2002/735/ES2002/735/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2002 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla“ transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES (oznámeno pod číslem K (2002) 1952) (Text s významem pro EHP)

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 30. května 2002 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla“ transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES (oznámeno pod číslem K(2002) 1952) (Text s významem pro EHP) (2002/735/ES) (Úř. věst. L 245, 12.9.2002, p.402)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 23. července 2012,	L 217	1	14.8.2012

---

▼B

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 30. května 2002

o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla“ transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES

(oznámeno pod číslem K(2002) 1952)

(Text s významem pro EHP)

(2002/735/ES)

Článek 1

Komise přijímá TSI týkající se subsystému „Kolejová vozidla“ transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES. TSI je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí. Tato TSI je plně použitelná pro kolejová vozidla transevropského vysokorychlostního železničního systému, jak jsou definována v příloze I směrnice 96/48/ES, při zohlednění níže uvedených článků 2 a 3.

Článek 2

1.  S ohledem na hlediska, která jsou společná pro vysokorychlostní a konvenční železniční systém, avšak nejsou uvedena v připojené TSI, jsou podmínkami, které musí být splněny pro ověření interoperability ve smyslu čl. 16 odst. 2 směrnice 96/48/ES, použitelné platné technické předpisy členského státu, který povoluje uvedení subsystému popsaného v tomto rozhodnutí do provozu.

2.  Každý členský stát oznámí do šesti měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí ostatním členským státům a Komisi:

Článek 3

1.  Pro účely tohoto článku se:

2.  V případě modernizace předloží zadavatel dotyčnému členskému státu dokumentaci popisující projekt. Členský stát prozkoumá dokumentaci a s ohledem na prováděcí strategii v bodu 7 připojené TSI popřípadě rozhodne, zda rozsah prací vyžaduje nové povolení k uvedení do provozu podle článku 14 směrnice 96/48/ES. Takové povolení k uvedení do provozu je nezbytné vždy tehdy, když může v důsledku zamýšlených prací dojít k objektivnímu ovlivnění úrovně bezpečnosti.

Je-li nové povolení k uvedení do provozu podle článku 14 směrnice 96/48/ES nezbytné, rozhodne členský stát, zda:

V obou případech členský stát informuje výbor zřízený podle směrnice 96/48/ES o této dokumentaci včetně použitých částí TSI a o dosaženém stupni interoperability.

3.  V případě, že jde o obnovu a výměnu při údržbě, je uplatňování připojené TSI dobrovolné.

Článek 4

Dnem vstupu připojené TSI v platnost končí použitelnost příslušných části doporučení Komise 2001/290/ES ( 3 ) o základních parametrech transevropského vysokorychlostního železničního systému.

Článek 5

Připojená TSI vstupuje v platnost šest měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí.

Článek 6

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

---

PŘÍLOHA

Technická specifikace pro interoperabilitu subsystému „Kolejová vozidla“

„OBSAH
1.	ÚVOD
1.1	TECHNICKÁ OBLAST PŮSOBNOSTI
1.2	MÍSTNÍ OBLAST PŮSOBNOSTI
1.3	OBSAH TÉTO TSI
2.	DEFINICE SUBSYSTÉMU/OBLAST PŮSOBNOST
2.1	POPIS SUBSYSTÉMU
2.2	FUNKCE KOLEJOVÝCH VOZIDEL V OBLASTI PŮSOBNOSTI TÉTO TSI
2.2.1	Přepravovat a chránit cestující a doprovod vlaku
2.2.2	Zrychlovat, udržovat rychlost, brzdit a zastavovat
2.2.3	Informovat strojvedoucího, poskytovat výhled dopředu a umožňovat správné řízení vlakové soupravy
2.2.4	Udržovat a vést vlakovou soupravu na kolejích
2.2.5	Signalizovat ostatním přítomnost vlakové soupravy
2.2.6	Fungovat bezpečně i v případě mimořádných událostí
2.2.7	Nenarušovat životní prostředí
2.3	FUNKCE MIMO OBLAST PŮSOBNOSTI TÉTO TSI
2.3.1	Schopnost provozu v dostupných trakčních proudových soustavách
2.3.2	Palubní řídicí a zabezpečovací zařízení
2.3.3.	Odstranitelnost poruchy během provozu v síti
3.	ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
3.1
3.2
3.3
3.3.1	Bezpečnost
3.3.2	Spolehlivost a dostupnost
3.3.3	Ochrana zdraví
3.3.4	Ochrana životního prostředí
3.3.5	Technická kompatibilita
3.4	Ověření
4.	VLASTNOSTI SUBSYSTÉMU
4.1	ZÁKLADNÍ PARAMETRY SUBSYSTÉMU ‚KOLEJOVÁ VOZIDLA‘
4.1.1	Maximální namáhání koleje (základní parametr 4)
4.1.2	Hmotnost na nápravu (základní parametr 10)
4.1.3	Maximální délka vlaku (základní parametr 11)
4.1.4	Obrys kolejového vozidla (základní parametr 12)
4.1.5	Minimální brzdné vlastnosti (základní parametr 13)
4.1.6	Mezní elektrické hodnoty pro kolejové vozidlo (základní parametr 14)
4.1.7	Mezní mechanické hodnoty pro kolejové vozidlo (základní parametr 15)
4.1.8	Mezní hodnoty pro vnější hluk (základní parametr 17)
4.1.9	Mezní hodnoty pro vnější elektromagnetické rušení (základní parametr 19)
4.1.10	Mezní hodnoty pro vnitřní hluk (základní parametr 20)
4.1.11	Mezní hodnoty pro klimatizaci (základní parametr 21)
4.1.12	Vlastnosti související s přepravou tělesně postižených osob (základní parametr 22)
4.1.13	Maximální kolísání tlaku v tunelu (základní parametr 23)
4.1.14	Maximální sklon klesání a stoupání (základní parametr 24)
4.2	ROZHRANÍ SUBSYSTÉMU ‚KOLEJOVÁ VOZIDLA‘
4.2.1	Konstrukce nedělitelných vlakových souprav
4.2.2	Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího
4.2.3	Trakční proudová soustava
4.2.4	Vlakový palubní řídicí systém
4.2.5	Nástupní schod pro cestující
4.2.6	Dveře pro nástup cestujících
4.2.7	Nouzové východy pro cestující
4.2.8	Nouzové východy z kabiny strojvedoucího
4.2.9	Uspořádání spřáhel pro odtahování vlakových souprav
4.2.10	Styk kolo-kolejnice
4.2.11	Indikace horkoběžnosti ložisek
4.2.12	Záchranná brzda a signalizace jejího účinku
4.2.13	Účinky tlakové vlny
4.2.14	Účinek bočního větru
4.2.15	Brzdy s vířivými proudy
4.2.16	Mazání okolku
4.2.17	Součinitel náklonu
4.2.18	Minimální poloměr oblouku koleje
4.2.19	Údržba
4.2.20	Vnější návěstní svítilny a houkačka
4.2.21	Postupy pro zvedání a odtažení
4.3	STANOVENÁ VÝKONNOST
4.3.1	Minimální požadavky na výkonnost
4.3.2	Maximální provozní rychlost vlakových souprav
4.3.3	Požadavky na trakční výkon
4.3.4	Trakční adhezní požadavky
4.3.5	Požadované mezní hodnoty brzdné adheze
4.3.6	Požadavky na brzdový systém
4.3.7	Výkonnost provozního brzdění
4.3.8	Ochrana znehybněného vlaku
4.3.9	Brzdný výkon na prudkých sklonech
4.3.10	Zjištění bezpečnosti proti vykolejení
4.3.11	Ochrana proti požáru a toxickým zplodinám
4.3.12	Podmínky okolního prostředí pro kolejová vozidla
4.3.13	Koncepce monitorování a diagnostiky
4.3.14	Zvláštní specifikace pro dlouhé tunely
4.3.15	Nouzový osvětlovací systém
4.3.16	Vlakový dorozumívací systém
4.3.17	Ochrana před úrazem elektrickým proudem
4.3.18	Kabina strojvedoucího
4.3.19	Čelní sklo a přední část vlaku
4.3.20	Informační značky pro cestující
4.3.21	oalety pro cestující a doprovod vlaku
5.	PRVKY INTEROPERABILITY
6.	POSUZOVÁNÍ SHODY A/NEBO VHODNOSTI pro POUŽITÍ
6.1	PRVKY INTEROPERABILITY KOLEJOVÝCH VOZIDEL
6.1.1	Postupy posuzování shody a vhodnosti pro použití (moduly)
6.1.2	Použití modulů
6.2	SUBSYSTÉM ‚KOLEJOVÁ VOZIDLA‘
6.2.1	Postupy posuzování (moduly)
6.2.2	Použití modulů
6.3	ZVLÁŠTNÍ ZKUŠEBNÍ METODY
6.3.1	Mezní hodnoty pro vnitřní hluk – metody měření
6.3.2	Metoda pro zkoušku odolnosti čelního skla kabiny proti projektilům
7.	UPLATŇOVÁNÍ TSI PRO KOLEJOVÁ VOZIDLA
7.1	POUŽITÍ TÉTO TSI – ZÁSADY
7.1.1	Nová kolejová vozidla
7.1.2	Modernizovaná kolejová vozidla
7.2	KOMPATIBILITA KOLEJOVÝCH VOZIDEL S OSTATNÍMI SUBSYSTÉMY
7.3	ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY
7.3.1	Obrys kolejového vozidla (bod 4.1.4)
7.3.2	Mezní hodnoty pro vnější hluk (bod 4.1.8)
7.3.3	Maximální kolísání tlaku v tunelu (bod 4.1.13)
7.3.4	Nástupní schod pro cestující (bod 4.2.5)
7.3.5	Styk kolo-kolejnice (jízdní obrysy kol) (bod 4.2.10)
7.3.6	ochrana proti požáru a toxickým zplodinám
7.4	DOPORUČENÍ
7.4.1	Mezní hodnoty pro vnitřní hluk (základní parametr 20)
7.4.2	Mezní hodnoty pro vnějjší hluk (základní parametr 17)
7.4.3	Vlastnosti související s přepravou tělesně postižených osob (základní parametr 22)
PŘÍLOHA A	PASIVNÍ BEZPEČNOST – ODOLNOST PROTI NÁRAZU
PŘÍLOHA B	MAXIMÁLNÍ KOLÍSÁNÍ TLAKU V TUNELU
PŘÍLOHA C	OBRYS UK1
PŘÍLOHA D	POSUZOVÁNÍ PRVKŮ INTEROPERABILITY
PŘÍLOHA E	POSUZOVÁNÍ SUBSYSTÉMU‚KOLEJOVÁ VOZIDLA‘
PŘÍLOHA F	POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY A VHODNOSTI PRO POUŽITÍ
PŘÍLOHA G	OBRYS KOLEJOVÉHO VOZIDLA
PŘÍLOHA H	ČELNÍ A ZADNÍ NÁVĚSTNÍ SVÍTILNY
PŘÍLOHA I
PŘÍLOHA J	PROJEKTIL PRO ZKOUŠKU ČELNÍHO SKLA KABINY STROJVEDOUCÍHO
PŘÍLOHA K	SPŘÁHLO
PŘÍLOHA L	HLEDISKA, JEŽ NEJSOU SPECIFICKÁ PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ PROVOZ A PŘI NICHŽ SE POUŽIJÍ VNITROSTÁTNÍ PŘEDPISY
PŘÍLOHA M	(VYHRAZENO)
PŘÍLOHA N	POŽADAVKY NA NOUZOVÉ OSVĚTLENÍ
PŘÍLOHA O	ZEMNICÍ OCHRANA KOVOVÝCH ČÁSTÍ VOZIDEL
PŘÍLOHA P	NAPĚTÍ TROLEJOVÉHO VEDENÍ
PŘÍLOHA Q	ZNAČKY NA ZAŘÍZENÍ PRO UVEDENÍ ZÁCHRANNÉ BRZDY DO PŮVODNÍ POLOHY“

1.   ÚVOD

1.1   TECHNICKÁ OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato TSI se týká subsystému „Kolejová vozidla“, který je jedním ze subsystémů uvedených v bodu 1 přílohy II směrnice 96/48/ES.

Tato TSI je součástí souboru šesti TSI, které se týkají všech osmi subsystémů definovaných ve směrnici. Specifikace týkající se subsystémů „Uživatelé“ a „Životní prostředí“, které jsou nezbytné k zajištění interoperability transevropského vysokorychlostního železničního systému v souladu se základními požadavky, jsou uvedeny v příslušných TSI.

Tato TSI je použitelná pro vlakové soupravy jezdící rychlostí nejméně 250 km/h na tratích zvláště vybudovaných pro vysokorychlostní provoz a rychlostí řádově 200 km/h na existujících tratích, které byly, jsou nebo mají být zvláště modernizovány. Pro vlakové soupravy jezdící na modernizovaných tratích rychlostí řádově 200 km/h a pro vlaky na jiných konvenčních tratích je použitelný článek 2 tohoto rozhodnutí o TSI, pokud se na tento případ nevztahuje proces revize TSI.

Další informace týkající se subsystému „Kolejová vozidla“ jsou uvedeny v bodu 2.

1.2   MÍSTNÍ OBLAST PŮSOBNOSTI

Místní oblastí působnosti této TSI je transevropský vysokorychlostní železniční systém, jak je popsán v příloze I směrnice 96/48/ES.

Zejména se odkazuje na tratě transevropské železniční sítě popsané v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě nebo v jakékoli aktualizaci téhož rozhodnutí v důsledku přezkoumání stanoveného v článku 21 uvedeného rozhodnutí.

1.3   OBSAH TÉTO TSI

V souladu s čl. 5 odst. 3 a s bodem 1 písmeno b) přílohy I směrnice 96/48/ES tato TSI:

2.   DEFINICE SUBSYSTÉMU/OBLAST PŮSOBNOSTI

2.1   POPIS SUBSYSTÉMU

„Vlastnosti kolejových vozidel musí umožnit jízdu na každé trati, na které se předpokládá jejich provoz (směrnice Rady 96/48/ES, příloha III, základní požadavek 2.4.3)“.

Vlakové soupravy splňující technické požadavky uvedené v této TSI mohou být provozovány na tratích uvedených v bodu 1 písmeno b) přílohy I směrnice 96/48/ES.

Subsystém „Kolejová vozidla“ nezasahuje do subsystému „Řízení a zabezpečení“, subsystému „Provoz“ ani do subsystému „Energie“, neboť tyto subsystémy jsou specifikovány v jejich vlastních TSI.

Kromě toho se TSI pro kolejová vozidla netýká doprovodu vlaku (strojvedoucího a osob tvořících obsluhu vlaku).

Kolejová vozidla musí splňovat tyto funkce:

2.2   FUNKCE KOLEJOVÝCH VOZIDEL V OBLASTI PŮSOBNOSTI TÉTO TSI

2.2.1   Přepravovat a chránit cestující a doprovod vlaku

Vlakové soupravy zajistí požadovanou úroveň bezpečnosti cestujících a doprovodu vlaku před cestou, během cesty a po skončení cesty. Vlakové soupravy musí respektovat zvláštní potřeby osob se sníženou pohyblivostí.

2.2.2   Zrychlovat, udržovat rychlost, brzdit a zastavovat

Výkonnost stanovená v této TSI umožní vozidlům zařazení do časového úseku jízdního řádu na tratích nebo úsecích transevropské vysokorychlostní sítě, pro niž jsou kolejová vozidla konstruována.

2.2.3   Informovat strojvedoucího, poskytovat výhled dopředu a umožňovat správné řízení vlakové soupravy

Strojvedoucí musí mít jasný a ničím nerušený výhled dopředu na trať. Všechny ovládače, přístroje a řídicí zařízení týkající se provozu vlakové soupravy a subsystému „Řízení a zabezpečení“ musí být jasně a jednoznačně označeny, musí pracovat v reálném čase a nesmějí být příčinou vzniku rušivých efektů pro strojvedoucího.

2.2.4   Udržovat a vést vlakovou soupravu na kolejích

Různé potřeby tohoto subsystému jsou stanoveny v normách pro kola, která tvoří rozhraní s kolejnicemi v subsystému „Infrastruktura“.

Geometrie styku kolo-kolejnice je taková, aby byla zajištěna stabilita vlakové soupravy a každého jejího kolejového vozidla s veškerým vybavením v provozuschopném stavu při nejvyšší provozní rychlosti stanovené pro vlakovou soupravu. Toto hledisko umožňuje stanovit rozhraní s mnoha parametry subsystému „Infrastruktura“, jako je například rozchod koleje, nedostatek převýšení a ekvivalentní kuželovitost.

2.2.5   Signalizovat ostatním přítomnost vlakové soupravy

Vlakové soupravy jsou vybaveny zařízením, které jim umožňuje udávat svou přítomnost akustickou, vizuální a/nebo elektronickou formou přijatelnou pro všechny části interoperabilní sítě a jejích systémů řízení dopravy.

2.2.6   Fungovat bezpečně i v případě mimořádných událostí

Vlakové soupravy jsou vybaveny bezpečnostními zařízeními, která plní své funkce v případě možných mimořádných událostí, snižují následky těchto událostí a umožňují jejich vyloučení, kdykoli je to možné.

2.2.7   Nenarušovat životní prostředí

Materiály použité v kolejových vozidlech musí zamezit uvolňování škodlivého a nebezpečného kouře nebo plynů během jízdy vlaků. Stanovené mezní hodnoty pro vnější hluk a pro elektromagnetické rušení musí vést k minimálním dopadům na životní prostředí.

2.3   FUNKCE MIMO OBLAST PŮSOBNOSTI TÉTO TSI

2.3.1   Schopnost provozu v dostupných trakčních proudových soustavách

Vzhledem k tomu, že vnitrostátní železnice jsou vybaveny různými trakčními proudovými soustavami, musí být elektrické vlakové soupravy schopny používat dostupné napětí a frekvenci a musí mít sběrač proudu odpovídající geometrii trolejového vedení.

Tyto požadavky na trakční proudovou soustavu jsou stanoveny v TSI pro subsystém „Energie“.

Sběrač: Přestože jsou namontovány na kolejových vozidlech, jsou sběrače považovány za součást subsystému „Energie“ jako důležité zařízení, jehož správná funkce sběru proudu přímo souvisí s vlastnostmi trolejového vedení. Vlastnosti rozhraní sběračů jsou specifikovány a popsány v TSI pro subsystém „Energie“.

2.3.2   Palubní řídicí a zabezpečovací zařízení

Rozhraní a vlastnosti palubního zabezpečovacího zařízení ERTMS a radiosystému jsou plně specifikovány a popsány v TSI pro subsystém „Řízení a zabezpečení“.

2.3.3   Odstranitelnost poruchy během provozu v síti

Za údržbu většího rozsahu umožňující splnění požadovaných cílů spolehlivosti a dostupnosti je zodpovědný železniční podnik, který provozuje kolejová vozidla. Zvláštní technické požadavky pro plnění úkolů souvisejících s interoperabilitou v zařízeních interoperabilní sítě, které se netýkají provozovatele kolejových vozidel, jsou specifikovány v TSI pro subsystém „Údržba“.

3.   ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

3.1	Podle čl. 4 odst. 1 směrnice 96/48/ES musí transevropský vysokorychlostní železniční systém, subsystémy a jejich prvky interoperability vyhovovat základním požadavkům obecně uvedeným v příloze III směrnice.

3.2

Základní požadavky se týkají: — bezpečnosti, — spolehlivosti a dostupnosti, — ochrany zdraví, — ochrany životního prostředí, — technické kompatibility. Podle směrnice 96/48/ES mohou být základní požadavky obecně použitelné na celý transevropský vysokorychlostní železniční systém nebo mohou být specifické pro každý subsystém a jeho prvky.

3.3

V případě subsystému „Kolejová vozidla“ se kromě hledisek uvedených v příloze III směrnice uplatňují tato specifická hlediska: 3.3.1   Bezpečnost Základní požadavek 1.1.1: „Návrh, konstrukce nebo montáž, údržba a kontrola konstrukčních částí zásadně důležitých pro bezpečnost, a zejména konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku, musí zaručovat bezpečnost na úrovni odpovídající cílovým záměrům stanoveným pro síť, včetně cílových záměrů pro řešení situací za zhoršených podmínek.“ Tento požadavek bezpečnosti má univerzální platnost; podle bodu 1.3 se tento dokument omezuje na definování podmínek, které se týkají interoperability. V tomto ohledu je tento základní požadavek splněn, pokud jsou splněna všechna základní kritéria v bodu 4 této TSI, jimiž jsou specifikována kolejová vozidla. Základní požadavek 1.1.2: „Parametry související se stykem kolo-kolejnice musí splňovat požadavky na stabilitu nezbytné k zaručení bezpečné jízdy při nejvyšší dovolené rychlosti.“ Má-li být tento požadavek splněn, musí být v bodu 4.2.10 specifikovány jízdní obrysy kol, přípustné opotřebení jízdního obrysu a konstrukční části ovlivňující jízdní stabilitu tak, aby byly zcela kompatibilní s kritérii pro koleje stanovenými v subsystému „Infrastruktura“. Vzhledem k důležitosti dodržení těchto parametrů pro zajištění bezpečného provozu je nezbytné učinit opatření pro nepřetržité nebo pravidelné sledování těchto parametrů s cílem zabránit jejich postupnému zhoršování. Základní požadavek 1.1.3: „Použité konstrukční části musí odolat každému stanovenému běžnému nebo výjimečnému namáhání po celou dobu provozu. Důsledky veškerých náhodných poruch pro bezpečnost musí být omezeny vhodnými prostředky.“ Konstrukční části, jichž se tento požadavek týká, odpovídají spolu s přístroji na jejich sledování prvkům interoperability, které jsou specifikovány v této TSI. Hlavními hledisky tohoto požadavku jsou: — statická odolnost konstrukcí kolejových vozidel, — kritéria opotřebení kol podmíněná výběrem materiálu, — indikace horkoběžnosti ložisek, — okolní podmínky, pro které je zařízení kolejového vozidla specifikováno, — vlastnosti čelního skla. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodech 4.1.7, 4.2.10, 4.3.12 a 4.3.19. Kromě toho se požadavek vztahuje na některá hlediska, která tvoří rozhraní se subsystémem „Infrastruktura“: — maximální namáhání koleje, — teplo přenášené do kolejnice, — účinek bočního větru. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodech 4.1.1, 4.2.15 a 4.2.14. Základní požadavek 1.1.4: „Konstrukce pevných zařízení a kolejových vozidel a volba použitých materiálů musí směřovat k omezení vzniku, šíření a účinků ohně a kouře v případě požáru.“ Tento požadavek je splněn dodržením bodu 4.3.11, který se zabývá protipožární ochranou. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodu 4.3.11. Základní požadavek 1.1.5: „Veškerá zařízení určená k tomu, aby jimi manipulovali uživatelé, musí být navržena tak, aby neohrozila jejich bezpečnost, jsou-li používána předvídatelným způsobem, který není v souladu s vyznačenými pokyny.“ Současná konstrukce vlaků již tato rizika zohledňuje. Není nutné definovat žádné zvláštní vlastnosti výhradně pro interoperabilitu. Základní požadavek 2.4.1, první odstavec: „Konstrukce kolejových vozidel a spojení mezi vozidly musí být řešeny takovým způsobem, aby chránily prostory pro cestující a prostory pro řízení v případě kolize nebo vykolejení.“ S cílem splnit tento požadavek jsou konstrukce kolejových vozidel navrženy s pasivními bezpečnostními prvky. V zásadě se předpokládá možnost srážky s překážkou, například s nákladním automobilem na úrovňovém přejezdu nebo s uvolněným blokem skály, přičemž dojde k minimální deformaci prostoru pro cestující a strojvedoucího. Energie nárazu musí být pohlcena neobsazenými deformačními zónami navrženými pro tyto případy, omezujícími síly vyvolané zpomalením a bránícími vzájemnému najetí vozidel na sebe. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodu 4.1.7. Základní požadavek 2.4.1, druhý odstavec: „Elektrická zařízení nesmějí ohrožovat bezpečnost a fungování řídicích a zabezpečovacích zařízení.“ Tento požadavek je splněn dodržením kritérii stanovených v TSI pro subsystém „Řízení a zabezpečení“ v odstavci, který se zabývá elektromagnetickou kompatibilitou kolejových vozidel a zabezpečovacího systému. Omezení pro provoz na existující infrastruktuře jsou řešena případ od případu. Je naprosto nutné dodržovat omezení stanovená pro existující zařízení. Různé vlastnosti infrastruktury jsou uvedeny v registru infrastruktury pro jednotlivé tratě. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodu 4.1.9. Základní požadavek 2.4.1, třetí odstavec: „Způsob brzdění a vzniklé silové působení musí být kompatibilní s konstrukcí kolejí, inženýrskými sítěmi a návěstěním.“ V rámci této TSI je tento požadavek řešen dvěma základními parametry: — brzdné vlastnosti stanovené v bodu 4.1.5, — maximální podélná síla stanovená v bodu 4.1.1 písm. c), která může působit na trať, aniž by byla překročena maximální přípustná podélná síla působící na infrastrukturu. Zvláštním případem brzdových systémů nezávislých na adhezi mezi kolem a kolejnicí, které namísto adheze mezi kolem a kolejnicí využívají elektromagnetické účinky kolejnice (brzdy s vířivými proudy), se zabývá samostatně bod 4.2.15 s cílem posoudit důsledky tepelných účinků v kolejnicích. Základní požadavek 2.4.1, čtvrtý odstavec: „Je třeba přijmout opatření k zabránění přístupu k součástem pod napětím, aby nebyla ohrožena bezpečnost osob.“ Za účelem splnění tohoto požadavku mohou být kolejová vozidla vyráběna také podle evropských norem týkajících se ochrany před úrazem elektrickým proudem. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodu 4.3.17. Základní požadavek 2.4.1, pátý odstavec: „V případě nebezpečí musí instalovaná zařízení umožnit cestujícím informovat strojvedoucího a umožnit obsluze vlaku navázat se strojvedoucím spojení.“ Tento požadavek se týká pokynů cestujícím, které souvisejí s nouzovým signálem pro cestující. Ke splnění tohoto požadavku slouží různé funkce vlakového dorozumívacího systému a palubního telefonu mezi strojvedoucím a obsluhou vlaku. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodu 4.2.12. Základní požadavek 2.4.1, šestý odstavec: „Vstupní dveře musí mít zabudovaný systém otevírání a zavírání zaručující bezpečnost cestujících.“ Tímto požadavkem se zabývá specifikace funkcí ovládání dveří a omezení týkající se možnosti odemknutí dveří. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodu 4.2.6. Základní požadavek 2.4.1, sedmý odstavec: „Musí být k dispozici nouzové východy a musí být označeny.“ Počet nouzových východů, jejich rozmístění, obsluha a označení jsou definovány v této TSI, aby byly splněny požadavky týkající se evakuace. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodech 4.2.7 a 4.2.8. Základní požadavek 2.4.1, osmý odstavec: „Musí být stanovena příslušná opatření zohledňující zvláštní bezpečnostní podmínky ve velmi dlouhých tunelech.“ Zlepšení bezpečnosti v tunelech společně zajišťují ustanovení týkající se ochrany před požárem a kouřem, konstrukce vlakové soupravy s kabinou strojvedoucího na obou koncích, nouzová signalizace umožňující strojvedoucímu zvolit místo zastavení, nouzové osvětlení, vlakový dorozumívací systém a další prvky definované v této TSI. Další podmínky tohoto požadavku jsou shrnuty ve zvláštním odstavci. Jsou předpokládány pouze pro kolejová vozidla, která jsou pravidelně provozována ve velmi dlouhých tunelech se zvláštními požadavky uvedenými v registru infrastruktury. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodech 4.3.14 a 4.2.12. Základní požadavek 2.4.1, devátý odstavec: „Vlaky musí být povinně vybaveny nouzovým osvětlovacím systémem s dostatečnou intenzitou a dobou trvání osvětlení.“ Tento požadavek je zahrnut v určení hlavních funkcí nouzového osvětlovacího systému. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodu 4.3.15. Základní požadavek 2.4.1, desátý odstavec: „Vlaky musí být vybaveny vlakovým dorozumívacím systémem zajišťujícím komunikaci doprovodu vlaku a pracovníků řízení tratě s cestujícími.“ Tento požadavek je zahrnut v určení hlavních funkcí vlakového dorozumívacího systému. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodu 4.3.16. 3.3.2   Spolehlivost a dostupnost Základní požadavek 1.2: „Kontrola a údržba pevných nebo pohyblivých konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku musí být organizována, prováděna a kvantifikována takovým způsobem, aby byl zajištěn jejich provoz za určených podmínek.“ Základní požadavek 2.4.2: „Konstrukce životně důležitých zařízení – jízdního, trakčního a brzdového – a rovněž systému řízení a zabezpečení musí být řešena tak, aby v situaci specifické poruchy umožňovala vlaku pokračovat v jízdě, aniž by byla nepříznivě ovlivněna zařízení, která zůstávají v provozu.“ Tyto dva požadavky jsou splněny dodržením výkonnostních parametrů stanovených v bodech 4.1.5, 4.2.1, 4.2.9, 4.3.1 a 4.3.3. 3.3.3   Ochrana zdraví Základní požadavek 1.3.1: „Materiály, které mohou na základě způsobu jejich používání představovat ohrožení pro zdraví osob, které k nim mají přístup, nesmějí být ve vlacích a v železniční infrastruktuře používány.“ Tento požadavek, který není specifický pro oblast železnice, je splněn dodržením příslušných evropských nebo vnitrostátních předpisů. Základní požadavek 1.3.2: „Všechny materiály musí být vybírány, rozmísťovány a používány takovým způsobem, aby byla omezena emise škodlivého a nebezpečného kouře nebo plynů, zejména v případě požáru.“ Jak již bylo uvedeno v bodu 3.3.1 se základním požadavkem 1.1.4, je tento požadavek splněn dodržením bodu 4.3.11 o protipožární ochraně. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodu 4.3.11. 3.3.4   Ochrana životního prostředí Základní požadavek 1.4.1: „Ve fázi návrhu systému musí být posouzen a zohledněn vliv stavby a provozu transevropského vysokorychlostního železničního systému na životní prostředí v souladu s platnými předpisy Společenství.“ Pokud jde o kolejová vozidla, je tento požadavek zahrnut v mezních hodnotách pro vnější hluk, elektromagnetické rušení a světelné znečištění ovzduší. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodech 4.1.8, 4.1.9 a 4.2.20. Základní požadavek 1.4.2: „Materiály používané ve vlacích a v infrastruktuře musí zabraňovat emisi kouře nebo plynů, které jsou pro životní prostředí škodlivé a nebezpečné, zejména v případě požáru.“ Tento požadavek, který není specifický pro oblast železnice, je splněn dodržením příslušných evropských nebo vnitrostátních předpisů. Základní požadavek 1.4.3: „Kolejová vozidla a napájecí systémy musí být navrženy a vyrobeny takovým způsobem, aby byly elektromagneticky kompatibilní s instalacemi, zařízeními a veřejnými nebo soukromými sítěmi, s nimiž by se mohly vzájemně rušit.“ Tento základní požadavek je zahrnut v základním parametru „Mezní hodnoty pro vnější elektromagnetické rušení“. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodu 4.1.9. 3.3.5   Technická kompatibilita Základní požadavek 1.5: „Technické vlastnosti infrastruktury a pevných zařízení musí být kompatibilní jak navzájem, tak s vlastnostmi vlaků, které mají být používány v transevropském vysokorychlostním železničním systému. Jestliže se dodržování těchto vlastností ukáže být na určitých úsecích sítě obtížné, mohou být zavedena dočasná řešení, která zajistí kompatibilitu v budoucnu.“ Tento obecný požadavek se týká zásadních kritérií pro kolejová vozidla, která odpovídají vlastnostem stanoveným v bodu 4 této TSI. Předpokládají se některá dočasná řešení. Tato řešení budou použita v konkrétních případech s cílem umožnit provoz na existujících tratích nebo budou s konečnou platností uvedena v podobě zvláštních vlastností v registru infrastruktury. Základní požadavek 2.4.3, první odstavec: „Elektrické zařízení musí být kompatibilní s činností řídicích a zabezpečovacích zařízení.“ Tato kompatibilita je zajištěna definováním mezních elektrických hodnot, mezních hodnot pro vnější elektromagnetické rušení a rozhraní se subsystémem „Řízení a zabezpečení“. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodu 4.1.6, 4.1.9 a 4.2.4. Základní požadavek 2.4.3, druhý odstavec: „Vlastnosti sběračů proudu musí umožnit vlakům jízdu při využívání napájecích systémů transevropského vysokorychlostního železničního systému.“ Tato kompatibilita je zajištěna definováním rozhraní s trakční proudovou soustavou, jak je specifikována v TSI pro subsystém „Energie“. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodu 4.2.3. Základní požadavek 2.4.3, třetí odstavec: „Vlastnosti kolejových vozidel musí umožnit jízdu na každé trati, na které se předpokládá jejich provoz.“ Tento základní požadavek je splněn dodržením hodnot základních parametrů, vlastností rozhraní subsystému a dodatečně specifikovanou výkonností kolejových vozidel. Odpovídající hlediska, která mají být podle této TSI ověřována, jsou stanovena v bodech 4.1, 4.2 a 4.3.

3.4	OVĚŘOVÁNÍ SHODY Ověřování shody subsystému „Kolejová vozidla“ a jeho prvků se základními požadavky se provádí v souladu s ustanoveními směrnice 96/48/ES a této TSI.

4.   VLASTNOSTI SUBSYSTÉMU

Transevropský vysokorychlostní železniční systém, na který se vztahuje směrnice 96/48/ES a jehož součástí je subsystém „Energie“, je integrovaným systémem, u něhož musí být ověřována soudržnost, zejména pokud jde o základní parametry, rozhraní a výkonnost, s cílem zajistit interoperabilitu systému při dodržení základních požadavků.

Z hlediska technické interoperability má subsystém „Kolejová vozidla“ tyto vlastnosti:

▼M1

Obecné vlastnosti kolejových vozidel jsou definovány v bodě 4 této TSI.

▼B

4.1   ZÁKLADNÍ PARAMETRY SUBSYSTÉMU „KOLEJOVÁ VOZIDLA“

Za základní parametry subsystému „Kolejová vozidla“ se považují ty, které jsou uvedeny v příloze II směrnice 96/48/ES:

Další základní parametry:

4.1.1   Maximální namáhání koleje (základní parametr 4)

Kromě základního parametru 10, který se zabývá statickou hmotností na nápravu, je maximální namáhání koleje definováno těmito vlastnostmi:

4.1.2   Hmotnost na nápravu (základní parametr 10)

Hmotnost na nápravu musí být minimalizována, aby byly sníženy síly, kterými působí vlak na trať.

Tento odstavec specifikuje statickou hmotnost na nápravu pro interoperabilní kolejová vozidla; dynamické zatížení způsobené jízdou vlakové soupravy je specifikováno v základním parametru 4 (bod 4.1.1).

Mezní hodnoty statické hmotnosti na nápravu specifikované pro interoperabilní vlakové soupravy jsou stanoveny v TSI pro infrastrukturu.

Síly působící na trať jsou založeny na mezních hodnotách daných zvýšeným namáháním koleje způsobeným nadměrnou hmotností na nápravu.

Tato různá hlediska úzce souvisí se subsystémem „Infrastruktura“, kde je specifikována kvalita koleje.

Omezením hmotnosti na nápravu dojde rovněž ke snížení požadovaného instalovaného výkonu a spotřeby energie.

Maximální statická hmotnost na nápravu P 0 hnacího dvojkolí nesmí překročit:

U těchto maximálních hodnot se uvažuje s 2 % odchylkou pro průměrnou hmotnost na nápravu celé vlakové soupravy, přičemž pro hmotnost na každou jednotlivou nápravu se připouští 4 % odchylka.

Kromě toho rozdíl statické hmotnosti mezi oběma stranami téhož vozidla nesmí překročit 6 %.

4.1.3   Maximální délka vlaku (základní parametr 11)

Vysokorychlostní vlaky vhodné pro jízdu na interoperabilní síti se skládají z pevně sestavených vlakových souprav (nedělitelných v provozu), které jsou schopné jízdy samostatně (samostatná jednotka) nebo spřažené (více jednotek).

Maximální délka takto sestavených vlaků nesmí přesáhnout 400 m. Je přípustná odchylka 1 % s cílem zlepšit aerodynamické vlastnosti přední a zadní části vlaku.

Aby bylo možné provozovat tyto vlakové soupravy v koncových stanicích sítě, musí být maximální délka vlaků kompatibilní s délkou nástupišť na vysokorychlostních a konvenčních tratích, které mají být zapojeny do transevropské sítě.

4.1.4   Obrys kolejového vozidla (základní parametr 12)

Interoperabilní kolejová vozidla musí vyhovovat některému vztažnému dynamickému obrysu vozidel, UIC 505-1, GA, GB nebo GC, definovanému v příloze G této TSI.

▼M1

Volba obrysu kolejových vozidel se provede se zřetelem na tratě, na nichž mají být kolejová vozidla provozována.

▼B

4.1.5   Minimální brzdné vlastnosti (základní parametr 13)

4.1.6   Mezní elektrické hodnoty pro kolejové vozidlo (základní parametr 14)

Elektrické vlastnosti kolejových vozidel, které tvoří rozhraní s pevnou infrastrukturou, lze rozdělit do těchto oblastí:

4.1.6.1   Napětí a kmitočet elektrického napájení

4.1.6.1.1    Elektrické napájení

Mezní hodnoty jsou stanoveny v TSI pro energii, v bodu 4.1.1, kde je mimo jiné stanoven rozsah napětí, které má být dodáváno pevnými zařízeními.

4.1.6.1.2    Rekuperace energie

Obecné podmínky pro vracení energie do trolejového vedení z rekuperačního brzdění jsou specifikovány v bodu 4.3.6 a v příloze K TSI pro energii.

Kolejová vozidla vybavená systémem rekuperačního brzdění schopným vracet energii do trolejového vedení nesmějí za žádných okolností způsobit překročení mezních hodnot napětí, které jsou uvedeny ve zmíněné příloze.

4.1.6.2   Maximální spotřeba energie z trolejového vedení

Kolejová vozidla se specifikují tak, aby maximální spotřeba energie z trolejového vedení byla vždy menší než hodnota stanovená v bodu 4.2.2.5 TSI pro energii.

Maximální odběr proudu z trolejového vedení během dlouhodobého stání je stanoven v bodu 4.2.2.6 TSI pro energii.

4.1.6.3   Faktor výkonu

Faktor výkonu λ (definován jako λ = α cos φ) kolejových vozidel musí za všech podmínek normálního provozu zůstat vyšší než hodnoty specifikované v bodu 4.3.1.3 TSI pro energii.

4.1.6.4   Vlastnosti vyšších harmonických a související přepětí na trolejovém vedení

Vlastnosti bránící vzniku nepřijatelného přepětí na trolejovém vedení jsou stanoveny v bodu 4.2.2.7 TSI pro energii.

4.1.7   Mezní mechanické hodnoty pro kolejové vozidlo (základní parametr 15)

Statická a dynamická pevnost vozidlových skříní musí zajišťovat požadovanou bezpečnost cestujících a obsluhy vlakové soupravy. Měla by zajišťovat ochranu zejména v případě srážky s objekty nepatřícími do železničního systému, například s nákladními automobily nebo s uvolněnými bloky skály.

Konstrukční normy používané k tomuto účelu musí zajišťovat pasivní bezpečnost. Pasivní bezpečnost nenahrazuje případné nedostatky aktivní bezpečnosti v železniční síti, musí však doplňovat bezpečnost osob v případě nepředvídaných událostí, které nelze kontrolovat železničním systémem.

Mezní mechanické hodnoty pro kolejové vozidlo zajišťující splnění tohoto požadavku jsou tyto:

4.1.8   Mezní hodnoty pro vnější hluk (základní parametr 17)

4.1.9   Mezní hodnoty pro vnější elektromagnetické rušení (základní parametr 19)

Dodávka elektrické energie z trakčních napájecích stanic do elektrických vlakových souprav v nich vytváří elektromagnetické rušení vysoké nebo nízké intenzity způsobené vedením (prostřednictvím trakčního vedení a kolejnic) a elektromagnetickým vyzařováním. Rušení může být dále způsobeno vlakovým elektrickým zařízením.

4.1.9.1   Rušení vznikající v zabezpečovacím systému a v telekomunikační síti

Kolejová vozidla musí být zkonstruována tak, aby nezpůsobovala rušení kolejových obvodů, počítačů náprav a telekomunikační sítě. Parametry, které musí být zohledněny, jsou uvedeny v registru infrastruktury.

Kompatibilita mezi kolejovými vozidly a vlastnostmi traťového indikačního systému se prokáže pomocí přejímacích postupů uvedených v normě EN 50238.

4.1.9.2   Nevyužito

4.1.9.3   Rušení rádiových frekvencí

Kolejová vozidla musí splňovat požadavky normy EN 50121-3-1. aby nezpůsobovala rušení zařízení na trati a podél trati prohlášené za interoperabilní.

4.1.9.4   Elektromagnetická odolnost

S cílem zamezit rušení řádného provozu kolejových vozidel elektromagnetickými interferencemi musí být splněny požadavky následujících norem:

4.1.10   Mezní hodnoty pro vnitřní hluk (základní parametr 20)

Hladina vnitřního hluku v osobních vozech není považována za prvek interoperability. Nicméně hladina hluku uvnitř kabiny strojvedoucího je důležitým aspektem a v tomto případě nesmí povolená ekvivalentní nepřetržitá hladina hluku 84 dB(A) být překročena déle než 30 minut. Metody měření jsou stanoveny v bodu 6 této TSI. Doporučené hodnoty pro konstrukci nových vozidel jsou uvedeny v bodu 7.

4.1.11   Mezní hodnoty pro klimatizaci (základní parametr 21)

4.1.12   Vlastnosti související s přepravou tělesně postižených osob (základní parametr 22)

Železniční podnik musí přijmout nezbytná opatření pro zajištění přístupu tělesně postižených osob k provozovaným kolejovým vozidlům. Vodorovné a svislé povrchy požadované pro pevná zařízení jsou stanoveny v TSI pro infrastrukturu.

Za situace, kdy jsou v TSI pro infrastrukturu stanoveny dvě možné výšky nástupišť (550 mm a 760 mm), je nepravděpodobné, že ve všech částech sítě bude dosaženo stejných výšek u nástupišť i přístupu z nástupiště do vlaku. Ke zvládnutí tohoto problému pro tělesně postižené cestující bude proto nezbytné použít technická a provozní řešení. V transevropské vysokorychlostní síti by mohlo být přijato několik dostupných řešení, mezi něž patří:

Tělesně postiženým osobám musí být umožněn přístup k vlakovým soupravám. Vzhledem k tomu, že k „tělesně postiženým osobám“ patří i osoby na invalidním vozíku, musí být navržena opatření umožňující těmto osobám používat invalidní vozík vyhovující rozměrům stanoveným v normě ISO 7193. Vysokorychlostní vlaky musí vyhovovat potřebám těchto osob a musí být vybaveny přizpůsobenou toaletou, prostorem nejméně pro jeden invalidní vozík a dostatečně širokými chodbičkami a dveřmi.

Tato opatření se zavedou během modernizace nebo nové výstavby, neboť opatření pro přístup tělesně postižených osob jsou zahrnuta do harmonizovaných vnitrostátních předpisů.

4.1.13   Maximální kolísání tlaku v tunelu (základní parametr 23)

Konstrukce interoperabilních vlakových souprav musí být taková, aby nikdy nebylo překročeno maximální kolísání tlaku stanovené v TSI pro infrastrukturu (10 kPa), a to ani v případě selhání tlakového těsnění vozidel (jsou-li jím vybavena).

Tlakové charakteristiky vlakové soupravy lze tedy definovat pomocí charakteristické obalové křivky s cílem získat tři odchylky tlaku P0, P1 a P2, které jsou specifikovány v příloze B.

Pro referenční účely jsou použity tyto hodnoty:

Tyto hodnoty platí při:

4.1.14   Maximální sklon klesání a stoupání (základní parametr 24)

Kolejové vozidlo musí být schopno rozjezdu, jízdy a zastavení na maximálních sklonech na všech tratích, pro které je konstruováno a na kterých bude pravděpodobně provozováno.

Tento požadavek má zvláštní význam pro požadavky na výkonnost uvedené v bodu 4.3.

Maximální sklony každé tratě jsou definovány v registru infrastruktury.

4.2   ROZHRANÍ SUBSYSTÉMU „KOLEJOVÁ VOZIDLA“

Pokud jde o technickou kompatibilitu, má subsystém „Kolejová vozidla“ s ostatními subsystémy tato rozhraní:

Tato rozhraní jsou definována v následujících bodech s cílem zajistit rozvoj konzistentní transevropské sítě.

4.2.1   Konstrukce nedělitelných vlakových souprav

Vlakové soupravy musí být schopny jízdy na evropské síti a musí umožnit cestujícím jízdu bez přestupování. V tomto ohledu musí splňovat technické požadavky uvedené v této TSI.

Dotyčné vlaky musí být samohybnými nedělitelnými vlakovými soupravami schopnými obousměrného provozu a dosahujícími výkonnosti uvedené na jiném místě. Na obou koncích musí být vybaveny kabinou strojvedoucího umožňující změnit směr jízdy v koncových stanicích a v případě evakuace v tunelu.

Jsou přípustné tyto vlakové soupravy:

S cílem přizpůsobit přepravní kapacitu vlaku měnícím se dopravním potřebám je přípustné spřahovat vlakové soupravy stejného typu pro jízdu ve vícenásobném počtu. Takový vlak tvořený dvěma nebo více vlakovými soupravami musí splňovat specifikace tohoto dokumentu. Nepožaduje se, aby bylo možné provozovat spřažené vlaky různých výrobců nebo z jiných sítí.

4.2.2   Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

Bdělost strojvedoucího musí být kontrolována, a nedojde-li k jeho reakci, musí být automaticky použita nouzová brzda vlakové soupravy.

4.2.3   Trakční proudová soustava

Nejdůležitější prvky rozhraní mezi kolejovými vozidly a subsystémem „Energie“ pro elektricky napájené interoperabilní vlakové soupravy jsou stanoveny v TSI pro energii.

Jsou to:

Vzájemné působení mezi sběrači proudu a trolejovým vedením je zvlášť důležité, neboť jejich společná činnost zajistí nepřerušované elektrické napájení tratě a v případě potřeby rekuperační brzdění. Tyto požadavky musí být rovněž splněny všemi kombinacemi vlaků, samostatnými vlakovými soupravami i vícenásobně spřaženými soupravami. Omezení daná uspořádáním sběračů proudu a jakostí odběru proudu jsou definována v bodu 4.3.2.3 TSI pro energii.

4.2.4   Vlakový palubní řídicí systém

S cílem splnit požadavky směrnice 96/48/ES a dospět k jednotnému systému musí být interoperabilní vlakové soupravy kompatibilní se systémem ERTMS (rozhodnutí Komise 2001/260/ES). Kompatibility s existujícími systémy bude dosaženo pomocí adaptivních modulů nainstalovaných ve vlakových soupravách. Prakticky by však bylo nemožné nainstalovat do vlakové soupravy všechny požadované moduly. Výběr modulů se provede na základě tras, pro které je vlaková souprava určena.

Vlastnosti rozhraní mezi kolejovými vozidly a subsystémem „Řízení a zabezpečení“ jsou uvedeny v bodu 4.2.1.2 TSI pro uvedený subsystém a jsou to jmenovitě:

S parametry stanovenými subsystémem „Řízení a zabezpečení“ dále přímo souvisejí tyto funkce:

Informace týkající se vlastností těchto rozhraní jsou uvedeny v tabulkách 5.1 A, 5.1 B a 6.1 v TSI pro řízení a zabezpečení provozu. V příloze A TSI pro řízení a zabezpečení provozu jsou dále pro každou vlastnost uvedeny odkazy na evropské normy a specifikace, které mají být použity jako součást postupu posuzování shody.

4.2.5   Nástupní schod pro cestující

Není-li vlaková souprava určena k provozu pouze v části sítě s jedinou výškou nástupiště, musí být nástupní schod pro cestující optimalizován pro obě výšky nástupišť, 550 mm a 760 mm, které existují v síti.

4.2.6   Dveře pro nástup cestujících

4.2.7   Nouzové východy pro cestující

4.2.8   Nouzové východy z kabiny strojvedoucího

V případě nouze zajišťují evakuaci z kabiny strojvedoucího (nebo přístup do vnitřní části vlakové soupravy pro záchranné služby) obvykle vstupní dveře uvedené v bodu 4.3.18a.

Pokud tyto dveře neumožňují přímý přístup zvenčí, musí být každá kabina strojvedoucího vybavena vhodnými evakuačními prostředky nebo alespoň jedno boční okno musí mít dostatečné rozměry, aby po vyjmutí nebo rozbití skla umožňovalo vyproštění uvíznuvších osob.

4.2.9   Uspořádání spřáhel pro odtahování vlakových souprav

Vysokorychlostní vlakové soupravy:

4.2.10   Styk kolo-kolejnice

4.2.11   Indikace horkoběžnosti ložisek ( 5 )

U vysokorychlostní vlaků se musí sledovat teplota ložiskové skříně.

Toto zařízení pro sledování musí být schopné sledovat nárůst teploty v průběhu času, aby bylo možné zjistit nadměrný nárůst teploty v ložiskové skříni. Musí být schopné spolehlivě přenášet varovné a poplašné zprávy, které se budou v případě nutnosti stupňovat, aby bylo možné zahájit snížení rychlosti nebo zastavení vlakové soupravy v závislosti na rozsahu nárůstu teploty.

S cílem zabránit nedorozumění při vydávání varování o horkoběžnosti ložisek se celý systém indikace horkoběžnosti musí nacházet ve vlakové soupravě.

Kromě toho je třeba mít na zřeteli, že jsou současně instalována traťová zařízení pro sledování teploty ložiskových skříní umožňující sledování vlaků, které dosud nejsou vybaveny vlakovými indikačními systémy, nebo jiných typů vlaků provozovaných na trati.

U vlakových zařízení a traťových zařízení pro sledování teploty ložiskových skříní instalovaných na dotyčných tratích nesmí docházet ke vzájemnému rušení.

Provozovatelé infrastruktury zajistí kompatibilitu mezi provozem interoperabilních vlakových souprav a traťovým zařízením pro sledování teploty ložiskové skříně podle podmínek stanovených v bodu 7.2.6.2 TSI pro infrastrukturu.

4.2.12   Záchranná brzda a signalizace jejího účinku

Prostory pro cestující ve vysokorychlostních vlacích musí být vybaveny nouzovými signalizačními zařízeními, která vyhovují těmto ustanovením:

Uvedení záchranné brzdy v činnost musí být u použité rukojeti signalizováno.

Při použití záchranné brzdy dojde:

Zařízení instalovaná v kolejových vozidlech (zejména automatické brzdění) v každém případě musí umožňovat strojvedoucímu zasáhnout do procesu brzdění, aby mohl zvolit místo zastavení vlaku, nebo vlak ihned po zastavení opět rozjet. Za tímto účelem nemá použití jednoho nebo více dalších nouzových zařízení žádný další účinek, dokud doprovod vlaku neuvede první použité nouzové zařízení do původního stavu.

Poslední podmínkou je, že spojení mezi kabinou a vlakovou soupravou musí umožňovat strojvedoucímu, aby z vlastního podnětu zjistil důvody použití nouzového signálu.

4.2.13   Účinky tlakové vlny

Chování vlakové soupravy, pokud jde o působení proudu vzduchu na osoby mimo vlak, je charakterizováno silami, které působí podél trati při průjezdu vlakové soupravy.

Použitým čidlem je figurína s těmito vlastnostmi:

Válec představující zkušební tělo vystavené účinku proudu vzduchu s těmito geometrickými vlastnostmi:

Definice:

Ve

:

zkušební rychlost v km/h,

Vmax

:

předpokládaná maximální provozní rychlost v km/h,

TTmax

:

maximální namáhání pro celou vlakovou soupravu,

IT

:

síla tlakové vlny v N,

dG

:

stanovená vzdálenost nebo vzdálenost mezi přední stranou figuríny (obrácenou směrem ke kolejím) a vnější stranou kolejnice.

Platí

Z toho vyplývá

Referenční hodnoty pro sílu tlakové vlny IT jsou definovány takto:

Interoperabilní vlakové soupravy musí dodržovat:

hodnotu IT:

4.2.14   Účinek bočního větru

Jde o dosud otevřenou otázku (probíhají další studie). Přechodná situace je popsána v TSI pro infrastrukturu v bodu 4.3.3.23.

4.2.15   Brzdy s vířivými proudy

Tento bod se zabývá rozhraními subsystému „Infrastruktura“ ve vztahu k použití brzd s vířivými proudy.

Jak je uvedeno v TSI pro infrastrukturu, použití tohoto druhu brzdy nezávislé na adhezi na tratích (budovaných, modernizovaných nebo spojovacích) interoperabilní sítě je přípustné v těchto případech:

Interoperabilní vlakové soupravy vybavené tímto druhem brzdy musí vyhovovat těmto specifikacím:

To předpokládá, že je možné prokázat spolehlivý provoz tohoto druhu brzdy, a zejména že nenastává nebezpečí vícenásobných primárních výpadků. Pro provoz na tratích, kde je povoleno používání brzd nezávislých na adhezi pro plné a normální provozní brzdění, je přípustné zahrnout příspěvek těchto brzd do brzdných vlastností definovaných v bodu 4.1.5 této TSI.

4.2.16   Mazání okolku

Za účelem ochrany kolejnice a kola proti nadměrnému opotřebení, zejména v obloucích, musí být interoperabilní vlaková souprava vybavena mazáním okolku. Mazání okolku musí být instalováno a sledováno podle následujících ustanovení:

Mazání okolku zajišťuje ochranu všech dvojkolí vlakové soupravy.

4.2.17   Součinitel náklonu

Tento parametr ovlivňuje kinematický obrys vozidla. Součinitel náklonu vozidel vybavených sběrači musí být menší než 0,25.

4.2.18   Minimální poloměr oblouku koleje

Tento parametr tvoří rozhraní se subsystémem „Infrastruktura“ v tom smyslu, že minimální poloměry oblouku koleje, které je třeba brát v úvahu, jsou definovány jednak vysokorychlostními tratěmi (na základě nedostatku převýšení) a jednak existující sítí.

4.2.19   Údržba

4.2.20   Vnější návěstní svítilny a houkačka

4.2.21   Postupy pro zvedání a odtažení

Pro provozovatele infrastruktury, na níž jsou pravidelně provozovány vlakové soupravy, se vypracuje postup popisující způsob a prostředky odtažení porouchaných vlakových souprav.

4.3   STANOVENÁ VÝKONNOST

Subsystém „Kolejová vozidla“ musí být z hlediska výkonnosti navržen tak, aby odpovídal výkonnostem stanoveným pro každou z následujících kategorií tratí transevropské vysokorychlostní sítě:

V případě subsystému „Kolejová vozidla“ jsou těmito požadavky:

4.3.1   Minimální požadavky na výkonnost

Pro zajištění provozu na interoperabilní síti a plynulé zařazování vlaků do celkového dopravního systému musí veškerá vysokorychlostní kolejová vozidla zaručovat dosažení minimální úrovně trakčního a brzdného výkonu. Vlaky musí mít dostatečné pohotovostní a záložní zařízení pro zajištění těchto úrovní výkonnosti nebo jen mírně snížených úrovní v případě poruchy systémů nebo modulů přispívajících k těmto procesům (trakční řetězec od sběračů proudu po dvojkolí, mechanické a elektrické brzdové zařízení). Tyto hodnoty a rezervy jsou podrobně stanoveny v souvislosti s vlastnostmi uvedenými v bodech 4.3.2 až 4.3.6, 4.3.9, 4.3.11, 4.3.15 a 4.3.16.

Pro případ poruchy zařízení nebo funkcí kolejových vozidel nebo nadměrného počtu cestujících musí mít provozovatel kolejových vozidel, s plným vědomím důsledků, stanoveny přijatelné mezní hodnoty a provozní podmínky související s každým mimořádným režimem. K tomuto účelu se ve zvláštním dokumentu uvedou a popíší různé mimořádné režimy, k nimž může dojít při provozu.

Výkonnosti požadované na ostatních tratích a na přípojných tratích, které netvoří část interoperabilní sítě jako takové, ale umožňují přístup ke koncovým zařízením (stanice, odstavné koleje), se stanoví v rámci bilaterálních nebo multilaterálních dohod mezi dopravci a provozovateli infrastruktury v závislosti na plánovaných úrovních služeb.

4.3.2   Maximální provozní rychlost vlakových souprav

Interoperabilní vlaky musí mít v souladu s čl. 5 odst. 3 a s přílohou I směrnice 96/48/ES maximální provozní rychlost:

Maximální provozní rychlost je jmenovitá rychlost vlaků, která se předpokládá při denním provozu na příslušných úsecích.

V obou případech musí být možné provozovat interoperabilní kolejová vozidla při jejich maximální rychlosti (pokud to umožňuje infrastruktura) s dostatečnými rezervami pro zrychlení (jak je uvedeno v následujících bodech).

4.3.3   Požadavky na trakční výkon

Pro zajištění řádné kompatibility s ostatním vlakovým provozem musí být střední minimální zrychlení vypočítané v průběhu času na rovné trati:

Zbytkové zrychlení při maximální provozní rychlosti a na rovné trati musí být nejméně 5 cm/s2.

Z důvodů větší provozuschopnosti, plynulejší dopravy a bezpečného průjezdného průřezu tunelů musí vlakové soupravy splňovat tři podmínky:

Za těchto podmínek musí být možné rozjetí vlakové soupravy s normálním zatížením (počet sedadel × 80 kg) a s trakčním modulem mimo provoz, s maximálním sklonem, který může nastat na trati, se zbytkovým zrychlením přibližně 5 cm/s2. Tento startovací režim musí být možné udržovat po dobu 10 minut a do dosažení rychlosti 60 km/h.

4.3.4   Trakční adhezní požadavky

Pro zajištění dostatečného trakčního výkonu nesmí využití adheze překročit níže uvedené hodnoty:

Pro co nejlepší využití dostupné adheze musí být interoperabilní kolejová vozidla vybavena protiskluzovým systémem.

4.3.5   Požadované mezní hodnoty brzdné adheze

Při rychlostech v rozsahu od 50 km/h do 200 km/h nesmí být maximální požadovaný součinitel adheze během brzdění vyšší než 0,15. Pro rychlosti vyšší než 200 km/h klesá požadovaný součinitel adheze lineárně na hodnotu 0,10 při rychlosti 350 km/h.

K ověření těchto hodnot se použije vlak v plném provozním stavu a s normálním obsazením cestujícími.

4.3.6   Požadavky na brzdový systém

Kromě požadavků uvedených v bodech 4.1.5 a 4.3.5 musí být brzdový systém interoperabilních vlakových souprav konstruován tak, aby bylo možné prokázat dosažení bezpečnostních cílů stanovených směrnicí 96/48/ES. Zejména je nutné prokázat, že v této oblasti nepřinášejí žádné zhoršení, ať již pro subsystém „Kolejová vozidla“, nebo pro celý železniční systém.

Tento požadavek je implicitně splněn interoperabilními vlakovými soupravami, které používají brzdové systémy UIC. V případě ostatních brzdových systémů je nutné prokázat, že mohou dosáhnout nejméně takové úrovně bezpečnosti provozu, jaké je dosahováno systémy vyhovujícími předepsané normě.

Brzdový systém musí dále bez ohledu na předpokládanou konstrukci splňovat tyto požadavky:

4.3.7   Výkonnost provozního brzdění

Kromě specifikací uvedených v bodu 4.1.5 „Minimální brzdné vlastnosti“ musí vlakové soupravy v provozu splňovat níže uvedené požadavky na průměrné zpomalení:

Těchto zpomalení musí vlak dosahovat na rovné trati v konfiguracích stanovených v bodu 4.1.5, případ A a B.

4.3.8   Ochrana znehybněného vlaku

Musí být možné udržet vlak znehybněný po blíže neurčenou dobu na maximálním sklonu dotyčné tratě. Nestačí-li samotná parkovací brzda, musí být ve vlaku k dispozici přídavné prostředky pro znehybnění.

4.3.9   Brzdný výkon na prudkých sklonech

(vyhrazeno)

4.3.10   Zjištění bezpečnosti proti vykolejení

Nové vlakové soupravy musí být vybaveny systémy pro zjištění bezpečnosti proti vykolejení, jakmile budou tyto systémy k dispozici a schváleny.

4.3.11   Ochrana proti požáru a toxickým zplodinám

4.3.12   Podmínky okolního prostředí pro kolejová vozidla

Kolejová vozidla, jakož i zařízení instalovaná ve vlaku, musí být možné uvést do provozu a normálně provozovat za podmínek stanovených v normě EN 50125-1 a musí fungovat v podnebních pásmech, pro která je zařízení konstruováno a ve kterých bude pravděpodobně provozováno.

Různé podmínky okolního prostředí, které mohou nastat na obsluhovaných tratích, jsou stanoveny v registru infrastruktury.

4.3.13   Koncepce monitorování a diagnostiky

Funkce a zařízení specifikované v této TSI a uvedené níže musí být monitorovány, neboť v případě výpadku nebo provozní závady představují závažné ohrožení bezpečnosti:

Toto monitorování musí být nepřetržité anebo musí probíhat ve vhodných intervalech, aby bylo zajištěno spolehlivé a včasné zjištění poruchy. Tento systém musí být rovněž připojen k palubnímu vlakovému zařízení pro záznam dat, aby bylo umožněna nezbytná zpětná sledovatelnost.

Takové zjištění musí být oznámeno strojvedoucímu a musí vyžadovat jeho potvrzení. V případech, kdy by závada mohla závažným způsobem ohrozit bezpečnost, je nutný automatický zásah.

4.3.14   Zvláštní specifikace pro dlouhé tunely

Vlastnosti popsané v tomto bodu se vztahují pouze na interoperabilní vlakové soupravy, které v normálním provozu projíždějí dlouhými tunely. Tratě, kde se takové tunely nacházejí, jsou uvedeny v registru infrastruktury.

4.3.15   Nouzový osvětlovací systém

Aby byla ve vlaku zajištěna ochrana a bezpečnost v případě všech typů nouzových situací včetně požáru, musí být interoperabilní vlakové soupravy vybaveny nouzovým osvětlovacím systémem. Tento systém musí po minimální provozní dobu poskytovat dostatečnou intenzitu osvětlení v prostorách pro cestující i ve služebních prostorách:

Tyto platné hodnoty jsou uvedeny v příloze N této TSI. Zkušební metody jsou uvedeny v bodu 6.

4.3.16   Vlakový dorozumívací systém

Vlaky musí být vybaveny komunikačními prostředky:

Toto zařízení musí být schopno zůstat v pohotovosti a funkčně nezávislé na trakčním napájení nejméně po dobu tří hodin.

Vlakový dorozumívací systém musí být navržen tak, aby v případě poruchy jednoho přenosového prvku zůstalo v provozu 50 % reproduktorů.

Kromě záchranné brzdy (viz bod 4.2.12) nejsou pro cestující předepsána žádná zvláštní ustanovení o možnosti spojit se s doprovodem vlaku nebo s řízením provozu tratě.

4.3.17   Ochrana před úrazem elektrickým proudem

Konstrukční části pod napětím musí být konstruovány tak, aby s nimi za normálního provozu ani v případě poruchy zařízení nemohl doprovod vlaku ani cestující přijít do vědomého ani nevědomého styku.

Pro případ poruchy vysokonapěťového vlakového zařízení nebo prasknutí trolejového drátu musí být k dispozici uzemnění vozové skříně.

Kolejová vozidla musí vyhovovat normě EN 50153 a ohledně uzemnění ustanovením přílohy O této TSI.

4.3.18   Kabina strojvedoucího

4.3.19   Čelní sklo a přední část vlaku

Čelní sklo kabiny strojvedoucího musí:

Shoda bude ověřena zkouškou uvedenou v bodu 6.3.

Přední část vlakové soupravy musí být schopna odolat stejnému nárazu jako čelní sklo, aby byly chráněny osoby jedoucí v předním kolejovém vozidle.

4.3.20   Informační značky pro cestující

Všechny informační značky pro cestující úzce související s bezpečností musí být snadno srozumitelné pro většinu cestujících. Za tímto účelem se použijí jednotné formáty označení uvedené v normě ISO 7001.

4.3.21   Toalety pro cestující a doprovod vlaku

Ve vlakové soupravě musí být nainstalovány uzavřené toalety. Splachování je možné provádět čistou nebo recyklovanou vodou. Toalety musí být vybaveny nádržemi schopnými činnosti za normálního provozu po dobu tří dnů bez vyprázdnění.

5.   PRVKY INTEROPERABILITY

5.1

Ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 96/48/ES se prvky interoperability rozumějí: „veškeré základní konstrukční části, skupiny konstrukčních podsestavy nebo úplné sestavy zařízení, která jsou nebo mají být v budoucnu zahrnuta do subsystému a na nichž přímo nebo nepřímo závisí interoperabilita transevropského vysokorychlostního železničního systému“

5.2	Prvky interoperability jsou zahrnuty v příslušných ustanoveních směrnice 96/48/ES a jsou uvedeny v příloze této TSI.

5.3	Tyto prvky interoperability jsou specifikovány prostřednictvím požadavků na výkonnost. Posuzování jejich shody a/nebo vhodnosti pro použití se přednostně provádí prostřednictvím rozhraní prvků interoperability; jejich konstrukční nebo popisné charakteristiky lze brát v úvahu pouze výjimečně.

5.4

Pro účely této TSI se následující prvky prohlašují za „prvky interoperability“: — spřáhla na koncích vlakových souprav (bod 4.2.9), — kola (bod 4.2.10), — prvky tvořící rozhraní se subsystémem „Údržba“ (bod 4.2.19), — svítilny a výstražná zařízení na koncích vlakové soupravy (bod 4.2.20), — čelní sklo kabiny strojvedoucího (bod 4.3.19). Vlastnosti, které mají být dodržovány interoperabilním vysokorychlostním kolejovými vozidly, jsou uvedeny v příslušných odstavcích výše uvedených bodů 4.2 a 4.3.

6.   POSUZOVÁNÍ SHODY A/NEBO VHODNOSTI PRO POUŽITÍ

6.1   PRVKY INTEROPERABILITY

6.1.1   Postupy posuzováni shody a vhodnosti pro použití (moduly)

Postup posuzování shody a vhodnosti pro použití prvků interoperability, jak jsou definovány v bodu 5 této TSI, se provede prostřednictvím modulů uvedených v příloze F této TSI.

Postupy posuzování shody a vhodnosti pro použití a metody zkoušení prvků interoperability: koncová spřáhla, kola, prvky tvořící rozhraní se subsystémem „Údržba“, svítilny a výstražná zařízení na koncích vozidel, čelní sklo kabiny strojvedoucího, jak jsou definovány v bodu 5 této TSI, jsou uvedeny v tabulce 1 přílohy D této TSI.

V rozsahu požadovaném moduly uvedenými v příloze F této TSI provede, pokud je to uvedeno v postupu, posouzení shody a vhodnosti pro použití prvku interoperability oznámený subjekt, u kterého výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podal žádost.

Výrobce prvku interoperability nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje ES prohlášení o shodě nebo ES prohlášení o vhodnosti pro použití podle čl. 13 odst. 1 a bodu 3 přílohy IV směrnice 96/48/ES před uvedením prvku interoperability na trh.

6.1.2   Použití modulů

6.1.2.1   Posuzování shody

Pro účely postupu posuzování prvků interoperability, které v rámci subsystému „Kolejová vozidla“ tvoří rozhraní se subsystémem „Údržba“, použije výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství pro všechny fáze postup interního řízení výroby (modul A) uvedený v příloze F této TSI.

Pro účely postupu posuzování prvků interoperability, jako jsou koncová spřáhla, kola, svítilny a výstražná zařízení na koncích vozidel, čelní sklo kabiny strojvedoucího, v rámci subsystému „Kolejová vozidla“, si výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství může zvolit buď:

nebo alternativně

6.1.2.2   Posouzení vhodnosti pro použití

Pro účely postupu posuzování prvků interoperability, jako jsou koncová spřáhla, kola, prvky tvořící rozhraní se subsystémem „Údržba“, svítilny a výstražná zařízení na koncích vozidel, čelní sklo kabiny strojvedoucího, použije výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství postup ověřování typu zkouškou za provozu (modul V) popsaný v příloze F této TSI.

6.1.2.3   Definice postupů posuzování

Tyto postupy posuzování jsou definovány v příloze F této TSI.

Modul D je možné zvolit pouze tam, kde má výrobce zaveden systém zabezpečování jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobku schválený oznámeným subjektem, který rovněž nad tímto systémem provádí dozor.

Modul H2 je možné zvolit pouze tam, kde má výrobce zaveden systém zabezpečování jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobku schválený oznámeným subjektem, který rovněž nad tímto systémem provádí dozor.

Posuzování shody a vhodnosti pro použití se vztahuje na fáze a vlastnosti označené znakem X v tabulce 1 přílohy D této TSI.

6.2   SUBSYSTÉM „KOLEJOVÁ VOZIDLA“

6.2.1   Postupy posuzování (moduly)

Na žádost zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství provede oznámený subjekt postup pro ES ověřování podle čl. 18 odst. 1 směrnice 96/48/ES, přílohy VI uvedené směrnice a podle ustanovení příslušných modulů uvedených v příloze F této TSI.

Může-li zadavatel prokázat, že zkoušky nebo ověření dřívějších použití jsou nadále platné pro nová použití, zohlední to oznámený subjekt při posuzování shody.

Postupy posuzování pro ES ověřování subsystému „Kolejová vozidla“ a seznam specifikací a popisů zkušebních postupů jsou uvedeny v tabulce 2 přílohy E této TSI.

Je-li tak uvedeno v této TSI, musí ES ověřování subsystému „Kolejová vozidla“ zohledňovat jeho rozhraní k dalším subsystémům transevropského vysokorychlostního železničního systému.

Zadavatel vypracuje ES prohlášení o ověření pro subsystém „Kolejová vozidla“ podle čl. 18 odst. 1 směrnice 96/48/ES a přílohy V uvedené směrnice.

6.2.2   Použití modulů

Pro účely postupu ověřování subsystému „Kolejová vozidla“ může zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zvolit buď:

nebo alternativně

Modul SH2 je možné zvolit pouze tam, kde činnosti podílející se na projektu ověřovaného subsystému „Kolejová vozidla“ (návrh, výroba, kompletace, montáž), podléhají systému zabezpečování jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobku schválenému oznámeným subjektem, který rovněž nad tímto systémem provádí dozor.

Modul SD je možné zvolit pouze tam, kde činnosti podílející se na projektu ověřovaného subsystému „Kolejová vozidla“ (výroba, kompletace, montáž), podléhají systému zabezpečování jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobku schválenému oznámeným subjektem, který rovněž nad tímto systémem provádí dozor.

Nejsou-li tyto dvě podmínky splněny, použije se modul SB v kombinaci s modulem SF.

Posuzování se vztahuje na fáze a vlastnosti vyznačené v tabulce 2 přílohy E této TSI.

6.3   ZVLÁŠTNÍ ZKUŠEBNÍ METODY

6.3.1   Mezní hodnoty pro vnitřní hluk – metody měření

Měření se provádí za těchto podmínek:

Po dobu nejméně 90 % doby měření musí být udržována maximální rychlost.

Doba měření může být rozdělena do několika kratších časových úseků, aby byly splněny výše uvedené podmínky.

Měření se provádí ve výšce ucha strojvedoucího (v poloze vsedě) ve středu vodorovné roviny sahající od čelních skel až po zadní stěnu kabiny.

6.3.2   Metoda pro zkoušku odolnosti čelního skla kabiny proti projektilům

Na čelní sklo se vystřelí válcový projektil s polokulovou špičkou o celkové hmotnosti 1 kg, zkonstruovaný podle přílohy J. Bude-li projektil po nárazu trvale poškozen, musí být vyměněn.

Pro účely zkoušky se čelní sklo upevní v rámu stejné konstrukce, jako je použita ve vozidle.

Teplota skla během zkoušek musí být v rozmezí od –15 °C do 35 °C. Projektil musí zasáhnout sklo pod pravým úhlem; alternativně lze zkušební sklo upevnit pod stejným úhlem, jaký svírá s tratí při namontování na vozidle.

Nárazová rychlost projektilu se určí jako:

vp

=

vmax + 160 km/h

vp

=

rychlost projektilu v km/h při nárazu,

vmax

=

maximální rychlost vlakové soupravy v km/h.

Výsledek zkoušky se považuje za uspokojivý, pokud:

7.   UPLATŇOVÁNÍ TSI „KOLEJOVÁ VOZIDLA“

7.1   POUŽITÍ TÉTO TSI – ZÁSADY

7.1.1   Nová kolejová vozidla

Pokud jde o nová kolejová vozidla, která budou uvedena do provozu po vstupu této TSI v platnost, jsou plně použitelné body 2 až 6, s výjimkou případných zvláštní ustanovení níže uvedeného bodu 7.3.

Dále je třeba vzít v úvahu údaje uvedené v registru infrastruktury, jak je vysvětleno níže v bodu 7.2.

7.1.2   Modernizovaná kolejová vozidla

Pokud jde o kolejová vozidla, která jsou již v provozu, použije se tato TSI pro existující vysokorychlostní vlaky nebo konvenční kolejová vozidla, která mají být modernizována, za podmínek specifikovaných v článku 3 tohoto rozhodnutí. V tomto konkrétním kontextu se jedná v první řadě o strategii přechodu, která umožňuje provedení hospodářsky odůvodnitelného přizpůsobení existujících zařízení s přihlédnutím k zásadě historických práv.

Ve většině případů bude použití této TSI na existující kolejová vozidla vyžadovat důležité úpravy, které budou převážně prováděny současně s rozsáhlými renovacemi nebo generálními opravami vlakových souprav.

7.2   KOMPATIBILITA KOLEJOVÝCH VOZIDEL S OSTATNÍMI SUBSYSTÉMY

Uplatňování TSI pro kolejová vozidla musí splňovat požadavky plné kompatibility mezi kolejovými vozidly a pevnými zařízeními, včetně subsystému „Energie“ a subsystému „Řízení a zabezpečení“. Tato zásada se použije na interoperabilní síť, na niž se vztahují TSI, přičemž je třeba vzít v úvahu, že kolejová vozidla může být nutno připravit k provozu rovněž na existujících vnitrostátních sítích.

Metody a fáze uplatňování týkající se kolejových vozidel proto závisí na těchto podmínkách:

Nástroji pro zajištění požadavku kompatibility a pro zohlednění výše uvedených podmínek jsou: registr infrastruktury (TEN HS), vypracovaný pro určitou trať nebo trasu, představuje soubor následujících vlastností (základní parametry, rozhraní, výkonnost):

▼M1 —————

▼B

7.3   ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY

V dále uvedených zvláštních případech jsou dovolena následující zvláštní ustanovení. Tyto zvláštní případy jsou rozděleny do dvou kategorií: ustanovení platí buď trvale (případy „P“), nebo dočasně (případy „T“). Pokud jde o dočasné případy, doporučuje se, aby bylo cílového systému dosaženo do roku 2010 (případy „T1“), což je cíl stanovený v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, nebo do roku 2020 (případy „T2“).

7.3.1   Obrys kolejového vozidla (bod 4.1.4)

7.3.2   Mezní hodnoty pro vnější hluk (bod 4.1.8)

Je přípustné použít bod 4.1.8 této TSI (bez poznámky pod čarou) s mezními hodnotami uvedenými v níže uvedené tabulce, pro přechodné období 24 měsíců ode dne vstupu této TSI v platnost, v těchto případech:

Kolejová vozidla, která jsou již v provozu a vyžadují nové povolení k uvedení do provozu nebo která jsou již objednána v době vstupu této TSI v platnost, budou moci být provozována s výše uvedenými maximálními mezními hodnotami.

7.3.3   Maximální kolísání tlaku v tunelu (bod 4.1.13)

S cílem zohlednit řadu tunelů o průřezu 54 m2, kterými se projíždí rychlostí 250 km/h, a o průřezu 82,5 m2, kterými se projíždí rychlostí 300 km/h, musí interoperabilní vlakové soupravy provozované na italské síti vyhovovat těmto hodnotám parametrů obalové křivky:

Tyto hodnoty platí při:

Jestliže vlaková souprava nesplňuje výše uvedené hodnoty, musí být provozní předpisy pro tento vlak určena použitím zveřejněných předpisů provozovatele infrastruktury.

7.3.4   Nástupní schod pro cestující (bod 4.2.5)

7.3.5   Styk kolo-kolejnice (jízdní obrysy kol) (bod 4.2.10)

7.3.6   Ochrana proti požáru a toxickým zplodinám

Až do zveřejnění příslušných evropských specifikací se požadavky bodu 4.3.11, pokud jde o shodu, považují za splněné, je-li ověřena shoda s platnými vnitrostátními předpisy členského státu.

7.4   DOPORUČENÍ

7.4.1   Mezní hodnoty pro vnitřní hluk (základní parametr 20)

Hladina hluku na stanovištích strojvedoucího musí být udržována co nejnižší, a to omezováním hluku u zdroje pomocí vhodných opatření (akustická izolace, pohlcování zvuku).

Ekvivalentní trvalá hladina hluku L eq v kabinách strojvedoucího hnacích jednotek jezdících rychlostí 160 km/h měřená po dobu 30 minut nesmí překročit 78 dB(A).

U hnacích jednotek dosahujících vyšších rychlostí je třeba podniknout vše pro dosažení téže výše uvedené hodnoty.

7.4.2   Mezní hodnoty pro vnější hluk (základní parametr 17)

V případě kolejových vozidel, která budou objednána po 1. lednu 2005 nebo která budou uvedena do provozu po 1. lednu 2008, se doporučuje použít bod 4.1.8 této TSI se snížením o 2 dB(A) při rychlosti 250 km/h a o 3 dB při rychlostech 300 km/h a 320 km/h. Při rychlosti 350 km/h by se mělo usilovat o snížení o 3 dB(A).

Toto doporučení bude sloužit jako základ pro revizi bodu 4.1.8. v kontextu revizního procesu TSI.

7.4.3   Vlastnosti související s přepravou tělesně postižených osob (základní parametr 22)

Kromě ustanovení bodu 4.1.12 musí být u kolejových vozidel zohledněny vhodným způsobem výsledky studie COST 335.

---

PŘÍLOHA A

PASIVNÍ BEZPEČNOST – ODOLNOST PROTI NÁRAZU

Podrobný popis ustanovení k pasivní bezpečnosti uvedených v bodu 4.1.7b tohoto dokumentu.

b1)   Stanovení problému

Srážka představuje ohrožení vlakového provozu, které je možné analyzovat v závislosti na povaze různých překážek, s nimiž dochází ke střetu. Případná železniční překážka (jiný vlak nebo železniční vozidlo) by měla obvykle spadat pod kontrolu železničního systému, návěstního systému, provozních pravidel, automatických řídicích mechanismů a brzd, které by měly být navrženy tak, aby snižovaly pravděpodobnost takové události co nejblíže k nule.

V dráze vlaku se však mohou nepředvídaně vyskytnout překážky spadající mimo železniční systém, například silniční vozidla nebo bloky skály.

V případě takové srážky umožňuje systém pohlcování energie řízenou deformaci částí navržených zvláště k tomuto účelu.

Zlepšení pasivní bezpečnosti kolejových vozidel (omezování škod v případě srážky) nejsou navržena proto, aby kompenzovala případné nedostatky systému aktivní bezpečnosti železnice (předcházení srážkám), ale jako jeho doplněk, s cílem zohlednit události spadající mimo kontrolu železničního systému.

b2)   Základní zásady

Základní zásady tohoto zlepšení jsou:

b3)   Referenční nehoda

Jsou uvažovány tři referenční nehody:

–   Scénář 1

Srážka dvou identických vysokorychlostních vlakových souprav při relativní rychlosti 36 km/h.

–   Scénář 2

Srážka vysokorychlostní vlakové soupravy s železničním vozidlem vybaveným bočními nárazníky při rychlosti 36 km/h. Tímto železničním vozidlem je čtyřnápravový nákladní vagon podle UIC 571-2, o hmotnosti 80 t.

–   Scénář 3

Srážka s nákladním automobilem o hmotnosti 15 t představovaným pevnou hmotou se svislým nárazovým povrchem, na úrovňovém přejezdu při rychlosti 110 km/h.

b4)   Specifikace

---

PŘÍLOHA B

MAXIMÁLNÍ KOLÍSÁNÍ TLAKU V TUNELU

Na určitých úsecích vysokorychlostní sítě, kterými je možné projíždět nejvyšší traťovou rychlostí, existuje značný počet tunelů (jednokolejných i dvoukolejných).

Při vjezdu vlaku do tunelu vznikají tlakové vlny, které se odrážejí od konců tunelu. Ze zdravotních důvodů musí být účinky tlakových vln působících na cestující a na doprovod vlaku omezovány.

Rozsah tohoto jevu závisí na mnoha parametrech, z nichž následující jsou specifické pro kolejová vozidla:

Aerodynamické charakteristiky vlakové soupravy významné pro vytváření tlakových vln v tunelu mohou být odvozeny ze změn tlaku v tunelu v okamžiku vjezdu celého vlaku do tunelu.

Vlak je možné definovat charakteristickou obalovou křivkou určenou třemi změnami tlaku P0, P1 a P2. V následující křivce jsou uvedeny příklady těchto hodnot.

Změna tlaku v určitém bodu v tunelu.

Charakteristická obalová křivka vlakové soupravy.

Při rychlosti 250 km/h se předpokládají tyto hodnoty:

Tyto hodnoty platí při poměru průřezu vlaku k průřezu tunelu 0,18.

---

PŘÍLOHA C

OBRYS UK1

Definice obrysu UK1

Dodržovanou zásadou ve Spojeném království je maximalizace průřezu vozidla při současném zajištění toho, že prostor vytvořený obrysem vozidla zůstane v rámci průjezdného průřezu v každém bodě podél celé trasy.

Proto byl obrys UK1 původně definován jako obrys vozidla.

---

PŘÍLOHA D

POSUZOVÁNÍ PRVKŮ INTEROPERABILITY

1.   Oblast působnosti

V této příloze je popsáno posuzování shody a vhodnosti pro použití prvků interoperability subsystému „Kolejová vozidla“.

2.   Vlastnosti

Vlastnosti prvků interoperability, které je třeba posuzovat v různých fázích návrhu a výroby, jsou v tabulce 1 označeny znakem X.

---

PŘÍLOHA E

POSUZOVÁNÍ SUBSYSTÉMU „KOLEJOVÁ VOZIDLA“

1.   Oblast působnosti

V této příloze je popsáno posuzování shody subsystému „Kolejová vozidla“.

2.   Vlastnosti a moduly

Vlastnosti subsystému, které je třeba posuzovat v různých fázích návrhu, montáže a provozu, jsou v tabulce 2 označeny znakem X. V této tabulce jsou rovněž uvedeny evropské specifikace (normy) a odkazy na další dokumenty obsahující podrobnosti o postupech posuzování.

---

PŘÍLOHA F

POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY A VHODNOSTI PRO POUŽITÍ

MODUL A (INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY)

Posuzování shody prvků interoperability

1.	Tento modul popisuje postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že daný prvek interoperability splňuje požadavky TSI, které se na něj vztahují.

2.	Výrobce vypracuje technickou dokumentaci podle bodu 3.

3.

Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody prvku interoperability s požadavky této TSI. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a fungování prvku interoperability. Dokumentace musí v míře nezbytné pro posouzení obsahovat: — celkový popis prvku interoperability, — koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata konstrukčních částí, podsestav, obvodů atd., — popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů, schémat a fungování prvku interoperability, — seznam technických specifikací, které byly zcela nebo zčásti použity (příslušné TSI a/nebo evropské specifikace s příslušnými ustanoveními, která jsou uvedena v TSI), — popis řešení zvolených pro splnění požadavků této TSI, pokud nebyly plně použity evropské specifikace uvedené v TSI, — výsledky konstrukčních výpočtů, provedených zkoušek atd., — protokoly o zkouškách.

4.	Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval shodu vyráběných prvků interoperability s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky TSI, které se na ně vztahují.

5.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje písemné prohlášení o shodě. Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a v čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení musí být napsáno ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat: — odkazy na směrnici (směrnice 96/48/ES a další směrnice, které se na prvek interoperability vztahují), — jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství (uvede se obchodní firma a úplná adresa a v případě zplnomocněného zástupce se uvede rovněž obchodní firma výrobce nebo konstruktéra), — popis prvku interoperability (značka, typ atd.), — popis postupu (modulu) uplatněného za účelem prohlášení o shodě, — veškeré příslušné popisy, kterým prvek interoperability odpovídá, a zejména podmínky jeho použití, — odkaz na tuto TSI a další příslušné TSI, případně též na evropské specifikace, — identifikaci podepisující osoby zplnomocněné k přijímání závazků jménem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství.

6.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává kopii ES prohlášení o shodě s technickou dokumentací po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství.

7.	Jestliže se v TSI pro prvek interoperability kromě ES prohlášení o shodě požaduje také ES prohlášení o vhodnosti pro použití, musí být toto prohlášení přiloženo poté, co je výrobce vypracuje podle podmínek v modulu V.

MODUL B (PŘEZKOUŠENÍ TYPU)

Posuzování shody prvků interoperability

1.

Tento modul popisuje tu část postupu, při níž oznámený subjekt zjišťuje a osvědčuje, že reprezentativní vzorek předpokládané výroby splňuje ustanovení TSI, která se na něj vztahují. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ES přezkoušení typu.

2.

Žádost musí obsahovat: — jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu, — písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu, — technickou dokumentaci podle bodu 3. Žadatel dá oznámenému subjektu k dispozici reprezentativní vzorek předpokládané výroby (dále jen „typ“). Typ může zahrnovat několik variant prvku interoperability za předpokladu, že rozdíly mezi jednotlivými variantami nemají vliv na dodržování ustanovení TSI. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže to program zkoušek vyžaduje. Jestliže postup pro přezkoušení typu nevyžaduje zkoušení typu (viz bod 4.4) a typ je dostatečně definován technickou dokumentací podle bodu 3, může oznámený subjekt souhlasit s tím, že nebude požadovat žádné další vzorky.

3.

Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody prvku interoperability s požadavky TSI. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a fungování výrobku. Technická dokumentace musí obsahovat: — celkový popis typu, — koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata konstrukčních částí, podsestav, obvodů atd., — popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů, schémat a fungování výrobku, — podmínky pro integraci prvku interoperability do jeho systémového prostředí (podsestava, sestava, subsystém) a nezbytné podmínky pro jeho rozhraní, — podmínky pro použití a údržbu prvku interoperability (omezení použitelnosti z hlediska doby provozu nebo projeté vzdálenosti, meze opotřebení atd.), — seznam technických specifikací, podle nichž bude shoda daného prvku interoperability posuzována (příslušná TSI a/nebo evropské specifikace s uvedením příslušných ustanovení), — popis řešení zvolených pro splnění požadavků TSI, pokud nebyly plně použity evropské specifikace uvedené v TSI, — výsledky konstrukčních výpočtů, provedených zkoušek atd., — protokoly o zkouškách.

4.

Oznámený subjekt: 4.1 přezkoumá technickou dokumentaci; 4.2 je-li v TSI požadováno přezkoumání návrhu, provede kontrolu metod, nástrojů a výsledků použitých při navrhování a zhodnotí, zda je pomocí nich možné po dokončení návrhu splnit požadavky na shodu daného prvku interoperability; 4.3 je-li v TSI požadováno přezkoumání výrobního procesu, provede kontrolu výrobního procesu navrženého pro výrobu prvku interoperability a zhodnotí, do jaké míry tento proces přispívá ke shodě výrobku, a/nebo přezkoumá kontrolu provedenou výrobcem po dokončení procesu návrhu; 4.4 jsou-li v TSI požadovány zkoušky typu, ověří, že vzorek (vzorky) byl (byly) vyroben (vyrobeny) ve shodě s technickou dokumentací, a provede nebo dá provést zkoušky typu podle ustanovení TSI a evropských specifikací uvedených v TSI; 4.5 identifikuje prvky, které byly navrženy podle příslušných ustanovení TSI a evropských specifikací uvedených v TSI, a také prvky, které byly navrženy bez použití příslušných ustanovení těchto evropských specifikací; 4.6 provede nebo dá provést příslušné kontroly a nezbytné zkoušky podle bodů 4.2, 4.3 a 4.4, aby zjistil, zda v případě, kdy nebyly použity příslušné evropské specifikace uvedené v TSI, řešení zvolená výrobcem splňují požadavky TSI; 4.7 provede nebo dá provést příslušné kontroly a nezbytné zkoušky podle bodů 4.2, 4.3 a 4.4, aby zjistil, zda v případě, kdy výrobce zvolil použití příslušné evropské specifikace, byla tato specifikace skutečně použita; 4.8 dohodne se žadatelem místo, kde budou kontroly a nezbytné zkoušky provedeny.

5.

Pokud typ splňuje ustanovení TSI, oznámený subjekt vydá žadateli certifikát přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. Doba platnosti je nejdéle tři roky. K certifikátu musí být přiložen seznam důležitých částí technické dokumentace, jehož kopii uchovává oznámený subjekt. Odmítne-li oznámený subjekt vydat výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci usazenému ve Společenství certifikát ES přezkoušení typu, tuto skutečnost podrobně odůvodní. Musí být stanoven postup pro odvolací řízení.

6.

Žadatel informuje oznámený subjekt, u kterého je k dispozici technická dokumentace týkající se certifikátu ES přezkoušení typu, o všech změnách schváleného výrobku, které podléhají dodatečnému schválení, jestliže tyto změny mohou ovlivnit shodu s požadavky TSI nebo s podmínkami předepsanými pro jeho používání. Toto dodatečné schválení se vydává formou dodatku k původnímu certifikátu přezkoušení typu, popřípadě může oznámený subjekt po odnětí původního certifikátu vystavit certifikát nový.

7.

Pokud nebyly provedeny změny podle bodu 6, může být platnost certifikátu s končící platností prodloužena na další období. O toto prodloužení žadatel požádá písemným potvrzením, že nebyly provedeny žádné změny, a oznámený subjekt v případě, že neexistují žádné informace svědčící o opaku, prodlouží platnost certifikátu o další období podle bodu 5. Tento postup je možné opakovat.

8.	Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se certifikátů přezkoušení typu, které odňal nebo odmítl.

9.	Ostatní oznámené subjekty mohou na požádání obdržet kopie vydaných certifikátů přezkoušení typu a/nebo jejich dodatků. Přílohy k certifikátům musí být uchovávány k dispozici ostatním oznámeným subjektům.

10.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství spolu s technickou dokumentací uchovává kopie certifikátů ES přezkoušení typu a jejich dodatků po dobu 10 let po vyrobení posledního výrobku. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí výrobek na trh Společenství.

MODUL D (ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBY)

Posuzování shody prvků interoperability

1.

Tento modul popisuje postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že daný prvek interoperability je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, které se na něj vztahují.

2.	Výrobce používá schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 3 a podléhá dozoru podle bodu 4.

3.

Systém jakosti 3.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení systému jakosti pro daný prvek interoperability. Žádost musí obsahovat: — všechny příslušné informace o kategorii výrobků reprezentativní pro předpokládaný prvek interoperability, — dokumentaci systému jakosti, — technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu přezkoušení typu. 3.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu prvků interoperability s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, které se na ně vztahují. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména příslušný popis: — cílů jakosti a organizační struktury, — odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost výrobků, — metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, řízení a zabezpečování jakosti, — kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti, — záznamů o jakosti, např. protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd., — prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované jakosti výrobků a nad efektivním fungováním systému jakosti. 3.3 Oznámený subjekt posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U systémů jakosti, které používají příslušnou harmonizovanou normu, se shoda s těmito požadavky předpokládá. Touto harmonizovanou normou bude EN ISO 9001 z prosince 2000, případně doplněná tak, aby brala v úvahu zvláštní vlastnosti prvku interoperability, na který bude použita. Audit musí být specifický pro kategorii výrobků, která je reprezentativní pro daný prvek interoperability. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného výrobku. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce. Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 3.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství informuje oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2 nebo zda se požaduje nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 3.5 Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se schválení systémů jakosti, která odňal nebo odmítl. 3.6 Ostatní oznámené subjekty mohou na požádání obdržet kopie vydaných schválení systému jakosti.

4.

Dozor nad systémem jakosti, za který odpovídá oznámený subjekt 4.1 Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti. 4.2 Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem inspekce vstup do prostor určených pro výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména: — dokumentaci systému jakosti, — záznamy o jakosti, např. protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd. 4.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu. Audity se provádějí nejméně jednou ročně. 4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neočekávané inspekční prohlídky. Při těchto inspekčních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o inspekci a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce.

5.

Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let po vyrobení posledního výrobku: — dokumentaci uvedenou v bodu 3.1 druhém pododstavci druhé odrážce, — aktualizaci uvedenou v bodu 3.4 druhém pododstavci, — rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v bodu 3.4 posledním pododstavci a bodech 4.3 a 4.4.

6.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability ES prohlášení o shodě. Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a v čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení musí být napsáno ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat: — odkazy na směrnici (směrnice 96/48/ES a další směrnice, které se na daný prvek interoperability vztahují), — jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství (uvede se obchodní firma a úplná adresa a v případě zplnomocněného zástupce se uvede rovněž obchodní firma výrobce nebo konstruktéra), — popis prvku interoperability (značka, typ atd.), — popis postupu (modulu) uplatněného za účelem prohlášení o shodě, — veškeré příslušné popisy, kterým prvek interoperability odpovídá, a zejména podmínky jeho použití, — jméno a adresu oznámeného subjektu (subjektů), který (které) se účastní postupu, pokud jde o shodu, a datum certifikátu přezkoušení spolu s uvedením doby trvání a podmínkami jeho platnosti, — odkaz na tuto TSI a další příslušné TSI, případně též na evropské specifikace, — identifikaci podepisující osoby zplnomocněné k přijímání závazků jménem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství. Je třeba vzít v úvahu tyto certifikáty: — zprávy o schválení systému jakosti a zprávy o dozoru nad ním podle bodů 3 a 4, — certifikát přezkoušení typu a jeho dodatky.

7.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopii ES prohlášení o shodě po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství.

8.	Jestliže se v TSI pro prvek interoperability kromě ES prohlášení o shodě požaduje také ES prohlášení o vhodnosti pro použití, musí být toto prohlášení přiloženo poté, co je výrobce vypracuje podle podmínek v modulu V.

MODUL F (OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ)

Posuzování shody prvků interoperability

1.

Tento modul popisuje tu část postupu, při níž výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zajišťuje a prohlašuje, že daný prvek interoperability podle ustanovení bodu 3 je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, které se na něj vztahují.

2.	Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval shodu prvků interoperability s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky směrnice 96/48/ES a s požadavky TSI, které se na ně vztahují.

3.

Oznámený subjekt provede příslušné kontroly a zkoušky s cílem ověřit shodu prvku interoperability s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, podle volby výrobce buď kontrolou a zkouškami každého prvku interoperability podle bodu 4, nebo kontrolou a zkouškami prvků interoperability na základě statistických metod podle bodu 5.

4.

Ověřování kontrolou a zkoušením každého prvku interoperability 4.1 Každý výrobek musí být jednotlivě zkontrolován a musí být provedeny odpovídající zkoušky stanovené v příslušných evropských specifikacích podle článku 10 směrnice 96/48/ES nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu výrobků s typem popsaným v ES certifikátu přezkoušení typu a s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, které se na ně vztahují. 4.2 Oznámený subjekt vydá pro schválené výrobky písemný certifikát shody vztahující se k provedeným zkouškám. 4.3 Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství musí být schopen na požádání předložit certifikáty shody vydané oznámeným subjektem.

5.

Statistické ověřování 5.1 Výrobce předkládá své prvky interoperability v podobě stejnorodých dávek a přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval stejnorodost každé vyrobené dávky. 5.2 K ověření musí být k dispozici veškeré prvky interoperability v podobě stejnorodých dávek. Z každé dávky se náhodným výběrem odebere vzorek. Prvky interoperability ve vzorku se jednotlivě zkontrolují a provedou se odpovídající zkoušky stanovené v příslušné evropské specifikaci podle článku 10 směrnice 96/48/ES nebo rovnocenné zkoušky s cílem ověřit shodu těchto prvků interoperability s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, které se na ně vztahují, a rozhodnout, zda bude dávka přijata, nebo zamítnuta. 5.3 Statistický postup musí využívat odpovídající metody (statistickou metodu, přejímací plán atd.) s ohledem na posuzované vlastnosti uvedené v TSI, které se na ně vztahují. 5.4 V případě, že jsou dávky přijaty, oznámený subjekt vydá písemný certifikát shody vztahující se k provedeným zkouškám. Všechny prvky interoperability z dávky mohou být uvedeny na trh s výjimkou těch prvků interoperability ze vzorku, u nichž nebyla zjištěna shoda. Pokud je dávka zamítnuta, oznámený subjekt nebo příslušný orgán přijme příslušná opatření, která zabrání uvedení této dávky na trh. V případě častého zamítnutí dávek může oznámený subjekt statistické ověřování pozastavit. 5.5 Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství musí být schopen na požádání předložit certifikáty shody vydané oznámeným subjektem.

6.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability ES prohlášení o shodě. Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení musí být napsáno ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat: — odkazy na směrnici (směrnice 96/48/ES a další směrnice, které se na daný prvek interoperability vztahují), — jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství (uvede se obchodní firma a úplná adresa a v případě zplnomocněného zástupce se uvede rovněž obchodní firma výrobce nebo konstruktéra), — popis prvku interoperability (značka, typ atd.), — popis postupu (modulu) uplatněného za účelem prohlášení o shodě, — veškeré příslušné popisy, kterým prvek interoperability odpovídá, a zejména podmínky jeho použití, — jméno a adresu oznámeného subjektu (subjektů), který (které) se účastní postupu, pokud jde o shodu, a datum certifikátu přezkoušení spolu s uvedením doby trvání a podmínkami jeho platnosti, — odkaz na tuto TSI a další příslušné TSI, případně též na evropské specifikace, — identifikaci podepisující osoby zplnomocněné k přijímání závazků jménem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství. Je třeba vzít v úvahu tyto certifikáty: — certifikát ES přezkoušení typu a jeho dodatky, — certifikát shody podle bodu 4 nebo 5.

7.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopii ES prohlášení o shodě po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství.

8.	Jestliže se v TSI kromě ES prohlášení o shodě požaduje také ES prohlášení o vhodnosti pro použití, musí být toto prohlášení přiloženo poté, co je výrobce vypracuje podle podmínek v modulu V.

MODUL H2 (KOMPLEXNÍ ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI S PŘEZKOUMÁNÍM NÁVRHU)

Posuzování shody prvků interoperability

1.

Tento modul popisuje postup, kterým oznámený subjekt provádí přezkoumání návrhu prvku interoperability a kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství, který plní povinnosti podle bodu 2, zajišťuje a prohlašuje, že daný prvek interoperability splňuje požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, které se na něj vztahují.

2.	Výrobce používá schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 3 a podléhá dozoru podle bodu 4.

3.

Systém jakosti 3.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat: — všechny příslušné informace o kategorii výrobků reprezentativní pro předpokládaný prvek interoperability, — dokumentaci systému jakosti. 3.2 Systém jakosti musí zabezpečovat shodu prvku interoperability s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, které se na něj vztahují. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad politik jakosti a postupů, např. programů jakosti, plánů, jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis: — cílů jakosti a organizační struktury, — odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o jakost návrhu a výrobků, — technických specifikací návrhu, včetně evropských specifikací, které budou použity, a v případě, kdy se evropské specifikace podle článku 10 směrnice 96/48/ES plně nepoužívají, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění požadavků směrnice 96/48/ES a TSI, které se na prvek interoperability vztahují, — metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických opatření, které budou použity při navrhování prvků interoperability spadajících do příslušné kategorie výrobků, — odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, řízení a zabezpečování jakosti, — kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, během výroby a po výrobě, s uvedením jejich četnosti, — záznamů o jakosti, např. protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd., — prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované jakosti návrhu a výrobků a nad efektivním fungováním systému jakosti. Politiky jakosti a postupy se vztahují zejména na fáze posuzování, to znamená na fázi přezkoumání návrhu, výrobního procesu a zkoušení typu, které jsou pro různé vlastnosti a funkce daného prvku interoperability uvedeny v TSI. 3.3 Oznámený subjekt posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U systémů jakosti, které používají příslušnou harmonizovanou normu, se shoda s těmito požadavky předpokládá. Touto harmonizovanou normou bude EN ISO 9001 z prosince 2000, případně doplněná tak, aby brala v úvahu zvláštní vlastnosti prvku interoperability, na který bude použita. Audit musí být specifický pro kategorii výrobků, která je reprezentativní pro daný prvek interoperability. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného výrobku. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce. Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 3.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a bude jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství informuje oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2, nebo zda se požaduje nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

4.

Dozor nad systémem jakosti, za který odpovídá oznámený subjekt 4.1 Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti. 4.2 Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem inspekce vstup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování a poskytne mu všechny potřebné informace, zejména: — dokumentaci systému jakosti, — záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se návrhu, např. výsledky analýz, výpočtů, zkoušek atd., — záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby, např. protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd. 4.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu. Audity se provádějí nejméně jednou ročně. 4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neočekávané inspekční prohlídky. Při těchto inspekčních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o inspekci a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce.

5.

Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let po vyrobení posledního výrobku: — dokumentaci uvedenou v bodu 3.1 druhém pododstavci druhé odrážce, — aktualizaci uvedenou v bodu 3.4 druhém pododstavci, — rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v bodu 3.4 posledním pododstavci a bodech 4.3 a 4.4.

6.

Přezkoumání návrhu 6.1 Výrobce podá žádost o přezkoumání návrhu prvku interoperability u jediného oznámeného subjektu. 6.2 Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a fungování prvku interoperability a posouzení shody s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI. Žádost musí obsahovat: — technické specifikace návrhu včetně evropských specifikací, které se používají, — potřebný podpůrný důkaz jejich přiměřenosti, zejména v případě, kdy evropské specifikace podle článku 10 směrnice 96/48/ES nebyly použity zcela. Tento podpůrný důkaz musí obsahovat výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jeho jménem. 6.3 Oznámený subjekt žádost přezkoumá, a pokud návrh splňuje ustanovení TSI, která se na něj vztahují, vydá žadateli certifikát přezkoumání návrhu. Certifikát musí obsahovat závěry přezkoumání, podmínky platnosti certifikátu, údaje nezbytné k identifikaci schváleného návrhu a popřípadě též popis fungování výrobku. Doba platnosti je nejdéle tři roky. 6.4 Žadatel informuje oznámený subjekt, který vydal certifikát přezkoumání návrhu, o každé změně schváleného návrhu. Změny schváleného návrhu musí být dodatečně schváleny oznámeným subjektem, který vydal certifikát přezkoumání návrhu, jestliže mohou ovlivnit shodu s požadavky TSI nebo s předepsanými podmínkami používání výrobku. Toto dodatečné schválení má formu dodatku k původnímu certifikátu přezkoumání návrhu. 6.5 Pokud nebyly provedeny změny podle bodu 6.4, může být platnost certifikátu s končící platností prodloužena na další období. O toto prodloužení žadatel požádá písemným potvrzením, že nebyly provedeny žádné změny, a oznámený subjekt v případě, že neexistují žádné informace svědčící o opaku, prodlouží platnost certifikátu o další období podle bodu 6.3. Tento postup je možné opakovat.

7.

Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se schválení systémů jakosti a certifikátů přezkoumání návrhu, která odňal nebo odmítl. Ostatní oznámené subjekty na požádání obdrží kopie: — vydaných schválení systému jakosti a dodatků a — vydaných certifikátů přezkoumání návrhu a dodatků.

8.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability ES prohlášení o shodě. Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o shodě a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení musí být napsáno ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat: — odkazy na směrnici (směrnice 96/48/ES a další směrnice, které se na prvek interoperability vztahují), — jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství (uvede se obchodní firma a úplná adresa a v případě zplnomocněného zástupce se uvede rovněž obchodní firma výrobce nebo konstruktéra), — popis prvku interoperability (značka, typ atd.), — popis postupu (modulu) uplatněného za účelem prohlášení o shodě, — veškeré příslušné popisy, kterým prvek interoperability odpovídá, a zejména podmínky jeho použití, — jméno a adresu oznámeného subjektu (subjektů), který (které) se účastní postupu, pokud jde o shodu, a datum certifikátu přezkoušení spolu s uvedením doby trvání a podmínkami jeho platnosti, — odkaz na tuto TSI a další příslušné TSI, případně též na evropské specifikace, — identifikaci podepisující osoby zplnomocněné k přijímání závazků jménem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství. Je třeba vzít v úvahu tyto certifikáty: — zprávy o schválení systému jakosti a zprávy o dozoru nad ním podle bodů 3 a 4, — certifikát přezkoumání návrhu a jeho dodatky.

9.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopii ES prohlášení o shodě po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství.

10.	Jestliže se v TSI pro prvek interoperability kromě ES prohlášení o shodě požaduje také ES prohlášení o vhodnosti pro použití, musí být toto prohlášení přiloženo poté, co je výrobce vypracuje podle podmínek v modulu V.

MODUL V (POSTUP ES OVĚŘOVÁNÍ TYPU ZKOUŠKOU ZA PROVOZU)

Posouzení vhodnosti pro použití prvků interoperability

1.	Tento modul popisuje tu část postupu, při níž oznámený subjekt ověřením za provozu zjišťuje a osvědčuje, že reprezentativní vzorek předpokládané výroby splňuje ustanovení směrnice 96/48/ES a TSI o vhodnosti pro použití, která se na něj vztahují.

2.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ověření typu zkouškou za provozu. Žádost musí obsahovat: — jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho jméno a adresu, — písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu, — technickou dokumentaci podle bodu 3, — program ověřování zkouškou za provozu podle bodu 4, — jméno a adresu společnosti (provozovatele infrastruktury nebo železničního podniku), se kterou se žadatel dohodl, že bude spolupracovat při posuzování vhodnosti pro použití na základě zkušeností z provozu: —  — provozováním prvku interoperability, — sledováním jeho chování za provozu a — vydáním závěrečné zprávy o zkoušce za provozu, — jméno a adresu společnosti, která přebírá údržbu prvku interoperability během doby provozu nebo při projeté vzdálenosti, které jsou nezbytné pro zkoušku za provozu, — ES prohlášení o shodě pro prvek interoperability a —  — pokud je v TSI předepsán modul B, certifikát ES přezkoušení typu, — pokud je v TSI předepsán modul H2, certifikát ES přezkoumání návrhu. Žadatel dá společnosti, která uvede prvek interoperability do provozu, k dispozici vzorek nebo dostatečný počet vzorků reprezentativních pro předpokládanou výrobu, dále jen „typ“. Typ může zahrnovat několik variant prvku interoperability za předpokladu, že všechny rozdíly mezi jednotlivými variantami jsou obsaženy ve výše uvedeném ES prohlášení o shodě a v certifikátech. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže jsou nezbytné pro provedení ověřování zkouškou za provozu.

3.

Technická dokumentace musí umožňovat posouzení shody výrobku s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a fungování prvku interoperability. Technická dokumentace musí obsahovat: — celkový popis typu, — technickou specifikaci (specifikace), podle níž budou výkonnost daného prvku interoperability a jeho chování za provozu posuzovány (příslušná TSI a/nebo evropská specifikace s uvedením příslušných ustanovení), — schémata konstrukčních částí, podsestav, obvodů atd., — podmínky pro integraci prvku interoperability do jeho systémového prostředí (podsestava, sestava, subsystém) a nezbytné podmínky pro jeho rozhraní, — podmínky pro použití a údržbu prvku interoperability (omezení použitelnosti z hlediska doby provozu nebo projeté vzdálenosti, meze opotřebení atd.), — popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů, schémat a fungování prvku interoperability a v míře nezbytné pro takové posouzení — koncepční návrh a výrobní výkresy, — výsledky konstrukčních výpočtů a provedených zkoušek, — protokoly o zkouškách. Pokud TSI požaduje pro technickou dokumentaci další informace, je třeba je uvést. Musí být přiložen seznam evropských specifikací uvedených v technické dokumentaci, které byly zcela nebo zčásti použity.

4.

Program ověřování zkouškou za provozu musí zahrnovat: — požadované hodnoty výkonnosti nebo požadované chování za provozu prvku interoperability při zkoušce, — údaje o montáži, — dobu trvání programu – vyjádřená časem nebo vzdáleností, — provozní podmínky a očekávaný provozní program, — program údržby, — případné zvláštní provozní zkoušky, které mají být provedeny, — u více vzorků velikost šarže vzorku, — inspekční program (povaha, počet a četnost inspekcí, dokumentace), — kritéria pro přípustné závady a jejich dopad na program, — informace, které mají být uvedeny ve zprávě společnosti, která uvedla prvek interoperability do provozu (viz bod 2).

5.

Oznámený subjekt: 5.1 přezkoumá technickou dokumentaci a program ověřování zkouškou za provozu; 5.2 ověří, že typ je reprezentativní a že byl vyroben v souladu s technickou dokumentací; 5.3 ověří, že program ověřování zkouškou za provozu je vhodný pro posouzení požadovaných hodnot výkonnosti a požadovaného chování za provozu prvku interoperability; 5.4 dohodne se žadatelem program a místo, kde budou provedeny inspekce a nezbytné zkoušky, a subjekt, který provede zkoušky (oznámený subjekt nebo jiná způsobilá laboratoř); 5.5 sleduje průběh nasazení prvku interoperability do provozu, provoz a údržbu a provádí jejich inspekce; 5.6 hodnotí zprávu, kterou má vydat společnost (provozovatel infrastruktury nebo železniční podnik), která uvedla prvek interoperability do provozu, a veškerou další dokumentaci a informace získané v průběhu postupu (protokoly o zkouškách, zkušenosti z údržby); 5.7 posuzuje, zda chování za provozu splňuje požadavky TSI.

6.

Pokud typ splňuje ustanovení TSI, oznámený subjekt vydá žadateli certifikát vhodnosti pro použití. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry ověřování, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. Doba platnosti je nejdéle tři roky. K certifikátu musí být přiložen seznam důležitých částí technické dokumentace, jehož kopii uchovává oznámený subjekt. Odmítne-li oznámený subjekt vydat žadateli certifikát vhodnosti pro použití, tuto skutečnost podrobně odůvodní. Musí být stanoven postup pro odvolací řízení.

7.

Žadatel informuje oznámený subjekt, u kterého je k dispozici technická dokumentace týkající se certifikátu vhodnosti pro použití, o všech změnách schváleného výrobku, které podléhají dodatečnému schválení, jestliže tyto změny mohou ovlivnit vhodnost pro použití nebo podmínky předepsané pro jeho používání. Toto dodatečné schválení se vydává formou dodatku k původnímu certifikátu vhodnosti pro použití, popřípadě může oznámený subjekt po odnětí původního certifikátu vydat certifikát nový.

8.

Pokud nebyly provedeny změny podle bodu 7, může být platnost certifikátu s končící platností prodloužena na další období. O toto prodloužení požádá žadatel písemným potvrzením, že nebyly provedeny žádné změny, a oznámený subjekt v případě, že neexistují žádné informace svědčící o opaku, prodlouží platnost certifikátu o další období podle bodu 6. Tento postup je možné opakovat.

9.	Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se certifikátů vhodnosti pro použití, které odňal nebo odmítl.

10.	Ostatní oznámené subjekty mohou na požádání obdržet kopie vydaných certifikátů vhodnosti pro použití a/nebo jejich dodatků. Přílohy k certifikátům musí být uchovávány k dispozici ostatním oznámeným subjektům.

11.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství spolu s technickou dokumentací uchovává kopie certifikátů vhodnosti pro použití a jejich dodatků po dobu 10 let po vyrobení posledního výrobku. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí výrobek na trh Společenství.

12.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství vypracuje pro daný prvek interoperability ES prohlášení o vhodnosti pro použití. Toto prohlášení musí obsahovat alespoň údaje uvedené v bodu 3 přílohy IV a čl. 13 odst. 3 směrnice 96/48/ES. ES prohlášení o vhodnosti pro použití a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení musí být napsáno ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat: — odkazy na směrnici (směrnici 96/48/ES), — jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství (uvede se obchodní firma a úplná adresa a v případě zplnomocněného zástupce se uvede rovněž obchodní firma výrobce nebo konstruktéra), — popis prvku interoperability (značka, typ atd.), — veškeré příslušné popisy, kterým prvek interoperability odpovídá, a zejména podmínky jeho použití, — jméno a adresu oznámeného subjektu (subjektů), který (které) se účastní postupu, pokud jde o vhodnost pro použití, a datum certifikátu vhodnosti pro použití spolu s uvedením doby trvání a podmínkami jeho platnosti, — odkaz na tuto TSI a další příslušné TSI, případně též na evropské specifikace, — identifikaci podepisující osoby zplnomocněné k přijímání závazků jménem výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství.

13.

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopii ES prohlášení o vhodnosti pro použití po dobu 10 let po vyrobení posledního prvku interoperability. Není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí prvek interoperability na trh Společenství.

MODUL SB (ES PŘEZKOUŠENÍ TYPU)

ES ověřování subsystému „Kolejová vozidla“

1.

Tento modul popisuje tu část postupu ES ověřování, při níž oznámený subjekt kontroluje a osvědčuje na žádost zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství, že typ subsystému „Kolejová vozidla“, reprezentativní pro předpokládanou výrobu, — je v souladu s touto TSI a s ostatními příslušnými TSI, a tím splňuje základní požadavky směrnice 96/48/ES, — je v souladu s ostatními předpisy, které vyplývají ze Smlouvy.

2.

Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ES ověření subsystému (prostřednictvím „přezkoušení typu“). Žádost musí obsahovat: — jméno a adresu zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce, — technickou dokumentaci podle bodu 3.

3.

Žadatel dá oznámenému subjektu k dispozici reprezentativní vzorek subsystému z předpokládané výroby (dále jen „typ“). Typ může zahrnovat několik variant prvku interoperability za předpokladu, že rozdíly mezi jednotlivými variantami nemají vliv na dodržování ustanovení TSI. Oznámený subjekt může požadovat další vzorky, jestliže to program zkoušek vyžaduje. Vyžadují-li to určité kontrolní nebo zkušební metody a je-li tak stanoveno v TSI nebo v evropských specifikacích podle článku 10 směrnice 96/48/ES, je třeba poskytnout též vzorek nebo vzorky podsestav nebo sestav nebo vzorek subsystému v dosud nesmontovaném stavu. Technická dokumentace musí umožňovat pochopení návrhu, výroby, kompletace a fungování subsystému a posouzení shody s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI. Technická dokumentace musí v míře nezbytné pro takové posouzení zahrnovat návrh, výrobu a fungování subsystému. Technická dokumentace musí obsahovat: — celkový popis subsystému, celkového návrhu a konstrukce, — registr kolejových vozidel se všemi údaji stanovenými v TSI, — koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata konstrukčních částí, podsestav, sestav, obvodů atd., — popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení uvedených výkresů, schémat a fungování výrobku, — technické specifikace návrhu, včetně evropských specifikací, které se používají, — potřebný podpůrný důkaz jejich přiměřenosti, zejména v případě, kdy evropské specifikace uvedené v TSI a příslušné předpisy nebyly použity zcela, — seznam prvků interoperability integrovaných do subsystému, — technickou dokumentaci týkající se výroby a montáže subsystému, — seznam výrobců, kteří se podílejí na návrhu, výrobě, kompletaci a montáži subsystému, — podmínky pro použití a údržbu subsystému (omezení použitelnosti z hlediska doby provozu nebo projeté vzdálenosti, meze opotřebení atd.), — seznam evropských specifikací zmíněných v článku 10 směrnice 96/48/ES nebo v technické specifikaci návrhu, — výsledky konstrukčních výpočtů, provedených zkoušek atd., — protokoly o zkouškách. Jestliže TSI požaduje pro technickou dokumentaci další informace, je třeba je uvést.

4.

Oznámený subjekt: 4.1 přezkoumá technickou dokumentaci; 4.2 je-li v TSI požadováno přezkoumání návrhu, provede kontrolu metod, nástrojů a výsledků použitých při navrhování a zhodnotí, zda je pomocí nich možné po dokončení návrhu splnit požadavky na shodu subsystému; 4.3 jsou-li v TSI požadovány zkoušky typu, ověří, že vzorek (vzorky) subsystému nebo sestav nebo podsestav požadovaný (požadované) k provedení zkoušek typu byl (byly) vyroben (vyrobeny) ve shodě s technickou dokumentací, a provede nebo dá provést zkoušky typu podle příslušných ustanovení TSI a evropských specifikací; 4.4 identifikuje prvky, které byly navrženy podle příslušných ustanovení TSI a evropských specifikací uvedených v článku 10 směrnice 96/48/ES, a také prvky, které byly navrženy bez použití příslušných ustanovení těchto evropských specifikací; 4.5 provede nebo dá provést příslušné kontroly a nezbytné zkoušky podle bodů 4.2 a 4.3, aby zjistil, zda v případě, kdy nebyly použity příslušné evropské specifikace uvedené v TSI, zvolená řešení splňují požadavky TSI; 4.6 provede nebo dá provést příslušné kontroly a nezbytné zkoušky podle bodů 4.2 a 4.3, aby zjistil, zda v případě, kdy bylo zvoleno použití příslušných evropských specifikací, byly tyto specifikace skutečně použity; 4.7 dohodne se žadatelem místo, kde budou kontroly a nezbytné zkoušky provedeny.

5.

Pokud typ splňuje ustanovení směrnice 96/48/ES a TSI, oznámený subjekt vydá žadateli certifikát přezkoušení typu. Certifikát musí obsahovat jméno a adresu zadavatele a výrobce (výrobců), závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci schváleného typu. Doba platnosti je nejdéle tři roky. K certifikátu musí být přiložen seznam důležitých částí technické dokumentace, jehož kopii uchovává oznámený subjekt. Odmítne-li oznámený subjekt vydat zadavateli nebo jeho zplnomocněnému zástupci usazenému ve Společenství certifikát přezkoušení typu, tuto skutečnost podrobně odůvodní. Musí být stanoven postup pro odvolací řízení.

6.

Žadatel informuje oznámený subjekt, u kterého je k dispozici technická dokumentace týkající se certifikátu ES přezkoušení typu, o všech změnách schváleného subsystému, které podléhají dodatečnému schválení, jestliže tyto změny mohou ovlivnit shodu s požadavky směrnice 96/48/ES a příslušné TSI nebo s podmínkami předepsanými pro používání subsystému. Toto dodatečné schválení se vydává formou dodatku k původnímu certifikátu přezkoušení typu, popřípadě může oznámený subjekt po odnětí původního certifikátu vydat certifikát nový.

7.

Pokud nebyly provedeny změny podle bodu 6, může být platnost certifikátu s končící platností prodloužena na další období. O toto prodloužení žadatel požádá písemným potvrzením, že nebyly provedeny žádné změny, a oznámený subjekt v případě, že neexistují žádné informace svědčící o opaku, prodlouží platnost certifikátu o další období podle bodu 5. Tento postup je možné opakovat.

8.	Každý oznámený subjekt poskytne ostatním oznámeným subjektům příslušné informace týkající se certifikátů ES přezkoušení typu, které odňal nebo odmítl.

9.	Ostatní oznámené subjekty mohou na požádání obdržet kopie vydaných certifikátů přezkoušení typu a/nebo jejich dodatků. Přílohy k certifikátům musí být uchovávány k dispozici ostatním oznámeným subjektům.

10.	Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství spolu s technickou dokumentací uchovává kopie certifikátů přezkoušení typu a jejich dodatků po dobu životnosti subsystému; zašle je každému členskému státu, který o to požádá.

MODUL SD (ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI VÝROBY)

ES ověřování subsystému „Kolejová vozidla“

1.

Tento modul popisuje postup ES ověřování, kterým oznámený subjekt na žádost zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství kontroluje a osvědčuje, že subsystém „Kolejová vozidla“, pro který oznámený subjekt již vydal certifikát ES přezkoušení typu, — je v souladu s touto TSI a s ostatními příslušnými TSI, a tím splňuje základní požadavky směrnice 96/48/ES, — je v souladu s ostatními předpisy, které vyplývají ze Smlouvy, a může být uveden do provozu. Oznámený subjekt tento postup provede pod podmínkou, že zadavatel a dotyční výrobci splňují povinnosti podle bodu 2.

2.

Zadavatel spolupracuje v případě subsystému, který podléhá postupu ES ověřování, pouze s výrobci, jejichž činnosti na projektu ověřovaného subsystému (výroba, kompletace, montáž) se řídí schváleným systémem jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 3, který podléhá dozoru podle bodu 4. Pojem „výrobce“ zahrnuje též společnosti: — odpovědné za celý projekt subsystému (zejména ty, které jsou odpovědné za integraci subsystému (generální dodavatel)), — provádějící montáž (montážní společnosti) a zavedení subsystému. Generální dodavatel odpovědný za celý projekt subsystému (zejména za jeho integraci) musí v každém případě používat schválený systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 3, který podléhá dozoru podle bodu 4. V případě, že se zadavatel sám přímo účastní výroby (včetně kompletace a montáže) nebo že je zadavatel sám odpovědný za celý projekt subsystému (zejména za jeho integraci), musí pro tyto své činnosti používat schválený systém jakosti podle bodu 3, který podléhá dozoru podle bodu 4.

3.

Systém jakosti 3.1 Výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel podají u oznámeného subjektu, který si zvolili, žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat: — všechny příslušné údaje o předpokládaném subsystému, — dokumentaci systému jakosti, — technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu přezkoušení typu, vydaného po dokončení postupu pro přezkoušení typu podle modulu SB. Od výrobců, kteří se podílejí pouze na části projektu subsystému, se požadují údaje pouze pro tuto konkrétní část. 3.2 V případě generálního dodavatele musí systém jakosti zabezpečovat celkovou shodu subsystému s typem popsaným v certifikátu přezkoušení typu a celkovou shodu subsystému s požadavky TSI. V případě ostatních výrobců (subdodavatelů) musí systém jakosti zabezpečovat shodu jejich příslušných podílů na subsystému s typem popsaným v certifikátu přezkoušení typu a s požadavky TSI. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané žadateli musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad politik jakosti a postupů, např. programů jakosti, plánů, jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Dokumentace systému jakosti musí v případě všech žadatelů obsahovat zejména přiměřený popis: — cílů jakosti a organizační struktury, — odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, řízení a zabezpečování jakosti, — přezkoumání, kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, kompletací a montáží, během výroby, kompletace a montáže a po výrobě, kompletaci a montáži, s uvedením jejich četnosti, — záznamů o jakosti, např. protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd. a v případě generálního dodavatele: — odpovědností a pravomocí vedení, pokud jde o celkovou jakost subsystému, zejména pak vedení integrace subsystému. Přezkoumání, kontroly a zkoušky se vztahují na tyto fáze: — konstrukci subsystému, zejména inženýrské práce, montáž prvků a celkové nastavení, — závěrečné zkoušení subsystému, — a pokud je tak určeno v TSI, ověření v podmínkách plného provozu. 3.3 Oznámený subjekt uvedený v bodu 3.1 posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U systémů jakosti, které používají příslušnou harmonizovanou normu, se shoda s těmito požadavky předpokládá. Touto harmonizovanou normou bude EN ISO 9001 z prosince 2000, případně doplněná tak, aby brala v úvahu zvláštní vlastnosti subsystému, na který bude použita. Audit musí být specifický pro daný subsystém a musí zohledňovat konkrétní podíl žadatele na subsystému. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného subsystému. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce. Rozhodnutí musí být oznámeno žadateli. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 3.4 Výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel se zavážou, že budou plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a budou jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. Informují oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2 nebo zda se požaduje nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí žadateli své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

4.

Dozor nad systémem (systémy) jakosti, za který odpovídá oznámený subjekt (subjekty) 4.1 Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel řádně plnili povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti. 4.2 Oznámený subjekt uvedený v bodu 3.1 musí mít za účelem inspekce stálý přístup na místo staveniště, do prostor určených pro výrobu, kompletaci, montáž a skladování, v případě potřeby také do míst, kde probíhá prefabrikace, nebo do prostor určených pro zkoušení a obecně do veškerých prostor, jejichž prohlídku považuje za nezbytnou ke splnění své úlohy, a to v souladu s konkrétním podílem žadatele na projektu subsystému. 4.3 Výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zašlou (nebo dají zaslat) oznámenému subjektu uvedenému v bodu 3.1 veškeré dokumenty nezbytné k uvedenému účelu, zejména pak konstrukční výkresy a technické podklady týkající se subsystému (pokud jde o konkrétní podíl žadatele na subsystému), zejména: — dokumentaci systému jakosti, včetně provedených opatření zajišťujících, že: —  — (v případě generálního dodavatele) jsou náležitým a dostatečným způsobem definovány odpovědnosti a pravomoci vedení, pokud jde o shodu celého subsystému, — systémy jakosti jednotlivých výrobců jsou náležitě řízeny tak, aby bylo dosaženo integrace na úrovni subsystému, — záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby (včetně kompletace a montáže), např. protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd. 4.4 Oznámený subjekt (subjekty) pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel udržují a používají systém jakosti, a předává jim zprávy o auditu. Audity se provádějí nejméně jednou ročně, přičemž vždy proběhne alespoň jeden audit během každého časového období, v němž probíhá určitá činnost (výroba, kompletace nebo montáž), na subsystému, který podléhá postupu ES ověřování podle bodu 6. 4.5 Kromě toho může oznámený subjekt (subjekty) uskutečnit v prostorách žadatele uvedených v bodu 4.2 neočekávané inspekční prohlídky. Při těchto inspekčních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést úplný nebo částečný audit a provést nebo dát provést zkoušky, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne žadateli (žadatelům) zprávu o inspekci a při provedení auditu rovněž zprávu o auditu a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce.

5.

Výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel uchovávají pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let po vyrobení posledního subsystému: — dokumentaci uvedenou v bodu 3.1 druhém pododstavci druhé odrážce, — aktualizaci uvedenou v bodu 3.4 druhém pododstavci, — rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v bodu 3.4 posledním pododstavci a bodech 4.4 a 4.5.

6.

Postup ES ověřování 6.1 Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ES ověření subsystému (prostřednictvím „zabezpečování jakosti výroby“) včetně koordinace dozoru nad systémy jakosti podle bodu 6.5. Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství informuje o své volbě a o žádosti dotyčné výrobce. 6.2 Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby, kompletace, zavedení a fungování subsystému a posouzení shody s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI. Žádost musí obsahovat: — technickou dokumentaci vztahující se ke schválenému typu včetně certifikátu přezkoušení typu vydaného po dokončení postupu definovaného v modulu SB, — a pokud již nejsou součástí této technické dokumentace, také: —  — technické specifikace návrhu včetně evropských specifikací, které se používají, — potřebný podpůrný důkaz jejich přiměřenosti, zejména v případě, kdy evropské specifikace podle článku 10 směrnice nebyly použity zcela. Tento podpůrný důkaz musí obsahovat výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jeho jménem. ▼M1 ————— ▼B — technickou dokumentaci týkající se výroby a kompletace subsystému, — seznam prvků interoperability integrovaných do subsystému, — seznam všech výrobců, kteří se podílejí na návrhu subsystému, jeho výrobě, kompletaci a montáži subsystému, — důkazy o tom, že se systémy jakosti výrobců a/nebo zadavatele používají ve všech fázích podle bodu 3.2, a důkaz o jejich účinnosti, — údaje o oznámeném subjektu (subjektech) odpovědném za schvalování těchto systémů jakosti a za dozor nad nimi. 6.3 Oznámený subjekt žádost přezkoumá, pokud jde o platnost přezkoušení typu a certifikátu přezkoušení typu. 6.4 Poté oznámený subjekt přezkoumá, zda se na všechny fáze subsystému podle bodu 3.2 posledního pododstavce dostatečně a náležitým způsobem vztahuje schválení systému (systémů) jakosti žadatele (žadatelů) a dozor nad tímto systémem (systémy). Jestliže se shoda subsystému s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a shoda subsystému s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI zakládá na více než jednom systému jakosti, přezkoumá se zejména: — zda jsou vztahy a rozhraní mezi těmito systémy jakosti jasně zdokumentovány — a zda jsou v případě generálního dodavatele náležitým a dostatečným způsobem definovány odpovědnosti a pravomoci vedení, pokud jde o shodu celého subsystému. 6.5 Jestliže oznámený subjekt odpovědný za ES ověřování sám neprovádí dozor nad daným systémem (systémy) jakosti podle bodu 4, musí koordinovat činnosti dozoru ostatních oznámených subjektů odpovědných za tento úkol s cílem zajistit, že v případě rozhraní mezi různými systémy jakosti bude použit správný postup s ohledem na integraci subsystému. Tato koordinace zahrnuje právo oznámeného subjektu odpovědného za ES ověřování — vyžádat si veškerou dokumentaci (týkající se schvalování a dozoru) vydanou jiným oznámeným subjektem (subjekty), — účastnit se auditů dozoru podle bodu 4.4, — dát podnět k dodatečným auditům podle bodu 4.5 na vlastní odpovědnost a ve spolupráci s jiným oznámeným subjektem (subjekty). 6.6 Pokud subsystém splňuje požadavky TSI, oznámený subjekt na základě přezkoušení typu a schválení systému (systémů) jakosti a dozoru nad ním (nimi) vydá certifikát ES ověření, který je určen pro zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství, který poté vypracuje ES prohlášení o ověření určené orgánu dozoru v členském státu, v němž je daný subsystém zaveden a/nebo provozován. ES prohlášení o ověření a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení musí být napsáno ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat alespoň údaje uvedené v příloze V směrnice 96/48/ES. 6.7 Oznámený subjekt je odpovědný za sestavení souboru technické dokumentace, který musí být přiložen k ES prohlášení o ověření. Soubor technické dokumentace musí obsahovat alespoň údaje uvedené v čl. 18 odst. 3 směrnice 96/48/ES, a zejména: — veškeré nezbytné dokumenty týkající se vlastností subsystému, — seznam prvků interoperability integrovaných do subsystému, — kopie ES prohlášení o shodě a v případě potřeby ES prohlášení o vhodnosti pro použití, která musí být pro dané prvky k dispozici v souladu s článkem 13 uvedené směrnice, v případě potřeby s odpovídajícími dokumenty (certifikáty, schválení systému jakosti a zprávy o dozoru) vydanými oznámenými subjekty na základě TSI, — všechny údaje o podmínkách a omezeních použití, — všechny údaje týkající se návodů k použití, průběžných i pravidelných kontrol, seřizování a údržby, — certifikát přezkoušení typu pro subsystém s příslušnou technickou dokumentací, — certifikát ES ověření vydaný oznámeným subjektem podle bodu 6.6 a tímto subjektem stvrzený, k němuž budou přiloženy příslušné výpočty a kde bude uvedeno, že daný projekt je v souladu se směrnicí a TSI, a v případě potřeby budou uvedeny nevyřešené výhrady zaznamenané během vykonávání prací; k certifikátu by měly být přiloženy též protokoly o kontrole a zprávy o auditu vypracované v souvislosti s ověřováním, jak je uvedeno v bodech 4.4 a 4.5. ►M1  ————— ◄ ▼M1 ————— ▼B

7.	Kompletní záznamy přiložené k certifikátu ES ověření musí být spolu s tímto certifikátem vydaným oznámeným subjektem uloženy u zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství a musí být přiloženy k ES prohlášení o ověření vypracovanému zadavatelem pro orgán dozoru.

8.	Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopie záznamů po dobu životnosti subsystému; zašle je každému členskému státu, který o to požádá.

MODUL SF (OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ)

ES ověřování subsystému „Kolejová vozidla“

1.

Tento modul popisuje postup ES ověřování, kterým oznámený subjekt na žádost zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství kontroluje a osvědčuje, že subsystém „Kolejová vozidla“, pro který oznámený subjekt již vydal certifikát ES přezkoušení typu: — je v souladu s touto TSI a s ostatními příslušnými TSI, a tím splňuje základní požadavky směrnice 96/48/ES, — je v souladu s ostatními předpisy, které vyplývají ze Smlouvy, a může být uveden do provozu.

2.	Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ES ověření subsystému (prostřednictvím „ověření výrobku“). Žádost musí obsahovat: — jméno a adresu zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce, — technickou dokumentaci.

3.	V této části postupu zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství kontroluje a osvědčuje, že daný subsystém je ve shodě s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a splňuje požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, které se na něj vztahují.

4.	Zadavatel přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces (včetně kompletace a montáže prvků interoperability) zajišťoval shodu subsystému s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky, které se na něj vztahují.

5.

Technická dokumentace musí umožňovat pochopení návrhu, výroby, kompletace a fungování subsystému a posouzení shody s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky směrnice a TSI. Technická dokumentace musí obsahovat: — certifikát přezkoušení typu s průvodními dokumenty a dodatky, a nejsou-li součástí dokumentace přiložené k certifikátu ES přezkoušení typu, také: — celkový popis subsystému, celkového návrhu a konstrukce, ▼M1 ————— ▼B — koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata podsestav, obvodů atd., — technickou dokumentaci týkající se výroby a montáže subsystému, — technické specifikace návrhu včetně evropských specifikací, které se používají, — potřebný podpůrný důkaz jejich přiměřenosti, zejména v případě, kdy evropské specifikace nebyly použity zcela; — seznam prvků interoperability integrovaných do subsystému, — seznam výrobců, kteří se podílejí na návrhu, výrobě, kompletaci a montáži subsystému, — seznam evropských specifikací. Jestliže TSI požaduje pro technickou dokumentaci další informace, je třeba je uvést.

6.	Oznámený subjekt provede příslušné kontroly a zkoušky s cílem ověřit shodu subsystému s typem popsaným v certifikátu ES přezkoušení typu a s požadavky TSI kontrolou a zkouškami každého subsystému vyrobeného jako sériový výrobek podle bodu 4.

7.

Ověřování kontrolou a zkoušením každého subsystému (vyrobeného jako sériový výrobek) 7.1 Oznámený subjekt provede zkoušky, přezkoumání a ověření s cílem ověřit shodu subsystému vyrobeného jako sériový výrobek se základními požadavky směrnice popsanými v TSI. Přezkoumání, zkoušky a kontroly se podle TSI vztahují na tyto fáze: — konstrukce subsystému včetně montáže prvků a celkového nastavení, — závěrečné zkoušení subsystému — a pokud je tak určeno v TSI, ověření v podmínkách plného provozu. 7.2 Všechny subsystémy (vyrobené jako sériové výrobky) musí být jednotlivě zkontrolovány a musí být provedeny odpovídající zkoušky a ověření stanovené v TSI a v příslušných evropských specifikacích (nebo jiné rovnocenné zkoušky) s cílem ověřit jejich shodu s typem popsaným v certifikátu přezkoušení typu a s požadavky TSI, které se na ně vztahují.

8.	Oznámený subjekt může se zadavatelem dohodnout místo, kde budou zkoušky provedeny, a může souhlasit s tím, že závěrečné zkoušení subsystému a zkoušky nebo ověření v podmínkách plného provozu, vyžaduje-li to TSI, budou prováděny zadavatelem za přítomnosti a přímého dohledu oznámeného subjektu.

9.	Oznámený subjekt musí mít za účelem zkoušení a ověřování stálý přístup do prostor určených pro výrobu, kompletaci a montáž a v případě potřeby do míst, kde probíhá prefabrikace, a do prostor určených pro zkoušení, tak aby mohl provádět své úkoly podle TSI.

10.

Pokud subsystém splňuje požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, oznámený subjekt na základě zkoušek, ověření a kontrol provedených na všech sériových výrobcích způsobem uvedeným v bodu 7 a požadovaným TSI a evropskými specifikacemi podle článku 10 směrnice 96/48/ES vydá certifikát ES ověření, který je určen pro zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství, který poté vypracuje ES prohlášení o ověření určené orgánu dozoru v členském státu, v němž je daný subsystém zaveden a/nebo provozován. ES prohlášení o ověření a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení musí být napsáno ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat alespoň údaje uvedené v příloze V směrnice 96/48/ES.

11.

Oznámený subjekt je odpovědný za sestavení souboru technické dokumentace, který musí být přiložen k ES prohlášení o ověření. Soubor technické dokumentace musí obsahovat alespoň údaje uvedené v čl. 18 odst. 3 směrnice 96/48/ES, a zejména: — veškeré nezbytné dokumenty týkající se vlastností subsystému, ▼M1 ————— ▼B — seznam prvků interoperability integrovaných do subsystému, — kopie ES prohlášení o shodě a v případě potřeby ES prohlášení o vhodnosti pro použití, která musí být pro dané prvky k dispozici v souladu s článkem 13 uvedené směrnice, v případě potřeby s odpovídajícími dokumenty (certifikáty, schválení systému jakosti a zprávy o dozoru) vydanými oznámenými subjekty na základě TSI, — všechny údaje o podmínkách a omezeních použití, — všechny údaje týkající se návodů k použití, průběžných i pravidelných kontrol, seřizování a údržby, — certifikát ES přezkoušení typu s příslušnou technickou dokumentací, — certifikát ES ověření vydaný oznámeným subjektem podle bodu 10 a tímto subjektem stvrzený, k němuž budou přiloženy příslušné výpočty a kde bude uvedeno, že daný projekt je v souladu se směrnicí a TSI, a v případě potřeby budou uvedeny nevyřešené výhrady zaznamenané během vykonávání prací; k certifikátu by měly být případně přiloženy též protokoly o kontrole a zprávy o auditu vypracované v souvislosti s ověřováním.

12.	Kompletní záznamy přiložené k certifikátu ES ověření musí být spolu s tímto certifikátem vydaným oznámeným subjektem uloženy u zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství a musí být přiloženy k ES prohlášení o ověření vypracovanému zadavatelem pro orgán dozoru.

13.	Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopie záznamů po dobu životnosti subsystému; zašle je každému členskému státu, který o to požádá.

MODUL SH2 (KOMPLEXNÍ ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI S PŘEZKOUMÁNÍM NÁVRHU)

ES ověřování subsystému „Kolejová vozidla“

1.

Tento modul popisuje postup ES ověřování, kterým oznámený subjekt na žádost zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství kontroluje a osvědčuje, že subsystém „Kolejová vozidla“: — je v souladu s touto TSI a ostatními příslušnými TSI, a tím splňuje základní požadavky směrnice 96/48/ES, — je v souladu s ostatními předpisy, které vyplývají ze Smlouvy, a může být uveden do provozu. Oznámený subjekt tento postup včetně přezkoumání návrhu subsystému provede pod podmínkou, že zadavatel a dotyční výrobci plní povinnosti podle bodu 2.

2.

Zadavatel spolupracuje v případě subsystému, který podléhá postupu ES ověřování, pouze s výrobci, jejichž činnosti na projektu ověřovaného subsystému (návrh, výroba, kompletace a montáž) se řídí schváleným systémem jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 3, který podléhá dozoru podle bodu 4. Pojem „výrobce“ zahrnuje též společnosti: — odpovědné za celý projekt subsystému (a zejména ty, které jsou odpovědné za integraci subsystému (generální dodavatel)), — vykonávající činnosti nebo zpracovávající studie související s návrhem (např. poradci), — provádějící kompletaci a montáž (montážní společnosti) subsystému. V případě výrobců provádějících pouze kompletaci a montáž postačuje systém jakosti pro výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků. Generální dodavatel odpovědný za celý projekt subsystému (zejména za jeho integraci) musí v každém případě používat schválený systém jakosti pro návrh, výrobu, výstupní kontrolu a zkoušení výrobků podle bodu 3, který podléhá dozoru podle bodu 4. V případě, že se zadavatel sám přímo účastní navrhování a/nebo výroby (včetně kompletace a montáže) nebo že je zadavatel sám odpovědný za celý projekt subsystému (zejména za jeho integraci), musí pro tyto své činnosti používat schválený systém jakosti podle bodu 3, který podléhá dozoru podle bodu 4.

3.

Systém jakosti 3.1 Dotyčný výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel podají u oznámeného subjektu, který si zvolili, žádost o posouzení systému jakosti. Žádost musí obsahovat: — všechny příslušné informace o předpokládaném subsystému, — dokumentaci systému jakosti. Od výrobců, kteří se podílejí pouze na části projektu subsystému, se požadují údaje pouze pro tuto konkrétní část. 3.2 V případě generálního dodavatele musí systém jakosti zabezpečovat celkovou shodu subsystému s požadavky směrnice 96/48/ES a TSI. V případě ostatních výrobců (subdodavatelů) musí systém jakosti zabezpečovat shodu jejich příslušných podílů na subsystému s požadavky TSI. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané žadatelem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Tato dokumentace systému jakosti musí umožňovat jednoznačný výklad politik jakosti a postupů, např. programů jakosti, plánů, jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti. Dokumentace systému jakosti musí obsahovat zejména přiměřený popis: v případě všech žadatelů: — cílů jakosti a organizační struktury, — odpovídajících metod, postupů a systematických opatření, které budou použity při výrobě, řízení a zabezpečování jakosti, — přezkoumání, kontrol a zkoušek, které budou provedeny před výrobou, kompletací a montáží, během výroby, kompletace a montáže a po výrobě, kompletaci a montáži, s uvedením jejich četnosti, — záznamů o jakosti, např. protokolů o kontrolách, výsledků zkoušek, údajů o kalibraci, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků atd., v případě generálního dodavatele a subdodavatelů (pouze v míře odpovídající jejich konkrétnímu podílu na projektu subsystému): — technických specifikací návrhu, včetně evropských specifikací, které budou použity, a v případě, kdy se evropské specifikace podle článku 10 plně nepoužívají, popis prostředků, které budou použity, aby bylo zajištěno splnění požadavků TSI, které se na daný subsystém vztahují, — metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických opatření, které budou použity při navrhování subsystému, — prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované jakosti návrhu a subsystému a nad efektivním fungováním systému jakosti a v případě generálního dodavatele: — odpovědnosti a pravomocí vedení, pokud jde o celkovou jakost návrhu a subsystému, zejména pak vedení integrace systému. Přezkoumání, zkoušky a kontroly se vztahují na tyto fáze: — celkový návrh, — konstrukci subsystému, zejména inženýrské práce, montáž prvků a celkové nastavení, — závěrečné zkoušení subsystému; — a pokud je tak určeno v TSI, ověření v podmínkách plného provozu. 3.3 Oznámený subjekt uvedený v bodu 3.1 posoudí systém jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 3.2. U systémů jakosti, které používají příslušnou harmonizovanou normu, se shoda s těmito požadavky předpokládá. Touto harmonizovanou normou bude EN ISO 9001 z prosince 2000, případně doplněná tak, aby brala v úvahu zvláštní vlastnosti subsystému, na který bude použita. V případě žadatelů podílejících se pouze na kompletaci a montáži bude touto harmonizovanou normou EN 29002, případně doplněná tak, aby brala v úvahu zvláštní vlastnosti subsystému, na který bude použita. Audit musí být specifický pro daný subsystém a musí zohledňovat konkrétní podíl žadatele na subsystému. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie daného subsystému. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce. Rozhodnutí musí být oznámeno žadateli. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 3.4 Výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel se zavážou, že budou plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti a budou jej udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný. Informují oznámený subjekt, který schválil systém jakosti, o každé zamýšlené aktualizaci systému jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 3.2 nebo zda se požaduje nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí žadateli své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení.

4.

Dozor nad systémem (systémy) jakosti, za který odpovídá oznámený subjekt (subjekty) 4.1 Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel řádně plnili povinnosti vyplývající ze schváleného systému jakosti. 4.2 Oznámený subjekt (subjekty) uvedený v bodu 3.1 musí mít za účelem inspekce stálý přístup na místo staveniště, do prostor určených pro navrhování, výrobu, kompletaci a montáž, skladování, v případě potřeby také do míst, kde probíhá prefabrikace, nebo do prostor určených pro zkoušení a obecně do veškerých prostor, jejichž prohlídku považuje za nezbytnou ke splnění své úlohy, a to v souladu s konkrétním podílem žadatele na projektu subsystému. 4.3 Výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství zašlou (nebo dají zaslat) oznámenému subjektu uvedenému v bodu 3.1 všechny dokumenty nezbytné k uvedenému účelu, zejména pak konstrukční výkresy a technické podklady týkající se subsystému (pokud jde o konkrétní podíl žadatele na subsystému), zejména: — dokumentaci systému jakosti, včetně provedených opatření zajišťujících, že: —  — (v případě generálního dodavatele) jsou náležitým a dostatečným způsobem definovány odpovědnosti a pravomoci vedení, pokud jde o shodu celého subsystému, — systémy jakosti jednotlivých výrobců jsou náležitě řízeny tak, aby bylo dosaženo integrace na úrovni subsystému, — záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se návrhu, např. výsledky analýz, výpočtů, zkoušek atd., — záznamy o jakosti požadované v části systému jakosti týkající se výroby (včetně kompletace a montáže), např. protokoly o kontrolách, výsledky zkoušek, údaje o kalibraci, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků atd. 4.4 Oznámený subjekt (subjekty) pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel udržují a používají systém jakosti, a předává jim zprávy o auditu. Audity se provádějí nejméně jednou ročně, přičemž vždy proběhne alespoň jeden audit během každého časového období, v němž probíhá určitá činnost (navrhování, výroba, kompletace a montáž), na subsystému, který podléhá postupu ES ověřování podle bodu 6. 4.5 Kromě toho může oznámený subjekt (subjekty) uskutečnit v prostorách žadatele uvedených v bodu 4.2 neočekávané inspekční prohlídky. Při těchto inspekčních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést úplný nebo částečný audit, aby ověřil, zda systém jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne žadateli (žadatelům) zprávu o inspekci a při provedení auditu rovněž zprávu o auditu.

5.

Výrobce (výrobci) a popřípadě také zadavatel uchovávají pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let po vyrobení posledního subsystému: — dokumentaci uvedenou v bodu 3.1 v druhém pododstavci druhé odrážce, — aktualizaci uvedenou v bodu 3.4 druhém pododstavci, — rozhodnutí a zprávy oznámeného subjektu uvedené v bodu 3.4 v posledním pododstavci a bodech 4.4 a 4.5.

6.

Postup ES ověřování 6.1 Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o ES ověření subsystému (prostřednictvím „komplexního zabezpečování jakosti s přezkoumáním návrhu“) včetně koordinace dozoru nad systémy jakosti podle bodů 4.4 a 4.5. Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství informuje o své volbě a o žádosti dotyčné výrobce. 6.2 Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby, montáže a fungování subsystému a posouzení shody s požadavky TSI. Žádost musí obsahovat: — technické specifikace návrhu včetně evropských specifikací, které se používají, — potřebný podpůrný důkaz jejich přiměřenosti, zejména v případě, kdy evropské specifikace uvedené v TSI nebyly použity zcela. Tento podpůrný důkaz musí obsahovat výsledky zkoušek provedených příslušnou laboratoří výrobce nebo jeho jménem, — registr kolejových vozidel se všemi údaji stanovenými v TSI, — technickou dokumentaci týkající se výroby a kompletace subsystému, — seznam prvků interoperability integrovaných do subsystému, — seznam všech výrobců, kteří se podílejí na návrhu subsystému, jeho výrobě, kompletaci a montáži, — důkazy o tom, že se systémy jakosti výrobce (výrobců) a/nebo zadavatele používají ve všech fázích podle bodu 3.2, a důkaz o jejich účinnosti, — údaje o oznámeném subjektu (subjektech) odpovědném za schvalování těchto systémů jakosti a za dozor nad nimi. 6.3 Oznámený subjekt přezkoumá žádost týkající se přezkoumání návrhu a v případě, že návrh splňuje ustanovení směrnice 96/48/ES a TSI, které se na něj vztahují, vydá žadateli zprávu o přezkoumání návrhu. Tato zpráva obsahuje závěry přezkoumání návrhu, podmínky její platnosti, údaje nezbytné k identifikaci přezkoumaného návrhu a popřípadě též popis fungování subsystému. 6.4 Poté oznámený subjekt přezkoumá, s ohledem na ostatní fáze procesu ES ověřování, zda se na všechny fáze prací na subsystému podle bodu 3.2 dostatečně a náležitým způsobem vztahuje schválení systému (systémů) jakosti a dozor nad tímto systémem (systémy). Jestliže se shoda subsystému s požadavky TSI zakládá na více než jednom systému jakosti, přezkoumá se zejména: — zda jsou vztahy a rozhraní mezi těmito systémy jakosti jasně zdokumentovány — a zda jsou v případě generálního dodavatele náležitým a dostatečným způsobem definovány odpovědnosti a pravomoci vedení, pokud jde o shodu celého subsystému. 6.5 Jestliže oznámený subjekt odpovědný za ES ověřování sám neprovádí dozor nad daným systémem (systémy) jakosti podle bodu 4, musí koordinovat činnosti dozoru ostatních oznámených subjektů odpovědných za tento úkol s cílem zajistit, že v případě rozhraní mezi různými systémy jakosti bude použit správný postup s ohledem na integraci subsystému. Tato koordinace zahrnuje právo oznámeného subjektu odpovědného za ES ověřování — vyžádat si veškerou dokumentaci (týkající se schvalování a dozoru) vydanou jiným oznámeným subjektem (subjekty), — účastnit se auditů dozoru podle bodu 4.4, — dát podnět k dodatečným auditům podle bodu 4.5 na vlastní odpovědnost a ve spolupráci s jiným oznámeným subjektem (subjekty). 6.6 Pokud subsystém splňuje požadavky směrnice 96/48/ES a TSI, oznámený subjekt na základě přezkoumání návrhu a schválení systému (systémů) jakosti a dozoru nad ním (nimi) vydá certifikát ES ověření, který je určen pro zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství, který poté vypracuje ES prohlášení o ověření určené orgánu dozoru v členském státu, v němž je daný subsystém zaveden a/nebo provozován. ES prohlášení o ověření a průvodní dokumenty musí být datovány a podepsány. Prohlášení musí být napsáno ve stejném jazyce jako soubor technické dokumentace a musí obsahovat alespoň údaje uvedené v příloze V směrnice 96/48/ES. 6.7 Oznámený subjekt je odpovědný za sestavení souboru technické dokumentace, který musí být přiložen k ES prohlášení o ověření. Soubor technické dokumentace musí obsahovat alespoň údaje uvedené v čl. 18 odst. 3 směrnice 96/48/ES, a zejména: — veškeré nezbytné dokumenty týkající se vlastností subsystému, — seznam prvků interoperability integrovaných do subsystému, — kopie ES prohlášení o shodě a v případě potřeby ES prohlášení o vhodnosti pro použití, která musí být pro dané prvky k dispozici v souladu s článkem 13 uvedené směrnice, v případě potřeby s odpovídajícími dokumenty (certifikáty, schválení systému jakosti a zprávy o dozoru) vydanými oznámenými subjekty na základě TSI, — všechny údaje o podmínkách a omezeních použití, — všechny údaje týkající se návodů k použití, průběžných i pravidelných kontrol, seřizování a údržby, — certifikát ES ověření vydaný oznámeným subjektem podle bodu 6.6 a tímto subjektem stvrzený, k němuž budou přiloženy příslušné výpočty a kde bude uvedeno, že daný projekt je v souladu se směrnicí a TSI, a v případě potřeby budou uvedeny nevyřešené výhrady zaznamenané během vykonávání prací; k certifikátu by měly být přiloženy též protokoly o kontrole a zprávy o auditu vypracované v souvislosti s ověřováním, jak je uvedeno v bodech 4.4 a 4.5. ▼M1 ————— ▼B

7.	Kompletní záznamy přiložené k certifikátu ES ověření musí být spolu s tímto certifikátem vydaným oznámeným subjektem uloženy u zadavatele nebo jeho zplnomocněného zástupce usazeného ve Společenství a musí být přiloženy k ES prohlášení o ověření vypracovanému zadavatelem pro orgán dozoru.

8.	Zadavatel nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství uchovává kopie záznamů po dobu životnosti subsystému; zašle je každému členskému státu, který o to požádá.

---

PŘÍLOHA G

OBRYS KOLEJOVÉHO VOZIDLA

UIC 505-1

ČÁST SPOLEČNÁ PRO VŠECHNA VOZIDLA

VIC (505-01)

Část obrysu ležící níže než 130 mm nad temenem kolejnice u vozidel, která nesmějí přejíždět přes svážné pahrbky nebo přes kolejové brzdy ani přes jiná aktivovaná posunovací zařízení a zařízení k zastavení

Pokud jsou vozidla umístěna na podpodlažní soustruh pro obnovení jízdního obrysu kol, musí být dodržována určitá omezení průřezu v pravých úhlech k dvojkolí.

V případě konstrukčních částí umístěných uvnitř podvozku je tento rozměr 150 mm.

KINEMATICKÉ OBRYSY GA, GB A GC

Vztažné obrysy

Poznámka:

Až do výšky 3 250 mm jsou vztažné obrysy GA, GB a GC shodné.

DOLNÍ ČÁSTI OBRYSU

A. Koleje přechodné pro hnací vozidla používaná v mezinárodním provozu

B. Koleje přechodné pro osobní, zavazadlové a nákladní vozy používané v mezinárodním provozu (s výjimkou hnacích vozidel používaných v mezinárodním provozu)

Poznámka:

V oblasti zaoblení lomů sklonů o poloměru R ≥ 500 m musí být svislé rozměry uvedené na obr. A a B zmenšeny o

(R v m). Pokud je 625 m ≥ R ≥ 500 m, rozměr 80 na obr. A je roven nule.

KINEMATICKÝ OBRYS DOLNÍCH ČÁSTÍ V OBLASTI KOLEJNICE A KOLEJOVÝCH BRZD A V OBLASTI OSY KOLEJE

A. Koleje přechodné pro hnací vozidla používaná v mezinárodním provozu

KINEMATICKÝ OBRYS DOLNÍCH ČÁSTÍ

B. Koleje přechodné pro osobní, zavazadlové a nákladní vozy používané v mezinárodním provozu, s výjimkou hnacích vozidel

---

PŘÍLOHA H

ČELNÍ A KONCOVÉ NÁVĚSTNÍ SVÍTILNY

Koncové návěstní svítilny

Oba konce interoperabilní vlakové soupravy musí být vybaveny dvěma koncovými návěstními svítilnami umístěnými ve vodorovné rovině ve stejné výšce nad hlavou kolejnice, symetricky ke středové ose a ve vzdálenosti nejméně 1 300 mm od sebe.

Koncové návěstní svítilny je doporučeno namontovat ve výšce od 1 600 mm do 2 000 mm nad hlavou kolejnice. Zpravidla platí, že každá koncová návěstní svítilna musí mít průměr nejméně 170 mm a musí vyzařovat světlo červené barvy.

V případě, že není k dispozici dostatečný prostor, je přípustná vodorovná šířka až do dolní mezní hodnoty 110 mm za předpokladu, že nebude zhoršena technická výkonnost svítilny.

Obě koncové návěstní svítilny musí být možné zhasnout současně jedním vypínačem. Použití prostředků pro změnu barvy světel je přípustné.

Optický systém koncových návěstních svítilen musí být konstruován tak, aby poskytoval červené světlo o svítivosti:

Pevné čelní návěstní svítilny

Oba konce interoperabilní vlakové soupravy musí být vybaveny dvěma elektrickými pevnými čelními návěstními svítilnami umístěnými ve vodorovné rovině na stejné úrovni ve výšce od 1 600 mm do 2 000 mm nad hlavou kolejnice.

Vzdálenost mezi těmito dvěma svítilnami musí být co největší, zpravidla nejméně 1 300 mm; ve výjimečných případech, tj. u kolejových vozidel s kuželovitou přední částí, může být snížena na 1 000 mm.

Interoperabilní vlakové soupravy musí být dále konstruovány tak, aby bylo možné upevnit na každém konci třetí elektrickou pevnou návěstní svítilnu umístěnou ve středové ose nad čelním sklem.

Dolní dvě pevné návěstní svítilny musí obsahovat zařízení pro přepínání světla na bílé nebo červené; výjimku tvoří případ, kdy svítilny obsahují překrývající se optické prvky.

Doporučuje se, aby se přepínač pro změnu barvy světla nacházel uvnitř vozidla. Dále se doporučuje, aby byly k dispozici samostatné ovládací prvky pro elektrické signály pomocí svítilen umožňujících použití barevných filtrů (žlutého nebo zeleného).

Svítilny mohou být vybaveny elektrickým ovládačem umožňujícím jejich použití jako světlometů.

Ovládání svítilen

Svítilny kolejových vozidel konstruovaných pro vysokorychlostní provoz musí být vybaveny těmito funkcemi:

Svítivost každé svítilny v každé skupině měřená podél střední osy musí dosahovat hodnot uvedených v následující tabulce:

▼M1

---

PŘÍLOHA I

Údaje, které musí být uvedeny v registru stanoveném v článku 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ( 6 ), jsou údaje uvedené v prováděcím rozhodnutí Komise 2011/665/EU ze dne 4 října 2011 o evropském registru povolených typů železničních vozidel ( 7 ).

▼B

---

PŘÍLOHA J

PROJEKTIL PRO ZKOUŠKU ČELNÍHO SKLA KABINY STROJVEDOUCÍHO

---

PŘÍLOHA K

SPŘÁHLO

K.1   Schematické znázornění spřáhla

Vodorovná osa spřáhla musí být umístěna ve výšce 1 025 mm nad temenem kolejnice.

K.2   Provozní podmínky

(vyhrazeno)

---

PŘÍLOHA L

HLEDISKA, JEŽ NEJSOU SPECIFICKÁ PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ PROVOZ A PŘI NICHŽ SE POUŽIJÍ VNITROSTÁTNÍ PŘEDPISY

Geometrická a mechanická kompatibilita se železniční infrastrukturou

Dodržování obrysu (zvláštnosti vztahující se k naklápění vozidlových skříní a zvláštní přepravě)

Vjíždění kolejových vozidel do oblouků a protioblouků

Vjíždění do podélného profilu

Jízda po zkroucené koleji

Jízda přes výhybky a přejezdy

Kolejnicové smetadlo/sněhový pluh

Vozidlová skříň, podvozek, dvojkolí

Podvozky: konstrukce, výroba a schválení – použitá jakost oceli – odolnost – tlumení vibrací, kritická rezonance v krutu (hnací vozidlo)

Montovaná dvojkolí: konstrukce, výroba a schválení – přípustné parametry ložisek

Zařízení připevněné k vozidlovým skříním, rámům podvozků a ložiskovým skříním

Spolehlivost a odolnost hydraulických systémů (pokud existují)

Odolnost proti únavové zátěži

Ochrana proti střelám – odolnost proti nárazům souvisejícím s přirozenými událostmi nebo se zlomyslnými činy

Návrh a konstrukce nádrží cisternových vagonů

Způsobilost k posunu spouštěním: spřáhla, jízda přes svážné pahrbky, odolnost proti nárazům při posunu

Označení – identifikace železničních vozidel

Brzdění

Tlakovzdušná brzda: vlastnosti (včetně automatického brzdění v případě přerušení spřáhla)

Další druhy brzd

Prvky brzdového systému

Použití vzduchu brzdového systému (mimo jiné stupňové řízení mechanismu, příkaz k nouzovému brzdění, odvětrávání do ovzduší, automatický mechanismus vymezení mrtvého chodu)

Kapacita vytváření a uskladňování stlačeného vzduchu – zbytkový výkon vlaků s vlastním pohonem (výjimečné použití): elektrické napájení brzdového zařízení jiného vlaku a rozjezd na sklonu

Funkce zásobníků písku v případě nouzového brzdění nebo zablokování brzd

Automatický mechanismus vymezení mrtvého chodu

Trakce/energie

Autonomie zařízení s vlastním pohonem

Provoz na úrovňových přejezdech (omezení trakčních výkonů)

Elektrická ochrana vlaku: umístění hlavního vypínače, poškození za hlavním vypínačem

Ovládání sběračů proudu, záložní mechanismus pro zdvižení sběrače při nedostatku vzduchu v hlavním zásobníku

Ochrana trolejového vedení: vyloučení nadměrného oteplení

Vlastnosti/výkony parních lokomotiv a spalovacích motorů

Izolační vlastnosti

Hlavní transformátor

Vlastnosti uzemnění a zpětného elektrického vedení

Hnací vozidlo: chlazení, regulace

Chování trakčních systémů při minimálním a maximálním napětí v síti a při vjezdu do úseku s uzemněným trolejovým vedením

Nabíjení akumulátoru

Tepelné vlastnosti elektrických konstrukčních částí

Řízení a zabezpečení provozu (rozhraní se subsystémem „Řízení a zabezpečení“)

Vzdálenost mezi po sobě jdoucími dvojkolími

Pomocný mechanismus pro posunování

Propustnost zásobníků písku

Přítomnost kovových součástí (jiných než okolků kol) v oblasti citlivosti elektronických čidel

Zpomalování trakce brzděním

Ergonomie řídicích, návěstních a nouzových mechanismů

Vlastnosti a výkonnost bezpečnostních mechanismů pro součásti náchylné k oddělení

Zařízení pro jednočlennou obsluhu – ovládání dveří pro nástup cestujících

Dálkové ovládání

Sběrnice vozidla a sběrnice vlaku (řízení vlaku)

Poloautomatický nebo automatický přechod mezi systémy

Software (systémy řízené softwarem) (EN 50128)

Bezpečnostní systémy

Diagnostické mechanismy/přenos dat

Porucha diagnostického systému

Porucha předních nebo koncových svítilen

Bezpečnost a ochrana zdraví osob

Preventivní ochrana před výbuchy

Žádné ostré hrany ve vnitřní ani vnější části, ochrana před uklouznutím, označení schodů ve vlaku

Emise jiných plynů než oxidu uhelnatého a uhličitého ( 8 )

Problémy se stabilitou související se zrychlením vlaku (m/s2) a otřesy (m/s3) – fyzické poškození způsobené vibracemi

Viditelnost vlaku a slyšitelnost zvukového signalizačního zařízení

Transformátory 25 KV

Výstražné akustické znamení před zavřením dveří, okna na všech dveřích

Bezpečnostní pokyny a pravidla chování pro cestující

Evakuace a tísňové volání: informace o poloze vlaku pro strojvedoucího

Informace pro evakuační postupy a pro použití nouzových východů uvedené v odpovídajících jazycích

Východy z každého oddělení na dvě nástupiště

Zajištění možnosti otevření dveří v případech nouze

Příprava a uložení potravin ( 9 )

Elektromagnetická kompatibilita s kardiostimulátory ( 10 )

Přerušované světelné signály ( 11 )

Dýchací potíže nebo intoxikace v důsledku špatné kvality vzduchu ( 12 )

Poškození zdraví způsobené sálavým teplem, horkým vzduchem, extrémně vysokými nebo nízkými teplotami ( 13 )

Životní prostředí

Výfukové plyny spalovacích motorů

Používání zakázaných nebo v omezeném rozsahu povolených materiálů a výrobků (azbest, PCB, CFC atd.)

Provoz

Přijímání vozidla a trasy

Postupy certifikace pro nedestruktivní zkoušky

Testování vozidel a zabezpečovacích systémů vlaku po mimořádných událostech a nehodách

Odtahování vozidel

---

PŘÍLOHA M

(vyhrazeno)

---

PŘÍLOHA N

POŽADAVKY NA NOUZOVÉ OSVĚTLENÍ

N.1   Obecná ustanovení

Nouzové osvětlení musí umožňovat plynulé obsazování nebo evakuaci vozidla při plné bezpečnosti.

Nouzový osvětlovací systém musí sestávat alespoň z takového počtu svítilen, aby se cestující mohli pohybovat ve vozidlech a aby je bylo možné evakuovat a současně rozlišovat přítomnost překážek.

Mělo by být přihlédnuto ke snížené viditelnosti způsobené například přítomností kouře.

Nouzové osvětlení se musí aktivovat automaticky v případě potřeby a jeho automatické nastavení nesmí být přístupné cestujícím.

N.2   Elektrické napájení

Nouzový osvětlovací systém se napájí z akumulátoru vozidla pomocí nejméně jednoho vyhrazeného elektrického obvodu. Není-li vozidlo vybaveno vlastním akumulátorem a může-li být v normálním provozu nespřažené, musí být nouzový osvětlovací systém vybaven vlastním zdrojem elektrického napájení.

N.3   Intenzita osvětlení

Minimální průměrná intenzita nouzového osvětlení musí být měřena na úrovni podlahy a podél středové osy chodbičky a musí být ≥ 5 lux.

Minimální hodnota na počátečních místech evakuace musí být ≥ 30 lux.

Minimální hodnota pro evakuační značení musí být ≥ 50 lux.

Všechny hodnoty musí být měřeny způsoby uvedenými v bodu 6 této TSI.

N.4   Rovnoměrnost osvětlení

Střední intenzita osvětlení pro trvalé osvětlení měřená podle požadavků bodu 6 této TSI musí být v rozmezí od 0,2 do 10.

N.5   Omezení oslnění

Aby byl minimalizován vliv oslnění, nesmí intenzita osvětlení nouzovými svítilnami v obecně viditelné oblasti (až do 60° nad vodorovnou rovinou svítilny) přesáhnout 400 cd/m2.

N.6   Spínací výkon

Spínací výkon trvalého osvětlení musí dosáhnout 50 % požadované intenzity osvětlení do pěti sekund a 100 % požadované intenzity osvětlení do 15 sekund.

N.7   Provozní doba

Pokud se uživatel a výrobce nedohodnou jinak, musí být nouzové osvětlení v provozu po dobu:

po výpadku elektrického napájení ve vozidle (např. systém nabíjení akumulátorů).

Poznámka:

Stanovené doby platí pro akumulátor, který byl plně dobitý za podmínek dohodnutých mezi kupujícím a výrobcem.

N.8   Uspořádání nouzového osvětlení

Nouzové svítilny musí být rozmístěny takto:

---

PŘÍLOHA O

ZEMNICÍ OCHRANA KOVOVÝCH ČÁSTÍ VOZIDEL

O.1   PRINCIPY UZEMNĚNÍ

Všechny kovové součásti kolejového vozidla,

musí být pomocí spojení s nejnižším možným odporem uvedeny na stejný potenciál jako kolejnice.

O.2   UZEMNĚNÍ VOZIDLOVÉ SKŘÍNĚ

Elektrický odpor mezi kovovými součástmi a kolejnicí v případě dvounápravového vozidla musí být roven 0,05 ohm nebo menší. Tato hodnota je měřena při stálém trvalém proudu 50 A a napětí rovném 50 V nebo nižším.

O.3   UZEMNĚNÍ SOUČÁSTÍ VOZIDEL

Kovové součásti ve střeše musí být bezpečně spojeny ochranným vodičem se všemi vodivými prvky uvnitř vozidla, kde by mohly být přístupné, a s vozidlovou skříní.

O.4   UZEMNĚNÍ ELEKTRICKÉ INSTALACE

Všechny elektrické instalace, které jsou připojeny k hlavnímu elektrickému obvodu a obsahují kovové součásti, u nichž by mohlo dojít k dotyku a které nejsou pod napětím, musí mít tyto kovové součásti bezpečně spojeny ochranným vodičem s vozidlovou skříní.

Všechny ostatní kovové součásti vozidla (jiné než uvedené v předcházejícím bodu), u nichž by mohlo dojít k dotyku a které, přestože nejsou pod napětím, by mohly být omylem zapnuty, musí být bezpečně spojeny ochranným vodičem, je-li jmenovité napětí dotyčné součásti větší než:

Průřez zemnicího vodiče je funkcí proudu, který má být veden; musí být dimenzován tak, aby bylo zaručeno bezpečné fungování přerušovačů proudu, budou-li vypnuty.

O.5   ANTÉNY

Antény připevněné na vnější straně vozidel musí splňovat tyto podmínky:

---

PŘÍLOHA P

NAPĚTÍ TROLEJOVÉHO VEDENÍ

V následující tabulce jsou podrobně uvedeny vlastnosti hlavních systémů trakčního napětí (s výjimkou přepětí):

Vztah mezi U max1 a U max2

Po každém výskytu napětí U max2 musí následovat napětí rovné U max1 nebo nižší po nespecifikovanou dobu.

Nejnižší provozní napětí

Za narušených provozních podmínek představuje hodnota U max2 dolní mez napětí trolejového vedení, při které mohou být vlaky provozovány.

Poznámka:

Doporučené hodnoty pro podpěťové vypínání:

Podpěťové přerušovače s pevnými nebo nastavitelnými prahovými hodnotami mohou být nastaveny na hodnoty od 85 % do 95 % U min2.

---

PŘÍLOHA Q

ZNAČKY NA ZAŘÍZENÍ PRO UVEDENÍ ZÁCHRANNÉ BRZDY DO PŮVODNÍ POLOHY

---

( 1 ) Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 6.

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému (Úř. věst. L 110, 20.4.2001, s. 1).

( 3 ) Úř. věst. L 100, 11.4.2001, s. 17.

( 4 ) Vzhledem ke skutečnosti, že podmínky měření a popis referenční tratě byly v době přijetí této TSI stále předmětem diskuse, je dovolena odchylka mezních hodnot 1 dB(A). Tento odstavec bude revidován po přijetí TSI nové generace.

( 5 ) Tato položka bude zahrnuta do seznamu prvků interoperability v budoucí verzi této TSI.

( 6 ) Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 264, 8.10.2011, s. 32.

( 8 ) Záležitosti ochrany zdraví, které nejsou specifické pro železnici, musí však být specifikovány. Bere se v úvahu porucha systému a/nebo výpadek elektrického napájení. Předmětem TSI není klimatizace, topení a ventilace pro cestující.

( 9 ) Záležitosti ochrany zdraví, které nejsou specifické pro železnici, musí však být specifikovány. Bere se v úvahu porucha systému a/nebo výpadek elektrického napájení. Předmětem TSI není klimatizace, topení a ventilace pro cestující.

( 10 ) Záležitosti ochrany zdraví, které nejsou specifické pro železnici, musí však být specifikovány. Bere se v úvahu porucha systému a/nebo výpadek elektrického napájení. Předmětem TSI není klimatizace, topení a ventilace pro cestující.

( 11 ) Záležitosti ochrany zdraví, které nejsou specifické pro železnici, musí však být specifikovány. Bere se v úvahu porucha systému a/nebo výpadek elektrického napájení. Předmětem TSI není klimatizace, topení a ventilace pro cestující.

( 12 ) Záležitosti ochrany zdraví, které nejsou specifické pro železnici, musí však být specifikovány. Bere se v úvahu porucha systému a/nebo výpadek elektrického napájení. Předmětem TSI není klimatizace, topení a ventilace pro cestující.

( 13 ) Záležitosti ochrany zdraví, které nejsou specifické pro železnici, musí však být specifikovány. Bere se v úvahu porucha systému a/nebo výpadek elektrického napájení. Předmětem TSI není klimatizace, topení a ventilace pro cestující.