(ES) č. 2659/2000Nařízení Komise (ES) č. 2659/2000 ze dne 29. listopadu 2000 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výzkumu a vývojiText s významem pro EHP.
| Publikováno: | Úř. věst. L 304, 5.12.2000 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 29. listopadu 2000 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 1. ledna 2001 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2001 |
| Platnost předpisu: | Ne | Pozbývá platnosti: | 31. prosince 2010 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2659/2000 ze dne 29. listopadu 2000 o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výzkumu a vývoji (Úř. věst. L 304, 5.12.2000, p.7) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
Ve znění:
|
L 236 |
33 |
23.9.2003 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2659/2000
ze dne 29. listopadu 2000
o použití čl. 81 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výzkumu a vývoji
(Text s významem pro EHP)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2821/71 ze dne 20. prosince 1971 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě ( 1 ) naposledy pozměněné aktem o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska, a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení,
po zveřejnění návrhu tohoto nařízení ( 2 ),
po konzultaci s Poradním výborem pro restriktivní praktiky a dominantní postavení,
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Nařízení (EHS) č. 2821/71 zmocňuje Komisi, aby formou nařízení použila čl. 81 odst. 3 (dříve čl. 81 odst. 3) Smlouvy na určité kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě spadajících do působnosti čl. 81 odst. 1, jejichž předmětem je výzkum a vývoj výzkum produktů nebo postupů až po stádium průmyslového využití, jakož i využití výsledků včetně ustanovení o právech duševního vlastnictví. |
|
(2) |
Čl. 163 odst. 2 Smlouvy vyzývá Společenství, aby povzbuzovalo podniky, včetně malých a středních podniků, v jejich výzkumných a vývojových činnostech vysoké kvality, a podporovalo jejich snahy o vzájemnou spolupráci. Podle rozhodnutí Rady 1999/65/ES ze dne 22. prosince 1998 o pravidlech pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol a pro šíření výsledků výzkumu k provádění pátého rámcového programu Evropského společenství (1998-2002) ( 3 ) a nařízení Komise (ES) č. 996/1999 ( 4 ) o provádění rozhodnutí Rady 1999/65/ES, mají být nepřímé akce výzkumu a technologického rozvoje (VTR) podporované v rámci pátého rámcového programu Společenství prováděny ve vzájemné spolupráci. |
|
(3) |
Dohody o společném provádění výzkumných prací nebo společném vývoji výsledků výzkumu až po fázi průmyslového využití, ale nikoli včetně této fáze, obecně nespadají do působnosti čl. 81 odst. 1 Smlouvy. Za určitých okolností, například pokud se strany dohodnou, že nebudou provádět jiný výzkum a vývoj na stejném poli a tím se vzdají příležitosti získat výhody v hospodářské soutěži nad ostatními stranami, však takové dohody mohou do působnosti čl. 81 odst. 1 spadat, a proto by měly být do tohoto nařízení zahrnuty. |
|
(4) |
Podle nařízení (EHS) č. 2821/71 Komise zejména přijala nařízení (EHS) č. 418/85 ze dne 19. prosince 1984 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod o výzkumu a vývoji ( 5 ), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2236/97 ( 6 ). Nařízení (EHS) č. 418/85 pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2000. |
|
(5) |
Nové nařízení by mělo splňovat oba požadavky na zajištění účinné ochrany hospodářské soutěže a na zajištění přiměřené právní jistoty pro podniky. Plnění těchto cílů by mělo brát úvahu potřebu v nejvyšší možné míře zjednodušit správní dozor a právní rámec. Do určité úrovně tržních sil lze pro použití čl. 81 odst. 3 obecně předpokládat, že kladné účinky dohod o výzkumu a vývoji vyváží všechny záporné dopady na hospodářskou soutěž. |
|
(6) |
Nařízení (EHS) č. 2821/71 požaduje, aby nařízení Komise o výjimce vymezilo kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se toto nařízení vztahuje, aby specifikovalo omezení nebo ustanovení, které se mohou nebo nesmí objevit v dohodách, rozhodnutích a jednáních ve vzájemné shodě, a aby specifikovalo ustanovení, která musí být obsažena v dohodách, rozhodnutích a jednáních ve vzájemné shodě nebo jiné podmínky, které musí být splněny; |
|
(7) |
Je vhodné opustit přístup, kdy se vyjmenovávají osvobozující ustanovení, a dát větší důraz na vymezení kategorií dohod, které jsou do určité úrovně tržních sil osvobozeny, a na specifikaci omezení nebo ustanovení, která nemají být v takových dohodách obsažena. Takový přístup je v souladu s hospodářsky orientovaným přístupem, který hodnotí dopad dohod na relevantní trh. |
|
(8) |
Pro použití čl. 81 odst. 3 formou nařízení není nezbytné vymezit ty dohody, které mohou spadat do působnosti čl. 81 odst. 1. Při jednotlivém hodnocení dohod podle čl. 81 odst. 1 je nutné brát zřetel na několik faktorů, a zejména na tržní strukturu na relevantním trhu. |
|
(9) |
Bloková výjimka by měla být omezena na ty dohody, u kterých lze s dostatečnou jistotou předpokládat, že splňují podmínky čl. 81 odst. 3. |
|
(10) |
Spolupráce ve výzkumu a vývoji a při využívání výsledků obecně podporuje technický a hospodářský pokrok vyšším rozšiřováním know-how mezi stranami a vyloučením duplicity výzkumných a vývojových prací, stimulací nových pokroků pomocí výměny doplňkového know-how, a racionalizací výroby produktů nebo realizací postupů, vzniklých v rámci výzkumu a vývoje. |
|
(11) |
Společné využívání výsledků lze považovat za přirozený důsledek společného výzkumu a vývoje. Může nabývat různých forem, například výroby, využívání práv duševního vlastnictví, které podstatným způsobem přispívá k technickému nebo hospodářskému pokroku, nebo uvádění nových produktů na trh. |
|
(12) |
Obecně lze očekávat, že spotřebitelé budou mít ze zvýšeného objemu a efektivity výzkumu a vývoje prospěch prostřednictvím zavádění nových nebo zlepšených produktů nebo služeb nebo snížení cen, které přinesou nové nebo zlepšené postupy. |
|
(13) |
Aby bylo dosaženo přínosu a cílů společného výzkumu a vývoje, měly by výhody tohoto nařízení platit i pro ustanovení obsažená v dohodách o výzkumu a vývoji, která nepředstavují základní předmět takových dohod, ale která s nimi přímo souvisejí a jsou nezbytná pro jejich provádění. |
|
(14) |
Pro zdůvodnění výjimky by se mělo společné využívání týkat produktů nebo postupů, pro které je využití výsledků výzkumu a vývoje rozhodující, a každá ze stran by měla dostat příležitost využívat jakékoli výsledky, o které bude mít zájem. Pokud se však na výzkumu a vývoji budou účastnit akademické instituce, výzkumné ústavy nebo podniky, které provádějí výzkum a vývoj jako komerční službu, aniž by se aktivně účastnily využívání výsledků, mohou se dohodnout na využívání výsledků výzkumu a vývoje výhradně pro účely dalšího výzkumu. Podobně se mohou nesoutěžitelé dohodnout na omezení svých práv na využívání na jednu nebo více technických oblastí použit, aby usnadnily spolupráci mezi stranami s doplňujícími se odbornostmi. |
|
(15) |
Výjimka podle tohoto nařízení by měla být omezena na dohody o výzkumu a vývoji, které podnikům nedávají možnost vyloučení hospodářské soutěže pro podstatnou část příslušných produktů nebo služeb. Je nutné vyloučit z blokové výjimky dohody mezi soutěžiteli, jejichž součet podílů na trhu produktů nebo služeb, které by se mohly zlepšit nebo by mohly být nahrazeny pomocí výsledků výzkumu a vývoje, v době uzavření dohody přesahuje určitou úroveň. |
|
(16) |
Aby bylo zajištěno udržování účinné hospodářské soutěže během společného využívání výsledků, mělo by být určeno ustanovení pro blokovou výjimku, která by přestala platit, pokud by příliš narostl součet podílů stran na trhu produktů, vzniklý v důsledku společného výzkumu a vývoje. Výjimka by měla nadále platit bez ohledu na podíl stran na trhu po určité období po zahájení společného využívání, při očekávání stabilizace podílů na trhu, zejména po zavedení zcela nového produktu, a měla by zaručovat minimální období návratnosti příslušných investic. |
|
(17) |
Toto nařízení by nemělo udělovat výjimku pro dohody obsahující omezení, která nejsou nezbytná pro dosažení výše uvedených kladných výsledků. V zásadě by určitá přísná omezení zaměřená proti hospodářské soutěži, například omezení svobody stran provádět výzkum a vývoj v oblasti, která nesouvisí s dohodou, stanovení cen účtovaných třetím stranám, omezení výroby nebo prodeje, rozdělení trhů nebo zákazníků a omezení pasivních prodejů smluvních produktů na územích vyhrazených jiným stranám, měla být vyloučena z výhod blokové výjimky zavedené tímto nařízením, bez ohledu na podíl dotyčných podniků na trhu. |
|
(18) |
Omezení podílu na trhu, vyloučená výjimka pro určité dohody a podmínky stanovené tímto nařízením za obvyklých podmínek zajišťují, že dohody, pro které platí bloková výjimka, neumožní zúčastněným podnikům vyloučit hospodářskou soutěž pro podstatnou část příslušných produktů nebo služeb. |
|
(19) |
V konkrétním případě, kdy mají přesto dohody spadající do působnosti tohoto nařízení důsledky neslučitelné s čl. 81 odst. 3 Smlouvy, může Komise výhodu blokové výjimky odejmout. |
|
(20) |
Dohody mezi podniky které nejsou konkurenčními výrobci produktů, které by bylo možné zlepšit nebo nahradit pomocí výsledků výzkumu a vývoje, vyloučí účinnou hospodářskou soutěž ve výzkumu a vývoji pouze za výjimečných okolností. Je proto vhodné umožnit, aby takové dohody mohly využívat blokové výjimky bez ohledu na podíl na trhu a řešit takové výjimečné případy odejmutím této výhody. |
|
(21) |
Vzhledem k tomu, že jsou dohody o výzkumu a vývoji často dlouhodobé povahy, zejména pokud se spolupráce rozšíří i na využívání výsledků, měla by být doba platnosti tohoto nařízení stanovena na 10 let. |
|
(22) |
Tímto nařízením není dotčeno použití článku 82 Smlouvy. |
|
(23) |
V souladu se zásadou přednosti práva Společenství není opatřeními přijatými podle vnitrostátních právních předpisů upravujících hospodářskou soutěž dotčeno jednotné uplatňování pravidel hospodářské soutěže Společenství na celém společném trhu ani plná účinnost opatření přijatých při provádění těchto pravidel, včetně tohoto nařízení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Výjimka
1. Podle čl. 81 odst. 3 Smlouvy a podle ustanovení tohoto nařízení se stanoví, že čl. 81 odst. 1 se nevztahuje na dohody uzavřené mezi dvěma nebo více podniky (dále jen „strany“) týkající se podmínek, za kterých tyto podniky provádějí:
a) společný výzkum a vývoj produktů nebo postupů a společné využívání výsledků tohoto výzkumu a vývoje;
b) společné využívání výsledků výzkumu a vývoje produktů nebo postupů, společně prováděných podle předchozí dohody mezi stejnými stranami nebo
c) společný výzkum a vývoj produktů nebo postupů s výjimkou společného využívání výsledků.
Tato výjimka platí v míře, v jaké takové dohody (dále jen „dohody o výzkumu a vývoji“) obsahují omezení hospodářské soutěže spadající do působnosti čl. 81 odst. 1.
2. Výjimka stanovená v odstavci 1 se rovněž vztahuje na ustanovení obsažená v dohodách o výzkumu a vývoji, která nepředstavují základní předmět takových dohod, ale přímo s nimi souvisí a jsou nezbytná pro jejich provádění, například závazek neprovádět během plnění dohody samostatně nebo společně s třetími stranami výzkum a vývoj v oblasti, které se dohoda týká, nebo v úzce spojené oblasti.
První pododstavec se však nevztahuje na ustanovení, která mají stejný předmět jako omezení hospodářské soutěže uvedená v čl. 5 odst. 1.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1. „dohodou“ dohoda, rozhodnutí sdružení podniků nebo jednání ve vzájemné shodě;
2. „zúčastněnými podniky“ podniky, které jsou smluvní stranou dohody o výzkumu a vývoji a podniky s nimi spojené;
3. „spojenými podniky“:
a) podniky, ve kterých smluvní strana dohody o výzkumu a vývoji, přímo či nepřímo:
i) má více než polovinu hlasovacích práv,
ii) může jmenovat více než polovinu členů dozorčí rady, představenstva nebo orgánů, které podnik právně zastupují, nebo
iii) má právo spravovat záležitosti podniku;
b) podniky, které mohou přímo nebo nepřímo vykonávat ve smluvní straně dohody práva uvedená v písmenu a);
c) podniky, ve kterých může podnik uvedený v písmenu b) přímo nebo nepřímo vykonávat práva uvedená v písmenu a);
d) podniky, ve kterých může smluvní strana dohody o výzkumu a vývoji společně s jedním nebo více podniky uvedenými v písmenech a), b) nebo c) nebo ve kterých jeden nebo více těchto podniků vykonávat společně práva uvedená v písmenu a);
e) podniky, ve kterých práva uvedená v písmenu a) vykonávají společně:
i) smluvní strany dohody o výzkumu a vývoji nebo podniky s nimi spojené uvedené v písmenech a) až d) nebo
ii) jedna nebo více stran dohody o výzkumu a vývoji nebo jeden nebo více podniků s nimi spojených uvedených v písmenech a) až d) a jedna nebo více třetích stran;
4. „výzkumem a vývojem“ získávání know-how, pokud jde o produkty nebo postupy a provádění teoretické analýzy, systematických studií nebo pokusů, včetně pokusné výroby, technických zkoušek produktů nebo postupů, zřizování nezbytných zařízení a nabývání práv duševního vlastnictví k výsledkům;
5. „produktem“ zboží a/nebo služba, včetně přechodných výrobků a/nebo služeb a konečných výrobků a/nebo služeb;
6. „smluvním postupem“ technologie nebo postup vzniklý společným výzkumem a vývojem;
7. „smluvním produktem“ produkt vzniklý společným výzkumem a vývojem nebo vyrobený nebo pořízený za použití smluvních postupů;
8. „využíváním výsledků“ výroba nebo distribuce smluvních produktů nebo použití smluvních postupů nebo postoupení nebo udělení licence, pokud jde o práva duševního vlastnictví nebo sdělení know-how nutného pro takovou výrobu nebo použití;
9. „právy duševního vlastnictví“ práva průmyslového vlastnictví, autorská práva a práva příbuzná;
10. „know-how“ soubor nepatentovaných praktických informací, které jsou výsledkem zkušeností a zkoušek, které jsou tajné, podstatné a identifikované: v této souvislosti se slovem „tajný“ rozumí, že know-how není obecně známé nebo snadno dostupné; „podstatný“, že know-how obsahuje informace, které jsou nepostradatelné pro výrobu smluvních produktů nebo použití smluvních postupů; „identifikovaný“, že know-how je popsáno dostatečně obsáhle tak, aby bylo možné ověřit, že splňuje kritéria tajnosti a podstatnosti;
11. výzkum a vývoj nebo využívání výsledků, jsou prováděny „společně“, pokud je práce:
a) prováděna společným týmem, organizací nebo podnikem,
b) společně svěřena třetí straně nebo
c) rozdělena mezi strany formou specializace ve výzkumu, vývoji nebo distribuci;
12. „konkurenčním podnikem“ podnik, který dodává produkt, který je možné zlepšit nebo nahradit pomocí smluvního produktu (skutečný soutěžitel) nebo podnik, který by reálně vynaložil nutné další investice nebo jiné nezbytné náklady na změnu tak, aby mohl dodávat takový produkt jako odezvu na malý nebo trvalý růst relativních cen (potenciální soutěžitel);
13. „relevantním trhem pro smluvní produkty“ relevantní trh (trhy) produktu a geografický trh (trhy), ke kterému patří smluvní produkty.
Článek 3
Podmínky pro udělení výjimky
1. Výjimka stanovená v článku 1 platí za podmínek uvedených v odstavcích 2 až 5.
2. Všechny strany musí mít přístup k výsledkům společného výzkumu a vývoje pro účely dalšího výzkumu nebo využívání. Výzkumné ústavy, akademické instituce nebo podniky, které provádějí výzkum a vývoj jako komerční činnost bez aktivní účasti na využívání výsledků, se však mohou dohodnout na tom, že využívání svých výsledků omezí na další výzkum.
3. Aniž je dotčen odstavec 2, pokud dohody o výzkumu a vývoji stanoví pouze společný výzkum a vývoj, musí být každá strana nezávisle samostatná při využívání výsledků společného výzkumu a vývoje a veškerého dříve existujícího know-how nezbytného pro účely takového využívání. Toto právo využívání může být omezeno na jednu nebo více technických oblastí využití, pokud strany nejsou v okamžiku uzavření dohody o výzkumu a vývoji konkurenčními podniky.
4. Každé společné využívání se musí týkat výsledků, které jsou chráněny právy duševního vlastnictví nebo představují know-how, které podstatným způsobem přispívá k technickému nebo hospodářskému pokroku, a výsledky musí být rozhodující pro výrobu smluvních produktů nebo použití ve smluvních postupech.
5. Podniky pověřené výrobou v rámci výrobní specializace musí být nuceny plnit objednávky dodávek ode všech stran kromě případů, kdy dohody o výzkumu a vývoji stanoví rovněž společnou distribuci.
Článek 4
Práh podílu na trhu a doba trvání výjimky
1. Pokud zúčastněné podniky nejsou konkurenčními podniky, platí výjimka stanovená v článku 1 po dobu trvání výzkumu a vývoje. Pokud jsou výsledky společně využívány, trvá platnost výjimky po dobu sedmi let od doby, kdy byly smluvní produkty poprvé uvedeny na trh na společném trhu.
2. Pokud jsou dva nebo více zúčastněných podniků konkurenčními podniky, platí výjimka stanovená v článku 1 po dobu uvedenou v odstavci 1 pouze tehdy, pokud v době uzavření dohody o výzkumu a vývoji nepřesahuje součet podílů zúčastněných podniků na trhu 25 % relevantního trhu produktu, které by mohly být zlepšeny nebo nahrazeny smluvními produkty.
3. Po skončení období uvedeného v odstavci 1 platí nadále výjimka, dokud součet podíl zúčastněných podniků na trhu nepřesáhne 25 % relevantního trhu smluvních produktů.
Článek 5
Dohody, na které se výjimka nevztahuje
1. Výjimka stanovená v článku 1 se nevztahuje na dohody o výzkumu a vývoji, které přímo nebo nepřímo, samostatně nebo v kombinaci s jinými faktory, které mohou strany ovlivňovat, mají za cíl:
a) omezení svobody zúčastněných podniků provádět výzkum a vývoj nezávisle nebo ve spolupráci s třetími stranami v oblasti, která není spojena s oblastí, které se výzkum a vývoj týká, nebo po dokončení v oblasti, které se týká, anebo v související oblasti;
b) zákaz napadat po dokončení výzkumu a vývoje platnost práv duševního vlastnictví, která strany mají na společném trhu a která jsou významná pro výzkum a vývoj, nebo po skončení dohody o výzkumu a vývoji platnost práv duševního vlastnictví, která strany mají na společném trhu a která chrání výsledky výzkumu a vývoje, aniž by byla ovlivněna možnost stanovit ukončení dohody o výzkumu a vývoji v případě, že jedna ze stran napadne platnost takových práv duševního vlastnictví;
c) omezení výroby nebo prodeje;
d) stanovení cen při prodeji smluvních produktů třetím stranám;
e) omezení zákazníků, kterým mohou zúčastněné podniky dodávat po skončení sedmiletého období od doby prvního uvedení smluvních produktů na trh na společném trhu;
f) zákaz pasivních prodejů smluvních produktů na územích vyhrazených jiným stranám;
g) zákaz uvádění smluvních produktů na trh nebo provádění aktivní prodejní politiky, pokud jde o tyto produkty na územích na společném trhu, která jsou vyhrazena jiným stranám, po skončení sedmiletého období od doby prvního uvedení smluvních produktů na trh na společném trhu;
h) požadavek na neposkytování licencí třetím stranám na výrobu smluvních produktů nebo použití smluvních postupů v případě, že nejméně jedna ze stran nemůže využívat nebo nevyužívá výsledky společného výzkumu a vývoje;
i) požadavek odmítnout poptávku uživatelů dalších prodejců na jejich příslušných územích, kteří by smluvní produkty uváděli na trh na jiných územích na společném trhu, nebo
j) požadavek ztížit uživatelům nebo dalším prodejcům získávání smluvních produktů od jiných prodejců na společném trhu, a zejména vykonávat práva duševního vlastnictví nebo činit opatření v zájmu zabránění uživatelům nebo dalším prodejcům získat nebo uvést na trh na společném trhu produkty, které byly zákonným způsobem uvedeny na trh v rámci Společenství jinou stranou nebo s jejím souhlasem.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na:
a) stanovení výrobních cílů v případě, že využívání výsledků zahrnuje společnou výrobu smluvních produktů;
b) stanovení výrobních cílů a stanovení cen účtovaných přímým zákazníkům v případě, že využívání výsledků zahrnuje společnou distribuci smluvních produktů.
Článek 6
Použití prahu podílu na trhu
1. Pro použití prahu podílu na trhu stanoveného v článku 4 platí níže uvedená pravidla:
a) podíl na trhu se vypočítá na základě hodnoty prodejů na trhu; pokud nejsou údaje o prodejích na trhu k dispozici, lze ke stanovení podílu dotyčného podniku na trhu použít odhady odvozené od jiných spolehlivých informací o trhu včetně objemů prodeje na trhu;
b) podíl na trhu se vypočítá na základě údajů týkajících se předchozího kalendářního roku;
c) podíl na trhu podniků uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. e) se rovnoměrně rozdělí na každý podnik, který má práva uvedená v čl. 2 odst. 3 písm. a).
2. Pokud podíl na trhu podle čl. 4 odst. 3 na počátku nepřesahuje 25 %, ale následně vzroste nad tuto hranici, aniž by překročil 30 %, platí výjimka stanovená v článku 1 po období dvou po sobě následujících kalendářních let od roku, kdy byl práh 25 % překročen poprvé.
3. Pokud podíl na trhu podle čl. 4 odst. 3 na počátku nepřesahuje 25 %, ale následně vzroste nad 30 %, platí výjimka stanovená v článku 1 po období jednoho kalendářního roku let od roku, kdy byla úroveň 30 % překročena poprvé.
4. Výhody podle odstavců 2 a 3 nelze kombinovat tak, aby přesáhly období dvou kalendářních let.
Článek 7
Odejmutí
Komise může podle článku 7 nařízení (EHS) č. 2821/71 odejmout výhody podle tohoto nařízení, pokud z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu nebo fyzické či právnické osoby, která prokáže oprávněný zájem, Komise v konkrétním případě zjistí, že dohoda o výzkumua vývoji, pro kterou platí výjimka stanovená v článku 1, má přesto účinky, které jsou neslučitelné s podmínkami stanovenými v čl. 81 odst. 3 Smlouvy, a zejména v případě, kdy:
a) existence dohody o výzkumu a vývoji podstatným způsobem omezuje možnost třetích stran provádět výzkum a vývoj v příslušné oblasti, vzhledem k omezené výzkumné kapacitě dostupné kdekoli jinde;
b) z důvodu konkrétní struktury nabídky sama existence dohody o výzkumu a vývoji podstatným způsobem omezuje přístup třetích stran na trh smluvních produktů;
c) strany bez objektivně oprávněného důvodu nevyužívají výsledky společného výzkumu a vývoje;
d) smluvní produkty nejsou na celém společném trhu nebo jeho podstatné části vystaveny účinné hospodářské soutěži shodných produktů nebo produktů, které uživatelé považují vzhledem k jejich vlastnostem, ceně a zamýšlenému použití za rovnocenné;
e) existence dohody o výzkumu a vývoji by vylučovala účinnou hospodářskou soutěž ve výzkumu a vývoji na určitém trhu.
Článek 8
Přechodné období
Zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 Smlouvy se v období od 1. ledna 2001 do 30. června 2002 nevztahuje na dohody, které budou dne 31. prosince 2000 již v platnosti a které nebudou splňovat podmínky pro výjimky stanovené tímto nařízením, ale které budou splňovat podmínky pro výjimku podle nařízení (EHS) č. 418/85.
Článek 8a
Zákaz uvedený v čl. 81 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na dohody, které existovaly ke dni přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska a které, z důvodu přistoupení, spadají do oblasti působnosti čl. 81 odst. 1, pokud budou během šesti měsíců ode dne přistoupení změněny tak, aby splňovaly podmínky stanovené tímto nařízením.
Článek 9
Doba platnosti
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2001.
Pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2010.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Úř. věst. L 285, 29.12.1971, s. 46.
( 2 ) Úř. věst. C 118, 27.4.2000, s. 3.
( 3 ) Úř. věst. L 26, 1.2.1999, s. 46.
( 4 ) Úř. věst. L 122, 12.5.1999, s. 9.
( 5 ) Úř. věst. L 53, 22.2.1985, s. 5.
( 6 ) Úř. věst. L 306, 11.11.1997, s. 12.