(ES) č. 964/2003Nařízení Rady (ES) č. 964/2003 ze dne 2. června 2003 o uložení konečných antidumpingových cel z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli z Čínské lidové republiky a Thajska a potrubních tvarovek odesílaných z Tchaj-wanu, ať už jsou prohlášené za pocházející z Tchaj-wanu či nikoliv

(1)

Rada nařízením (ES) č. 584/96 ( 2 ) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“), Chorvatska a Thajska. Opatření platná pro tyto dovozy byla tvořena valorickým clem, s výjimkou tří thajských vyvážejících výrobců, od nichž Komise rozhodnutím 96/252/ES ( 3 ) přijala závazek. V červenci roku 2000 bylo antidumpingové opatření použitelné na dovozy jedné z uvedených tří společností zrušeno, v důsledku předběžného přezkumu vyžádaného touto společností podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, který ukázal absenci dumpingu ( 4 ).

(2)

Podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení byla antidumpingová opatření proti dovozům z Číny na základě závěrů šetření o obcházení rozšířena nařízením (ES) č. 763/2000 ( 5 ) tak, aby zahrnula některé dovozy dotyčného výrobku, které jsou odesílány z Tchaj-wanu.

(3)

Po zveřejnění oznámení ( 6 ), v září 2000, o blížícím se pozbytí platnosti antidumpingových opatření, obdržela Komise žádost o přezkum tohoto ukončení předloženou Obranným výborem průmyslu EU vyrábějícího ocelové tvarovky pro svařování na tupo, jménem výrobců představujících větší část celkové výroby Společenství některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli. Žádost uváděla, že škodlivý dumping dovozů pocházejících z Číny a Thajska („dotyčné země“) se nejspíše znovu projeví, pokud budou opatření ukončena. Žádající výrobci Společenství nepožadovali zahájení přezkumu ukončení opatření ve vztahu k dovozům pocházejícím z Chorvatska, neboť dostupné statistiky ukazují velice nízké vývozy po celém světě a nepředstavují tudíž spolehlivý důkaz o pravděpodobnosti opětovného výskytu škodlivého dumpingu. Platnost opatření proti dovozům pocházejícím z Chorvatska tudíž skončila 4. dubna 2001.

(4)

Jakmile Komise po konzultaci s Poradním výborem stanovila, že existují dostatečné důkazy k zahájení přezkumu, zahájila šetření ( 7 ) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Komise, rovněž po konzultaci s Poradím výborem, zahájila zároveň z úřední povinnosti předběžný přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, aby prošetřila vhodnost formy opatření proti dovozům pocházejícím z Thajska.

(6)

Šetření o pokračování a/nebo opětovném výskytu dumpingu a újmy zahrnovalo období od 1. dubna 2000 do 31. března 2001 („období šetření – OŠ“). Zkoumání trendů ve vztahu k vyhodnocení pravděpodobnosti pokračování a/nebo opětovného výskytu újmy zahrnovalo období od 1. ledna 1996 do konce OŠ („období přezkumu“).

(7)

Komise oficiálně uvědomila žádající výrobce Společenství, vývozce a vyvážející výrobce v Číně a Thajsku, dovozce/obchodníky, uživatelská odvětví, sdružení uživatelů, kteří byli považováni za dotčené, a zástupce vlád Číny a Thajska o zahájení přezkumu. Komise zaslala dotazníky všem těmto stranám a také těm, kteří se přihlásili v rámci lhůty poskytnuté v oznámení o zahájení šetření. Komise rovněž poskytla přímo dotčeným stranám příležitost uvést písemně ve známost svá stanoviska a požádat o slyšení.

(8)

Tito výrobci Společenství odpověděli na dotazník a v jejich provozovnách byly provedeny ověřovací kontroly:

(9)

Tito dva vyvážející výrobci v Thajsku odpověděli na dotazník a v jejich provozovnách byly rovněž provedeny ověřovací kontroly:

(10)

Komise rozeslala dotazníky 57 nespřízněným dovozcům/obchodníkům, 23 uživatelským odvětvím a 5 sdružením uživatelských odvětví. Byly obdrženy dva zodpovězené dotazníky zaslané dovozci, které byly následně na místě ověřeny:

(11)

Oznámením ( 8 ) zveřejněným v Úředním věstníku ze dne 1. června 2001 zahájila Komise šetření dovozů obdobného výrobku pocházejícího z České republiky, Korejské republiky, Malajsie, Ruska a Slovenska. Toto řízení bylo zahájeno po obdržení stížnosti podané Obranným výborem průmyslu EU vyrábějícího ocelové tvarovky pro svařování na tupo a obsahující dostatečné důkazy o škodlivých dumpingových praktikách způsobených dovozy pocházejícími z uvedených pěti zemí. Konečná antidumpingová opatření byla uložena proti dovozům pocházejícím z uvedených zemí v srpnu 2002 ( 9 ).

(12)

Dotyčný výrobek je stejný jako v původním šetření, tj. některé potrubní tvarovky (kromě litých tvarovek, přírub a tvarovek se závity) ze železa nebo oceli (nikoliv však nerezavějící oceli) o maximálním vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm používané ke svařování na tupo a jiné účely (dále jen „dotyčný výrobek“ nebo „potrubní tvarovky“), v současnosti kódů KN ex730793 11 (kód TARIC 7307931199 ), ex730793 19 (kód TARIC 7307931999), ex730799 30 (kód TARIC 7307993098) a ex730799 90 (kód TARIC 7307999098).

(13)

Potrubní tvarovky se používají ke spojování rour a trubek a vyskytují se v několika různých tvarech (kolena, profily tvaru T, přechodky a uzávěry), kvalitách materiálu a velikostech. Je možné je tedy rozčlenit na různé druhy podle těchto specifikací. Používají se převážně ve zpracovatelských průmyslových odvětvích, jako například v chemickém průmyslu, při zpracování ropy, výrobě energií, stavebnictví a výstavbě lodí.

(14)

Obdobně jako tomu bylo v předchozím šetření, i toto šetření ukázalo, že potrubní tvarovky ze železa nebo oceli vyrobené v dotyčných zemích, prodávané na domácích trzích a/nebo vyvážené do Společenství mají stejné základní chemické a fyzikální vlastnosti jako výrobky prodávané ve Společenství žádajícími výrobci Společenství a jsou tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(15)

Podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení je účelem tohoto typu přezkumu určit, zdali ukončení opatření pravděpodobně povede či nepovede k pokračování nebo opětovnému výskytu dumpingu. Vzhledem k tomu, že dovozy dotyčného výrobku z Číny a Thajska (s výjimkou jednoho vyvážejícího výrobce, který již nepodléhá antidumpingovým opatřením) byly v OŠ pod minimálním prahem, zaměřuje se rozbor nejenom na pravděpodobnost pokračování dumpingu, ale rovněž na to, zdali odstranění opatření pravděpodobně povede k opětovnému výskytu dumpingu ve velkých objemech. Mělo by být rovněž poznamenáno, že v původním šetření činily tržní podíly Číny a Thajska 8,5 % a 2,6 %.

(16)

Dva thajští vyvážející výrobci, pro které jsou nyní v platnosti závazky, spolupracovali s šetřením tím, že odpověděli na dotazníky rozeslané Komisí. Žádné údaje neposkytl ani jeden z čínských vyrábějících výrobců a závěry týkající se jejich situace musely být tudíž přijaty na základě dostupných skutečností, v souladu s článkem 18 základního nařízení. V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení použila Komise stejnou metodologii jako v původním šetření (viz 17. a 31. bod odůvodnění níže).

(17)

Pokud jde o určení obvyklé hodnoty, bylo nejprve stanoveno, je-li celkový domácí prodej obdobného výrobku dvou spolupracujících thajských vyvážejících výrobců reprezentativní ve srovnání s jejich celkovým vývozem do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo shledáno, že tomu tak je.

(18)

Komise následně identifikovala ty druhy výrobků prodávaných na domácím trhu dotyčnými společnostmi, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s druhy výrobků prodávanými na vývoz do Společenství.

(19)

Pokaždé, když nemohly být domácí ceny konkrétního druhu výrobků prodávaných vyvážejícím vývozcem použity ke stanovení obvyklé hodnoty, a to proto, že buďto nebyly prodávány na domácím trhu nebo při běžném způsobu obchodování, musela být použita jiná metoda. V případě absence jakékoli přiměřené metody byla použita vypočtená obvyklá hodnota.

(20)

Ve všech případech, ve kterých byla použita vypočtená obvyklá hodnota a v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení, byla tato získána přičtením přiměřené procentní částky nákladů odbytu, obecných nákladů a administrativních výdajů a přiměřené ziskového rozpětí k výrobním nákladům vyvážených druhů. Domácí ziskové rozpětí bylo stanoveno na základě domácího prodeje uskutečněného při běžném způsobu obchodování.

(21)

Vzhledem k tomu, že všechen vývozní prodej dotyčného výrobku byl uskutečněn přímo nezávislým zákazníkům ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných.

(22)

Pro účely spravedlivého srovnání podle druhů výrobků na základě ceny ze závodu a na stejné úrovni prodeje, byl proveden řádný zápočet rozdílů, které byly předneseny a prokázány jako ovlivňující cenovou srovnatelnost. Tyto úpravy byly provedeny ve vztahu k dovozním poplatkům, dopravním, pojistným a manipulačním nákladům, nákladům na balné, úvěrování a provize v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(23)

Jeden thajský vyvážející výrobce požadoval úpravu z důvodů úvěrových nákladů a tvrdil, že je běžnou praxí poskytovat známým domácím zákazníkům platební lhůtu v délce 30 až 90 dní. Tento požadavek byl odmítnut, neboť žadatel neprokázal, např. smlouvami nebo popisem platebních podmínek uvedených na fakturách, že se jedná o faktor, který by měl být při určování účtovaných cen zohledněn.

(24)

Obě thajské společnosti požadovaly úpravu z důvodů vývozních poplatků. Podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení byly tyto požadavky schváleny, pokud bylo prokázáno, že materiály, z nichž se platila dovozní cla, byly fyzicky obsaženy v dotyčných výrobcích prodávaných na domácím trhu a že dovozní cla nebyla ve vztahu k výrobku vyváženému do Společenství vybrána nebo refundována. Tuto skutečnost byla schopna prokázat pouze jedna ze dvou společností.

(25)

Za účelem výpočtu dumpingového rozpětí Komise porovnala vážený průměr obvyklé hodnoty s průměrnou vývozní cenou do Společenství na úrovni ze závodu a na stejné úrovní prodeje. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu pro obě dotyčné společnosti v rozsahu od 23 % do 88 %.

(26)

Stávající opatření stanovovala jednotné celostátní clo na všechny dovozy potrubních tvarovek pocházející z Číny do Společenství. Obvyklá hodnota byla tudíž určena na základě údajů získaných ve třetí zemi s tržním hospodářstvím („analogická země“).

(27)

V původním šetření posloužilo jako analogická země Thajsko. V oznámení o zahájení tohoto přezkumu ukončení bylo tudíž počítáno s volbou Thajska jako analogickou zemí pro účely stanovení obvyklé hodnoty. Vzhledem k tomu, že bylo shledáno, že závěry předchozího šetření jsou i nadále platné, tj. ceny se řídí tržními silami, na thajském trhu soutěží několik výrobců a výrobní technologie a proces byly z velké většiny obdobné jak v Číně, tak Thajsku, a že žádná dotčená strana nevznesla proti volbě analogické země připomínky a vzhledem k tomu, že thajští vyvážející výrobci spolupracovali, bylo tedy Thajsko v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení považováno za přiměřenou a odůvodněnou volbu analogické země ke stanovení obvyklé hodnoty dotyčného výrobku pro Čínu.

(28)

Při absenci spolupráce ze strany Číny bylo nutné spolehnout se na dostupné skutečnosti. V tomto případě nebyly k dispozici žádné informace o výrobkové skladbě čínských vývozů a stanovení obvyklé hodnoty muselo být tudíž provedeno na základě váženého průměru různých obvyklých hodnot stanovených pro spolupracující thajské vyvážející výrobce v OŠ.

(29)

Pokud jde o vývozy do Společenství, vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci v Číně nespolupracovali, závěry musely vycházet z dostupných údajů, v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení. Vývozní cena byla tudíž stanovena na základě čínských vývozních obchodních statistik, neboť bylo shledáno, že se pro dotyčný výrobek jevily spolehlivějšími než údaje Eurostatu. V této souvislosti by mělo být poznamenáno, že statistiky Eurostatu pro dotyčný výrobek jsou uváděny jako položky s kódovou předponou ex a nezahrnují tedy výhradně dotyčný výrobek, a že čínské údaje byly ve větším souladu se stížností.

(30)

Pro účely spravedlivého srovnání a v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení byl proveden řádný zápočet, ve formě úprav, rozdílů ve vztahu k nákladům na přepravu a pojistné, které byly považovány za náklady ovlivňující ceny a cenovou srovnatelnost.

(31)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byl vážený průměr obvyklé hodnoty, na základě ceny ze závodu v Thajsku, srovnán s váženým průměrem vývozní ceny na základě ceny ze závodu v Číně, na stejné úrovni prodeje. Výše uvedené srovnání ukázalo existenci významného dumpingu.

(32)

Šetření odhalilo, že ačkoli dovážené objemy byly omezené, pokračovaly dovozy z obou zemí na výrazně dumpingových úrovních. Šetření neodhalilo žádný důvod, proč by úroveň dumpingu měla zmizet nebo poklesnout, pokud by byla opatření zrušena. Byl tudíž přijat závěr, že existuje pravděpodobnost pokračování dumpingu. Bylo ovšem považováno za přiměřené také prošetřit, zdali by došlo k opětovnému výskytu dumpingu v případě zvýšených vývozních objemů, pokud by byla stávající opatření zrušena.

(33)

Pro účely prošetření pravděpodobnosti opětovného výskytu dumpingu ve významných objemech byly vyhodnoceny tyto faktory: vývoj vývozní a/nebo výrobní kapacity, pozadí obcházení v případě Číny a chování vývozců na trzích třetích zemí.

(34)

Závazky, které byly přijaty pro dva spolupracující vyvážející výrobce v rámci původního šetření měly omezující účinek na jejich prodej na trh Společenství v průběhu OŠ. V uvedeném období nebylo zaznamenáno žádné porušení závazků.

(35)

Vyšetřování ukázalo, že obě spolupracující společnosti mají velice významnou tendenci vyvážet, neboť během období přezkumu bylo vyvezeno více než 80 % jejich výroby. Zdá se, že tyto společnosti mají dostatečně flexibilní výrobní kapacitu, která představuje přibližně 25 % celkové spotřeby Evropského společenství. Navíc skutečnost, že tyto společnosti jsou výrazným způsobem proexportně orientovány ukazuje, že pravděpodobně přesměrují svůj vývozní prodej na jakýkoli trh s atraktivnějšími cenovými a odbytovými podmínkami.

(36)

S ohledem na nízký objem dovážený v současné době do Společenství bylo posuzováno vývozní chování thajských vyvážejících výrobců na jednom z jejich hlavních trhů, Spojených státech amerických. Bylo shledáno, že v roce 1992, po antidumpingovém šetření dovozů výrobku výrazně se překrývajícího s výrobkem tohoto šetření, o průměru menším než 360 mm a pocházejícího, mimo jiné, z Thajska, americké orgány zjistily dumpingové rozpětí pro uvedenou zemi v rozpětí od 10,7 % do 50,8 %. Ještě důležitější je, že v prosinci 1999 bylo podle šetření o přezkumu ukončení platnosti konstatováno, že odstranění uvedených opatření pravděpodobně povede k pokračování nebo opětovnému výskytu dumpingu ( 10 ).

(37)

S ohledem na absenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců, musely služby Komise využít skutečností, které jim byly k dispozici. Vzhledem k tomu, že o čínském průmyslu je známo pouze málo informací, spoléhají se tyto závěry na informace obsažené ve stížnosti a v čínských vývozních statistikách. Podpora těchto závěrů byla rovněž nalezena v informacích zveřejněných v rámci obdobných šetření ve Spojených státech.

(38)

Podle těchto zdrojů činí celková čínská výrobní kapacita dotyčného výrobku přibližně 250 000. tun ročně Současný roční objem čínské výroby činí dle odhadu obsaženého ve stížnosti přibližně 90 000 tun. Uvedený odhad je založen na celosvětovém objemu čínského vývozu uvedeném v obchodních statistikách (přibližně 17 000 tun ročně), a na domácí spotřebě odhadované přibližně na stejné úrovni jako je spotřeba Společenství (přibližně 70 000 tun ročně).

(39)

Na tomto základě by byla míra využití čínských výrobních kapacit nižší než 40 % a volná kapacita vyšší než celková spotřeba Společenství.

(40)

Velká výrobní kapacita, která je v Číně k dispozici, ve spojení s velikostí čínského domácího trhu, dává tudíž čínským vyvážejícím výrobcům dostatečnou flexibilitu přecházet z jednoho trhu a druhu výrobku na druhý. Uvedení výrobci jsou tudíž schopni rychle zvýšit výrobu a nasměrovat ji na jakýkoli vývozní trh, včetně trhu Společenství, dojde-li ke zrušení opatření.

(41)

Je třeba poznamenat, že vyvážející čínští výrobci nejenže disponují kapacitami k masovému obnovení vývozů do Společenství, ale jsou i ochotni tak učinit. Toto prokazuje skutečnost, že po zavedení původních opatření v roce 1995 se roční dovozy z Tchaj-wanu v průměru zečtyřnásobily, a to až do té doby, kdy šetření o obcházení ( 11 ) ukázalo, že většina uvedených dovozů byla ve skutečnosti čínského původu a opatření vztahující se na Čínu byla tudíž v červnu roku 2000 rozšířena na Tchaj-wan (s výjimkou tří tchaj-wanských výrobců).

(42)

Vývozní chování čínských výrobců na významných trzích s dotyčným výrobkem bylo rovněž přezkoumáno. V tomto ohledu zahájily v minulé dekádě Spojené státy tři různá šetření dovozů výrobku významně se překrývajícího s výrobkem tohoto šetření, o průměru menším než 360 mm a pocházejícího, mimo jiné, z Číny. První šetření, které proběhlo v roce 1992, stanovilo velice vysoké dumpingové rozpětí (až do výše 182,9 %), v důsledku čehož byla vůči dovozům dotyčného výrobku pocházejícího, mimo jiné, z Číny, zavedena antidumpingová opatření. O dva roky později, v roce 1994, druhé šetření určilo, že antidumpingová opatření jsou obcházena odesíláním výrobků přes Thajsko. Platná antidumpingová opatření byla tedy v roce 1999 přezkoumána a výsledkem bylo konstatování, že odstranění opatření povede k pokračování nebo opětovnému výskytu škodlivého dumpingu.

(43)

Všechno toto nasvědčuje tomu, že pokud by byla opatření zrušena, zaujmou čínští výrobci pravděpodobně stejné vývozní chování na trhu Evropského společenství, který je srovnatelný s trhem Spojených států.

(44)

Konečně, absence čínské spolupráce při šetření naznačuje, že žádný z čínských výrobců nebyl ochoten nebo schopen ukázat, že by v případě zrušení opatření nedocházelo k žádnému dumpingu.

(45)

Šetření ukázalo, že jak Čína, tak Thajsko pokračovaly v dumpingových praktikách i v OŠ.

(46)

Vzhledem k tomu, že Čína má k dispozici vysoké nevyužité výrobní kapacity a že v minulosti již obešla opatření, existuje silná pravděpodobnost, že čínští vyvážející výrobci výrazným způsobem navýší své dumpingové vývozy dotyčného výrobku do Společenství v případě, že stávající opatření budou zrušena.

(47)

Pokud jde o Thajsko, mělo by být poznamenáno, že vzhledem k tomu, že thajské společnosti jsou výrazně proexportně orientovány a s ohledem na přitažlivost trhu Společenství, je vysoce pravděpodobné, že pokud by byla stávající opatření zrušena, uvedené společnosti zahájí vývoz dotyčného výrobku na trh Společenství ve významných objemech a za dumpingové ceny.

(48)

Upozorňuje se na dumpingové prodeje čínských a thajských vývozců na trhu Spojených států a na americká antidumpingová opatření, která byla obnovena v roce 1999.

(49)

Z výše uvedeného vyplývá, že budou-li opatření zrušena, budou dovozy do Společenství z dotyčných zemí s velkou pravděpodobností pokračovat ve významných objemech a za dumpingové ceny.

(50)

Čtyři výrobci Společenství, kteří při šetření plně spolupracovali, představovali přibližně 60 % výroby Společenství dotyčného výrobku v průběhu OŠ a tvoří tudíž výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Je třeba poznamenat, že tři ostatní výrobci, kteří se rovněž podíleli na žádosti o přezkum a kteří představují přibližně 10 % výroby Společenství, neodpověděli následně v poskytnuté lhůtě na dotazník. Dva z těchto výrobců podporují šetření, zatímco třetí se ve vztahu k němu nikterak nevyjádřil.

(51)

Je třeba poznamenat, že část prodeje výrobců Společenství je uskutečňována velkoobchodníkům (kteří nespolupracovali), kteří pak tyto výrobky vyvážejí ze Společenství. Zjevná spotřeba Společenství byla tudíž stanovena na základě výrobního objemu výrobního odvětví Společenství a ostatních výrobců Společenství (na základě informací obsažených v žádosti), a na objemech vývozu a dovozu Společenství založeného na údajích Eurostatu.

(52)

Na tomto základě bylo shledáno, že spotřeba Společenství nejprve stoupla z přibližně 57 000 tun v roce 1996 na přibližně 64 500 tun v roce 1998, ale následně poklesla na přibližně50 800 tun v OŠ.

(53)

Ve vztahu k dotyčným zemích a Tchaj-wanu se dovozní objemy a tržní podíly vyvíjely takto:

(54)

Celkové thajské vývozy se výrazně zvýšily z přibližně 100 tun v roce 1996 na přibližně 1 400 tun v průběhu OŠ. K nejvýznamnějšímu nárůstu došlo v letech 1999 až 2000, což se shoduje se vstupem v platnost rozhodnutí Komise o zrušení opatření pro jednoho thajského vyvážejícího výrobce, v důsledku předběžného přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Při posuzování pouze těch společností, které ještě stále podléhají antidumpingovým clům, byl nárůst objemu omezen, přičemž podíl na trhu vzrostl z 0,3 % v roce 1996 na 0,5 % v průběhu OŠ. Je třeba poznamenat, že v období předchozího šetření (od 1. července do 31. prosince 1993) činil thajský podíl na trhu 2,6 %.

(55)

Jak bylo ukázáno výše, objem dovozů z Číny zůstal v období přezkumu rovněž omezen. Je však třeba připomenut, že šetření proti obcházení dospělo k závěru, že významná část dovozů z Tchaj-wanu byla ve skutečnosti čínského původu. Prudký pokles uvedených dovozů v roce 2000 se shoduje s rozšířením antidumpingových opatření proti čínským dovozům na některé dovozy z Tchán-wanu. V období předchozího šetření dosahoval čínský podíl na trhu 8,5 %.

(56)

Vývozní ceny dvou spolupracujících thajských výrobců vzrostly od roku 1996 do OŠ o 6 %. V rámci celého období přezkumu však ceny nesledovaly žádný jednoznačný trend, s výkyvy nahoru i dolů ve výši méně než 10 % průměrné ceny v daném období.

(57)

Podle statistik Eurostatu poklesly čínské ceny od roku 1996 do OŠ celkově o 7 %. Obdobně jako v případě thajských cen, ani ony nesledovaly během období přezkumu žádný jednoznačný trend.

(58)

Dovozy ze zemí, které nejsou považovány za dotyčné ve vztahu k tomuto šetření, jak vyplývá z tabulky uvedené níže, výrazným způsobem vzrostly z přibližně 4 300 tun v roce 1996 na 11 700 tun v průběhu OŠ. Celkový nárůst podílů na trhu v průběhu období přezkumu činil 15,5 procenta.

(59)

Hospodářské ukazatele předložené níže ukazují kladný vývoj v období od roku 1996 do roku 1998, následovaný vzápětí zhoršením celkové ekonomické situace výrobního odvětví Společenství. Tento vývoj by měl být posuzován ve světle zavedení konečných antidumpingových opatření v roce 1995, obcházení a následného rozšíření opatření na některé dovozy pocházející z Tchaj-wanu v roce 2000, a rostoucího objemu dumpingových dovozů z jiných zemí, které jsou předmětem samostatného šetření.

(60)

Výroba výrobního odvětví Společenství vzrostla nejprve o 10 % v letech 1996 až 1998, načež spadla na úroveň roku 1996, aby se opět zvedla na úroveň dosaženou v roce 1998.

(61)

Celková výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství byla v období přezkumu relativně stabilní a úroveň využití kapacit tudíž dodržovala trend shodný s trendem objemu výroby.

(62)

Jak bylo již vysvětleno výše, byl posuzován pouze prodej určený ke spotřebě ve Společenství. Na tomto základě poklesl během období přezkumu prodej Společenství z přibližně 30 100 tun v roce 1996 na přibližně 24 300 tun během OŠ, což představuje pokles přibližně 19 %. Je však důležité si povšimnout, že v období od roku 1993 do roku 1998 se prodej zvýšil o 9 % a v roce 1998 dosáhl úrovně přibližně 33 000 tun, načež v období šetření poklesl na přibližně 24 300 tun.

(63)

Úroveň zásob poklesla v období od roku 1996 do OŠ přibližně o 4 %. Ačkoli byla v průběhu prvních čtyř let období přezkumu více méně stabilní, po roce 1999 začala výrazně klesat.

(64)

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl v období od roku 1996 do OŠ o 4,9 procenta. V období od roku 1996 do roku 1999 však vzrostl o 1,9 procenta v důsledku zavedení opatření, která jsou v současnosti předmětem přezkumu. Poté se postavení výrobního odvětví Společenství na trhu zhoršilo.

(65)

Průměrná čistá prodejní cena výrobního odvětví Společenství za jednotku poklesla z 1 812 EUR v roce 1996 na 1 413 EUR během OŠ, což představuje pokles o 22 %. Prodejní ceny klesaly každoročně o přibližně 5 %.

(66)

Výrobnímu odvětví Společenství se podařilo zvýšit ziskovost z 3,1 % v roce 1996 na 5,2 % v roce 1997. Poté však ziskovost nepřetržitě klesala a v průběhu OŠ byla zřetelně záporná na hodnotě –3,5 %. Je třeba poznamenat, že výrobní odvětví Společenství se v průběhu OŠ původního šetření (červenec až prosinec 1993) nacházelo ve ztrátové situaci na úrovni přibližně 7 % obratu.

(67)

Výnosnost investic v průběhu období přezkumu přibližně kopírovala ziskovou křivku. Je třeba poznamenat, že byly posouzeny jak přímé investice, tak i části investic, které se k výrobě dotyčného výrobku vztahovaly nepřímo.

(68)

Peněžní tok vytvořený prodejem dotyčného výrobku se zvýšil o přibližně 65 % v období od roku 1996 do roku 1998, načež dramaticky poklesl na 281 000 EUR během v průběhu OŠ.

(69)

Žádná ze společností se nezmínila o jakýchkoli obtížích se shromažďováním kapitálu. Pokud by však měl peněžní tok i nadále klesat, může se situace změnit.

(70)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství nesledovala jasný trend. V období od roku 1996 do roku 1998 vzrostla z 547 na 580 zaměstnanců, načež poklesla, ale v průběhu OŠ se vrátila zpět na úroveň roku 1998. Nárůst během OŠ je zapotřebí uvést do souvislosti se zvýšením výroby během stejného období.

(71)

Průměrná mzda na jednoho zaměstnance zůstala v letech 1996 a 1997 relativně stabilní, poté se postupně zvyšovala. V období od roku 1996 do OŠ činil celkový nárůst přibližně 7 %.

(72)

V období od roku 1996 do roku 1998 vzrostla produktivita o 3 % z 77,6 tun na jednoho zaměstnance na 80,2 tuny. Poté klesla, ale během OŠ se vrátila na úroveň roku 1998.

(73)

Nové investice zůstaly během OŠ na relativně stabilní úrovni. Skládaly se převážně z obnovy nebo zdokonalení stávajícího vybavení a nevztahují se k žádnému růstu kapacit.

(74)

Jak již bylo vysvětleno výše, v období od roku 1996 do roku 1998 mohlo výrobní odvětví Společenství těžit z rostoucího trhu a zvýšil svůj objem prodeje a podíl na trhu. Poté však spotřeba Společenství poklesla a prodej výrobního odvětví Společenství a jeho podíl na trhu navzdory klesajícímu objemu dovozu z dotyčných zemí (zvláště obcházených přes Tchaj-wan) poklesly.

(75)

S ohledem na nízký objem dovozů z dotyčných zemí v průběhu OŠ se očekává, že velikost stanoveného dumpingového rozpětí bude mít negativní účinky, zejména pak, pokud se objem dotyčných dovozů v budoucnosti zvýší. V této souvislosti se připomínají závěry oddílu E.4., kde se uvádí, že je vysoce pravděpodobné, že dovozy do Společenství z dotyčných zemí budou pokračovat ve významných objemech a za dumpingové ceny, pokud budou opatření zrušena.

(76)

Jak již naznačuje kladný vývoj většiny výše uváděných ukazatelů, ekonomická situace výrobního odvětví Společenství se v letech 1996 a 1998 zotavila ze škodlivých účinků dumpingových dovozů pocházejících ze dvou dotyčných zemí. Poté se situace opět zhoršila, a to v důsledku účinku zvyšujících se dumpingových dovozů ze třetích zemí (viz oddíl C).

(77)

Zavedení opatření vůči Číně a Thajsku mělo jednoznačně pozitivní dopad na ekonomickou situaci výrobního odvětví Společenství ve srovnání se situací před jejich zavedením. Většina ukazatelů újmy vykazovala v letech 1996 až 1998 pozitivní vývoj. Výroba, využití kapacit a objem prodeje vzrostly, což mělo za důsledek zvýšení podílů na trhu a růst zaměstnanosti. Ziskové ukazatele, jako jsou například výnos z obratu, výnosnost investic a peněžní tok se rovněž vyvíjely příznivě. Pokud by opatření nebyla obcházena dovozy z Tchaj-wanu, byl by tento vývoj ještě příznivější. Po roce 1998 se však ekonomická situace výrobního odvětví Společenství obecně zhoršila: objem prodeje, podíly na trhu a výroba poklesly, stejně jako ceny a ziskovost. Újma utrpěná výrobním odvětvím Společenství v uvedeném období byla způsobena dumpingovými dovozy pocházejícími z České republiky, Malajsie, Ruska, Korejské republiky a Slovenska, takže v srpnu 2002 ( 12 ) byla proti těmto zemím zavedena konečná antidumpingová opatření.

(78)

Za účelem vyhodnocení pravděpodobného účinku ukončení platnosti opatření byly posuzovány tyto skutečnosti:

(79)

Ukončení platnosti opatření proti čínským dovozům si navíc vyžádá zrušení opatření proti obcházení ve vztahu k dovozům dotyčného výrobku z Tchaj-wanu. V této souvislosti je třeba připomenout, že jak již bylo vysvětleno v 41. bodě odůvodnění, opatření proti čínským dovozům byla masivně obcházena a byla tudíž rozšířena i na Tchaj-wan. Pokud budou opatření vůči Tchaj-wanu zrušena, existuje silná pravděpodobnost, že dojde k opětovnému pokračování obcházení.

(80)

Na základě výše uvedeného se dochází k závěru, že pokud by byla opatření zrušena, existuje pravděpodobnost opětovného výskytu újmy ze strany Číny a Thajska.

(81)

Podle článku 21 základního nařízení bylo přezkoumáno, je-li zachování stávajících antidumpingových opatření proti zájmu Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství bylo založena na ocenění všech podílejících se zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců/obchodníků, stejně jako uživatelů dotyčného výrobku.

(82)

Je třeba připomenout, že v předchozím šetření nebylo přijetí opatření považováno jako v rozporu se zájmem Společenství. Skutečnost, že současné šetření je přezkumem, že tudíž analyzuje situaci, v níž jsou antidumpingová opatření již zavedena, umožňuje navíc zhodnocení jakéhokoli nežádoucího dopadu na strany dotčené současnými antidumpingovými opatřeními.

(83)

Na tomto základě bylo přezkoumáno, existují-li, navzdory závěrům o pravděpodobnosti opětovného výskytu škodlivého dumpingu, závažné důvody, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Společenství.

(84)

Výrobní odvětví Společenství prokázalo, že je strukturálně životaschopným odvětvím. To bylo potvrzeno pozitivním vývojem jeho ekonomické situace v době, kdy byla po uložení v současné době platných antidumpingových opatření obnovena účinná hospodářská soutěž. Míra zisku, kterou mohl dosáhnout do dvou let po uložení antidumpingových opatření, byla v době původního šetření považovaná za přiměřenou vzhledem k míře, kterou bylo možné od výrobního odvětví s ohledem na absenci dumpingu očekávat.

(85)

Je možné rozumně předpokládat, že výrobní odvětví Společenství bude i nadále těžit z opatření uložených v současnosti. Pokud by uvedená opatření nebyla zachována, je pravděpodobné, že výrobní odvětví Společenství utrpí újmu, dokonce i tehdy, pokud budou přijata opatření proti jiným zemím, které dovážejí za dumpingové ceny.

(86)

Komise rozeslala dotazníky 57 nespřízněným dovozcům/obchodníkům. Na dotazník odpověděli pouze dva dovozci. Jeden z těchto dovozců v minulosti nakupoval dotyčný výrobek z Číny, ale po zavedení opatření změnil svého dodavatele. V důsledku toho tvrdil, že nebude dotčen, ať již budou opatření uchována nebo zrušena. Druhý dovozce se přiklání k prodloužení opatření a tvrdí, že nekalé obchodní chování před uložením opatření mělo pokřivující účinek na trh Společenství.

(87)

Devatenáct dalších dovozců odpovědělo, že se šetřením necítí dotčeni, neboť z dotyčných zemí v období přezkumu nenakupovali. Nebyla obdržena žádná další reakce a je tedy možné následně uzavřít, že zachování opatření nebude mít významný negativní účinek na dovozce nebo obchodníky.

(88)

Uživateli dotyčného výrobku jsou zejména petrochemická odvětví a odvětví činná ve stavebním odvětví. Komise rozeslala dotazníky 23 uživatelům a 5 evropským sdružením potencionálních uživatelů. Odpověděly pouze tři společnosti a všechny tvrdily, že na šetření nemají zájem.

(89)

Zdá se, že tento nedostatek spolupráce potvrzuje, že potrubní tvarovky představují velice malou část celkových výrobních nákladů uvedených společností, a že opatření platná v současné době neměla žádný podstatný negativní dopad na jejich ekonomickou situaci.

(90)

S ohledem na výše uvedené důvody se dochází k závěru, že se nepředpokládá, že by jakýkoli případný dopad na dovozce a uživatelská průmyslová odvětví mohl zvrátit pozitivní účinek opatření proti opětovnému škodlivému dumpingu na výrobní odvětví Společenství. Neexistují tudíž žádné závažné důvody proti pokračování antidumpingových opatření.

(91)

Jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, předběžný přezkum formy opatření proti dovozům pocházejícím z Thajska zahájila Komise ze svého vlastního podnětu.

(92)

V tomto ohledu nebyly dosud přijaty žádné závěry a šetření ještě stále probíhá.

(93)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a ohledech, na jejichž základě je zamýšleno doporučit zachování stávajících opatření. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, v níž mohou předložit vyjádření k takto sděleným informacím. Nebyly obdrženy žádné připomínky, které by byly takové povahy, aby výše uvedené závěry změnily.

(94)

Z výše uvedeného vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by měla být antidumpingová opatření použitelná na dovozy potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Číny a Thajska nebo odesílaných z Tchaj-wanu, jak byla rozšířena nařízením Rady (ES) č. 763/2000 a pozměněna nařízením Rady (ES) č. 2314/2000, zachována. Připomíná se, že tato opatření jsou tvořena valorickým clem pro obě dotyčné země s výjimkou dovozů dotyčného výrobku, které jsou vyráběny a prodávány na vývoz do Společenství dvěma thajskými společnostmi, pro které byl přijat závazek,