(ES) č. 1514/2002Nařízení Rady (ES) č. 1514/2002 ze dne 19. srpna 2002 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z České republiky, Malajsie, Ruska, Korejské republiky a Slovenska a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

(1)

Komise nařízením (ES) č. 358/2002 ( 2 ) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozů některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli kódů KN ex730793 11, ex730793 19, ex730799 30 a ex730799 90, pocházejících z České republiky, Malajsie, Ruska, Korejské republiky a Slovenska.

(2)

Je třeba připomenout, že šetření dumpingu a škod se vztahovalo na období od 1. dubna 2000 do 31. března 2001 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro analýzu škod zahrnovalo období od 1. ledna 1996 do 31. března 2001 (dále jen „zkoumané období“).

(3)

Po uložení prozatímních antidumpingových cel z dovozů některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z České republiky, Malajsie, Ruska, Korejské republiky a Slovenska předložily některé dotčené strany písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, dostaly také příležitost k ústnímu slyšení.

(4)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro stanovení konečných výsledků.

(5)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na základě kterých mělo být doporučeno uložení konečných antidumpingových cel a konečný výběr částek zajištěných pomocí prozatímních cel. Byla jim také poskytnuta lhůta, ve které mohly k tomto sdělení zaujmout stanovisko.

(6)

Ústní a písemné připomínky předložené dotčenými stranami byly zváženy a na jejich základě byly podle potřeby upraveny prozatímní výsledky.

(7)

Při absenci jakýchkoliv připomínek se potvrzuje popis výrobku a definice obdobného výrobku, jak jsou popsány v bodech odůvodnění 9 až 12 prozatímního nařízení.

(8)

Při absenci jakýchkoliv připomínek se potvrzuje obecná metodologie pro stanovení dumpingových rozpětí, jak je stanovena v bodech odůvodnění 15 až 28 prozatímního rozhodnutí.

(9)

Při absenci jakýchkoliv připomínek se potvrzuje určení běžné hodnoty, vývozní ceny a srovnání pro Českou republiku, Malajsii, Korejskou republiku a Slovensko a určení statutu tržní ekonomiky a srovnatelné země pro Rusko, jak jsou popsána v bodech odůvodnění 29 až 60 prozatímního rozhodnutí.

(10)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procenta z dovozní ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) na hranici Společenství se potvrzují takto:

(11)

Při absenci jakýchkoliv připomínek se potvrzují prozatímní výsledky týkající se určení výrobního odvětví Společenství, jak jsou popsány v bodech odůvodnění 61 až 62 prozatímního nařízení.

(12)

Při absenci jakýchkoliv nových informací se potvrzují prozatímní výsledky týkající se spotřeby ve Společenství, jak jsou popsány v bodech odůvodnění 63 až 64 prozatímního nařízení.

(13)

Prozatímní nařízení došlo k závěru, že dovozy pocházející z dotyčných zemí by se měly posuzovat kumulativně, jelikož byla splněna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základného nařízení. Dumpingová rozpětí zjištěná pro všechny dotyčné země byla skutečně nad minimální prahovou hodnotou (de minimis), objemy dovozů nebyly zanedbatelné a kumulativní posouzení bylo považováno za vhodné z hlediska podmínek hospodářské soutěže jak mezi různými dovozy, tak mezi dovozy a obdobnými výrobky ze Společenství. Tyto podobné podmínky hospodářské soutěže byly doloženy skutečností, že dovážené potrubní tvarovky a tvarovky vyráběné výrobním odvětvím Společenství byly podobného druhu a byly distribuovány stejnými obchodními kanály za podobných obchodních podmínek. Navíc všechny objemy dovozů byly podstatné velikosti a představovaly významné podíly na trhu, které se mezi rokem 1996 a obdobím šetření zvýšily, a uskutečnily se za ceny, které byly výrazně pod cenami výrobního odvětví Společenství, což vedlo k tlaku na ceny tohoto odvětví.

(14)

Při absenci jakýchkoliv připomínek k těmto bodům se potvrzují výsledky, jak jsou popsány v bodech odůvodnění 65 až 67 prozatímního nařízení.

(15)

Jeden slovenský vyvážející výrobce zpochybnil metodologii použitou Komisí pro výpočet rozpětí nabídky pod cenou. Toto se týká spíše metody tzv. „nulování“, při které se pro modely, které jsou nabízeny pod cenou, nepřihlíží k pozitivním hodnotám rozpětí. Tento argument se opírá o závěry odvolacího orgánu WTO (WTO Appellate Body) v případě ložního prádla ( 3 ), který na základě skutkové podstaty uvedeného případu shledal, že nulování není při zjišťování existence dumpingových rozpětí, která v uvedeném případě Komise stanovila srovnáním váženého průměru běžných hodnot s váženým průměrem vývozních cen, v souladu s článkem 2.4.2 dohody WTO o antidumpingových opatřeních.

(16)

K tomu je třeba poznamenat, že odvolací orgán WTO v každém případě zkoumal výlučně techniku „nulování“ používanou ke zjišťování existence dumpingových rozpětí. Kromě toho dohoda WTO o antidumpingových opatřeních nestanoví pro výpočet nabídky pod cenou žádné metodologické podmínky.

(17)

Vzhledem k malému počtu modelů, pro které nebyla zjištěna nabídka pod cenou, „nulování“ v tomto případě rozhodně nevede k významně odlišným výsledkům; rozdíl mezi použitím a nepoužitím nulování je menší než 1 %. Jinými slovy, rozpětí nabídky pod cenou by zůstalo na významné úrovni, i kdyby se nepoužilo nulování. Uvedený argument proto musel být odmítnut.

(18)

Výrobní odvětví Společenství namítalo, že by se při stanovení rozpětí nabídky pod cenou neměla provádět žádná korekce obchodní úrovně. Skutečně jak vyvážející výrobci, tak výrobní odvětví Společenství dodávají zboží stejné skupině zákazníků, a proto působí na stejné obchodní úrovni. Dále bylo tvrzeno, že z tohoto důvodu byla oprávněná pouze korekce pokrývající náklady na celní odbavení.

(19)

Další analýza dostupných informací ukázala, že jak výrobní odvětví Společenství, tak vyvážející výrobci obvykle dodávají zboží ve Společenství stejnému typu zákazníků, tj. velkoobchodníkům. To bylo také podepřeno skutečností, že tři spolupracující nezávislí dovozci, kteří působí jako velkoobchodníci, byli zásobováni jak výrobním odvětvím Společenství, tak vyvážejícími výrobci z dotyčných zemí. Argument byl proto přijat a rozpětí nabídky pod cenou byla odpovídajícím způsobem revidována. Revidovaná korekce byla na základě informací poskytnutých spolupracujícími nezávislými dovozci omezena na částku pokrývající výlučně náklady na celní odbavení.

(20)

Výrobní odvětví Společenství dále zpochybnilo rozpětí nabídky pod cenou vypočtené pro jednoho ze slovenských vyvážejících výrobců. Bylo namítáno, že toto rozpětí není ve shodě s průměrnou cenovou úrovní, jak ji poskytují mezinárodní obchodní statistiky a informace z trhu.

(21)

Proto byly přezkoumány příslušné výpočty rozpětí nabídky pod cenou a ve výpočtu vývozní ceny použité ke stanovení rozpětí nabídky pod cenou tohoto výrobce byla zjištěna formální chyba. Rozpětí bylo proto korigováno.

(22)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem jsou konečné revidované vážené průměry rozpětí nabídky pod cenou zjištěné pro každou zemi, vyjádřené jako procentuální podíl cen výrobního odvětví Společenství, stanoveny takto:

(23)

Je třeba připomenout, že opatření zavedená vůči Číně, Chorvatsku a Thajsku měla pozitivní dopad na ekonomickou situaci výrobního odvětví Společenství. Většina ukazatelů škod vykázala mezi roky 1996 a 1998 pozitivní vývoj. Výroba, využití kapacity a objemy prodeje vzrostly a přinesly zisk podílů na trhu a zvýšení zaměstnanosti. Ukazatele rentability, jako jsou poměr zisků a ztrát, procentuální podíl obratu, návratnost investic a příjmy, se vyvíjely příznivě. Po roce 1998 se ovšem ekonomická situace výrobního odvětví Společnosti všeobecně zhoršila: zatímco výroba zůstala poměrně stabilní a využití kapacity, zaměstnanost a mzdy se mírně zvýšily, rozhodující ukazatele, jako jsou objemy prodeje a podíly na trhu se snížily, stejně jako rentabilita, návratnost investic, příjmy firem a ceny. Na základě výše uvedených skutečností a výsledků týkajících se produktivity, investic, růstu a velikosti dumpingu se proto předběžně došlo k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou škodu.

(24)

Při absenci jakýchkoliv připomínek se potvrzují skutečnosti a číselné údaje, jak jsou popsány v bodech odůvodnění 72 až 87 prozatímního nařízení.

(25)

Při absenci jakýchkoliv dalších připomínek k výsledkům, jiných než jsou výše uvedené, se potvrzují dosažené závěry, jak jsou popsány v bodech odůvodnění 89 až 97 prozatímního nařízení.

(26)

Při absenci jakýchkoliv nových informací o příčinách se potvrzují dosažené výsledky a závěry, jak jsou popsány v bodech odůvodnění 89 až 97 prozatímního nařízení.

(27)

Při absenci jakýchkoliv nových informací o zájmu Společenství se potvrzují dosažené výsledky a závěry, jak jsou popsány v bodech odůvodnění 98 až 111 prozatímního nařízení.

(28)

Na základě metodologie objasněné v bodech odůvodnění 112 až 115 prozatímního nařízení byla pro účely stanovení úrovně konečných opatření vypočtena úroveň eliminace škod.

(29)

Jeden vyvážející výrobce zpochybnil úroveň rozpětí zisku ve výši 5 %, která byla použita pro účely stanovení ceny nepoškozující výrobní odvětví Společenství, a tvrdil, že tato hodnota byla příliš vysoká. Také bylo tvrzeno, že tato úroveň rozpětí zisku nebyla ve zveřejněném dokumentu dostatečně vysvětlena.

(30)

Co se týká prvního tvrzení, je třeba připomenout, že vzhledem k negativnímu dopadu na rentabilitu výrobního odvětví Společenství, který vyplývá z tlaku dumpingových dovozů na ceny, jak je ukázáno v bodě odůvodnění 71 prozatímního nařízení, byl výpočet ceny nepoškozující výrobní odvětví Společenství založen na přiměřené úrovni zisku, které by toto odvětví mohlo dosáhnout bez škodlivého dumpingu. Jak je vysvětleno v bodě odůvodnění 114 prozatímního nařízení, rozpětí zisku ve výši 5 % bylo považováno za přiměřené, jelikož tato úroveň odpovídá skutečné úrovni zisku, které výrobní odvětví Společenství mohlo při absenci dumpingovým dovozů na trhu Společenství dosáhnout v roce 1997. V té době se skutečně uplatňovala antidumpingová opatření vůči Číně, Chorvatsku a Thajsku a podíl dovozů z uvedených zemí na trhu byl ještě relativně nízký. Navíc bylo vzato v úvahu, že by toto rozpětí zisku umožnilo výrobnímu odvětví Společenství podniknout nezbytné investice. Co se týká druhého tvrzení, je třeba připomenout, že Komise ve zveřejněném dokumentu dostatečně podrobně objasnila, na jakém základě byla úroveň rozpětí zisku, použitá k určení ceny nepoškozující výrobní odvětví Společenství, vypočtena, jak je také vysvětleno v bodě odůvodnění 114 prozatímního nařízení. Námitky proto byly odmítnuty.

(31)

Kromě toho byla stejná úroveň zisku použita také ke stanovení rozpětí škod v řízení proti výše uvedeným zemím a neexistuje žádný důvod k domněnce, že se od té doby okolnosti významně změnily.

(32)

Rozpětí zisku ve výši 5 % obratu použité pro výpočet ceny nepoškozující výrobní odvětví Společenství se proto potvrzuje.

(33)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzuje metodologie použitá ke stanovení úrovně eliminace škod, jak je popsána v bodech odůvodnění 112 až 115 prozatímního nařízení.

(34)

Jak bylo výše uvedeno ohledně rozpětí nabídky pod cenou, rozpětí škod byla přezkoumána a upravena pro jednoho vyvážejícího výrobce ze Slovenska.

(35)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení je třeba pro Českou republiku, Malajsii, Rusko, Korejskou republiku a Slovensko uložit konečné antidumpingové clo. Toto clo by mělo být uloženo na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí, s výjimkou Korejské republiky, u které bylo zjištěno nižší rozpětí škod, než je dumpingové rozpětí.

(35)

Na základě výše uvedených skutečností jsou konečná cla stanovena takto:

(37)

Vzhledem k velikosti zjištěných dumpingových rozpětí a vzhledem k úrovni škody způsobené výrobnímu odvětví Společenství je považováno za nezbytné, aby částky zajištěné v rámci prozatímního antidumpingového cla, které ukládá prozatímní nařízení, byly s konečnou platností vybrány podle sazby konečného cla. V případech, kdy jsou konečná cla vyšší než prozatímní cla, by se měly s konečnou platností vybrat pouze částky zajištěné na úrovni prozatímních cel.

(38)

Jakýkoliv požadavek na použití těchto sazeb antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti (například po změně názvu ekonomického subjektu nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba adresovat Komisi ( 4 ) spolu se všemi relevantními informacemi, zejména o všech změnách v aktivitách společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, v souvislosti například se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. Komise podle potřeby a po konzultaci s Poradním výborem změní toto rozhodnutí a aktualizuje seznam společností, které mají výhodu individuální celní sazby.

(39)

Je třeba připomenout, že jeden vyvážející výrobce ze Slovenska nabídl cenový závazek podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Tento cenový závazek byl přijat v prozatímním nařízení.

(40)

Po uložení prozatímních antidumpingových opatření jeden vyvážející výrobce z České republiky nabídl cenový závazek podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Tím souhlasil s prodejem dotyčného výrobku na úrovních nebo nad úrovněmi cen, které eliminují škodlivé účinky dumpingu. Tato společnost bude také Komisi pravidelně poskytovat podrobné informace o svých vývozech do Společenství, což znamená, že uvedený závazek může být Komisí efektivně kontrolován. Navíc je struktura prodeje tohoto vyvážejícího výrobce taková, že Komise považuje riziko obcházení dohodnutého závazku za omezené.

(41)

Aby Komise mohla dále účinně kontrolovat dodržování závazku společnosti, musí při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu u příslušného celního orgánu být osvobození od antidumpingového cla podmíněno předložením obchodní faktury, která obsahuje minimálně údaje uvedené v příloze. Tato úroveň informací je také nezbytná, aby celní orgány mohly s dostatečnou přesností zjistit, zda dodávky odpovídají obchodním dokladům. V případech, kdy není předložena žádná taková faktura, nebo tato faktura neodpovídá deklarovanému výrobku, bude místo toho splatná příslušná sazba antidumpingového cla.

(42)

Vzhledem k tomu Komise považuje nabízený závazek za přijatelný a dotyčná společnost byla informována o základních skutečnostech, úvahách a povinnostech, na nichž se tato akceptace zakládá.

(43)

Je třeba připomenout, že v případě porušení nebo zrušení závazku nebo při podezření z porušení závazku může být podle čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení uloženo antidumpingové clo.

(44)

Komise přijala výše uvedený závazek rozhodnutím 2002/675/ES ( 5 ),