(ES) č. 70/2001NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům
| Publikováno: | Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33-42 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 12. ledna 2001 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 2. února 2001 | Nabývá účinnosti: | 2. února 2001 |
| Platnost předpisu: | Ne | Pozbývá platnosti: | 30. června 2008 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (Úř. věst. L 010, 13.1.2001, p.33) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 63 |
22 |
28.2.2004 |
||
|
L 358 |
3 |
16.12.2006 |
||
|
L 368 |
85 |
23.12.2006 |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 70/2001
ze dne 12. ledna 2001
o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory ( 1 ), a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) bod i) a písm. b) tohoto nařízení,
poté, co zveřejnila návrh tohoto nařízení ( 2 ),
po konzultaci Poradního výboru pro státní podpory,
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi vyhlásit v souladu s článkem 87 Smlouvy, že za určitých podmínek je podpora malým a středním podnikům slučitelná se společným trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. |
|
(2) |
Nařízení (ES) č. 994/98 rovněž zmocňuje Komisi vyhlásit v souladu s článkem 87 Smlouvy, že podpora, jež odpovídá mapě poskytování regionální podpory schválené Komisí pro každý členský stát, je slučitelná se společným trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy. |
|
(3) |
Komise použila v četných rozhodnutích články 87 a 88 Smlouvy na malé a střední podniky v podporovaných oblastech i mimo ně a rovněž formulovala svou politiku naposledy v pokynech Společenství ke státní podpoře malým a středním podnikům ( 3 ) a k vnitrostátní regionální podpoře ( 4 ). Vzhledem ke značným zkušenostem Komise s použitím těchto článků na malé a střední podniky a vzhledem ke všeobecným textům vztahujícím se na malé a střední podniky a na regionální podporu, které Komise vydala na základě uvedených článků, je třeba pro výkon pravomocí přiznaných Komisi nařízením (ES) č. 994/98, aby byl zajištěn účinný dohled a zjednodušení administrativy, aniž by byla oslabena možnost kontroly ze strany Komise. |
|
(4) |
Tímto nařízením není dotčena možnost členských států oznámit poskytnutí podpory malým a středním podnikům. Tato oznámení budou hodnocena Komisí zejména s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v tomto nařízení. Pokyny ke státní podpoře malým a středním podnikům budou zrušeny dnem vstupu v platnost tohoto nařízení, protože se tímto nařízením nahrazují. |
|
(5) |
Malé a střední podniky hrají rozhodující roli při tvorbě pracovních příležitostí a obecně jsou faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Jejich rozvoj však může být omezen nedokonalostmi trhu. Často mají potíže při získávání kapitálu nebo úvěru dané přetrvávající neochotou riskovat na straně některých finančních trhů a omezenými zárukami, které mohou nabídnout. Jejich omezené zdroje mohou rovněž omezit jejich přístup k informacím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích. Vzhledem k těmto důvodům by účelem podpory vyňaté tímto nařízením mělo být ulehčení rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků, pokud tato podpora nepříznivě neovlivní podmínky obchodu v rozsahu, který je v rozporu se společnými zájmy. |
|
(6) |
Toto nařízení by mělo vyjmout každou jednotlivou podporu, která splňuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení, a jakýkoli režim podpory, pokud podpora, kterou lze poskytnout v rámci takového režimu, splňuje všechny požadavky tohoto nařízení. Pro zajištění účinného dohledu a zjednodušení administrativy, aniž by byla oslabena možnost kontroly ze strany Komise, musí režimy podpory a jednotlivé podpory vně režimu podpory obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení. |
|
(7) |
Toto nařízení by se mělo uplatňovat, aniž by byla dotčena zvláštní pravidla obsažená v nařízeních a směrnicích, které se týkají státní podpory v určitých odvětvích, jako v současné době u stavby lodí, ale nemělo by se uplatňovat v oblasti zemědělství, rybolovu a/nebo akvakultury. |
|
(8) |
Za účelem odstranění rozdílů které by mohly vyvolat narušení hospodářské soutěže, za účelem usnadnění koordinace mezi jednotlivými iniciativami Společenství a vnitrostátními iniciativami, které se týkají malých a středních podniků, a z důvodů transparentnosti správy a právní jistoty, je definice „malých a středních podniků“ použitá v tomto nařízení stejná jako definice stanovená v doporučení Komise 96/280/ES ze dne 3. dubna 1996, o definici malých a středních podniků ( 5 ), která byla rovněž použita v pokynech Společenství ke státní podpoře malým a středním podnikům ( 6 ). |
|
(9) |
Podle zavedené praxe Komise a za účelem lepšího zajišťování úměrnosti a omezení podpory na nezbytnou částku by měly být prahové hodnoty vyjádřeny mírou podpor v poměru k souhrnu způsobilých nákladů a nikoli maximálními částkami podpor. |
|
(10) |
Za účelem určení, zda jsou podpory slučitelné se společným trhem na základě tohoto nařízení, je nezbytné vzít v úvahu míru podpory, a tudíž částku podpory vyjádřenou jako grantový ekvivalent. Výpočet grantového ekvivalentu podpory splatné v několika splátkách a výpočet podpory ve formě zvýhodněné půjčky vyžaduje použití úrokových sazeb běžných v době poskytnutí podpory. Za účelem jednotného, transparentního a jednoduchého používání pravidel státní podpory by se tržní sazby pro účely tohoto nařízení měly považovat za referenční sazby za předpokladu, že v případě zvýhodněné půjčky je tato půjčka zajištěna běžnou zárukou a nezahrnuje neobvyklé riziko. Referenční sazby by měly být ty sazby, které pravidelně stanoví Komise na základě objektivních kritérií a jsou zveřejněny v Úředním věstníku Evropských společenství a na internetu. |
|
(11) |
S ohledem na rozdíly mezi malými podniky a středními podniky, by měly být stanoveny různé stopy pro míru podpor pro malé podniky a pro střední podniky. |
|
(12) |
Vzhledem ke zkušenostem Komise by se stropy míry podpor měly stanovit na úrovni, která odpovídá jak vyváženému poměru mezi cílem minimalizování narušení hospodářské soutěže v podporovaném odvětví, tak cíli podpory ulehčení rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků. |
|
(13) |
Je vhodné stanovit další podmínky, které musí splňovat každý režim podpory nebo každá jednotlivá podpora pro vynětí podle tohoto nařízení. S ohledem na čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy by obvykle jediným výsledkem takové podpory neměly být trvale nebo periodicky se snižující provozní náklady, které by příjemce jinak nesl, a měla by být úměrná nevýhodám, které je třeba překonat pro zajištění sociálně-ekonomických výhod, které jsou považovány za zájem Společenství. Je proto vhodné omezit oblast působnosti tohoto nařízení na podpory poskytované v souvislosti s určitými hmotnými či nehmotnými investicemi, určitými službami poskytovanými příjemcům podpory a určitými jinými činnostmi. Vzhledem k nadměrným kapacitám v dopravním odvětví ve Společenství, s výjimkou železničního vozového parku, by způsobilé investiční náklady u podniků, jejichž převažující druh hospodářské činnosti je v odvětví dopravy, neměly zahrnovat dopravní prostředky a zařízení. |
|
(14) |
Toto nařízení by mělo vyjmout podporu malým a středním podnikům bez ohledu na jejich zeměpisné umístění. Investice a tvorba pracovních příležitostí může přispět k hospodářskému rozvoji znevýhodněných regionů ve Společenství. Malé a střední podniky v těchto regionech doplácejí jak na strukturální nevýhody umístění, tak na obtíže vyplývající z jejich velikosti. Proto by malé a střední podniky nacházející se v podporovaných regionech měly mít nárok na vyšší stropy podpory. |
|
(15) |
Aby se nezvýhodňoval kapitálový faktor investic před faktorem zaměstnanosti, mělo by toto nařízení předvídat možnost hodnotit podporu investic buď na základě investičních nákladů, anebo nákladů na vytvoření nových pracovních příležitostí v souvislosti s realizací investičního projektu. |
|
(16) |
S přihlédnutím k dohodě Světové obchodní organizace (WTO) o subvencích a vyrovnávacích opatřeních ( 7 ), by toto nařízení nemělo vyjímat podporu vývozu nebo podporu, která zvýhodňuje domácí výrobky před dováženými. Podpora na pokrytí nákladů na účast na obchodních veletrzích nebo nákladů na studie nebo na poradenské služby, nezbytná pro uvedení nového výrobku nebo výrobku stávajícího na nový trh, obvykle nepředstavuje podporu vývozu. |
|
(17) |
S ohledem na potřebu najít patřičnou rovnováhu mezi minimalizací narušování hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a mezi cíli tohoto nařízení, by neměly být vyjmuty jednotlivé podpory, které překračují stanovenou maximální částku, ať už jsou nebo nejsou poskytnuty v rámci režimu podpory vyňatého tímto nařízením. |
|
(18) |
Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a že působí jako pobídka k rozvoji určitých činností, nemělo by toto nařízení vyjímat podporu těch činností, které by příjemce mohl vykonávat již v samotných tržních podmínkách. |
|
(19) |
Toto nařízení by nemělo vyjímat podporu kumulovanou s jinou státní podporou, včetně podpory poskytnuté vnitrostátními, regionálními nebo místními orgány, nebo s podporou Společenství, pokud se vztahují na stejné způsobilé náklady a pokud taková kumulace překročí prahové hodnoty stanovené v tomto nařízení. |
|
(20) |
Za účelem zajištění transparentnosti a účinnosti dohledu v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 994/98 je vhodné vytvořit standardní tiskopis, ve kterém by členské státy poskytovaly Komisi souhrnné informace, kdykoliv se na základě tohoto nařízení uskutečňuje režim podpor nebo se poskytuje jednotlivá podpora mimo rámec těchto režimů, za účelem zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství. Ze stejných důvodů je vhodné vytvořit pravidla týkající se záznamů, které by členské státy měly vést o podpoře vyňaté tímto nařízením. Pro účely výročních zpráv, které mají členské státy předkládat Komisi, je vhodné, aby Komise stanovila zvláštní požadavky, včetně, s ohledem na širokou dostupnost nezbytné technologie, poskytování informací v elektronické podobě. |
|
(21) |
S ohledem na zkušenosti Komise v této oblasti, a zejména s ohledem na četnost, s jakou je obvykle nezbytné přezkoumat politiku státní podpory, je vhodné omezit dobu platnosti tohoto nařízení. Pokud by doba platnosti tohoto nařízení uplynula bez prodloužení, režimy podpor již vyňaté tímto nařízením by měly být nadále vyňaty po dobu šesti měsíců, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Oblast působnosti
1. Aniž jsou dotčena zvláštní nařízení nebo směrnice Společenství přijaté na základě Smlouvy o ES, které platí pro poskytování státní podpory v určitých odvětvích, a jsou ve srovnání s tímto nařízením více či méně restriktivní, použije se toto nařízení pro podporu poskytnutou malým a středním podnikům ve všech odvětvích.
2. Toto nařízení se nevztahuje:
a) na produkty rybolovu a akvakultury, které spadají do působnosti nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ( 8 ) a na činnosti spojené s prvovýrobou zemědělských produktů; na produkci a uvádění na trh produktů určených k napodobení nebo nahrazení mléka a mléčných výrobků;
b) na podporu činností souvisejících s vývozem, zejména podporu přímo související s vyváženým množstvím, s vytvořením a provozováním distribuční sítě nebo s jinými běžnými náklady souvisejícími s vývozní činností;
c) na podpory podmíněné používáním domácích výrobků na úkor dovezených;
d) na podpory spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ( 9 )
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se:
a) „podporou“ rozumí jakékoli opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 87 odst. 1 Smlouvy;
b) „malými a středními podniky“ rozumějí podniky jak jsou definovány v příloze I;
c) „investicemi do hmotných aktiv“ rozumí investice do dlouhodobých aktiv spojených s vybudováním nového podniku, rozšířením stávajícího podniku, anebo spojených s vyvíjením činnosti vedoucí k základní změně výrobků nebo stávajícího výrobního procesu (zejména pomocí racionalizace, diverzifikace nebo modernizace). Za investici do hmotných aktiv se považuje také investice do fixního kapitálu provedená formou převzetí podniku, který byl uzavřen nebo který by byl uzavřen, kdyby nedošlo k převzetí;
d) „investicemi do nehmotných aktiv“ investice do převodu technologie získáním patentových práv, licencí, know-how nebo nepatentovaných technických znalostí;
e) „hrubou mírou podpory“ rozumí částka podpory vyjádřená jako procento způsobilých nákladů projektu. Všechny částky se uvádějí před odečtem pro přímé zdanění. Pokud se podpory poskytují v jiné formě než ve formě grantu, částka podpor se rovná grantovému ekvivalentu. Podpory splatné v několika splátkách jsou diskontovány na hodnotu platnou v době poskytnutí. Úroková sazba, která se má použít pro účely diskontování a pro výpočet částky podpor při zvýhodněné půjčce, je referenční sazba použitelná v době poskytnutí.
V případě podpory pro výzkum a vývoj se hrubá míra podpory na výzkumný a vývojový projekt uskutečňovaný v rámci spolupráce mezi veřejnými výzkumnými zařízeními a podniky vypočítá na základě kombinované podpory odvozené z přímé vládní podpory na konkrétní výzkumný projekt a příspěvků, které na projekt poskytly veřejná nezisková zařízení terciárního vzdělávání či veřejná nezisková výzkumná zařízení, jestliže tyto příspěvky představují podporu;
f) „čistou mírou podpory“ rozumí částka podpory po odpočtu daně, vyjádřená procentem ze způsobilých nákladů projektu;
g) „počtem zaměstnanců“ rozumí počet ročních pracovních jednotek (RPJ), tj. počet pracovníků s plným pracovním úvazkem na celý rok, přičemž u pracovníků s částečným pracovním úvazkem a u sezónních pracovníků se započítá příslušný zlomek roční pracovní jednotky;
h) „základním výzkumem“ rozumí činnost zaměřená na rozšíření vědeckých a technických poznatků, které nejsou spojeny s průmyslovými či obchodními cíli;
i) „aplikovaným výzkumem“ rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků, jejichž cílem je využít tyto poznatky k vývoji nových výrobků, postupů nebo služeb nebo ke značnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb;
j) „předvýrobním vývojem“ rozumí převedení poznatků aplikovaného výzkumu na projekt, schéma nebo návrh nových, upravených nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb, bez ohledu na to, zda jsou určeny k prodeji nebo k použití, včetně vytvoření prvního prototypu určeného k neobchodním účelům. Může rovněž zahrnovat koncepční projektování a návrh alternativních výrobků, postupů nebo služeb a první demonstrační nebo pilotní projekty, pokud nemohou být přeměněny nebo určeny k průmyslovému použití nebo obchodnímu využití. Nezahrnuje žádné rutinní nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných běžných provozních procesů, i když tyto změny představují zdokonalení výrobku;
k) „zemědělským produktem“ rozumí:
i) produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury spadajících pod nařízení (ES) č. 104/2000,
ii) produkty spadající pod kódy KN 4502, 4503 a 4505 (výrobky z korku),
iii) výrobky napodobující nebo nahrazující mléko a mléčné výrobky podle čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 ( 10 );
l) „výrobky napodobujícími nebo nahrazujícími mléko a mléčné výrobky“ rozumějí výrobky, které by mohly být s mlékem a/nebo s mléčnými výrobky zaměněny, ale jejichž složení se od těchto výrobků liší v tom, že obsahují tuk a/nebo bílkoviny nemléčného původu nebo neobsahují bílkoviny získané z mléka („výrobky jiné než mléčné“, jak stanoví čl. 3 odst. 2 nařízení (EHS) č. 1898/87);
m) „zpracováním zemědělského produktu“ rozumí působení na zemědělský produkt vedoucí ke vzniku produktu, který je též zemědělským produktem, kromě zemědělských činností nezbytných k přípravě produktu živočišného nebo rostlinného původu k prvnímu prodeji;
n) „uváděním zemědělských výrobků na trh“ rozumí přechovávání nebo vystavování výrobku za účelem jeho prodeje, nabízení výrobku k prodeji, dodávka výrobku nebo jakýkoliv další způsob umístění výrobku na trh, kromě prvního prodeje prvovýrobcem obchodníkům nebo zpracovatelům a činnosti, kterou se produkt na tento první prodej připravuje, prodej prvovýrobcem konečným spotřebitelům se považuje za uvedení na trh, pokud k němu dojde ve zvláštních prostorách vyhrazených k tomuto účelu.
Článek 3
Podmínky vynětí
1. Jednotlivá podpora mimo režimů podpory, která splňuje všechny podmínky tohoto nařízení, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud obsahuje výslovný odkaz na toto nařízení formou citace jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
2. Režimy podpory splňující všechny podmínky tohoto nařízení jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za podmínky, že:
a) jakákoli podpora, která by mohla být přiznána v rámci takového režimu splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení;
b) režim obsahuje výslovný odkaz na toto nařízení formou citace jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
3. Podpory poskytnuté v rámci režimů uvedených v prvním odstavci jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že splňují všechny podmínky tohoto nařízení.
Článek 4
Investice
1. Podpora investic do hmotných a nehmotných aktiv uvnitř Společenství nebo mimo něj je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6.
2. V případě, že se jedná o investice v regionech nebo v odvětvích, která v okamžiku poskytnutí regionální podpory nesplňují podmínky pro její poskytnutí podle čl. 87 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy, nesmí hrubá míra podpory překročit:
a) 15 % v případě malých podniků;
b) 7,5 % v případě středních podniků.
3. V případě, že se jedná o investice v regionech a v odvětvích, která v okamžiku poskytnutí regionální podpory splňují podmínky pro její poskytnutí, nesmí míra podpory překročit strop regionální podpory investic stanovený v mapě schválené Komisí pro každý členský stát o více než:
a) 10 hrubých procentních bodů v regionech, na které se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. c), pokud celková čistá míra podpory nepřesáhne 30 %, nebo
b) 15 hrubých procentních bodů v regionech, na které se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. a), pokud celková čistá míra podpory nepřesáhne 75 %.
Vyšší stropy regionální podpory platí jen v případě, že podpora je poskytována pod podmínkou, že se investice udrží v regionu příjemce po dobu nejméně pěti let a že příspěvek příjemce na její financování činí nejméně 25 %.
4. Stropy pevně stanovené v odstavcích 2 a 3 se vztahují na míru podpory vyjádřenou buď v procentech ze způsobilých investičních nákladů, nebo v procentech ze mzdových nákladů zaměstnanců vzniklých při provádění investiční činnosti (podpora tvorby pracovních příležitostí), nebo kombinací těchto podpor za předpokladu, že podpora nepřesáhne nejvýhodnější vypočtenou částku, která je výsledkem použití jednoho z těchto způsobů výpočtu.
5. V případech, kdy je podpora vypočtena na základě investičních nákladů, způsobilé náklady hmotných investic zahrnují náklady týkající se pozemků, budov, strojů a zařízení. V oblasti dopravy, vyjma železniční vozový park, nelze dopravní prostředky a zařízení zahrnout do způsobilých nákladů. Způsobilé náklady na nehmotné investice mohou být náklady na získání technologií.
6. V případech, kde je podpora vypočtena na základě počtu vytvořených pracovních příležitostí, je částka podpory vyjádřena v procentech mzdových nákladů souvisejících s vytvářením pracovních příležitostí za období dvou let při splnění těchto podmínek:
a) tvorba pracovních příležitostí souvisí s realizací investičního projektu v oblasti hmotného a nehmotného investičního majetku. Pracovní příležitosti musí vytvořeny ve lhůtě tří let od dokončení investice;
b) investiční projekt má vést k čistému zvýšení počtu zaměstnanců v příslušném podniku v porovnání s průměrnou hodnotou v předchozích dvanácti měsících a
c) vytvořená pracovní místa musí být zachována nejméně po dobu pěti let.
7. V případech, kdy se podpora týká zpracování zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy a jejich uvádění na trh, nesmí hrubá míra podpory přesáhnout:
a) 75 % způsobilých investic v nejvzdálenějších regionech;
b) 65 % způsobilých investic vynaložených na menších ostrovech v Egejském moři ve smyslu nařízení (EHS) č. 2019/93 ( 11 );
c) 50 % způsobilých investic v regionech způsobilých podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES;
d) 40 % způsobilých investic ve všech ostatních regionech.
Článek 5
Poradenské a jiné služby a činnosti
Podpora malých a středních podniků je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy pokud splňuje tyto podmínky:
a) pro služby poskytnuté externími poradci nesmí hrubá podpora překročit 50 % nákladů na tyto služby. Uvedené služby nemají charakter stálé nebo pravidelné činnosti ani nesouvisejí s obvyklými provozními náklady podniku na služby jako například běžné daňové poradenství, pravidelné právní služby nebo reklama;
b) hrubá podpora účasti na veletrzích a výstavách nepřekročí 50 % zvýšených nákladů vynaložených na pronájem, zřízení a provoz stánku. Toto vynětí se použije pouze při první účasti podniku na daném veletrhu nebo výstavě.
Článek 5a
Podpora pro výzkum a vývoj
1. Podpora pro výzkum a vývoj, která splňuje podmínky uvedené v odstavcích 2 až 5, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 88 odst. 3 Smlouvy.
2. Projekt, na který se podpora poskytuje, musí naprosto odpovídat fázím výzkumu a vývoje uvedeným v čl. 2 písm. h), i) a j).
3. Hrubá míra podpory vypočítaná na základě způsobilých nákladů na projekt nesmí překročit:
a) 100 % v případě základního výzkumu;
b) 60 % v případě aplikovaného výzkumu;
c) 35 % v případě předvýrobního vývoje.
Jestliže projekt zahrnuje různé fáze výzkumu a vývoje, je povolená míra podpory stanovena na základě váženého průměru různých povolených měr podpor vypočtených na základě odpovídajících způsobilých nákladů.
V případě projektů spolupráce nesmí maximální míra podpory určená pro každého z příjemců přesáhnout povolenou míru podpory vypočítanou na základě způsobilých nákladů, které vznikly danému příjemci.
4. Stropy uvedené v odstavci 3 mohou být zvýšeny následujícím způsobem až na maximální hrubou míru podpory 75 % v případě aplikovaného výzkumu a 50 % v případě předvýrobního vývoje:
a) v případě, že je projekt realizován v regionu, který v době, kdy je podpora poskytována, splňuje podmínky pro poskytnutí regionální podpory, může být maximální míra podpory navýšena o 10 hrubých procentních bodů v regionech, na které se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, a o 5 hrubých procentních bodů v regionech, na které se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy;
b) v případě, že cílem projektu je provádění výzkumu s potenciálním využitím výsledků v různých odvětvích a že je projekt zaměřen na multidisciplinární přístup v souladu s cílem, úkoly a technickými záměry konkrétního projektu nebo programu realizovaného dle šestého rámcového programu Společenství pro výzkum a vývoj ustaveného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1513/2002/ES ( 12 ) nebo dle kteréhokoli následného rámcového programu pro výzkum a vývoj nebo dle programu Eureka, může být maximální míra podpory navýšena o 15 hrubých procentních bodů;
c) maximální míra podpory může být navýšena o 10 procentních bodů, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:
i) projekt spočívá v účinné přeshraniční spolupráci mezi nejméně dvěma nezávislými partnery ze dvou členských států, zejména v souvislosti s koordinací vnitrostátních politik výzkumu a vývoje; žádný podnik v členském státě, který podporu poskytuje, nesmí nést více než 70 % způsobilých nákladů nebo
ii) projekt zahrnuje účinnou spolupráci mezi podnikem a veřejným výzkumným orgánem, zejména v souvislosti s koordinací vnitrostátních politik výzkumu a vývoje, kdy veřejný výzkumný orgán nese nejméně 10 % způsobilých nákladů na projekt a má právo zveřejnit výsledky do té míry, do jaké vyplývají z výzkumu provedeného tímto orgánem nebo
iii) výsledky projektu jsou veřejně šířeny prostřednictvím technických a vědeckých konferencí nebo zveřejněny ve specializovaných vědeckých a technických časopisech.
Pro účely bodů i) a ii) není subdodavatelství považováno za účinnou spolupráci.
5. Za způsobilé náklady jsou pro účely tohoto článku považovány následující náklady:
a) osobní náklady (výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely výzkumného projektu);
b) náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro výzkumný projekt. Pokud nejsou tyto nástroje a toto vybavení využívány pro projekt po celou dobu jejich životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání projektu vypočtené pomocí správných účetních postupů;
c) náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou používány pro výzkumný projekt. U budov jsou za způsobilé náklady považovány pouze náklady na odpisy odpovídající délce trvání projektu, které jsou vypočteny v souladu se správnými účetními postupy. U pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;
d) náklady na konzultační a rovnocenné služby využité výlučně pro účely výzkumné činnosti včetně výzkumu, technických poznatků a patentů nakoupených za tržní cenu od vnějších zdrojů, nebo výzkumu, technických poznatků a patentů, které byly předmětem licence pořízené od vnějších zdrojů, za předpokladu, že transakce proběhla v podmínkách volné hospodářské soutěže a nedošlo při ní k žádné nesrovnalosti. Tyto náklady jsou považovány za způsobilé jen do výše 70 % celkových způsobilých nákladů na projekt;
e) dodatečné režijní náklady, které vznikly přímo v důsledku provádění výzkumného projektu;
f) ostatní provozní výdaje včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění výzkumné činnosti.
Článek 5b
Podpora na studie technické proveditelnosti
Podpora na vypracování studií technické proveditelnosti pro účely činností aplikovaného výzkumu nebo předvýrobních vývojových činností je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že hrubá míra podpory vypočtená na základě nákladů na studii nepřekročí 75 %.
Článek 5c
Podpora na náklady na patentování
1. Podpora na pokrytí nákladů spojených se získáním patentů a dalších práv k průmyslovému vlastnictví a jejich uznáváním je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 88 odst. 3 Smlouvy do takové výše, která by byla rovnocenná výši podpory pro výzkum a vývoj, která by mohla být poskytnuta na výzkumné činnosti, které vedly k získání daných práv k průmyslovému vlastnictví.
2. Za způsobilé náklady jsou pro účely odstavce 1 považovány následující náklady:
a) veškeré náklady, které vzniknou do doby udělení práv v prvním právním řízení včetně nákladů spojených s vypracováním, podáním a obnovováním přihlášky i nákladů, jež vzniknou v souvislosti s obnovováním přihlášky před udělením práva;
b) náklady na překlady a další náklady, které vzniknou v souvislosti se získáváním práva nebo s jeho uznáváním v dalších právních řízeních;
c) náklady, které vzniknou v souvislosti s obhajováním platnosti práva během přihlašovacího řízení a s případným námitkovým řízením i v případě, že tyto náklady vzniknou až po udělení práva.
Článek 6
Jednotlivé podpory velké výše
1. V případě podpory spadající pod články 4 a 5 toto nařízení nevyjímá jednotlivé podpory, pokud je dosažen jeden z následujících prahů:
a) celková výše způsobilých nákladů celého projektu je nejméně 25 milionů EUR a
i) v regionech nebo odvětvích, která nesplňují podmínky pro poskytnutí regionální podpory, je hrubá míra podpory nejméně 50 % stropu stanoveného v čl. 4 odst. 2;
ii) v regionech nebo odvětvích, která splňují podmínky pro poskytnutí regionální podpory, je čistá míra podpory nejméně 50 % stropu čisté podpory stanoveného v regionální mapě podpory pro daný region nebo
b) celková hrubá částka podpory je nejméně 15 milionů EUR
2. V případě podpory spadající pod články 5a, 5b a 5c toto nařízení nevyjímá jednotlivé podpory v případě, že jsou dosaženy následující prahy:
a) celkové způsobilé náklady celého projektu, které vznikly všem podnikům zapojeným do projektu, dosahují nejméně 25 milionů EUR a
b) jednomu nebo několika z jednotlivých podniků bylo navrženo poskytnutí podpory, které odpovídá hrubý grantový ekvivalent ve výši nejméně 5 milionů EUR.
V případě podpory poskytnuté projektu Eureka jsou prahy uvedené v prvním pododstavci nahrazeny následujícími hodnotami:
a) celkové způsobilé náklady na projekt Eureka, které vznikly všem podnikům zapojeným do projektu, dosahují nejméně 40 milionů EUR a
b) jednomu nebo několika podnikům bylo navrženo poskytnutí podpory, které odpovídá hrubý grantový ekvivalent ve výši nejméně 10 milionů EUR.
Článek 6a
Podpora podléhající i nadále povinnosti předchozího oznámení Komisi
1. Toto nařízení nevyjímá podporu, ať jde o jednotlivou podporu, nebo o podporu poskytnutou v rámci režimu podpor, která má formu jedné či více záloh, které jsou splatné pouze v případě úspěchu výzkumných činností a kdy celková výše záloh vyjádřená jako procentuální podíl způsobilých nákladů překračuje míry uvedené v článcích 5a, 5b a 5c nebo hranici stanovenou v čl. 6 odst. 2.
2. Tímto nařízením nejsou dotčeny případné povinnosti členského státu oznamovat jednotlivé podpory dle jiných nástrojů, které se vztahují ke státním podporám, a to zejména povinnost oznámit Komisi podporu podniku, který obdržel podporu na restrukturalizaci ve smyslu pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v nesnázích ( 13 ), či povinnost informovat Komisi o takové podpoře, ani povinnost oznámit regionální podporu velkým investičním projektům podle použitelného víceodvětvového rámce.
Článek 7
Nezbytnost podpory
Toto nařízení vyjímá podporu pouze pokud před započetím prací na podporovaném projektu:
— byla příjemcem podpory předložena členskému státu žádost o podporu, nebo
— členský stát přijal právní předpisy, kterými se zakládá právo na podporu podle objektivních kritérií a bez dalšího uplatňování uvážení členského státu.
Článek 8
Kumulace
1. Stropy podpory stanovené v článcích 4 až 6 se použijí bez ohledu na to, zda je podpora poskytovaná určitému projektu financována plně ze státních zdrojů, nebo zda je částečně financována Společenstvím.
2. Podpora vyňatá tímto nařízením se nemůže kumulovat s jinou státní podporou ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy nebo s jiným financováním Společenstvím ve vztahu ke stejným způsobilým nákladům, pokud by taková kumulace mohla vést k takové míře podpory, která by překročila míru stanovenou tímto nařízením.
Článek 9
Transparentnost a kontrola
1. Při uskutečňování režimu podpor nebo poskytnutí jednotlivé podpory mimo kterýkoliv režim vyňatých tímto nařízením členské státy předloží Komisi do 20 pracovních dnů za účelem zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství přehled informací týkajících se takového režimu podpor nebo jednotlivé podpory podle vzoru stanoveného v příloze II.
2. Členské státy vedou podrobné záznamy o režimech podpory vyňatých tímto nařízením, jednotlivých podporách poskytovaných v rámci těchto režimů a jednotlivých podporách vyňatých tímto nařízením, které jsou poskytovány mimo kterýkoli stávající režim. Takové záznamy obsahují všechny informace nezbytné k ověření, že podmínky pro vynětí stanovené v tomto nařízení jsou splněny, včetně údajů o postavení podniku jakožto malého až středního podniku (MSP). Členské státy vedou záznam týkající se jednotlivých podpor po dobu deseti let ode dne, kdy byly poskytnuty, a týkající se režimu podpor po dobu deseti let ode dne, kdy byla v rámci takového režimu poskytnuta poslední jednotlivá podpora. Na písemnou žádost poskytnou dotyčné členské státy Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v delší lhůtě případně stanovené v žádosti všechny informace, které Komise považuje za nezbytné k posouzení, zda byly splněny podmínky tohoto nařízení.
3. Členské státy sestaví výroční zprávu o používání tohoto nařízení v souladu s prováděcími ustanoveními týkajícími se formy a obsahu ustanovení výročních zpráv, která jsou vymezena dle článku 27 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ( 14 ).
Do doby, než tato ustanovení vstoupí v platnost, sestaví členské státy výroční zprávu o používání tohoto nařízení pro každý úplný nebo neúplný kalendářní rok, během něhož se toto nařízení používá, ve formě stanovené v příloze III a rovněž v elektronické podobě. Členské státy poskytnou Komisi takovou zprávu nejpozději tři měsíce po uplynutí období, kterého se zpráva týká.
Článek 9a
Přechodná ustanovení
1. Oznámení týkající se podpory pro výzkum a vývoj podaná ke dni 19. března 2004 budou posuzována s ohledem na rámec společenství pro státní podporu pro výzkum a vývoj, avšak veškerá další nevyřízená oznámení budou posuzována v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.
2. Režimy podpor provedené přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost a podpory poskytnuté v rámci těchto režimů bez povolení Komise a při porušení oznamovací povinnosti dle čl. 88 odst. 3 Smlouvy jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty, pokud splňují podmínky stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) a čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení.
Jednotlivé podpory poskytnuté mimo rámec jakéhokoli režimu přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost bez schválení Komise a při porušení oznamovací povinnosti dle čl. 88 odst. 3 Smlouvy jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy a jsou vyňaty, pokud splňují všechny podmínky tohoto nařízení, s výjimkou požadavku v čl. 3 odst. 1, podle něhož má být učiněn výslovný odkaz na toto nařízení.
Podpory, které tyto podmínky nesplňují, jsou Komisí posuzovány v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.
Článek 10
Vstup v platnost a doba platnosti
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Je použitelné do dne 30. června 2008.
2. Po ukončení doby platnosti tohoto nařízení zůstanou režimy podpor vyňaté podle tohoto nařízení vyňaté ještě během přechodného období šesti měsíců.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Definice malých a středních podniků
(výňatek z doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků, Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36)
DEFINICE MIKROPODNIKŮ A MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ PŘIJATÁ KOMISÍ
Článek 1
Podnik
Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.
Článek 2
Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků
1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR, nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR.
2. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR.
3. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou mikropodniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.
Článek 3
Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot
1. „Nezávislé podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi partnerské podniky ve smyslu odstavce 2 ani mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3.
2. „Partnerské podniky“ jsou všechny podniky, které nejsou zařazeny mezi propojené podniky ve smyslu odstavce 3 a mezi kterými existuje následující vztah: podnik (mateřský podnik) vlastní sám nebo společně s jedním či více propojenými podniky ve smyslu odstavce 3 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podniku (dceřiný podnik).
Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem:
a) veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující běžnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu (business angels), které investují vlastní kapitál do nekotovaných podniků, za předpokladu, že celkové investice těchto business angels do stejného podniku nepřekročí 1 250 000 EUR;
b) university nebo nezisková výzkumná střediska;
c) institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;
d) samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvatel.
3. „Propojenými podniky“ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:
a) podnik vlastní většinu hlasovacích práv, která náležejí akcionářům nebo společníkům, v jiném podniku;
b) podnik má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;
c) podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské (společenské) smlouvě (listině) nebo ve stanovách tohoto podniku;
d) podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv, náležejících akcionářům nebo společníkům, v daném podniku.
Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.
Podniky, mezi nimiž a jedním či více dalšími podniky nebo mezi nimiž a některým z investorů uvedených v odstavci 2 existuje některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci, jsou rovněž považovány za propojené.
Podniky, které mají jeden či více takových vztahů s fyzickou osobou nebo se skupinou fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.
Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který navazuje na relevantní trh.
4. S výjimkou případů uvedených v odst. 2 druhém pododstavci nemůže být podnik považován za malý nebo střední podnik, jestliže je 25 % nebo více procent základního kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo ovládáno, společně či jednotlivě, jedním či více veřejnými subjekty.
5. Podniky mohou vydat prohlášení o svém postavení nezávislého podniku, partnerského podniku nebo propojeného podniku s uvedením údajů týkajících se prahů vymezených v článku 2. Prohlášení může být vydáno i v případě, že základní kapitál je rozdělen způsobem, který neumožňuje přesné určení toho, kdo jej drží, v kterémžto případě může podnik v dobré víře prohlásit, že může oprávněně předpokládat, že není vlastněn z 25 % či z více procent jiným podnikem ani společně podniky vzájemně mezi sebou propojenými. Tato prohlášení jsou vydávána aniž jsou dotčeny kontroly a šetření prováděná podle vnitrostátních pravidel nebo podle pravidel Společenství.
Článek 4
Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období
1. Údaji použitými při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot jsou údaje týkající se posledního schváleného účetního období vypočtené za období jednoho roku. Tyto údaje jsou brány v potaz od dne účetní závěrky. Částka zvolená za výši obratu je vypočítána bez daně z přidané hodnoty (DPH) a bez dalších nepřímých daní.
2. V případech, kdy podnik ke dni účetní závěrky zjistí, že počet jeho zaměstnanců za dané roční období překročil v jednom či druhém směru prahy pro počet pracovníků nebo finanční prahy uvedené v článku 2, nepovede tato skutečnost ke ztrátě či získání postavení středního nebo malého podniku či mikropodniku, jestliže tyto prahy nejsou překročeny po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období.
3. V případě nově založených podniků, jejichž účty dosud nebyly uzavřeny, jsou údaje použité při výpočtu odvozeny z odhadů učiněných v dobré víře v průběhu účetního období.
Článek 5
Počet zaměstnanců
Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Počet zaměstnanců tvoří:
a) zaměstnanci;
b) osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;
c) vlastníci-vedoucí pracovníci;
d) společníci zapojení do běžné činnosti podniku, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku.
Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.
Článek 6
Sestavování údajů o podniku
1. V případě nezávislého podniku jsou údaje včetně počtu zaměstnanců sestaveny výlučně na základě účtů daného podniku.
2. Údaje, včetně počtu zaměstnanců, podniku, který má partnerské podniky nebo propojené podniky, jsou sestaveny na základě účtů a dalších údajů podniku nebo na základě konsolidované účetní závěrky podniku, je-li sestavována, nebo konsolidované účetní závěrky, do které je podnik zahrnut v rámci konsolidace.
S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují. Agregace odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemné vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl.
K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.
3. Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o partnerských podnicích daného podniku získány z účetních záznamů těchto partnerských podniků a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji je agregováno 100 % údajů o podnicích, které jsou s těmito partnerskými podniky propojeny, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.
Pro účely použití odstavce 2 jsou údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, získány z jejich účtů a z ostatních jejich údajů, případně konsolidovaných, jsou-li takové. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci.
4. Jestliže se v konsolidované účetní závěrce neobjeví počet zaměstnanců daného podniku, výpočet tohoto počtu se provede poměrnou agregací údajů týkajících se podniků se kterými je daný podnik partnerský a přičtením údajů týkajících se podniků se kterými je propojen.
PŘÍLOHA II
Souhrnné údaje, které je třeba poskytnout vždy, když se zavádí režim podpor vyňatých tímto nařízením a vždy, když je poskytována jednotlivá podpora vyňatá tímto nařízením, která je poskytována mimo jakýkoli režim podpory
|
Souhrnné údaje o státní podpoře poskytnuté podle nařízení Komise (ES) č. 70/2001 |
|
|
Souhrnné údaje, které je třeba uvést |
Vysvětlivky |
|
Členský stát |
|
|
Region |
Uveďte název regionu, je-li podpora poskytována regionálním či místním orgánem. |
|
Název režimu podpory nebo název podniku, který je příjemcem jednotlivé podpory |
Uveďte název režimu podpory, nebo v případě jednotlivé podpory název příjemce. V případě jednotlivé podpory není třeba žádná následná výroční zpráva! |
|
Právní základ |
Uveďte přesný odkaz na vnitrostátní právní předpis pro režim podpory nebo dotyčnou jednotlivou podporu. |
|
Roční výdaje plánované v rámci režimu nebo celková částka jednotlivé podpory poskytnuté podniku |
Částky se uvádějí v eurech nebo popřípadě v národní měně. V případě režimu podpory: Uveďte celkovou vyhrazenou roční částku rozpočtových prostředků nebo odhadovanou daňovou ztrátu za rok pro všechny nástroje podpory obsažené v dotyčném režimu. V případě poskytnutí jednotlivé podpory: Uveďte celkovou částku podpory/daňové ztráty. Je-li to vhodné, uveďte také, zda se podpora bude vyplácet ve splátkách, kolik let se bude vyplácet, nebo kolik let budou zaznamenávány daňové ztráty. Pokud se jedná o záruky, v obou případech uveďte (maximální) částku zajištěných půjček. |
|
Maximální míra podpory |
Uveďte maximální míru podpory nebo maximální částku podpory na přípustnou položku. |
|
Datum uskutečnění |
Uveďte datum, od kterého může být podpora poskytována v rámci režimu podpor nebo datum, kdy je poskytnuta jednotlivá podpora. |
|
Doba trvání režimu podpory nebo poskytování jednotlivé podpory |
Uveďte datum (rok a měsíc), do kterého se podpora může poskytovat v rámci režimu, nebo v případě jednotlivé podpory a je-li to vhodné, očekávané datum (rok a měsíc) poslední splátky. |
|
Cíl podpory |
Je pochopitelné, že prvotním cílem je podpora malých a středních podniků (MSP). Tato rubrika nabízí příležitost upřesnit další (druhotné) sledované cíle (například výhradně malé podniky, nebo MPS; podpora investic/poradenských služeb). |
PŘÍLOHA III
Forma pravidelné zprávy předávané Komisi
Tiskopis výroční zprávy o režimech podpor vyňatých nařízeními o skupinových výjimkách přijatých podle článku 1 nařízení Rady (ES) č. 994/98.
Na členských státech se požaduje, aby používaly níže uvedený tiskopis pro povinné předkládání zpráv Komisi na základě nařízení o skupinových výjimkách přijatých na základě nařízení Rady (ES) č. 994/98.
Zprávy musí být rovněž předávány v elektronické podobě.
Informace požadované pro všechny režimy podpor vyňaté podle nařízení o skupinových výjimkách přijatých na základě článku 1 nařízení Rady (ES) č. 994/98
1. Název režimu podpory
2. Použitelné nařízení Komise o výjimkách
3. Výdaje
Pro každý nástroj podpory v rámci režimu nebo jednotlivé podpory (např. grant, zvýhodněná půjčka atd.) musí být poskytnuty samostatné údaje. Částky musí být vyjádřeny v eurech nebo popřípadě v národní měně. V případě daňových výdajů se musí hlásit roční daňové ztráty. Nejsou-li k dispozici přesná čísla, mohou se takové ztráty odhadnout.
Údaje o výdajích musí být uváděny takto:
Pro každý uvažovaný rok uveďte samostatně pro každý nástroj podpory v rámci režimu (např. grant, zvýhodněná půjčka, záruka atd.):
3.1 částky závazku, (odhadované) daňové ztráty nebo jiné ušlé příjmy, údaje o zárukách atd. pro nové podporované projekty. V případě systémů záruk by se měla uvádět celková částka nově vydaných záruk;
3.2 skutečné platby, (odhadované) daňové ztráty nebo jiné ušlé příjmy, údaje o zárukách atd. pro nové a současné projekty. V případě systémů záruk by se měly poskytovat tyto údaje: celková částka nesplacených záruk, příjmy z příspěvků, náhrady, vyplacené záruky, provozní výsledek systému za rok, pro který se podává přehled;
3.3 počet nových projektů, kterým je poskytována podpora;
3.4 odhadovaný celkový počet pracovních míst vytvořených nebo udržených novými projekty (je-li to vhodné);
3.5 odhadovaná celková částka investic podporovaných novými projekty;
3.6 regionální rozpis částek uvedených v odstavci 3.1 buď podle regionů definovaných v klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS) ( 15 ) jako úroveň 2 nebo nižší, nebo regionů podle čl. 87 odst. 3 písm. a), regionů podle čl. 87 odst. 3 písm. c) a regionů, kterým se neposkytuje podpora;
3.7 odvětvový rozpis částek uvedených v odstavci 3.1 podle odvětví činnosti příjemců podpory (v případě více odvětví uveďte podíl každého odvětví):
těžba uhlí
zpracování v oborech:
ocelářství
stavba lodí
syntetická vlákna
motorová vozidla
ostatní zpracovatelský průmysl (uveďte jaký)
služby
z toho:
dopravní služby
finanční služby
ostatní služby (uveďte jaké)
ostatní odvětví (uveďte jaké)
4. Další informace a poznámky.
( 1 ) Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. C 89, 28.3.2000, s. 15.
( 3 ) Úř. věst. C 213, 23.7.1996, s. 4.
( 4 ) Úř. věst. C 74, 10.3.1998, s. 9.
( 5 ) Úř. věst. L 107, 30.4.1996, s. 4.
( 6 ) Viz poznámku pod čarou č. 3.
( 7 ) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 156.
( 8 ) Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22.
( 9 ) Úř. věst. L 205, 2.8.2002, s. 1.
( 10 ) Úř. věst. L 182, 3.7.1987, s. 36.
( 11 ) Úř. věst. L 184, 27.7.1993, s. 1.
( 12 ) Úř. věst. L 232, 29.8.2002, s.1.
( 13 ) Úř. věst. C 288, 9.10.1999, s. 2.
( 14 ) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.
( 15 ) NUTS (Nomenclature of territorial units for statistical purposes) je Klasifikace územních statistických jednotek ve Společenství.