32001D0080Rozhodnutí Rady ze dne 22. ledna 2001 o zřízení Vojenského štábu Evropské unie

— Vojenský štáb je zdrojem vojenských odborných znalostí EU,

— zajišťuje spojení mezi Vojenským výborem EU na jedné straně a vojenskými zdroji, které jsou EU k dispozici, na straně druhé a podle pokynů Vojenského výboru EU poskytuje orgánům EU vojenské odborné znalosti,

— plní tři hlavní operační funkce: včasné varování, hodnocení situace a strategické plánování,

— provádí dostatečně podrobné předběžné plánování konkrétních operací, které mimo jiné umožní, aby členské státy vyhodnotily své možné příspěvky v oblasti sil a aby Vojenský štáb EU poskytoval odpovídající odborné znalosti v průběhu rozhodovacího procesu,

— zajišťuje schopnost včasného varování. Plánuje, vyhodnocuje a předkládá doporučení týkající se koncepce řešení krizí a obecné vojenské strategie a provádí rozhodnutí Vojenského výboru EU a jeho pokyny,

— je nápomocen Vojenskému výboru EU, pokud jde o hodnocení situace a vojenské aspekty strategického plánování ( 5 ) v celém rozsahu misí a úkolů uvedených v čl. 17 odst. 2 Smlouvy o EU, včetně misí a úkolů stanovených v Evropské bezpečnostní strategii, pro všechny operace vedené EU bez ohledu na to, zda EU využije prostředků a schopností NATO či nikoli,

— podporuje (na žádost generálního tajemníka, vysokého představitele nebo Politického a bezpečnostního výboru) dočasné mise ve třetích zemích nebo při mezinárodních organizacích s cílem poskytovat podle potřeby poradenství a pomoc, pokud jde o vojenské aspekty předcházení konfliktům, řešení krizí a stabilizace po ukončení konfliktů,

— přispívá k procesu vypracovávání, hodnocení a přezkoumávání cílů v oblasti schopností s ohledem na potřebu dotčených členských států zajistit soudržnost s procesem obranného plánování NATO a s procesem plánování a hodnocení Partnerství pro mír v souladu s dohodnutými postupy,

— působí v úzké koordinaci s Evropskou obrannou agenturou,

— odpovídá za sledování, vyhodnocování a předkládání doporučení týkajících se výcviku, cvičení a interoperability v souvislosti se silami a schopnostmi poskytovanými EU členskými státy,

— udržuje schopnost k posílení národního velitelství, které má řídit samostatnou operaci EU,

— odpovídá za zajištění schopností pro plánování a provádění samostatné vojenské operace EU a v rámci Vojenského štábu EU udržuje schopnost urychleně zřídit operační středisko pro konkrétní operaci, jakmile o ní Rada na doporučení Vojenského výboru EU rozhodne, zejména pokud je vyžadována společná civilně-vojenská reakce a není určeno žádné národní velitelství.

— Podle pokynů Vojenského výboru EU poskytuje generálnímu tajemníkovi, vysokému představiteli a orgánům EU odborné vojenské znalosti,

— prostřednictvím příslušných národních a mnohonárodních zpravodajských služeb sleduje potenciální krize,

— spolupracuje se Společným situačním střediskem v oblasti výměny informací v souladu s ujednáním o společné zpravodajsko-analytické složce,

— provádí předběžné vojenské plánování na strategické úrovni,

— provádí dostatečně podrobné předběžné plánování konkrétních operací, které mimo jiné umožní, aby členské státy vyhodnotily své možné příspěvky v oblasti sil a aby Vojenský štáb EU poskytoval odpovídající odborné znalosti v průběhu rozhodovacího procesu,

— určuje a eviduje evropské národní a mnohonárodní síly pro operace vedené EU v koordinaci s NATO,

— přispívá k rozvoji a přípravě národních a mnohonárodních sil poskytovaných EU členskými státy (včetně výcviku a cvičení). Vztahy s NATO jsou vymezeny v příslušných dokumentech,

— organizuje a koordinuje postupy s národními a mnohonárodními velitelstvími, včetně velitelství NATO, která má EU k dispozici, přičemž zajišťuje v nejvyšší možné míře slučitelnost s postupy NATO,

— přispívá k vojenským aspektům evropské bezpečnostní a obranné politiky v oblasti boje proti terorismu,

— přispívá k rozvoji koncepcí, doktríny, plánů a postupů pro využití vojenských prostředků a schopností při operacích pro řešení následků přírodních nebo člověkem způsobených katastrof,

— plánuje, navrhuje, řídí a vyhodnocuje vojenské aspekty postupů EU pro řešení krizí, včetně nacvičování postupů EU/NATO,

— podílí se na odhadování finančních nákladů na operace a cvičení,

— udržuje styk s národními velitelstvími a mnohonárodními velitelstvími mnohonárodních sil,

— na základě „stálých ujednání mezi EU a NATO“ navazuje trvalé vztahy s NATO,

— poskytuje prostory styčné skupině NATO při Vojenském štábu EU, zatímco při Vrchním velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě (SHAPE) působí v souladu se zprávou předsednictví o evropské bezpečnostní a obranné politice, kterou Rada přijala dne 13. prosince 2004, stálá skupina EU,

— navazuje odpovídající vztahy s určenými protistranami v rámci OSN a dalších mezinárodních organizací, včetně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Africké unie, s výhradou souhlasu těchto organizací,

— přispívá k nezbytnému procesu podrobné analýzy získaných poznatků,

— z podnětu generálního tajemníka, vysokého představitele nebo Politického a bezpečnostního výboru provádí strategické plánování pro nepředvídané události,

— přispívá k vývoji souboru doktrín a koncepcí, přičemž využívá zkušeností z civilních a vojenských operací a cvičení,

— připravuje koncepce a postupy pro operační středisko EU a zajišťuje dostupnost a připravenost personálu, zařízení a vybavení operačního střediska pro operace, cvičení a výcvik,

— udržuje, modernizuje a nahrazuje vybavení operačního střediska EU a udržuje budovy a prostory.

— Požaduje a zpracovává specifické informace získané od zpravodajských služeb a další důležité informace ze všech dostupných zdrojů,

— podporuje Vojenský výbor EU, pokud jde o jeho příspěvky k počátečnímu plánování a plánovacím směrnicím Politického a bezpečnostního výboru,

— rozvíjí vojenské strategické volby a stanovuje v této oblasti priority jako základ pro vojenské doporučení Vojenského výboru EU pro Politický a bezpečnostní výbor, přičemž:

— ve spolupráci s národními plánovacími štáby a případně s NATO určuje, které vojenské síly se mohou zúčastnit případných operací vedených EU,

— je nápomocen veliteli operace při technických výměnách se třetími zeměmi, které nabízejí vojenské příspěvky pro operace vedené EU, a při přípravě konference o vytváření ozbrojených sil,

— trvale sleduje krizové situace,

— na žádost generálního ředitelství pro vnější vztahy (GŘ E) adresovanou generálnímu řediteli Vojenského štábu EU poskytuje pomoc při politicko-vojenském strategickém plánování reakce na krize, za které odpovídá GŘ E (příprava koncepce řešení krize, společná akce atd.),

— na žádost GŘ E adresovanou generálnímu řediteli Vojenského štábu EU poskytuje pomoc při plánování reakce na krize na strategické úrovni, za které odpovídá GŘ E (zjišťovací mise, koncepce řešení krize),

— přispívá ke strategickému plánování reakce na krize pro společné civilně-vojenské operace tím, že rozvíjí strategické volby v souladu s postupy pro řešení krizí. Za toto plánování je přímo odpovědný generální ředitel Vojenského štábu EU a ředitel útvaru schopnosti civilního plánování a provádění (CPCC) a spadá rovněž do obecné pravomoci generálního tajemníka, vysokého představitele,

— na žádost ředitele CPCC adresovanou generálnímu řediteli Vojenského štábu EU poskytuje pomoc při plánování reakce na krize na strategické a operační úrovni pro civilní mise, za které odpovídá ředitel CPCC.

— Vojenský štáb EU zajišťuje prostřednictvím „pohotovostní složky“ schopnost sledovat 24 hodin denně 7 dní v týdnu všechny mise a operace evropské bezpečnostní a obranné politiky s cílem zajistit soustavný tok informací týkajících se jednotlivých operací,

— Vojenský štáb EU pod vedením Vojenského výboru EU trvale sleduje všechny vojenské aspekty operací. Ve spolupráci s určeným velitelem operace provádí strategickou analýzu, čímž podporuje poradní úlohu Vojenského výboru EU ve vztahu k Politickému a bezpečnostnímu výboru odpovědnému za strategické řízení,

— s ohledem na politický a operační vývoj poskytuje Vojenskému výboru EU nová řešení, která tvoří základ vojenského doporučení Vojenského výboru EU pro Politický a bezpečnostní výbor,

— přispívá k posílení klíčového jádra a podle potřeby k dalšímu rozšíření operačního střediska EU,

— zajišťuje stálé klíčové jádro operačního střediska EU,

— napomáhá při koordinaci civilních operací. Tyto operace jsou plánovány a prováděny pod vedením ředitele CPCC. Napomáhá při plánování, podpoře (včetně možného použití vojenských prostředků) a provádění civilních operací (strategická úroveň zůstává v působnosti GŘ E IX).

— Vojenský štáb EU pracuje pod vojenským velením Vojenského výboru EU, kterému podává zprávy,

— Vojenský štáb EU je útvarem sekretariátu Rady, který přímo podléhá generálnímu tajemníkovi, vysokému představiteli a úzce spolupracuje s dalšími útvary sekretariátu Rady,

— Vojenský štáb EU řídí generální ředitel Vojenského štábu EU, tříhvězdičkový generál,

— tvoří jej personál vyslaný členskými státy, který jedná v rámci mezinárodního pověření v souladu s pravidly platnými pro národní odborníky a vojenský personál vyslané ke generálnímu sekretariátu Rady, a úředníci generálního sekretariátu Rady a úředníci vyslaní Komisí. S cílem zlepšit výběrová řízení v rámci Vojenského štábu EU se členské státy vyzývají, aby na každé vypsané místo navrhovaly více než jednoho kandidáta,

— aby byl Vojenský štáb EU schopen obsáhnout celé spektrum misí a úkolů, je organizován způsobem uvedeným v dodatku A,

— při řešení krizových situací nebo při cvičeních zaměřených na řešení krizí může Vojenský štáb EU zřizovat plánovací a řídicí týmy, které využívají vlastních odborných znalostí, lidských zdrojů a infrastruktury. Kromě toho může v případě potřeby požádat prostřednictvím Vojenského výboru EU o personál z členských států EU za účelem dočasného zvýšení stavu,

— Vojenský výbor EU bude prostřednictvím generálního ředitele Vojenského štábu EU poskytovat doporučení pro vojenskou činnost Vojenského štábu EU v rámci civilního řešení krizí. Za příspěvky Vojenského štábu EU k civilním aspektům řešení krizí nese nadále funkční odpovědnost GŘ E IX v souvislosti se všemi činnostmi (plánování, zjišťovací mise atd.), a to včetně vypracování koncepce řešení krize a případně policejní nebo civilní strategické volby. Po přijetí rozhodnutí o zahájení mise přebírá funkční odpovědnost za tyto příspěvky ředitel CPCC. Zprávy o těchto činnostech předkládané Výboru pro civilní aspekty řešení krizí budou podávány v souladu se zavedenými postupy v oblasti civilních aspektů řešení krizí.

Strategické plánování: plánování, které začíná, jakmile je rozpoznána potenciální krize nebo krize vznikne, a končí, jakmile politické orgány EU schválí vojenskou strategickou volbu nebo soubor vojenských strategických voleb. Proces strategického plánování zahrnuje vyhodnocení vojenské situace, vymezení politicko-vojenského rámce a vývoj vojenských strategických voleb.

Vojenská strategická volba: možná vojenská akce určená k dosažení politicko-vojenských cílů uvedených v politicko-vojenském rámci. Vojenská strategická volba popisuje rámcové vojenské řešení, požadované zdroje a omezení a doporučení týkající se výběru velitele operace a operačního velitelství.