(ES) č. 63/2002Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 63/2002 ze dne 20. prosince 2001 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi na vklady a úvěry vůči domácnostem a nefinančním podnikům (ECB/2001/18)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2533/98 ze dne 23. listopadu 1998 o shromažďování statistických informací Evropskou centrální bankou ( 1 ), a zejména na čl. 5 odst. 1 a čl. 6 odst. 4 uvedeného nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

1. výrazy „zpravodajské jednotky“, „zúčastněný členský stát“ a „rezident“ mají stejný význam jako v článku 1 nařízení (ES) č. 2533/98;

2. „domácnostmi a nefinančními podniky“ se rozumí v souladu s Evropským systémem národních a regionálních účtů (ESA) 1995, uvedeným v příloze A nařízení Rady (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství ( 2 ), všechny nefinanční sektory, jiné než vládní instituce. To zahrnuje sektor domácností a sektor neziskových institucí sloužících domácnostem (kombinace S.14 a S.15) a sektor nefinančních podniků (S.11);

3. „úvěrovými institucemi a ostatními finančními institucemi“ se rozumí všechny MFI kromě centrálních bank a fondů peněžního trhu v souladu s klasifikačními zásadami stanovenými v příloze I části 1 odst. 1 nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2423/2001 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2001/13) ( 3 );

4. „statistikou úrokových sazeb MFI“ se rozumí statistika týkající se úrokových sazeb uplatňovaných rezidentskými úvěrovými institucemi a ostatními finančními institucemi na vklady a úvěry, vyjádřené v eurech, vůči domácnostem a nefinančním podnikům, jež jsou rezidenty ve zúčastněných členských státech;

5) „potenciálním souborem zpravodajských jednotek“ se rozumí rezidentské úvěrové instituce a ostatní finanční instituce, které přijímají vklady nebo poskytují úvěry, vyjádřené v eurech, domácnostem nebo nefinančním podnikům, jež jsou rezidenty ve zúčastněných členských státech.

2. Každá národní centrální banka vybere své zpravodajské jednotky z úvěrových institucí a ostatních finančních institucí v potencionálním souboru zpravodajských jednotek, jež jsou rezidenty ve stejném zúčastněném členském státě jako národní centrální banka.

3. Při výběru zpravodajských jednotek národní centrální banky použijí buď úplné zjišťování nebo výběrové šetření podle kritérií stanovených v dalších odstavcích.

4. V případě použití úplného zjišťování národní centrální banka požádá všechny rezidentské úvěrové instituce a ostatní finanční instituce z potenciálního souboru zpravodajských jednotek, aby hlásily statistické údaje o úrokových sazbách MFI. Proměnnými, které se budou shromažďovat pomocí úplného zjišťování, jsou úrokové sazby a počet nově uzavřených obchodů a úrokové sazby pro sumu vkladů a úvěrů.

5. V případě výběrového šetření jsou o zprávu požádány pouze vybrané úvěrové instituce a ostatní finanční instituce z potencionálního souboru zpravodajských jednotek. Proměnnými, odhadnutými pomocí výběrového šetření, jsou úrokové sazby, jakož i počet nových obchodních smluv a úrokové sazby pro sumu vkladů a úvěrů. Označují se jako výběrové proměnné. Aby se minimalizovalo riziko, že se výsledky výběrového šetření liší od skutečných (neznámých) hodnot potenciálního souboru zpravodajských jednotek, výběrový soubor musí být vytvořen tak, aby byl pro potencionální soubor zpravodajských jednotek reprezentativní. Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI se výběrový soubor považuje za reprezentativní, pokud se všechny charakteristiky relevantní pro statistiku úrokových sazeb MFI a charakteristické pro potenciální soubor zpravodajských jednotek také odrážejí ve výběrovém souboru. Pro vytvoření počátečního výběrového souboru mohou národní centrální banky použít vhodné aproximované hodnoty nebo výběrová šetření i v případech, kdy příslušné údaje odvozené z existujících zdrojů nevyhovují úplně definicím tohoto nařízení.

6. Aby se dosáhlo reprezentativnosti výběrového souboru, každá národní centrální banka, která zvolí pro statistiku úrokových sazeb MFI výběrové šetření, musí před výběrem nějaké zpravodajské jednotky vhodným způsobem stratifikovat potencionální soubor zpravodajských jednotek. Stratifikací se potencionální soubor zpravodajských jednotek N rozdělí do podsouborů nebo vrstev N1, N2, N3,… NL. Toto členění do podsouborů nebo vrstev se nesmí překrývat a musí dohromady zahrnovat celý potencionální soubor zpravodajských jednotek:

7. Národní centrální banky stanoví stratifikační kritéria, která umožní členění potencionálního souboru zpravodajských jednotek do homogenních vrstev. Vrstvy se považují za homogenní, je-li součet rozptylů výběrových proměnných uvnitř vrstvy podstatně nižší než celkový rozptyl v celém skutečném souboru zpravodajských jednotek ( 4 ). Stratifikační kritéria jsou spojena se statistikou úrokových sazeb MFI, tj. existuje vztah mezi stratifikačními kritérii a úrokovými sazbami a částkami, které mají být odhadovány v rámci výběrového šetření.

8. Každá národní centrální banka, která zvolí výběrové šetření, musí stanovit alespoň jedno stratifikační kritérium, aby u zúčastněného členského státu dosáhla reprezentativnosti a malé chyby, pokud jde o výběrový soubor úvěrových institucí a ostatních finančních institucí. V ideálním případě národní centrální banky definují hierarchickou strukturu stratifikačních kritérií. Tato kritéria zohlední podmínky na úrovni členských států, a tudíž budou specifická pro každý zúčastněný stát.

9. Výběr zpravodajských jednotek se provádí formou jednostupňového výběru poté, co byly definovány všechny vrstvy. V tomto jediném kroku jsou zpravodajské jednotky vybrány z potencionálního souboru zpravodajských jednotek. Neprovádí se žádný mezivýběr.

10. Minimální velikost národního výběrového souboru musí být taková, aby maximální náhodná chyba ( 5 ) pro úrokové sazby nových obchodních smluv v průměru všech kategorií nástrojů nepřekročila na úrovni spolehlivosti 90 % ( 6 ) 10 základních bodů. Shoda se prokáže buď přímo pomocí vhodných údajů, nebo je při absenci takových údajů možné předpokládat, že velikost výběrového souboru je dostatečná ke splnění minimálního požadavku, pokud je splněno alespoň jedno z těchto kritérií:

11. Vhodnými údaji se rozumí údaje, které jsou dostatečně podrobné a spojené se statistikou úrokových sazeb MFI v tom smyslu, že se při zjišťováních, ve kterých jsou tyto údaje získány, uplatňují definice, které jsou konsistentní se statistikou úrokových sazeb MFI. Takové údaje by nemusely být národním centrálním bankám k dispozici před provedením statistického šetření o úrokových sazbách MFI a před poskytnutím prvních datových souborů zpravodajskými jednotkami.

12. Minimální velikost národního výběrového souboru se vztahuje jak k minimálnímu počátečnímu výběrovému souboru, tak k minimálnímu souboru po aktualizaci ve smyslu odstavce 21. Kvůli slučování a odchodům zpravodajských jednotek by se výběrový soubor mohl během času až do příští aktualizace zmenšit.

13. Národní centrální banky mohou vybrat více zpravodajských jednotek než je definováno jako minimální velikost národního výběrového souboru, zejména v případech, kdy je nezbytné zvýšit reprezentativnost národního výběrového souboru s ohledem na strukturu národního finančního systému.

14. Musí být zachována shoda mezi počtem úvěrových institucí a ostatních finančních institucí v potencionálním souboru zpravodajských jednotek a minimální velikostí výběrového souboru. Národní centrální banky mohou umožnit úvěrovým institucím a ostatním finančním institucím, jež jsou rezidenty v jediném zúčastněném členském státě a jsou samostatně uvedené na seznamu MFI, vytvořeném a aktualizovaném v souladu se zásadami klasifikace stanovenými v příloze I části 1 odst. 1 nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2423/2001 ze dne 22. listopadu 2001 o konsolidované rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2001/13) ( 7 ), aby hlásily statistické údaje o úrokových sazbách MFI společně jako jedna kategorie. Tato kategorie se stává fiktivní zpravodajskou jednotkou. Tím se rozumí, že kategorie hlásí statistické údaje o úrokových sazbách MFI, jako by byla jedinou MFI, tj. hlásí jednu průměrnou úrokovou sazbu pro kategorii nástrojů zahrnující celou kategorii, místo jedné sazby pro každou MFI zahrnutou v seznamu. Současně se úvěrové instituce a ostatní finanční instituce v rámci kategorie stále počítají jako samostatné instituce v potencionálním souboru zpravodajských jednotek a ve výběrovém souboru.

15. Po stanovení národních vrstev podle odstavců 6 a 7 a velikosti národního výběrového souboru n podle odstavce 10 vytvoří národní centrální banky, které zvolí výběrové šetření, výběrový soubor tak, že vyberou z každé vrstvy skutečné zpravodajské jednotky. Celková velikost národního výběrového souboru n je součtem velikostí výběrových souborů n1, n2, n3 . … nL pro každou vrstvu:

16. Každá národní centrální banka vybírá nejvhodnější rozdělení velikosti národního výběrového souboru n mezi vrstvy. Každá národní centrální banka proto stanoví, kolik zpravodajských jednotek nh se v každé vrstvě vybírá z celkového počtu úvěrových institucí a ostatních finančních institucí Nh. Poměr výběru nh/Nh pro každou vrstvu h umožňuje odhad rozptylu každé vrstvy. Z toho vyplývá, že z každé vrstvy jsou vybrány alespoň dvě zpravodajské jednotky.

17. Národní centrální banky do výběru skutečných zpravodajských jednotek v každé vrstvě buď zahrnou všechny instituce ve vrstvě, provedou výběrové šetření nebo vyberou největší instituci v každé vrstvě. V případě náhodného výběru se výběr institucí v každé vrstvě provede buď se stejnou pravděpodobností pro všechny instituce, nebo s pravděpodobností úměrnou velikosti instituce. Národní centrální banky se mohou rozhodnout, že pro některé vrstvy zahrnou všechny instituce, pro jiné vrstvy provedou náhodný výběr a pro další vrstvy vyberou největší instituce.

18. Informace o velikosti všech úvěrových institucí a ostatních finančních institucí v potencionálním souboru zpravodajských jednotek jsou na úrovni členských států k dispozici z rozvahové statistiky MFI vypracované v souladu s nařízením (ES) č. 2423/2001 (ECB/2001/13). Národní centrální banky použijí celkové sumy vkladů a úvěrů domácností a nefinančních podniků, jež jsou rezidenty ve zúčastněných členských státech, vyjádřené v eurech, což představuje část rozvahy, která je pro statistiku úrokových sazeb MFI relevantní nebo hodnotově aproximačně blízká.

19. Statistika úrokových sazeb MFI je založena na výběru bez náhrady, tj. všechny úvěrové instituce a ostatní finanční instituce v potencionálním souboru zpravodajských jednotek se vyberou pouze jednou.

20. Pokud národní centrální banka rozhodne o úplném zjišťování všech úvěrových institucí a ostatních finančních institucí ve vrstvě, může národní centrální banka provést v této vrstvě výběrové šetření na úrovni poboček. Podmínkou je, že národní centrální banka má úplný seznam poboček, který zahrnuje všechny obchody úvěrových institucí a ostatních finančních institucí ve vrstvě, a vhodné údaje pro hodnocení rozptylu úrokových sazeb nových obchodů s domácnostmi a nefinančními podniky mezi jednotlivými pobočkami. Pro výběr a aktualizaci poboček platí všechny požadavky stanovené v této příloze. Vybrané pobočky se stávají fiktivními zpravodajskými jednotkami, které podléhají všem zpravodajským povinnostem, stanoveným v příloze II. Tímto postupem není dotčena povinnost úvěrových či jiných institucí, ke kterým pobočky patří, jako zpravodajských jednotek.

21. Národní centrální banky, které zvolí výběrové šetření, musí zajistit, že výběrový soubor zůstane v průběhu času reprezentativní.

22. Národní centrální banky proto musí kontrolovat reprezentativnost svého výběrového souboru nejméně jednou za rok. Pokud v potencionálním souboru zpravodajských jednotek dojde k významným změnám, tyto se po této výroční kontrole musí zohlednit ve výběrovém souboru.

23. Nejméně každé dva roky provedou národní centrální banky pravidelný přezkum výběrového souboru, přičemž berou v úvahu nově příchozí jednotky do potencionálního souboru zpravodajských jednotek, odešlé jednotky z potencionálního a skutečného souboru zpravodajských jednotek, jakož i všechny ostatní změny v charakteristikách zpravodajských jednotek. Národní centrální banky však mohou kontrolovat a obnovovat výběrový soubor častěji.

24. V průběhu času se výběrový soubor musí s ohledem na nově příchozí jednotky do potencionálního souboru zpravodajských jednotek přizpůsobovat, aby zachoval svou reprezentativnost. Národní centrální banky proto vyberou výběrový soubor nb ze souboru všech příchozích jednotek Nb. Doplňkový výběr nových institucí nb z celkového počtu všech příchozích jednotek Nb se označuje jako průběžný přírůstkový výběr výběrového souboru.

25. V průběhu času se výběrový soubor upraví, aby zohlednil odešlé jednotky z potencionálního a skutečného souboru zpravodajských jednotek. Žádné přizpůsobení není nutné, existuje-li proporcionalita mezi odešlými jednotkami z potencionálního souboru zpravodajských jednotek Nd a odešlými jednotkami ve výběrovém souboru nd (případ 1). Pokud instituce opouštějí potencionální soubor zpravodajských jednotek a nejsou ve výběrovém souboru, výběrový soubor se stává příliš velký vzhledem k velikosti potencionálního souboru zpravodajských jednotek (případ 2). Pokud výběrový soubor opouští více institucí než potencionální soubor zpravodajských jednotek, výběrový soubor se v průběhu času stává příliš malý a mohl by přestat být reprezentativní (případ 3). V případech 2 a 3 je třeba upravit váhy přiřazené každé instituci ve výběrovém souboru pomocí stanovené statistické metody odvozené z teorie výběru. Váha přiřazená každé zpravodajské jednotce je nepřímo úměrná pravděpodobnosti výběru, a tudíž nepřímo úměrná přepočítacímu koeficientu. V případě 2, kdy je výběrový soubor relativně příliš velký, se z něj žádná zpravodajská jednotka nevyjme.

26. V průběhu času se výběrový soubor musí přizpůsobit s ohledem na změny v charakteristikách zpravodajských jednotek. Tyto změny mohou nastat z důvodů slučování, dělení nebo růstu institucí apod. Některé zpravodajské jednotky by mohly změnit vrstvu. Stejně jako v případech 2 a 3 u odešlých jednotek se výběrový soubor musí upravit pomocí stanovené statistické metody odvozené z teorie výběru. Vzniknou nové pravděpodobnosti výběru, a proto je třeba přiřadit nové váhy.

27. Aby se dosáhlo konsistence mezi statistikou úrokových sazeb MFI pro sumu vkladů a úvěrů a pro nové obchodní smlouvy o vkladech a úvěrech, národní centrální banky, které zvolí výběrové šetření, použijí pro shromažďování těchto kategorií statistických údajů stejné zpravodajské jednotky. Národní centrální banky mohou také použít náhodný výběr pro určitou podmnožinu statistických údajů o úrokových sazbách MFI a úplné zjišťování pro zbytek. Nesmí ovšem použít dva nebo více různých výběrových souborů.

28. Národní centrální banky nemusí zahrnout do výběrového šetření každý produkt, existující na úrovni členských států. Nesmí však vyloučit celou kategorii nástrojů na základě toho, že jsou zahrnuté částky velmi malé. Je-li tedy nějaká kategorie nástrojů nabízena pouze jednou institucí, potom tato instituce musí být reprezentována ve výběrovém souboru. Pokud určitá kategorie nástrojů neexistuje ve zúčastněném členském státě v okamžiku počátečního vypracovávání výběrového souboru, ale potom je zavedena jednou institucí, musí být tato instituce zařazena do výběrového souboru při příští kontrole reprezentativnosti. Je-li vytvořen nový produkt, instituce ve výběrovém souboru musí tento produkt zahrnout při příštím hlášení, protože se požaduje, aby všechny zpravodajské jednotky podávaly zprávy o všech svých produktech.

1. Druhem sazby, kterou zpravodajské jednotky vykazují pro všechny kategorie nástrojů vkladů a úvěrů týkajících se nových obchodů a stavů obchodů, je dohodnutá průměrná roční sazba (annualised agreed rate – AAR). Je definována jako úroková sazba, dohodnutá mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem, na vklad nebo úvěr, převedená na roční bázi a vyjádřená v procentech za rok. Sazba AAR zahrnuje všechny platby úroků z vkladů a úvěrů, ale nezahrnuje žádné případně uplatněné poplatky. Disážio, definované jako rozdíl mezi nominální částkou úvěru a částkou přijatou zákazníkem, se považuje za úrokovou platbu na počátku smluvního vztahu (čas t0), a proto se odráží v sazbě AAR.

2. Pokud se úrokové platby dohodnuté mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem během roku v pravidelných intervalech kapitalizují, např. jednou měsíčně nebo čtvrtletně, spíše než jednou ročně, dohodnutá sazba se přepočítává pomocí níže uvedeného vzorce, a tím se odvodí dohodnutá průměrná roční sazba:

x = 1 + r ag n n – 1

kde:

3. Národní centrální banky mohou požadovat, aby jejich zpravodajské jednotky poskytly pro všechny nebo některé vkladové a úvěrové nástroje týkající se nových smluv a stavů obchodů úzce definovanou efektivní úrokovou sazbu (narrowly defined effective rate – NDER) namísto sazby AAR. Sazba NDER je definována jako úroková sazba na roční bázi, která zohledňuje současnou hodnotu všech závazků s výjimkou poplatků (vklady nebo úvěry, platby nebo splátky, úrokové platby), budoucích nebo existujících, dohodnutých mezi zpravodajskou jednotkou a domácností nebo nefinančním podnikem. Sazba NDER odpovídá úrokové části roční procentní sazby nákladů (annual percentage rate of charge – APRC), jak je vymezena v čl. 3 písm. i) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a zrušení směrnice Rady 87/102/ES ( 8 ). Jediný rozdíl mezi sazbou NDER a sazbou AAR spočívá v metodě přepočtu úrokových plateb na roční základ. Sazba NDER používá postupnou aproximaci, a proto může být použita pro kterýkoliv druh vkladu nebo úvěru, zatímco sazba AAR používá algebraický vzorec definovaný v odstavci 2, a proto je použitelná pouze na vklady a úvěry s pravidelnou kapitalizací úrokových plateb. Všechny ostatní požadavky jsou shodné, což znamená, že odkazy na sazbu AAR ve zbývající části této přílohy platí také pro sazbu NDER.

4. Úrokové platby zahrnuté v sazbě AAR odrážejí to, co zpravodajská jednotka platí z vkladů a přijímá z úvěrů. V případech, kdy se částka zaplacená jednou stranou a přijatá druhou stranou liší, o úrokové sazbě vykazované pro účely statistiky úrokových sazeb měnových finančních institucí (MFI) rozhoduje hledisko zpravodajské jednotky.

5. Podle této zásady se úrokové sazby zaznamenávají v hrubém vyjádření před zdaněním, jelikož úrokové sazby před zdaněním odrážejí to, co zpravodajské jednotky platí za vklady a přijímají za úvěry.

6. Subvence poskytnuté domácnostem nebo nefinančním podnikům třetími stranami se neberou v úvahu při určování úrokových plateb, protože subvence nejsou vypláceny nebo přijímány zpravodajskou jednotkou.

7. Zvýhodněné sazby, které zpravodajské jednotky uplatňují pro své zaměstnance, jsou do statistiky úrokových sazeb MFI zahrnuty.

8. V případech, kdy jsou úrokové sazby ovlivněny regulačními opatřeními, např. stropy úrokových sazeb nebo zákazem úročení jednodenních vkladů, odrazí se tato opatření ve statistice úrokových sazeb MFI. Každá změna pravidel určujících regulační opatření, např. změna výše úředně stanovených úrokových sazeb nebo stropů úrokových sazeb, se projeví ve statistice úrokových sazeb MFI jako změna úrokové sazby.

9.  ►C1  Kromě sazeb AAR ◄ vykazují zpravodajské jednotky pro nové obchody týkající se spotřebitelských úvěrů a úvěrů poskytnutých domácnostem na bydlení roční procentní sazbu nákladů (APRC), tj.:

10. Sazba APRC zahrnuje „celkové náklady úvěru pro spotřebitele“, jak jsou definovány v čl. 3 písm. g) směrnice 2008/48/ES. Tyto celkové náklady jsou tvořeny úrokovou složkou a složkou ostatních (souvisejících) nákladů, jako jsou náklady na informace, správu, přípravu dokumentů, jistoty, pojištění úvěru atd.

11. Skladba složky ostatních nákladů může být v jednotlivých zemích odlišná, protože definice uvedené ve směrnici 2008/48/ES se uplatňují rozdílně a protože se liší národní finanční systémy a postupy pro zajištění úvěrů.

12. Zpravodajské jednotky uplatňují pro výpočet sazby AAR standardní rok v trvání 365 dnů, tj. vliv dalšího dne v přechodném roce se nebere v úvahu.

13. Zpravodajské jednotky poskytují statistické údaje o úrokových sazbách MFI ze stavů obchodů a nových obchodů.

14.  Stavy obchodů jsou definovány jako stav všech vkladů uložených domácnostmi a nefinančními podniky u zpravodajské jednotky a stav všech úvěrů poskytnutých zpravodajskou jednotkou domácnostem a nefinančním podnikům.

15. Úroková sazba ze stavů obchodů odráží váženou průměrnou úrokovou sazbu uplatňovanou na stav vkladů nebo úvěrů v příslušné kategorii nástrojů v referenčním okamžiku, jak je definován v odstavci 26. Vážená průměrná úroková sazba se rovná součtu sazeb AAR vynásobených odpovídajícími stavy obchodů a vydělených celkovým stavem obchodů. Zahrnuje všechny existující smlouvy, které byly uzavřeny ve všech obdobích před referenčním datem.

16. Úvěry se selháním nejsou do vážených průměrných úrokových sazeb zahrnuty. Úvěry se selháním jsou definovány v souladu s přílohou II nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 25/2009 ze dne 19. prosince 2008 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2008/32) ( 10 ). Ze statistiky úrokových sazeb je vyloučen celkový objem úvěru, který je zčásti nebo zcela klasifikován jako úvěr se selháním. Úvěry určené k restrukturalizaci dluhu se sazbami ležícími pod tržní úrovní, tj. restrukturalizace dluhu v případě dlužníků ve finančních potížích, se do statistiky úrokových sazeb též nezahrnují.

17. V případě jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, (úročených a neúročených) pohledávek z kreditních karet (označované též jako úvěry z kreditních karet) a revolvingových úvěrů a přečerpání, jak jsou definovány v odstavcích 42 až 45 a v odstavci 51, je koncept nových obchodů rozšířen na celý stav obchodů. Záporný nebo kladný zůstatek, tj. zůstatek k referenčnímu okamžiku, jak je definován v odstavci 29, se tedy použije jako ukazatel pro nové obchody týkající se jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání.

18. Úrokové sazby pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání odrážejí váženou průměrnou úrokovou sazbu uplatňovanou na stav těchto účtů v referenčním okamžiku, jak je definován v odstavci 29. Zahrnují aktuální rozvahové pozice všech existujících smluv, které byly uzavřeny ve všech obdobích před referenčním datem.

19. Aby bylo možné vypočítat úrokové sazby MFI pro účty, které mohou být v závislosti na zůstatku buď vkladem nebo úvěrem, rozlišují zpravodajské jednotky mezi obdobími s kladným zůstatkem a obdobími se záporným zůstatkem. Zpravodajské jednotky vykazují vážené průměrné úrokové sazby týkající se kladných zůstatků jako jednodenní vklady a vážené průměrné úrokové sazby týkající se záporných zůstatků jako přečerpání. Nevykazují vážené průměrné úrokové sazby kombinující (nízké) úrokové sazby jednodenních vkladů a (vysoké) sazby přečerpání.

20. Následující odstavce 21 až 25 se týkají vkladů s dohodnutou splatností, repo obchodů a všech úvěrů kromě revolvingových úvěrů a přečerpání a pohledávek z kreditních karet, jak jsou definovány v odstavcích 42 až 45 a v odstavci 51.

21. Nové obchody jsou definovány jako všechny nové dohody mezi domácností nebo nefinančním podnikem a zpravodajskou jednotkou. Nové dohody zahrnují:

Prodloužení existujících smluv o vkladech a úvěrech, jež se provádějí automaticky, tj. bez aktivního zapojení domácnosti nebo nefinančního podniku, a jež nezahrnují žádná nová ujednání o podmínkách smlouvy včetně úrokové sazby, se nepovažují za nové obchody.

22. Úroková sazba nového obchodu odráží váženou průměrnou úrokovou sazbu uplatňovanou na vklady a úvěry v příslušné kategorii nástrojů u nových dohod uzavřených mezi domácnostmi a nefinančními podniky a zpravodajskou jednotkou během referenčního období, jak je definováno v odstavci 32.

23. Změny pohyblivých úrokových sazeb ve smyslu automatických úprav úrokové sazby prováděných zpravodajskou jednotkou nejsou novými dohodami, a proto nejsou považovány za nové obchody. V případě existujících smluv nejsou proto tyto změny zachyceny v sazbách nových obchodů, ale pouze v průměrných sazbách ze stavů obchodů.

24. Změna z pevných úrokových sazeb na pohyblivé a naopak (v době t1) v průběhu smluvního vztahu, která byla dohodnuta na počátku smluvního vztahu (v době t0), není novou dohodou, ale součástí podmínek úvěru stanovených v době t0. Nepovažuje se proto za nový obchod.

25. Předpokládá se, že domácnost nebo nefinanční podnik obvykle čerpá úvěr (jiný než revolvingový úvěr či přečerpání) v plné výši na počátku smluvního vztahu. Mohou však úvěr čerpat postupně (v tranších) v době t1, t2, t3 atd., místo aby čerpaly celou částku hned na počátku smluvního vztahu (v době t0). Skutečnost, že je úvěr čerpán v tranších, není pro statistiku úrokových sazeb MFI relevantní. Ve statistice úrokových sazeb MFI týkající se nových obchodů je zachycena dohoda mezi domácností nebo nefinančním podnikem a zpravodajskou jednotkou v době t0, která zahrnuje úrokovou sazbu a celkový objem úvěru.

26. Národní centrální banky stanoví, zda se úrokové sazby MFI ze stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 14 uvedené v dodatku 1, zjišťují na národní úrovni jako stav k určitému okamžiku ke konci období nebo jako implicitní úrokové sazby odpovídající průměru za dané období. Sledovaným obdobím je jeden měsíc.

27. Úrokové sazby ze stavů obchodů jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce se vypočítávají jako vážené průměry úrokových sazeb uplatňovaných na stav vkladů a úvěrů k určitému okamžiku posledního dne v měsíci. V tomto okamžiku zpravodajská jednotka shromažďuje úrokové sazby a příslušné objemy všech zůstatků vkladů domácností a nefinančních podniků a všech zůstatků úvěrů poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům a vypočítá váženou průměrnou úrokovou sazbu pro každou kategorii nástrojů. Oproti měsíčním průměrům úrokové sazby MFI ze stavů obchodů sestavované z údajů ke konci měsíce zahrnují pouze ty smlouvy, u kterých v okamžiku sběru dat existují bilanční zůstatky.

28. Úrokové sazby ze stavů obchodů jako implicitní sazby odpovídající průměru za daný měsíc se vypočítají jako podíl, kde v čitateli jsou naběhlé úroky z vkladů a úvěrů během referenčního měsíce a ve jmenovateli je průměrný stav během měsíce. Na konci referenčního měsíce vykazuje zpravodajská jednotka pro každou kategorii nástrojů naběhlé vyplacené nebo přijaté úroky za měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci. Úrokové sazby MFI ze stavů obchodů vypočítané jako měsíční průměry zahrnují, na rozdíl od údajů ke konci měsíce, také smlouvy, které po určitou dobu během měsíce vykazovaly zůstatek, ale ke konci měsíce již zůstatek nevykazovaly. Průměrný stav vkladů a úvěrů během referenčního měsíce se v ideálním případě vypočte jako průměr každodenních zůstatků v měsíci. Jako minimální standard se průměrný měsíční stav odvozuje z každodenních zůstatků v případě kategorií nestálých nástrojů, tj. přinejmenším u jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání. Pro všechny ostatní kategorie nástrojů se průměrný měsíční stav odvozuje z týdenních zůstatků nebo ze zůstatků sledovaných v kratších intervalech. Pro přechodné období nejvýše dvou let se pro úvěry s dohodnutou splatností nad pět let akceptují údaje z konce měsíce.

29. Národní centrální banky stanoví, zda se úrokové sazby MFI pro jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 popsané v dodatku 2, zjišťují na národní úrovni jako stav k určitému okamžiku ke konci období nebo jako implicitní sazby odpovídající průměru za dané období. Sledovaným obdobím je jeden měsíc.

30. Analogicky k úrokovým sazbám ze stavů obchodů uvedených v dodatku 1 se úrokové sazby z jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání zjišťují pomocí jedné z níže uvedených metod:

31. Pokud se úrokové sazby MFI zjišťují jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, rozhoduje v případě účtů, které mohou být v závislosti na zůstatku buď vkladem nebo úvěrem, o tom, zda je účet v tomto měsíci jednodenním vkladem nebo přečerpáním, pouze zůstatek v určitý okamžik posledního dne v měsíci. Pokud se úrokové sazby MFI počítají jako implicitní sazby odpovídající měsíčnímu průměru, každodenně se posuzuje, zda je účet vkladem nebo úvěrem. Potom se vypočítá průměr každodenních kladných zůstatků a každodenních záporných zůstatků a odvodí se průměrný měsíční stav pro jmenovatele implicitních sazeb. Kromě toho tok v čitateli rozlišuje mezi naběhlými úroky z vkladů a úvěrů. Zpravodajské jednotky nevykazují vážené průměrné úrokové sazby kombinující (nízké) sazby jednodenních vkladů a (vysoké) sazby přečerpání.

32. Úrokové sazby MFI z nových obchodů jiných než jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. všechny ukazatele popsané v dodatku 2 s výjimkou ukazatelů 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36, se počítají jako průměry za dané období. Sledovaným obdobím je jeden (celý) měsíc.

33. Zpravodajské jednotky vypočítávají pro každou kategorii nástrojů sazbu z nových obchodů jako vážený průměr všech úrokových sazeb z nových obchodů v dané kategorii nástrojů během referenčního měsíce. Tyto úrokové sazby odpovídající měsíčnímu průměru se vykazují národní centrální bance zúčastněného členského státu, v němž je zpravodajská jednotka rezidentem, spolu s objemy nových obchodů uzavřených během referenčního měsíce za každou kategorii nástrojů, jež jsou příslušnými vahami pro výpočet úrokových sazeb. Zpravodajské jednotky berou v úvahu nové obchody uzavřené během celého měsíce.

34. Zpravodajské jednotky poskytují statistiku úrokových sazeb MFI ze stavů obchodů pro kategorie nástrojů uvedené v dodatku 1 a statistiku úrokových sazeb MFI z nových obchodů pro kategorie nástrojů uvedené v dodatku 2. Jak je uvedeno v odstavci 17, úrokové sazby z jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, revolvingových úvěrů a přečerpání a úročených pohledávek z kreditních karet představují úrokové sazby z nových obchodů, a jsou proto zahrnuty v dodatku 2. Jelikož jsou však metoda výpočtu a referenční okamžik pro sazby jednodenních vkladů, vkladů s výpovědní lhůtou, úročených pohledávek z kreditních karet a revolvingových úvěrů a přečerpání stejné jako pro ostatní ukazatele stavů obchodů, jsou ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 ►C1  v dodatku 2 zahrnuty také v dodatku 1. ◄

35. Kategorie nástrojů uvedená v dodatcích 1 a 2 je na národní úrovni v některých zúčastněných členských státech nepoužitelná, a nebere se proto v úvahu, jestliže rezidentské úvěrové instituce a ostatní finanční instituce nenabízejí domácnostem a nefinančním podnikům žádné z produktů této kategorie. Pokud nějaké takové obchody existují, údaje se vykazují ►C1  bez ohledu na jejich omezený rozsah. ◄

36. Pro každou kategorii nástrojů definovanou v dodatcích 1 a 2 a uplatněnou v bankovních obchodech rezidentských úvěrových institucí a ostatních finančních institucí s domácnostmi a nefinančními podniky, jež jsou rezidenty v zúčastněných členských státech, se statistika úrokových sazeb MFI sestavuje na základě všech úrokových sazeb uplatňovaných na všechny produkty, které patří do této kategorie nástrojů. To znamená, že národní centrální banky nemohou definovat soubor národních produktů v rámci každé kategorie nástrojů, pro kterou se shromažďují statistické údaje o úrokových sazbách MFI; místo toho jsou zahrnuty sazby pro všechny produkty nabízené každou ze zpravodajských jednotek. Jak je uvedeno v odstavci 28 přílohy I, národní centrální banky nemusí do výběrového souboru zahrnout každý produkt, který existuje na národní úrovni. Nesmějí však vyloučit celou kategorii nástrojů na základě toho, že příslušné částky jsou velmi malé. Pokud je tedy kategorie nástrojů nabízena pouze jednou institucí, pak je tato instituce zastoupena ve výběrovém souboru. Pokud kategorie nástrojů v okamžiku původního vytvoření výběrového souboru v zúčastněném členském státě neexistovala, ale nový produkt patřící do této kategorie je později zaveden jednou institucí, tato instituce se zahrnuje do výběrového souboru při příští kontrole reprezentativnosti. Pokud je na národní úrovni vytvořen nový produkt v rámci existující kategorie nástrojů, instituce ve výběrovém souboru zahrnují tento produkt do příštího hlášení, protože všechny zpravodajské jednotky jsou povinny podávat zprávy o všech svých produktech.

37. Výjimkou ze zásady zahrnutí všech úrokových sazeb uplatňovaných na všechny produkty jsou úrokové sazby z úvěrů se selháním a úvěrů určených k restrukturalizaci dluhu. Jak je uvedeno v odstavci 16, úvěry se selháním a úvěry určené k restrukturalizaci dluhu se sazbami ležícími pod tržní úrovní, tj. uplatňovanými v případě dlužníků ve finančních potížích, se do statistiky úrokových sazeb MFI nezahrnují.

38. Statistika úrokových sazeb MFI zahrnuje úrokové sazby uplatňované souborem zpravodajských jednotek. Údaje o vkladech a úvěrech v jiných měnách než v euru se na úrovni všech zúčastněných členských států nepožadují. To se odráží v dodatcích 1 a 2, v nichž se všechny ukazatele týkají vkladů a úvěrů v eurech.

39. Členění podle sektorů se s výjimkou repo obchodů uplatňuje pro všechny vklady a úvěry požadované pro statistiku úrokových sazeb MFI. Dodatky 1 a 2 proto rozlišují mezi ukazateli ve vztahu k domácnostem (včetně neziskových institucí sloužících domácnostem) ( 11 ) a ukazateli ve vztahu k nefinančním podnikům ( 12 ). Kromě toho se jako součást domácností vykazují samostatné údaje za podnikatelské subjekty s jediným vlastníkem / neregistrovaná společenství, ale jen pokud jde o nové obchody pro „jiné účely“. Národní centrální banky mohou upustit od požadavku samostatného sledování úvěrů podnikatelským subjektům s jediným vlastníkem / neregistrovaným společenstvím, představují-li tyto úvěry méně než 5 % celkového objemu úvěrů domácnostem v zúčastněném členském státě z hlediska stavů obchodů, vypočteného podle nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32).

40. Ukazatel 5 v dodatku 1 a ukazatel 11 v dodatku 2 se týkají repo obchodů. Ačkoliv úročení repo obchodů není ve všech zúčastněných členských státech nezávislé na příslušném sektoru, žádné členění na domácnosti a nefinanční podniky se pro repo obchody na úrovni všech zúčastněných členských států nepožaduje. Kromě toho se na úrovni všech zúčastněných členských států nepožaduje členění podle doby splatnosti, protože se předpokládá, že repo obchody jsou převážně velmi krátkodobé. Úroková sazba MFI pro repo obchody se týká bez rozlišování obou sektorů.

41. Ukazatele 5 a 6 v dodatku 2 se týkají vkladů domácností s výpovědní lhůtou. Úroková sazba a váha pro vklady s výpovědní lhůtou se však na úrovni všech zúčastněných členských států týkají vkladů domácností i vkladů nefinančních podniků, tj. oba sektory jsou spojeny, avšak přiřazeny domácnostem. Členění podle sektorů se na úrovni všech zúčastněných členských států nepožaduje.

42. Není-li v odstavcích 43 až 52 stanoveno jinak, členění nástrojů pro úrokové sazby MFI a definice druhů nástrojů se řídí členěním kategorií aktiv a pasiv, jak jsou stanoveny v části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32).

43. Úrokové sazby MFI z jednodenních vkladů, tj. ukazatele 1 a 7 v dodatku 2, zahrnují všechny jednodenní vklady bez ohledu na to, zda nesou úroky. Ve statistice úrokových sazeb MFI jsou proto zachyceny i jednodenní vklady s nulovým úrokem.

44.  Revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 12 a 23 v dodatku 2, mají pro účely statistiky úrokových sazeb MFI stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (ES). č. 25/2009 (ECB/2008/32) bez ohledu na počáteční dobu fixace úrokové sazby. Sankce při přečerpání uplatňované jako část ostatních nákladů, např. ve formě zvláštních poplatků, se nezahrnují do sazby AAR, jak je definována v odstavci 1, protože tento druh sazby zahrnuje pouze úrokovou sazbu úvěrů. Úvěry vykazované v této kategorii se nevykazují v žádné jiné kategorii nových obchodů.

45. Pohledávky z kreditních karet mají pro účely statistiky úrokových sazeb MFI stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32). Údaje o úrokové sazbě se vykazují pouze ve vztahu k úročeným pohledávkám z kreditních karet, v ukazatelích 32 a 36. Úroková sazba z bezúročného úvěru se samostatně nevykazuje, jelikož se rovná samozřejmě 0 %. Nesplacené bezúročné pohledávky z kreditních karet jsou však zahrnuty do statistiky úrokových sazeb MFI týkající se stavů obchodů spolu se nesplacenými úročenými pohledávkami z kreditních karet. Úročené ani bezúročné pohledávky z kreditních karet se nevykazují v rámci žádného jiného ukazatele nových obchodů.

46.  Nové úvěry nefinančním podnikům (vyjma revolvingových úvěrů a přečerpání a pohledávek z kreditních karet), tj. ukazatele 37 až 54 v dodatku 2, zahrnují pro účely statistiky úrokových sazeb MFI všechny úvěry jiné než (bezúročné a úročené) pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání podniků, bez ohledu na jejich výši, zatímco ukazatele 62 až 85 se týkají zajištěných úvěrů ve smyslu odstavce 60. Úvěry nefinančním podnikům v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a bezúročné i úročené pohledávky z kreditních karet.

47. Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI jsou nové úvěry domácnostem na spotřebu, tj. ukazatele 13 až 15, 30 a 55 až 57 v dodatku 2, definovány jako úvěry jiné než (úročené nebo bezúročné) pohledávky z kreditních karet nebo revolvingové úvěry a přečerpání, poskytnuté pro osobní účely na spotřebu zboží a služeb, zatímco ukazatele 55 až 57 se týkají zajištěných úvěrů ve smyslu odstavce 60. Úvěry na spotřebu v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy I nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a bezúročné i úročené pohledávky z kreditních karet.

48.  Úvěry domácnostem na bydlení, tj. ukazatele 6 až 8 v dodatku 1 a ukazatele 16 až 19 a 31 v dodatku 2, mohou být zajištěné nebo nezajištěné, zatímco ukazatele 58 až 61 se týkají zajištěných úvěrů ve smyslu odstavce 60. Statistika úrokových sazeb MFI zahrnuje zajištěné i nezajištěné úvěry poskytnuté domácnostem na bydlení bez dalšího rozlišení v rámci ukazatelů 16 až 19 a 31. Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI jsou nové úvěry domácnostem na bydlení, tj. ukazatele 16 až 19, 31 a 58 až 61 v dodatku 2, definovány jako úvěry jiné než revolvingové úvěry a přečerpání nebo pohledávky z kreditních karet, poskytnuté pro účely investování do bydlení, včetně budov, garáží a úprav bytových nemovitostí (rekonstrukce). Úvěry domácnostem na bydlení v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a pohledávky z kreditních karet.

49. Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI jsou nové úvěry poskytnuté domácnostem pro jiné účely, tj. ukazatele 20 až 22 a 33 až 35 v dodatku 2, definovány jako úvěry jiné než revolvingové úvěry a přečerpání nebo pohledávky z kreditních karet, poskytnuté pro účely obchodu, konsolidace dluhu, vzdělávání atd. Ostatní úvěry domácnostem v dodatku 1 týkající se stavů obchodů mají stejný význam jako v části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) a zahrnují revolvingové úvěry a přečerpání a pohledávky z kreditních karet.

50. Pokud jde o úrokové sazby MFI ze stavů obchodů, zahrnují úvěry na spotřebu, úvěry domácnostem na bydlení a ostatní úvěry poskytnuté domácnostem na jiné účely společně všechny úvěry poskytnuté domácnostem rezidentskými úvěrovými institucemi a ostatními finančními institucemi včetně revolvingových úvěrů a přečerpání a (bezúročných a úročených) pohledávek z kreditních karet.

51. Pokud jde o úrokové sazby MFI z nových obchodů, zahrnují úročené pohledávky z kreditních karet, revolvingové úvěry a přečerpání, úvěry domácnostem na spotřebu, na bydlení a na jiné účely všechny úvěry poskytnuté domácnostem rezidentskými úvěrovými institucemi a ostatními finančními institucemi. Bezúročné pohledávky z kreditních karet nejsou ve statistice úrokových sazeb MFI samostatně vykazovány, ale zahrnují se jako součást odpovídajících položek stavů obchodů.

52. U ostatních úvěrů nefinančním podnikům, tj. ukazatele 37 až 54 a 62 až 85 v dodatku 2, se rozlišují tři kategorie částek: a) „do 0,25 milionu EUR včetně“, b) „nad 0,25 milionu EUR a do 1 milionu EUR včetně“ a c) „nad 1 milion EUR“. Částka se týká jedné úvěrové transakce považované za nový obchod, a nikoli všech obchodů mezi nefinančním podnikem a zpravodajskou jednotkou.

53. V závislosti na druhu nástroje a na tom, zda se úroková sazba MFI týká stavů obchodů nebo nových obchodů, statistika poskytuje členění podle původní splatnosti, výpovědní lhůty nebo počáteční doby fixace úrokové sazby. Tato členění se týkají časových pásem nebo rozpětí, např. úroková sazba na vklad s dohodnutou splatností do dvou let představuje průměrnou sazbu pro všechny vklady s dohodnutou původní splatností od dvou dnů až do dvou let, váženou velikostí vkladu.

54. Členění podle původní splatnosti a výpovědní lhůty se řídí definicemi stanovenými v části přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32). Členění podle původní splatnosti se uplatňuje na všechny kategorie vkladů jiné než repo obchody, týkající se stavů obchodů, a na všechny kategorie úvěrů týkající se stavů obchodů, jak jsou stanoveny v dodatku 1. Členění podle původní splatnosti se uplatňuje také na nové obchody týkající se vkladů s dohodnutou splatností a členění podle výpovědní lhůty na nové obchody týkající se vkladů s výpovědní lhůtou, jak je uvedeno v dodatku 2. Samostatné údaje o úvěrech nefinančním podnikům s počáteční dobou fixace úrokové sazby do jednoho roku v kombinaci s původní splatností nad jeden rok se vykazují pro každé pásmo velikosti úvěru ve smyslu odstavce 52, tak jak je uvedeno v dodatku 2.

55. Úrokové sazby z nových úvěrových obchodů v dodatku 2 se člení podle počáteční doby fixace úrokové sazby stanovené ve smlouvě. Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI je počáteční doba fixace definována jako předem stanovené období na počátku smluvního vztahu, během kterého se výše úrokové sazby nemění. Počáteční doba fixace může být kratší než původní doba splatnosti úvěru nebo může být stejně dlouhá. Hodnota úrokové sazby se považuje za neměnitelnou pouze tehdy, když je definována jako určitá úroveň, např. jako 10 %, nebo jako rozdílová částka vůči referenční úrokové sazbě k určitému okamžiku, např. jako šestiměsíční sazba EURIBOR plus 2 procentní body k určitému předem stanovenému dni a času. Pokud si na počátku smluvního vztahu domácnost nebo nefinanční podnik a zpravodajská jednotka dohodnou pro určité časové období postup výpočtu úrokové sazby úvěru, např. šestiměsíční EURIBOR plus 2 procentní body na tři roky, nepovažuje se to za počáteční fixaci úrokové sazby, protože se hodnota úrokové sazby může během těchto tří let měnit. Statistika úrokových sazeb MFI týkající se nových úvěrových obchodů odráží pouze úrokovou sazbu, která je sjednána pro počáteční dobu fixace na počátku smluvního vztahu nebo po novém jednání o úvěru. Pokud se po této počáteční době fixace úroková sazba automaticky změní na pohyblivou sazbu, neodrazí se to v úrokových sazbách MFI z nových obchodů, nýbrž pouze v sazbách ze stavů obchodů.

56. U úvěrů domácnostem se rozlišují tyto počáteční doby fixace úrokové sazby:

U úvěrů domácnostem na spotřebu a pro jiné účely:

U úvěrů domácnostem na bydlení:

57. U úvěrů nefinančním podnikům do 0,25 milionu EUR, nad 0,25 milionu EUR do 1 milionu EUR a nad 1 milion EUR se rozlišují tyto doby počáteční fixace úrokové sazby:

58. Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI se „pohyblivou sazbou“ rozumí úroková sazba, která podléhá průběžným revizím (např. denně) nebo je revidována dle uvážení MFI.

59. Pro všechny kategorie nových obchodů statistiky úrokových sazeb MFI, s výjimkou pohledávek z kreditních karet, revolvingových úvěrů a přečerpání a úvěrů pro jiné účely, se dále samostatně vykazují úvěry domácnostem a nefinančním podnikům, které jsou zajištěny kolaterálem nebo zárukami.

60. Členění úvěrů podle kolaterálu nebo záruk zahrnuje pro účely statistiky úrokových sazeb MFI celkový objem nových úvěrových obchodů, které jsou zajištěny pomocí „majetkového zajištění úvěrového rizika“ ve smyslu čl. 4 odst. 31 a oddílů 6 až 25 části 1 přílohy VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění) ( 13 ) nebo zaručeny pomocí „zajištění úvěrového rizika třetí stranou“ ve smyslu čl. 4 odst. 32 a oddílů 26 až 29 části 1 přílohy VIII směrnice 2006/48/ES tak, že hodnota kolaterálu nebo záruky je vyšší nebo stejná jako celková výše úvěru. Uplatňuje-li MFI pro účely dohledu jiný systém než „standardizovaný přístup“ ve smyslu směrnice 2006/48/ES, může stejný systém uplatnit i při vykazování úvěrů zahrnutých v tomto členění.

61. Národní centrální banky mohou udělit výjimky ohledně vykazování úrokových sazeb uplatňovaných na úvěry nefinančním podnikům zajištěné kolaterálem nebo zárukou, jakož i ohledně vykazování objemů takových obchodů, tj. ukazatele 62 až 85, pokud celkový národní objem obchodů odpovídající položky (ukazatele 37 až 54) zahrnující všechny úvěry představuje méně než 10 % celkového národního objemu všech úvěrů stejné kategorie podle velikosti a méně než 2 % objemu obchodů stejné kategorie podle velikosti a počáteční doby fixace na úrovni eurozóny. Jsou-li výjimky uděleny, musí se tyto limity každoročně kontrolovat.

62. Za účelem odvození agregátů vztahujících se na všechny zúčastněné členské státy se pro každou z kategorií nástrojů uvedených v dodatcích 1 a 2 použijí tři úrovně agregace.

63. První úroveň agregace provádějí zpravodajské jednotky podle odstavců 64 až 69. Národní centrální banky však mohou požádat zpravodajské jednotky, aby poskytovaly údaje na úrovni jednotlivých vkladů a úvěrů. Údaje jsou hlášeny národní centrální bance zúčastněného členského státu, ve kterém je zpravodajská jednotka rezidentem.

64. Pokud se úrokové sazby ze stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 14 v dodatku 1, zjišťují jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, potom zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů váženou průměrnou úrokovou sazbu vztahující se k poslednímu dni v měsíci.

65. Pokud se úrokové sazby ze stavů obchodů, tj. ukazatele 1 až 14 v dodatku 1, zjišťují jako implicitní sazby odpovídající měsíčnímu průměru, zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů naběhlé vyplacené a přijaté úroky za daný měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci.

66. Pokud se úrokové sazby na jednodenní vklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 v dodatku 2, zjišťují jako stav k určitému okamžiku ke konci měsíce, potom zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů průměrnou úrokovou sazbu vztahující se k poslednímu dni v měsíci.

67. Pokud se úrokové sazby na jednodennívklady, vklady s výpovědní lhůtou, úročené pohledávky z kreditních karet a revolvingové úvěry a přečerpání, tj. ukazatele 1, 5, 6, 7, 12, 23, 32 a 36 v dodatku 2, zjišťují jako implicitní sazby odpovídající měsíčnímu průměru, potom zpravodajské jednotky poskytují pro každou kategorii nástrojů naběhlé vyplacené a přijaté úroky za daný měsíc a průměrný stav vkladů a úvěrů ve stejném měsíci.

68. U každé kategorie nástrojů pro nové obchody, tj. ukazatele 2 až 4, 8 až 11, 13 až 22, 30 až 31, 33 až 35 a 37 až 85 v dodatku 2, poskytují zpravodajské jednotky váženou průměrnou úrokovou sazbu. Kromě toho zpravodajské jednotky poskytují pro každý z ukazatelů 2 až 4, 8 až 11, 13 až 22, 33 až 35 a 37 až 85 v dodatku 2 objem nových obchodů uzavřených v každé kategorii nástrojů v průběhu daného měsíce.

69. Úvěrové instituce a ostatní finanční instituce, kterým národní centrální banka povolila vykazovat statistiku úrokových sazeb MFI společně jako skupina, se považují za jednu zpravodajskou jednotku a poskytují údaje uvedené v odstavcích 64 až 66 za skupinu jako celek. Tyto zpravodajské jednotky kromě toho oznamují každý rok počet zpravodajských institucí ve skupině a rozptyl úrokových sazeb mezi těmito institucemi pro každou kategorii nástrojů. Počet zpravodajských institucí ve skupině a rozptyl se vztahují k měsíci říjnu a předávají se společně s údaji za měsíc říjen.

70. Druhou úroveň agregace provádějí národní centrální banky. Agregují úrokové sazby a související objemy obchodů za všechny své národní zpravodajské jednotky do národní vážené průměrné úrokové sazby pro každou kategorii nástrojů. Údaje se vykazují Evropské centrální bance (ECB).

71. Pro každou kategorii nástrojů pro stavy obchodů, tj. ukazatele 1 až 14 v dodatku 1, poskytují národní centrální banky národní váženou průměrnou úrokovou sazbu.

72. Pro každou kategorii nástrojů pro nové obchody, tj. ukazatele 1 až 23 a 30 až 85 v dodatku 2, poskytují národní centrální banky národní váženou průměrnou úrokovou sazbu. Národní centrální banky kromě toho vykazují pro každý z ukazatelů 2 až 4 a 8 až 23, 33 až 35 a 37 až 85 v dodatku 2 objem nových obchodů uzavřených na národní úrovni v každé kategorii nástrojů během referenčního měsíce. Tyto objemy nových obchodů se vztahují k celému souboru, tj. na úplný potencionální soubor zpravodajských jednotek. Proto v případě, kdy se pro výběr zpravodajských jednotek použije výběrový soubor, se na národní úrovni k odvození celkového souboru použijí faktory rozšíření ( 14 ). ►C2  Faktory rozšíření jsou nepřímo úměrné pravděpodobnostem výběru πi, tj. mají hodnotu 1/πi. Odhadovaný objem nových obchodů pro celkový soubor Ŷ se potom vypočte pomocí tohoto obecného vzorce: ◄

kde:

73. Národní centrální banky poskytují ECB úrokové sazby MFI ze stavů obchodů a nových obchodů s přesností na čtyři desetinná místa. Tím nejsou dotčena rozhodnutí národních centrálních bank týkající se požadované přesnosti při sběru údajů. Zveřejněné výsledky neobsahují více než dvě desetinná místa.

74. Národní centrální banky dokumentují všechna regulační opatření (jejich změny) ovlivňující statistiku úrokových sazeb MFI v metodických poznámkách, které se poskytují společně s národními údaji.

75. Národní centrální banky, které zvolí pro výběr zpravodajských jednotek výběrové šetření, poskytují odhad výběrové chyby pro původní výběrový soubor. Po každé aktualizaci výběrového souboru se poskytuje nový odhad.

76. Konečnou úroveň agregace kategorií nástrojů za zúčastněný členský stát na úrovni všech zúčastněných členských států provádí ECB.

77. Zacházení s produkty vymezenými v následujících odstavcích 78 až 86 se použije jako reference pro produkty s podobnými charakteristikami.

78.  Vklad nebo úvěr s postupně stoupající (klesající) úrokovou sazbou je vklad nebo úvěr s pevnou dobou splatnosti, na které se uplatňuje úroková sazba, jež se zvyšuje (snižuje) z roku na rok o předem stanovený počet procentních bodů. Vklady a úvěry s postupně stoupající (klesající) úrokovou sazbou jsou nástroje s pevnými úrokovými sazbami po celou dobu splatnosti. Úroková sazba pro celou dobu splatnosti vkladu nebo úvěru a ostatní podmínky jsou sjednány předem v čase t0 při podpisu smlouvy. Příkladem vkladu s postupně stoupající úrokovou sazbou je vklad s dohodnutou splatností čtyři roky, který získá 5 % úroku v prvním roce, 7 % v druhém, 9 % ve třetím a 13 % ve čtvrtém roce. Sazba AAR z nových obchodů, která je zahrnuta v čase t0 do statistiky úrokových sazeb MFI, je geometrickým průměrem koeficientů „1 + úroková sazba“. Podle odstavce 3 mohou národní centrální banky požadovat, aby zpravodajské jednotky pro tento druh produktu použily sazbu NDER. Sazba AAR ze stavů obchodů, která je zahrnuta od času t0 do času t3, je sazba uplatněná zpravodajskou jednotkou v okamžiku výpočtu úrokové sazby MFI, tj. v příkladě vkladu s dohodnutou splatností čtyři roky 5 % v čase t0, 7 % v čase t1, 9 % v čase t2 a 13 % v čase t3.

79. Pro účely statistiky úrokových sazeb MFI mají úvěry přijaté v rámci „sjednaného úvěrového rámce“ stejný význam jako v nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) a jsou klasifikovány stejně jako v uvedeném nařízení. Pouze zůstatky, tj. částky, které byly v kontextu úvěrového rámce vybrány, ale ještě nebyly splaceny, jsou zachyceny jako nové obchody a odráží se ve statistice úrokových sazeb MFI podle odstavce 17. Částky, které jsou prostřednictvím úvěrového rámce k dispozici a které nebyly vybrány nebo byly již splaceny, nejsou zachyceny ani jako nové obchody ani jako stavy obchodů.

80. „Rámcová smlouva“ umožňuje zákazníkovi čerpat úvěry z více druhů úvěrových účtů do určité maximální výše, která platí pro všechny úvěrové účty společně. V době dohody o uzavření rámcové smlouvy se nestanovuje forma úvěru ani den, ke kterému bude úvěr vybrán, ani úroková sazba, ale je možné dohodnout rozsah možností. Taková rámcová smlouva se nezahrnuje do statistiky úrokových sazeb MFI. Jakmile je však úvěr dohodnutý podle rámcové smlouvy čerpán, zahrnuje se v příslušné položce statistiky úrokových sazeb MFI, a to jak v nových obchodech, tak ve stavech obchodů.

81. Mohou existovat spořitelní vklady se základní úrokovou sazbou plus věrnostní nebo růstová prémie. V době uložení vkladu není jisté, zda bude prémie vyplacena nebo ne. Tato platba závisí na neznámém budoucím postoji domácnosti nebo nefinančního podniku k úsporám. Podle dohody se tyto věrnostní nebo růstové prémie nezahrnují do sazby AAR z nových obchodů. Sazba AAR ze stavů obchodů vždy zahrnuje sazby uplatňované zpravodajskou jednotkou v době výpočtu úrokových sazeb MFI. Proto v případě, že zpravodajská jednotka poskytne věrnostní nebo růstovou prémii, promítne se to do statistiky stavů obchodů.

82. Úvěry nabízené domácnostem nebo nefinančním podnikům mohou být spojeny s derivátovými smlouvami, tj. úrokovými swapy/horními a spodními limity úrokové sazby atd. Podle dohody se takové derivátové smlouvy nezahrnují do sazby AAR z nových obchodů. Sazba AAR ze stavů obchodů vždy zahrnuje sazby uplatňované zpravodajskou jednotkou v době výpočtu úrokových sazeb MFI. Proto v případě, že se taková derivátová smlouva uskuteční a zpravodajská jednotka upraví úrokovou sazbu účtovanou domácnosti nebo nefinančnímu podniku, promítne se to do statistiky stavů obchodů.

83. Mohou být nabízeny vkladové účty zahrnující dvě složky: vklad s dohodnutou splatností, na který se uplatňuje pevná úroková sazba, a vložený derivát s výnosem, spojeným s vývojem stanoveného burzovního indexu nebo bilaterálního směnného kursu, s minimálním zaručeným výnosem 0 %. Splatnost může být u obou složek stejná, nebo se může lišit. Sazba AAR z nových obchodů zahrnuje úrokovou sazbu vkladu s dohodnutou splatností, protože odráží dohodu mezi vkladatelem a zpravodajskou jednotkou a je známa v okamžiku uložení peněz. Výnos druhé složky vkladu spojené s vývojem burzovního indexu nebo bilaterálního směnného kursu je znám až dodatečně, když je produkt splatný, a proto nemůže být zahrnut do sazeb nových obchodů. Proto se zahrnuje pouze zaručený minimální výnos (obvykle 0 %). AAR ze stavů obchodů vždy zahrnuje úrokovou sazbu, kterou zpravodajská jednotka uplatňuje v okamžiku výpočtu úrokových sazeb MFI. Úroková sazba na vklad s dohodnutou splatností, stejně jako minimální zaručený výnos z vkladu s vloženým derivátem, se zachycují až do dne splatnosti. Úrokové sazby MFI ze stavů obchodů odrážejí sazbu AAR, kterou platí zpravodajská jednotka, až v okamžik splatnosti.

84. Vklady se splatností nad dva roky, jak jsou vymezeny v části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32), mohou zahrnovat účty penzijního spoření. Hlavní část účtů penzijního spoření je uložena v cenných papírech a úroková sazba na těchto účtech pak závisí na výnosech cenných papírů, do kterých bylo investováno. Zbývající část účtů penzijního spoření může být vedena v hotovosti a úrokovou sazbu stanoví úvěrová nebo jiná finanční instituce stejným způsobem jako pro ostatní vklady. V okamžiku uložení vkladu není celkový výnos domácnosti z účtu penzijního spoření znám a může mít také zápornou hodnotu. V okamžiku uložení vkladu je mezi domácností a úvěrovou nebo jinou finanční institucí sjednána úroková sazba, která se uplatňuje jen na část odpovídající vkladu; neuplatňuje se na část investovanou do cenných papírů. Tudíž pouze vklad, který není investován do cenných papírů, je zahrnutý do statistiky úrokových sazeb MFI. Sazba AAR z nových obchodů, která je vykazována, je sazba dohodnutá pro část vkladu mezi domácností a zpravodajskou jednotkou v době uložení vkladu. Sazba AAR ze stavů obchodů je sazba, kterou zpravodajská jednotka uplatňuje na část vkladu na účtech penzijního spoření v době výpočtu úrokové sazby MFI.

85.  Smlouvy o stavebním spoření jsou dlouhodobé programy spoření s nízkým výnosem, které po určité době spoření dávají domácnosti nebo nefinančnímu podniku právo na úvěr na bydlení se zvýhodněnou úrokovou sazbou. Podle části 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) jsou tyto programy spoření klasifikovány jako vklady s dohodnutou splatností nad dva roky, pokud jsou používány jako vklad. Jakmile jsou transformovány na úvěr, jsou klasifikovány jako úvěry poskytnuté domácnostem na bydlení. Zpravodajské jednotky vykazují úrokovou sazbu, která je sjednána v době uložení počátečního vkladu, jako nový vkladový obchod. Částka nového obchodu odpovídá uložené částce. Zvyšování této částky na vkladu v průběhu doby se vykazuje pouze ve stavech obchodů. V okamžiku, kdy je vklad transformován na úvěr, se tento nový úvěr zaznamená jako nový úvěrový obchod. Úrokovou sazbou je zvýhodněná sazba, nabízená zpravodajskou jednotkou. Vahou je celková částka úvěru poskytovaná domácnosti nebo nefinančnímu podniku.

86. V souladu s částí 2 přílohy II nařízení (ES) č. 25/2009 (ECB/2008/32) jsou vklady uložené v souladu s francouzským regulovaným programem stavebního spoření„plan d‘épargne-logment“ (PEL) klasifikovány jako vklady s dohodnutou splatností nad dva roky. Vláda reguluje podmínky pro tyto plány PEL a stanoví úrokovou sazbu, která zůstává nezměněna po celou dobu splatnosti vkladu, tj. každá „generace“ PEL je spojena se stejnou úrokovou sazbou. Plány PEL jsou nejméně na čtyři roky, přičemž zákazník ukládá každý rok minimální předem stanovenou částku, avšak může kdykoli v průběhu spoření ukládané částky zvýšit. Zpravodajské jednotky hlásí jako nový obchod počáteční vklad při otevření nového účtu PEL. Peněžní částka, která se na počátku ukládá na účet plánu PEL, může být velmi nízká, což znamená, že váha přiřazená úrokové sazbě nového obchodu bude také poměrně nízká. Tento přístup zajišťuje, že úroková sazba nového obchodu vždy odráží podmínky pro současnou generaci programu PEL. Změny úrokové sazby, která se uplatňuje na nové plány PEL, se promítnou do úrokových sazeb nových obchodů. Reakce spotřebitelů projevující se posunem portfolia od jiných dlouhodobých vkladů k dříve existujícím programům PEL se nepromítne do úrokových sazeb z nových obchodů, ale pouze do sazeb ze stavů obchodů. Na konci čtyřletého období může zákazník požádat o úvěr se zvýhodněnou úrokovou sazbou nebo může obnovit smlouvu. Jelikož toto obnovení smlouvy se v rámci programu PEL provádí automaticky bez aktivního zapojení zákazníka a podmínky smlouvy včetně úrokové sazby nejsou předmětem nového jednání, nepovažuje se toto obnovení smlouvy v souladu s odstavcem 21 za nový obchod. Při obnovení smlouvy může zákazník provést dodatečné vklady, pokud zůstatek nepřesahuje stanovený horní limit a smlouva nepřekračuje stanovenou maximální dobu splatnosti. Je-li dosaženo horního limitu nebo maximální splatnosti, smlouva se pozastaví. Domácnost nebo nefinanční podnik má i dále právo týkající se úvěru a stále dostává úroky za podmínek platných při otevření programu PEL, dokud jsou peníze ponechány na účtu banky. Vláda poskytuje úrokové subvence zvyšující úrokovou sazbu nabízenou úvěrovou nebo jinou finanční institucí. V souladu s odstavcem 4 je do statistiky úrokových sazeb MFI zahrnuta pouze ta část úrokové platby, kterou poskytuje úvěrová nebo jiná finanční instituce. Státní subvence, placená prostřednictvím úvěrové nebo jiné finanční instituce, ale nikoliv z jejích prostředků, se nezohlední.

a) hlášení zpravodajských jednotek národním centrálním bankám musí probíhat včas a ve lhůtách stanovených národní centrální bankou zúčastněného členského státu, ve kterém je zpravodajská jednotka rezidentem;

b) statistická hlášení musí mít formu a formát odpovídající technickým požadavkům stanoveným národní centrální bankou zúčastněného členského státu, ve kterém je zpravodajská jednotka rezidentem;

c) zpravodajská jednotka musí jmenovat kontaktní osoby a

d) musí být dodrženy technické specifikace pro přenos údajů do národní centrální banky zúčastněného členského státu, ve kterém je zpravodajská jednotka rezidentem;

e) statistické informace poskytované zpravodajskými jednotkami musí být správné, konsistentní a úplné; chybějící informace musí být zdůvodněny a vysvětleny národní centrální bance zúčastněného členského státu, ve kterém je zpravodajská jednotka rezidentem, a co nejdříve doplněny;

f) statistické informace poskytované zpravodajskými jednotkami nesmí obsahovat kontinuální a strukturální výpadky;

g) zpravodajské jednotky musí být schopny poskytnout informace o trendech, vyplývajících z předložených údajů;

h) zpravodajské jednotky musí při technickém přenosu údajů dodržovat jednotky a desetinná místa stanovené národní centrální bankou zúčastněného členského státu, ve kterém je zpravodajská jednotka rezidentem, a

i) zpravodajské jednotky musí při technickém přenosu údajů dodržovat zásady zaokrouhlování stanovené národní centrální bankou zúčastněného členského státu, ve kterém je zpravodajská jednotka rezidentem;

j) statistické informace poskytované zpravodajskými jednotkami musí vyhovovat definicím, dohodám, klasifikacím a metodám uvedeným v tomto nařízení;

k) v případě odchýlení se od těchto definic, dohod, klasifikací a metod zpravodajské jednotky podle potřeby pravidelně sledují a kvantifikují rozdíly mezi použitým způsobem a způsobem uvedeným v tomto nařízení a

l) zpravodajské jednotky musí být schopny vysvětlit změny v hlášených údajích ve srovnání s hodnotami za předcházející období;

m) musí být dodržovány zásady a postupy pro opravy údajů stanovené ECB a národními centrálními bankami. Opravy odchylující se od pravidelných revizí musí být doprovázeny vysvětlujícími poznámkami.

a) maximální náhodná chyba ( 15 ) pro úrokové sazby nových obchodů v průměru všech kategorií nástrojů nepřekročila 10 bazických bodů na úrovni spolehlivosti 90 % ( 16 ), nebo

b) aby zahrnula nejméně 30 % potenciálního souboru rezidentských zpravodajských jednotek; pokud je 30 % potenciálního souboru rezidentských zpravodajských jednotek větší než 100, může však být minimální velikost národního výběrového souboru omezena na 100 zpravodajských jednotek, nebo

c) aby zpravodajské jednotky v národním výběrovém souboru zahrnovaly nejméně 75 % vkladů v eurech přijatých od domácností a nefinančních podniků, jež jsou rezidenty v zúčastněných členských státech, a nejméně 75 % úvěrů v eurech, poskytnutých domácnostem a nefinančním podnikům, jež jsou rezidenty v zúčastněných členských státech.“

— celkový národní objem obchodů příslušné položky (ukazatele 37 až 54) zahrnující všechny úvěry představuje méně než 10 % celkového národního objemu všech úvěrů stejné kategorie podle velikosti a méně než 2 % objemu obchodů stejné kategorie podle velikosti úvěru a počáteční doby fixace na úrovni eurozóny, nebo

— celkový národní objem obchodů příslušné položky zahrnující všechny úvěry (zajištěné i nezajištěné) odpovídající kategorie podle velikosti úvěru a počáteční doby fixace ve vztahu k ukazatelům v níže uvedené tabulce (dřívější ukazatele nových obchodů 24 až 29 v tabulce 2 dodatku 2 k příloze II) je nižší než 100 milionů EUR v prosinci 2008.