokumentace vedoucí k zadržení lodě, a tento rozpor nemůže být napraven v přístavu inspekce, smluvní stát může lodi povolit odplutí do jiného přístavu, pokud budou splněny všechny podmínky dohodnuté mezi státem přístavu a správním orgánem nebo velitelem lodě.

4.37 Pravidlo XI-2/9.2.1 uvádí informace, které mohou smluvní státy vyžadovat od lodě jako podmínku vplutí do přístavu. Jednou z nich je potvrzení o všech zvláštních nebo dalších opatřeních, které loď zavedla během svých posledních deseti návštěv přístavních zařízení. Příkladem by mohly být:

4.38 Další informací uvedenou v seznamu, kterou lze vyžadovat jako podmínku vstupu do přístavu, je potvrzení, že při činnostech styku mezi loděmi realizovaných během posledních 10 návštěv přístavních zařízení byly dodrženy příslušné bezpečnostní postupy. Obvykle by se nevyžadovalo zařazení záznamů o přepravě lodivodů, celníků, úředníků cizinecké policie a bezpečnosti, ani o doplňování paliva, dopravě zboží mezi lodí a pobřežím, nakládání zásob a vykládání odpadu v přístavních zařízeních, protože ty obvykle spadají do působnosti bezpečnostního plánu přístavního zařízení. Příkladem informací, které by mohly být poskytnuty, jsou:

4.39 Příklady dalších praktických informací týkajících se bezpečnosti, které lze vyžadovat jako podmínku vstupu do přístavu s cílem pomoci se zajištěním ochrany a bezpečnosti osob, přístavních zařízení, lodí a dalších objektů, zahrnují:

4.40 Pravidlo XI-2/9.2.6 umožňuje veliteli lodě, aby po obdržení informace, že pobřežní nebo přístavní stát zavede kontrolní opatření podle pravidla XI-2/9.2, ustoupil od záměru vplout s lodí do přístavu. Jestliže velitel lodě od záměru vplout do přístavu ustoupí, pravidlo XI-2/9.2 přestává platit a veškeré další podniknuté kroky musí být založeny na mezinárodním právu a musí s ním být v souladu.

4.41 Ve všech případech odmítnutí vstupu lodě do přístavu nebo jejího vypovězení z přístavu by měly být úřadům příslušných států sděleny všechny známé skutečnosti. Toto sdělení by mělo obsahovat následující údaje, pokud jsou známy:

4.42 Mezi příslušnými státy, které je třeba kontaktovat, by měly být ty, které se nacházejí podél předpokládané trasy lodě na její cestě do dalšího přístavu, zejména pokud má loď v úmyslu vplout do výsostných vod takového pobřežního státu. Další příslušné státy by mohly zahrnout předchozí navštívené přístavy, tak aby bylo možno obdržet další informace a vyřešit bezpečnostní problémy vztahující se k předchozím přístavům.

4.43 Při uplatňování kontrolních opatření a opatření k zajištění dodržování předpisů by řádně zmocnění úředníci měli zajistit, aby veškerá uložená opatření nebo podniknuté činnosti byly přiměřené. Tyto opatření nebo činnosti by měly být přiměřené a jejich závažnost a délka trvání by měla odpovídat nezbytnosti nápravy nebo zmírnění nedodržování předpisů.

4.44 Slovo ‚zpoždění‘ v pravidle XI-2/9.3.5.1 se vztahuje také na situace, kdy na základě činností podniknutých v souladu s tímto pravidlem je lodi neprávem odepřen vstup do přístavu nebo kdy je loď z přístavu neprávem vypovězena.

4.45 Lodím plujícím pod vlajkou státu, který není smluvním státem úmluvy ani smluvní stranou protokolu SOLAS z roku 1988 ( 8 ), by smluvní státy neměly poskytovat výhodnější zacházení. V souladu s tím by na tyto lodě měly být uplatňovány požadavky pravidla XI-2/9 a doporučení uvedená v této části předpisu.

4.46 Lodě, na něž se uvedená úmluva nevztahuje vzhledem k tomu, že mají menší rozměry, podléhají opatřením, kterými státy udržují bezpečnost. Tato opatření by měla být přijímána s náležitým přihlédnutím k požadavkům kapitoly XI-2 a doporučením uvedeným v této části tohoto předpisu.

5.1.1 Na potřebu prohlášení o bezpečnosti mohou poukazovat výsledky hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení; důvody a okolnosti, za nichž je toto prohlášení vyžadováno, by měly být stanoveny v bezpečnostním plánu přístavního zařízení.

5.1.2 Potřeba prohlášení o bezpečnosti může být stanovena správním orgánem smluvního státu u lodí oprávněných plout pod jeho vlajkou, nebo na základě výsledku hodnocení bezpečnosti lodě; tato potřeba by měla by být uvedena v bezpečnostním plánu lodě.

5.2.1 V případě, že loď nebo správní orgán státu jednající jménem lodí oprávněných plout pod jeho vlajkou bude vyžadovat vyhotovení prohlášení o bezpečnosti, bezpečnostní technik přístavního zařízení nebo lodní bezpečnostní důstojník by měli tuto žádost potvrdit a projednat vhodná bezpečnostní opatření.

8.1 Bezpečnostní technik společnosti odpovídá za zajištění vypracování hodnocení bezpečnosti lodě (SSA) za každou loď společnosti, která musí dodržovat kapitolu XI-2 a část A tohoto předpisu, za kterou bezpečnostní technik společnosti odpovídá. I když bezpečnostní technik společnosti nemusí nutně vykonávat všechny povinnosti spojené s touto funkcí osobně, konečná odpovědnost za řádné plnění těchto povinností zůstává na jeho osobě.

8.2 Před zahájením hodnocení bezpečnosti lodě by měl bezpečnostní technik společnosti zajistit využití informací získaných z hodnocení nebezpečí pro přístavy, jichž loď hodlá využít nebo kde budou nastupovat či vystupovat cestující, a informací o přístavních zařízeních a jejich ochranných opatřeních. Bezpečnostní technik společnosti by měl prostudovat předchozí zprávy o podobných bezpečnostních potřebách. Kde to bude možné, měl by se bezpečnostní technik společnosti setkat s příslušnými osobami na lodi a v přístavních zařízeních a projednat s nimi účel a metodiku hodnocení. Bezpečnostní technik společnosti by se měl řídit konkrétními doporučeními, které předloží smluvní státy.

8.3 Hodnocení bezpečnosti lodě by se mělo zabývat následujícími prvky na palubě a uvnitř lodě:

8.4 Osoby účastnící se hodnocení bezpečnosti lodě, by měly mít možnost vycházet z odborných znalostí týkajících se:

8.5 Bezpečnostní technik společnosti by měl dostávat a zaznamenávat informace potřebné k provedení hodnocení, včetně:

8.6 V hodnocení bezpečnosti lodě by měl být posouzen každý zjištěný přístupový bod, včetně otevřených palub, a mělo by se posoudit, nakolik jej mohou využít osoby, které by se mohly snažit narušit bezpečnost. Sem patří přístupové body, které jsou k dispozici jak osobám, které mají oprávněný přístup, tak i těm, které se snaží získat přístup neoprávněný.

8.7 V hodnocení bezpečnosti lodě by mělo být posouzeno, zda stávající bezpečnostní opatření a doporučení, postupy a činnosti za běžných i nouzových podmínek stále platí a měla by v něm být stanovena bezpečnostní doporučení týkající se:

8.8 V hodnocení bezpečnosti lodě by měly být posouzeny osoby, činnosti, služby a operace, jejichž ochrana je důležitá. Sem patří:

8.9 V hodnocení bezpečnosti lodě by měla být posouzena všechna možná ohrožení, která mohou zahrnovat následující druhy bezpečnostních událostí:

8.10 V hodnocení bezpečnosti lodě by měla být posouzena všechna možná zranitelná místa, kterými mohou být:

8.11 Bezpečnostní technici společnosti a bezpečnostní důstojníci lodě by vždy měli přihlížet k možným účinkům bezpečnostních opatření na posádku lodě, která zůstává na lodi po dlouhou dobu. Při vypracování bezpečnostních opatření by měla být věnována náležitá pozornost pohodlí a soukromí členů posádky lodě a jejich schopnosti udržovat si svou dlouhodobou výkonnost.

8.12 Po vyhotovení hodnocení bezpečnosti lodě by měla být vypracována zpráva sestávající ze shrnutí způsobu provedení hodnocení, popisu každého zranitelného místa zjištěného při hodnocení a popisu protiopatření, která by mohla být použita k odstranění každého zranitelného místa. Tato zpráva musí být chráněna před neoprávněným přístupem a vyzrazením.

8.13 Jestliže společnost nevypracuje uvedené hodnocení, měl by zprávu společnosti posoudit a přijmout bezpečnostní technik společnosti.

8.14 Bezpečnostní prohlídka na místě je nedílnou součástí každého hodnocení bezpečnosti lodě a měla by prozkoumat a zhodnotit stávající lodní ochranná opatření, postupy a činnosti za účelem:

9.1 Bezpečnostní technik společnosti odpovídá za vypracování a předložení bezpečnostního plánu lodě ke schválení. Obsah každého jednotlivého bezpečnostního plánu lodě by se měl lišit v závislosti na lodi, které se týká. V hodnocení bezpečnosti lodě musí být identifikovány konkrétní charakteristické znaky lodě a možná ohrožení a zranitelná místa. Příprava bezpečnostního plánu lodě si vyžaduje podrobné zpracování těchto charakteristických znaků. Správní orgány mohou poskytnout rady k vypracování a obsahu bezpečnostního plánu lodě.

9.2 Všechny bezpečnostní plány lodě by měly obsahovat:

9.3 Vypracování účinného bezpečnostního plánu lodě by mělo spočívat na důkladném zhodnocení všech otázek týkajících se bezpečnosti lodě, mimo jiné zejména důkladného posouzení fyzických a provozních charakteristik, včetně charakteru plaveb každé lodě.

9.4 Všechny bezpečnostní plány lodě by měly být schváleny správním orgánem nebo jeho jménem. Pokud určitý správní orgán využije k posouzení a schválení bezpečnostního plánu lodě služeb uznané bezpečnostní organizace, tato by neměla být spojena se žádnou další uznanou bezpečnostní organizaci, která dotyčný plán vypracovala nebo pomáhala při jeho přípravě.

9.5 Bezpečnostní technici společnosti a bezpečnostní důstojníci lodě by měli vytvořit postupy pro:

9.6 Bezpečnostní opatření obsažená v bezpečnostním plánu lodě by měla být zavedena při provádění prvního ověření shody s požadavky kapitoly XI-2 a části A tohoto předpisu. Jinak nelze provést proces vydání požadovaného mezinárodního osvědčení o bezpečnosti lodě. Pokud dojde k jakémukoli následnému selhání bezpečnostního vybavení nebo systémů, nebo k dočasnému přerušení provádění bezpečnostního opatření z jakéhokoli důvodu, měla by být přijata rovnocenná dočasná bezpečnostní opatření, která budou sdělena správnímu orgánu a budou tímto orgánem také schválena.

9.7 Kromě doporučení uvedených v článku 9.2 by v bezpečnostním plánu lodě mělo být ke všem stupňům zabezpečení uvedeno následující:

9.8 Zbývající část tohoto článku se zabývá konkrétně bezpečnostními opatřeními, která by mohla být přijata na každém stupni zabezpečení a která se týkají:

9.9 V bezpečnostním plánu lodě by měla být stanovena bezpečnostní opatření pro všechny prostředky přístupu na loď identifikované v hodnocení bezpečnosti lodě, tj. pro veškeré:

9.10 Pro každý z těchto prostředků by v bezpečnostním plánu lodě mělo být stanoveno náležité umístění podléhající na každém stupni zabezpečení omezení nebo zákazu přístupu. Pro každý stupeň zabezpečení by v bezpečnostním plánu lodě měl být stanoven typ omezení nebo zákaz, který bude uplatněn, a prostředky jeho vynucení.

9.11 V bezpečnostním plánu lodě by měly být pro každý stupeň zabezpečení stanoveny prostředky identifikace vyžadované pro umožnění přístupu na loď a pobytu osob na lodi bez vyzvání. To může zahrnovat vytvoření vhodného identifikačního systému umožňujícího trvalou i dočasnou identifikaci členů posádky lodě nebo návštěvníků. Identifikační systém každé lodě by měl být, pokud to bude v praxi proveditelné, koordinován s obdobným systémem uplatňovaným v přístavní zařízení. Cestující mohou prokázat svou totožnost palubními lístky, jízdenkami atd., ale nemá jim být povolen přístup do zakázaných prostor bez dozoru. Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat ustanovení, jimiž bude možno zajistit, aby identifikační systémy byly pravidelně aktualizovány a aby zneužití postupů bylo předmětem disciplinárního řízení.

9.12 Osobám, které nebudou ochotny nebo schopny prokázat na požádání svou totožnost nebo potvrdit účel své návštěvy, by měl být odepřen přístup na loď a jejich pokus vstoupit na loď by měl být v případě potřeby nahlášen bezpečnostnímu technikovi společnosti, přístavního zařízení nebo bezpečnostnímu důstojníkovi lodě, jakož i celostátním nebo místním orgánům odpovědným za bezpečnost.

9.13 V bezpečnostním plánu lodě by měla být stanovena četnost provádění kontrol přístupu, zejména pokud mají být prováděny namátkově nebo příležitostně.

9.14 Pro stupeň zabezpečení 1 by v bezpečnostním plánu lodě měla být stanovena bezpečnostní opatření kontroly přístupu na loď, přičemž mohou být uplatněny následující možnosti:

9.15 Na stupni zabezpečení 1 by měly podléhat prohlídce všechny osoby, které se snaží vstoupit na loď. Četnost těchto prohlídek, včetně namátkových, by měla být podrobně upravena ve schváleném bezpečnostním plánu lodě a výslovně schválena správním orgánem. Tyto prohlídky může přístavní zařízení nejlépe provádět v úzké spolupráci s lodí a v její těsné blízkosti. Od členů posádky lodě by nemělo být požadováno, aby prohledávali své kolegy nebo jejich osobní majetek, pokud k takovému jednání nebudou nepochybné bezpečnostní důvody. Každá taková prohlídka by měla být provedena tak, aby plně respektovala lidská práva jednotlivce a zachovávala jeho základní lidskou důstojnost.

9.16 Pro stupeň zabezpečení 2 by v bezpečnostním plánu lodě měla být stanovena bezpečnostní opatření, která mají být uplatňována k ochraně před zvýšeným nebezpečím bezpečnostní události s cílem zajistit vyšší ostražitost a nepropustnější kontrolu. Tato opatření mohou zahrnovat:

9.17 Při stupni zabezpečení 3 by se loď měla řídit pokyny vydanými osobami nebo orgány, které jsou pověřeny činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. V bezpečnostním plánu lodě by měla být podrobně popsána bezpečnostní opatření, která by loď mohla přijmout v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s přístavním zařízením, a která mohou zahrnovat:

9.18 Bezpečnostní plán lodě by měl identifikovat zakázané prostory, které mají být na lodi zřízeny, určit jejich velikost, okamžik uplatnění, bezpečnostní opatření, která mají být přijata ke kontrole přístupu do těchto prostor a ke kontrole činností prováděných v těchto prostorách. Účelem zakázaných prostor je:

9.19 V bezpečnostním plánu lodě by mělo být zaručeno jasné stanovení zásad a metody kontroly přístupu do všech zakázaných prostor.

9.20 V bezpečnostním plánu lodě by mělo být stanoveno, aby všechny zakázané prostor byly zřetelně označeny s uvedením, že přístup do těchto prostor je zakázán a neoprávněná přítomnost v nich znamená porušení bezpečnostních opatření.

9.21 Zakázané prostory mohou zahrnovat:

9.22 Při stupni zabezpečení 1 by v bezpečnostním plánu lodě měla být stanovena bezpečnostní opatření týkající se zakázaných prostorů, která mohou zahrnovat:

9.23 Při stupni zabezpečení 2 by se měla zvýšit četnost a intenzita sledování přístupu do zakázaných prostor a zesílit kontrola přístupu do nich, aby bylo zajištěno, že přístup do nich budou mít pouze oprávněné osoby. Bezpečnostní plán lodě by měl stanovit další bezpečnostní opatření, která mohou zahrnovat:

9.24 Při stupni zabezpečení 3 by se loď měla řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by loď mohla přijmout v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s přístavním zařízením. Tato opatření mohou obsahovat:

9.25 Bezpečnostní opatření vztahující se k manipulaci s nákladem by měla:

9.26 Bezpečnostní opatření, z nichž některá lze uplatňovat ve spolupráci s přístavním zařízením, by měla zahrnovat postupy kontroly zásob v místech přístupu na loď. Jakmile bude náklad na lodi, mělo by se na něj pohlížet jako na náklad, jehož naložení na loď bylo schváleno. Kromě toho by měla být stanovena bezpečnostní opatření zajišťující, aby s nákladem nebylo na lodi neoprávněně manipulováno.

9.27 Pro stupeň zabezpečení 1 by v bezpečnostním plánu lodě měla být stanovena bezpečnostní opatření pro manipulaci s nákladem, která mohou zahrnovat:

9.28 Kontrola nákladu může být prováděna následujícími způsoby:

9.29 V případě pravidelné nebo opakované přepravy nákladu mohou bezpečnostní technici společnosti a lodě při konzultaci s přístavním zařízením uzavřít s lodními dopravci nebo jinými osobami odpovědnými za tento náklad ujednání o kontrole plomb, harmonogramů, pomocné dokumentace apod. mimo přístav. Tato ujednání by měla být projednána a odsouhlasena příslušným bezpečnostním technikem přístavního zařízení.

9.30 Pro stupeň zabezpečení 2 by bezpečnostní plán lodě měl stanovit další bezpečnostní opatření týkající se manipulace s nákladem, která mohou zahrnovat:

9.31 Podrobnou kontrolu nákladu mohou doprovázet následující opatření:

9.32 Při stupni zabezpečení 3 by se loď měla řídit pokyny vydanými osobami, pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. V bezpečnostním plánu lodě by měla být podrobně stanovena bezpečnostní opatření, která by loď mohla přijmout v úzké spolupráci s uvedenými odpovědnými osobami a s přístavním zařízením. Tato opatření mohou obsahovat:

9.33 Bezpečnostní opatření týkající se dodávky lodních zásob by měla:

9.34 Pro lodě pravidelně využívající dané přístavní zařízení může být vhodné stanovit postupy pro loď, její dodavatele a přístavní zařízení, které určí způsob oznamování a načasování dodávek a jejich dokumentaci. Vždy by měl existovat nějaký způsob potvrzující, že zásoby předložené k dodání jsou opatřeny dokladem prokazujícím, že je loď objednala.

9.35 Při stupni zabezpečení 1 by bezpečnostní plán lodě měl obsahovat bezpečnostní opatření, která mají být uplatňována v průběhu dodávky lodních zásob a která mohou zahrnovat:

9.36 Pro stupeň zabezpečení 2 by bezpečnostní plán lodě měl stanovit další bezpečnostní opatření, která by měla být uplatněna během dodávky lodních zásob, a to provedením kontrol před přijetím zásob na loď a zesílenými inspekcemi.

9.37 Při stupni zabezpečení 3 by se loď měla řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat popis bezpečnostních opatření, která by loď mohla přijmout v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s přístavním zařízením a která mohou zahrnovat:

9.38 Bezpečnostní plán lodě by měl ukládat bezpečnostní opatření, jež zajistí, aby nedoprovázená zavazadla (tj. veškerá zavazadla včetně osobních věcí, které nemá u sebe cestující nebo člen posádky lodě v místě kontroly nebo prohlídky) byla před jejich přijetím na loď identifikována a podrobena náležitému prověření včetně prohlídky. Nepředpokládá se, že tato zavazadla budou prověřována samostatně lodí i přístavním zařízením, a v případech, že loď i přístav mají vhodné vybavení, by mělo odpovídat za náležité prověření přístavní zařízení. Úzká spolupráce s přístavním zařízením je nezbytná a měly by být podniknuty kroky zajišťující, aby se s nedoprovázenými zavazadly po jejich náležitém prověření manipulovalo bezpečně.

9.39 Pro stupeň zabezpečení 1 by v bezpečnostním plánu lodě měla být stanovena bezpečnostní opatření pro manipulaci s nedoprovázenými zavazadly, aby bylo zajištěno, že veškerá nedoprovázená zavazadla budou podrobena stoprocentní kontrole nebo prohlídce, při níž může být použito prověření pomocí rentgenu.

9.40 Pro stupeň zabezpečení 2 by v bezpečnostním plánu lodě měla být stanovena další bezpečnostní opatření pro manipulaci s nedoprovázenými zavazadly a která by měla zahrnout stoprocentní prohlídku všech nedoprovázených zavazadel rentgenem.

9.41 Při stupni zabezpečení 3 by se loď měla řídit pokyny vydanými osobami, pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat podrobně popsaná bezpečnostní opatření, která by loď mohla přijmout v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s přístavním zařízením a která mohou zahrnovat:

9.42 Loď by měla být vybavena prostředky umožňujícími sledovat loď, zakázané prostory na lodi a prostory v okolí lodě. Při sledování může být použito:

9.43 Nainstalované automatické detektory by při vniknutí nepovolaných osob měly spustit zvukový a/nebo vizuální poplach v místě, které je neustále střeženo nebo sledováno.

9.44 Bezpečnostní plán lodě by měl stanovit potřebné postupy a zařízení pro každý stupeň zabezpečení a prostředky, které zajistí, aby monitorovací zařízení bylo neustále účinné, s přihlédnutím k možným vlivům počasí nebo přerušení dodávek energie.

9.45 Pro stupeň zabezpečení 1 by bezpečnostní plán lodě měl stanovit používaná bezpečnostní opatření, která mohou být kombinací osvětlení, lodních hlídek, bezpečnostních stráží nebo využití zabezpečovacího a sledovacího zařízení umožňujícího bezpečnostním pracovníkům lodě pozorovat loď jako celek a jednotlivé zábrany a zakázané prostory.

9.46 Při styku mezi lodí a přístavem, případně v přístavním zařízení nebo při kotvení, za tmy a za nízké viditelnosti by paluba lodě a přístupová místa měly být osvětleny. Při plavbě by loď měla v případě potřeby používat maximální osvětlení, které má k dispozici, a které by mělo být v souladu se zásadami bezpečné plavby a s platnými ustanoveními Mezinárodních pravidel pro zabránění srážkám na moři. Při určování příslušné úrovně a umístění osvětlení by mělo být přihlíženo k těmto požadavkům:

9.47 Pro stupeň zabezpečení 2 by bezpečnostní plán lodě měl stanovit další bezpečnostní opatření ke zvýšení schopností dohledu a sledování, například:

9.48 Může být potřebné i další osvětlení na ochranu před zvýšeným ohrožením bezpečnostními událostmi. V případě potřeby mohou být požadavky na další osvětlení vyřešeny koordinací s přístavním zařízením, které zajistí další osvětlení z pobřeží.

9.49 Při stupni zabezpečení 3 by se loď měla řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která může loď přijmout v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s přístavním zařízením a která mohou zahrnovat:

9.50 Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních postupů a opatření, které by loď mohla přijmout v případě, že by byla na vyšším stupni zabezpečení, než je stupeň uplatňovaný pro přístavní zařízení.

9.51 Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat podrobný popis postupů a bezpečnostních opatření, které by loď měla uplatňovat, pokud je:

9.52 Bezpečnostní plán lodě by měl obsahovat podrobný popis způsobu vyřizování žádostí přístavního zařízení o prohlášení o bezpečnosti a okolnosti, za kterých by loď sama měla vyžadovat toto prohlášení.

9.53 V bezpečnostním plánu lodě by mělo být stanoveno, jak hodlají bezpečnostní technici společnosti a lodě ověřovat uplatňování bezpečnostního plánu lodě a podle jakého postup má probíhat přezkoumávání, aktualizaci a změna bezpečnostního plánu lodě.

10.1 Řádně pověřeným úředníkům smluvních států by měly být k dispozici záznamy, které umožní ověřit, zda jsou plněny podmínky bezpečnostních plánů lodě.

10.2 Tyto záznamy mohou být vedeny v jakékoli podobě, ale měly by být chráněny před neoprávněným přístupem nebo vyzrazením.

13.1 Bezpečnostní technik společnosti, příslušný pozemní personál společnosti a lodní bezpečnostní důstojník by měli mít znalosti a případně projít školením v některých nebo ve všech následujících oblastech:

13.2 Lodní bezpečnostní důstojník by dále měl mít odpovídající znalosti a projít technickým výcvikem v některých nebo ve všech následujících oblastech:

13.3 Členové posádky lodě, kteří mají konkrétní bezpečnostní povinnosti, by měli mít dostatečné znalosti a schopnosti potřebné k plnění přidělených povinností, zejména:

13.4 Všichni ostatní členové posádky lodě by měli mít dostatečné znalosti a být obeznámeni s příslušnými ustanoveními bezpečnostního plánu lodě, včetně:

13.5 Cílem technického výcviku a cvičení je zajistit profesionalitu posádky lodě při plnění všech přidělených bezpečnostních povinností na všech stupních zabezpečení a při identifikaci veškerých bezpečnostních nedostatků, které je třeba řešit.

13.6 K zajištění účinného uplatňování bezpečnostního plánu lodě by technický výcvik měl být prováděn přinejmenším jednou za tři měsíce. Navíc kdykoli dojde k obměně více než 25 procent členů posádky, musí být u personálu, který se předtím žádného technického výcviku na dotyčné lodě za poslední 3 měsíce nezúčastnil, proveden technický výcvik do jednoho týdne od takové obměny. Tento výcvik by měl vyzkoušet jednotlivé prvky plánu, například bezpečnostní hrozby vyjmenované v odstavci 8.9.

13.7 Cvičení různého druhu, která mohou zahrnovat účast bezpečnostních techniků společnosti, bezpečnostních techniků přístavního zařízení, příslušných orgánů smluvních států jakož i lodních bezpečnostních důstojníků, by měla být prováděna alespoň jednou za kalendářní rok a doba mezi cvičeními by neměla přesáhnout 18 měsíců. Tato cvičení by měla prověřovat sdělovací techniku, koordinaci, dostupnost zdrojů a reagování. Tato cvičení mohou být:

13.8 Účast společnosti na cvičení s jiným smluvním státem by měl potvrdit správní orgán.

15.1 Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení může být provedeno uznanou bezpečnostní organizací, avšak provedené hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení může schválit pouze příslušný smluvní stát.

15.2 Jestliže smluvní stát použije služeb uznané bezpečnostní organizace k posouzení nebo ověření shody hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení s předpisy, tato uznaná bezpečnostní organizace by neměla být spřízněna s žádnou jinou uznanou bezpečnostní organizací, která toto hodnocení vypracovala nebo pomáhala při jeho vypracování.

15.3 Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení by se mělo zabývat následujícími prvky přístavního zařízení:

15.4 Osoby účastnící se hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení by měly mít možnost na požádání obdržet odbornou pomoc týkající se:

15.5 Identifikace a hodnocení důležitých objektů a infrastruktury je proces, kterým lze stanovit relativní důležitost staveb a technických zařízení pro fungování přístavního zařízení. Tento proces identifikace a hodnocení je důležitý, neboť poskytuje základ pro zaměření strategií určených ke zmírnění vlivu následků na ty objekty a struktury, které je třeba více chránit před bezpečnostní událostí. Tento proces by měl brát v úvahu možné ztráty na životě, ekonomický význam přístavu, symbolickou hodnotu a přítomnost státních zařízení.

15.6 Identifikace a hodnocení majetku a infrastruktury by měla být použita s cílem stanovit jejich pořadí podle relativní důležitosti jejich ochrany. Hlavním zájmem by mělo být zabránění ztráty života nebo zranění. Dále je důležité zvážit, zda přístavní zařízení, struktura a technické vybavení mohou nadále fungovat bez dotčeného majetku a jaká opatření jsou nutná k rychlé obnově jeho běžné funkce.

15.7 Ochrana majetku a infrastruktury, která by měla být považována za důležitou, může zahrnovat:

15.8 Jasná identifikace objektů a infrastruktury je důležitá pro vyhodnocení požadavků na zabezpečení přístavního zařízení, stanovení priorit ochranných opatření a rozhodnutí týkajících se přidělení zdrojů pro zdokonalení ochrany přístavního zařízení. Tento proces může zahrnovat konzultace s příslušnými úřady o objektech přiléhajících k přístavnímu zařízením, které by mohly v zařízení způsobit škodu nebo by mohly být použity za účelem způsobení škody tomuto zařízení nebo k jeho nedovolenému pozorování anebo k odvrácení pozornosti.

15.9 Měly by být identifikovány možné činy, které by mohly ohrozit bezpečnost majetku a infrastruktury, a způsoby provedení těchto činů, s cílem vyhodnotit zranitelnost daného majetku nebo oblasti bezpečnostní událostí, a stanovena bezpečnostní opatření a jejich priority pro plánování a přidělování zdrojů. Identifikace a vyhodnocování každého možného činu a způsobu jeho provedení by se mělo zakládat na různých faktorech, včetně vyhodnocení ohrožení vládními úřady. Osoby, které provádějí identifikaci a vyhodnocování uvedených hrozeb, nemusejí při plánování a přidělování zdrojů vycházet ze scénářů událostí s nejhoršími následky.

15.10 Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení by mělo obsahovat hodnocení provedené ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními bezpečnostními organizacemi za účelem určení:

a dospět tak k celkovému hodnocení stupně ohrožení, proti němuž musí být vypracována bezpečnostní opatření.

15.11 Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení by mělo přihlížet ke všem možným ohrožením, včetně následujících druhů bezpečnostních událostí:

15.12 Tento proces by měl zahrnovat jednání s příslušnými orgány ohledně staveb přiléhajících k přístavnímu zařízení, které by v přístavním zařízení mohly způsobit škodu nebo být použity za účelem způsobení škody na tomto zařízení nebo k jeho nedovolenému pozorování nebo k odvrácení pozornosti.

15.13 Identifikace a určování priorit protiopatření má zajistit, aby ke snížení zranitelnosti přístavních zařízení nebo při styku mezi loděmi a přístavem možným ohrožením byla použita nejúčinnější bezpečnostní opatření.

15.14 Bezpečnostní opatření by měla být vybrána na základě faktorů, jako je např. jejich schopnost snížit pravděpodobnost výskytu útoku, a měla by být hodnocena na základě informací, které zahrnují zejména:

15.15 Identifikaci zranitelných míst u hmotných předmětů, v systémech ochrany personálu, procesech nebo jiných oblastech, které mohou vést k bezpečnostní události, může být použito ke stanovení možností, které vyloučí nebo zmírní takovou zranitelnost. Například analýza by mohla odhalit zranitelnost bezpečnostních systémů přístavního zařízení nebo nechráněné infrastruktury, například zásobování vodou, mostů atd., která by mohla být odstraněna pomocí fyzických opatření, např. trvalými překážkami, poplašnými zařízeními, sledovacím zařízením atd.

15.16 Identifikace zranitelných míst by měla zahrnovat posouzení:

16.1 Vypracování bezpečnostního plánu přístavního zařízení je povinností bezpečnostního technika přístavního zařízení. I když bezpečnostní technik přístavního zařízení nemusí nutně provádět všechny povinnosti spojené s touto funkcí osobně, nese konečnou odpovědnost za řádné provádění těchto povinností.

16.2 Obsah každého jednotlivého bezpečnostního plánu přístavního zařízení by se měl lišit v závislosti na příslušných okolnostech u dotyčného přístavního zařízení nebo přístavních zařízení. Hodnocení bezpečnosti přístavního zařízení musí identifikovat konkrétní charakteristiky přístavního zařízení a případná bezpečnostní rizika, která vyvolala potřebu ustanovit bezpečnostního technika přístavního zařízení a vypracovat bezpečnostní plán přístavního zařízení. Vypracování bezpečnostního plánu přístavního zařízení vyžaduje, aby tyto charakteristiky a další místní nebo celostátní bezpečnostní otázky byly v bezpečnostním plánu přístavního zařízení řešeny a aby byla stanovena náležitá bezpečnostní opatření s cílem snížit pravděpodobnost narušení bezpečnosti a důsledky možného ohrožení na minimum. Smluvní státy mohou vypracovat doporučení k přípravě a obsahu bezpečnostního plánu přístavního zařízení.

16.3 Všechny bezpečnostní plány přístavních zařízení by měly obsahovat:

16.4 Vypracování účinného bezpečnostního plánu přístavního zařízení bude spočívat na důkladném hodnocení všech otázek, které se týkají bezpečnosti přístavního zařízení, zejména pečlivého ohodnocení fyzických a provozních charakteristik jednotlivého přístavního zařízení.

16.5 Smluvní stát by měl schválit bezpečnostní plán přístavních zařízení spadajících do jeho jurisdikce. Smluvní státy by měly vytvořit postupy hodnocení trvalé účinnosti každého bezpečnostního plánu přístavního zařízení a mohou vyžadovat změny bezpečnostního plánu přístavního zařízení před jeho prvním schválením nebo po něm. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl stanovit povinnost uchovávat záznamy o bezpečnostních událostech a ohroženích, přezkoumáních, ověřováních, školeních, technickém výcviku a cvičení, jako důkaz shody s těmito požadavky.

16.6 Bezpečnostní opatření obsažená v bezpečnostním plánu přístavního zařízení by měla být zavedena v přiměřené době po schválení bezpečnostního plánu přístavního zařízení a bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl stanovit, kdy bude jednotlivé opatření zavedeno. Jestliže bude pravděpodobné, že při jejich zavádění dojde k jakémukoli zpoždění, mělo by to být projednáno se smluvním státem odpovědným za schválení bezpečnostního plánu přístavního zařízení a měla by být dohodnuta uspokojivá alternativní prozatímní bezpečnostní opatření k zajištění odpovídajícího stupně zabezpečení na přechodnou dobu.

16.7 Použití střelných zbraní na lodích nebo v jejich blízkosti a v přístavních zařízeních může představovat konkrétní a významné ohrožení bezpečnosti, zejména ve spojení s určitými nebezpečnými látkami, a mělo by být hodnoceno velmi pečlivě. V případě, že smluvní stát rozhodne, že je nezbytné v těchto oblastech nasadit ozbrojený personál, měl by zajistit, aby tento personál byl řádně pověřený a vyškolený v používání svých zbraní a aby si byl vědom konkrétních bezpečnostních rizik, která se v těchto oblastech vyskytují. Jestliže smluvní stát povolí použití střelných zbraní, měl by vydat zvláštní bezpečnostní instrukce pro jejich použití. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat zvláštní doporučení v této věci, zejména vzhledem k jejich uplatnění u lodí přepravující nebezpečné zboží nebo nebezpečné látky.

16.8 Kromě doporučení uvedených v článku 16.3 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit doporučení k následujícím otázkám, jež se týkají všech stupňů zabezpečení:

16.9 Zbývající část tohoto článku se zabývá konkrétně bezpečnostními opatřeními, která lze přijmout na každém stupni zabezpečení a která se týkají:

16.10 V bezpečnostním plánu přístavního zařízení by měla být stanovena bezpečnostní opatření týkající se všech způsobů přístupu do přístavního zařízení uvedených v bezpečnostním plánu přístavního zařízení.

16.11 Pro každý z nich by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl určit příslušná místa, pro která by se měla použít omezení nebo by měly být použity zákazy při každém stupni zabezpečení. Pro každý stupeň zabezpečení by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl určit typ omezení nebo zákazu, který bude uplatněn, a prostředky jeho vynucení.

16.12 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl pro každý stupeň zabezpečení stanovit přiměřené způsoby identifikace vyžadované pro povolení přístupu do přístavního zařízení a pobytu osob v přístavním zařízení. To může zahrnovat vytvoření vhodného identifikačního systému umožňujícího trvalou a dočasnou identifikaci personálu přístavního zařízení nebo návštěvníků. Každý identifikační systém přístavního zařízení, pokud je to proveditelné, by měl být koordinován se systémem, který se vztahuje na lodě, které dotyčné přístavní zařízení pravidelně využívají. Cestující by mohli prokazovat svou totožnost palubními lístky, jízdenkami atd., ale neměl by jim být povolen přístup do vyhrazených prostor bez doprovodu. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat ustanovení o zajištění pravidelné aktualizace identifikačních systémů s tím, že zneužití tohoto postupu by mělo být předmětem disciplinárního řízení.

16.13 Osobám, které nechtějí nebo nemohou na požádání prokázat svou totožnost nebo doložit účel své návštěvy, by měl být odepřen přístup do přístavního zařízení a jejich pokus o vstup by měl být nahlášen bezpečnostnímu technikovi přístavního zařízení a celostátním nebo místním orgánům s bezpečnostními povinnostmi.

16.14 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl vymezovat místa konání prohlídek osob, osobního majetku a vozidel. Tato místa by měla být krytá, aby prohlídky mohly být prováděny nepřetržitě, bez ohledu na stávající vlivy počasí, tak často, jak je stanoveno v bezpečnostním plánu přístavního zařízení. Bezprostředně po prohlídce by osoby, osobní majetek a vozidla měly směřovat přímo do vymezených čekacích, naloďovacích nebo nákladních prostor.

16.15 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl určit oddělené prostory pro zkontrolované a pro nezkontrolované osoby a jejich osobní majetek, a pokud to je možné, oddělit prostory pro naloďování a pro vyloďování cestujících, posádky lodě a jejich osobního majetku, aby se nezkontrolované osoby nemohly dostat do kontaktu se zkontrolovanými osobami.

16.16 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl určit četnost provádění veškerých kontrol přístupu, zejména pokud mají být prováděny namátkově nebo příležitostně.

16.17 Pro stupeň zabezpečení 1 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit zřízení kontrolních míst, na kterých lze uplatňovat následující bezpečnostní opatření:

16.18 Při stupni zabezpečení 1 by všechny osoby, které se snaží vstoupit do přístavního zařízení, měly být podrobeny prohlídce. Četnost těchto prohlídek, včetně namátkových prohlídek, by měla být určena ve schváleném bezpečnostním plánu přístavního zařízení a měla by být zvlášť schválena smluvním státem. Pokud k takovému jednání nebudou oprávněné bezpečnostní důvody, členové posádky lodě by neměli být žádáni, aby prohledávali své kolegy nebo jejich osobní majetek. Tyto prohlídky by měly být prováděny tak, aby plně respektovaly lidská práva jednotlivce a jeho základní lidskou důstojnost.

16.19 Pro stupeň zabezpečení 2 by v bezpečnostním plánu přístavního zařízení měla být stanovena další bezpečnostní opatření, která mají být uplatňována, a která mohou zahrnovat:

16.20 Při stupni zabezpečení 3 by přístavní zařízení mělo dodržovat pokyny vydané osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by mohla být přijata přístavním zařízením v úzké spolupráci s uvedenými osobami a s loděmi v přístavním zařízení, a která mohou zahrnovat:

16.21 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl určit prostory přístavního zařízení, které mají být zakázané, jejich rozsah, dobu jejich používání, jakož i bezpečnostní opatření, která mají být přijata ke kontrole přístupu do těchto prostor a ke kontrole v nich prováděné činnosti. Za vhodných okolností by měla být přijata i opatření k zajištění ostrahy dočasně zakázaných prostor, jak před jejich zřízením, tak i po jejich zřízení. Účelem zakázaných prostor je:

16.22 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl zajišťovat, aby byla pro všechny zakázané prostory jasně stanovena bezpečnostní opatření ke kontrole:

16.23 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl stanovit zřetelné označení všech zakázaných prostor s uvedením, že přístup do nich je zakázán a neoprávněná přítomnost v těchto prostorách znamená porušení bezpečnosti.

16.24 Budou-li nainstalovány automatické detektory zjišťující vniknutí nepovolaných osob, měly by varovat kontrolní středisko, které může reagovat na spuštění poplachu.

16.25 Zakázané prostory mohou zahrnovat:

16.26 Bezpečnostní opatření lze se souhlasem příslušných úřadů rozšířit i na omezení neoprávněného přístupu do objektů, z nichž může být přístavní zařízení sledováno.

16.27 Pro stupeň zabezpečení 1 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit uplatňování bezpečnostních opatření na zakázané prostory, která mohou zahrnovat:

16.28 Pro stupeň zabezpečení 2 by v bezpečnostním plánu přístavního zařízení měla být stanovena zvýšená frekvence a intenzita sledování zakázaných prostor a kontrola přístupu do nich. Dále by v něm měla být stanovena další bezpečnostní opatření, která mohou zahrnovat:

16.29 Při stupni zabezpečení 3 by se přístavní zařízení mělo řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by mohlo přijmout přístavní zařízení v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s loděmi v přístavním zařízení a která mohou zahrnovat:

16.30 Bezpečnostní opatření týkající se manipulace s nákladem by měla:

16.31 Bezpečnostní opatření by měla zahrnovat postupy kontroly zásob v přístupových místech do přístavního zařízení. Jakmile bude náklad v přístavním zařízení, mělo by být možno považovat jej za zkontrolovaný a přijatý k naložení na loď nebo k dočasnému skladování v zakázaném prostoru, kde čeká na naložení. Může být vhodné zakázat uložení nákladu, u kterého potvrzeno datum nakládky, v přístavním zařízení.

16.32 Pro stupeň zabezpečení 1 by v bezpečnostním plánu přístavního zařízení měla být stanovena bezpečnostní opatření pro manipulaci s nákladem, která mohou zahrnovat:

16.33 Kontrola nákladu může být prováděna některým z následujících prostředků:

16.34 Je-li přeprava nákladu pravidelná nebo opakovaná, bezpečnostní technik společnosti nebo lodní bezpečnostní důstojník mohou po poradě s přístavním zařízením uzavřít s lodními dopravci nebo jinými osobami odpovědnými za takový náklad dohody o kontrolách mimo přístav, plombování, harmonogramech, pomocné dokumentaci atd. Tyto dohody by měly být projednány a dohodnuty s příslušným bezpečnostním technikem přístavního zařízení.

16.35 Při stupni zabezpečení 2 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit, za účelem zesílení kontroly, uplatňování dalších bezpečnostních opatření při manipulaci s nákladem, která mohou zahrnovat:

16.36 Podrobné kontroly nákladu mohou být provedeny některým z následujících prostředků, případně všemi:

16.37 Při stupni zabezpečení 3 by se přístavní zařízení mělo řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by mohla být přijata přístavním zařízením v úzké spolupráci s uvedenými osobami a s loděmi v přístavním zařízení; tato opatření by mohla zahrnovat:

16.38 Bezpečnostní opatření vztahující se k dodávce lodních zásob by měla:

16.39 V případech, kdy lodě využívají přístavního zařízení pravidelně, může být vhodné stanovit pro loď, její dodavatele a přístavní zařízení, postupy týkající se poskytování informací a načasování dodávek a dokumentace k nim. Vždy by mělo být možné nějakým způsobem potvrdit, že zásoby předložené k dodávce jsou opatřeny dokladem, že je loď objednala.

16.40 Pro stupeň zabezpečení 1 by v bezpečnostním plánu přístavního zařízení měla být stanovena bezpečnostní opatření pro kontrolu dodávky lodních zásob, která mohou zahrnovat:

16.41 Kontrola lodních zásob může být provedena některým z následujících prostředků nebo všemi:

16.42 Pro stupeň zabezpečení 2 by v bezpečnostním plánu přístavního zařízení mělo být stanoveno uplatňování dalších bezpečnostních opatření při kontrole dodávky lodních zásob; tato opatření mohou zahrnovat:

16.43 Podrobná kontrola lodních zásob může být prováděna některými nebo všemi následujícími prostředky:

16.44 Při stupni zabezpečení 3 by se přístavní zařízení mělo řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by mohlo přijmout přístavní zařízení v úzké spolupráci s uvedenými osobami a s loděmi v přístavním zařízení. Tato opatření mohou zahrnovat přípravu na omezení nebo pozastavení dodávek lodních zásob do celého přístavního zařízení nebo jeho části.

16.45 V bezpečnostním plánu přístavního zařízení by měla být stanovena bezpečnostní opatření, která zajistí, aby nedoprovázená zavazadla (tj. veškerá zavazadla, včetně osobního majetku, která nemá cestující nebo člen posádky lodě u sebe v místě kontroly nebo prohlídky) byla identifikována a podrobena náležité prohlídce včetně prohlídky před přijetím do přístavního zařízení, a v závislosti na uspořádání skladovacích prostor, před přesunem z přístavního zařízení na loď. Nepředpokládá se, že tato zavazadla budou podrobena podrobné prohlídce jak přístavním zařízením, tak lodí; v případech, kdy jak přístavní zařízení, tak loď mají náležité vybavení, by za podrobnou prohlídku mělo odpovídat přístavní zařízení. Úzká spolupráce s lodí je nezbytná a měla by být přijata opatření k zajištění bezpečnosti manipulace s nedoprovázenými zavazadly po podrobné prohlídce.

16.46 Při stupni zabezpečení 1 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit bezpečnostní opatření, která mají být uplatňována při manipulaci s nedoprovázenými zavazadly, aby bylo zajištěno stoprocentní zkontrolování nebo prohlédnutí nedoprovázených zavazadel, případně s použitím rentgenové prohlídky.

16.47 Při stupni zabezpečení 2 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit další bezpečnostní opatření, která mají být uplatňována při manipulaci s nedoprovázenými zavazadly, která by měla zahrnovat stoprocentní prohlídku všech nedoprovázených zavazadel pomocí rentgenu.

16.48 Při stupni zabezpečení 3 by se přístavní zařízení mělo řídit pokyny vydanými osobami, které jsou pověřeny činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by mohlo přijmout přístavní zařízení v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s loděmi v přístavním zařízením. Tato opatření mohou zahrnovat:

16.49 Bezpečnostní organizace přístavního zařízení by měla být schopna neustále sledovat, i v noci a v době snížené viditelnosti, přístavní zařízení a nejbližší přístupové cesty k němu, pozemní i vodní, zakázané prostory v přístavním zařízení, lodě nacházející se v přístavním zařízení a prostory kolem lodí. Při tomto sledování lze využívat:

16.50 Při použití automatických detektorů vniknutí nepovolaných osob by se měl spustit zvukový nebo vizuální poplach v místě, které je neustále pozorováno nebo sledováno.

16.51 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl stanovit potřebné postupy a vybavení pro každý stupeň zabezpečení a prostředky zajišťující, aby sledovací zařízení bylo stále schopné činnosti, s přihlédnutím k možným účinkům vlivů počasí nebo přerušení dodávek energie.

16.52 Pro stupeň zabezpečení 1 by bezpečnostní plán přístavního zařízení měl stanovit potřebná bezpečnostní opatření, která mohou být kombinací osvětlení, bezpečnostních hlídek nebo využití zabezpečovacího a sledovacího zařízení, které umožňuje bezpečnostním pracovníkům přístavního zařízení:

16.53 Pro stupeň zabezpečení 2 by v bezpečnostním plánu přístavního zařízení měla být stanovena další bezpečnostní opatření ke zvýšení schopností sledování a ostrahy, která mohou zahrnovat:

16.54 Při stupni zabezpečení 3 by se přístavní zařízení mělo řídit pokyny vydanými osobami pověřenými činnostmi v případě bezpečnostní události nebo její hrozby. Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl obsahovat podrobný popis bezpečnostních opatření, která by mohlo přijmout přístavní zařízení v těsné spolupráci s uvedenými osobami a s loděmi v přístavním zařízení. Tato opatření by mohla zahrnovat:

16.55 V bezpečnostním plánu přístavního zařízení by měly být podrobně uvedeny postupy a bezpečnostní opatření, které by přístavní zařízení mělo přijmout, jestliže přístavní zařízení bude na nižším stupni zabezpečení, než jaký se vztahuje na loď.

16.56 V bezpečnostním plánu přístavního zařízení by měly být podrobně určeny postupy a bezpečnostní opatření, které by přístavní zařízení mělo uplatňovat v případě styku:

16.57 V bezpečnostním plánu přístavního zařízení by měly být stanoveny postupy, které mají být uplatňovány v případě, kdy podle instrukcí smluvního státu vyžaduje bezpečnostní technik přístavního zařízení nebo loď prohlášení o bezpečnosti.

16.58 V bezpečnostním plánu přístavního zařízení by mělo být stanoveno, jak bude bezpečnostní technik přístavního zařízení ověřovat přetrvávání účinnosti bezpečnostního plánu přístavního zařízení a postupů, které se mají používat při přezkoumávání, aktualizaci nebo změně bezpečnostním plánu přístavního zařízení.

16.59 Bezpečnostní plán přístavního zařízení by měl být přezkoumán na základě rozhodnutí bezpečnostního technika přístavního zařízení nebo v těchto případech:

16.60 Bezpečnostní technik přístavního zařízení může doporučit vhodné změny schváleného plánu po jakémkoli přezkoumání plánu. Změny bezpečnostního plánu přístavního zařízení, které se týkají:

by měly být předloženy k posouzení a schválení smluvnímu státu, který schválil původní bezpečnostní plán přístavního zařízení. Toto schválení může být uděleno smluvním státem nebo jeho jménem a to buď s pozměněním, nebo bez pozměnění navrhovaných změn. Při schválení bezpečnostního plánu přístavního zařízení by smluvní stát měl stanovit, které procedurální nebo věcné změny mu musí být předloženy ke schválení.

16.62 Smluvní stát, na jehož území se přístavní zařízení nachází, může vydat příslušné prohlášení o dodržování předpisů přístavním zařízením, které uvádí:

16.63 Prohlášení o dodržování předpisů přístavním zařízením by mělo mít podobu uvedenou v dodatku k této části předpisu. Nebude-li použit jazyk španělský, francouzský nebo anglický, smluvní stát může případně připojit i překlad do jednoho z těchto jazyků.

18.1 Bezpečnostní technik přístavního zařízení by měl mít znalosti a podle potřeby projít školením v některých nebo ve všech těchto oblastech:

18.2 Personál přístavního zařízení, který má specifické bezpečnostní povinnosti, by měl mít znalosti a podle potřeby projít školením v některých nebo ve všech těchto oblastech:

18.3 Veškerý další personál přístavního zařízení by měl mít dostatečné znalosti a měl by být náležitě seznámen s příslušnými ustanoveními bezpečnostního plánu přístavního zařízení v některých nebo ve všech následujících oblastech:

18.4 Cílem technického výcviku a cvičení je zajistit profesionalitu personálu přístavního zařízení při plnění všech uložených bezpečnostních povinností na všech stupních zabezpečení a zjistit veškeré bezpečnostní nedostatky, které bude třeba řešit.

18.5 K zajištění účinného uplatňování ustanovení bezpečnostního plánu přístavního zařízení by technický výcvik měl být prováděn přinejmenším jednou za tři měsíce, pokud si zvláštní okolnosti nevyžádají něco jiného. Tento výcvik by měl testovat jednotlivé prvky plánu, například bezpečnostní ohrožení vyjmenované v odstavci 15.11.

18.6 Různé typy cvičení, která mohou zahrnovat účast bezpečnostních techniků přístavního zařízení spolu se zástupci orgánů smluvních států, bezpečnostních techniků společnosti a bezpečnostních důstojníků lodí, jsou-li k dispozici, by měly být prováděny alespoň jednou za kalendářní rok a doba mezi cvičeními by neměla být delší než 18 měsíců. Žádosti o účast bezpečnostních techniků společnosti a bezpečnostních důstojníků lodí na těchto společných cvičeních by měly být předkládány s ohledem na bezpečnostní a pracovní důsledky pro dotyčnou loď. Tato cvičení by měla ověřovat spojovací techniku, koordinaci, dostupnost zdrojů a reakci. Tato cvičení mohou být: