(ES) č. 1676/2001Nařízení Rady (ES) č. 1676/2001 ze dne 13. srpna 2001 o uložení konečného antidumpingového claz dovozu polyethylentereftalátového filmu pocházejícího z Indie a Korejské republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

(1)

Nařízením (ES) č. 367/2001 ( 2 ) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Komise prozatímní antidumpingové clo z dovozu polyethylentereftalátového (dále jen „PET“) filmu kódu KN 3920 62 19 a ex392062 90, pocházejícího z Indie a Korejské republiky (dále jen „Korea“).

(2)

Je třeba připomenout, že období šetření dumpingu a poškození zahrnovalo období od 1. dubna 1999 do 31. března 2000 (dále jen „OŠ“). Šetření vývoje podstatného pro analýzu poškození zahrnovalo období od 1. ledna 1996 do 31. března 2000 (dále jen „posuzované období“).

(3)

Po zavedení předběžných opatření na dovozy PET filmu pocházejícího z Indie a Korey předložilo více dotčených stran své písemné připomínky. Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta možnost ústního slyšení.

(4)

Komise dále hledala a prověřila všechny údaje, které považovala pro svá konečná zjištění za nezbytné.

(5)

Dodatečné kontrolní návštěvy byly provedeny v prostorách těchto uživatelů:

(6)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se dospělo k záměru doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konečný výběr částek zajištěných formou prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během které mohly k tomuto oznámení zaujmout stanovisko.

(7)

Předložené ústní i písemné připomínky stran byly zváženy a předběžná zjištění byla podle nich v případě potřeby upravena.

(8)

Někteří vyvážející výrobci opětovně namítali, že pokovený PET film by měl být vyňat z působnosti tohoto řízení, s odůvodněním, že pokovený PET film nelze považovat za shodnou se základním PET filmem, neboť má jiné základní fyzikální a technické vlastnosti, vyžaduje jiné výrobní zařízení a postupy, její výroba je v důsledku toho mnohem nákladnější, a proto se také prodává za vyšší cenu. Tyto strany rovněž namítaly, že použití pokoveného PET filmu je jiné než použití základního PET filmu a spadá také pod jiné kódy KN než ex392062 19 a 3920 62 90, a to pod kód KN 3921.

(9)

Šetření ukázalo, že proces pokovení prováděný srážením par, který spočívá v přidání kovu jako je např. hliník, nemění fyzikální, technické a chemické vlastnosti PET filmu. Navíc při mnoha druzích použití lze zaměnit základní a pokovený PET film a lze je použít ke stejným nebo podobným účelům. Potvrzují se tedy předběžná zjištění uvedená v bodě odůvodnění 19 prozatímního nařízení v tom smyslu, že základní a pokovený PET film představují jediný výrobek a že spadá pod kódy KN, kterých se toto řízení týká, tj. ex392062 19 a 3920 62 90.

(10)

Je třeba poznamenat, že skutečnost, že na výrobu pokoveného PET filmu je nutná další fáze výroby spojená s vyššími výrobními náklady a vyšší prodejní cenou, nelze považovat za dostatečný důvod k vynětí určitého typu PET filmu z působnosti tohoto řízení.

(11)

Konečně, šetření ukázalo, že pokovený PET film je třeba odlišit od filmu, která je zesílený, laminovaný, vyztužený nebo podobně kombinovaný s jinými materiály. Tyto postupy mění základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti PET filmu v takovém rozsahu, že výsledný výrobek nelze považovat za dotyčný výrobek. Navíc je třeba poznamenat, že pouze tehdy, je-li PET film kombinován s jinými materiály tímto způsobem, je výsledný výrobek zařazen pod kód KN 3921.

(12)

Protože kromě výše uvedených nejsou další připomínky, potvrzuje se popis uvedený v bodech odůvodnění 9 a 22 prozatímního nařízení.

(13)

Protože nejsou žádné připomínky, potvrzuje se definice obdobného výrobku, jak je uvedena v bodě odůvodnění 23 prozatímního nařízení.

(14)

Protože nejsou k těmto bodům žádné připomínky, potvrzují se předběžná zjištění uvedená v bodech odůvodnění 28 až 34 prozatímního nařízení.

(15)

Potvrzuje se obecná metoda zjištění dumpingového rozpětí u zkoumaných firem tak, jak je popsána v bodě odůvodnění 35 prozatímního nařízení.

(16)

Obecná metoda zjištění dumpingového rozpětí u spolupracujících firem, které nebyly zahrnuty do provedených kontrol, popsaná v bodě odůvodnění 36 prozatímního nařízení, se potvrzuje. Při zjišťování dumpingového rozpětí u spolupracujících firem, které nebyly zahrnuty do provedených kontrol, nebyl brán zřetel na nulové nebo zanedbatelné dumpingového rozpětí.

(17)

Potvrzuje se obecná metoda zjišťování dumpingového rozpětí u vyvážejících výrobců, kteří nezodpověděli dotazníky ani se neohlásili jiným způsobem, tak, jak je popsána v bodech odůvodnění 37 a 38 prozatímního nařízení. Protože v případě Korey byl pouze u jediného ze tří kontrolovaných vyvážejících výrobců zjištěn dumping, byla zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno na základě váženého průměrného dumpingového rozpětí u reprezentativního počtu modelů, které vyvezl výše uvedený vyvážející výrobce s nejvyšším dumpingovým rozpětí.

(18)

Je třeba poznamenat, že v případech, kdy vyvážející výrobce vyvážel do Společenství více než jeden typ výrobku, byla vážené průměrné dumpingové rozpětí stanoveno výpočtem z dumpingu zjištěného u každého typu výrobku, aniž by byl vynulován „negativní dumping“, který byl u jednotlivých typů zjištěn.

(19)

Protože nejsou další připomínky, potvrzují se zjištění bodů odůvodnění 39 až 42 prozatímního nařízení.

(20)

Jeden indický vyvážející výrobce opakovaně požadoval zohlednění rozdílů v úrovni obchodu mezi prodejem dotyčného výrobku obchodníkům na domácích a vývozních trzích (viz bod odůvodnění 47 prozatímního nařízení).

(21)

Po oznámení podstatných skutečností a úvah, na jejichž základě byla přijata předběžná opatření, bylo namítnuto, že na obou trzích (domácím i vývozním) existují dvě úrovně obchodu a že by mělo být provedeno selektivní srovnání: vývozní ceny účtované obchodníkům by měly být porovnány s běžnými hodnotami zjištěnými na základě prodeje obchodníkům a vývozní ceny účtované konečným uživatelům porovnány s běžnými hodnotami zjištěnými na základě prodeje konečným uživatelům.

(22)

Ačkoli údaje obsažené v odpovědi na dotazník a následně ověřené již naznačovaly, že u srovnatelných modelů neexistují na různých úrovních obchodu žádné trvalé a jednoznačné rozdíly, pokud jde o funkce a ceny, jsou-li prodávány na domácím trhu vyvážející země. Vzhledem k tomu se potvrzují zjištění uvedená v bodech odůvodnění 46 a 47 prozatímního nařízení a požadavek selektivního srovnání se zamítá.

(23)

Indičtí vyvážející výrobci tvrdili, že by měla být vývozní cena s ohledem na dávky získané podle Duty Entitlement Passbook („DEPB“) upravena na základě stavu po vývozu podle „ostatních faktorů“ v čl. 2 odst. 10 písm. k) a podle čl. 2 odst. 10 písm. b) „Dovozní poplatky a nepřímé daně“ (v závislosti na vývozci) základního nařízení. Tvrdili, že příjem z DEPB měl za následek nižší vývozní cenu, a Komise tudíž měla připočíst tento příjem k vývozní ceně, aby bylo srovnání s běžnou hodnotou spravedlivé, neboť domácí prodej nemá z tohoto příjmu žádný užitek. Navíc indičtí vývozci tvrdili, že snížení antidumpingového cla s přihlédnutím k dotacím na vývoz provedené v souladu s čl. 14 odst. 1 základního nařízení formou stávajícího vyrovnávacího cla nebylo právně opodstatněné, neboť vyrovnávací cla byla stanovena na základě jiného období šetření.

(24)

V čl. 2 odst. 10 základního nařízení se zvažuje pouze možnost takových úprav, které ovlivňují srovnatelnost cen. V odpovědích na dotazník a během kontrol provedených na místě byly dávky DEPB vždy zaúčtovány jako „jiný příjem“, a nikoli jako „negativní náklady“, které se přičítají k nákladům za suroviny při vývozu zboží. Z tohoto důvodu již na základě účetních záznamů společnosti neexistuje žádná zřejmá souvislost mezi tvorbou cen u vývozního zboží a obdrženými dávkami DEPB.

(25)

Ustanovení čl. 14 odst. 1 základního nařízení, které odráží článek VI dohody GATT, ukazuje, že k takovým dotacím lze v antidumpingovém šetření a při každém nařízení o uložení antidumpingového cla i nepřímo přihlížet za předpokladu, že se na výrobek neuplatňuje současně antidumpingové a vyrovnávací clo s cílem upravit stejnou situaci, která z dumpingu či poskytnutí dotace vyplývá. Logicky tak čl. 14 odst. 1 základního nařízení směřuje k zabránění dvojímu uložení cla, aby nebyla upravována stejná situace vyplývající z dumpingu či vývozních dotací, a proto je třeba vyrovnávací clo vyplývající z vývozních dotací odečíst nezávisle na období šetření, na jehož základě bylo stanoveno. Je třeba poznamenat, že byla provedena úprava podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení tak, jak je uvedeno v bodech odůvodnění 78 a 79. Ze všech těchto důvodů musela být výše uvedený požadavek zamítnut.

(26)

Protože nejsou žádné připomínky ani nové informace, potvrzuje se metoda uvedená v bodech odůvodnění 51 až 53.

(27)

Konečné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z dovozní ceny CIF na hranice Společenství je následující:

(28)

Dva korejští spolupracující vyvážející výrobci namítali, že tzv. tuzemský vývozní prodej (tj. domácí prodej určený pro vývozní trhy po dalším zpracování a/nebo balení) byl bez jakéhokoli právního podkladu z výpočtu běžné hodnoty vyloučen. Je však zřejmé, že korejské orgány povolují takový prodej, aniž by se na něj vztahovala ještě další tuzemská daň z prodeje (DPH); navíc může prodávající převést na kupujícího nárok na vrácení cla a prodej se běžně uskutečňuje v cizí měně. Z tohoto postupu je zřejmé, že prodej v Korey je strukturován tak, že zboží je určeno na vývoz a příslušný prodej neumožňuje přiměřené srovnání. Proto je zachován přístup použitý pro prozatímní stanovení.

(29)

Vzhledem k výše uvedenému se potvrzují zjištění popsaná v bodě odůvodnění 57 prozatímního nařízení.

(30)

Dva z vyvážejících výrobců byli napojeni na dovozce ve Společenství a oba uvedli, že podle jejich mínění je míra zisku přidělená těmto dovozcům (5,5 %) nepřiměřeně vysoká, neboť jejich funkce je omezena pouze na přefakturování prodeje a v prodeji samotném nehrají aktivní roli. Bylo naznačeno, že tito napojení dovozci nevytvářejí sami žádný zisk, ale pouze získávají provizi za uskutečněný prodej. Na to lze namítnout, že uvedená provize nemusí být směrodatná, neboť se jedná o napojené strany. Skutečnost, že napojení dovozci mohou být odměňováni formou fixních provizí, nemusí nutně cokoli vypovídat o funkcích, které tito dovozci plní. Nikdo ze stěžovatelů navíc nepředložil žádné konkrétní údaje, které by naznačovaly, že by použitá míra zisku nebyla v souladu se převládajícími tržními podmínkami.

(31)

Vzhledem k výše uvedenému se potvrzují zjištění popsaná v bodě odůvodnění 58 prozatímního nařízení.

(32)

Na základě žádosti korejských vyvážejících výrobců byla znovu přezkoumána úprava zohledňující trvalý pohyb směnného kurzu. Na základě přezkumu byl použit průměrný směnný kurz platný dva měsíce před vystavením faktury.

(33)

Všichni korejští spolupracující vyvážející výrobci považovali metodu použitou k připočtení vráceného cla k domácím prodejům za nepřiměřenou, a to zejména proto, že dotyčné suroviny se používají i k výrobě jiných výrobků než PET filmů. Komise proto tuto otázku znovu zvážila a rozhodla se přijmout pozměněný přístup sestávající ze dvou kroků.

(34)

Nejprve bylo spočítáno množství surovin nakoupených a použitých výlučně na výrobu PET filmu (určené jak pro domácí prodej, tak na vývoz) s použitím koeficientů schválených na vnitrostátní úrovni a vyjádřené jako procento celkového množství nakoupených surovin. Tato procentní sazba se potom použila pro každou jednotlivou dodávku surovin. Tím byla každá surovina v příslušném poměru připočtena jak k domácím, tak k zahraničním prodejům, při nichž byla surovina použita (jak v případě dotyčného výrobku, tak jiných výrobků). Jak je uvedeno v prozatímním nařízení, začalo připočítávání s dodávkami, na něž bylo uplatněno nejnižší clo. V případě dvou vyvážejících výrobců to vedlo ke zvýšení částky vráceného cla.

předběžná zjištění popsaná v bodech odůvodnění 59 až 65 prozatímního nařízení se potvrzují s výjimkou výše uvedených bodů týkajících se vrácení cla a pohybu směnného kurzu.

(35)

Zjištění bodů odůvodnění 66 a 67 prozatímního nařízení se potvrzují s výjimkou jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který odmítl použití srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s jednotlivými vývozními transakcemi ke stanovení jeho dumpingového rozpětí s tím, že pouhá změna vývozní ceny v závislosti na zákazníkovi, regionu nebo časovém období není dostatečným důvodem k použití váženého průměru jako výpočtové metody ke stanovení dumpingového rozpětí. Přezkum této záležitosti ukázal, že schéma vývozních cen je u každého zákazníka jiné a že na stupeň dumpingu praktikovaný vývozcem to nemá žádný podstatný vliv. Metoda stanovení dumpingového rozpětí u kontrolovaných firem popsaná v bodech odůvodnění 66 a 67 prozatímního nařízení byla proto v případě uvedeného vyvážejícího výrobce změněna tak, že vážená průměrná běžná hodnota nebyla porovnána s cenami jednotlivých vývozních transakcí, nýbrž s váženými průměrnými vývozními cenami.

(36)

Konečné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství je následující:

(37)

Někteří indičtí vyvážející výrobci namítali, že vymezení výrobního odvětví Společenství a následně analýza poškození by neměly být omezeny na tři spolupracující výrobce ve Společenství, kteří podali stížnost, nýbrž by měly být rozšířeny na všechny výrobce ve Společenství, včetně firmy Fapack, která se řízení účastnila při podání stížnosti a která předložila určité základní údaje, a tři jiné výrobce ze Společenství, kteří si nestěžovali, ale kteří jsou napojeni na vyvážející výrobce a kteří rovněž předložili určité základní údaje.

(38)

V bodě odůvodnění 73 prozatímního nařízení se potvrzuje, že všech sedm subjektů skutečně patří mezi výrobce ze Společenství, a představují tedy výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4. odst. 1 základního nařízení. Jak je však popsáno v bodě odůvodnění 70 prozatímního nařízení, předložili zmínění čtyři výrobci ze Společenství pouze některé základní údaje, nezodpověděli však úplně dotazník určený pro výrobce ze Společenství. Tyto údaje proto nemohly být použity pro účely posouzení situace ve výrobním odvětví Společenství. Z tohoto důvodu nebyli tito výrobci ze Společenství zahrnuti do vymezení výrobního odvětví Společenství. Výše uvedená námitka musela být proto odmítnuta.

(39)

Jedna dotčená strana zpochybnila zjištění, že na výrobní odvětví Společenství připadá více než 70 % celkové výroby PET filmu ve Společenství. Komise tuto skutečnost přezkoumala a zjistila, že došlo k administrativní chybě. Výrobní odvětví Společenství ve skutečnosti představuje 60 % celkové výroby ve Společenství.

(40)

Některé dotčené strany navrhovaly, aby v případě, že pokovený PET film bude i nadále zahrnut do definice dotyčného výrobku, byli někteří výrobci pokoveného PET filmu rovněž považováni za výrobce ze Společenství tvořící část výrobního odvětví Společenství.

(41)

Šetření ukázalo, že dotyčné společnosti nevyrábějí základní PET film, ale ve skutečnosti kupují základní PET film z různých zdrojů a potom provádějí dodatečný proces pokovení. Tato dodatečná fáze výroby však sama o sobě nestačí k tomu, aby byly považovány za výrobce PET filmu ze Společenství. Jedná se o podniky, které výrobek pouze dále zpracovávají, aniž by tím měnily jeho základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti.

(42)

Protože nejsou k dispozici žádné nové informace, potvrzují se předběžná zjištění týkající se spotřeby ve Společenství popsaná v bodech odůvodnění 76 až 79 prozatímního nařízení.

(43)

Někteří vyvážející výrobci uplatňovali argument, že dovozy přisuzované vyvážejícím výrobcům, u nichž nebyl zjištěn dumping, by měly být z analýzy poškození vyloučeny. I kdyby byly tyto dovozy z analýzy vyloučeny, zůstal by tím závěr o existenci hmotné škody způsobené dumpingovými dovozy nezměněn. Kromě toho by cenové podbízení, stejně jako zvýšení objemů a podílů na trhu, však zůstaly značné a zbývající dovozy, u kterých byl dumping zjištěn, by stále ještě představovaly více než 13 % trhu Společenství. Rovněž pokles prodejních cen by byl stále významný.

(44)

Někteří indičtí vyvážející výrobci namítali, že dovozy PET filmu pocházející z Indie by neměly být kumulovány s dovozy tohoto výrobku z Korey, a to vzhledem k existujícím rozdílům v podmínkách hospodářské soutěže. Tento argument byl zdůvodněn tím, že objem dovozů, podíly na trhu a ceny se v roce 1997 a v OŠ vyvíjely odlišně.

(45)

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže mezi korejskými a indickými dovozy, vezme-li se v úvahu celé posuzované období, tj. období mezi rokem 1996 a OŠ, a nikoli mezi rokem 1997 a OŠ, jak bylo navrhováno, byl vývoj objemu dovozů, podílů na trhu a dovozních cen ve skutečnosti obdobný. Dále se také potvrzuje, že objemy dovozů z obou zemí byly v průběhu celého období šetření značné. Navíc bylo zjištěno významné cenové podbízení jak u dovozů pocházejících z Indie, tak z Korey, přičemž obě země používaly stejné prodejní kanály s podobnými obchodními podmínkami. Tento argument musí být tedy odmítnut. Vzhledem k výše uvedenému se potvrzují zjištění uvedená v bodě odůvodnění 85 prozatímního nařízení, ve kterých se konstatuje, že dovozy pocházející z dotyčných zemí by měly být posuzovány kumulativně.

(46)

Protože nejsou k dispozici žádné nové informace o objemu a cenách dovozů z dotyčných zemí, potvrzují se závěry prozatímního nařízení.

(47)

Pokud jde o úroveň cenového podbízení, zpochybnili někteří indičtí vyvážející výrobci skutečnost, že Komise nezohlednila při výpočtu vážených průměrných vývozních cen vyrovnávací cla uložená v roce 1999 na dovozy PET filmu pocházející z Indie. Opakovali svou žádost o úpravu podle úrovně obchodu, neboť indičtí vývozci prodávají PET film převážně velkoobchodníkům, zatímco výrobní odvětví Společenství ji prodává téměř vždy přímo uživatelům.

(48)

Úroveň cenového podbízení byla vypočítána znovu tak, že k vývozním cenám byla v příslušných případech připočítána vyrovnávací cla. Pokud jde o úpravu podle úrovně obchodu, potvrdila další analýza za prvé, že tak, jak je popsáno v bodě odůvodnění 93 prozatímního nařízení, nezávisí prodejní cena účtovaná velkoobchodníkům nebo uživatelům na typu zákazníka, ale spíše na množství koupeného zboží; a za druhé, že uvedené dvě úrovně obchodu nejsou dostatečně jasně odlišené a není mezi nimi jasný cenový rozdíl. Navíc se potvrzuje, že na rozdíl od toho, co tvrdí některé dotčené strany, prodává výrobní odvětví Společenství dotyčný výrobek nejen uživatelům, ale i distributorům a velkoobchodníkům. Kromě toho bylo zjištěno, že je více společností, které zásobují jak vyvážející výrobci z dotyčných zemí, tak výrobní odvětví Společenství.

(49)

V rámci výše uvedených okolností byla míra cenového podbízení na základě důkazů předložených dotčenými stranami přezkoumána a v nutných případech upravena. Upravené míry cenového podbízení u jednotlivých zemí vyjádřené jako procento z cen výrobního odvětví Společenství jsou následující:

(50)

Více dotčených stran zpochybnilo závěr učiněný v prozatímním nařízení, že výrobní odvětví Společenství utrpělo hmotnou škodu, s odůvodněním, že mezi rokem 1996 a OŠ se některé ukazatele (např. výrobní kapacita, výroba, objem prodeje, produktivita, stav zásob a mzdy) vyvíjely pozitivně.

(51)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že ne všechny ukazatele uvedené v čl. 3 odst. 5 základního nařízení se musí nutně vyvíjet negativně, aby se dospělo k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo hmotnou škodu. V tomto případě ztratilo výrobní odvětví Společenství podíly na trhu a vlivem nízkých cen dovozů z dotyčných zemí bylo nuceno výrazně snížit své prodejní ceny, a tím se zhoršila jeho finanční situace.

(52)

Jeden korejský vyvážející výrobce zpochybnil skutečnost, že by výrobní odvětví Společenství utrpělo hmotnou škodu, s odůvodněním, že jak je uvedeno v bodě odůvodnění 159 prozatímního nařízení, je výrobní odvětví Společenství životaschopné a konkurenceschopné a v OŠ zaujímalo na trhu Společenství stále důležité postavení.

(53)

Skutečnost, že je výrobní odvětví Společenství životaschopné a konkurenceschopné, nevylučuje zjištění o vzniku hmotné škody. Zjištění, že je výrobní odvětví Společenství životaschopné a konkurenceschopné, byl učiněn v rámci analýzy zájmu Společenství, při které byl mimo jiné zkoumán účinek přijetí či nepřijetí antidumpingových opatření na různé subjekty ve Společenství. Nic z výše uvedeného nemění cokoli na závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo hmotnou škodu, jak bylo dokázáno celou řadou ukazatelů včetně výrazné ztráty podílu na trhu v posuzovaném období. Tento argument musí být proto odmítnut.

(54)

Jeden korejský vyvážející výrobce uvedl, že zvýšení výrobní kapacity výrobního odvětví Společenství, které nastalo mezi lety 1998 a 1999, je v rozporu se skutečností, že během stejného období uskutečnilo jen omezené investice. Zde je třeba poznamenat, že jak je uvedeno v bodě odůvodnění 108 prozatímního nařízení, byly tyto investice zaměřené na zvýšení kapacity uskutečněny v letech 1997 a 1998. Jelikož však nově instalovaná zařízení byla uvedena do provozu až v letech 1998 a 1999, nedošlo ke zvýšení výrobní kapacity a investic v tomtéž období.

(55)

Někteří indičtí vývozci tvrdili, že omezení analýzy objemu prodejů výrobního odvětví Společenství a jeho cen na domácí prodej není v souladu s ustanovením čl. 3 odst. 4 Antidumpingové dohody Světové obchodní organizace (WTO), neboť uvedená dohoda se vztahuje na všechny prodeje, tedy i na vývoz.

(56)

Zde je třeba poznamenat, že posouzení poškození bylo provedeno v souladu s příslušnými ustanoveními základního nařízení a ustálenou praxí orgánů Společenství. Navíc se čl. 3 odst. 4 ve spojení s čl. 3 odst. 1 a 2 Antidumpingové dohody WTO jednoznačně odvolává na posouzení dopadu dumpingových dovozů na ceny na domácím trhu a na situaci v domácím odvětví. Účelem tohoto typu šetření je mimo jiné zkoumat účinek dumpingových dovozů z jedné nebo více zemí do Společenství (nikoliv účinek dumpingových dovozů na trhy třetích zemí) a zjistit poškození výrobního odvětví Společenství způsobené pouze na domácím trhu, neboť dopad na vývozy a vývozní trhy je v souvislosti s posouzením škod irelevantní. Tento argument musí být proto odmítnut. S ohledem na ustálenou praxi byl však zkoumán výkon vývozu v rámci příčinné souvislosti mezi dumpingovými dovozy a poškozením, jak je uvedeno v bodě odůvodnění 144 prozatímního nařízení.

(57)

Na základě výše uvedeného se potvrzují předběžná zjištění o hmotné škodě způsobené výrobnímu odvětví Společenství během OŠ.

(58)

Některé dotčené strany tvrdily, že posouzení příčinné souvislosti bylo chybné, neboť zhoršení u některých ukazatelů škod, jako jsou ziskovost, peněžní toky, návratnost investic a schopnost zvýšení kapitálu, by mělo být přisuzováno spíše autonomnímu cyklickému vývoji, kterým výrobní odvětví Společenství během posuzovaného období prošlo, než vlivu dotyčných dovozů.

(59)

Za prvé neexistují žádné náznaky, že by výrobní odvětví Společenství prodělávalo nějaké cyklické výkyvy. Za druhé, další analýza finanční situace výrobního odvětví Společenství potvrdila, že zhoršení bylo zapříčiněno zejména poklesem jednotkových prodejních cen. Jelikož jednotkové výrobní náklady během celého posuzovaného obdobní klesly, nelze zhoršení přičítat vyšším nákladům výroby v souvislosti s novými investicemi.

(60)

Ve světle výše uvedeného a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici žádné nové informace, se potvrzují předběžná zjištění popsaná v bodech odůvodnění 119 až 123 prozatímního nařízení.

(61)

Jeden nenapojený dovozce namítal, že v rozporu s tím, co bylo uvedeno v bodě odůvodnění 188 prozatímního nařízení, se zavedením vyrovnávacích cel snížila dostupnost indického PET filmu na trhu Společenství a že zavedení antidumpingových cel na základě tohoto nařízení mu znemožní získat PET filmy od svých tradičních indických dodavatelů. Dále namítal, že výrobní odvětví Společenství samo dováží PET film, který vyrábí mimo hranice Společenství, a že díky tomuto vztahu dojde k omezení jakýchkoli skutečných alternativních zdrojů dodávek.

(62)

V tomto ohledu údaje Eurostatu ukázaly, že mezi rokem 1999 (předběžná vyrovnávací cla byla uložena v srpnu 1999) a rokem 2000 se dovozy z Indie zvýšily o 11 %. Pokud jde o výši navrhovaných antidumpingových cel, nelze vyloučit, že budou mít za následek zvýšení dovozních cen. Avšak vzhledem k různé výši navrhovaných opatření lze současně očekávat, že někteří dotyční vyvážející výrobci budou i nadále prodávat na trhu Společenství, nikoli však již za dumpingové ceny. Pokud se týká existence alternativních zdrojů dodávek, bylo zjištěno, že v průběhu roku 1999 nakoupilo výrobní odvětví Společenství PET filmy pocházející z USA a Japonska, tj. ze dvou hlavních vyvážejících zemí, jichž se netýká toto řízení, což představovalo přibližně 35 % všech dovozů z těchto zemí. Potvrzuje se proto, že jsou k dispozici i jiné alternativní zdroje dodávek.

(63)

Je třeba poznamenat, že z 23 uživatelů, kteří spolupracovali v předběžné fázi řízení a na něž připadá téměř 40 % celkových dovozů z dotyčných zemí, pouze jediný vyjádřil po zavedení předběžných cel své obavy. Tento nízký stupeň reakcí by mohl nasvědčovat tomu, že opatření nebudou mít na dotyčné uživatele žádný podstatný dopad.

(64)

Čtyři další uživatelé, kteří se přihlásili po zavedení předběžných opatření, vznesli námitku, že by jim zavedení cel mohlo omezit výběr dodavatelů, a případně způsobit i nedostatek PET filmu na trhu Společenství. Tito uživatelé rovněž namítali, že od okamžiku zavedení předběžných cel došlo na trhu Společenství ke zvýšení cen PET filmu, což má negativní vliv na jejich konkurenceschopnost na světovém trhu.

(65)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že již v rámci předběžného řízení bylo zjištěno, že zkoumaní uživatelé nakupovali v průměru přibližně 58 % své spotřeby PET filmu od výrobního odvětví Společenství, přibližně 28 % z dotyčných zemí a asi 14 % ze třetích zemí. Navíc na trhu Společenství vyvíjejí aktivní činnost i další významné subjekty, tj. výrobní odvětví Společenství a další výrobci ze Společenství, jeden ekonomický subjekt ze Společenství, několik vyvážejících výrobců z dotyčných zemí a ze třetích zemí. Takže i když nelze vyloučit, že u některých vyvážejících výrobců z dotyčných zemí dojde po zavedení antidumpingových opatření ke snížení vývozů do Společenství, je nepravděpodobné, že by na trhu Společenství nastal nedostatek dotyčného výrobku. Na druhé straně, pokud by navrhovaná opatření nebyla zavedena, mohlo by možné zastavení výroby PET filmu ve výrobním odvětví Společenství vést k vážnému omezení dodávek, jak je popsáno v bodě odůvodnění 185 prozatímního nařízení.

(66)

K úrovni cen je třeba poznamenat, že uživatelé měli až dosud prospěch z uměle nízkých cen způsobených nekalými obchodními praktikami. Prodejní ceny na trhu Společenství mezi rokem 1996 a OŠ klesly v průměru o 40 %. I když nelze vyloučit zvýšení cen PET filmu ve Společenství, očekává se, že bude jen mírné. To podporuje zejména výše uložených cel pro určité dotyčné vyvážející výrobce a přítomnost určitého počtu dalších účastníků na trhu Společenství, kteří si budou konkurovat.

(67)

Další analýza a kontrolní návštěvy u uživatelů navíc potvrdily, že PET film používaný jako surovina pro různé hotové výrobky nepředstavuje často žádnou významnou nákladovou položku, že výrobky, které obsahují PET film, tvoří pouze malou část celkové výroby výrobků a konečně že uživatelé hledají zdroje svých výrobků ve Společenství i v jiných třetích zemích, kterých se toto řízení netýká. Nelze však vyloučit, že u některých uživatelů, pro něž představuje PET film klíčovou surovinu, budou mít antidumpingová cla významný dopad na celkové náklady výroby. To však obecně nemění nic na celkovém výsledku šetření. Zjištění bodu odůvodnění 183 prozatímního nařízení uvádějící, že zavedení cel nebude mít pravděpodobně obecně žádný významný dopad na uživatele PET filmu, se proto potvrzují.

(68)

Protože nejsou k dispozici žádné nové informace týkající se zájmu Společenství, potvrzují se zjištění popsaná v bodech odůvodnění 156 až 191 prozatímního nařízení.

(69)

Na základě metody popsané v bodech odůvodnění 193 až 195 prozatímního nařízení a se zohledněním výše uvedených argumentů a úprav v souvislosti s výpočtem cenového podbízení byla stanovena výše potřebná k odstranění škody za účelem určení výše opatření, která mají být s konečnou platností zavedena. Vzhledem k nezohlednění vyrovnávacích cel je však třeba poznamenat, že od navrhované výše antidumpingových cel se podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení po uplatnění pravidla nižšího cla odečítají vývozní dotace podle bodu odůvodnění 198 prozatímního nařízení, a proto je není nutné při výpočtu míry poškození brát v úvahu.

(70)

Někteří indičtí vyvážející výrobci namítali, že míra poškození byla vypočítána nesprávně. Tvrdili, že míra poškození by měla být vyjádřena jako procento z celkového obratu CIF, a neměla by tedy být omezena na obrat CIF u srovnatelných modelů. Své argumenty opírali o závěry odvolacího orgánu WTO v případě ložního prádla ( 3 ).

(71)

Za prvé je třeba poznamenat, že tyto závěry byly učiněny v souvislosti s výpočtem dumpingu, a nejsou tedy relevantní v souvislosti s výpočtem míry poškození. Za druhé je ustálenou praxí vyjadřovat výši škody jako procento obratu CIF u těch modelů, které byly pro uvedené stanovení výše škody použity. Přístup navržený indickými vyvážejícími výrobci by ve skutečnosti vedl k použití čísel, která jsou neporovnatelná. Ze všech těchto důvodů musel být jejich požadavek zamítnut.

(72)

Výrobní odvětví Společenství namítalo, že míra zisku ve výši 13 % z obratu by byla přiměřenější než 6 % míra zisku, která byla použita pro výpočet prozatímní míry poškození. Tvrdilo, že zdroje vlastního jmění firmy by měly vydělat alespoň na návratnost čistých aktiv, která se rovná úrokům z bankovních půjček. Dále bylo namítnuto, že tato výše zisku byla dosažena v roce 1996, kdy na trhu převládaly podmínky rovné hospodářské soutěže.

(73)

Zde je třeba poznamenat, že míra zisku, která má být použita ke stanovení ceny, při které nedochází k poškození, by měla být chápána jako ziskovost, kterou by bylo možné bez výskytu poškozujícího dumpingu docílit. V tomto případě je však určení konečného procenta irelevantní, neboť míra poškození je již na základě 6 % míry zisku vyšší než míra dumpingu. Tento argument proto nemá žádný praktický dopad.

(74)

Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že nejsou k dispozici nové důkazy, se potvrzuje metoda použitá pro stanovení výše potřebné k odstranění škody popsaná v bodech odůvodnění 193 až 195 prozatímního nařízení.

(75)

Šetření ukázalo, že dovozy uvedeného výrobku byly uskutečněny rovněž pod jinými kódy KN, kterých se toto řízení netýká, tj. kódy KN ex392062 19 a 3920 62 90. Celní orgány byly proto na tuto chybnou klasifikaci upozorněny.

(76)

Vzhledem k výše uvedenému a podle čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být konečné antidumpingové clo uloženo ve výši zjištěné míry dumpingu, neboť ta byla ve všech případech nižší než míra poškození.

(77)

Pokud jde o zbytkové clo, které má být použito u nespolupracujících vyvážejících výrobců z jednotlivých zemí, u kterých byla míra spolupráce v obou zemích ohodnocena jako významná, by v případě Indie mělo být stanoveno na základě nejvyšší celní sazby použité pro spolupracující výrobce zahrnuté do namátkové kontroly. V případě Korey, kde byl zjištěn dumping pouze u jednoho ze tří kontrolovaných vyvážejících výrobců, by mělo být zbytkové clo stanoveno podle pravidla nižší celní sazby na základě vážené průměrné míry dumpingu zjištěné u reprezentativního počtu modelů, které tento vyvážející výrobce vyvážel s nejvyšší mírou dumpingu.

(78)

Jak již bylo uvedeno v bodech odůvodnění 50 a 198 prozatímního nařízení, nelze podle čl. 14 odst. 1 základního nařízení zavést u téhož výrobku antidumpingové i vyrovnávací clo za účelem úpravy stejné situace vyplývající z dumpingu nebo vývozních dotací. V této souvislosti je skutečnost, že vyrovnávací cla byla stanovena na základě různého OŠ a že výše vývozních dotací byla v antisubvenčním OŠ a v antidumpingovém OŠ různá, irelevantní. Účelem čl. 14 odst. 1 základního nařízení je totiž zabránit dvojímu uložení cla, a působit tak proti stejné situaci plynoucí z dumpingu nebo vývozních dotací, a proto je nutno vyrovnávací cla jako následek vývozních dotací odečíst bez ohledu na období šetření, na jehož základě byla stanovena. Zde je také třeba poznamenat, že nebyla obdržena žádná žádost o přezkum vyrovnávacích opatření. Předběžná zjištění popsaná v bodech odůvodnění 50 a 198 se proto potvrzují.

(79)

V důsledku toho bylo při stanovení antidumpingového cla v případě Indie platné vyrovnávací clo odpovídající vývozním dotacím odečteno od antidumpingového cla, které má být uplatněno. U každé nespolupracující firmy odpovídalo snížení vývozní dotaci spolupracující firmy, na jejímž základě byla zjištěna zbytková míra dumpingu (a tedy i zbytkové clo).

(80)

Na základě výše uvedeného a se zohledněním zjištění předcházejícího antisubvenčního šetření jsou navrhované konečné celní sazby vyjádřené jako procento ceny CIF, neprocleně hranice Společenství, v následující výši:

(81)

Sazby antidumpingového cla jednotlivých firem uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou u těchto společností během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátně platného cla vztahujícího se na „všechny ostatní společnosti“) se proto vztahují výlučně na dovozy výrobků pocházejících z dotyčné země a vyrobené uvedenými právními subjekty. Dovezené výrobky vyrobené jinou společností, která není v operativní části tohoto nařízení konkrétně uvedena se jménem a adresou, včetně subjektů napojených konkrétně uvedené společnosti, nepodléhají těmto sazbám, nýbrž sazbám vztahujícím se na „všechny ostatní společnosti“.

(82)

Žádosti o použití výše uvedených jednotlivých celních sazeb pro jiné než výše uvedené společnosti (např. v souvislosti se změnou názvu subjektu nebo s vytvořením nového výrobního nebo prodejního subjektu) by měly být adresovány Komisi ( 4 ) spolu s uvedením všech příslušných údajů, zejména jakékoli změny činnosti společnosti v oblasti výroby, domácího prodeje či vývozu, která se změnou jména nebo vytvořením nového subjektu souvisí. Komise v případě potřeby změní toto nařízení po konzultaci s Poradním výborem a následně zaktualizuje seznam společností, pro něž jsou uvedené celní sazby platné.

(83)

Vzhledem k výši zjištěného dumpingu a rozsahu škod způsobených výrobnímu odvětví Společenství se považuje na nutné, aby byly částky zajištěné formou prozatímního antidumpingového cla uloženého tímto nařízením s konečnou platností vybrány, a to ve výši konečného antidumpingového cla. V případech, kdy je konečné clo vyšší než prozatímní, lze konečně vybrat pouze zajištěné částky ve výši prozatímního cla.

(84)

Po zavedení předběžných antidumpingových opatření nabídla řada vyvážejících výrobců z Indie v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení cenové závazky. Souhlasili tak s tím, že budou prodávat dotyčný výrobek minimálně za ceny, které odstraňují poškozující účinek dumpingu. Tyto společnosti budou rovněž Komisi pravidelně předkládat podrobné informace o svých vývozech do Společenství, aby Komise mohla dodržování závazků účinně kontrolovat. Prodejní struktura těchto vyvážejících výrobců je navíc taková, že riziko obcházení dohodnutých závazků je podle mínění Komise jen velmi malé.

(85)

Vzhledem k tomu se závazky považují za přijatelné a dotyčné společnosti byly informovány o podstatných skutečnostech, úvahách a povinnostech, které k jejich přijetí vedly.

(86)

Aby mohla Komise ještě účinněji kontrolovat dodržování závazků uvedených společností, budou v případě žádosti o uvolnění zboží do volného oběhu předložené příslušnému celnímu orgánu výjimky z antidumpingového cla podmíněny předložením obchodní faktury, která obsahuje minimálně náležitosti uvedené v příloze. Tyto údaje jsou rovněž nezbytné k tomu, aby se celní orgány mohly v dostatečné míře přesvědčit, že jsou zásilky shodné s obchodními dokumenty. Pokud nebude taková faktura předložena nebo nebude-li se shodovat s výrobkem předloženým k proclení, bude uplatněna příslušná sazba antidumpingového cla.

(87)

Je třeba poznamenat, že v případě porušení závazků nebo odstoupení od těchto závazků nebo v případě podezření na jejich porušení může být antidumpingové clo uloženo podle čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení.

(88)

Antidumpingová opatření jsou platná do roku 2006, zatímco platnost stávajících vyrovnávacích cel proti Indii uplyne v roce 2004. V případě uplynutí (nebo změny) platnosti vyrovnávacích opatření bude výše antidumpingových cel přezkoumána, neboť současná opatření berou v úvahu skutečnost, že v současné době již jsou v platnosti vyrovnávací cla,