(ES) č. 2304/2002Nařízení Komise (ES) č. 2304/2002 ze dne 20. prosince 2002, kterým se provádí rozhodnutí Rady 2001/822/ES o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (rozhodnutí o přidružení zámoří)
| Publikováno: | Úř. věst. L 348, 21.12.2002 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 20. prosince 2002 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 21. prosince 2002 | Nabývá účinnosti: | 21. prosince 2002 |
| Platnost předpisu: | Ne | Pozbývá platnosti: | 31. prosince 2011 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2304/2002 ze dne 20. prosince 2002, (Úř. věst. L 348, 21.12.2002, p.82) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 317 |
38 |
5.12.2007 |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2304/2002
ze dne 20. prosince 2002,
kterým se provádí rozhodnutí Rady 2001/822/ES o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství („rozhodnutí o přidružení zámoří“)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/822/ES ( 1 ), a zejména na jeho článek 23,
s ohledem na interní dohodu mezi zástupci vlád členských států, zasedajících v Radě, o financování a správě pomoci Společenství podle finančního protokolu k Dohodě o partnerství mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000, a o přídělu finanční pomoci zámořským zemím a územím, pro které platí čtvrtá část Smlouvy o ES ( 2 ),
s ohledem na nařízení Rady o finančním nařízení pro Evropský rozvojový fond ( 3 ) (dále jen „finanční nařízení pro ERF“),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Rozhodnutí Rady 2001/822/ES (dále jen „rozhodnutí o přidružení zámoří“) vyžaduje od Komise, aby přijala prováděcí předpisy k části III a k přílohám II A až D ve spolupráci se zámořskými zeměmi a územími (dále jen „ZZÚ“) v rámci partnerského postupu. Zejména článek 4 stanoví, že ZZÚ mají primární odpovědnost za přípravu jednotných programových dokumentů (dále jen „JPD“) a programů spolupráce. |
|
(2) |
Předpisy přijaté Komisí podle článku 23 rozhodnutí o přidružení zámoří by měla být v souladu se zásadami řádného finančního řízení, partnerství, doplňkovosti a subsidiarity, a měla by zajistit, aby si ZZÚ osvojily proces rozvoje, jakož i náležité monitorování a provádění auditu samotnými ZZÚ a Komisí. |
|
(3) |
S uvážením zvláštních potřeb, schopností a omezení ZZÚ by jim měla být poskytnuta finanční pomoc. Měla by mít formu rozpočtové podpory za předpokladu, že řízení veřejných výdajů ZZÚ jeví dostatečnou průhlednost, odpovědnost a účinnost. Kromě toho je třeba, aby postupy zadávání veřejných zakázek vyhovovaly normám finančního nařízení pro ERF, pokud jde o průhlednost a otevřenost. Jako alternativu k rozpočtové podpoře lze finanční pomoc poskytovat jako podporu projektů nebo programů, má-li za to, že zajistí účinnější nebo bezpečnější provádění. |
|
(4) |
Je třeba upravit přípravu JPD, jeho monitorování, audit, hodnocení, přezkum a provádění, jakož i pro výkaznictví a finanční opravy. Tato ustanovení by měla upravovat účast Komise na těchto činnostech. S výhradou případného nezbytného přizpůsobení zvláštní situaci ZZÚ by měla být v souladu s předpisy použitelnými v rámci strukturálních fondů, s cílem posílit a usnadnit účinnost účasti Komise. |
|
(5) |
Pro usnadnění regionální spolupráce a integrace mezi ZZÚ a státy AKT je třeba, aby platila v zásadě totožná pravidla. Avšak při uvážení zeměpisné polohy některých ZZÚ, které ve skutečnosti nemohou navázat úzkou spolupráci se státy AKT nebo s jinými ZZÚ, je třeba také poskytnout možnost, aby regionální prostředky byly přidělovány na žádost jen jedné ZZÚ. |
|
(6) |
Opatření stanovená v tomto nařízení byla konzultována se ZZÚ. |
|
(7) |
Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru ERF-ZZÚ, zřízeného článkem 24 rozhodnutí o přidružení zámoří, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
ČÁST I
PŘEDMĚT A ZÁSADY
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví postupy pro programování, provádění a kontrolu finanční pomoci Společenství pro zámořské země a území (ZZÚ), kterou řídí Komise v rámci desátého Evropského rozvojového fondu (ERF) v souladu s rozhodnutím o přidružení zámoří a finančním nařízením použitelným pro 10. ERF.
Článek 2
Doplňkovost a partnerství
1. Příprava programů, provádění, monitorování a hodnocení podpory v rámci ERF se provádí v úzké konzultaci mezi ZZÚ, dotčenými členskými státy a Komisí.
2. ZZÚ zajistí, aby všichni účastníci spolupráce uvedení v čl. 5 odst. 1 druhé a třetí odrážce rozhodnutí o přidružení zámoří byli v průběhu procesu přípravy programu náležitě konzultováni.
3. ZZÚ, zúčastněné členské státy a Komise podporují součinnost a soulad mezi opatřeními přijímanými na základě tohoto nařízení a opatřeními financovanými z rozpočtu Společenství na jedné straně a operacemi prováděnými Evropskou investiční bankou (EIB), jinými mezinárodními institucemi a dotčenými členskými státy na straně druhé.
ČÁST II
PROGRAMOVATELNÁ A NEPROGRAMOVATELNÁ PODPORA
KAPITOLA 1
Programovatelná podpora
Článek 3
Územní programování
Operace financované z nevratné pomoci podle 10. ERF v rámci rozhodnutí o přidružení zámoří musí být naprogramovány co nejdříve po vstupu v platnost Vnitřní dohody o založení 10. ERF prostřednictvím přijetí jednotného programového dokumentu (JPD) podle vzoru obsaženého v příloze tohoto nařízení.
Článek 4
Příprava JPD
1. Příslušné orgány ZZÚ vypracují návrh JPD po konzultacích s nejširším možným spektrem aktérů procesu rozvoje a využijí získané zkušenosti a osvědčené postupy.
Každý návrh JPD musí být přizpůsoben potřebám a odpovídat zvláštní situaci každé ZZÚ. Identifikuje ukazatele zaměřené na výsledky, které se mají monitorovat, a podpoří místní zapojení do programů spolupráce.
2. Návrh JPD je předmětem výměny názorů mezi ZZÚ, dotčeným členským státem a Komisí, prostřednictvím případně příslušné delegace.
ZZÚ poskytnou veškeré nezbytné informace včetně výsledků všech studií proveditelnosti, aby Komise mohla hodnocení návrhu JPD provést co nejúčinněji.
3. Finanční příděly z 10. ERF se v zásadě poskytují jako rozpočtová podpora vyjma ve výjimečných a řádně odůvodněných případech.
V případech, kdy podmínky pro rozpočtovou podporu nejsou naplněny, SPD stanoví opatření pro vytvoření těchto podmínek.
Je třeba zmínit veškeré odchylky mezi vlastní analýzou ZZÚ a analýzou Společenství.
Článek 5
Hodnocení JPD Komisí
Komise vyhodnotí návrh JPD, aby určila, zda obsahuje všechny potřebné prvky a zda je v souladu s cíli rozhodnutí o přidružení zámoří, tohoto nařízení a příslušných politik Společenství.
Komise vyhodnotí návrh JPD, aby určila, zda obsahuje všechny potřebné všechny prvky, které jsou vyžadovány při přijímání finančního rozhodnutí Komise uvedeného v čl. 20 odst. 4 rozhodnutí o přidružení zámoří.
O obdrženém návrhu vyrozumí Evropskou investiční banku.
Aniž by tím bylo dotčeno ustanovení čl. 4 odst. 3, Komise rozhoduje, zda má být finanční pomoc z 10. ERF poskytnuta jako rozpočtová podpora na základě předběžného posouzení transparentnosti, odpovědnosti a účinnosti řízení veřejných výdajů a otevřenosti a transparentnosti zadávání veřejných zakázek v souladu s normami stanovenými ve finančním nařízení použitelným pro 10. ERF, nebo poskytnuta jako podpora programů či projektů.
Článek 6
Regionální programy
1. Články 3 a 5 se použijí obdobně na finanční podporu regionální spolupráce a integrace podle čl. 3 odst. 2 přílohy II Aa rozhodnutí o přidružení zámoří.
Při posuzování návrhů Komise bere zvláště v úvahu předpokládaný dopad na integraci přijímajících ZZÚ do regionu, k němuž náležejí.
V největším možném rozsahu se zajistí koordinace s programy na územní úrovni a s akcemi zahrnujícími státy AKT a/nebo nejvzdálenější regiony uvedené v čl. 299 odst. 2 Smlouvy. Do tohoto lze zahrnout i identifikování priorit a zvláštních zdrojů pro účely posílení spolupráce se státy AKT a/nebo nejvzdálenějšími regiony, a způsobů jak identifikovat a koordinovat výběr akcí společného zájmu.
Závazku k výdajům musí přecházet finanční rozhodnutí Komise o krytí podpory projektů a programů.
2. Aby bylo dosaženo odpovídajícího měřítka a zvýšení účinnosti, mohou být pro financování regionálních programů s výraznou územní složkou kombinovány regionální a územní finanční prostředky.
3. Články 8 a 16 až 30 se použijí obdobně na regionální programy.
KAPITOLA 2
Neprogramovatelná podpora
Článek 7
Použití rezervy
1. Komise přiděluje zdroje z rezervy B pro účely uvedené v čl. 3 odst. 4 písm. b) přílohy II Aa rozhodnutí o přidružení zámoří na základě přezkumu v polovině období uvedeného v článku 22 tohoto nařízení. Komise v souladu s tím upravuje již přidělené orientační částky a informuje ZZÚ a členské státy o svém rozhodnutí ohledně nových přídělů.
2. Pro účely závazků ke zdrojům stanovených v článku 28 a v příloze II D rozhodnutí o přidružení zámoří předloží všechny ZZÚ, které se samy považují za způsobilé pro podporu stanovenou ve zmíněném článku, úplnou žádost na formulářích poskytnutých Komisí a přiloží veškeré informace, které je k tomuto účelu potřebné posoudit.
Tato žádost musí být předložena Komisi nejpozději do konce roku následujícího po roce, pro který se dodatečná podpora požaduje.
Komise o svém rozhodnutí vyrozumí ZZÚ co nejdříve.
ČÁST III
PROVÁDĚNÍ
KAPITOLA 1
Finanční postupy
Článek 8
Závazky
1. Komise se zavazuje k výdajům na finanční pomoc pro ZZÚ v souladu s finančním nařízením použitelným pro 10. ERF.
2. V rámci JPD musí závazku k výdajům předcházet finanční rozhodnutí Komise, které v zásadě pokryje rozpočtovou podporu vyjma ve výjimečných a řádně odůvodněných případech.
3. Mimo rámec JPD se Komise zavazuje k výdajům týkajícím se nepřidělené rezervy B vytvořené podle čl. 3 odst. 4 přílohy II Aa rozhodnutí o přidružení zámoří a provádí je v souladu s finančním nařízením použitelným na 10. ERF.
Článek 9
Platební agentury
Finanční instituce v ZZÚ, u nichž Komise otevírá účty v souladu s finančním nařízením použitelným na 10. ERF pro účely provádění spolupráce se ZZÚ, vykonávají funkce „platebních agentur“.
Z prostředků uložených u platebních agentur ve Společenství se vyplácí úrok.
Platební agentury neobdrží za své služby žádnou odměnu a z uložených prostředků se nevyplácí úrok.
KAPITOLA 2
Zakázky
Článek 10
Obecné předpisy pro zakázky
1. Postupy, kterými se řídí zadávání zakázek, musí být uvedeny v dohodách o financování.
2. V případech, kdy je finanční pomoc poskytována prostřednictvím rozpočtové podpory, se použijí postupy pro zadávání veřejných zakázek příslušné ZZÚ.
3. Ve všech ostatních případech musí být při zadávání zakázky dodržena příslušná ustanovení finančního nařízení použitelná pro 10. ERF.
Článek 11
Daňové a celní režimy
1. ZZÚ použijí pro zakázky, jimiž se provádějí programy nebo projekty financované ERF, daňové a celní režimy, které nejsou méně výhodné než režimy, které používají pro nejvíce zvýhodněné státy nebo mezinárodní rozvojové organizace, s nimiž udržují vztahy. Pro účely stanovení zacházení doložky nejvyšších výhod (DNV) se neberou v úvahu režimy používané dotyčnými ZZÚ vůči jiným ZZÚ či státům AKT nebo jiným rozvojovým zemím.
2. S výhradou odstavce 1 se na zakázky financované Společenstvím vztahují tato ustanovení:
a) v ZZÚ, které jsou příjemcem pomoci, nepodléhá zakázka žádnému stávajícímu či budoucímu kolkovnému ani registračním poplatkům či daňovým poplatkům s rovnocenným účinkem; tyto zakázky však jsou registrovány podle právních předpisů platných v ZZÚ a může za ně být vyžadován poplatek, který odpovídá poskytnuté službě;
b) zisky nebo příjmy vznikající z provádění zakázek se zdaňují podle vnitřní daňové úpravy dotyčných ZZÚ za předpokladu, že fyzická nebo právnická osoba, která tohoto zisku nebo příjmu dosahuje, má v daném státě stálou provozovnu nebo že provádění zakázky trvá déle než šest měsíců;
c) podniky, které musí pro provádění zakázek na stavební práce dovézt profesionální zařízení, využijí pro uvedené zařízení systém dočasného dovozu podle vnitrostátních právních předpisů přijímajících ZZÚ, pokud o to požádají;
d) každé profesionální zařízení potřebné pro provádění úkolů stanovených v zakázce na služby se dočasně propustí do přijímajících ZZÚ podle jejich vnitrostátních právních předpisů s osvobozením od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem, jestliže tato cla, daně a poplatky nepředstavují odměnu za poskytnuté služby;
e) dovoz na základě zakázek na dodávky se propouští do přijímajících ZZÚ s osvobozením od cel, daní nebo daňových poplatků s rovnocenným účinkem. Zakázky na dodávky pocházející z dotyčné ZZÚ se uzavírají na základě cen dodávek ze závodu, k nimž mohou být přičteny takové vnitřní daňové poplatky, jaké mohou být uplatňovány na takové dodávky v dané ZZÚ;
f) paliva, maziva a uhlovodíková pojiva a všechny materiály použité v plnění zakázek na stavební práce se považují za zakoupené na místním trhu a podléhají daňové pravě použitelné na základě vnitrostátních právních předpisů platných v přijímající ZZÚ a
g) spotřební zboží dovezené pro potřebu fyzických osob jiných než zaměstnaných v místě, které se zabývají prováděním úkolů stanovených v zakázce na služby, a jejich rodinných příslušníků se osvobozuje od dovozního cla, daní a ostatních daňových poplatků s rovnocenným účinkem v mezích stanovených vnitrostátními právními předpisy platnými v přijímající ZZÚ.
3. Každá otázka, na kterou se nevztahují odstavce 1 a 2 o daňových a celních režimech, podléhá i nadále právním předpisům dotyčné ZZÚ.
KAPITOLA 3
Řízení a výkonní činitelé
Článek 12
Prováděcí postupy
Aniž jsou dotčeny postupy pro provádění rozpočtové podpory uvedené v čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 2, provádějí se programy a projekty financované podle tohoto nařízení v souladu s články 13, 14 a 15.
Článek 13
Delegace
1. Pokud je Komise zastupována delegací pod vedením vedoucího delegace, vyrozumí o tom dotyčné ZZÚ. V těchto případech se použijí ustanovení finančního nařízení použitelná na 10. ERF o pověřených schvalujících osobách a účetních.
2. Vedoucí zastoupení je hlavní kontaktní osobou pro různé subjekty spolupráce v dotčené ZZÚ. Spolupracuje úzce s územní schvalující osobou.
3. Vedoucí zastoupení má nezbytné pokyny a delegované pravomoci k tomu, aby usnadnil a urychlil veškeré operace podle tohoto nařízení.
4. Vedoucí zastoupení pravidelně informuje orgány ZZÚ o činnostech Společenství, které se mohou přímo dotýkat spolupráce mezi Společenstvím a dotčenou ZZÚ.
Článek 14
Územní schvalující osoba
1. Vláda každé ZZÚ jmenuje územní schvalující osobu, aby ji zastupovala ve všech operacích financovaných ze zdrojů ERF řízených Komisí a bankou. Územní schvalující osoba jmenuje jednoho nebo více zástupců územní schvalující osoby, kteří ji nahradí, pokud by nemohla svou funkci vykonávat, a o tomto jmenování uvědomí Komisi. Územní schvalující osoba může za předpokladu splnění podmínek institucionální kapacity a řádného finančního řízení delegovat své funkce v oblasti provádění daných programů a projektů na příslušný orgán v rámci veřejné správy ZZÚ. Územní schvalující osoba informuje Komisi o každém takovém delegování.
Jestliže se Komise dozví o problémech při provádění postupů spojených s řízením zdrojů ERF, naváže ve spolupráci s územní schvalující osobou veškeré kontakty potřebné k nápravě situace a podnikne veškeré nezbytné kroky.
Územní schvalující osoba nese finanční odpovědnost jen za výkonné úkoly, které jí byly svěřeny.
V rámci decentralizovaného řízení zdrojů ERF a s výhradou dodatečných pravomocí, které by mohla Komise udělit, územní schvalující osoba:
a) odpovídá za koordinaci, programování, pravidelné sledování a přezkumy provádění spolupráce konané ročně, v polovině a na konci období, jakož i za případnou koordinaci s dárci;
b) v úzké spolupráci s Komisí odpovídá za přípravu, předkládání a hodnocení programů a projektů;
c) připravuje zadávací dokumentaci a případně dokumentaci k výzvám k předkládání návrhů;
d) před zveřejněním výzev k podávání nabídek a případně výzev k předkládání návrhů předkládá Komisi ke schválení zadávací dokumentaci a případně dokumentaci k výzvám k předkládání návrhů;
e) v úzké spolupráci s Komisí zveřejňuje výzvy k podávání nabídek a případně výzvy k předkládání návrhů;
f) přijímá nabídky a případně návrhy a předává kopie nabídek Komisi; předsedá jejich posuzování a stanovuje výsledky tohoto posouzení ve lhůtě jejich platnosti s ohledem na čas potřebný ke schválení zakázky;
g) vyzývá Komisi k posuzování nabídek a případně návrhů a oznamuje Komisi výsledek posouzení nabídek a návrhů za účelem schválení návrhů na zadání zakázek a udělení grantů;
h) předkládá Komisi ke schválení zakázky a odhady programů a dodatky k nim;
i) podepisuje Komisí schválené zakázky a dodatky k nim;
j) zúčtuje a schvaluje výdaje v mezích jí přidělených zdrojů a
k) během provádění operací činí veškeré úpravy nutné k tomu, aby bylo zajištěno správné provádění schválených programů a projektů z hospodářského a technického hlediska.
2. Územní schvalující osoba během provádění operací a s výhradou povinnosti informovat Komisi rozhoduje o:
a) technických úpravách a změnách podrobností programů a projektů, pokud neovlivňují přijaté technické řešení a zůstávají v rámci rezerv pro úpravy stanovených v dohodě o financování;
b) změnách místa u vícečetných programů nebo projektů, pokud jsou odůvodněny technickými, hospodářskými nebo sociálními důvody;
c) uložení nebo prominutí pokut za prodlení;
d) zproštění ručitelů;
e) nákupu zboží na místním trhu bez ohledu na jeho původ;
f) použití stavebního zařízení a strojů, které nepocházejí z členských států, ze ZZÚ nebo států AKT, pokud v členských státech, v ZZÚ nebo státech AKT neexistuje výroba srovnatelného zařízení a strojů;
g) subdodávkách;
h) konečném převzetí za předpokladu, že Komise je přítomna při předběžném převzetí, potvrdí odpovídající zápis a případně je přítomna při konečném převzetí, zejména pokud rozsah výhrad zaznamenaných při předběžném převzetí vyžaduje rozsáhlé dodatečné práce a
i) najímání poradců a dalších odborníků na technickou pomoc.
3. Mimo to územní schvalující osoba:
a) zpracovává výroční zprávu o provádění a po obdržení schválení monitorovacího výboru ji předkládá Komisi;
b) provádí přezkum v polovině období uvedený v článku 22;
c) zajišťuje, že subjekty, které se účastní řízení a provádění programů ERF, udržují pro všechny transakce související s pomocí buď oddělený účetní systém, nebo patřičný účetní kód a
d) přijímá veškerá nezbytná opatření k zajištění provádění článků 16, 19, 24 a 30.
4. Po předložení roční zprávy o provádění uvedené v článku 21 Komise a územní schvalující osoba přezkoumají hlavní výsledky předchozího roku.
Po tomto přezkumu může Komise sdělit územní schvalující osobě připomínky. Územní schvalující osoba informuje Komisi o každé akci provedené na základě těchto připomínek. Usoudí-li Komise v řádně odůvodněných případech, že přijatá opatření nejsou dostatečná, může pro ZZÚ a územní schvalující osobu vydat odůvodněné doporučení pro úpravy zaměřené na zlepšení účinnosti monitorovacích nebo řídících mechanismů.
Po obdržení každého takového doporučení doloží územní schvalující osoba opatření, která přijala pro zdokonalení monitorovacích nebo řídících mechanismů, nebo vysvětlí, proč žádná taková opatření nepřijala.
Článek 15
Regionální zúčastněné subjekty
1. Návrhy na regionální program předkládají:
a) nejméně dvě územní schvalující osoby ZZÚ nebo
b) výjimečně jedna územní schvalující osoba ZZÚ, je-li do operace uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. b) až e) rozhodnutí o přidružení zámoří zapojena jen jedna ZZÚ.
2. Regionální programy provádí územní schvalující osoba nebo organizace jmenovaná v návrhu.
ČÁST IV
MONITOROVÁNÍ, PŘEZKUM, AUDIT A HODNOCENÍ
KAPITOLA 1
Monitorování
Článek 16
Odpovědnost ZZÚ
1. Aniž je dotčena odpovědnost Komise za provádění finanční podpory Společenství, přebírají ZZÚ odpovědnost v první řadě za finanční kontrolu takové podpory.
Územní schvalující osoba za tímto účelem:
a) stanoví a provádí mechanismy řízení a kontroly tak, aby bylo zajištěno, že se finanční prostředky Společenství používají účinně a správně. Vhodné vnitřní a vnější finanční kontroly musí podle mezinárodně uznávaných standardů pro audit provádět příslušný finanční kontrolní orgán, který musí být pro účely plnění této funkce nezávislý;
b) poskytuje Komisi popis těchto mechanismů;
c) zaručuje, že je pomoc řízena podle všech platných pravidel a že se prostředky, které jsou pro ni k dispozici, používají v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
d) osvědčuje, že prohlášení o výdajích předkládaná Komisi jsou přesná a vyplývají z účetních systémů založených na ověřitelných podpůrných dokladech;
e) po uzavření každého programového období předkládá Komisi prohlášení vypracované osobou nebo útvarem funkčně nezávislými na určeném řídícím orgánu. Toto prohlášení shrne závěry kontrol provedených v průběhu předchozích let a posoudí platnost žádosti o zaplacení závěrečného zůstatku a zákonnost a správnost transakcí uvedených v závěrečném osvědčení o výdajích. ZZÚ mohou k tomuto osvědčení připojit své vlastní stanovisko, považují-li to za nutné;
f) spolupracuje s Komisí s cílem zajistit, aby se zdroje ERF používaly v souladu se zásadami řádného finančního řízení;
g) předchází nesrovnalostem, zjišťuje je a napravuje je, v souladu s pravidly je oznamuje Komisi a informuje Komisi o postupu správních a právních řízení;
h) vymáhá všechny částky ztracené následkem zjištěné nesrovnalosti a případně vybírá úroky z prodlení;
i) přijímá veškerá nezbytná opatření pro zajištění shody s ustanoveními orientačního programu, včetně splnění harmonogramu závazků a plateb, dohodnutého v době přípravy programu; a
j) vyšetří každý důvod zpoždění v provádění a navrhne vhodná opatření k nápravě situace.
2. Každý rok je Komisi zaslán plán auditu a souhrn zjištění z provedených auditů.
Zprávy o auditu budou k dispozici Komisi.
Článek 17
Součinnost
1. Komise a ZZÚ, zastupované územní schvalující osobou, spolupracují a koordinují plány, metody a provádění kontrol tak, aby na nejvyšší míru zvýšily užitečnost prováděných kontrol. Výsledky provedených kontrol si neprodleně vyměňují.
2. Nejméně jednou za rok se zkoumají a posuzují:
a) výsledky kontrol, které provedly ZZÚ a Komise;
b) všechny připomínky vznesené jinými kontrolními orgány či institucemi Společenství nebo členského státu;
c) finanční dopad všech zaznamenaných nesrovnalostí, již učiněné nebo stále požadované kroky k jejich nápravě a případně úpravy systémů řízení a kontroly.
3. Po prozkoumání a posouzení podle odstavce 2 a aniž jsou dotčena opatření, která mají ZZÚ přijmout ihned podle článku 16, může Komise vznést připomínky, zejména pokud jde o finanční dopad jakékoli zjištěné nesrovnalosti.
Tyto připomínky zašle územní schvalující osobě dotyčných ZZÚ a případně k nim přiloží žádosti o nápravná opatření, která napraví zjištěné nedostatky v řízení a vyřeší ty zjištěné nesrovnalosti, které dosud nebyly napraveny.
ZZÚ dostanou příležitost se k těmto připomínkám vyjádřit.
Článek 18
Monitorovací výbory
1. Dohled nad prováděním každého JPD provádí monitorovací výbor.
Orgány ZZÚ zřídí monitorovací výbor nejpozději tři měsíce po schválení JPD.
2. Monitorovacímu výboru předsedá územní schvalující osoba nebo její zástupce.
Zástupce Komise a případně zástupce Evropské investiční banky se mohou účastnit práce monitorovacího výboru s poradním hlasem.
Ve výboru musí být zastoupeny orgány nebo subjekty, které určí ZZÚ, Komise, dotčený členský stát a případně Evropská investiční banka nebo jiná instituce podílející se na financování. Pokud za provádění projektu odpovídají regionální a místní orgány a soukromé podniky a pokud se jich některý projekt přímo týká, jsou v takových výborech rovněž zastoupeny.
3. Monitorovací výbor vypracuje v institucionálním, právním a finančním rámci dotyčné ZZÚ svůj jednací řád a dohodne se na něm s územní schvalující osobou.
4. Územní schvalující osoba podává schůzím monitorovacího výboru zprávy o pokroku v souladu se standardním vzorem poskytnutým Komisí. Komise musí obdržet tuto zprávu 15 pracovních dnů před plánovanou schůzí.
5. Pro ověření účinnosti a kvality provádění pomoci monitorovací výbor:
a) pravidelně posuzuje pokrok dosažený při uskutečňování konkrétních cílů JPD;
b) posuzuje přezkum v polovině období uvedený v článku 22, než je odeslán Komisi;
c) posuzuje a schvaluje roční a závěrečné zprávy o provádění před odesláním Komisi;
d) posuzuje a schvaluje každý návrh na změnu obsahu JPD.
Článek 19
Ukazatele monitorování
Územní schvalující osoba a monitorovací výbor provádějí monitorování prostřednictvím ukazatelů stanovených v JPD.
Tyto ukazatele berou v úvahu orientační metodiku poskytovanou Komisí.
Týkají se zvláštní povahy projektů a jejich cílů a ukazují:
a) vstupy, výstupy, výsledek a podle možnosti dopady;
b) stadium dosažené v pomoci, pokud jde o fyzické provedení;
c) postup plánu financování.
KAPITOLA 2
Přezkum
Článek 20
Přezkumný postup
1. Finanční spolupráce musí být dostatečně pružná, aby se zajistilo, že operace jsou stále v souladu s cíli rozhodnutí o přidružení zámoří a zohledňují všechny změny, k nimž dochází v hospodářské situaci, prioritách a cílech dotyčné ZZÚ, zejména prostřednictvím výročních zpráv o provádění a přezkumu v polovině období nebo případně výročního přezkumu JPD uvedeného v čl. 21 odst. 5.
2. Za výjimečných okolností uvedených v ustanoveních o humanitární a naléhavé pomoci může být přezkum proveden na žádost kterékoli ze stran.
Článek 21
Výroční zpráva o provádění
1. Územní schvalující osoba předkládá výroční zprávy o provádění Komisi do tří měsíců od konce každého úplného roku provádění od přijetí JPD.
2. Výroční zpráva o provádění JPD se skládá ze společného posouzení provádění programu a bere v úvahu výsledky souvisejících činností monitorování a hodnocení.
3. Tato zpráva se zpracovává místně a dokončí ji během 60 dnů územní schvalující osoba, monitorovací výbor a případně příslušný vedoucí delegace.
4. Obsahuje zejména posouzení:
a) výsledků dosažených v klíčovém odvětví nebo odvětvích měřených vzhledem k identifikovaným konkrétním cílům, ukazatelům dopadu a závazkům odvětvové politiky;
b) všech projektů a programů mimo klíčová odvětví nebo jako součástí víceletých programů;
c) použití všech zdrojů vyhrazených pro nestátní účastníky;
d) účinného provádění běžných operací a rozsahu, v němž byl splněn harmonogram závazků a plateb; a
e) jakéhokoli prodloužení programování pro pokrytí následujících let.
5. Výroční přezkum se případně provádí na základě zprávy při příležitosti schůze partnerství, jak uvádí článek 7 rozhodnutí o přidružení zámoří.
Článek 22
Přezkum v polovině období
1. Přezkum v polovině období je organizován za účelem posouzení počátečních výsledků JPD, jejich významu a rozsahu, v němž bylo cílů dosaženo.
Posuzuje rovněž využívání finančních prostředků a průběh monitorování a provádění.
2. Za provedení přezkumu v polovině období odpovídá Komise v součinnosti s územní schvalující osobou a dotčeným členským státem.
Přezkum v polovině období se v zásadě provádí v době mezi 30. a 42. měsícem od vstupu v účinnost Vnitřní dohody o založení 10. ERF.
JPD může stanovit jinou lhůtu, zejména s ohledem na ukazatele přijaté v případě rozpočtové podpory.
Přezkum v polovině období je v zásadě proveden nezávislým hodnotitelem a je předložen monitorovacímu výboru a poté postoupen Komisi.
3. Komise zkoumá relevanci a kvalitu přezkumu na základě kritérií stanovených v JPD, přičemž uváží rovněž finanční příděl ERF.
KAPITOLA 3
Audity
Článek 23
Audity
1. Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné přijímajícími zeměmi, mohou Komise a Účetní dvůr prostřednictvím vlastních zaměstnanců nebo řádně zmocněných zástupců provádět na místě technické nebo finanční kontroly, včetně namátkových kontrol a závěrečných auditů operací financovaných ERF, a systémů řízení a kontroly, pokud je oznámí nejméně jeden pracovní den předem.
Komise uvědomí dotyčnou ZZÚ s cílem dostat veškerou nezbytnou pomoc. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo zaměstnanci dotyčné ZZÚ. Komise si může od dotyčné ZZÚ vyžádat, aby provedla kontroly na místě pro ověření správnosti jedné nebo více transakcí. Těchto kontrol se mohou účastnit úředníci nebo zaměstnanci Komise.
2. Přijímající země jsou útvarům Komise a Účetnímu dvoru nápomocny při provádění auditů týkajících se využívání prostředků ERF.
Článek 24
Pomůcka pro audit se zaměřením na finanční toky
1. Systémy řízení a kontroly ZZÚ poskytnou dostatečnou pomůcku pro audit se zaměřením na finanční toky v souladu s podmínkami stanovenými v každé finanční dohodě.
2. Dostatečná pomůcka pro audit se zaměřením na finanční toky existuje za těchto okolností:
a) účetní záznamy vedené na vhodné úrovni řízení poskytují podrobné informace o výdajích skutečně vynaložených v operacích financovaných ERF. V těchto účetních záznamech je uvedeno datum jejich vzniku, částka každé položky výdajů, povaha podpůrných dokladů a datum a způsob platby. Jsou připojeny nezbytné dokumentární důkazy (například faktury);
b) na vhodné úrovni řízení se také vedou technické specifikace a finanční plán operace, zprávy o postupu, doklady o schválení grantu, postupech při nabídkovém řízení a zadávání zakázek a zprávy o kontrolách financovaných produktů a služeb;
c) v případě počítačového přenosu účetních údajů dostávají všechny zúčastněné orgány a subjekty dostatečné informace od podřízených orgánů a subjektů, aby odůvodnily své účetní záznamy a částky nadřízeným vykazované orgánům a subjektům, s cílem zajistit dostatečnou pomůcku pro audit se zaměřením na finanční toky od celkových úhrnných částek osvědčovaných Komisi až k jednotlivým výdajovým položkám a podpůrným dokladům na úrovni konečných příjemců, subjektů a podniků, které operace provádějí.
3. Územní schvalující osoba přijme veškerá opatření nezbytná pro provádění tohoto článku.
KAPITOLA 4
Hodnocení
Článek 25
Hodnocení
1. Hodnocení JPD se zabývá využitím zdrojů, účinností pomoci a jejím dopadem a vyvozuje závěry a doporučení, zejména s využitím již dostupných výsledků hodnocení.
Zabývá se všemi faktory, které přispívají k úspěchu nebo neúspěchu provádění a dosahování výsledků, včetně jejich udržitelnosti.
2. Za hodnocení JPD odpovídá Komise v součinnosti s monitorovacím výborem.
3. Program hodnocení by měl být nastíněn v JPD.
Hodnocení zejména:
a) poskytuje pravidelná a nezávislá posouzení operací a činností fondu srovnáváním plánovaných výsledků a cílů s tím, čeho je skutečně dosaženo, a tím
b) umožňuje ZZÚ, členským státům a Komisi zpětně využívat získané zkušenosti v navrhování a provádění budoucích politik a operací.
4. Výsledky hodnocení se zpřístupňují veřejnosti.
Článek 26
Hodnotící postupy
Aniž je dotčeno hodnocení, které provádí ZZÚ nebo Komise, mohou hodnocení programů, projektů nebo jiných činností, jimiž se provádí JPD, provádět společně ZZÚ a Komise ve spolupráci s dotčeným členským státem.
ČÁST V
FINANČNÍ ÚPRAVY
Článek 27
Úprava přídělů ERF
S využitím výsledků monitorování, auditu a hodnocení jako základu a s uvážením připomínek monitorovacího výboru může Komise upravit částky a podmínky původního JPD z vlastního podnětu nebo na návrh dotčené ZZÚ s ohledem na aktuální potřeby a výkonnost této ZZÚ a při zohlednění nejnovějších dostupných statistických údajů pro tuto ZZÚ.
Tato úprava se provádí zpravidla při přezkumu v polovině období uvedeném v článku 22 nebo v případě nesrovnalostí v nejkratší možné době v souladu s postupem stanoveným v článku 24 rozhodnutí o přidružení zámoří.
Článek 28
Pozastavení plateb
1. Komise pozastaví platby a s uvedením důvodů požádá ZZÚ o předložení jejích připomínek a případně o provedení veškerých nápravných opatření ve stanovené lhůtě, pokud po dokončení nezbytných kontrol dojde k závěru, že:
a) ZZÚ nesplnila své povinnosti, nebo
b) JPD jako celek nebo jeho část neospravedlňuje příspěvek ERF jako celek nebo jeho část, nebo
c) existují vážné nedostatky v systémech řízení nebo kontroly, které by mohly vést k systémovým nesrovnalostem.
2. Lhůta, v níž může dotyčná ZZÚ předložit své připomínky a případně provést nápravná opatření, činí dva měsíce, s výjimkou řádně odůvodněných případů, v nichž může Komise souhlasit s lhůtou delší.
3. Jestliže ZZÚ vznese proti připomínkám Komise námitky, Komise pozve ZZÚ a dotčený členský stát na schůzku partnerství, na které budou všechny strany usilovat o dosažení dohody o připomínkách a závěrech, které se z nich mají vyvodit.
Jestliže ZZÚ vznese proti připomínkám Komise námitky a uskuteční se schůzka partnerství ad hoc, začíná lhůta tří měsíců podle odstavce 5, v níž může Komise přijmout rozhodnutí, běžet až ode dne schůzky partnerství.
4. Pokud Komise navrhuje finanční opravy, dostane ZZÚ příležitost doložit přezkoumáním dotyčné dokumentace, že skutečný rozsah nesrovnalostí byl menší, než jak jej Komise posoudila.
S výjimkou řádně odůvodněných případů nesmí doba povolená pro toto přezkoumání překročit další dvouměsíční období následující po lhůtě dvou měsíců uvedené v odstavci 1.
Komise vezme v úvahu každý důkaz, který ZZÚ předloží v těchto lhůtách.
5. Pokud na konci lhůty stanovené v odstavci 2 nebylo dosaženo žádné dohody a ZZÚ neprovedla žádná nápravná opatření, vezme Komise v úvahu všechny připomínky, které ZZÚ a členskými státy vznesly, a do tří měsíců rozhodne o:
a) snížení plateb, nebo
b) provedení vyžadovaných finančních oprav tím, že zruší příděl ERF jako celek nebo jeho část.
6. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 5, může Komise po řádném ověření pozastavit celou předběžnou platbu nebo její část, pokud zjistí, že se dotyčný výdaj váže na vážnou nesrovnalost, která dosud nebyla napravena, a že je třeba okamžitě jednat.
Komise o přijatých opatřeních a jejich důvodech vyrozumí dotyčnou ZZÚ. Pokud důvody pozastavení stále trvají i po pěti měsících nebo dotyčná ZZÚ neoznámila Komisi opatření přijatá pro nápravu vážné nesrovnalosti, použije se článek 30.
Článek 29
Inkaso a zpětné platby
1. Veškeré zpětné platby Komisi musí být provedeny do dne splatnosti vyznačeného na inkasním příkazu vyhotoveném v souladu s finančním nařízením použitelným pro 10. ERF. Tímto dnem splatnosti je poslední den druhého měsíce následujícího po vydání příkazu.
2. Každé prodlení při provádění zpětné platby vede k uložení úroku z prodlení po dobu počínající dnem splatnosti uvedeným v odstavci 1 a končící dnem skutečného splacení. Sazba úroku z prodlení je o jeden a půl procentního bodu vyšší než sazba, kterou používá Evropská centrální banka ve svých hlavních refinančních operacích první pracovní den měsíce, do kterého spadá den splatnosti.
3. Územní schvalující osoba vede účet částek inkasovaných z již provedených plateb pomoci Společenství a zajišťuje, aby byly částky inkasovány bez zbytečného prodlení.
Příjemce zaplatí každou částku, která má být inkasována, spolu s úrokem z prodlení tak, že dotyčnou částku odečte ze svého příštího výkazu výdajů a žádosti na platbu ke Komisi, nebo pokud to nestačí, uhradí částku Společenství.
Územní schvalující osoba zasílá Komisi jednou za rok výkaz částek, u kterých se v příslušném období očekává jejich inkaso, roztříděných podle roku zahájení inkasního řízení.
ČÁST VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 30
Informace a propagace
1. ZZÚ zajistí, aby programy ERF byly dostatečně propagovány, s cílem:
a) informovat širokou veřejnost o úloze, kterou hraje Společenství ve vztahu k těmto programům;
b) informovat potenciální příjemce pomoci a profesní organizace o poskytovaných možnostech.
2. Přijímající země zejména zajistí, aby byly instalovány dobře viditelné reklamní panely zobrazující fyzické projekty financované Společenstvím, opatřené logem Společenství, a aby se do nejdůležitějších veřejných aktivit spojených s programy podporovanými ERF řádně zapojili zástupci orgánů Společenství.
Článek 31
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
STANDARDNÍ STRUKTURA JEDNOTNÝCH PROGRAMOVÝCH DOKUMENTŮ PRO ZÁMOŘSKÉ ZEMĚ A ÚZEMÍ V RÁMCI 10. ERF
Celý text, včetně shrnutí a kapitol 1 až 6, by měl mít nejvýše 15 stran (Word Count), plus přílohy.
ČÁST A: STRATEGIE SPOLUPRÁCE
Shrnutí
JPD by měl začít půlstránkovým shrnutím. Toto shrnutí by mělo zahrnovat hlavní výzvy v oblasti politické, institucionální, ekonomické, sociální a v oblasti životního prostředí, které musí ZZÚ řešit ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, hlavní cíle JPD, hlavní důvody pro volbu klíčových oblastí a celkové rozdělení finančních prostředků.
Kapitola 1: Cíle spolupráce s ES
V této části by měly být výslovně uvedeny obecné cíle ES, které jsou stanoveny v oblasti spolupráce ve Smlouvě o ES, v rozhodnutí o přidružení zámoří, mezinárodních dohodách a v nedávném prohlášení o rozvojové politice Evropských společenství.
Kapitola 2: Vyhodnocení politické, ekonomické a sociální situace a situace v oblasti životního prostředí
Tato kapitola by měla pojednávat o hlavním vývoji a hlavních tématech na domácí scéně a o jejich mezinárodní návaznosti. Měla by zahrnovat aspekty politické situace, obchodu, ekonomické a sociální situace, životního prostředí a konečně i informace o udržitelnosti současných politik a o střednědobých výzvách.
Mělo by jít o analýzu a ne o pouhý popis. Analýza by měla vycházet z dialogu a být připravena v úzké spolupráci s dárci (existují-li) a zahrnovat nevládní subjekty.
V této souvislosti by ve všech vhodných případech měla být vynaložena zvláštní pozornost na zavádění mezinárodních zásad řádné správy v oblasti finanční, daňové a soudní, a to v rozsahu a podle plánu příslušných reforem.
Stejným způsobem by se mělo zvláště dbát na dostupnost nejnovějších statistických údajů.
Kapitola 3: Politický program ZZÚ
Tato část by měla obsahovat stručné prohlášení o cílech vlády, které jsou uvedeny v oficiálních politických dokumentech, ve střednědobých nebo dlouhodobých plánech, reformních strategiích nebo programech rozvoje. Prohlášení by mělo být doplněno informacemi o tom, jak vláda hodlá dosáhnout těchto cílů.
Kapitola 4: Vyhodnocení předchozí a probíhající spolupráce s ES
Tato část by měla obsahovat krátký přehled výsledků a získaných zkušeností z předchozí a probíhající spolupráce s ES. Měla by být zvážena doporučení z příslušných hodnocení ZZÚ, specifických odvětví nebo projektů.
V odstavci o soudržnosti (politický mix ES) by se měly vyhodnotit vazby mezi JPD a dalšími politikami Společenství, zdroji nebo nástroji. Měly by být představeny programy členských států a dárci (existují-li). Zvláštní pozornost by se měla věnovat koordinaci mezi územními a regionálními programy a spolupráci se státy AKT a nejvzdálenějšími regiony uvedenými v čl. 299 odst. 2 Smlouvy.
Kapitola 5: Strategie odpovídající potřebám
V této části by mělo být uvedeno, jaké oblasti byly zvoleny jako strategické pro spolupráci s ES, a upřesněno, na jaké oblasti/odvětví se bude pomoc soustředit. Volba oblastí by měla logicky vyplývat:
— z politických cílů ES,
— z analýzy situace ZZÚ a její rozvojové strategie, při níž by se určila relevance a udržitelnost strategie podpory,
— ze závěrů přijatých v souvislosti s analýzou politického mixu/soudržnosti,
— z předběžného objemu dostupných finančních prostředků,
— ze získaných zkušeností z předchozích a probíhajících aktivit s ES,
— z návaznosti na pomoc od jiných hlavních dárců a na vlastní programy vlády ZZÚ. Podpora Společenství by měla být zaměřena na oblasti, v nichž disponuje komparativními výhodami nebo zvláštní specializací.
Tato část by rovněž měla obsahovat stručné posouzení institucionální kapacity a případně i řešit možné potřeby institucionálních a kapacitních rozvojových akcí, nebo v případě nutnosti podporu akcí na posílení správy i finanční, daňové a soudní oblasti ve všech vhodných případech.
Je-li navrhována podpora programům nebo projektům jako způsob financování, měly by být popsány výjimečné a řádně odůvodněné případy, které by neumožňovaly poskytovat podporu formou rozpočtové podpory. V případech, kdy podmínky pro rozpočtovou podporu nejsou naplněny, je třeba poskytnout popis opatření prováděných k zajištění toho, aby byly vytvořeny podmínky pro rozpočtovou podporu.
ČÁST B: ÚZEMNÍ PROGRAM
Kapitola 6: Územní program
Tato kapitola představuje územní program ZZÚ, který vychází ze strategické analýzy a je s ní zcela v souladu. Územní program je nedílnou součástí JPD a měl by se skládat z těchto částí:
MOŽNOST A: PROGRAM NA PODPORU ODVĚTVOVÝCH POLITIK
Identifikace
|
Název |
|||
|
Náklady celkem |
Upřesněte: Příspěvky ES a případně příspěvky přijímající ZZÚ (a případně dalších dárců) |
||
|
Metoda pomoci / způsob řízení |
Programy na podporu odvětvových politik: — odvětvová rozpočtová podpora (centralizované řízení), — společný fond (přímé nebo nepřímé) centralizované řízení / decentralizované řízení / nebo společné řízení), — projektový přístup (přímé nebo nepřímé) centralizované řízení / decentralizované řízení / nebo společné řízení) |
||
|
Kód výboru pro rozvojovou pomoc |
Odvětví |
||
1. Odůvodnění a kontext ZZÚ
Hlavními závěry hodnocení makroekonomické situace, a zejména střednědobý až dlouhodobý výhled.
Je-li jako způsob financování použita rozpočtová podpora, uveďte následující:
— makroekonomická situace: struktura HDP; stávající hospodářský vývoj a očekávané trendy ohledně růstu HDP a inflace; veřejné finance, rozpočtový deficit, dluhová zátěž a výše nedoplatků; podíl výdajů v klíčových odvětvích; platební bilance na běžném a kapitálovém účtu, rezervy; měnová situace; úloha vnější pomoci v hospodářství; vztah k Mezinárodnímu měnovému fondu,
— profil a vývoj chudoby: vývoj reálného HDP na jednoho obyvatele; soudržnost mezi mírou růstu a problémem snižování chudoby; výsledky průzkumů týkajících se chudoby; stav hlavních sociální ukazatelů ve srovnání s ostatními zeměmi; vývoj ukazatelů v posledních letech (je-li k dispozici),
— zda odpovídající kritérium pro rozpočtovou podporu je splněno, zejména zda existuje dostatečně stabilní makroekonomická situace.
Hlavní politické a strategické priority a směry:
— hlavní rysy vnitrostátní rozvojové politiky a strategie (analýza stávající situace, prohlášení o politice a strategii, akční plán(y), střednědobé finanční perspektivy a rozpočet, měření výkonu, monitorování a hodnocení),
— realismus politiky a strategie (například vazba mezi růstem a odstraňováním chudoby, strategické orientace),
— obecné zapojení vlády do politiky a strategie a konkrétně daného odvětvového ministerstva.
Vznik a status odvětvového programu vlády:
— hlavní závěry hodnocení odvětvové politiky a odvětvového rozpočtu a jejich střednědobé finanční perspektivy (jsou-li k dispozici), jakož i vazby na územní strategický rámec,
— posouzení institucionální kapacity,
— celkový rámec pro monitorování implementace odvětvových politik a strategií.
Je-li použita rozpočtová podpora jako způsob financování, uveďte klíčové závěry hodnocení řízení veřejných financí:
— kvalitu stávajícího systému řízení veřejných financí včetně všech zvláštních odvětvových otázek a reforem týkajících se řízení veřejných financí,
— hodnocení procesu zdokonalování řízení veřejných financí.
Je-li použita rozpočtová podpora, uveďte, že jsou splněna příslušná kriteria způsobilosti:
— řádně definovaná odvětvová politika a
— řádně definovaný program na zlepšení řízení veřejných financí.
Odkazy na přezkumy, posouzení, výsledky monitorování a hodnocení příslušných předchozích akcí.
Obecný přehled probíhajících akcí ES, akcí dalších dárců a/nebo přijímací ZZÚ, které doplňují akci, která je předkládána.
Popis procesu koordinace mezi přijímací ZZÚ a/nebo dalšími dárci, zejména členskými státy.
2. Popis
Cíle a hlavní prvky vládních odvětvových programů a cíle současného programu na podporu odvětvových politik a vztah mezi nimi.
Očekávané výsledky vládního odvětvového programu a programu na podporu odvětvových politik; zvláštní činnosti, které se mají vykonat v rámci programu na podporu odvětvových politik.
Popis hlavních zúčastněných subjektů včetně příjemců; konzultace občanské společnosti a dalších partnerů; zapojení a posouzení institucionální kapacity.
Označení hlavních rizik a přehled opatření na jejich snížení; prvky dokládající udržitelnost navrhované akce. Je-li použita rozpočtová podpora jako způsob financování, měla by být zmíněna rizika týkající se kritérií způsobilosti.
Udržitelné životní prostředí, rovnost mužů a žen, řádná správa věcí veřejných a lidská práva.
3. Otázky týkající se provádění
Zvolte příslušnou možnost v souladu se zvoleným způsobem financování:
— centralizované řízení,
— společné řízení na základě podpisu dohody s mezinárodní organizací,
— decentralizované řízení na základě podpisu dohody o financování s ZZÚ (v případě částečně centralizovaného a částečně decentralizovaného provádění, použijte tuto možnost).
— V případě decentralizace postupů zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů:
—— Komise provádí kontroly postupů zadávání veřejných zakázek ex ante, převyšují-li částku 50 000 EUR, a kontroly ex post, je-li částka nižší nebo se rovná 50 000 EUR,
— nebo
— Komise provádí kontroly postupů zadávání veřejných zakázek ex post (úplnou decentralizaci lze zvolit, pouze pokud jsou zcela splněna kritéria stanovená finančním nařízením).
— V případě decentralizovaných plateb (možné pouze byly-li postupy pro přidělování zakázek decentralizovány):
—— pomocí odhadů programu jsou decentralizovány platby na provozní náklady a zakázky až do těchto horních mezí:
—
|
Práce |
Dodávky |
Služby |
Granty |
|
< 300 000 EUR |
< 150 000 EUR |
< 200 000 EUR |
≤ 100 000 EUR |
— nebo
— platby jsou zcela decentralizovány (úplnou decentralizaci lze zvolit pouze pokud jsou zcela splněna kritéria stanovená finančním nařízením).
Tento text se vkládá bez úprav v případě činností, na které se vztahují postupy ES: „Všechny zakázky na provedení akce musí být přiděleny a provedeny v souladu s postupy a vzorovými dokumenty stanovenými a zveřejněnými Komisí pro provádění vnějších operací, které jsou v účinnosti v době zahájení příslušného výběrového řízení.“
Tento text se vkládá bez úprav, pokud dohoda s mezinárodní organizací předpokládá použití vlastních pravidel a postupů, které vyhovují mezinárodním normám: „Všechny zakázky na provedení akce musí být přiděleny a provedeny v souladu s postupy a vzorovými dokumenty stanovenými a zveřejněnými příslušnou mezinárodní organizací.“
Pokud se použijí jiná pravidla a postupy než postupy ES, měly by tyto postupy být popsány a vyhovovat kritériím finančního nařízení.
Přibližný rozpis celkové částky na jednotlivé dílčí částky, včetně hodnocení, auditu a viditelnosti. Případně uveďte také příspěvek přijímací ZZÚ na jednotlivé položky rozpočtu a rovněž specifikujte, zda je tento příspěvek ve formě věcného plnění nebo v hotovosti.
Kde je to možné, uveďte poměr financování vyhrazeného na granty a zadávání zakázek; u zakázek uveďte druh zakázky (služby, dodávky, práce) a u grantů uveďte hlavní kategorii zamýšlených příjemců.
Připadá-li v úvahu: Uveďte orientační časový rámec zahájení zadávacích řízení nebo výzev k podání nabídek.
Je-li použita rozpočtová podpora jako způsob financování, uveďte orientační časový rozvrh měsíčních výplat s případným rozlišením mezi pevnými a variabilními tranšemi.
Označte období provádění v měsících počínající podpisem dohody o financování (smlouvy nebo další prováděcí dohody, pokud není podepsána dohoda o financování).
Popis opatření pro sledování výkonnosti.
Ukazatele výkonnosti programu na podporu odvětvových politik; soudržnost s celkovým rámcovým hodnocením vládních odvětvových programů; proces hodnocení výkonnosti; způsoby ověření; případně kroky k posílení měření výkonnosti.
V případě zvolení rozpočtové podpory nebo společného financování jako způsob financování: obecné podmínky výplaty všech tranší; oblasti, ve kterých budou vymezeny zvláštní podmínky výplaty jednotlivých tranší.
Pro politické oblasti, které patří do klíčových oblastí, by měly být vymezeny ukazatele pro vstup, výstup, výsledek a pokud možno i dopad. Ukazatele by měly zohlednit kritéria SMART (konkrétní, měřitelné v krátkodobém i střednědobém horizontu, dosažitelné, realistické, časově vymezené) a mělo by u nich být určeno, jaká je jejich výchozí úroveň, jaký mají cíl a v jaké lhůtě ho má být dosaženo, aby je bylo možno porovnávat při přezkumu ročním, v polovině období a závěrečném.
Popis hodnocení (v polovině období, závěrečný, ex post) a opatření týkající se auditu.
Popis činností v oblasti komunikace a viditelnosti.
MOŽNOST B: OBECNÁ ROZPOČTOVÁ PODPORA
Identifikace
|
Název |
|||
|
Náklady celkem |
Příspěvek ES |
||
|
Metoda pomoci / způsob řízení |
Obecná rozpočtová podpora – centralizované řízení |
||
|
Kód výboru pro rozvojovou pomoc |
Odvětví |
||
1. Odůvodnění a kontext ZZÚ
Makroekonomická situace: struktura HDP; stávající hospodářský vývoj růstu HDP a inflace; veřejné finance, rozpočtový deficit, dluhová zátěž a výše nedoplatků; podíl výdajů v klíčových odvětvích; platební bilance na běžném a kapitálovém účtu, rezervy; měnová situace; úloha vnější pomoci v hospodářství; shrnutí hlavních předchozích a očekávaných trendů v makroekonomických ukazatelích; popis vztahu mezi partnerským státem a Mezinárodním měnovým fondem; jakékoliv zvláštní téma makroekonomického zájmu pro jednotlivou ZZÚ.
Profil a vývoj chudoby: vývoj reálného HDP na jednoho obyvatele; soudržnost mezi mírou růstu a problémem snižování chudoby; výsledky průzkumů týkajících se chudoby; stav hlavních sociální ukazatelů ve srovnání s ostatními zeměmi; vývoj ukazatelů v posledních letech (je-li k dispozici).
Uveďte, zda příslušné kritérium pro rozpočtovou podporu je splněno, tedy že existuje makroekonomická politika zaměřená na stabilitu nebo že se zavádí a že tato politika by měla být podporována ES.
Hlavní politické a strategické priority a směry:
— Politika a strategie ZZÚ:
—— hlavní rysy rozvojové politiky a strategie ZZÚ (analýza stávající situace, prohlášení o politice a strategii, akční plán(y), střednědobé finanční perspektivy a rozpočet, měření výkonu, monitorování a hodnocení),
— realismus politiky a strategie (například vazba mezi růstem a odstraňováním chudoby, strategické orientace),
— zapojení politiky a strategie.
— Sledování výkonnosti: existence monitorovacího procesu s ukazateli výkonnosti pro měření dosahování cílů; soudržnost s rozvojovými cíli tisíciletí a politické a hospodářské sbližování s EU; existence programu na zajištění, že jsou řádně používány ukazatele výkonnosti.
— Uveďte, že příslušné kritérium rozpočtové podpory je splněno, zejména že existuje řádně definovaná rozvojová nebo reformní politika a strategie nebo se zavádí, a že tato politika by měla být podporována ES.
Přehled charakteristik hlavních odvětví a odvětvových politik v prioritních oblastech, kterými se tento program zabývá.
Hlavní otázky veřejných financí ve dvou klíčových oblastech:
— řízení veřejných financí:
—— posouzení kvality stávajícího systému řízení veřejných financí,
— hodnocení procesu zdokonalování řízení veřejných financí včetně závazku orgánů ZZÚ zlepšovat výkon řízení veřejných financí; relevance a rozsah realizace reformní strategie; relevanci a rozsah koordinace a provádění programů na rozvoj kapacity v oblasti řízení veřejných financí,
— uveďte, že příslušné kritérium pro rozpočtovou podporu je splněno, zejména že existuje důvěryhodný a relevantní program na zlepšení řízení veřejných financí.
— Vnitrostátní rozpočet a střednědobé finanční perspektivy: výše rozpočtové podpory ve vztahu k rozpočtu; druh a krytí rozpočtu (včetně struktury příjmové a výdajové strany rozpočtu); soudržnost mezi politikou a strategií ZZÚ a rozpočtovými příděly a výdaji; rozpočtová strategie (včetně fiskální udržitelnosti, dluhové udržitelnosti, rozpočtových pravidel, finančních strategií); činnosti pro zefektivnění nákladů; a stav jakýchkoliv střednědobých finančních perspektiv (včetně krytí, rozsahu integrace nebo neintegrace do rozpočtového procesu, rozsahu přesměrování podle politik a strategií).
Shrnutí získaných zkušeností, včetně výsledků přezkumů, posouzení, monitorování a hodnocení příslušných předchozích akcí týkajících se tohoto specifického programu.
Obecný přehled probíhajících akcí ES, akcí dalších dárců a/nebo přijímací ZZÚ, které doplňují předkládanou akci.
Popis procesu koordinace mezi přijímací ZZÚ a/nebo dalšími dárci, zejména členskými státy.
2. Popis
Celkové cíle: odvozené z politiky a strategie ZZÚ; obvykle zahrnují příspěvek k obecným rozvojovým cílům a rozvojovým cílům tisíciletí, jako je např. růst, odstraňování chudoby, bezpečnost a dobré sousedské vztahy, integrace do světového hospodářství, hospodářské partnerství.
Účel (zvláštní cíl): odvozený z politiky a strategie ZZÚ; zde je odkazováno na zvláštní aspekty celkové strategie. Často se týká zlepšování makroekonomické stability, řízení veřejných financí, zavádění reforem a vylepšení fungování veřejných a sociálních služeb.
Očekávané výsledky: často se týkají lepšího fungování veřejného a vládního sektoru a zboží a služeb, jež dodávají, jakož i zlepšení rámce pro veřejnou politiku a veřejné výdaje. Právě toto zboží a služby by přispěly k plnění obecných cílů, jako jsou ty, které se týkají snižování chudoby a rozvojových cílů tisíciletí.
Činnosti zahrnují otázky týkající se politického dialogu, kapacit rozvojových aktivit, monitorování podmínek pro výplatu rozpočtové podpory. Způsoby (nebo vstupy) budou převážně odkazovat na finanční podporu poskytovanou rozpočtovou podporou s uvedením výše této podpory ve vztahu k hlavním makroekonomickým ukazatelům.
Popis hlavních zúčastněných subjektů včetně příjemců; konzultace občanské společnosti a dalších partnerů; zapojení a posouzení institucionální kapacity.
Označení hlavních rizik, zvláště pokud jde o kritéria způsobilosti, a přehled opatření na jejich snížení.
Udržitelné životní prostředí, rovnost mužů a žen, řádná správa věcí veřejných a lidská práva.
3. Otázky týkající se provádění
Celkový rozpočet a orientační časový rozvrh měsíčních výplat s případným rozlišením mezi fixními a variabilními tranšemi.
Období provádění uvedené v měsících počínající podpisem dohody o financování.
Rozpočtové příděly na doplňující opatření na podporu akce.
Upřesněte: přímá/nepřímá; cílená/necílená; střednědobá/krátkodobá politika a strategie (dle případu).
Pouze pro doplňující podporu jako např. technickou pomoc, audit, hodnocení. K vložení beze změn: „Všechny zakázky na provedení akce musí být přiděleny a provedeny v souladu s postupy a vzorovými dokumenty stanovenými a zveřejněnými Komisí pro provádění vnější operace, které jsou v účinnosti v době zahájení příslušného výběrového řízení.“
Popis opatření pro sledování výkonnosti, obecných podmínek výplaty všech tranší; zvláštních podmínek pro výplatu jednotlivých tranší. Pro politické oblasti, které patří do klíčových oblastí, by měly být vymezeny ukazatele pro vstup, výstup, výsledek a pokud možno i dopad. Ukazatele by měly zohlednit kritéria SMART (konkrétní, měřitelné v krátkodobém i střednědobém horizontu, dosažitelné, realistické, časově vymezené) a mělo by u nich být určeno, jaká je jejich výchozí úroveň, jaký mají cíl a v jaké lhůtě ho má být dosaženo, aby je bylo možno porovnávat při přezkumu ročním, v polovině období a závěrečném.
Popis hodnocení (v polovině období, závěrečný, ex post) a opatření týkající se auditu.
Popis činností v oblasti komunikace a viditelnosti.
MOŽNOST C: PROJEKTOVÝ PŘÍSTUP
Identifikace
|
Název |
|||
|
Náklady celkem |
Upřesněte: Příspěvky ES a případně příspěvky přijímající ZZÚ (a případně dalších dárců) |
||
|
Metoda pomoci / způsob řízení |
— Projektový přístup (přímé nebo nepřímé) centralizované řízení / decentralizované řízení / nebo společné řízení) |
||
|
Kód výboru pro rozvojovou pomoc |
Odvětví |
||
1. Odůvodnění
Charakteristiky a politiky dotčeného odvětví nebo tematické oblasti (případně na regionální úrovni) a hlavní problémy, které projekt zamýšlí řešit.
Odkazy na přezkumy, posouzení, výsledky monitorování a hodnocení předchozích akcí, které jsou pro tento specifický projekt relevantní.
Obecný přehled probíhajících akcí ES, akcí dalších dárců a/nebo přijímací ZZÚ, které doplňují předkládanou akci.
Popis procesu koordinace mezi přijímací ZZÚ a/nebo dalšími dárci, zejména členskými státy.
2. Popis
Celkové cíle a účel (zvláštní cíl) podpory ES.
Strategie zvolená na nápravu označeného problému, který projekt zamýšlí řešit; popis očekávaných výsledků a vytyčení způsobů, jak budou dosaženy.
Popis hlavních zúčastněných subjektů včetně příjemců; konzultace občanské společnosti a případně dalších partnerů; zapojení a posouzení institucionální kapacity.
Označení hlavních rizik a přehled opatření na jejich snížení, včetně podmínek, jež musí být splněny před a během provádění; prvky dokládající udržitelnost navrhované akce.
Udržitelné životní prostředí, rovnost mužů a žen, řádná správa věcí veřejných a lidská práva.
3. Otázky týkající se provádění
Zvolte příslušnou možnost v souladu se zvoleným způsobem financování:
— centralizované řízení,
— společné řízení na základě podpisu dohody s mezinárodní organizací,
— decentralizované řízení na základě podpisu dohody o financování s ZZÚ (v případě částečně centralizovaného a částečně decentralizovaného provádění, použijte tuto možnost).
— Uveďte úkoly (postupy zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů/platby), které mají být centralizovány nebo decentralizovány, jakož i zadavatele a platební orgán(y).
— V případě decentralizace postupů zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů:
—— Komise provádí kontroly postupů zadávání veřejných zakázek ex ante, převyšují-li částku 50 000 EUR, a kontroly ex post, je-li částka nižší nebo se rovná 50 000 EUR,
— nebo
— Komise provádí kontroly postupů zadávání veřejných zakázek ex post (úplnou decentralizaci lze zvolit, pouze pokud jsou zcela splněna kritéria stanovená finančním nařízením).
— V případě decentralizovaných plateb (možné pouze byly-li postupy pro přidělování zakázek decentralizovány):
—— pomocí odhadů programu jsou decentralizovány platby na provozní náklady a zakázky až do těchto horních mezí:
—
|
Práce |
Dodávky |
Služby |
Granty |
|
< 300 000 EUR |
< 150 000 EUR |
< 200 000 EUR |
≤ 100 000 EUR |
— nebo
— platby jsou zcela decentralizovány (úplnou decentralizaci lze zvolit pouze pokud jsou zcela splněna kritéria stanovená finančním nařízením).
Tento text se vkládá bez úprav v případě činností, na které se vztahují postupy ES: „Všechny zakázky na provedení akce musí být přiděleny a provedeny v souladu s postupy a vzorovými dokumenty stanovenými a zveřejněnými Komisí pro provádění vnějších operací, které jsou v účinnosti v době zahájení příslušného výběrového řízení.“
Tento text se vkládá bez úprav, pokud dohoda s mezinárodní organizací předpokládá použití vlastních pravidel a postupů, které vyhovují mezinárodním normám: „Všechny zakázky na provedení akce musí být přiděleny a provedeny v souladu s postupy a vzorovými dokumenty stanovenými a zveřejněnými příslušnou mezinárodní organizací.“
Pokud se použijí jiná pravidla a postupy než postupy ES, měly by tyto postupy být popsány a vyhovovat kritériím finančního nařízení.
Přibližný rozpis celkové částky na jednotlivé dílčí částky, včetně hodnocení, auditu a viditelnosti. Případně uveďte také příspěvek přijímací ZZÚ na jednotlivé položky rozpočtu a rovněž specifikujte, zda je tento příspěvek ve formě věcného plnění nebo v hotovosti.
Kde je to možné, uveďte poměr financování vyhrazeného na granty a zadávání zakázek; u zakázek uveďte druh zakázky (služby, dodávky, práce) a u grantů uveďte hlavní kategorii zamýšlených příjemců.
Uveďte případně indikativní časový rámec zahájení zadávacích řízení nebo výzev k podání nabídek.
Označte plánované období provádění v měsících počínající podpisem dohody o financování (smlouvy nebo další prováděcí dohody, pokud není podepsána dohoda o financování).
Popis opatření pro sledování výkonnosti; přehled klíčových ukazatelů měřící pokrok. Pro politické oblasti, které patří do klíčových oblastí, by měly být vymezeny ukazatele pro vstup, výstup, výsledek a pokud možno i dopad. Ukazatele by měly zohlednit kritéria SMART (konkrétní, měřitelné v krátkodobém i střednědobém horizontu, dosažitelné, realistické, časově vymezené) a mělo by u nich být určeno, jaká je jejich výchozí úroveň, jaký mají cíl a v jaké lhůtě ho má být dosaženo, aby je bylo možno porovnávat při přezkumu ročním, v polovině období a závěrečném.
Popis hodnocení (v polovině období, závěrečný, ex post) a opatření týkající se auditu.
Popis činností v oblasti komunikace a viditelnosti.
( 1 ) Úř. věst. L 314, 30.11.2001, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 317, 15.12.2002, s. 355.
( 3 ) COM(2002) 290 v konečném znění ze dne 11. června 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).