2003/10/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)
| Publikováno: | Úř. věst. L 42, 15.2.2003, s. 38-44 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 6. února 2003 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 15. února 2003 | Nabývá účinnosti: | 15. února 2003 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (Úř. věst. L 042 15.2.2003, s. 38) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2007/30/ES Text s významem pro EHP ze dne 20. června 2007, |
L 165 |
21 |
27.6.2007 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008 |
L 311 |
1 |
21.11.2008 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019, |
L 198 |
241 |
25.7.2019 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2003/10/ES
ze dne 6. února 2003
o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem)
(sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)
ODDÍL I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Účel a oblast působnosti
1. Tato směrnice, která je sedmnáctou samostatnou směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS, stanoví minimální požadavky na ochranu zaměstnanců před riziky pro jejich zdraví a bezpečnost, které vznikají nebo by mohly vzniknout z expozice hluku, a zejména před rizikem pro sluch.
2. Požadavky této směrnice se vztahují na činnosti, při kterých zaměstnanci jsou nebo by mohli být při práci vystaveni rizikům pro hluk.
3. Směrnice 89/391/EHS se vztahuje v plném rozsahu na celou oblast uvedenou v odstavci 1, aniž jsou dotčena přísnější nebo zvláštní ustanovení obsažená v této směrnici.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se fyzikální parametry používané jako ukazatelé rizika definují takto:
a) maximální akustický tlak (ppeak): špičková hodnota okamžitého akustického tlaku frekvenčně váženého funkcí C;
b) denní hladina expozice hluku (LEX, 8h) dB(A) re.20 μPa): časem vážený průměr hladin expozice hluku během nominálního osmihodinového pracovního dne, definovaný mezinárodní normou ISO 1999:1990, bod 3.6. Zahrnuje všechny hluky, které se vyskytují při práci, včetně impulsního hluku;
c) týdenní hladina expozice hluku (LEX, 8h): časem vážený průměr denních hladin expozice hluku během nominálního týdne o pěti osmihodinových pracovních dnech, definovaný mezinárodní normou ISO 1999:1990, bod 3.6 (poznámka 2).
Článek 3
Limitní hodnoty expozice a hodnoty expozice vyvolávající akci
1. Limitní hodnoty expozice a hodnoty expozice vyvolávající akci s ohledem na denní hladiny expozice hluku a maximální akustický tlak se pro účely této směrnice stanoví takto:
a) limitní hodnoty expozice: LEX, 8h = 87 dB(A) a ppeak = 200 Pa ( 1 );
b) horní hodnoty expozice vyvolávající akci: LEX, 8h = 85 dB(A) a ppeak = 140 Pa ( 2 );
c) dolní hodnoty expozice vyvolávající akci: LEX, 8h = 80 dB(A) a ppeak = 112 Pa ( 3 ).
2. Pro použití limitních hodnot expozice se při zjišťování skutečné expozice zaměstnance hluku vezme v úvahu snížení způsobené osobními chrániči sluchu používanými zaměstnancem. Hodnoty expozice vyvolávající akci účinky těchto chráničů nevezmou v úvahu.
3. V řádně odůvodněných případech a pro činnosti, u kterých se denní expozice hluku v jednotlivých pracovních dnech výrazně mění, mohou členské státy za účelem používání limitních hodnot expozice a hodnot expozice vyvolávajících akci použít pro hodnocení hladin expozice zaměstnanců hluku týdenní hladinu expozice hluku místo denní hladiny expozice hluku, za podmínky, že:
a) týdenní hladina expozice hluku zjištěná vhodným sledováním nepřekračuje limitní hodnotu expozice 87 dB(A) a
b) byla přijata vhodná opatření ke snížení rizika spojeného s těmito činnostmi na minimum.
ODDÍL II
POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ
Článek 4
Určení a hodnocení rizik
1. Při plnění povinností stanovených v čl. 6 odst. 3 a čl. 9 odst. 1 směrnice 89/391/EHS zaměstnavatel vyhodnocuje a případně měří hladiny hluku, jimž jsou zaměstnanci vystaveni.
2. Použité metody a přístroje jsou uzpůsobeny převládajícím podmínkám, s přihlédnutím zejména k povaze měřeného hluku, době expozice, faktorům prostředí a vlastnostem měřicích přístrojů.
Tyto metody a přístroje umožňují stanovit parametry definované v článku 2 a rozhodnout o tom, zda byly v daném případě překročeny hodnoty uvedené v článku 3.
3. Použité metody mohou zahrnovat odběr vzorků, který je reprezentativní pro osobní expozici zaměstnance.
4. Hodnocení a měření uvedené v odstavci 1 plánují a vykonávají ve vhodných odstupech příslušné služby, zejména s přihlédnutím k článku 7 směrnice 89/391/EHS o nezbytných způsobilých službách nebo osobách. Údaje o hladině expozice hluku získané hodnocením nebo měřením se vhodnou formou uchovají k pozdějšímu nahlédnutí.
5. Při uplatňování tohoto článku vezme hodnocení výsledku měření v úvahu nepřesnosti měření stanovené v souladu s metrologickými postupy.
6. V souladu s čl. 6 odst. 3 směrnice 89/391/EHS musí zaměstnavatel při hodnocení rizika věnovat zvláštní pozornost:
a) hladině, druhu a trvání expozice včetně všech expozic impulsnímu hluku;
b) limitním hodnotám expozice a hodnotám expozice vyvolávajícím akci stanoveným v článku 3 této směrnice;
c) všem účinkům na bezpečnost a zdraví zaměstnanců, kteří patří ke zvlášť ohroženým rizikovým skupinám;
d) všem účinkům na zdraví a bezpečnost zaměstnanců vyvolaným vzájemným působením mezi hlukem a ototoxickými látkami souvisejícími s prací a mezi hlukem a vibracemi, je-li to technicky proveditelné;
e) všem nepřímým účinkům na zdraví a bezpečnost zaměstnanců vyvolaným vzájemným působením mezi hlukem a výstražnými signály nebo jinými zvuky, které je nutno sledovat za účelem předcházení riziku úrazů;
f) informacím o emisi hluku poskytnutým výrobci pracovního vybavení v souladu s odpovídajícími směrnicemi Společenství;
g) existenci zástupného pracovního vybavení určeného ke snížení emise hluku;
h) prodloužení expozice hluku nad obvyklou pracovní dobu na odpovědnost zaměstnavatele;
i) odpovídajícím informacím získaným ze zdravotního dohledu, pokud možno včetně informací zveřejněných;
j) dostupnosti chráničů sluchu s vhodnými charakteristikami tlumení.
7. Zaměstnavatel má k dispozici hodnocení rizika v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 89/391/EHS a musí určit opatření, která mají být přijata v souladu s články 5, 6, 7 a 8 této směrnice. Hodnocení rizika se zaznamenává na vhodné médium podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí. Hodnocení rizika je aktualizováno, zejména dojde-li k podstatným změnám, které je mohou činit zastaralým, nebo pokud se to na základě výsledků zdravotního dohledu jeví jako nezbytné.
Článek 5
Ustanovení zaměřená na odstranění nebo zmenšení expozice
1. S přihlédnutím k technickému pokroku a dostupnosti opatření na potlačení rizika u jeho zdroje se rizika vyplývající z expozice hluku odstraňují u zdroje nebo se snižují na minimum.
Snížení takových rizik se zakládá na obecných zásadách prevence stanovených v čl. 6 odst. 2 směrnice 89/391/EHS a přihlíží zejména k:
a) jiným pracovním metodám, které vyžadují menší expozici hluku;
b) volbě vhodného pracovního vybavení vytvářejícího co nejméně hluku s přihlédnutím k práci, která má být vykonána, včetně možnosti dát zaměstnancům k dispozici pracovní vybavení odpovídající právním předpisům Společenství, jejichž cílem nebo důsledkem je omezení expozice hluku;
c) návrhu a dispozici pracovišť a pracovních míst;
d) dostačujícím informacím a školení, aby zaměstnanci byli poučeni o správném a bezpečném používání pracovního vybavení s cílem snížit jejich expozici hluku na minimum;
e) snížení hluku technickými prostředky:
i) snížení hluku šířeného vzduchem, např. pomocí ochranných stěn, ohrazení a obkladů z materiálů absorbujících hluk;
ii) snížení hluku šířeného hmotnou strukturou, např. tlumením nebo izolací;
f) vhodným programům údržby pracovního vybavení, pracoviště a systémů na pracovišti;
g) snížení hluku lepší organizací práce:
i) omezení trvání a intenzity expozice;
ii) vhodné pracovní rozvrhy s dostatečnými dobami odpočinku.
2. Na základě hodnocení rizik uvedeného v článku 4 musí zaměstnavatel, jakmile jsou překročeny horní hodnoty expozice vyvolávající akci, zavést a provádět program technických nebo organizačních opatření určených ke snížení expozice hluku, s přihlédnutím zejména k opatřením uvedeným v odstavci 1.
3. Na základě hodnocení rizik uvedeného v článku 4 musí být pracoviště, kde mohou být zaměstnanci vystaveni hluku přesahujícímu horní hodnoty expozice vyvolávající akci, označena vhodnými značkami. Je-li to technicky proveditelné a odůvodňuje-li to riziko expozice, musí být dotyčná místa také ohraničena a přístup k nim omezen.
4. Pokud zaměstnanec v důsledku povahy činnosti užívá prostory k odpočinku, na něž zaměstnavatel dohlíží, sníží se hluk v těchto prostorech na hladinu slučitelnou s jejich účelem a s podmínkami používání.
5. Na základě článku 15 směrnice 89/391/EHS přizpůsobí zaměstnavatel opatření uvedená v tomto článku požadavkům zaměstnanců, kteří patří k zvlášť ohroženým rizikovým skupinám.
Článek 6
Osobní ochrana
1. Pokud rizikům vyplývajícím z expozice hluku nelze zabránit jinými prostředky, musí mít zaměstnanci k dispozici a používat vhodné a řádně přiléhající osobní chrániče sluchu v souladu se směrnicí Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) ( 4 ) a s čl. 13 odst. 2 směrnice 89/391/EHS a za těchto podmínek:
a) pokud přesahuje expozice hluku dolní hodnoty expozice vyvolávající akci, dá zaměstnavatel zaměstnancům k dispozici osobní chrániče sluchu;
b) pokud se expozice hluku rovná horním hodnotám expozice vyvolávajícím akci nebo je přesahuje, používají zaměstnanci osobní chrániče sluchu;
c) osobní chrániče sluchu musí být zvoleny tak, aby odstranily riziko pro sluch nebo je snížily na minimum.
2. Zaměstnavatel musí učinit vše potřebné, aby zajistil používání chráničů sluchu, a odpovídá za kontrolu účinnosti opatření přijatých na základě tohoto článku.
Článek 7
Omezení expozice
1. Expozice zaměstnance zjištěná v souladu s čl. 3 odst. 2 nesmí v žádném případě překročit limitní hodnoty expozice.
2. Jsou-li navzdory opatřením přijatým k dosažení souladu s touto směrnici limitní hodnoty expozice překročeny, musí zaměstnavatel:
a) neprodleně přijmout opatření ke snížení expozice pod limitní hodnoty expozice;
b) zjistit příčiny výskytu nadměrné expozice;
c) změnit ochranná a preventivní opatření, aby zabránil opětovnému překročení.
Článek 8
Informování a školení zaměstnanců
Aniž jsou dotčeny články 10 a 12 směrnice 89/391/EHS, zajistí zaměstnavatel, aby zaměstnanci, kteří jsou při práci vystaveni hluku na hladině nebo nad hladinou dolních hodnot expozice vyvolávajících akci, nebo jejich zástupci obdrželi informace a školení o rizicích vyplývajících z expozice hluku, týkající se zejména:
a) povahy těchto rizik;
b) opatření přijatých na základě této směrnice za účelem odstranění rizik vyplývajících z hluku nebo jejich snížení na minimum, včetně okolností, za nichž se tato opatření uplatňují;
c) limitních hodnot expozice a hodnot expozice vyvolávajících akci uvedených v článku 3 této směrnice;
d) výsledků hodnocení a měření hluku provedených v souladu s článkem 4 této směrnice spolu s vysvětlením jejich významu a možných rizik;
e) správného používání chráničů sluchu;
f) proč a jak zjišťovat a hlásit známky poškození sluchu;
g) okolností, za nichž mají zaměstnanci nárok na zdravotní dohled, a účelu zdravotního dohledu, v souladu s článkem 10 této směrnice;
h) bezpečných pracovních postupů k minimalizaci expozice hluku.
Článek 9
Projednání se zaměstnanci a jejich účast
V souladu s článkem 11 směrnice 89/391/EHS projednávají zaměstnavatelé se zaměstnanci nebo jejich zástupci záležitosti, na které se vztahuje tato směrnice, a umožňují jejich účast, a zejména tyto záležitosti:
— hodnocení rizik a stanovení opatření, která mají být přijata, uvedené v článku 4,
— opatření zaměřená na odstranění nebo snížení rizik vyplývajících z expozice hluku, uvedená v článku 5,
— volba osobních chráničů hluku uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. c).
ODDÍL III
RŮZNÁ USTANOVENÍ
Článek 10
Zdravotní dohled
1. Aniž je dotčen článek 14 směrnice 89/391/EHS, přijmou členské státy opatření pro zajištění přiměřeného zdravotního dohledu nad zaměstnanci, u kterých výsledky hodnocení a měření podle čl. 4 odst. 1 této směrnice odhalí zdravotní riziko. Tato opatření, včetně zvláštních požadavků na zdravotní záznamy a jejich dostupnost, se zavádějí v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi.
2. Zaměstnanec, jehož expozice přesahuje horní hodnoty expozice vyvolávající akci, má právo na zkontrolování sluchu lékařem nebo jinou vhodně kvalifikovanou osobou na odpovědnost lékaře, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi. Zaměstnancům, jejichž expozice překračuje dolní hodnoty expozice vyvolávající akci, je k dispozici preventivní audiometrické vyšetření, pokud hodnocení a měření stanovené v čl. 4 odst. 1 této směrnice odhalí zdravotní riziko.
Cílem těchto kontrol je poskytnout včasnou diagnózu jakékoli ztráty sluchu v důsledku hluku a ochránit funkci sluchu.
3. Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby se o každém zaměstnanci, který podléhá zdravotnímu dohledu v souladu s odstavci 1 a 2, vedly a aktualizovaly osobní zdravotní záznamy. Zdravotní záznamy obsahují shrnutí výsledků prováděného zdravotního dohledu. Jsou vedeny vhodným způsobem, aby později mohl být jejich obsah konzultován, s přihlédnutím k lékařskému tajemství.
Příslušnému orgánu musí být na žádost poskytnuta kopie odpovídajících záznamů. Zaměstnanci mají na svou žádost přístup ke zdravotním záznamům, které se jich osobně týkají.
4. Pokud výsledky vyšetření sluchu ukáží, že zaměstnanec má identifikovatelné poškození sluchu, lékař nebo specialista, považuje-li to lékař za nezbytné, zhodnotí, zda by poškození mohlo být důsledkem expozice hluku při práci. V tom případě:
a) lékař nebo jiná vhodně kvalifikovaná osoba informuje zaměstnance o výsledku, který se jej osobně týká;
b) zaměstnavatel;
i) přezkoumá hodnocení rizik provedené podle článku 4;
ii) přezkoumá opatření stanovená pro vyloučení nebo snížení rizik na základě článků 5 a 6;
iii) vezme v úvahu doporučení závodního lékaře nebo jiné kvalifikované osoby nebo příslušného orgánu při provádění všech opatření vyžadovaných k vyloučení nebo snížení rizika v souladu s články 5 a 6, včetně možnosti převést zaměstnance na jiné pracovní místo, na kterém není riziko další expozice; a
iv) učiní opatření pro systematický zdravotní dohled a stanoví vyšetření zdravotního stavu všech ostatních zaměstnanců, kteří byli exponováni podobně.
Článek 11
Odchylky
1. Ve výjimečných případech, kdy by v důsledku povahy práce neomezené a správné používání osobních chráničů sluchu mohlo způsobit větší riziko pro zdraví nebo bezpečnost než nepoužívání těchto chráničů, mohou členské státy povolit odchylky od čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) a článku 7.
2. Odchylky uvedené v odstavci 1 povolují členské státy po konzultaci se sociálními partnery a případně příslušnými zdravotnickými orgány, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi. Tyto odchylky musí být provázeny podmínkami, které při uvážení zvláštních okolností zaručují, že výsledná rizika jsou snížena na minimum a že dotyční zaměstnanci jsou podrobováni zvýšenému zdravotnímu dohledu. Tyto odchylky se přezkoumávají každé čtyři roky a jsou zrušeny, jakmile pominou okolnosti, které je odůvodňovaly.
3. Členské státy předají Komisi každé čtyři roky seznam odchylek uvedených v odstavci 1 s vyznačením přesných důvodů a okolností, které je k povolení odchylek vedly.
Článek 12
Změny směrnice
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12a za účelem provedení ryze technických úprav této směrnice s cílem zohlednit technickou harmonizaci a normalizaci týkající se navrhování, stavby, výroby nebo konstrukce pracovního vybavení nebo pracovišť, technický pokrok, změny v harmonizovaných evropských normách či specifikacích a nové poznatky týkající se hluku.
Pokud v řádně odůvodněných a výjimečných případech zahrnujících bezprostřední, přímé a závažné riziko pro fyzické zdraví a bezpečnost pracovníků a dalších osob je ze závažných a naléhavých důvodů nutné opatření ve velmi krátkém časovém rámci, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 12b.
Článek 12a
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 12 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 26. července 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 12 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ( 5 ).
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 12 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 12b
Postup pro naléhavé případy
1. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.
2. Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 12a odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.
▼M3 —————
Článek 14
Kodex chování
V rámci uplatňování této směrnice členské státy po konzultaci se sociálními partnery, v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi, vypracují kodex chování, který stanoví praktické pokyny na pomoc zaměstnancům a zaměstnavatelům v odvětví hudby a zábavy k plnění jejich právních povinností stanovených touto směrnicí.
Článek 15
Zrušení
Směrnice 86/188/EHS se zrušuje ode dne stanoveného v čl. 17 odst. 1 prvním pododstavci.
ODDÍL IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
▼M1 —————
Článek 17
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 15. února 2006. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Pokud jde o posádky námořních plavidel, mohou mít členské státy na provedení článku 7, je-li to nezbytné za účelem přihlédnutí ke zvláštním podmínkám, k dispozici dodatečnou lhůtu pěti let ode dne 15. února 2006, to znamená celkem osm let.
Členské státy jsou oprávněny za účelem vypracování kodexu chování, který stanoví praktické pokyny pro provádění této směrnice, využít maximální přechodné období dvou let ode dne 15. února 2006, to znamená celkem pět let od vstupu této směrnice v platnost, k dosažení souladu s touto směrnicí, pokud jde o odvětví hudby a zábavy, za podmínky, že během tohoto období zůstanou zachovány úrovně ochrany již dosažené jednotlivými členskými státy, pokud jde o zaměstnance v těchto odvětvích.
3. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které již přijaly nebo přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 18
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 19
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
( 1 ) 140 dB (C) ve vztahu k 20 μPa.
( 2 ) 137 dB (C) ve vztahu k 20 μPa.
( 3 ) 135 dB (C) ve vztahu k 20 μPa.
( 4 ) Úř. věst. L 393, 30.12.1989, s. 18.
( 5 ) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.