(ES) č. 1338/2002Nařízení Rady (ES) č. 1338/2002 ze dne 22. července 2002 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu sulfanilové kyseliny pocházející z Indie o konečném výběru uloženého prozatímního vyrovnávacího cla

(1)

Komise nařízením (ES) č. 573/2002 ( 2 ) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní vyrovnávací clo na dovoz sulfanilové kyseliny pocházející z Indie. Komise nařízením (ES) č. 575/2002 ( 3 ) (dále jen „prozatímní antidumpingové nařízení“) také uložila prozatímní antidumpingové clo na dovoz sulfanilové kyseliny pocházející z Čínské lidové republiky a z Indie.

(2)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na základě kterých bylo rozhodnuto uložit prozatímní vyrovnávací clo, řada dotčených stran předložila písemné připomínky. Všechny dotčené strany, které požádaly o slyšení, dostaly příležitost vystoupit před Komisí.

(3)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro stanovení konečných výsledků.

(4)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na základě kterých mělo být doporučeno uložení konečného vyrovnávacího cla a konečný výběr částek zajištěných pomocí prozatímního vyrovnávacího cla. Byla jim také poskytnuta lhůta, ve které mohly k tomto sdělení zaujmout stanovisko.

(5)

Ústní a písemné připomínky předložené dotčenými stranami byly vzaty v úvahu.

(6)

Po přezkoumání prozatímních výsledků na základě nově získaných informací se potvrzují hlavní výsledky stanovené v prozatímním nařízení.

(7)

Po vyhlášení prozatímního nařízení řada dotčených stran tvrdila, že definice dotyčného výrobku není správná. Argumentovaly tím, že existují podstatné rozdíly v jakosti mezi technickou a čištěnou sulfanilovou kyselinou a tyto stupně jakosti mají odlišné vlastnosti a použití. Bylo tvrzeno, že tyto dva stupně jakosti sulfanilové kyseliny nemohou být považovány za homogenní výrobek, a proto by se s nimi mělo pro účely šetření zacházet jako s odlišnými výrobky. Na podporu tohoto tvrzení se uvádělo, že mezi těmito dvěma stupni jakosti sulfanilové kyseliny není dostatečná zaměnitelnost. Čištěná kyselina se sice může použít ve všech aplikacích, to samé však nelze prohlásit o technické kyselině vzhledem k vyšší úrovni obsažených nečistot, zejména reziduí anilinu. Tyto nečistoty činí technickou kyselinu nevhodnou k využití při výrobě optických zjasňovacích prostředků a potravinářských barviv.

(8)

Je třeba připomenout, že se čištěná sulfanilová kyselina získává čištěním technické kyseliny technologickým postupem, ve kterém se odstraňují určité nečistoty. Tento postup čištění nemění molekulární vlastnosti sloučeniny ani způsob, jakým reaguje s ostatními chemickými látkami. Proto oba stupně jakosti - technická a čištěná sulfanilová kyselina - sdílejí stejné základní chemické charakteristiky. Skutečnost, že zaměnitelnost může být v některých aplikacích z hlediska nečistot pouze jednosměrná, proto není považována za dostatečný důvod, aby oba stupně jakosti tvořily různé výrobky, které by měly být posuzovány ve dvou různých samostatných šetřeních. I když bylo akceptováno, že čištění přidává do výrobního postupu určité dodatečné náklady, je třeba připomenout, že tyto náklady byly vzaty v úvahu při řádném srovnání různých stupňů jakosti vyráběných výrobním odvětvím Společenství a dovážených z dotyčné země, za účelem výpočtu úrovně nabídky pod cenou a úrovně odstranění újmy.

(9)

V důsledku toho se Komise nedomnívá, že by připomínky dotčených stran ohledně definice dotyčného výrobku byly postačující ke změně výsledků dosažených v této otázce v prozatímním šetření. Proto se s konečnou platností došlo k závěru, že oba stupně jakosti sulfanilové kyseliny je třeba pro účely současného řízení považovat za jediný výrobek.

(10)

Komise nebyla upozorněna na žádné nové aspekty, které by ji vedly ke změně prozatímních závěrů, tj. že sulfanilová kyselina vyráběná a prodávaná výrobci ve Společenství a tato kyselina vyráběná v Indii a vyvážená do Společenství jsou obdobné výrobky.

(11)

Potvrzují se prozatímní výsledky ohledně obdobného výrobku, jak jsou uvedeny v 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(12)

Pokud není dále výslovně stanoveno jinak, potvrzují se zjištění učiněná v prozatímním nařízení o napadnutelnosti subvencí získaných vyvážejícími výrobci.

(13)

K tomuto titulu nepřišly žádné nové připomínky. Potvrzují se zjištění uvedená v 18. až 28. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(14)

Indická vláda tvrdila, že Komise tím, že nešetřila praktické využití DEPB pro každý případ, porušila duch i znění Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (ASCM). Tvrdila, že Komise hodnotila výhody vyplývající z tohoto režimu nesprávně, jelikož se za subvenci podle čl. 2 nařízení (ES) č. 2026/97 (dále jen „základní nařízení“) může považovat pouze vrácení částky přesahující skutečně uloženou výši cla. Proto, aby mohlo být zjištěno, zda existuje subvence, musí být přezkoumáno, zda došlo k takovému nadměrnému vrácení cla.

(15)

Ke zjištění, zda DEPB po vývozu je napadnutelnou subvencí, a pokud ano, k výpočtu výše výhody, Komise použila následující přístup.

(16)

Komise na základě čl. 2 odst. 1 písm. a) bod ii) základního nařízení dospěla k názoru, že tento režim zahrnuje finanční příspěvek od indické vlády, jelikož se nevybírá jinak splatný příjem státu (tj. dovozní cla). Jednalo se také o výhodu pro příjemce ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení, jelikož vyvážející výrobci byli osvobozeni od povinnosti platit běžná dovozní cla. Subvence DEPB je závislá na vývozní výkonnosti a je tedy napadnutelná podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení, pokud se nepoužije některá z výjimek stanovených v základním nařízení.

(17)

Čl. 2 odst. 1 písm. a) bod ii) stanoví takovou výjimku, mezi jiným, pro systémy navracení a systémy navracení u náhradních vstupů, které vyhovují striktním pravidlům stanoveným v bodě i) přílohy I, v příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů).

(18)

Analýza ukázala, že DEPB po vývozu není systémem navracení nebo navracení u náhradních vstupů. Tomuto systému chybí zakotvená povinnost dovážet pouze zboží, které se spotřebuje při výrobě vyváženého zboží (příloha II základního nařízení), čímž by se zajistilo splnění požadavků bodu i) přílohy I. Kromě toho neexistuje žádný systém ověřování, který by kontroloval, zda jsou dovozy skutečně spotřebovány ve výrobním procesu. Nejedná se ani o systém navracení u náhradních vstupů, protože dovážené zboží nemusí mít stejnou kvantitu a charakteristiky jako vstupy z domácích zdrojů, které byly použity ve výrobě na vývoz (příloha III základního nařízení). Konečně vyvážející výrobci mohou získat výhody DEPB bez ohledu na to, zda dovážejí vůbec nějaké vstupy. Aby získal výhodu, stačí, aby vývozce jednoduše vyvezl zboží, aniž by musel prokázat, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Proto na výhody DEPB mají také nárok vyvážející výrobci, kteří získávají všechny své vstupy na místní úrovni a zboží, které může být použito jako vstupy, nedovážejí. DEPB po vývozu tedy nesplňuje žádné z ustanovení příloh I až III. Jelikož se tedy nepoužije výše uvedená výjimka z definice subvence, napadnutelná výhoda odpovídá prominutím všech dovozních cel, normálně splatných pro všechny dovozy.

(19)

Z výše uvedeného podle základního nařízení jasně vyplývá, že částka přesahující skutečně uloženou výši dovozního cla je základem pro výpočet výhody pouze v případě systémů navracení a navracení u náhradních vstupů v dobré víře. Jelikož bylo zjištěno, že DEPB po vývozu nespadá do žádné z těchto dvou kategorií, výhoda odpovídá celým částkám prominutí dovozních cel, nejen případné nadměrné částce, protože za nadměrné se v takovém případě považuje každé prominutí cel.

(20)

Z výše uvedených důvodů nemůže být požadavek indické vlády akceptován a potvrzují se prozatímní výsledky ohledně napadnutelnosti tohoto režimu a ohledně výpočtu výhody, jak jsou popsány v 35. až 40. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(21)

Spolupracující společnost tvrdila, že při výpočtu výhody vyplývající z tohoto režimu nebyla plně vzata v úvahu skutečná výše daně zaplacená společností, protože do původního výpočtu byla zahrnuta pouze minimální alternativní daň (Minimum Alternative Tax - MAT) a nikoliv daně z příjmů předem zaplacené v přecházejících letech.

(22)

Tento požadavek byl shledán jako oprávněný. Výhoda společnosti byla přepočtena a byla zanedbatelná.

(23)

Indická vláda tvrdila, že tzv. režim Advance Release Orders (dále jen „ARO“), je pouze legitimním rozšířením legitimního systému navracení dovozních poplatků u náhradních vstupů (předběžná licence - Advance Licence). Podle indické vlády to dokazuje skutečnost, že existuje nezrušitelná vazba mezi získanými licencemi (i následně vyměněnými za ARO) a dovozem nezbytných vstupů pro výrobu vyváženého zboží. Navíc indická vláda údajně organizuje a spravuje systém takovým způsobem, aby zabránila jakékoliv možnosti vracení částek přesahujících skutečně uloženou výši dovozního cla.

(24)

K tomu indická vláda uvedla, že systém navracení u náhradních vstupů nevyžaduje, aby společnost, která získala výhodu vrácením cla za dovezené vstupy, musela spotřebovat přesně stejné vstupy při výrobě příslušného vyváženého zboží. Podle indické vlády může společnost při výrobě vyváženého zboží spotřebovat domácí vstupy, pokud jsou spotřebovány v ekvivalentních objemech jako vstupy, které přinesly výhodu vyplývající z prominutí dovozního cla. Indická vláda dále tvrdila, že uživatel může ARO vyměnit pouze za vstupní produkt (získaný z domácích zdrojů) uvedený na předběžné licenci a že tato licence byla získána s odkazem na vyvážený výrobek, který již spotřeboval odpovídající množství stejného vstupu.

(25)

Při posuzování těchto argumentů je třeba připomenout, že předběžné licence jsou k dispozici vývozcům (vyvážejícím výrobcům a vyvážejícím obchodníkům), aby jim umožnily bez cla dovézt vstupy používané při výrobě vyváženého zboží. Předběžné licence uvádějí množství nebo hodnotu povolených dovozů. V obou případech jsou sazby použité pro určení povolených nákupů bez celních poplatků stanoveny pro většinu výrobků, včetně výrobku, na které se vztahuje toto šetření, na základě „Standard Input Output Norms“ (SION). Položky vstupů specifikované v předběžných licencích jsou položky používané při výrobě příslušného vyváženého hotového výrobku.

(26)

Držitel předběžné licence, který hodlá odebírat vstupy z domácích zdrojů místo přímého dovozu, má možnost za tímto účelem použít ARO. V takových případech jsou předběžné licence ověřeny jako ARO a jsou po dodání specifikovaných položek převedeny na dodavatele. Dodavatel tak v souladu s dokumentem „Vývozní a dovozní politika“ získá výhody domnělého vývozu, jako je vrácení cla a náhrada spotřební daně.

(27)

V tomto případě spolupracující společnost jen ve velmi omezené míře použila předběžné licence k bezcelním dovozům. Místo toho společnost přeměnila licence na ARO a převedla je na lokální dodavatele za získání obchodních výhod. Obchodní výhody vyplývající z ARO odpovídají částkám cel, které jsou na základě ARO vráceny dodavateli jako při vývozu.

(28)

Systémy navracení cla mohou skutečně umožnit náhrady nebo vracení dovozních poplatků pro vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě jiného výrobku, přičemž tento výrobek obsahuje vstupy domácího původu, které mají stejnou kvalitu a charakteristiky jako vstupy, které měly být dovezeny. Například by bylo možné, aby společnost v případě nedostatku bezcelně dovážených vstupů použila domácí vstupy, zahrnula je do vyváženého zboží a potom, v pozdějším stadiu, bez cla dovezla odpovídající množství vstupů. V této souvislosti je důležitá existence systému ověřování nebo kontrolního postupu, který by to v tomto případě umožnil indické vládě zajistit a prokázat, že množství vstupů, pro které je požadováno vrácení cel, nepřevyšuje množství vyvezených podobných výrobků, bez ohledu na formu takového vývozu, a že nedochází k vracení dovozních poplatků ve výši, která převyšuje poplatky původně uložené na dotyčné dovážené vstupy.

(29)

Jak je uvedeno v prozatímním nařízení, ověřování ukázalo, že neexistoval žádný systém nebo postup, který by potvrdil, zda a které vstupy, dodané proti ARO, byly spotřebovány při výrobě vyvezených výrobků, nebo zda došlo k úlevě nebo vrácení dovozních poplatků v částce, která je vyšší než poplatky ukládané na dovážené vstupy, podle bodu i) přílohy I a přílohy II a III základního nařízení. Dovozce především nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat vstupy dodané proti ARO ve výrobním procesu. Jelikož prominutí dovozních poplatků není omezeno na poplatky splatné za zboží spotřebované při výrobě vyvážených výrobků, není splněna podmínka, aby výhodu z takového prominutí mohlo mít pouze zboží při výrobě vyvezených výrobků skutečně spotřebované. Proto se došlo k závěru, že prvek ARO v systému předběžných licencí není povoleným systémem prominutí/navracení dovozních poplatků ve smyslu základního nařízení.

(30)

Kromě toho ARO nemohou být považována za systém navracení dovozních poplatků, protože se ukazuje, že pro dovážené vstupy neexistují žádné podmínky. V této souvislosti by systém mohl být považován za systém navracení v dobré víře, a to v případech, kdy prvek dovozu existuje, tj. když existuje vazba mezi dovezenými vstupy a vyvezeným zbožím. Potom by množství dovezených vstupů mělo odpovídat vyvezenému zboží.

(31)

Z výše uvedených důvodů nemohou být uvedená tvrzení akceptována a potvrzují se prozatímní zjištění o napadnutelnosti tohoto systému a prozatímní výpočet výhody.

(32)

Jak je uvedeno v prozatímním nařízení, tento program je přístupný pouze společnostem, které investovaly do určitých stanovených zeměpisných oblastí, které jsou pod správou státu Maharashtra. Není přístupný společnostem sídlícím mimo tyto oblasti. Výše výhody se liší podle dotyčné oblasti. Program je proto specifický ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 základního nařízení.

(33)

Indická vláda a dotyčná společnost tvrdily, že tento program je nenapadnutelnou subvencí, protože splňuje kritéria čl. 4 odst. 3 základního nařízení, a proto má nárok na regionální subvenci „zelené světlo“ poskytovanou státem Maharashtra.

(34)

Aby nepodléhaly vyrovnávacím opatřením, musely by subvence poskytované znevýhodněným regionům na území země původu a/nebo vývozu podle uvedeného článku splňovat určitá kritéria; zejména by musely být: i) subvencemi poskytovanými na základě všeobecného rámce regionálního rozvoje, ii) dotyčné regiony by musely být přesně určenými souvislými územními oblastmi, které lze hospodářsky a správně vymezit, a iii) musely by být považovány za znevýhodněné na základě nestranných a objektivních kritérií, která musí být zřetelně stanovena v právních předpisech nebo jiných úředních dokumentech. Tato kritéria zahrnují měřítko pro hodnocení hospodářského rozvoje, které vychází alespoň z jednoho z těchto činitelů: příjem na hlavu, nebo příjem domácností na hlavu, nebo hrubý domácí produkt na hlavu (v každém případě nižší než 85 % průměru pro danou zemi původu nebo vývozu), nebo míra nezaměstnanosti měřená za období tří let (nejméně 110 % průměru pro danou zemi původu nebo vývozu).

(35)

Vláda státu Maharashtra v dopise ministerstvu průmyslu a obchodu indické vlády uvedla, že uvedený program podpory platí pro celou souvislou oblast ležící mimo poměrně vyspělý region zahrnutý do pásu Mumbai-Thane státu Maharashtra, a že znevýhodněná oblast ležící mimo tento pás je charakterizována příjmem na hlavu, který je pod průměrem státu Maharashtra. Byly poskytnuty číselné údaje, které ukázaly, že příjem na hlavu v oblasti, pro kterou se uplatňuje program podpory, činil v období 1982/83 74,54 % hodnoty platné pro celý stát Maharashtra a 74,81 % této hodnoty v období 1998/99. Tyto údaje ovšem nebyly doloženy doprovodnými doklady.

(36)

Šetření „zelené“ subvence v každém případě ukázalo, že příjem na hlavu ve státě Maharashtra, měřený za období tří let (1996/97 až 1998/99), je o více než 60 % vyšší než celostátní průměr Indie. Je třeba vysvětlit, že 85 % práh se měří vůči příjmu na hlavu pro celou zemi původu nebo vývozu, a nikoliv vůči určitému spolkovému státu nebo regionu. Z toho je zřejmé, že příjem na hlavu v podporovaném regionu v státu Maharashtra, je, ačkoliv je menší než 85 % regionálního průměru, značně nad celostátním průměrem Indie, a proto podle uvedeného kritéria nespadá do kategorie „zelené“ subvence. Co se týká kritéria nezaměstnanosti, indické orgány neposkytly žádné informace.

(37)

Na základě výše uvedených skutečností se došlo k závěru, že tento program podpory v tomto případě nesplňuje kritéria čl. 4 odst. 3 základního nařízení. Proto se potvrzují prozatímní zjištění o napadnutelnosti tohoto programu.

(38)

Co se týká výpočtu výše subvence, jak je stanovena v 72. až 74. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, indická vláda a dotyčná společnost tvrdily, že výše výhody získaná odložením daně by měla být vymezena pro celkový objem prodeje v období šetření, a nikoliv pro celkový objem domácího prodeje v období šetření, jak byla prozatímně vymezena, protože se jedná o výhodu pro celou společnost, a z tohoto důvodu by neměla být připisována výlučně domácím prodejům.

(39)

Kromě toho upozornily Komisi na určité faktory, podle kterých byly nadhodnoceny výpočty výhody získané dotyčnou společností osvobozením od daně z obratu.

(40)

Tvrzení týkající se základu pro vymezení výhody získané odložením daně bylo uznáno za oprávněné a Komise podle toho upravila výpočty výše subvence.

(41)

Co se týká osvobození od daně z obratu, po zvážení připomínek dotčených stran a po podrobném přezkoumání prozatímních výsledků byly prozatímní výpočty upraveny, což vedlo k celkovému snížení výše subvence.

(42)

Na základě výše popsaných revidovaných výpočtů činí výše subvence, kterou společnost získala v rámci tohoto programu, 0,8 %.

(43)

Výše napadnutelných subvencí vypočítaná v souladu se základním nařízením, vyjádřená jako valorická hodnota, činí pro vyšetřovaného vyvážejícího výrobce 7,1 %.

(44)

Úroveň spolupráce s Indií byla vysoká (nad 80 %). S ohledem na vysokou úroveň spolupráce bylo rozhodnuto stanovit rozpětí subvence pro zbývající podniky na úrovni subvence zjištěné u spolupracujícího vyvážejícího výrobce, tj. 7,1 %.

(45)

Po vyhlášení prozatímního nařízení řada dotčených stran zpochybnila definici výrobního odvětví Společenství a jeho postavení ve smyslu čl. 10 odst. 8 základního nařízení. Zejména bylo namítáno, že výrobce, který podal podnět, Sorochimie Chime Fine, neměl při podání podnětu podporu druhého výrobce ve Společenství, Quimigal S.A.

(46)

Je třeba připomenout, že Quimigal, i když nepatřil k původním navrhovatelům, vyjádřil v počátečním stadiu řízení podporu a plně spolupracoval při šetření. Svoji podporu také znovu potvrdil v průběhu šetření v reakci na požadavky některých dotčených stran. Protože Komisi nebyly předloženy žádné nové informace, které by ji vedly ke změně jejích dřívějších zjištění, potvrzují se tedy prozatímní zjištění ohledně definice výrobního odvětví Společenství a jeho postavení, jak jsou podrobně popsána v 78. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(47)

Několik dotčených stran zpochybnilo způsob, jakým Komise stanovila číselné údaje o dovozech sulfanilové kyseliny do Společenství, o spotřebě ve Společenství a o podílech na trhu. Tyto strany tvrdily, že nebyly dostatečně informovány o zjištěních Komise týkajících se dovozů, co se týká objemů i hodnoty, a proto bylo porušeno jejich právo na obhajobu. Upozornily na to, že tyto informace také chyběly ve zveřejněném znění podnětu, takže podnět nesplňoval požadavky popsané v čl. 10 odst. 2 základního nařízení.

(48)

Je třeba připomenout, že podle čl. 29 odst. 1 základního nařízení s informacemi, které jsou důvěrně poskytnuty stranami šetření, zacházejí vyšetřovací orgány jako s důvěrnými informacemi, jsou-li k tomu udány oprávněné důvody. Je třeba připomenout, že sulfanilovou kyselinu vyrábí na celém světě poměrně malý počet výrobců. Proto nebylo z důvodů důvěrnosti možné zveřejnit přesné informace o dovozech tohoto produktu do Společenství, zejména u zemí, ve kterých působí pouze jeden vyvážející výrobce. Proto byly v rámci sdělení dotčeným stranám zpřístupněny indexované hodnoty a byly jim k těmto a souvisejícím položkám dány k dispozici vysvětlivky.

(49)

Protože žádná z dotčených stran, které vznesly otázku nedostatečného zveřejnění údajů, nebyla schopna prokázat, že jí zpřístupněné údaje v souhrnné formě neumožnily hájit svá práva, jejich argumenty v tomto ohledu musely být odmítnuty.

(50)

Jedna dotčená strana tvrdila, že údaje o zvýšení dovozů uvedené v prozatímním nařízení byly zavádějící. Bylo tvrzeno, že jelikož se řada dalších výrobců stáhla z trhu, uživatelé ve Společenství museli nakupovat sulfanilovou kyselinu na světovém trhu, což vedlo k prudkému nárůstu objemů dovozu. Toto tvrzení muselo být z řady důvodů odmítnuto. Především nebyly předloženy žádné další důkazy o úrovni dovozů, které by měnily výsledky dosažené v prozatímním šetření. Podobně, zatímco v 161. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo potvrzeno, že se očekává, že dovozy z Indie budou nadále hrát významnou roli v uspokojování poptávky ve Společenství, bylo také připomenuto, že pokud by výrobní odvětví Společenství neutrpělo subvencovanými dovozy újmu, bylo by schopné uskutečnit určité expanzivní plány, a tak uspokojit větší část poptávky ve Společenství. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se potvrzují prozatímní zjištění ohledně dovozů z Indie do Společenství a ohledně úrovně nabídky pod cenou, jak jsou popsána v 81. až 85. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(51)

Přezkoumání účinků dovozu subvencovaných výrobků na výrobní odvětví Společenství podle čl. 8 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví.

(52)

Po předběžném sdělení řada dotčených stran zpochybnila způsob, jakým Komise došla k prozatímnímu určení újmy, protože určité ukazatele ukazovaly na pozitivní vývoj. Bylo především tvrzeno, že růst výroby, prodeje a využití kapacity výrobního odvětví Společenství ve zkoumaném období (od 1. ledna 1997 do 30. června 2001) prokázal, že toto odvětví neutrpělo újmu. Jedna dotčená strana také tvrdila, že Komise neprovedla řádné posouzení mzdových nákladů, jak to požaduje čl. 8 odst. 5 základního nařízení.

(53)

Je třeba připomenout, že podle čl. 8 odst. 5 základního nařízení nejsou žádné hospodářské činitele nebo ukazatele uvedené v tomto článku pro určení újmy nezbytně rozhodující. Je skutečně pravda, že určité ukazatele týkající se množství vyrobených a prodaných výrobním odvětvím Společenství ukazovaly na pozitivní vývoj. To je však třeba posuzovat s ohledem na skutečnost, že se ve zkoumaném období spotřeba sulfanilové kyseliny ve Společenství zvýšila o 13 % a že na trhu došlo ke snížení počtu dodavatelů kvůli ukončení činnosti některých výrobců ve Společenství.

(54)

Důležitější je připomenout, že výrobní odvětví Společenství utrpělo újmu ve formě snižování a brždění cen. Průměrná prodejní cena prudce poklesla především mezi rokem 1997 a 1998 kvůli citelnému tlaku rostoucího objemu dovozů. I když výrobní odvětví Společenství bylo následně schopno průměrnou prodejní cenu zvýšit, protože se také zvýšila poptávka na trhu Společenství, nepodařilo se mu dosáhnout úrovně, která by dovolovala plně pokrýt výrobní náklady a pokračující ztráty v období šetření.

(55)

Co se týká argumentu uvedeného v souvislosti se mzdami, je třeba upozornit na to, že ačkoliv se počet pracovníků zaměstnaných společností Sorochimie ve zkoumaném období snížil, průměrné náklady na zaměstnance se zvýšily. Je to způsobeno tím, že v tomto období došlo ke změně profesní skladby zaměstnanců a také k všeobecnému růstu mezd. Pokud se jedná o společnost Quimigal, je třeba připomenout, že ve výchozím roce indexování (1998) tato společnost nevyráběla sulfanilovou kyselinu. Když s touto výrobou začala v roce 1999, pracovníci v této výrobě pracovali na plný úvazek a od roku 2000 odpracovali dokonce jeden den navíc. Žádná ze společností neuvedla, že by mzdy pracovníků vyrábějících kyselinu sulfanilovou byly ovlivněny dotyčnými dovozy. Proto mzdy nebyly považovány za ukazatel újmy.

(56)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzují prozatímní zjištění, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu článku 8 základního nařízení, jak jsou podrobně popsána v 88. až 107. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Některé dotčené strany tvrdily, že výrobní odvětví Společenství bylo samo zčásti odpovědné za újmu, kterou utrpělo. Některé strany zpochybnily kvalitu vedení společnosti Sorochimie, jejích výrobků a služeb poskytovaných zákazníkům a zdůraznily skutečnost, že tato společnost sama ve zkoumaném období dovážela sulfanilovou kyselinu. Jedna strana také tvrdila, že újma, kterou utrpěla společnost Sorochimie, by měla být připsána jejím dalším obchodním aktivitám (lepidla), které v období šetření měly významné obtíže. Co se týká situace firmy Quimigal, druhé společnosti tvořící součást výrobního odvětví Společenství, bylo tvrzeno, že k údajné újmě také přispělo její rozhodnutí vstoupit v počáteční etapě na trh se strategií nízkých cen. Konečně bylo také tvrzeno, že výrobní odvětví Společenství muselo splnit přísné předpisy na ochranu životního prostředí a mělo vyšší náklady na pracovní síly a dopravu než vyvážející výrobci v Indii, v důsledku čehož dovozy pocházející z této země měly konkurenční výhodu a nebyly nabízeny za ceny, které by poškozovaly výrobce.

(58)

Šetření ukázalo, že Sorochimie byla ve zkoumaném období, přes finanční obtíže spojené s příliš nízkými cenami na trhu, schopna získat nové zákazníky a přizpůsobit své výrobky jejich potřebám. Společnost musela ve zkoumaném období nakoupit určitá množství dotyčného výrobku, aby uspokojila existující požadavky zákazníků, když její výrobní zařízení procházelo nezbytnými opravami. Není tedy možné tvrdit, že společnost Sorochimie přispěla k vlastní újmě. Podobně je třeba připomenout, že všechny mimořádné náklady týkající se obtíží společnosti spojených s výrobou lepidel byly ze současného šetření vyloučeny, protože nemají žádnou vazbu k dotyčnému výrobku, a proto se neodrážejí v ukazatelích újmy popsaných v prozatímním nařízení.

(59)

V 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo uvedeno, že rozhodnutí společnosti Quimigal vstoupit na trh bylo přijato v době, kdy ceny sulfanilové kyseliny na trhu Společenství byly vyšší. Společnost Quimigal se dokázala sama zavést na trhu v době rostoucí poptávky ve Společenství a v době, kdy ve Společenství i mimo něj docházelo u řady dodavatelů sulfanilové kyseliny ke změnám. Bylo také poznamenáno, že společnost musela nabízet ceny, které se blížily cenám dumpingových a subvencovaných dovozů, aby se v roce 1999 a 2000 dostala na trh a získala na tomto trhu podíl, protože vzhledem ke své poměrně malé velikosti byla spíše tím účastníkem, který následuje ceny ostatních, spíše než by je sám vytvářel. Nicméně její podíl na trhu v období šetření mírně poklesl, protože se zvýšil objem dovozů z Indie. Nebyl tedy zjištěn žádný ukazatel, že by zhoršení situace výrobního odvětví Společenství bylo způsobeno příliš ostrou hospodářskou soutěží uvnitř výrobního odvětví Společenství.

(60)

Co se týká údajně vyšších nákladů, které muselo výrobní odvětví Společenství nést kvůli plnění předpisů na ochranu životního prostředí a kvůli dalším faktorům, je třeba připomenout, že konkurenční výhoda dotyčných dovozů byla vzata v úvahu při stanovení normální hodnoty. Proto se potvrzují prozatímní výsledky týkající se příčin újmy, jak jsou uvedeny v 121. až 123. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Po vyhlášení prozatímního nařízení jedna dotčená strana zpochybnila, jak mohla Komise, s ohledem na skutečnost, že je společnost Sorochimie v konkursním řízení, určit, že je výrobní odvětví Společenství životaschopné a konkurenceschopné. Je třeba připomenout, že Sorochimie musela hledat ochranu před svými věřiteli po určitých problémech s výrobou lepidel a kvůli dalším tlakům v oboru kyseliny sulfanilové. Obchodní soud v Charleville Mézičres jmenoval správce pověřeného dozorem nad obchodními aktivitami společnosti a poskytl jí lhůtu, ve které měla připravit plán restrukturalizace. Tato lhůta byla nedávno prodloužena do 31. ledna 2003. Pokud nedojde k jiným nepředvídaným událostem, existence společnosti by měla ve střednědobém výhledu pokračovat, a proto by měla být ve stavu, kdy může využít výhodu vyplývající z uložení konečných opatření. Proto se potvrzují prozatímní zjištění, že uložení opatření je v zájmu výrobního odvětví Společenství, jak je uvedeno v 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Řada dotčených stran tvrdila, že Komise objektivně neposoudila situaci uživatelů, když nevzala v úvahu žádné zvýšení cen výrobního odvětví Společenství, které by pravděpodobně následovalo po uložení opatření. Bylo také tvrzeno, že opatření jsou proti zájmu Společenství, protože výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství je nedostatečná k uspokojení poptávky ve Společenství, a protože by mohl vzniknout monopol dvou výrobců ve Společenství vyplývající z uzavření trhu dovozům z Indie a také dovozům z Čínské lidové republiky, které jsou předmětem paralelně probíhajícího antidumpingové šetření.

(63)

Co se týká tvrzení, že Komise při rozhodování o opatřeních nevzala objektivně v úvahu různé zájmy, je třeba připomenout, že Komise v prozatímním šetření provedla podrobnou analýzu každého z hlavních uživatelských sektorů (výrobci optických zjasňovací prostředků, přísad do betonu a zvláštních barviv a potravinářských barviv). Tato analýza zahrnovala posouzení dopadu opatření na náklady těchto výrobců na základě možného zvýšení cen dotyčných dovozů v souvislosti s navrhovanými opatřeními. Současně byl v tomto výpočtu proveden řádný odpočet maximálního možného zvýšení cen sulfanilové kyseliny prodávané výrobním odvětvím Společenství o 10 % vycházející z toho, že by se jeho ceny po uložení opatření zvýšily na podobnou úroveň jako dotyčné dovozy, přičemž se vzalo v úvahu, že toto odvětví již v období šetření fungovalo při poměrně vysoké míře využití kapacity. Dotčené strany v této věci nepředložily žádné nové informace, které by měnily výsledky prozatímního rozhodnutí týkající se možného zvýšení výrobních nákladů v různých uživatelských odvětvích.

(64)

Co se týká nabídky a hospodářské soutěže na trhu Společenství, je třeba poznamenat, že současná výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství by mohla uspokojit 50 % poptávky ve Společenství. Účelem opatření není v žádném případě uzavřít trh dovozům z Indie, ale zajistit, že se budou uskutečňovat za nesubvencované ceny a ceny nepůsobící újmu. Proto se očekává, že na trh budou nadále vstupovat dovozy ze třetích zemí, včetně Indie. Opatření by měla současně zajistit pokračování výroby sulfanilové kyseliny ve Společenství, v důsledku čehož budou mít uživatelé větší výběr mezi domácími a zahraničními dodavateli, a měla by se také zachovat hospodářská soutěž mezi všemi dodavateli. Je třeba také zdůraznit, že výrobní odvětví Společenství plánuje zvýšení produkce vyplývající z investic do nových zařízení, pokud to dovolí investiční výdaje. Aby se to mohlo uskutečnit, je třeba odstranit poškozující účinky subvencovaných dovozů.

(65)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují prozatímní zjištění, že uložení opatření není v rozporu se zájmem Společenství, jak jsou popsána v 164. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Při absenci jakýchkoliv nových připomínek k tomuto bodu se potvrzuje metodologie použitá ke stanovení rozpětí újmy, jak je popsána v 165. až 167. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(67)

Protože úroveň odstranění újmy je vyšší než zjištěné rozpětí subvencí, konečná opatření by měla vycházet z rozpětí subvencí. Proto se použije tato celní sazba:

(68)

Vzhledem k zjištěné výši subvencí a s ohledem na závažnost újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nezbytné, aby částky zajištěné pomocí prozatímního vyrovnávacího cla byly s konečnou platností vybrány podle sazby konečného cla. Částky zajištěné v rámci prozatímního cla převyšující konečné clo budou uvolněny.

(69)

Po uložení prozatímních opatření jeden vyvážející výrobce z Indie nabídl cenový závazek podle čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Tím souhlasil s prodejem dotyčného výrobku na úrovních nebo nad úrovněmi cen, které odstraňují poškozující účinky subvencování. Tato společnost bude také Komisi pravidelně poskytovat podrobné informace o svých vývozech do Společenství, což znamená, že uvedený závazek může být Komisí účinně kontrolován. Navíc je struktura prodeje tohoto vyvážejícího výrobce taková, že Komise považuje riziko obcházení dohodnutého závazku za omezené.

(70)

Vzhledem k tomu Komise nabídku cenového závazku přijala v rozhodnutí 2000/611/ES ( 4 ).

(71)

Aby bylo zajištěno dodržování závazku a jeho účinná kontrola, osvobození od cla musí být při předložení žádosti o propuštění do volného oběhu u příslušného celního orgánu podmíněno předložením obchodní faktury, která obsahuje minimálně údaje uvedené v příloze tohoto nařízení. V případech, kdy není žádná taková faktura předložena, nebo tato faktura neodpovídá deklarovanému výrobku, bude místo toho splatná příslušná sazba vyrovnávacího cla.

(72)

Je třeba připomenout, že v případě porušení nebo odvolání závazku, nebo při podezření z porušení závazku, může být podle čl. 13 odst. 9 a 10 základního nařízení uloženo vyrovnávací clo,