2004/658/SZBP2004/658/SZBP: Rozhodnutí Rady 2004/658/SZBP ze dne 13. září 2004 o finančních ustanoveních pro obecný rozpočet Evropské obranné agentury

Publikováno: Úř. věst. L 300, 30.5.2006, s. 52-79 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 13. září 2004 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 13. září 2004 Nabývá účinnosti: 13. září 2004
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 31. prosince 2005
Konsolidované znění předpisu s účinností od 21. listopadu 2005

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

ROZHODNUTÍ RADY 2004/658/SZBP

ze dne 13. září 2004

o finančních ustanoveních pro obecný rozpočet Evropské obranné agentury

(Úř. věst. L 300, 25.9.2004, p.52)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

ROZHODNUTÍ RADY 2005/821/SZBP ze dne 21. listopadu 2005,

  L 305

43

24.11.2005




▼B

ROZHODNUTÍ RADY 2004/658/SZBP

ze dne 13. září 2004

o finančních ustanoveních pro obecný rozpočet Evropské obranné agentury



RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na společnou akci Rady 2004/551/SZBP ze dne 12. července 2004 o zřízení Evropské obranné agentury (EDA) ( 1 ), a zejména na čl. 18 odst. 1 uvedené společné akce,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Společná akce 2004/551/SZBP stanoví, že finanční předpisy pro obecný rozpočet přijímá Rada jednomyslně. Řídící výbor tyto předpisy přezkoumá do jednoho roku od přijetí uvedené společné akce a případně je změní.

(2)

Při přezkoumávání těchto opatření by měl Řídící výbor dodržovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ( 2 ) a měl by rovněž vyřešit otázku smluv uzavíraných agenturou v těch oblastech, na které se směrnice 2004/18/ES nevztahuje a ve kterých může členský stát podle článku 296 Smlouvy o ES přijmout vnitrostátní opatření.

(3)

Společná akce 2004/551/SZBP dále stanoví, že Řídící výbor na návrh ředitele případně přijme prováděcí pravidla týkající se plnění a kontroly rozpočtu, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek, aniž jsou dotčena odpovídající pravidla Společenství. Řídící výbor zejména zajistí, aby se náležitě přihlédlo k požadavkům na bezpečnost nabídky a ochranu jak obranného utajení, tak práv k duševnímu vlastnictví.

(4)

Finanční ustanovení a pravidla uvedená v příloze se nevztahují na projekty a programy ad hoc uvedené v článcích 20 a 21 společné akce 2004/551/SZBP. Řídící výbor by měl usilovat o zavedení ustanovení a pravidel pro projekty a programy ad hoc.

(5)

Výchozí obecný rozpočet Evropské obranné agentury pro rok 2004 se zaměřuje na opatření pro zahájení činnosti a pro jeho řádné plnění by měla být neprodleně stanovena finanční ustanovení,

ROZHODLA TAKTO:



Článek 1

Finanční ustanovení pro plnění a kontrolu obecného rozpočtu Evropské obranné agentury jsou stanovena v příloze k tomuto rozhodnutí. ►M1  Řídící výbor tato finanční ustanovení přezkoumá nebo popřípadě změní do 31. prosince 2006. ◄

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.




PŘÍLOHA

FINANČNÍ USTANOVENÍ PRO OBECNÝ ROZPOČET EVROPSKÉ OBRANNÉ AGENTURY („AGENTURA“)



HLAVA I

ROČNÍ ROZPOČET

Článek 1

1.  Ředitel může provádět převody z jedné hlavy do druhé do celkové výše 10 % položek pro rozpočtový rok, z jedné kapitoly do druhé a z jednoho článku do druhého.

2.  Tři týdny před provedením převodů uvedených v odstavci 1 uvědomí ředitel o svém úmyslu Řídící výbor. V případě oprávněných důvodů uplatněných během tohoto období některým členským státem přijme Řídící výbor rozhodnutí.

3.  Ředitel může provádět převody v rámci článků a navrhovat Řídícímu výboru další převody.

Článek 2

1.  Položky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší.

2.  Položky závazků, které na konci rozpočtového roku dosud nebyly přiděleny, však mohou být přeneseny, pokud jde o:

a) částky odpovídající položkám závazků, u kterých byla většina přípravných etap závazkového řízení dokončena do 31. prosince. Tyto částky mohou být přiděleny do 31. března následujícího roku;

b) částky, které jsou nezbytné, poněvadž určitý program nebo projekt byl zaveden v průběhu posledního čtvrtletí rozpočtového roku a agentura nebyla schopna položky poskytnuté pro tento účel přidělit do 31. prosince.

3.  Položky plateb lze přenést pro částky nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými položkami závazků, pokud položky stanovené v příslušných rozpočtových položkách pro příští rozpočtový rok nedostačují požadavkům. Agentura použije přednostně položky schválené pro běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije položky přenesené.

4.  Rezervní položky a položky týkající se výdajů na zaměstnance nelze přenášet.

5.  Nepoužité účelově vázané příjmy a položky dostupné k 31. prosinci, které vyplývají z účelově vázaných příjmů uvedených v článku 15 společné akce 2004/551/SZBP, se přenášejí automaticky a mohou být použity pouze k zvláštnímu účelu, na který se váží. Dostupné položky, které odpovídají přeneseným účelově vázaným příjmům, musí být použity přednostně.

6.  Ředitel předloží Řídícímu výboru návrhy přenosů do 15. února. Řídící výbor rozhodne do 15. března.



HLAVA II

PLNĚNÍ OBECNÉHO ROZPOČTU



KAPITOLA 1

Účastníci finančních operací



Oddíl 1

Zásada oddělení funkcí

Článek 3

Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.



Oddíl 2

Schvalující osoba

Článek 4

1.  Ředitel vykonává povinnosti schvalující osoby jménem agentury.

2.  Agentura stanoví ve svých vnitřních správních předpisech zaměstnance na patřičné úrovni, které může ředitel při dodržení podmínek uvedených v jednacím řádu agentury pověřit pravomocemi schvalující osoby, rozsah svěřených pravomocí a možnost dalšího převodu těchto pravomocí pověřenými osobami.

3.  Pravomoci schvalující osoby mohou být přeneseny nebo dále přeneseny pouze na osoby uvedené v čl. 11 odst. 3 bodě 1 společné akce 2004/551/SZBP.

4.  Pověřené nebo dále pověřené schvalující osoby mohou jednat pouze v mezích stanovených v pověřovacím aktu. Příslušné pověřené nebo dále pověřené schvalující osobě může být při plnění úkolů nápomocen jeden nebo více zaměstnanců, jejichž úkolem je uskutečňovat některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a předkládání účtů pod odpovědností schvalující osoby.

Článek 5

1.  Schvalující osoba je odpovědná za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadami řádného finančního řízení a za zajišťování jejich legality a řádnosti.

2.  K plnění výdajů přijímá pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro plnění položek.

3.  Plnění příjmů zahrnuje sestavení odhadů pohledávek, zjištění nároků, které mají být uplatněny, a vydávání inkasních příkazů. V případě potřeby zahrnuje vzdání se zjištěných pohledávek.

4.  Pověřená schvalující osoba zavádí v souladu s minimálními standardy přijatými agenturou a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí organizační strukturu a postupy vnitřního řízení a kontrol, které jsou vhodné pro plnění jejích úkolů, včetně případného ověřování ex post. Provozní a finanční hlediska operace ověřují před jejím schválením jiní zaměstnanci než ten, který operaci zahájil. Ověřování ex ante a ex post a zahájení operace jsou samostatné činnosti.

5.  Každý zaměstnanec odpovědný za kontrolu řízení finančních operací musí mít nezbytné odborné znalosti. Musí dodržovat zvláštní kodex profesních norem přijatý agenturou.

6.  Každý zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací, který se domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost svého nadřízeného uplatnit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, které musí dodržovat, o tomto písemně uvědomí pověřenou schvalující osobu, a v případě její nečinnosti komisi uvedenou v čl. 13 odst. 4. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy agentury, uvědomí schvalující osoba orgány a subjekty určené platnými právními předpisy.

7.  Schvalující osoba podává Řídícímu výboru zprávu o výkonu svých povinností v podobě výroční zprávy o činnosti, ke které jsou přiloženy finanční informace a informace o řízení. Zpráva uvádí výsledky operací odkazem na stanovené cíle, rizika spojená s těmito operacemi, využití prostředků, které měla k dispozici, a fungování systému vnitřní kontroly. Interní auditor vezme na vědomí výroční zprávu o činnosti i ostatní zjištěné informace.



Oddíl 3

Oddělení činností zahájení operace a jejího ověření

Článek 6

1.  Zahájením operace se rozumějí všechny operace, které běžně uskutečňují zaměstnanci uvedení v čl. 5 odst. 4 a 5 a které slouží k přípravě úkonů k plnění rozpočtu příslušnou pověřenou nebo dále pověřenou schvalující osobou.

2.  Ověřením operace ex ante se rozumějí všechny kontroly ex ante, které provádí příslušná pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba za účelem ověření jejích operativních a finančních hledisek.

3.  Každá operace je alespoň jednou ověřena ex ante. Účelem tohoto ověření je přesvědčit se o:

a) řádnosti výdajů a příjmů a jejich souladu s platnými předpisy, zejména rozpočtem a souvisejícími předpisy, a s akty přijatými při provádění Smluv a platných předpisů, a případně se smluvními podmínkami;

b) uplatňování zásady řádného finančního řízení.

4.  Ověřování ex post, které se provádí na základě dokladů a případně i na místě, slouží ke kontrole, že operace financované z rozpočtu jsou řádně plněny, a zejména že jsou dodržována kritéria uvedená v odstavci 3. Tato ověřování mohou být prováděna na základě výběrového souboru s použitím analýzy rizik.

5.  Úředníci a ostatní zaměstnanci pověření ověřováním podle odstavců 2 a 4 musí být jiní než zaměstnanci, kteří vykonávají úkoly zahájení operace uvedené v odstavci 1, a nesmějí jim být podřízeni.



Oddíl 4

Postupy řízení a vnitřní kontroly

Článek 7

Systémy a postupy řízení a vnitřní kontroly mají umožnit

a) dosažení cílů politik, programů a akcí agentury v souladu se zásadou řádného finančního řízení;

b) dodržování právních předpisů EU a minimálních standardů kontroly vytvořených agenturou;

c) uchovávání majetku agentury a informací;

d) předcházení nesrovnalostem, chybám a podvodům a jejich odhalování;

e) identifikaci rizik řízení a předcházení jim;

f) vytváření spolehlivých finančních a řídicích informací;

g) uchování podkladů souvisejících s plněním rozpočtu a navazujících na ně a podkladů souvisejících s úkony k plnění rozpočtu;

h) uchování dokumentů, které se vztahují na požadované záruky předem pro agenturu, a zavedení časového plánu, který umožní přiměřené sledování uvedených záruk.



Oddíl 5

Účetní

Článek 8

Agentura jmenuje účetním některého ze zaměstnanců uvedených v čl. 11 odst. 3 bodě 1 společné akce 2004/551/SZBP. Účetního povinně jmenuje Řídící výbor na základě jeho zvláštní kvalifikace prokázané diplomy nebo rovnocennými odbornými zkušenosti.

Článek 9

1.  Účetní v agentuře odpovídá za:

a) řádné provádění plateb, inkaso příjmů a vybírání zjištěných pohledávek;

b) přípravu a předkládání účtů;

c) vedení účtů;

d) stanovení účetních pravidel a metod a účetní osnovy;

e) stanovení a potvrzení platnosti účetních systémů a případně potvrzení platnosti systémů stanovených schvalující osobou a určených k poskytnutí nebo odůvodnění účetních údajů;

f) správu pokladny.

2.  Účetní získává veškeré informace, které jsou nezbytné k sestavování účtů poskytujících pravdivý obraz o aktivech agentury a plnění rozpočtu, od schvalujících osob, které zaručují jejich spolehlivost.

3.  Pokud není v článku 11 stanoveno jinak, je účetní jako jediný oprávněn spravovat hotovost a jiná aktiva. Odpovídá za jejich úschovu.

Článek 10

Účetní může při plnění svých povinností pověřit některými úkoly podřízené zaměstnance uvedené v čl. 11 odst. 3 bodě 1 společné akce 2004/551/SZBP. V pověřovacím aktu jsou uvedeny úkoly, které byly pověřeným osobám svěřeny.



Oddíl 6

Správce zálohových účtů

Článek 11

Pro platby malých částek a inkasování jiných příjmů než příspěvků zúčastněných členských států mohou být zřizovány zálohové účty, na které poskytuje prostředky účetní agentury a za které odpovídají správci zálohových účtů jmenovaní účetním agentury.



KAPITOLA 2

Odpovědnost účastníků finančních operací



Oddíl 1

Obecná pravidla

Článek 12

1.  Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, mohou být pověřené nebo dále pověřené schvalující osoby kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaveny pověření nebo dalšího pověření orgánem, který je jmenoval.

2.  Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, může být účetní kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaven své funkce orgánem, který jej jmenoval.

3.  Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, mohou být správci zálohových účtů kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaveni své funkce orgánem, který je jmenoval.

4.  Touto kapitolou není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají zaměstnanci uvedení v tomto článku za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států.

5.  Každá schvalující osoba, účetní nebo správce zálohových účtů nese disciplinární a finanční odpovědnosti. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy agentury, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy.



Oddíl 2

Pravidla vztahující se na pověřené nebo dále pověřené schvalující osoby

Článek 13

1.  Schvalující osoba může být povinna nahradit zcela nebo částečně jakoukoli škodu, která agentuře vznikne v důsledku jejího závažného pochybení při výkonu nebo v souvislosti s výkonem její funkce, zejména pokud zjistí nároky na úhradu pohledávky, vydá inkasní příkazy, přidělí výdaj nebo podepíše platební příkaz v rozporu s těmito finančními ustanoveními. Totéž platí, pokud z důvodu závažného pochybení nevyhotoví doklad zjišťující částku pohledávky nebo pokud nevydá nebo bezdůvodně zdrží vydání inkasního příkazu nebo pokud nevydá nebo bezdůvodně zdrží vydání platebního příkazu, a tak způsobí soukromoprávní odpovědnost agentury vůči třetím osobám.

2.  Pokud se pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, které má učinit, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, uvědomí o tom písemně orgán, který ji pověřil. Pokud orgán, který ji pověřil, vydá písemně odůvodněný příkaz k přijetí výše uvedeného rozhodnutí, je pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba zproštěna odpovědnosti.

3.  V případě dalšího pověření, v rámci své působnosti, zůstává pověřená schvalující osoba odpovědná za účinnost zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly a za výběr dále pověřené schvalující osoby.

4.  Agentura zřídí specializovanou nezávislou komisi, která určí, zda došlo k finanční nesrovnalosti a jaké jsou její případné důsledky. Na základě stanoviska této komise rozhodne agentura o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě, pověřené schvalující osobě, pokud není zúčastněnou osobou, a internímu auditorovi zprávu s doporučeními.



Oddíl 3

Pravidla vztahující se na účetní a správce zálohových účtů

Článek 14

Účetní může být povinen nahradit zcela nebo částečně jakoukoli škodu, která agentuře vznikne v důsledku jeho závažného pochybení při výkonu nebo v souvislosti s výkonem jeho funkce. Odpovídá zejména za tato pochybení:

a) ztrátu nebo poškození hotových peněz, majetku a dokladů, které mu byly svěřeny;

b) neoprávněnou změnu na bankovních účtech nebo poštovních žirových účtech;

c) inkaso nebo platbu částek, které neodpovídají částkám na inkasních nebo platebních příkazech;

d) opomenutí vybrat splatné příjmy.

Článek 15

Správce zálohových účtů může být povinen nahradit zcela nebo částečně jakoukoli škodu, která agentuře vznikne v důsledku jeho závažného pochybení při výkonu nebo v souvislosti s výkonem jeho funkce. Odpovídá zejména za tato pochybení:

a) ztrátu nebo poškození hotových peněz, majetku a dokladů, které mu byly svěřeny;

b) nemožnost doložit platby, které provedl, řádnými podklady;

c) uskutečnění platby ve prospěch jiných osob než oprávněných příjemců;

d) opomenutí vybrat splatné příjmy.



KAPITOLA 3

Příjmové operace



Oddíl 1

Poskytování příjmů agentury

Článek 16

Odhad příjmů složených z různých příjmů a z příspěvků zúčastněných členských států se zapisuje do obecného rozpočtu v eurech. Příspěvky zúčastněných členských států pokrývají celkovou výši položek zapsaných do obecného rozpočtu po odečtení různých příjmů.



Oddíl 2

Odhad pohledávek

Článek 17

1.  Příslušná schvalující osoba učiní pro všechna opatření a situace, které mohou založit pohledávky agentury nebo její změnu, odhad pohledávek.

2.  Pro tyto částky vydává příslušná schvalující osoba inkasní příkaz.



Oddíl 3

Zjištění pohledávek

Článek 18

1.  Zjištění pohledávky je úkon, kterým pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba:

a) ověřuje, zda dluh existuje;

b) určuje nebo ověřuje skutečnost a výši dluhu;

c) ověřuje podmínky splatnosti dluhu.

2.  Příjmy agentury a veškeré pohledávky identifikované jako jisté, stanovené pevnou částkou a splatné musí být zjištěny inkasním příkazem předloženým účetnímu a následně oznámením o dluhu zaslaným dlužníku, přičemž obojí vypracuje příslušná schvalující osoba.

3.  Neoprávněně vyplacené částky budou vybrány zpět.



Oddíl 4

Schválení inkasa

Článek 19

1.  Schválení inkasa je úkon, při kterém vydá příslušná pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba vystavením inkasního příkazu pokyn účetnímu vybrat zjištěnou pohledávku.

2.  Agentura může formálně zjišťovat pohledávky vůči jiným subjektům než státům prostřednictvím rozhodnutí, jehož výkon se řídí pravidly občanského řízení platnými ve státě, na jehož území se provádí.



Oddíl 5

Inkaso a úroky z prodlení

Článek 20

1.  Účetní provádí inkasní příkazy k pohledávkám řádně zjištěným příslušnou pověřenou nebo dále pověřenou schvalující osobou. Zajistí s náležitou pečlivostí, aby agentura obdržela své příjmy a aby byla zachována práva agentury.

Účetní při vybírání pohledávek agentury za dlužníkem tyto pohledávky započítá vůči pohledávkám dlužníka vůči agentuře, pokud jsou jisté, splatné a stanovené pevnou částkou.

2.  Pokud se příslušná schvalující osoba hodlá vzdát inkasa zjištěné pohledávky, ujistí se, že toto vzdání se je řádné a v souladu se zásadou řádného finančního řízení a úměrnosti podle postupů a kritérií stanovených prováděcími pravidly. Rozhodnutí o vzdání se inkasa musí být odůvodněno.

Článek 21

1.  Každá pohledávka nezaplacená v den splatnosti je zatížena úroky z prodlení v souladu s odstavci 2 a 3.

2.  Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první kalendářní den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, zvýšená o:

a) sedm procentních bodů, pokud pohledávka pochází z veřejné zakázky na dodávky a služby;

b) tři a půl procentních bodů ve všech ostatních případech.

3.  Úroky se počítají od kalendářního dne následujícího po dni splatnosti uvedeného v oznámení o dluhu do kalendářního dne úhrady celého dluhu.

4.  Každá částečná platba kryje nejprve úroky z prodlení stanovené podle odstavců 2 a 3.

5.  Složí-li dlužník v případě pokuty finanční jistotu přijatou účetním namísto předběžné platby, použije se ode dne splatnosti úroková sazba uvedená v odstavci 2 zvýšená pouze o jeden a půl procentního bodu.



KAPITOLA 4

Výdajové operace

Článek 22

1.  Každý výdaj musí být přidělen, potvrzen, schválen a zaplacen.

2.  Závazku výdajů musí předcházet rozhodnutí o financování přijaté agenturou nebo subjekty, které agentura pověřila.



Oddíl 1

Závazek výdajů

Článek 23

1.  Rozpočtový závazek je operací, kterou se rezervují přidělené prostředky nutné k pokrytí následných úhrad sloužících ke splnění právního závazku. Právní závazek je úkon, kterým schvalující osoba zakládá nebo zjišťuje závazek, ze kterého vyplývá zatížení rozpočtu. Rozpočtové i právní závazky přijímá stejná schvalující osoba, s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v prováděcích pravidlech.

2.  Rozpočtový závazek je individuální, pokud je určen příjemce a částka výdajů. Rozpočtový závazek je souhrnný, pokud alespoň jeden z prvků potřebných k identifikaci individuálního závazku není určen. Rozpočtový závazek je předběžný, pokud je určen ke krytí běžných správních výdajů, u nichž buď částka, nebo koneční příjemci nejsou určeni.

3.  Rozpočtové závazky na akce, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, mohou být rozloženy do ročních splátek na několika rozpočtových let pouze, pokud to stanoví základní právní akt a pokud se jedná o správní výdaje. Na rozložení rozpočtového závazku do ročních splátek musí odkazovat právní závazek, s výjimkou výdajů na zaměstnance.

Článek 24

1.  U všech opatření, která mohou vést k výdajům k tíži rozpočtu, musí příslušná schvalující osoba před uzavřením právního závazku vůči třetí osobě přijmout rozpočtový závazek.

2.  Souhrnné rozpočtové závazky pokrývají celkové náklady odpovídajících individuálních právních závazků uzavřených do 31. prosince roku n + 1.

S výhradou čl. 23 odst. 3 musí být individuální právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, uzavřeny do 31. prosince roku n.

Na konci období uvedených v prvním a druhém pododstavci zruší příslušná schvalující osoba nevyužitý zůstatek těchto rozpočtových závazků.

Částka každého individuálního právního závazku, která vyplývá ze souhrnného závazku, bude před podpisem zaznamenána příslušnou schvalující osobou do rozpočtového účetnictví a zaúčtována do souhrnného závazku.

3.  Právní závazky uzavřené v souvislosti s akcemi, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, a odpovídající rozpočtové závazky mají, kromě výdajů na zaměstnance, lhůtu pro plnění stanovenou v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Části těchto závazků, které nejsou provedeny do šesti měsíců po uplynutí této lhůty, a související položky se ruší.

Pokud právní závazek nevedl poté do tří let k platbě, příslušná schvalující osoba jej zruší.

Článek 25

1.  Při přijímání rozpočtového závazku se příslušná schvalující osoba ujistí, že:

a) výdaj byl přiřazen do správného bodu rozpočtu;

b) položky jsou k dispozici;

c) výdaj je v souladu s ustanoveními Smluv, rozpočtu, tohoto rozhodnutí a platných právních předpisů;

d) je dodržena zásada řádného finančního řízení.

2.  Při zaznamenání právního závazku se schvalující osoba ujistí, že:

a) závazek je kryt odpovídajícím rozpočtovým závazkem;

b) výdaj je řádný a v souladu s ustanoveními Smluv, rozpočtu, tohoto rozhodnutí a platných právních předpisů;

c) je dodržena zásada řádného finančního řízení.



Oddíl 2

Potvrzení výdajů

Článek 26

Potvrzení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba:

a) ověřuje existenci věřitelova nároku;

b) stanoví nebo ověřuje existenci a výši pohledávky;

c) ověřuje podmínky splatnosti pohledávky.



Oddíl 3

Schválení výdajů

Článek 27

Schválení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba, po ověření, že jsou položky k dispozici, vydá vystavením platebního příkazu pokyn účetnímu, aby potvrzený výdaj zaplatil.



Oddíl 4

Platba výdajů

Článek 28

1.  Platba musí být založena na důkazu, že odpovídající akce je v souladu se základním právním aktem nebo smlouvou a zahrnuje jednu nebo více z těchto operací:

a) platbu celkové dlužné částky;

b) platbu dlužné částky některým z těchto způsobů:

i) předběžným financováním, případně rozloženým do několika plateb,

ii) jednou nebo několika průběžnými platbami,

iii) platbou zůstatku dlužné částky.

2.  Různé platby uvedené v odstavci 1 budou zaúčtovány podle typu k okamžiku, ke kterému byly uskutečněny.

Článek 29

1.  Platbu výdajů provádí účetní v mezích dostupných prostředků.

2.  Jiné platby než platby ze zálohového účtu podle článku 11 vyžadují společný podpis účetního nebo pověřeného účetního a schvalující osoby nebo pověřené schvalující osoby.



Oddíl 5

Lhůty pro výdajové operace

Článek 30

1.  Platba dlužných částek se uskutečňuje ve lhůtě nejdéle 45 kalendářních dní ode dne zapsání přípustné žádosti o platbu útvarem zmocněným příslušnou schvalující osobou; dnem platby se rozumí den, ke kterému byla platba připsána k tíži agentury.

Žádost o platbu není přípustná, pokud nejsou splněny všechny zásadní požadavky.

2.  Lhůta uvedená v odstavci 1 činí 30 kalendářních dní pro platby, které se týkají zakázek na služby a dodávky, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak.

3.  V případě smluv nebo dohod, u kterých platba závisí na schválení zprávy, začínají lhůty pro účely platby uvedené v odstavcích 1 a 2 běžet až od okamžiku schválení uvedené zprávy buď výslovně, kdy je o nich příjemce informován, nebo mlčky, protože uplynula lhůta ke schválení stanovená smlouvou, aniž byla přerušena formálním dokumentem zaslaným příjemci.

Lhůta pro schválení nesmí překročit:

a) 20 kalendářních dní u jednoduchých smluv týkajících se dodávek zboží a služeb;

b) 45 kalendářních dní pro ostatní smlouvy a dohody o grantech;

c) 60 kalendářních dní u smluv, které zahrnují technické služby, jejichž vyhodnocení je zvláště složité.

4.  Příslušná schvalující osoba může přerušit lhůtu pro platbu, pokud kdykoli v průběhu období uvedeného v odstavci 1 sdělí věřitelům, že žádosti o platbu nelze vyhovět, buď protože částka není splatná, nebo protože nebyly předloženy odpovídající podklady. Pokud příslušná schvalující osoba obdrží informaci, která zpochybňuje způsobilost výdajů uvedených v žádosti o platbu, může přerušit lhůtu pro platbu za účelem dalších ověření, včetně kontroly na místě, aby se před provedením platby ujistila, že výdaje jsou skutečně způsobilé. Schvalující osoba informuje co nejdříve uvedeného příjemce.

Přerušená lhůta pro platbu běží dále ode dne, ke kterému byla řádně vyhotovená žádost o platbu poprvé zaznamenána.

5.  Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 může věřitel do dvou měsíců po přijetí zpožděné platby požadovat úroky podle těchto ustanovení:

a) úrokové sazby jsou sazby uvedené v čl. 21 odst. 2 prvním pododstavci;

b) úroky se platí za dobu uplynulou od kalendářního dne, který následuje po uplynutí lhůty pro platbu, až do dne zaplacení.

První pododstavec se nevztahuje na členské státy.



KAPITOLA 5

Informační systémy

Článek 31

V případě řízení příjmových a výdajových operací počítačovými systémy mohou být dokumenty podepisovány digitálně nebo elektronicky.



KAPITOLA 6

Interní auditor

Článek 32

Agentura zřídí funkci interního auditora, která musí být vykonávána v souladu se souvisejícími mezinárodními normami. Interní auditor jmenovaný agenturou odpovídá agentuře za ověřování řádného fungování systémů a postupů při plnění rozpočtu. Interní auditor nesmí být ani schvalující osobou, ani účetním.

Článek 33

1.  Interní auditor poskytuje agentuře rady v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě řídících a kontrolních systémů a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

Interní auditor je zejména pověřen:

a) posuzováním vhodnosti a účinnosti vnitřních systémů řízení a výkonu útvarů při provádění politik, programů a akcí s ohledem na rizika s nimi spojená;

b) posuzováním vhodnosti a kvality systémů vnitřní kontroly a auditu použitelné na každou operaci plnění rozpočtu.

2.  Interní auditor vykonává své povinnosti ve všech činnostech a útvarech agentury. Má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu svých povinností, v případě potřeby i na místě, v členských státech a třetích zemích.

3.  Interní auditor podává agentuře zprávy o svých zjištěních a doporučeních. Agentura zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů. Interní auditor dále agentuře předkládá výroční zprávu o interním auditu, ve které je uveden počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

4.  Ředitel předává každoročně Řídícímu výboru zprávu uvádějící počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

Článek 34

Agentura stanoví zvláštní pravidla pro interního auditora tak, aby byla zajištěna jeho plná nezávislost při výkonu jeho povinností a jasně vymezena jeho odpovědnost.



HLAVA III

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK



KAPITOLA 1

Obecná ustanovení



Oddíl 1

Oblast působnosti a zásady zadávání

Článek 35

1.  Veřejné zakázky jsou zakázky zadávané agenturou, která jedná jako zadavatel, na základě písemně uzavřených smluv, za úplatu, za účelem získání dodávky movitého nebo nemovitého majetku, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb za cenu zaplacenou zcela nebo zčásti z obecného rozpočtu.

Předmětem veřejných zakázek mohou být:

a) koupě nebo pronájem budovy;

b) dodávky;

c) stavební práce;

d) služby.

Článek 36

1.  Všechny veřejné zakázky financované zcela nebo zčásti z obecného rozpočtu musí být v souladu se zásadami průhlednosti, úměrnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

2.  Všechny zakázky se zadávají formou co nejširší veřejné soutěže, s výjimkou případů, kdy se použije vyjednávací řízení uvedené v čl. 38 odst. 1 písm. d).



Oddíl 2

Zveřejňování

Článek 37

1.  Všechny zakázky, které překračují limity stanovené ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce, se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Vyhlášení zakázky se zveřejňuje předem kromě případů zakázek s nízkou hodnotou uvedených v článku 66.

Od zveřejnění některých informací po udělení zakázky může být upuštěno, pokud by to bylo překážkou uplatnění zákona, v rozporu s veřejným zájmem nebo by to poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých podniků nebo by to mohlo narušit korektní hospodářskou soutěž mezi nimi.

2.  Zakázky, jejichž hodnota je nižší než limity uvedené v článku 66, jsou vyhlašovány vhodným způsobem.



Oddíl 3

Zadávací řízení

Článek 38

Zadávací řízení má některou z těchto forem:

a) otevřené řízení;

b) omezené řízení;

c) veřejná soutěž na určitý výkon;

d) vyjednávací řízení.

Článek 39

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce stanoví limity, které určí:

a) způsoby zveřejnění uvedené v článku 37;

b) výběr jednoho z postupů uvedených v článku 38;

c) odpovídající lhůty.



Oddíl 4

Výzva k podávání nabídek

Článek 40

Předmět zakázky musí být úplně, jasně a přesně popsán v zadávací dokumentaci.

Článek 41

Nabídkového řízení se může za stejných podmínek účastnit každá fyzická nebo právnická osoba, která spadá do oblasti působnosti Smluv, a každá fyzická nebo právnická osoba ze třetí země, která uzavřela se Společenstvím zvláštní dohodu v oblasti veřejných zakázek, za podmínek stanovených v uvedené dohodě.

Článek 42

V případech, ve kterých se použije Mnohostranná dohoda o zadávání veřejných zakázek uzavřená v rámci Světové obchodní organizace, se mohou veřejných zakázek účastnit také státní příslušníci států, které tuto dohodu ratifikovaly, za podmínek stanovených v uvedené dohodě.

Článek 43

1.  Z účasti na zadávacím řízení jsou vyloučeni zájemci a uchazeči,

a) na které byl prohlášen konkurs, jsou v likvidaci, jejich podnikání podléhá soudní správě, jsou ve vyrovnacím řízení, zastavili podnikatelskou činnost, jsou předmětem řízení o těchto záležitostech nebo se nacházejí na základě vnitrostátních právních a správních předpisů v podobné situaci;

b) kteří byli pravomocně odsouzeni pro trestný čin související s jejich podnikáním;

c) kteří se dopustili vážného profesního pochybení, které bylo zadavatelem prokazatelně zjištěno;

d) kteří nesplnili své povinnosti týkající se placení příspěvků na sociální zabezpečení nebo placení daní a poplatků podle právních předpisů státu, v němž jsou usazeni, nebo podle právních předpisů státu zadavatele nebo státu, ve kterém se má uskutečnit zakázka;

e) kteří byli pravomocně odsouzeni za podvod, podplácení, zločinné spolčení nebo za jinou nezákonnou činnost poškozující finanční zájmy Společenství nebo agentury;

f) u kterých bylo v souvislosti s jiným řízením při zadávání zakázek nebo řízením o poskytování grantů financovaných z rozpočtu Evropské unie nebo z obecného rozpočtu agentury zjištěno závažné porušení smlouvy nedodržením jejich smluvních závazků.

2.  Zájemci nebo uchazeči musí osvědčit, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v odstavci 1.

Článek 44

Zakázky nelze udělit zájemcům a uchazečům, kteří při zadávání zakázky:

a) jsou ve střetu zájmů;

b) předložili nesprávné prohlášení při poskytování informací požadovaných zadavatelem jako podmínka pro účast na veřejné zakázce nebo tyto informace nepředložili.

Článek 45

Agentura zřídí ústřední databázi s podrobnými údaji o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v článcích 43 a 44. Jediným účelem této databáze je, v souladu s právními předpisy Společenství o zacházení s osobními údaji, zajistit správné uplatňování článků 43 a 44.

Článek 46

Zájemcům a uchazečům, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v článcích 43 a 44, může zadavatel poté, co jim dá možnost se vyjádřit, uložit správní nebo finanční sankce.

Sankce mohou zahrnovat:

a) vyloučení dotyčného zájemce nebo uchazeče ze zakázek a grantů financovaných z obecného rozpočtu agentury na dobu nejvýše pěti let;

b) zaplacení pokuty nepřevyšující hodnotu dotyčné zakázky dodavatelem v případě uvedeném v čl. 43 odst. 1 písm. f) a zájemcem nebo uchazečem v případech uvedených v článku 44, pokud jsou tyto případy zvlášť závažné.

Uložené sankce jsou úměrné významu zakázky a závažnosti pochybení.

Článek 47

1.  Kritéria výběru pro hodnocení schopnosti zájemců nebo uchazečů a kritéria pro udělení zakázky umožňující zhodnotit obsah nabídek jsou stanovena předem a upřesněna v zadávací dokumentaci.

2.  Zakázka může být zadána automatickým výběrem nabídky nebo přijetím nabídky, která je ekonomicky nejvýhodnější.

Článek 48

1.  Postupy pro předkládání nabídek musí zajistit skutečnou soutěž a utajení obsahu nabídek až do jejich souběžného otevření.

2.  Zadavatel může od uchazečů požadovat za podmínek uvedených v prováděcích pravidlech, aby složili předem jistotu jako záruku, že podaná nabídka nebude stažena.

3.  S výjimkou zakázek nízké hodnoty podle čl. 66 odst. 3 je pro otevírání přihlášek nebo nabídek jmenována otevírací komise. Každá nabídka nebo přihláška, u které komise prohlásí, že nesplňuje požadavky, je odmítnuta.

4.  Všechny přihlášky a nabídky, u kterých otevírací komise prohlásí, že splňují stanovené požadavky, jsou na základě kritérií výběru a kritérií pro udělení zakázky, která jsou předem stanovena v zadávací dokumentaci, vyhodnoceny výborem jmenovaným za tímto účelem, který navrhne, komu bude zakázka přidělena.

Článek 49

V průběhu zadávacího řízení je veškerý styk zadavatele se zájemci nebo uchazeči přípustný pouze za podmínek, které zajišťují průhlednost a rovné zacházení. Tento styk nesmí vést ani ke změně podmínek zakázky, ani podmínek původní nabídky.

Článek 50

1.  Schvalující osoba rozhodne v souladu s kritérii výběru a kritérii pro udělení zakázky předem stanovenými v zadávací dokumentaci a v souladu s pravidly o zadávání zakázek, komu bude zakázka přidělena.

2.  Zadavatel sdělí každému zájemci nebo uchazeči, jehož přihláška nebo nabídka byla odmítnuta, důvody odmítnutí a každému uchazeči, který učinil nabídku, jež je v souladu s požadavky, a který o to písemně požádá, vlastnosti a poměrné výhody přijaté nabídky i jméno uchazeče, kterému byla zakázka přidělena. Od zveřejnění některých informací však může být upuštěno, pokud by to bylo překážkou uplatnění zákona, v rozporu s veřejným zájmem nebo by to poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých podniků nebo by to mohlo narušit korektní hospodářskou soutěž mezi nimi.

Článek 51

Zadavatel může až do podpisu smlouvy upustit od zakázky nebo zrušit zadávací řízení, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na jakékoli odškodnění. Takové rozhodnutí musí být odůvodněné a musí být zájemcům nebo uchazečům dáno na vědomí.



Oddíl 5

Jistoty a kontrola

Článek 52

Zadavatel může, a v některých případech uvedených v prováděcích pravidlech musí, od smluvní strany předem požadovat složení jistoty, aby:

a) zajistil řádné splnění zakázky;

b) omezil finanční rizika spojená s platbami předběžného financování.

Článek 53

1.  Pokud je zadávací řízení nebo splnění zakázky zatíženo podstatnými chybami nebo nesrovnalostmi či podvodem, pozastaví agentura provádění dotčené zakázky.

2.  Jestliže jsou chyby, nesrovnalosti či podvod přičitatelné dodavateli, může agentura kromě toho odmítnout uskutečnit platby nebo může vybrat zpět již zaplacené částky v poměru k závažnosti chyb, nesrovnalostí nebo podvodu.



KAPITOLA 2

Způsoby provádění

Článek 54

1.  Rámcová smlouva je smlouva uzavřená mezi agenturou jednající jako zadavatel a hospodářským subjektem za účelem stanovení podstatných podmínek, které upravují řadu zvláštních smluv, jež mají být uzavřeny během určitého období, zejména pokud jde o trvání, předmět, ceny a podmínky plnění zakázky, a případně plánovaná množství.

Zadavatel může také uzavřít vícenásobné rámcové smlouvy, které jsou samostatnými smlouvami, ale které byly uzavřeny ve stejném znění s více dodavateli nebo poskytovateli služeb. Ve specifikacích uvedených v článku 69 je uveden nejvyšší počet hospodářských subjektů, se kterými zadavatel uzavře smlouvy.

Doba trvání rámcových smluv nesmí překročit čtyři roky, s výjimkou řádně odůvodněných případů, zejména pokud jde o předmět rámcové smlouvy.

Agentura nesmí zneužívat rámcové smlouvy nebo je používat způsobem, jehož cílem nebo účelem je zabránit hospodářské soutěži, omezit ji nebo narušit.

2.  Zvláštní smlouvy založené na rámcových smlouvách se zadávají v souladu s podmínkami stanovenými v rámcové smlouvě.

3.  Pouze zvláštním smlouvám uzavřeným na základě rámcových smluv předchází rozpočtový závazek.



Oddíl 1

Zveřejňování

Článek 55

1.  V případě zakázek, na které se vztahují směrnice o veřejných zakázkách, zahrnuje zveřejnění předběžnou informaci, vyhlášení veřejné zakázky a vyhlášení zadání zakázky.

2.  Předběžná informace je oznámení, kterým agentura dává orientačně na vědomí celkovou odhadovanou hodnotu zakázek podle kategorií služeb nebo skupin výrobků a podstatné znaky zakázek na stavební práce, které má v úmyslu zadat v rozpočtovém roce, pokud se celková odhadovaná hodnota rovná limitům uvedeným v článku 67 nebo je přesahuje.

Předběžná informace se zasílá Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství co nejdříve, nejpozději však 31. března každého rozpočtového roku, pokud jde o zakázky na dodávky a služby, a co nejdříve po rozhodnutí o schválení programu, pokud jde o zakázky na stavební práce.

3.  Vyhlášením zakázky agentura oznamuje svůj úmysl zahájit zadávací řízení. Vyhlášení zakázky je povinné pro zakázky, jejichž odhadovaná hodnota se rovná limitům stanoveným v čl. 68 písm. a) a c) nebo je přesahuje.

V otevřeném řízení uvádí vyhlášení zakázky datum, dobu a místo zasedání otevírací komise, které je přístupné uchazečům.

Hodlá-li agentura uspořádat soutěž, sdělí svůj úmysl prostřednictvím oznámení.

4.  Vyhlášení zadání zakázky sděluje výsledky zadávacího řízení. Vyhlášení zadání je povinné pro zakázky, jejichž hodnota se rovná limitům stanoveným v článku 68 nebo je přesahuje. Není povinné pro zvláštní smlouvy, které jsou uzavírány na základě rámcové smlouvy.

Vyhlášení zadání zakázky se zasílá Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství do 48 kalendářních dní ode dne podpisu smlouvy.

5.  Vyhlášení se vypracují v souladu se vzory přiloženými ke směrnici 2001/78/ES ( 3 ).

Článek 56

1.  Zakázky, jejichž hodnota je nižší než limity uvedené v článcích 67 a 68, a zakázky na služby uvedené v příloze IB směrnice Rady 92/50/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na služby ( 4 ) jsou vyhlašovány vhodným způsobem, který zajišťuje otevřenost zakázek pro soutěž a objektivitu zadávacího řízení. Toto vyhlášení obsahuje:

a) pokud nebylo zveřejněno vyhlášení zakázky uvedené v článku 55, výzvu k projevení zájmu o zakázky s podobným předmětem v hodnotě, která se rovná částce uvedené v čl. 65 odst. 1 nebo ji přesahuje;

b) každoroční zveřejnění seznamu dodavatelů s uvedením předmětu a hodnoty zadané zakázky.

2.  Seznam dodavatelů, kterým byly zadány zakázky na stavební práce, se každoročně zveřejňuje s uvedením předmětu a hodnoty zadané zakázky. Tento seznam se předá Řídícímu výboru.

3.  Informace o zakázkách v hodnotě, která se rovná částce uvedenou v čl. 65 odst. 1 nebo ji přesahuje, se předávají Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství. Roční seznamy dodavatelů se zasílají do 31. března po uzavření rozpočtového roku.

Předchozí vyhlášení a roční zveřejnění seznamu dodavatelů pro ostatní zakázky se uskutečňuje přes internetové stránky agentury; následné zveřejnění se uskutečňuje do 31. března následujícího rozpočtového roku. Mohou být také zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 57

1.  Úřad pro úřední tisky Evropských společenství zveřejňuje vyhlášení uvedená v článcích 55 a 56 v Úředním věstníku Evropských společenství nejpozději 12 kalendářních dní po zaslání.

Tato lhůta se zkracuje na pět kalendářních dní v případě zrychlených řízení uvedených v článku 81, a pokud jsou vyhlášení vypracována a zaslána elektronicky.

2.  Agentura musí být schopna prokázat den odeslání.

Článek 58

1.  Kromě vyhlášení stanoveného v článcích 55, 56 a 57 mohou být zakázky vyhlášeny jiným způsobem, zejména elektronicky. Takové vyhlášení odkazuje na vyhlášení zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie stanovené v článku 57, pokud bylo takto zveřejněno, a nesmí předcházet zveřejnění uvedeného vyhlášení, které jediné je závazné.

2.  Takové vyhlášení nesmí diskriminovat zájemce nebo uchazeče ani obsahovat jiné údaje, než jaké obsahuje výše uvedené vyhlášení zakázky, pokud bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.



Oddíl 2

Zadávací řízení

Článek 59

1.  Zakázka se zadává buď prostřednictvím výzvy k podávání nabídek, a to otevřeným řízením, omezeným řízením nebo vyjednávacím řízením po zveřejnění vyhlášení zakázky v Úředním věstníku Evropské unie, nebo vyjednávacím řízením bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky, případně po soutěži.

2.  Řízení je otevřené, pokud mohou nabídku podat všechny zúčastněné hospodářské subjekty. Řízení je omezené, pokud všechny hospodářské subjekty mohou požádat o účast, avšak podat nabídku mohou pouze zájemci, kteří splňují kritéria výběru uvedená v článku 74 a kteří jsou zároveň agenturou písemně vyzváni.

Výběrová fáze se může opakovat pro každou jednotlivou zakázku, nebo v řízení podle článku 65 k vypracování seznamu možných zájemců.

3.  Ve vyjednávacím řízení osloví agentura vybrané uchazeče, kteří splňují kritéria výběru stanovená v článku 74, a vyjednává s jedním nebo s několika z nich podmínky zakázky.

Při vyjednávacích řízeních po vyhlášení zakázky podle článku 64 agentura zároveň písemně vyzve vybrané zájemce k vyjednávání.

4.  Veřejné soutěže na určitý výkon jsou řízení, která zadavateli umožňují získat, zejména v oblasti architektury a stavebního inženýrství nebo zpracování dat, na základě soutěže s udílením nebo bez udílení cen, plán nebo projekt navržený výběrovou komisí.

Článek 60

1.  V omezeném řízení, včetně řízení uvedeného v článku 65, nesmí být počet zájemců vyzvaných k podání nabídky nižší než pět, za předpokladu, že existuje dostatečný počet zájemců, kteří splňují kritéria výběru.

Podle předmětu zakázky a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výběru může také zadavatel stanovit nejvyšší počet 20 zájemců. V tomto případě jsou nejvyšší počet zájemců a kritéria uvedena ve vyhlášení zakázky nebo ve výzvě k projevení zájmu podle článků 55 a 56.

V každém případě musí být počet zájemců vyzvaných k podání nabídky dostatečný k zajištění skutečné soutěže.

2.  Při vyjednávacích řízeních nesmí být počet zájemců vyzvaných k vyjednávání nižší než tři, za předpokladu, že existuje dostatečný počet zájemců, kteří splňují kritéria výběru.

V každém případě musí být počet zájemců vyzvaných k podání nabídky dostatečný k zajištění skutečné soutěže.

Druhý pododstavec se nepoužije na zakázky nízké hodnoty podle čl. 66 odst. 3.

Článek 61

Ve vyjednávacím řízení vyjednává agentura s uchazeči o nabídkách, které předložili, s cílem přizpůsobit je požadavkům stanoveným ve vyhlášení zakázky uvedeném v článku 55 nebo ve specifikacích a v případných dodatečných dokumentech a za účelem výběru co nejvýhodnější nabídky. Během vyjednávání zajistí agentura rovné zacházení se všemi uchazeči.

Článek 62

1.  Pravidla pro organizování veřejné soutěže na určitý výkon budou sdělena všem, kteří mají zájem o účast. V každém případě musí být počet zájemců vyzvaných k účasti dostatečný k zajištění skutečné soutěže.

2.  Výběrová komise je jmenována příslušnou schvalující osobou. Skládá se výhradně z fyzických osob, které jsou nezávislé na účastnících soutěže. Pokud se pro účast v soutěži požaduje odborná kvalifikace, musí mít alespoň třetina členů výběrové komise stejnou nebo rovnocennou kvalifikaci.

Stanoviska výběrové komise jsou nezávislá. Stanoviska se přijímají na základě projektů, které jí předložili anonymně zájemci, a vycházejí výhradně z kritérií uvedených ve vyhlášení soutěže.

3.  Návrhy výběrové komise, které jsou založeny na podstatě každého projektu, a její připomínky se zaznamenají ve zprávě podepsané jejími členy. Anonymita zájemců je zaručena až do vydání stanoviska výběrové komise.

4.  Zadavatel poté přijme rozhodnutí s uvedením jména a adresy vybraného zájemce a důvodů výběru s odkazem na kritéria, která byla předem oznámena ve vyhlášení soutěže, zejména pokud se odchyluje od návrhů uvedených ve stanovisku výběrové komise.

Článek 63

1.  Agentura může použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky v těchto případech:

a) pokud v otevřeném nebo omezeném řízení po uzavření zahajovacího řízení nebyla předložena žádná nabídka nebo žádná vhodná nabídka, jestliže původní podmínky zakázky stanovené v zadávací dokumentaci uvedené v článku 69 nejsou podstatně změněny;

b) pokud z technických nebo uměleckých důvodů nebo z důvodů ochrany výlučných práv může být zakázka zadána pouze určitému hospodářskému subjektu;

c) pokud z nezbytně naléhavých důvodů způsobených nepředvídatelnými událostmi, za které agentura neodpovídá a které by mohly ohrozit zájmy agentury, není možné dodržet lhůty platné pro ostatní řízení a uvedené v článcích 79, 80 a 81;

d) pokud zakázka na služby následuje po soutěži na určitý výkon a musí být podle platných předpisů zadána úspěšnému zájemci nebo jednomu z úspěšných zájemců; v posledním uvedeném případě jsou všichni úspěšní zájemci vyzváni k účasti na jednání;

e) pro dodatečné služby a stavební práce, které nejsou zahrnuty v původně uvažovaném projektu ani v první uzavřené smlouvě, ale které se následkem nepředvídatelných okolností nezávislých na zadavateli staly nezbytnými pro provedení služeb nebo prací za podmínek stanovených v odstavci 2;

f) pro dodatečné zakázky, které spočívají v opakování podobných služeb nebo stavebních prací svěřených agenturou dodavateli dřívější zakázky, za předpokladu, že jejich předmět odpovídá základnímu projektu a že první zakázka byla zadána v otevřeném nebo omezeném řízení;

g) pro zakázky na dodávky:

i) v případě dodatečných dodávek určených buď k částečnému obnovení dodávek zboží nebo zařízení pro běžné použití, nebo k rozšíření dodávek stávajícího zboží nebo zařízení, pokud by změna dodavatele nutila zadavatele přijmout zařízení s jinými technickými vlastnostmi, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické potíže při používání a údržbě; doba platnosti těchto smluv nesmí přesáhnout tři roky,

ii) pokud jsou výrobky vyrobeny pouze pro účely výzkumu, experimentů, studií nebo vývoje, s výjimkou testů obchodní realizace a výroby velkého rozsahu s cílem pokrytí nákladů na výzkum a vývoj;

h) pro zakázky týkající se nemovitostí po předchozím průzkumu místního trhu;

i) pro zakázky s hodnotou pod limitem stanoveným v čl. 66 odst. 2.

2.  Pro dodatečné služby a stavební práce uvedené v odst. 1 písm. e) může zadavatel použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky za podmínky, že zakázka bude zadána hospodářskému subjektu, který provede zakázku:

a) pokud tyto dodatečné zakázky nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od hlavní zakázky bez závažných obtíží pro zadavatele; nebo

b) pokud tyto služby nebo stavební práce, ačkoli je lze oddělit od provedení původní zakázky, jsou bezpodmínečně nezbytné pro její dokončení.

Souhrnná hodnota dodatečných zakázek nesmí přesáhnout 50 % částky původní zakázky.

3.  V případech uvedených v odst. 1 písm. f) musí být možnost použít vyjednávací řízení uvedena již od okamžiku výzvy k soutěži pro první zakázku a při výpočtu limitů uvedených v článku 68 se vezmou v úvahu celkové odhadované náklady dodatečných zakázek. Toto řízení lze použít pouze po dobu tří let od uzavření původní zakázky.

Článek 64

1.  Agentura může použít vyjednávací řízení po předchozím zveřejnění vyhlášení zakázky v těchto případech:

a) pokud do skončení otevřeného nebo omezeného řízení byly předloženy neregulérní nebo nepřijatelné nabídky, zejména z hlediska kritérií výběru nebo kritérií pro udělení zakázky, jestliže původní podmínky zakázky stanovené v zadávací dokumentaci uvedené v článku 69 nejsou podstatně změněny;

b) u zakázek na služby a stavební práce ve výjimečných případech, pokud povaha služeb a stavebních prací nebo rizika s nimi spojená nepřipouštějí předchozí celkové stanovení ceny uchazečem;

c) pokud je, zejména v oblasti finančních služeb a služeb duševně pracujících, povaha služby, která má být zadána, taková, že zakázku nelze specifikovat s dostatečnou přesností, jež by umožnila zadání zakázky výběrem nejlepší nabídky v souladu s pravidly, která upravují otevřené nebo omezené řízení;

d) u zakázek na stavební práce, pokud jsou práce prováděny výlučně pro účely výzkumu, testování nebo vývoje, a nikoli s cílem dosažení zisku nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj;

e) u zakázek na služby uvedené v příloze IB směrnice 92/50/EHS s výhradou čl. 63 odst. 1 písm. i).

2.  V případech uvedených v odst. 1 písm. a) nemusí agentura zveřejnit vyhlášení zakázky, pokud do vyjednávacího řízení zahrne všechny uchazeče, kteří splňují kritéria výběru a kteří v předchozím řízení předložili nabídky v souladu s formálními požadavky zadávání zakázek.

Článek 65

1.  Výzva k projevení zájmu je prostředkem předběžného výběru zájemců, kteří budou v rámci budoucích omezených nabídkových řízení na zakázky v hodnotě nejméně 50 000 EUR vyzváni k podání nabídek, s výhradou článku 63 nebo 64.

2.  Seznam vypracovaný po výzvě k projevení zájmu platí nejdéle tři roky ode dne zaslání vyhlášení uvedeného v čl. 56 odst. 1 písm. a) Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství. Každá zúčastněná osoba může kdykoli během doby platnosti seznamu podat svou přihlášku, s výjimkou posledních tří měsíců tohoto období.

3.  Má-li být zadána zvláštní zakázka, vyzve zadavatel k podání nabídky buď všechny zájemce zapsané v seznamu, nebo pouze některé z nich, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výběru specifických pro danou zakázku.

Článek 66

1.  Zakázky v hodnotě nižší než 50 000 EUR mohou být zadány v omezeném řízení, pokud je osloveno alespoň pět zájemců, bez výzvy k projevení zájmu, s výhradou článku 63 nebo 64.

2.  Zakázky v hodnotě nižší než 13 800 EUR mohou být zadány ve vyjednávacím řízení s alespoň třemi zájemci.

3.  Zakázky v hodnotě nižší než 1 050 EUR mohou být zadány na základě jediné nabídky v rámci vyjednávacího řízení.

4.  V rámci zálohových účtů a u výdajů agentury na informování veřejnosti mohou být provedeny platby částky do výše 200 EUR jednoduchou úhradou faktury, aniž by předtím byla přijata nabídka.

Článek 67

Limity pro zveřejnění předběžné informace činí:

a) 750 000 EUR u zakázek na dodávky a služby uvedené v příloze IA směrnice 92/50/EHS;

b) 5 923 624 EUR u zakázek na stavební práce.

Článek 68

Limity uvedené v článku 39 činí:

a) 154 014 EUR u zakázek na dodávky a služby uvedené v příloze IA směrnice 92/50/EHS, s výjimkou zakázek na výzkum a vývoj uvedených v kategorii 8 uvedené přílohy;

b) 200 000 EUR u zakázek na služby uvedené v příloze IB směrnice 92/50/EHS a u zakázek na služby ve výzkumu a vývoji uvedené v kategorii 8 přílohy IA uvedené směrnice;

c) 5 923 624 EUR u zakázek na stavební práce.

Článek 69

1.  Zadávací dokumentace obsahuje alespoň:

a) výzvu k podávání nabídek nebo k vyjednávání;

b) připojené specifikace, ke kterým jsou přiloženy obecné podmínky veřejných zakázek;

c) vzorovou smlouvu.

Zadávací dokumentace odkazuje na zveřejnění podle článků 55 až 58.

2.  Výzva k podávání nabídek uvádí alespoň:

a) pravidla, která upravují podobu a podávání nabídek, včetně zejména lhůty k podání a doby uzavření nabídek, požadavky na vyplnění standardního dotazníku, dokumenty, které je třeba přiložit, včetně průvodních dokladů o finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti uvedených v článku 74, a adresu, na kterou má být nabídka zaslána;

b) že podání nabídky znamená přijetí specifikací a obecných podmínek veřejných zakázek uvedených v odstavci 1, k nimž se nabídka vztahuje, a že toto podání nabídky zavazuje uchazeče k provedení zakázky, bude-li mu zakázka zadána;

c) dobu, po kterou zůstává nabídka v platnosti a po kterou nesmí být v žádném ohledu měněna;

d) zákaz jakéhokoli styku mezi zadavatelem a uchazečem během celého řízení, kromě výjimečných případů, a pokud je stanovena kontrola na místě, přesně stanovené podmínky kontroly.

3.  Specifikace uvádí alespoň

a) kritéria pro vyloučení a kritéria výběru pro zakázky, kromě omezeného a vyjednávacího řízení po zveřejnění vyhlášení zakázky podle článku 64; v takových případech se kritéria uvádějí pouze ve vyhlášení zakázky nebo ve výzvě k projevení zájmu;

b) kritéria pro udělení zakázky a jejich relativní důležitost, pokud to nevyplývá z vyhlášení zakázky;

c) technické specifikace uvedené v článku 70;

d) minimální požadavky na varianty, které musí splňovat v řízeních stanovených v čl. 77 odst. 2, v jejichž rámci je zakázka zadána nejvýhodnější nabídce, pokud zadavatel ve vyhlášení zakázky neuvedl, že takové varianty nejsou povoleny;

e) že se použije protokol o výsadách a imunitách nebo případně Vídeňská úmluva o diplomatických a konzulárních vztazích;

f) druh a způsob prokázání přístupu k zakázkám, jak je stanoveno v článku 73.

4.  Vzorová smlouva uvádí zejména:

a) sankce za nedodržení smluvních ustanovení;

b) údaje, které musí obsahovat faktury nebo odpovídající podklady;

c) rozhodné právo smlouvy a soudní příslušnost pro případ sporu.

5.  Agentura může od uchazeče požadovat údaje o té části zakázky, ohledně které má uchazeč v úmyslu uzavřít smlouvu se subdodavateli, a o totožnosti subdodavatelů.

Článek 70

1.  Technické specifikace musí umožnit stejný přístup zájemců a uchazečů a nesmí vytvářet neodůvodněné překážky pro soutěž v zakázkách. Tyto specifikace stanoví požadované vlastnosti výrobku, služby, materiálu nebo stavební práce ke splnění účelu použití stanoveného zadavatelem.

2.  Vlastnosti uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a) úrovně kvality;

b) vliv na životní prostředí;

c) záměr pro všechny požadavky, včetně přístupu pro zdravotně postižené osoby;

d) úrovně a postupy posuzování shody;

e) způsobilost k použití;

f) bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na prodejní názvy a návody u dodávek a na terminologii, symboly, testování a testovací metody, balení, značení a označování, výrobní postupy a metody u všech zakázek;

g) u zakázek na stavební práce postupy týkající se zabezpečování kvality, pravidla pro plánování a výpočet nákladů, podmínky pro přezkoumání, kontrolu a přejímání prací, techniky anebo metody výstavby a všechny ostatní technické podmínky, které zadavatel může stanovit v obecných nebo zvláštních předpisech v souvislosti s dokončovacími pracemi a materiály nebo prvky, ze kterých se skládají.

3.  Technické specifikace jsou formulovány:

a) odkazem na evropské normy, evropské technické schvalování, společné technické specifikace, pokud existují, na mezinárodní normy nebo ostatní technické odkazy vypracované evropskými orgány v oblasti norem, nebo pokud neexistují, jejich vnitrostátními ekvivalenty. Každý odkaz je opatřen výrazem „nebo rovnocenný“; nebo

b) ve smyslu požadavků na výkon nebo fungování; jsou dostatečně přesné, aby umožnily uchazeči poznat předmět zakázky a agentuře udělit zakázku; nebo

c) kombinací obou metod.

4.  Využije-li agentura možnosti odkazu na specifikace uvedené v odst. 3 písm. a), nemůže odmítnout nabídku z důvodu, že neodpovídá výše uvedeným specifikacím, pokud uchazeč nebo zájemce prokáže ke spokojenosti zadavatele jakýmikoli vhodnými prostředky, že nabídka odpovídá stanoveným požadavkům rovnocenným způsobem.

5.  Využije-li agentura možnost stanovit specifikace ve smyslu požadavků na výkon nebo fungování uvedenou v odst. 3 písm. b), nemůže odmítnout nabídku, která je v souladu s vnitrostátní normou, jež provádí evropskou normu, s evropským technickým schvalováním, společnými technickými specifikacemi, mezinárodní normou nebo jiným technickým odkazem vypracovaným evropskými orgány v oblasti norem, pokud se tyto specifikace týkají nezbytných požadavků na výkon nebo fungování.

6.  Kromě výjimečných případů řádně odůvodněných předmětem zakázky nemohou tyto specifikace obsahovat žádné odkazy na určitou výrobu nebo původ nebo zvláštní postupy ani se odvolávat na ochrannou známku, patent, typ nebo specifický původ nebo výrobu, jejímž důsledkem by mohlo být zvýhodnění nebo vyloučení některých výrobků nebo hospodářských subjektů. Pokud není možné dostatečně přesně a srozumitelně definovat předmět zakázky, následuje za odkazem poznámka „nebo rovnocenný“.

Článek 71

1.  Zadávací dokumentace jasně stanoví, zda musí být oznámena pevná a neměnná cena.

2.  V opačném případě stanoví zadávací dokumentace podmínky nebo vzorce pro úpravu ceny během trvání smlouvy. V takových případech musí zadavatel zohlednit zejména:

a) druh zakázky a hospodářskou situaci, ve které se uskutečňuje;

b) druh a dobu trvání úkolů a smlouvy;

c) své finanční zájmy.

Článek 72

1.  Aniž jsou dotčeny smluvní sankce, jsou zájemci, uchazeči a dodavatelé, kteří učinili nepravdivá prohlášení nebo u kterých bylo zjištěno závažné porušení smluvní povinnosti v rámci některé předchozí zakázky, vyloučeni z veškerého zadávání zakázek a grantů financovaných z obecného rozpočtu agentury na dobu nejvýše dvou let ode dne zjištění porušení potvrzeného v řízení, v němž byla dodavateli poskytnuta možnost vyjádření.

Tato lhůta může být prodloužena na tři roky v případě opakování v průběhu pěti let od prvního protiprávního jednání.

Uchazečům nebo zájemcům, kteří učinili nepravdivá prohlášení, jsou rovněž uloženy finanční sankce ve výši 2 až 10 % celkové hodnoty zakázky, která má být zadána.

Dodavatelům, kteří závažně porušili smluvní povinnosti, jsou uloženy finanční sankce ve výši 2 až 10 % celkové hodnoty dané zakázky.

Tyto sazby mohou být zvýšeny na 4 až 20 % v případě opakování v průběhu pěti let od prvního protiprávního jednání.

2.  V případech uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. a), c) a d) jsou zájemci nebo uchazeči vyloučeni ze zadávání zakázek a poskytování grantů na dobu nejvýše dvou let od zjištění protiprávního jednání potvrzeného v řízení, v němž byla dodavateli poskytnuta možnost vyjádření.

V případech uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. b) a e) jsou zájemci nebo uchazeči vyloučeni ze zadávání zakázek a poskytování grantů na dobu nejméně jednoho roku a nejvýše čtyř let od oznámení rozsudku.

Tyto lhůty mohou být prodlouženy na pět let v případě opakování v průběhu pěti let od prvního protiprávního jednání nebo oznámení prvního rozsudku.

3.  K případům uvedeným v čl. 43 odst. 1 písm. e) patří:

a) případy podvodu podle článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované aktem Rady ze dne 26. července 1995 ( 5 );

b) případy korupce podle článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované aktem Rady ze dne 26. května 1997 ( 6 );

c) případy účasti na zločinném spolčení podle čl. 2 odst. 1 společné akce Rady 98/733/JVV ze dne 21. prosince 1998, kterou se stanoví, že účast na zločinném spolčení je v členských státech Evropské unie trestným činem ( 7 );

d) případy praní peněz podle článku 1 směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz ( 8 ).

Článek 73

1.  Zadavatel přijme jako dostatečný důkaz, že se zájemce nebo uchazeč nenachází v některé ze situací uvedených v čl. 43 odst. 1 písm. a), b) nebo e), nejnovější výpis z trestního rejstříku, nebo, pokud neexistuje, aktuální rovnocenný doklad vydaný soudním nebo správním orgánem země původu nebo provenience, ze kterého vyplývá, že jsou tyto požadavky splněny.

2.  Zadavatel přijme jako dostatečný důkaz, že se zájemce nebo uchazeč nenachází v situaci uvedené v čl. 43 odst. 1 písm. d), nejnovější osvědčení vydané příslušným orgánem dotyčné země.

Není-li takové osvědčení v dotyčné zemi vydáváno, může být nahrazeno místopřísežným, nebo, pokud neexistuje, čestným prohlášením učiněným zúčastněnou osobou u soudního nebo správního orgánu, notáře nebo příslušné profesní organizace země jejího původu nebo provenience.

3.  V souladu s vnitrostátními právními předpisy země, ve které je uchazeč nebo zájemce usazen, se doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 týkají právnických nebo fyzických osob včetně, pokud to zadavatel považuje za nezbytné, ředitelů podniků nebo jiných osob se zastupujícími, rozhodovacími nebo kontrolními pravomocemi ve vztahu k zájemcům nebo uchazečům.

Článek 74

1.  Agentura vypracuje jasná a nediskriminační kritéria výběru.

2.  Při každém zadávacím řízení se použijí tato kritéria výběru:

a) způsobilost uchazeče nebo zájemce k účasti na řízení po ověření možných důvodů pro vyloučení uvedených v článcích 43 a 44;

b) kritéria pro posouzení jeho finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti. Zadavatel může stanovit minimální požadavky, ze kterých nemůže při výběru zájemce slevit.

3.  Každý uchazeč nebo zájemce může být vyzván, aby prokázal své oprávnění k provedení zakázky podle vnitrostátního práva, jako je zápis v obchodním nebo profesním rejstříku, místopřísežné prohlášení nebo osvědčení, členství ve zvláštní organizaci, výslovné povolení nebo zápis do rejstříku plátců DPH.

4.  Agentura upřesní ve vyhlášení zakázky, výzvě k projevení zájmu nebo výzvě k podávání nabídek odkazy zvolené k prokázání postavení a právní subjektivity uchazečů nebo zájemců.

5.  Rozsah informací požadovaných zadavatelem k prokázání finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti zájemce nebo uchazeče nesmí překračovat rámec předmětu zakázky a musí brát v úvahu oprávněné zájmy hospodářských subjektů, zejména pokud jde o ochranu technických a obchodních tajemství podniku.

Článek 75

1.  Hospodářská a finanční způsobilost může být prokázána jedním nebo více z těchto dokladů:

a) vhodnými prohlášeními bank nebo důkazem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání;

b) předložením rozvah nebo výpisů z rozvah za nejméně dvě poslední uzavřená účetní období, pokud je zveřejnění rozvahy předepsáno podle práva obchodních společností země, ve které je hospodářský subjekt usazen;

c) výkazem celkového obratu a obratu týkajícím se stavebních prací, dodávek nebo služeb, na které se zakázka vztahuje, za období, které nesmí být delší než poslední tři rozpočtové roky.

2.  Pokud z výjimečného důvodu, který zadavatel považuje za oprávněný, nemůže uchazeč nebo zájemce poskytnout požadované doklady, může svou hospodářskou a finanční způsobilost prokázat jiným způsobem, který zadavatel považuje za vhodný.

3.  Hospodářský subjekt může případně pro určitou zakázku odkázat na způsobilost jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tomto případě musí zadavateli prokázat, že má nezbytné prostředky pro provedení zakázky, například předložením závazku těchto subjektů, že mu zpřístupní své zdroje.

Článek 76

1.  Technická a odborná způsobilost hospodářských subjektů se hodnotí a ověřuje v souladu s odstavci 2 a 3. U zadávacího řízení na dodávky vyžadující práce s umístěním a instalací, na služby nebo na provedení stavebních prací se tato způsobilost hodnotí především s ohledem na jejich dovednosti, výkonnost, zkušenosti a spolehlivost.

2.  Technická a odborná způsobilost poskytovatele služeb nebo dodavatele může být prokázána podle druhu, množství nebo důležitosti a účelu použití dodávek, služeb nebo stavebních prací na základě těchto dokladů:

a) vzdělání a odborné kvalifikace poskytovatele služeb nebo dodavatele nebo jeho vedení a zejména osoby nebo osob, které jsou odpovědné za poskytování služeb nebo provádění stavebních prací;

b) seznamu

i) hlavních služeb a dodávek poskytnutých a dodaných za poslední tři roky s uvedením částek, dat a veřejných nebo soukromých příjemců,

ii) stavebních prací provedených za posledních pět let s uvedením částek, dat a místa provedení. K seznamu nejdůležitějších prací jsou připojena osvědčení o řádném provedení, která uvádějí, zda byly provedeny odborně a řádně;

c) popisu technického zařízení, nástrojů a materiálů, které má poskytovatel služeb nebo dodavatel použít pro provedení zakázky na služby nebo stavební práce;

d) popisu opatření použitých pro zajištění kvality dodávek a služeb a popisem vybavení poskytovatele služeb nebo dodavatele pro studium a výzkum;

e) přehledu techniků nebo technických útvarů, i když nejsou přímo součástí poskytovatele služeb nebo dodavatele, zvláště těch, kteří odpovídají za řízení kvality;

f) u dodávek: vzorků, popisů nebo autentických fotografií nebo osvědčení vystavených úředními subjekty pro kontrolu kvality nebo uznávanými agenturami potvrzujícími shodu výrobků se specifikacemi nebo platnými normami;

g) přehledu průměrného ročního počtu zaměstnanců a počtu řídících pracovníků poskytovatele služby nebo dodavatele za poslední tři roky;

h) uvedení části zakázky, kterou poskytovatel služeb nebo dodavatel případně zamýšlí zadat subdodavatelům.

Pokud je příjemcem služeb a dodávek uvedených v písm. b) bodě i) agentura, předloží hospodářské subjekty osvědčení vydaná nebo úředně ověřená příslušným orgánem.

3.  Pokud jsou služby nebo dodávky, které mají být poskytovány, náročné nebo jsou výjimečně požadovány pro zvláštní účel, může být ověření technické a odborné způsobilosti zajištěno kontrolou uskutečněnou zadavatelem nebo jeho jménem příslušným orgánem země, ve které je poskytovatel služby nebo dodavatel usazen, s výhradou souhlasu tohoto subjektu. Tato kontrola se týká technické způsobilosti poskytovatele služby nebo dodavatele a jeho výrobních možností a, pokud je to nutné, také jeho vybavení pro studie a výzkum a opatření, jimiž je zajišťována kvalita.

4.  Poskytovatel služby nebo dodavatel může případně pro určitou zakázku odkázat na způsobilost jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tomto případě musí zadavateli prokázat, že má nezbytné prostředky pro provedení zakázky, například předložením závazku těchto subjektů, že mu zpřístupní své zdroje.

Článek 77

1.  Zakázky se zadávají jedním z těchto dvou postupů:

a) automatickým výběrem nabídky, kdy je zakázka zadána nabídce, která je v pořádku, splňuje všechny stanovené podmínky a uvádí nejnižší cenu;

b) výběrem ekonomicky nejvýhodnější nabídky.

2.  Nabídkou ekonomicky nejvýhodnější je nabídka, která představuje nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou s ohledem na kritéria odůvodněná předmětem zakázky, jako je navrhovaná cena, technická hodnota, estetické a funkční vlastnosti, vliv na životní prostředí, provozní náklady, rentabilita, výrobní nebo dodací lhůty, servis a technická pomoc.

3.  Zadavatel uvede ve vyhlášení zakázky nebo ve specifikacích váhu, kterou přisuzuje jednotlivým kritériím pro stanovení ekonomicky nejvýhodnější nabídky.

Váha přisouzená ceně ve vztahu k ostatním kritériím nesmí vést ke ztrátě významu ceny při výběru dodavatele.

Pokud není ve výjimečných případech toto vážení technicky možné, zejména z důvodu předmětu zakázky, uvádí zadavatel pouze použití kritérií sestupně podle důležitosti.

Článek 78

1.  Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky neobvykle nízké, vyžádá si zadavatel dříve, než je odmítne pouze z tohoto důvodu, písemné upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za podstatné, a ověří základní prvky po vysvětlení stran podle jejich zdůvodnění.

Zadavatel může vzít v úvahu zejména vysvětlení, která se týkají:

a) hospodárnosti výrobního postupu, poskytování služeb nebo stavebních postupů;

b) vybraných technických řešení nebo výjimečně výhodných podmínek, kterými uchazeč disponuje;

c) původnosti nabídky.

2.  Pokud zadavatel zjistí, že nabídka je neobvykle nízká z důvodu poskytnuté státní podpory, může tuto nabídku odmítnout pouze z tohoto důvodu, jen pokud uchazeč nemůže v přiměřené zadavatelem stanovené době prokázat, že dotyčná pomoc byla poskytnuta s konečnou platností a v souladu s postupy a rozhodnutími stanovenými v předpisech Společenství v oblasti státní podpory.

Článek 79

1.  Lhůty pro přijetí nabídek a žádostí o účast stanovené agenturou v kalendářních dnech jsou dostatečně dlouhé, aby umožnily zúčastněným osobám přiměřenou a dostatečnou dobu na přípravu a podání nabídek, přičemž se zohlední zejména náročnost zakázky nebo nezbytnost prohlédnout si místo nebo nahlédnout na místě do dokumentů přiložených ke specifikacím.

2.  V otevřených řízeních činí lhůta pro přijetí nabídek alespoň 52 dní ode dne odeslání vyhlášení zakázky.

3.  V omezených řízeních a ve vyjednávacích řízeních, kde bylo zveřejněno vyhlášení zakázky, činí lhůta pro přijetí žádostí o účast alespoň 37 dní ode dne odeslání vyhlášení zakázky.

V omezených řízeních pro zakázky nad limity stanovenými v článku 68 činí lhůta pro přijetí nabídek alespoň 40 dní ode dne odeslání výzvy k podávání nabídek.

V omezených řízeních uvedených v článku 65 činí lhůta pro přijetí nabídek alespoň 21 dní ode dne odeslání výzvy k podávání nabídek.

4.  Pokud agentura odeslala v souladu s článkem 55 ke zveřejnění předběžnou informaci obsahující veškeré údaje požadované ve vyhlášení zakázky alespoň 52 dní a nejvýše 12 měsíců přede dnem odeslání vyhlášení zakázky, může být minimální lhůta pro přijetí nabídek obecně zkrácena na 36 dní, avšak v žádném případě nemůže činit méně než 22 dní ode dne odeslání vyhlášení zakázky u otevřených řízení, a u omezených řízení může být zkrácena na 26 dní ode dne odeslání výzvy k podávání nabídek.

Článek 80

1.  Je-li o to požádáno s dostatečným předstihem před uplynutím lhůty pro podávání nabídek, jsou specifikace a doplňující dokumenty zaslány všem hospodářským subjektům, které požádají o specifikace nebo projeví zájem o účast v nabídkovém řízení, do šesti kalendářních dní od obdržení žádosti.

2.  Je-li o to požádáno s dostatečným předstihem, jsou zároveň všem hospodářským subjektům, které požádaly o specifikace nebo projevily zájem o účast v nabídkovém řízení, podány doplňující informace týkající se specifikací do šesti kalendářních dní před uplynutím lhůty pro přijetí nabídek nebo, v případě žádostí o informace obdržených méně než osm kalendářních dní před uplynutím lhůty pro přijetí nabídek, co nejdříve po obdržení žádosti o informace.

3.  Pokud nemohou být z jakýchkoli důvodů specifikace a doplňující dokumenty nebo informace poskytnuty ve lhůtách stanovených v odstavcích 1 a 2 nebo pokud mohou být nabídky učiněny až po návštěvě místa nebo po nahlédnutí do dokumentů přiložených ke specifikacím na místě, jsou lhůty pro přijetí nabídek uvedené v článku 79 prodlouženy, aby se všechny hospodářské subjekty mohly seznámit se všemi informacemi nezbytnými pro přípravu. Toto prodloužení se vhodným způsobem zveřejní způsoby uvedenými v článcích 55 až 58.

4.  Pokud jsou všechny zadávací dokumenty volně, zcela a přímo přístupné elektronickými prostředky, uvede se ve vyhlášení zakázky uvedeném v čl. 55 odst. 3 internetová adresa, na které se lze s těmito dokumenty seznámit.

Případné doplňující dokumenty a informace budou v takovém případě také volně, zcela a přímo přístupné všem hospodářským subjektům, které požádají o specifikace nebo projeví zájem podat nabídku, jakmile jsou k dispozici.

Článek 81

1.  Nelze-li v řádně odůvodněných naléhavých případech dodržet lhůty uvedené v čl. 79 odst. 3, může agentura stanovit tyto lhůty vyjádřené v kalendářních dnech:

a) lhůtu pro přijetí žádostí o účast, která nesmí činit méně než 15 dní ode dne odeslání vyhlášení zakázky;

b) lhůtu pro přijetí nabídek, která nesmí činit méně než deset dní ode dne výzvy k podávání nabídek.

2.  Je-li o to požádáno s dostatečným předstihem, jsou doplňující informace týkající se specifikací sděleny všem hospodářským subjektům do čtyř kalendářních dní před uplynutím lhůty pro přijetí nabídek.



Oddíl 3

Zpracování nabídek a žádostí o účast

Článek 82

1.  Žádosti o účast se podávají dopisem, faxem nebo elektronickou poštou; žádosti podané faxem nebo elektronickou poštou se potvrzují dopisem zaslaným před uplynutím lhůt stanovených v článku 79.

2.  Uchazeči mohou nabídky podávat:

a) poštou; v zadávací dokumentaci bude uvedeno, že rozhodným datem je den doporučeného podání k poštovní přepravě doložený poštovním razítkem; nebo

b) předáním v prostorách agentury uchazečem nebo jeho zmocněncem, včetně kurýrní služby; pro tento případ je v zadávací dokumentaci kromě údajů podle čl. 69 odst. 2 písm. a) uvedeno, u kterého útvaru se nabídky podávají proti vyhotovení datovaného a podepsaného potvrzení o přijetí.

3.  Za účelem utajení a vyloučení jakýchkoli potíží v případě zasílání nabídek poštou obsahuje výzva k podávání nabídek tuto poznámku:

„Nabídky musí být podány v zapečetěné obálce vložené do další zapečetěné obálky. Na vnitřní obálce jsou kromě názvu útvaru, kterému je určena a jak je uveden ve výzvě k podávání nabídek, slova „Nabídkové řízení – neotvírat v podatelně“. Jsou-li použity samolepicí obálky, musí být zapečetěny lepicí páskou, přes niž je podepsán odesílatel.“

Článek 83

1.  Všechny žádosti o účast a nabídky, které splňují požadavky čl. 82 odst. 1 a 2, jsou otevřeny.

2.  Pokud hodnota zakázky přesahuje limit stanovený v čl. 66 odst. 2, jmenuje příslušná schvalující osoba komisi pro otevření nabídek.

Komise je složena nejméně ze tří osob, které zastupují alespoň dvě organizační jednotky agentury, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti. U těchto osob nesmí docházet ke střetu zájmů.

3.  Jeden nebo více členů komise pro otevření nabídek parafuje doklady, na kterých je uvedeno datum a doba odeslání každé nabídky.

Mimo jiné parafují:

a) buď každou stránku každé nabídky; nebo

b) mimo případy uvedené v odst. 2 třetím pododstavci titulní stránku a stránky obsahující finanční údaje každé nabídky, přičemž úplnost původní nabídky musí být zajištěna veškerými vhodnými bezpečnostními opatřeními vypracovanými útvarem nezávislým na schvalujícím útvaru.

Pokud je zakázka zadána postupem automatického výběru nabídky podle čl. 77 odst. 1 písm. a), jsou ceny uvedené v nabídkách, které splňují požadavky, zveřejněny.

Členové komise podepíší písemný protokol o otevření přijatých nabídek, jenž uvádí nabídky, které splňují požadavky a které je nesplňují, a jenž uvádí důvody odmítnutí pro nesplnění požadavků, pokud jde o způsoby podání nabídek uvedených v článku 82.

Článek 84

1.  Všechny žádosti o účast a nabídky prohlášené za splňující požadavky jsou zhodnoceny a roztříděny hodnotícím výborem na podkladě předem vyhlášených kritérií vyloučení, výběru a udělování zakázky.

Hodnotící výbor jmenuje příslušná schvalující osoba za účelem vydání poradního stanoviska pro zakázky s hodnotou vyšší, než je limit uvedený v čl. 66 odst. 2.

2.  Hodnotící výbor je složen nejméně ze tří osob, které zastupují alespoň dvě organizační jednotky agentury, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti. U těchto osob nesmí docházet ke střetu zájmů. Složení tohoto výboru může být stejné jako složení komise pro otevření nabídek.

3.  Žádosti o účast a nabídky, které nesplňují všechny základní požadavky uvedené v zadávací dokumentaci nebo které nesplňují zvláštní požadavky, které jsou v nich uvedeny, jsou vyloučeny.

Hodnotící výbor však může v souvislosti s kritérii vyloučení a výběru vyzvat zájemce nebo uchazeče k doplnění nebo vyjasnění předložených podkladů ve lhůtě, kterou stanoví.

4.  V případě neobvykle nízkých nabídek podle článku 78 si hodnotící výbor vyžádá související informace týkající se složení nabídky.

Článek 85

Tato finanční ustanovení se nedotýkají stávajících opatření přijatých členskými státy v souladu s článkem 296 Smlouvy o založení Evropského společenství nebo v souladu s článkem 4 směrnice 92/50/EHS, článkem 2 směrnice Rady 93/36/EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na dodávky ( 9 ) nebo článkem 2 směrnice Rady 93/37/EHS o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce ( 10 ).



HLAVA IV

KONTROLA, AUDIT A PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČTŮ

Článek 86

Ředitel předkládá Řídícímu výboru každé tři měsíce zprávu o plnění příjmů a výdajů za předcházející tři měsíce a od začátku rozpočtového roku.

Článek 87

1.  Externí audit příjmů a výdajů spravovaných agenturou se provádí na konci každého rozpočtového roku.

2.  Řídící výbor dále může na návrh ředitele nebo členského státu kdykoli jmenovat externí auditory, jejichž úkoly a podmínky zaměstnávání stanoví.

3.  Za účelem vnějšího auditu se zřizuje šestičlenný sbor auditorů. Každý rok jmenuje Řídící výbor dva členy na jediné tříleté funkční období z kandidátů navržených členskými státy. Kandidáti musí být členy vnitrostátních orgánů kontroly účetnictví v členském státě a poskytovat odpovídající záruky bezpečnosti a nezávislosti. V případě potřeby musí být k dispozici pro plnění úkolů jménem agentury. Při plnění těchto úkolů:

a) jsou členové sboru auditorů nadále placeni svými orgány kontroly účetnictví a od agentury obdrží pouze náhradu výdajů na služební cestu na stejném základě, jaký je stanoven v pravidlech platných pro úředníky Evropských společenství rovnocenného stupně;

b) vyžadují a přijímají pokyny pouze od Řídícího výboru; v rámci plnění své funkce jsou sbor auditorů a jeho členové zcela nezávislí a výhradně odpovědní za provádění externího auditu;

c) o svých úkolech podávají zprávu pouze Řídícímu výboru;

d) ověřují, zda byly příjmy a výdaje spravované agenturou prováděny v souladu s platnými předpisy a se zásadami řádného finančního řízení, tj. v souladu se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity.

4.  Sbor auditorů každý rok volí svého předsedu na příští rozpočtový rok. Přijme pravidla pro audit prováděný svými členy v souladu s nejvyššími mezinárodními normami. Sbor auditorů schvaluje zprávy o auditu, jež jeho členové vypracují, před jejich předložením řediteli a Řídícímu výboru.

5.  Osoby příslušné pro audit příjmů a výdajů agentury musí před splněním svých úkolů získat bezpečnostní prověrku pro přístup k utajovaným informacím drženým Radou aspoň do úrovně „tajné EU“ nebo popřípadě rovnocennou bezpečnostní prověrku členského státu. Tyto osoby zajistí dodržování důvěrnosti informací a ochranu údajů, o nichž získaly poznatky během výkonu svého úkolu v oblasti auditu v souladu s pravidly pro tyto informace a údaje.

6.  Osoby příslušné pro audit příjmů a výdajů agentury mají neprodleně a bez předchozího oznámení přístup k dokumentům a k obsahu všech nosičů údajů týkajících se těchto příjmů a výdajů, jakož i do prostor, v nichž jsou tyto dokumenty a nosiče uchovávány. Mohou si pořizovat jejich kopie. Osoby, jež se podílejí na provádění příjmů a výdajů agentury, poskytnou řediteli a osobám příslušnými pro audit těchto výdajů nezbytnou pomoc při plnění jejich úkolů. Náklady na audit prováděný auditory jsou hrazeny z obecného rozpočtu agentury.

Článek 88

1.  Nejpozději k 31. březnu po uzavření rozpočtového roku ředitel, kterému je nápomocen účetní, vypracuje a předloží sboru auditorů k posouzení a vydání stanoviska návrh roční účetní závěrky, návrh roční rozvahy a návrh zprávy o činnosti.

2.  Pro každý rozpočet spravovaný agenturou vykáže roční účetní závěrka rozpočtové položky, přidělené a zaplacené výdaje a různé příjmy a příjmy od členských států a od jiných stran. Rozvaha vykáže jako aktiva všechna aktiva, která náleží agentuře, s přihlédnutím k jejich odpisům a ztrátám nebo vyřazení, a jako pasiva vykáže její rezervní fondy.

3.  Sbor auditorů vydá stanovisko a připomínky k dokumentům uvedeným v odstavci 2 do 15. června po uzavření rozpočtového roku.

4.  Do 31. července po uzavření rozpočtového roku předloží ředitel Řídícímu výboru dokumenty uvedené v odstavci 2 se stanoviskem a připomínkami sboru auditorů společně se svými odpověďmi.

5.  Řídící výbor schvaluje roční účetní závěrku a rozvahu. Uděluje řediteli a účetnímu absolutorium za dotyčný rozpočtový rok.

6.  Roční účetní závěrka a roční rozvaha se po schválení zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

7.  Účetní zachovává veškeré účty a inventární soupisy po dobu pěti let ode dne udělení odpovídajícího absolutoria.

Článek 89

1.  Zůstatek každého rozpočtového roku se zapisuje do rozpočtu na následující rozpočtový rok jako příjem v případě přebytku nebo jako položka plateb v případě schodku.

2.  Odhady takových příjmů nebo položek plateb se zapisují do rozpočtu na následující rok během ročního rozpočtového procesu.

3.  Po schválení konečných účtů pro každý rozpočtový rok se každý rozdíl oproti odhadům zapisuje do rozpočtu na následující rozpočtový rok prostřednictvím opravného rozpočtu.



( 1 ) Úř. věst. L 245, 17.7.2004, s. 17.

( 2 ) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.

( 3 ) Úř. věst. L 285, 29.10.2001, s. 1.

( 4 ) Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 1. Směrnice zrušená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114).

( 5 ) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

( 6 ) Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 351, 29.12.1998, s. 1.

( 8 ) Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/97/ES (Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 76).

( 9 ) Úř. věst. L 199, 9.8.1993. s. 1. Směrnice zrušená směrnicí 2004/18/ES.

( 10 ) Úř. věst. L 199, 9.8.1993. s. 54. Směrnice zrušená směrnicí 2004/18/ES.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU