(ES) č. 2604/2000Nařízení Rady (ES) č. 2604/2000 ze dne 27. listopadu 2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

Publikováno: Úř. věst. L 301, 30.11.2000 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 27. listopadu 2000 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 1. prosince 2000 Nabývá účinnosti: 1. prosince 2000
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 1. března 2007
Konsolidované znění předpisu s účinností od 12. října 2005

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2604/2000

ze dne 27. listopadu 2000

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

(Úř. věst. L 301, 30.11.2000, p.21)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 496/2002 ze dne 18. března 2002,

  L 78

4

21.3.2002

 M2

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 823/2004 ze dne 26. dubna 2004,

  L 127

7

29.4.2004

►M3

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 83/2005 ze dne 18. ledna 2005,

  L 19

1

21.1.2005

►M4

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1646/2005 ze dne 6. října 2005,

  L 266

10

11.10.2005




▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 2604/2000

ze dne 27. listopadu 2000

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých polyethylentereftalátů pocházejících z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska a o konečném výběru uloženého prozatímního cla



RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství ( 1 ), a zejména na článek 9 a čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

(1)

Komise nařízením (ES) č. 1742/2000 ( 2 ) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní clo z dovozu některých polyetyléntereftalátů pocházejících z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska;

(2)

v rámci souběžného antisubvenčního šetření bylo podle nařízení Komise (ES) č. 1741/2000 ( 3 ) uloženo prozatímní vyrovnávací clo na dovozy některých polyetyléntereftalátů pocházejících z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska;

(3)

připomíná se, že šetření o dumpingu a škodě zahrnovalo dobu od 1. října 1998 do 30. září 1999 (dále jen „doba šetření“). Zkoumání trendů významných pro analýzu škody zahrnovalo dobu od 1. ledna 1996 do konce doby šetření (dále jen „analyzované období“);

NÁSLEDNÝ POSTUP

(4)

po oznámení základních skutečností a faktorů, na jejichž základě bylo rozhodnuto uložit antidumpingová opatření, předložilo několik dotčených stran své písemné připomínky. Podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 384/96 (dále jen „základní nařízení“) byla všem dotčeným stranám, které o to požádaly, poskytnuta možnost slyšení před Komisí;

(5)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za potřebné pro své konečné závěry;

(6)

uskutečnila se další ověřovací návštěva v prostorech následující společnosti, která má vztah ke korejskému vyvážejícímu výrobci, jenž odpověděl pomocí dotazníku:

 SK Global Belgium NV (Antverpy);

(7)

všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a faktorech, na jejichž základě je zamýšleno doporučit uložení konečných antidumpingových cel a konečné vybrání částek zajištěných formou prozatímního cla. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohou po tomto oznámení učinit svá prohlášení;

(8)

ústní a písemné připomínky předložené dotčenými stranami byly posouzeny a ty, které byly uznány za správné, byly vzaty v úvahu pro konečné závěry;

(9)

po projednání prozatímních závěrů na základě informací shromážděných od té doby dospěla Komise k názoru, že hlavní závěry uvedené v prozatímním nařízení mají být potvrzeny;

DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEKDotyčný výrobek

(10)

Prozatímní nařízení definovalo dotyčný výrobek jako polyetyléntereftalát (dále jen „PET“) s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g, podle DIN (Deutsche Industrienorm) 53728, kódů KN 3907 60 20 a ex390760 80 (kód Taric 3907608010). Protože nebyly obdrženy žádné nové poznatky týkající se této definice, potvrzují se prozatímní závěry ohledně dotyčného výrobku;

Obdobné výrobky

(11)

v bodu odůvodnění 12 prozatímního nařízení Komise shledala, že PET vyráběný průmyslem Společenství a prodávaný na trhu Společenství, stejně jako PET vyráběný v dotyčných zemích a dovážený do Společenství, jsou obdobné výrobky, poněvadž neexistují žádné rozdíly v základních fyzikálních a technických vlastnostech ani v použití existujících různých druhů PET. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové poznatky, prozatímní závěry o obdobných výrobcích se potvrzují;

DUMPINGBěžná hodnota

(12)

indonéský vyvážející výrobce, na něhož byl uplatněn čl. 18 odst. 1 základního nařízení, protože bylo zjištěno, že dodal nesprávné a zavádějící informace, popřel zjištění Komise. Dospěl k názoru, že použití článku 18 nebylo oprávněné a že odmítnutí jeho prodejních, všeobecných a administrativních nákladů bylo nadmíru tvrdým opatřením;

(13)

Komise přezkoumala všechny informace předložené společností v odezvě na dotazník a během ověření na místě. Potvrdilo se, že aktivity organizační jednotky společnosti, která se údajně jako jediná zabývá finančními činnostmi a která pravděpodobně nemá žádný vztah k dotyčnému výrobku, jsou mnohem širší než nahlášené. Ve skutečnosti tento útvar vykonával všechny obvyklé činnosti centrály. Rovněž se potvrdilo, že činnosti tohoto útvaru a výdaje jím vynaložené nelze považovat za zcela nesouvisející s výrobou a prodejem dotyčného výrobku. Též zůstává jasné, že společnost poskytla nesprávné a zavádějící informace ohledně činností vykonávaných centrálou;

(14)

bylo tudíž zcela oprávněné a v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení nepřihlížet k prodejním, všeobecným a administrativním nákladům, které společnost nahlásila;

Běžná hodnota vycházející z domácích tržeb

(15)

dvě tchaj-wanské společnosti požadovaly, aby určování tržeb dosažených při obvyklém průběhu obchodování bylo prováděno čtvrtletně a nikoliv ročně. Důvodem pro prosazování této žádosti byla skutečnost, že během doby šetření docházelo ke značnému kolísání nákladů a cen dotyčného výrobku, hlavně v důsledku měnících se cen surovin;

(16)

výkyvy nákladů a cen během doby šetření jsou při každém antidumpigovém šetření téměř nevyhnutelné. Aby bylo možné přihlédnout k těmto výkyvům pro účely zjištění, jakých tržeb bylo dosaženo při obvyklém průběhu obchodování, Komise důsledně použila metodiku porovnávající jednotlivé domácí ceny s váženým průměrem výrobních nákladů pro dobu šetření. Domnívá se, že konkrétní situace dvou společností, které vznesly zmíněný požadavek, neospravedlňuje odklon od metodiky použité u všech dotyčných společností v současném řízení. Dále by to bylo v rozporu s důsledným postupem Komise, která uplatňuje různý časový rámec pro „test obvyklého průběhu obchodování“ (čtvrtletí) a pro ostatní kroky dumpingového výpočtu (rok);

(17)

nakonec je třeba upozornit na to, že příslušné informace (např. údaje o čtvrtletních výrobních nákladech) byly poprvé předloženy po zveřejnění prozatímních zjištění, ačkoliv je zřejmé, že se to týká skutečností, které byly společnostem dobře známy před ověřením na místě nebo před odpovědí na dotazník. Komise by tudíž v tomto pozdním stádiu šetření neměla být v situaci, kdy je třeba prověřovat značné množství informací nezbytných pro změnu metodiky zjišťování výnosnosti domácích tržeb;

(18)

jedna korejská společnost polemizovala s metodikou Komise pro rozdělení částky prodejních, všeobecných a administrativních nákladů, jejíž výklad je obsažen v bodu odůvodnění 50 prozatímního nařízení;

(19)

vyvážející výrobce po zveřejnění prozatímních zjištění předložil nové údaje, ale navzdory požadavku Komise nepředložil žádný důkaz nebo vysvětlení ohledně použité metodiky rozdělení nákladů. V důsledku toho byl požadavek společnosti zamítnut;

Vypočtená běžná hodnota

(20)

jeden indonéský vyvážející výrobce napadl ziskové rozpětí použité pro konstrukci běžné hodnoty jednoho typu PET, který vyvezl do Společenství;

(21)

přístup Komise spočívající v použití skutečného ziskového rozpětí na tržby jiných typů PET vytvořené tímto vyvážejícím výrobcem při obvyklém průběhu obchodování na jeho domácím trhu je plně v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení (viz bod odůvodnění 21 prozatímního nařízení). Prozatímní zjištění se tedy potvrzují;

(22)

jeden malajský vyvážející výrobce zpochybnil metodiku vycházející z obratu, kterou Komise použila pro přerozdělení určitých prodejních, všeobecných a administrativních nákladů za účelem výpočtu běžné hodnoty v prozatímním nařízení;

(23)

ověření ukázalo, že rozdělovací klíč použitý společností v dotazníku pro určité náklady byl nepřesný a nevhodný a historicky nebyl používán. V důsledku toho, a při neexistenci vhodnějšího rozdělovacího klíče, byly příslušné prodejní, všeobecné a administrativní náklady přerozděleny na základě obratu podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Přístup přijatý ohledně této záležitosti v prozatímním nařízení se tedy potvrzuje;

(24)

dva indonéští vyvážející výrobci argumentovali, že běžné hodnoty u společností, které nemají žádné tržby při obvyklém průběhu obchodování na domácím trhu, by měly v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení vycházet spíše z domácích prodejních cen jiné společnosti, než z vypočtené běžné hodnoty;

(25)

v bodu odůvodnění 19 prozatímního nařízení již bylo vysvětleno, proč nemohou být použity domácí prodejní ceny jiné společnosti. Žádný ze dvou dotyčných vyvážejících výrobců nepředložil jakýkoli důkaz, který by vyvrátil důvody Komise pro použití vypočtené běžné hodnoty. Přesto Komise znovu prošetřila všechny předložené informace a metodiku použitou pro prozatímní opatření následně potvrdila;

(26)

jedna korejská společnost namítala, že Komise by neměla při výpočtu běžné hodnoty používat své vlastní prodejní, všeobecné a administrativní náklady, protože domácí tržby, k nimž se tyto náklady vztahují, nevznikly při obvyklém průběhu obchodování. Společnost namítala, že je to v rozporu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení;

(27)

Komise dodržuje důslednou praxi, jak ukazuje též bod odůvodnění 21 prozatímního nařízení, podle níž považuje skutečné domácí prodejní, všeobecné a administrativní náklady za spolehlivé, pokud celkový domácí objem tržeb dotyčné společnosti je reprezentativní v porovnání s objemem vývozních tržeb do Společenství. Faktorem, jenž rozhoduje o použitelnosti prodejních, všeobecných a administrativních nákladů, totiž není skutečnost, zda tyto tržby přinesly zisk, ale skutečnost, zda dostatečná výše tržeb byla vyrobena za tržních podmínek. Prozatímní zjištění se tedy potvrzují;

(28)

jedna tchaj-wanská společnost požadovala, aby se výrobní náklady za měsíc září 1999 nebraly v úvahu kvůli zemětřesení, k němuž na Tchaj-wanu došlo;

(29)

avšak bez ohledu na skutečnost, zda má či nemá být učiněna korekce v souvislosti se zemětřeseními nebo jinými případy vyšší moci, společnost nemohla prokázat, zda a do jaké míry zemětřesení ovlivnilo náklady. Kromě toho Komise ze své vlastní iniciativy analyzovala údajný dopad na výrobní náklady a zjistila, že množství vyrobené v září 1999 překročilo množství vyrobené v několika jiných měsících doby šetření, zatímco přírůstek nákladů nebyl vyšší než v jiných měsících doby šetření. V důsledku toho ani množství vyrobené v měsíci září, ani náklady není možné kvalifikovat jako výjimečné. Požadavek společnosti proto musí být odmítnut;

Vývozní cena

(30)

jeden indonéský vyvážející výrobce tvrdil, že Komise odečetla pro účely výpočtu jeho vývozních cen podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení nepřiměřenou výši prodejních, všeobecných a administrativních nákladů a zisku z titulu funkce vykonávané spřízněným dovozcem;

(31)

pokud jde o procento odečtených prodejních, všeobecných a administrativních nákladů, musí se Komise spoléhat jen na informace, které dostala k dispozici, tj. na auditované účetnictví spřízněné obchodní společnosti. V této souvislosti je třeba upozornit na to, že nebyly poskytnuty žádné informace o prodejních, všeobecných a administrativních nákladech týkajících se daného výrobku, navzdory konkrétní žádosti obsažené v dotazníku. Proto odečtená výše prodejních, všeobecných a administrativních nákladů byla určena na základě obratu;

(32)

pokud jde o odečtené ziskové rozpětí, bod odůvodnění 23 prozatímního nařízení stanoví, že 5 % ziskové rozpětí je považováno za přiměřené funkci, kterou vykonává obchodník. Při neexistenci jakýchkoli dalších ověřitelných informací se tento přístup tedy potvrzuje;

Porovnání

(33)

jeden indonéský vyvážející výrobce si stěžoval, že Komise ignorovala jeho požadavek na opravu běžné hodnoty;

(34)

pro tuto společnost Komise vypočetla běžnou hodnotu podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Výše prodejních, všeobecných a administrativních nákladů a zisku byla v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. a) určena na základě váženého průměru skutečných částek určených pro jiné vyvážející výrobce, pod podmínkou prozkoumání výroby a prodeje obdobného výrobku v Indonésii. Čl. 2 odst. 10 základního nařízení stanoví, že patřičná úleva ve formě oprav se poskytuje z důvodu odchylek ve faktorech, které ovlivňují ceny a jejich porovnatelnost. Poněvadž nebyly použity domácí prodejní ceny dotyčné společnosti, opravy ovlivňující porovnatelnost cen byly v tomto případě ty, které se vztahovaly k prodejním, všeobecným a administrativním nákladům jiné společnosti použitým pro výpočet běžné hodnoty. Přístup použitý pro prozatímní určení se tedy potvrzuje;

Fyzikální vlastnosti

(35)

jeden malajský vyvážející výrobce tvrdil, že druh PET, který je prodáván na domácím trhu, má vyšší tržní hodnotu než druh PET vyvážený do Společenství a že běžná hodnota by podle toho měla být upravena;

(36)

avšak tento vyvážející výrobce nenárokoval žádné opravy z důvodu fyzikálních odlišností, ani v dotazníku, ani během ověření na místě. Nevyčíslil ani tržní hodnotu údajného rozdílu. Kromě toho během šetření nebyl nalezen ani poskytnut žádný důkaz pro podporu tohoto tvrzení. Vzhledem k těmto faktům musel být tento nárok zamítnut;

Dovozní poplatky a nepřímé daně

(37)

jeden indický vyvážející výrobce namítal, že by měl být uznán nárok na vrácení cla, protože dovozní cla jsou při vývozu refundována, zatímco v případě domácího prodeje žádná taková refundace neexistuje, což ovlivňuje porovnatelnost cen. Vývozce dále tvrdil, že tato úprava by měla být uznána bez ohledu na to, zda bylo zaplaceno clo za dovoz surovin, a bez ohledu na to, zda byly tyto suroviny fyzicky vloženy do obdobného výrobku prodaného na domácím trhu;

(38)

podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení může být oprava běžné hodnoty uznána pouze pro dovozní cla týkající se obdobného výrobku a surovin, které jsou do něho fyzicky vloženy, je-li výrobek určen pro spotřebu ve vyvážející zemi, a která jsou refundována (nebo se nevybírají) u výrobku vyvezeného do Společenství. Je třeba poznamenat, že v tomto případě vývozce svůj požadavek na navrácení cla založil pouze na sumě dovozních cel refundovaných po vývozu PET. Podle opatření DEPB použitelného pro tuto společnost byl na refundaci cla po vývozu nárok bez ohledu na to, zda surovina pro výrobu obdobného výrobku byla dovezena či nikoliv. Kromě toho skutečná výše odpovídajících dovozních poplatků zaplacených za suroviny pro PET prodaný na domácím trhu během doby šetření a refundovaných nebo nevybraných při vývozu dotyčného výrobku do Společenství nebyla společností uvedena v dotazníku, ani během ověřovací návštěvy na místě. Z toho vyplývá, že společnost nemohla prokázat, že refundovaná dovozní cla byla zahrnuta do domácí ceny. Proto nebylo možné konstatovat, že porovnatelnost cen byla ovlivněna, a požadavek musel být odmítnut;

(39)

stejný indický vyvážející výrobce nakonec prohlašoval, že prozatímní zjištění antidumpingového šetření jsou v rozporu s prozatímními zjištěními souběžného antisubvenčního řízení. Namítal, že by bylo nesprávné zamítat požadavek společnosti na úpravu v souvislosti s antidumpingovým šetřením, když současně opatření DEPB, z něhož má společnost prospěch, je v souvislosti s antisubvenčním řízením posuzováno jako vývozní subvence;

(40)

tuto argumentaci nelze akceptovat. V souvislosti se souběžným antisubvenčním šetřením bylo totiž zjištěno, že opatření, které dává právo na refundaci, resp. bezcelní dovoz, je vývozní subvencí podléhající vyrovnávacím opatřením, a nikoliv systémem navracení cla v dobré víře pro účely nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství ( 4 ) („základní antisubvenční nařízení“). V souladu s čl. 14 odst. 1 základního nařízení bude toto vyrovnávací clo odečteno od každého antidumpingového cla. Kdyby proto došlo k požadované úpravě zde, znamenalo by to dvojí odečtení, což by negovalo výsledky antisubvenčního šetření;

(41)

vzhledem k výše uvedenému se prozatímní závěry Komise potvrzují, tj. požadavek společnosti na úpravu zohledňující rozdíly dovozních poplatků a nepřímých daní není oprávněný, a proto musí být odmítnut;

(42)

jedna korejská společnost napadla Komisí použitou metodu výpočtu úpravy zohledňující navracení cla, která podle této společnosti neodráží skutečnou částku navráceného cla přijatou během doby šetření;

(43)

během šetření tato společnost neposkytla žádný důkaz ohledně souvislosti mezi skutečně přijatou sumou navráceného cla a surovinami fyzicky vloženými do výrobku. Při neexistenci jakéhokoli nového důkazu pro podporu požadavku vyvážejícího výrobce se přístup sledovaný bodem odůvodnění 58 prozatímního nařízení potvrzuje;

(44)

další korejská společnost protestovala proti rozhodnutí Komise zamítnout úpravy zohledňující navrácené clo v celém rozsahu (viz bod odůvodnění 58 prozatímního nařízení);

(45)

vzhledem k vysvětlení, které společnost poskytla po zveřejnění prozatímního nařízení, a vzhledem k informacím získaným během šetření mohla Komise přepočítat výši opravy za navrácené clo, aby zohlednila clo zaplacené za suroviny dovezené během doby šetření. Tato oprava byla později přiznána, pouze však v rozsahu, který je možné ověřit;

(46)

jeden indický vyvážející výrobce napadl skutečnost, že Komise při stanovování domácích prodejních cen nebrala v úvahu daň z obratu. Bylo argumentováno, že ačkoliv společnost byla během doby šetření osvobozena od daní z obratu, fakturační cena účtovaná zákazníkům obsahovala veškeré daně, takže daň z obratu byla ve skutečnosti od zákazníků vybrána a následně zaplacena vládě;

(47)

informace poskytnuté výrobcem po uplatnění prozatímních opatření jsou v rozporu s informacemi získanými a ověřenými na místě, z nichž vycházejí prozatímní zjištění. Mimoto nebyl předložen žádný důkaz pro podporu tvrzení, že daň z obratu byla od zákazníků vybrána a ve skutečnosti zaplacena vládě. Šetření jasně odhalilo, že dotyčná společnost měla prospěch z opatření o osvobození od daně, které bylo možné uplatnit na prodej dotyčného výrobku během doby šetření. Prodejní ceny na obchodních fakturách byly shledány „bez daně z obratu“ a příslušné dokumenty týkající se cenové politiky svědčily o tom, že daň z obratu byla „v té době nulová“. Právní základna opatření o osvobození od daně z obratu byla ještě dále podrobně prozkoumána a nebyly nalezeny žádné známky svědčící ve prospěch nových tvrzení společnosti. Prozatímní zjištění se tedy potvrzují;

Úroveň obchodu

(48)

jeden malajský vyvážející výrobce opakoval svou žádost o opravu z důvodu rozdílných úrovní obchodu mezi prodejem dotyčného výrobku na domácím a vývozních trzích;

(49)

protože nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o stálých a zřetelných rozdílech ve funkcích a cenách prodejce na údajně odlišné úrovni obchodu na domácím trhu vyvážející země, prozatímní zjištění, která jsou popsána v bodu odůvodnění 69 prozatímního nařízení, se potvrzují;

Úvěrové náklady

(50)

jeden malajský vyvážející výrobce tvrdil, že vůbec nebylo přihlédnuto k úvěrovým nákladům na domácí prodejní transakce během doby šetření;

(51)

protože v daných časových lhůtách nebyl předložen řádně doložený nárok na opravu kvůli rozdílům v úvěrových nákladech, nebylo možné toto tvrzení ověřit, a tudíž by mělo být zamítnuto;

(52)

druhý malajský vyvážející výrobce tvrdil, že úroková míra použitá pro výpočet úvěrových nákladů na vývozní straně prozatímního nařízení je nesprávná;

(53)

prozatímní zjištění vztahující se k tomuto problému byla revidována a došlo se k závěru, že úroková míra použitá společností v jejím dotazníku byla skutečně vhodnější a podle toho byly opraveny výpočty;

Slevy a rabaty

(54)

jeden indický vyvážející výrobce opakoval své tvrzení, že běžná hodnota by měla být upravena o výši „věrnostní slevy“ poskytované určitým zákazníkům na domácím trhu;

(55)

bylo zjištěno, že dotyčná sleva byla splatná po době šetření pouze při splnění určitých podmínek. Jak bylo uvedeno v bodu odůvodnění 35 prozatímního nařízení, neexistoval žádný důkaz o tom, že systém slev se důsledně a historicky používal. Ve skutečnosti podle tohoto systému dosud žádné výplaty neproběhly. Proto, v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. c) základního nařízení, které určuje, že opravu lze uznat jedině tehdy, vychází-li nárok z důsledné praxe v předchozích obdobích, včetně dodržování podmínek požadovaných pro uplatnění slevy, musel být tento požadavek odmítnut;

Manipulační náklady

(56)

ve výpočtu opravy, která měla být přiznána na manipulační náklady na vývozní straně jednoho indického vyvážejícího výrobce, byla zjištěna výpočtová chyba. Tato chyba byla odstraněna;

Různé

(57)

jeden indický vyvážející výrobce napadl základy, které vedly k zamítnutí jeho žádosti o opravu zohledňující mzdu prodavačů, jak na domácím, tak i na vývozních trzích, a poskytl nové informace podporující jeho nárok;

(58)

avšak informace nebo příslušný důkaz, ačkoli byly v dotazníku výslovně požadovány, nebyly dány k dispozici ještě dost dlouho poté, co proběhlo ověření na místě. Protože v časových lhůtách nebyl předložen odůvodněný nárok na opravu ohledně mezd prodavačů, nebylo možné tento nárok ověřit a měl by být tedy zamítnut;

Dumpingové rozpětí šetřených společností

(59)

jeden korejský vyvážející výrobce tvrdil, že se Komise odchýlila od pravidla obsaženého v čl. 2 odst. 11 základního nařízení tím, že při výpočtu dumpingového rozpětí porovnávala běžnou hodnotu vzniklou váženým průměrem s jednotlivými vývozními cenami. Toto porovnání bylo považováno za diskriminační ve srovnání s metodikou použitou u jiných korejských vyvážejících výrobců. Tato společnost, která po zveřejnění prozatímních zjištění poskytla upravené údaje o vážených průměrných cenách na zákazníka a regiony, bez důkazů tvrdila, že kolísání cen by nemělo být považováno za podstatné. Dále tvrdila, že takové kolísání bylo způsobeno konkurenčními podmínkami na trhu Společenství a nikoliv záměrem praktikovat cílený dumping;

(60)

v prozatímním šetření vycházela Komise z předpokladu, že metoda výpočtu použitá pro jiné vyvážející výrobce (viz bod odůvodnění 60 prozatímního nařízení) by v konkrétním případě této společnosti neodrážela plný rozsah praktikovaného dumpingu. Navíc byla zjištěna struktura vývozních cen, která se značně lišila u různých kupujících a regionů. Proto tedy běžná hodnota stanovená na základě váženého průměru byla porovnána s cenami všech jednotlivých vývozních transakcí do Společenství;

(61)

metodika použitá Komisí k porovnání běžné hodnoty stanovené váženým průměrem s jednotlivými vývozními cenami je zcela v souladu s pravidlem popsaným v čl. 2 odst. 11 základního nařízení. Čl. 2 odst. 11 druhý pododstavec jasně stanoví, že běžná hodnota určená za základě váženého průměru může být porovnána s cenami všech jednotlivých vývozních transakcí do Společenství, existuje-li struktura vývozních cen, které se významně liší u různých kupujících, v různých regionech a časových obdobích, a jestliže porovnání běžné hodnoty a exportních cen na základě váženého průměru neodráží plný rozsah dumpingu. V současné době jsou obě výše uvedené podmínky splněny. Dokonce i po opravě vývozních cen provedené vyvážejícím výrobcem bylo stále patrné, že se struktura cen významně liší mezi prodejci a regiony že porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny stanovené váženým průměrem neodráží plný rozsah dumpingu;

(62)

má se tedy za to, že mezi korejskými vyvážejícími výrobci neexistuje žádná diskriminace, nýbrž byla pouze uplatněna správná pravidla v každé konkrétní situaci. Prozatímní zjištění se tedy potvrzují;

(63)

jedna tchaj-wanská společnost požadovala, aby porovnání vypočtené běžné hodnoty a vývozních cen bylo prováděno měsíčně, přičemž bez důkazů tvrdila, že během doby šetření významně kolísaly náklady a ceny kvůli změnám cen suroviny;

(64)

výkyvy nákladů a cen během doby šetření jsou během antidumpingového šetření téměř nevyhnutelné. Pro účely porovnání běžné hodnoty s vývozní cenou Komise vytvořila vážený průměr obou faktorů, čímž vzala v úvahu výkyvy, zejména v případě tohoto vyvážejícího výrobce, kdy existuje jasná analogie mezi vývojem nákladů a cen. Má se za to, že konkrétní situace společnosti, která vznesla požadavek, neospravedlňuje odklon od metodiky použité v současném řízení pro dotyčné společnosti. Dále by to bylo v rozporu s důsledným postupem Komise, která uplatňuje různý časový rámec, tj. měsíční pro porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny a roční pro ostatní kroky dumpingového výpočtu;

(65)

navíc je třeba poznamenat, že společnost tento svůj požadavek neuvedla ani ve své odpovědi na dotazník, ani při ověření na místě, ačkoliv se zakládá na skutečnostech, které v té době byly společnosti dobře známy. Všechny odpovídající informace by měly být předloženy v původně stanovených časových lhůtách. Informace předložené několik měsíců po uplynutí těchto lhůt nemohly být přiměřeně ověřeny a požadavek společnosti proto musel být zamítnut;

(66)

jedna tchaj-wanská společnost, v jejímž případě se prokázalo, že její vývozní prodeje ve Společenství se uskutečnily těsně po době šetření, požadovala, aby jí bylo přiznáno průměrné dumpingové rozpětí jiných spolupracujících společností namísto zbytkového dumpingového rozpětí pro Tchaj-wan, které bylo nastaveno na úroveň nejvyššího dumpingového rozpětí zjištěného u spolupracujících společností;

(67)

tento požadavek byl akceptován. Dumpingové rozpětí společnosti Nan Ya Plastic Corp. je tedy nastaveno na úroveň průměrného dumpingu spolupracujících tchaj-wanských společností, tj. 9,6 %;

(68)

dvě tchaj-wanské spolupracující společnosti upozornily na výpočtové chyby ve výpočtu prozatímního dumpingového rozpětí. Tyto chyby byly opraveny a příslušná dumpingová rozpětí byla podle toho upravena;

(69)

vzhledem k výše uvedenému a při neexistenci jiných připomínek dotčených stran bylo rozhodnuto použít pro spolupracující a nespolupracující společnosti metody popsané v prozatímním nařízení;

(70)

porovnání ukázalo existenci minimálního dumpingového rozpětí pro vývozy dotyčného výrobku do Společenství uskutečněné jednou korejskou společností během doby šetření;

(71)

konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento CIF dovozní ceny na hranici Společenství jsou tato:



Indie

Reliance Industries Limited

51,5 %

Pearl Engineering Polymers Limited

30,0 %

Ostatní

51,5 %

Indonésie

P.T. Bakrie Kasei Corporation

63,5 %

P.T. Indorama Synthetics Tbk

15,2 %

P.T. Polypet Karyapersada

73,7 %

Ostatní

73,7 %

Korejská republika

Honam Petrochemical Corporation

19,8 %

Tongkook Corporation

55,8 %

Daehan Synthetic Fiber Corporation

5,1 %

Sk Chemicals Corporation

1,4 % minimální

Ostatní

55,8 %

Malajsie

Hualon Corporation (M) Sdn. Bhd.

7,8 %

MPI Polyester Industries Sdn. Bhd.

34,2 %

Ostatní

34,2 %

Tchaj-wan

Far Eastern Textile Ltd

7,8 %

Shingkong Synthetic Fibers Corporation

7,8 %

Tuntex Distinct Corp.

12,4 %

Nan Ya Plastics Corporation

9,6 %

Ostatní

12,4 %

Thajsko

Thai Shingkong Industry Corporation Limited

32,5 %

Ostatní

32,5 %

PRŮMYSL SPOLEČENSTVÍ

(72)

protože nebyly obdrženy žádné nové informace ohledně definice průmyslu Společenství, potvrzují se zjištění popsaná v bodech odůvodnění 87 až 92 prozatímního nařízení;

ÚJMAÚvodní poznámky

(73)

některé dotčené strany vznesly otázku, proč byly použity údaje předložené průmyslem Společenství pouze za období od roku 1996 včetně, zatímco se popis vývoje na trhu před tímto obdobím zakládal pouze na informacích získaných z nezávislého výzkumu trhu;

(74)

Komise měla za to, že údaje předložené průmyslem Společenství za rok 1995 nelze použít v důsledku rozdělení firem Kodak a Eastman v roce 1995 a restrukturalizace činnosti firmy Shell. Ani Shell ani Eastman nebyly s to poskytnout za uvedený rok úplné údaje;

(75)

Komise však považovala za důležité podat celkový přehled o krizi nabídky, k níž došlo na trhu Společenství v roce 1995, vzhledem k účinku této události na ceny i na výnosnost průmyslu Společenství. Jak je vysvětleno v bodu 97 prozatímního nařízení, použití informací nezávislého výzkumu trhu bylo z tohoto důvodu považováno při zjišťování výchozích údajů pro hodnocení situace v průmyslu Společenství během doby šetření za vhodné;

Spotřeba

(76)

protože nebyly obdrženy žádné nové informace svědčící o opaku, zjištění týkající se spotřeby dotyčného výrobku ve Společenství, která jsou podrobně popsána v bodech odůvodnění 100 a 101 prozatímního nařízení, se potvrzují;

Dovozy z dotyčných zemí

(77)

protože nebyly obdrženy žádné nové informace, potvrzují se zjištění týkající se objemu a cen dovozů z dotyčných zemí;

Kumulativní hodnocení účinků dotyčných dovozů

(78)

jeden indonéský vývozce tvrdil, že dovozy pocházející z Indonésie by neměly být hodnoceny kumulativně spolu s jinými dotyčnými dovozy, zejména vzhledem k rozdílům v trendech objemů mezi dovozy pocházejícími z této země a z jiných šetřených zemí. Tento argument již byl zkoumán v bodu odůvodnění 106 prozatímního nařízení, a protože nebyly předány žádné nové informace, Komise nemůže tento požadavek přijmout;

(79)

závěr, že dovozy pocházející z Indonésie by měly být hodnoceny kumulativně s dovozy z jiných dotyčných zemí, se tedy potvrzuje;

Situace průmyslu Společenství

(80)

podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení bylo do zkoumání dopadu dumpingových dovozů do Společenství zahrnuto vyhodnocení všech odpovídajících faktorů a ukazatelů, které mají vztah ke stavu průmyslu Společenství. Toto zkoumání zahrnulo všechny faktory konkrétně vyjmenované v čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Avšak určité faktory (mzdy a zásoby – viz níže) nebyly zkoumány podrobně, protože se zjistilo, že pro hodnocení situace průmyslu Společenství v průběhu šetření nejsou důležité. Co se týče účinku velikosti skutečného dumpingového rozpětí při daném objemu a cenách dovozů z dotyčných zemí na průmysl Společenství, nelze tento účinek považovat za zanedbatelný;

Faktory zkoumané v prozatímním nařízení

Investice:

(81)

bylo zjištěno, že některé investice uskutečněné spolupracujícím výrobcem ve Společenství nebyly v prozatímní etapě vzaty v úvahu. Po zařazení těchto údajů nemění investiční situace dříve vzniklý trend;

(82)

některé dotčené strany tvrdily, že rozsah investic uskutečněných v roce 1998 průmyslem Společenství naznačil, že tento průmysl je finančně zdravý. Jiné poznamenaly, že jestliže úroveň investic byla během doby šetření nízká, bylo to důsledkem předchozích let, kdy průmysl Společenství zaznamenal ztráty, což nelze připisovat účinku dumpingových dovozů během doby šetření;

(83)

v tomto ohledu šetření jasně ukázalo, že investiční výdaje vynaložené v letech 1997 a 1998 a v době šetření byly převážně důsledkem rozhodnutí přijatých v letech 1995 a 1996, kdy vyhlídky v odvětví PET byly dobré (v roce 1996 sice byly zaznamenány ztráty, avšak tato situace byla pokládána za krátkodobou). V tomto odvětví je více na místě prozkoumání investičních plánů než časování vlastních výdajů. Jak bylo uvedeno v bodu odůvodnění 124 prozatímního nařízení, je potvrzeno, že v důsledku dalšího zhoršení svého finančního stavu způsobeného škodlivým dumpingem během doby šetření průmysl Společenství neplánoval žádné zvýšení kapacity k pokrytí budoucí zvýšené poptávky;

Mzdy a zásoby:

(84)

mzdy a zásoby byly rovněž zkoumány, avšak mzdy nejsou považovány za významný faktor vzhledem k tomu, že jejich podíl na celkových nákladech je malý a zůstával během doby analýzy stabilní. Pokud jde o zásoby, při sezónní povaze trhu PET bylo zjištěno, že úrovně zásob se během roku významně mění, a proto nebyly považovány pro analýzu újmy za smysluplné;

Růst:

(85)

ačkoli růst nebyl v prozatímním nařízení výslovně zmíněn, Komise jej při své analýze tržního podílu také zkoumala; tato analýza ukázala, že průmysl Společenství utrpěl během doby šetření malou ztrátu;

Ostatní zkoumané faktory

(86)

Situace průmyslu Společenství byla dále zkoumána z hlediska následujících ukazatelů;

Schopnost získávat kapitál:

(87)

jak již bylo zmíněno v prozatímním nařízení, výše ztrát během doby šetření byla taková, že během doby šetření nebylo možno schválit žádný nový investiční plán. Je jasné, že přes očekávané zvýšení poptávky se tím nezvýšila schopnost průmyslu Společenství získat během této doby kapitál;

Produktivita:

(88)

produktivita vyjádřená v tunách vyrobeného zboží na zaměstnance se zvýšila od roku 1996 do doby šetření o 67 % a od roku 1998 do doby šetření o 21 %. Toto značné zvýšení produktivity ukazuje, že průmysl Společenství vynaložil všemožné úsilí, aby udržel svou konkurenceschopnost;

Výnos z kapitálu (ROI):



 

1996

1997

1998

Doba šetření

Výnos z použitého kapitálu (1)

– 6 %

– 7 %

1 %

– 8 %

(1)   Výnos z použitého kapitálu je definován jako zisk před zdaněním po příslušné úpravě přihlížející k veškerým dividendám z preferenčních akcií, k dluhopisům a zaplaceným nebo získaným úrokům z dlouhodobých půjček, vydělený úhrnem akciového kapitálu a rezerv spolu s dluhopisy a jinými dlouhodobými půjčkami.

(89)

výše uvedený ukazatel odráží celkovou situaci průmyslu Společenství (včetně převážně výrobních linek PET). Ověřování ukázalo, že negativní trend v době šetření lze připsat do velké míry na vrub oboru PET. Tento ukazatel je v souladu se zhoršováním výnosnosti průmyslu Společenství;

Peněžní toky:



(EUR)

1996

Čistý peněžní tok z provozní činnosti

-79 002 884

1997

Čistý peněžní tok z provozní činnosti

84 901 988

1998

Čistý peněžní tok z provozní činnosti

132 915 718

Doba šetření

Čistý peněžní tok z provozní činnosti

51 115 757

(90)

výše uvedený ukazatel odráží celkovou situaci průmyslu Společenství (včetně převážně výrobních linek PET). Představuje hrubý provozní výsledek těchto společností před odečtením finančních výdajů, odpisů, a rezerv a daní. Ověřování ukázalo, že zhoršení během doby šetření lze připsat do velké míry na vrub oboru PET;

Další vznesené námitky

Obecné námitky vznesené vůči závěrům Komise

(91)

některé dotčené strany vznesly námitky vůči závěrům Komise o újmě z toho důvodu, že některé ukazatele ukázaly buď rostoucí nebo stabilní trendy. V tomto ohledu řada dotčených stran poukázala na nízkou úroveň podtržení cen, zvýšení objemu tržeb a celkovou stabilitu tržního podílu. Měly za to, že tyto ukazatele prokazují, že průmysl Společenství je zdravý a že ačkoli ceny jsou velmi nízké, vzhledem k stávajícím tržním podmínkám je jejich úroveň běžná;

(92)

tuto námitku nebylo možno akceptovat. Jak bylo konstatováno v prozatímním nařízení, ke zvýšení tržeb a znovuzískání dřívějšího tržního podílu v době šetření, po ztrátě pěti procentních bodů v letech 1997–1998, došlo tehdy, když průmysl Společenství značně snížil své ceny, aby se vyrovnal cenám dumpingových dovozů. Jak je vysvětleno v prozatímním nařízení, bylo zjištěno, že dovozy se uskutečňovaly při dumpingových cenách. V tomto ohledu nízká úroveň podtržení cen vyplývala ze skutečnosti, že ceny průmyslu Společenství byly během doby šetření stlačeny. Toto stlačení cen bylo důsledkem dumpingových dovozů, které byly podstatné co do objemu i tržního podílu a které přinutily průmysl Společenství reagovat snížením svých cen;

Vývoj po době šetření

(93)

mnohé dotčené strany a delegáti členských států požádali Komisi, aby analyzovala a vzala v úvahu některé události, k nimž došlo po době šetření. Tyto strany zejména zdůraznily rychlý a podstatný růst cen PET vyráběného průmyslem Společenství v poměru k růstu nákladů na ceny surovin. Podle těchto stran se situace průmyslu Společenství od doby šetření dramaticky zlepšila a je pravděpodobné, že průmyslu Společenství již významná újma nevzniká;

(94)

je třeba připomenout, že čl. 6 odst. 1 základního nařízení stanoví, že informace týkající se období po době šetření by obvykle neměly být brány v úvahu. Na základě soudního precedenčního práva lze vývoj po době šetření brát v úvahu pouze v tom případě, že učiní uložení antidumpingových opatření zjevně nevhodným;

(95)

Komise analyzovala vývoj na trhu PET během devíti měsíců po době šetření, tj. od 1. října 1999 do 30. června 2000. Bylo zjištěno, že prodejní ceny PET realizované průmyslem Společenství na trhu Společenství vykazovaly trvalý růst. Průměrná prodejní cena za toto devítiměsíční období byla o cca 40 % vyšší než zjištěný průměr za dobu šetření. Tento nárůst byl vyšší než nárůst nákladů (cca 20 %), což vedlo ke zlepšení finanční situace průmyslu Společenství. Přesto byl během těchto devíti měsíců průměrný výnos z tržeb průmyslu Společenství stále ještě negativní – 2 %, což naznačuje, že jeho finanční výsledky byly i nadále neuspokojivé a daleko pod úrovní, která může zajistit životaschopnost tohoto průmyslu;

(96)

tato dramatická změna cen byla způsobena do velké míry zvýšením cen ropy, k němuž dochází od poloviny roku 1999 a které o několik měsíců později citelně ovlivnilo ceny polymerů. Je třeba si všimnout rovněž toho, že dochází k stálému růstu prodeje a tržního podílu průmyslu Společenství na úkor dumpingových dovozů. Tento pokles objemu dumpingových dovozů však může být důsledkem zahájení antidumpingového šetření. V současném případě učinil dotyčné dovozy méně přitažlivými také vývoj směnného kurzu dolaru k euru;

(97)

je třeba věnovat pozornost také tomu, že směnné kurzy i růst ceny ropy jsou krajně kolísavé a jejich změny mohou být krátkodobé. Dále, jestliže by pokračující antidumpingové šetření bylo ukončeno bez uložení opatření, tržní podíl dumpingových vývozů by se mohl znovu rychle zvýšit;

(98)

na základě výše uvedeného bylo konstatováno, že vývoj, k němuž došlo po době šetření, neprokazuje, že újma způsobená dumpingovými dovozy zmizela. V důsledku toho ukládání antidumpingových opatření není zjevně nevhodné;

Závěr o újmě

(99)

vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další námitky týkající se újmy způsobené průmyslu Společenství, potvrzuje se závěr, že průmysl Společenství utrpěl významnou újmu ve smyslu článku 3 základního nařízení uvedenou v bodech odůvodnění 125 až 128 prozatímního nařízení;

PŘÍČINY

(100)

několik dotčených stran pokračovalo v námitkách, že Komise postupovala nesprávně, když zaujala stanovisko, že dovozy pocházející z dotyčných zemí byly příčinou újmy, kterou utrpěl průmysl Společenství, protože podle jejich názoru situace tohoto průmyslu a úroveň cen na trhu Společenství byly důsledkem kombinace jiných faktorů. V této souvislosti opakovaly argumenty, které vznesly již v prozatímním etapě (včetně ceny surovin, situace nadměrné kapacity a hospodářské soutěže mezi výrobci PET);

(101)

vzhledem k tomu, že nebyly přijaty žádné nové argumenty ohledně příčinyújmy, kterou utrpěl průmysl Společenství, potvrzuje se závěr uvedený v bodu odůvodnění 148 prozatímního nařízení, že dovozy PET z dotyčných zemí způsobily průmyslu Společenství újmu;

ZÁJEM SPOLEČENSTVÍPravděpodobný účinek uložení opatření na navazující průmysl

Další šetření

(102)

vzhledem k nízké úrovni spolupráce ze strany odběratelů během první etapy šetření se Komise rozhodla dále šetřit pravděpodobný účinek uložení opatření na navazující průmysl. Proto Komise rozeslala 90 nových, zjednodušených dotazníků odběratelům PET, z nichž někteří již byli předtím kontaktováni, ale neodpověděli. Řádné odpovědi zaslalo ve stanovené lhůtě 19 dříve nespolupracujících společností.

Těmito novými spolupracujícími společnostmi jsou:

 tři výrobci polyetylénových lahví z předtvarovaných polotovarů:

 

Lux PET GmbH & Co. (Lucembursko),

Pucetti SpA (Itálie),

EBP SA (Španělsko);

 čtyři výrobci PET filmů a fólií z dotyčného výrobku:

 

RPC Cobelplast Montonate Srl (Itálie),

Moplast SpA (Itálie),

Alusuisse Thermoplastic (Spojené království),

Klöckner Pentaplast BV (Nizozemsko);

 čtyři výrobci nealkoholických nápojů:

 

L'Abeille (Francie),

Pepsico Food Beverages Intl. Ltd. (Itálie),

Pepsico France (Francie),

Europe Embouteillage Snc (Francie);

 osm výrobců minerálních a pramenitých vod:

 

Aguas Minerales Pasqual SL (Španělsko),

Eycam Perrier SA (Španělsko),

Font Vella SA & Aguas de Lanjarón SA (Španělsko),

Italaqua SpA (Itálie),

Neptune SA (Francie),

Roxane SA (Francie),

San Benedetto (Itálie),

Società generale delle acque minerali arl (Itálie);

(103)

údaje předložené těmito společnostmi, které vyplnily buď první nebo druhý dotazník, pokrývaly v době šetření celkem 26 % spotřeby PET ve Společenství. Údaje o nákladech zjištěné pomocí součtu těchto informací se považují za reprezentativní pro jednotlivá odběratelská pododvětví, protože informace za jednotlivé společnosti vykazují v rámci stejného pododvětví velkou shodu údajů;

(104)

po uložení prozatímních opatření bylo obdrženo několik podání od odběratelů nebo od sdružení, která je zastupují. Ta obsahovala převážně připomínky k minulému vývoji trhu PET a diskusi o možném účinku opatření na odběratelská odvětví. Tato podání předložily tyto subjekty:

 Schmalbach-Lubeca, největší výrobce lahví z předtvarovaných polotovarů v Evropě (18 % spotřeby PET ve Společenství),

 Sdružení „evropských zpracovatelů plastů“ (EUPC),

 UNESDA, sdružení zastupující výrobce nealkoholických nápojů,

 skupina Nestlé, která opakuje, že údaje uvedené za francouzský trh jsou reprezentativní pro celý její evropský trh. (Celkové evropské nákupy PET provedené touto skupinou představují cca 9 % spotřeby PET ve Společenství, z čehož připadají 3 % jen na francouzský trh);

(105)

tato podání, jakož i podání zaslaná sdruženími zastupujícími výrobce vody (která reagovala během první etapy šetření), byla vzata v úvahu a všechna podání v úhrnu představují nejméně polovinu trhu;

Popis odběratelských odvětví

(106)

po analýze všech poskytnutých informací bylo zjištěno, že odběratelské odvětví, o němž se dříve mělo za to, že sestává ze tří skupin (výrobci předtvarovaných polotovarů, výrobci vody a výrobci nealkoholických nápojů), lze přesněji rozdělit na dvě skupiny:

 zpracovatelé, včetně výrobců předtvarovaných polotovarů a lahví, jakož i výrobci fólií. Tito odběratelé vyvíjejí prostou zpracovatelskou činnost, tudíž cena PET je jejich hlavním nákladovým prvkem. Výrobci lahví a předtvarovaných polotovarů prodávají převážnou většinu své výroby výrobcům nealkoholických nápojů. Výrobci fólií z PET, kteří představují pouze malý podíl zpracovatelského odvětví, prodávají své výrobky četným různým podnikům, které používají tyto fólie hlavně k balení svých výrobků,

 výrobci nealkoholických nápojů, včetně sodovky, nealkoholických nápojů sycených i nesycených kysličníkem uhličitým, mléka, ovocných šťáv, apod. Rozdělení této skupiny odběratelů na výrobce vody a nealkoholických nápojů není na místě, protože v mnoha případech tentýž výrobce plní lahve vodou i nealkoholickými nápoji. Důležitější je jejich rozlišování podle jednotlivých nápojů, které vyrábějí, protože relativní podíl PET na jejich výrobních nákladech závisí na cenách samotných těchto nápojů (sodovky nebo ovocné šťávy vyžadují dražší vstupy než voda). PET však v každém případě zůstává značně závažným prvkem nákladů a problémy, které pro výrobce nealkoholických nápojů představují nákupy PET, jsou podobné bez ohledu na to, čím lahve plní;

(107)

je třeba upozornit, že mezi zpracovateli PET (kromě výrobců fólií) a výrobci nealkoholických nápojů existuje velmi úzká provozní vazba:

 výrobci nealkoholických nápojů kupují téměř veškerou výrobu zpracovatelů,

 každý zpracovatel má velmi omezený počet klientů (často pouze jednoho),

 vztahy mezi zpracovateli a jejich klienty jsou upraveny smlouvami a tyto smlouvy velmi často obsahují ustanovení, která buď berou v úvahu změny ceny PET nebo se pravidelně upravují.

V důsledku toho by se účinek níže uvedených opatření neměl kumulovat, protože převážná část účinku přechází přímo na hlavní klienty zpracovatelů, tj. na výrobce nealkoholických nápojů;

Předvídatelný účinek opatření na odběratele

(108)

po přihlédnutí k nově poskytnutým informacím byla situace odběratelů, kteří předložili veškeré číselné údaje, následující:



 
 

Spotřeba PET v % spotřeby ES

PET v % výrobních nákladů

Zaměstnanci podílející se na výrobě z PET

Zpracovatelé

výrobci polotovarů a lahví

7

66

770

výrobci fólií

1

55

186

Výrobci nealkoholických nápojů

minerální a pramenité vody

18

24

6 766

nealkoholické nápoje

1

9

298

CELKEM

 

26

 

8 020

Účinek na zpracovatele

(109)

odhaduje se, že uložení navrhovaných antidumpingových a vyrovnávacích opatření (z nichž pouze 15 % má připadat na vyrovnávací opatření), by vzhledem k objemům jejich nákupů PET pocházejícího z dotyčných zemí v době šetření vedlo ke zvýšení výrobních nákladů zpracovatelů vyrábějících předtvarované polotovary a lahve asi o 4 % (s použitím cen PET z července 2000 by tento růst činil 2 %). Za stejných podmínek by dopad opatření na výrobce fólií byl kolem 2,3 % (1,2 % s cenami PET z července 2000);

(110)

je pravděpodobné, že vzhledem ke svým smluvním vazbám na klienty budou zpracovatelé s to přenášet převážnou část tohoto zvýšení ceny na tyto své klienty. To platí též pro výrobce fólií. Má se za to, že přímý účinek opatření na výnos z prodeje u těchto společností by proto byl omezený;

(111)

hlavní riziko, o němž odběratelé opakovaně hovořili, se týká možného přemístění činnosti zpracovatelů do zemí mimo Společenství. Avšak Komise nenašla žádný nový důkaz svědčící o takovém riziku, zejména vezme-li se na jedné straně v úvahu odhadovaný dopad navrhovaných opatření, a na straně druhé náklady a nevýhody spojené se stěhováním. V bodu odůvodnění 179 prozatímního nařízení bylo odhadnuto, že dodatečné náklady spojené pouze s dopravou by znamenaly růst nákladů o 2,5 %. Kromě toho též bylo vysvětleno, že pro odběratele má zásadní význam blízkost, pružnost a spolehlivost dodávek;

Účinek na výrobce nealkoholických nápojů

(112)

bylo odhadnuto, že uložení navrhovaných antidumpingových i vyrovnávacích opatření, vzhledem k objemům jejich nákupů PET pocházejícího z dotyčných zemí v době šetření, a dále vzhledem k tomu, že se na ně přenese většina zvýšených nákladů zpracovatelů, by vedlo k průměrnému zvýšení výrobních nákladů o méně než 0,9 % u výrobců nealkoholických nápojů (s použitím cen PET z července 2000 by tento růst byl asi 0,4 %);

(113)

odhaduje se, že tento růst výrobních nákladů má omezený dopad na velké společnosti, které prodávají značkové nápoje, protože tyto společnosti jsou velmi ziskové. Malí výrobci neznačkových nápojů, kteří mají v tomto odvětví jen malý podíl, pracují s nižšími ziskovými rozpětími; takový růst nákladů by pravděpodobně vážně neohrozil jejich činnost, může však vyžadovat určité úsilí spojené s restrukturalizací nákladů. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že v minulosti se tyto společnosti musely vypořádat s velkými výkyvy cen PET;

Celkový účinek na odběratele

(114)

jak bylo uvedeno výše, PET z velké části používají buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím zpracovatelů výrobci nealkoholických nápojů, zatímco pro ostatní průmyslové obory je PET pouze okrajovým balícím materiálem. Protože v odhadovaném dopadu na odvětví nealkoholických nápojů je již zahrnut dopad na cenu PET u jeho zpracovatelů, je možné dojít k závěru, že vliv růstu cen na odběratele PET bude omezený;

Maloobchodní cena nápojů

(115)

bylo zjištěno, že ceny vody a nealkoholických nápojů v lahvích v minulém desetiletí stále rostly o 1 – 2 % ročně (indexy statistiky maloobchodních cen, Eurostat). Ceny PET byly v tomto desetiletí krajně kolísavé, aniž však ovlivňovaly maloobchodní ceny vody a nealkoholických nápojů v lahvích. Vzhledem k tomu se námitka potenciálního inflačního účinku opatření na maloobchodní ceny vody a nealkoholických nápojů v lahvích zamítá;

Pravděpodobný účinek uložení opatření na průmysl Společenství a dodavatelský průmysl

(116)

navrhovaná opatření by se vší pravděpodobností prospěla průmyslu Společenství, který svým restrukturalizačním úsilím a působivým zvýšením produktivity demonstroval své rozhodnutí udržet si pozici na rychle rostoucím trhu Společenství. Uložení opatření umožní tomuto průmyslu zvýšit výnosnost a mít možnost uskutečnit nové investice, které mají v této kapitálově intenzivní činnosti kritický význam k zajištění dlouhodobé životaschopné existence ve Společenství;

(117)

protože situace v dodavatelském průmyslu Společenství závisí na dobrém finančním postavení výrobců PET ve Společenství, prospěje zlepšení postavení těchto výrobců v důsledku uložení opatření rovněž dodavatelskému průmyslu. Spolupracující společnosti z dodavatelského průmyslu to potvrdily;

Závěry o zájmu Společenství

(118)

na základě dodatečných informací od odběratelů se přijímá závěr, že účinek uvedených opatření na odběratele by byl omezený. Vzhledem k tomu, že zpracovatelé jsou s to přenášet převažující část zvýšení nákladů na své klienty, odhaduje se, že úhrnný účinek opatření na výrobce nápojů by byl z hlediska celkové výnosnosti tohoto odvětví okrajový;

(119)

kromě toho je potvrzeno, že přemístění výroby předtvarovaných polotovarů mimo Společenství není pravděpodobné, že maloobchodní ceny nealkoholických nápojů obvykle nejsou příliš ovlivněny kolísáním cen PET a že uložení opatření je jasně v zájmu průmyslu Společenství a dodavatelského průmyslu;

(120)

ohledně zájmu Společenství nebyly vzneseny žádné námitky, tudíž se potvrzuje závěr uvedený v bodu odůvodnění 202 prozatímního nařízení, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neuložení opatření;

KONEČNÝ PRŮBĚH ŠETŘENÍ

(121)

vzhledem k dosaženým závěrům o dumpingu, újmě, příčinách a zájmu Společenství se má za to, že mají být přijata konečná antidumpingová opatření, aby se zabránilo způsobení další újmy Společenství dumpingovými dovozy pocházejícími z dotyčných zemí;

Úroveň eliminace újmy

(122)

protože nebyly předloženy žádné nové informace, potvrzuje se metodika použitá pro stanovení rozsahu újmy, která je popsána v bodu odůvodnění 206 prozatímního nařízení;

Forma a úroveň cel

(123)

protože nebyly předloženy žádné nové informace, potvrzuje se metodika použitá pro stanovení antidumpingových celních sazeb v souvislosti s odpovídajícími sazbami vyrovnávacího cla, stanovenými při souběžném antisubvenčním šetření, která je popsána v bodech odůvodnění 209 až 213 prozatímního nařízení;

(124)

aby se předešlo tomu, že by kolísání cen PET způsobované kolísáním cen ropy vedlo k vybírání vyšších cel, považuje se za vhodné, aby byla uložena cla ve formě zvláštní částky za tunu. Tyto částky vyplývají z uplatnění antidumpingové celní sazby na vývozní ceny CIF použité k výpočtu úrovně eliminace škody během doby šetření;

(125)

navrhují se tato antidumpingová cla:



Indie

Společnost

Rozpětí eliminace újmy

Dumpingové rozpětí

Sazba vyrovnávacího cla (vyplývající z vývozních subvencí)

Sazba antidumpingového cla

Navrhované antidumpingové clo

Reliance Industries Limited

44,3 %

51,5 %

8,2 %

36,1 %

181,7 EUR/t

Pearl Engineering Polymers Limited

33,6 %

30,0 %

5,8 %

24,2 %

130,8 EUR/t

Elque Polyesters Limited

44,3 %

51,5 %

4,4 %

39,9 %

200,9 EUR/t

Futura Plymer Limited

44,3 %

51,5 %

0

44,3 %

223,0 EUR/t

Všechny ostatní

 

51,5 %

8,2 %

36,1 %

181,7 EUR/t

(126)

společnosti Elque Polyesters Limited a Futura Plymer Limited se účastnily souběžného antisubvenčního řízení, nikoliv však současného antidumpingového šetření, protože nevyvážely do Společenství. Jsou tudíž oprávněny žádat o přezkum pro nové vývozce, jakmile skutečně do Společenství vyvezou nebo jestliže mohou prokázat, že přijaly neodvolatelné smluvní závazky ohledně vývozu významných množství do Společenství;



Indonésie

Společnost

Rozpětí eliminace újmy

Dumpingové rozpětí

Navrhované antidumpingové clo

P.T. Bakrie Kasei Corporation

35,1 %

63,5 %

187,7 EUR/t

P.T. Indorama Synthetics Tbk

17,8 %

15,2 %

92,1 EUR/t

P.T. Polypet Karyapersada

32,9 %

73,7 %

178,9 EUR/t

Všechny ostatní

 

73,7 %

187,7 EUR/t



Korea

Společnost

Rozpětí eliminace újmy

Dumpingové rozpětí

Navrhované antidumpingové clo

Honam Petrochemical Corporation

16,9 %

19,8 %

101,4 EUR/t

Tongkong Corporation

26,5 %

55,8 %

148,3 EUR/t

Daehan Synthetic Fiber Corporation

28,5 %

5,1 %

28,2 EUR/t

SK Chemicals Corporation

11 %

1,4 %

0

Všechny ostatní

 

55,8 %

148,3 EUR/t



Malajsie

Společnost

Rozpětí eliminace újmy

Dumpingové rozpětí

Sazba vyrovnávacího cla (vyplývající z vývozních subvencí)

Sazba antidumpingového cla

Navrhované antidumpingové clo

Hualon Corporation (M) Sdn. Bhd.

52,1 %

7,8 %

0,2 %

7,6 %

36,0 EUR/t

MPI Polyester Industries Sdn. Bhd.

54,2 %

34,2 %

0

34,2 %

160,1 EUR/t

Všechny ostatní

 

34,2 %

Neuplatní se

34,2 %

160,1 EUR/t



Tchaj-wan

Společnost

Rozpětí eliminace újmy

Dumpingové rozpětí

Navrhované antidumpingové clo

Far Eastern Textile Ltd

8,2 %

7,8 %

50,2 EUR/t

Shingkong Synthetic Fibres Corporation

16,6 %

7,8 %

47,0 EUR/t

Tuntex Distinct Corp.

26,3 %

12,4 %

69,5 EUR/t

Nan Ya Plastics Corporation

26,3 %

9,6 %

53,8 EUR/t

Všechny ostatní

 

12,4 %

69,5 EUR/t



Thajsko

Společnost

Rozpětí eliminace újmy

Dumpingové rozpětí

Sazba vyrovnávacího cla (vyplývající z vývozních subvencí)

Sazba antidumpingového cla

Navrhované antidumpingové clo

Thai Shingkong Industry Corporation Limited

22,6 %

32,5 %

8,4 %

14,2 %

132,2 EUR/t

Všechny ostatní

 

32,5 %

8,4 %

14,2 %

132,2 EUR/t

(127)

jakákoli žádost o uplatnění těchto sazeb antidumpingových cel na jednotlivou společnost (např. po změně jména subjektu nebo po zřízení nové výroby či nových prodejních subjektů) má být předložena Komisi na její adresu ( 5 ) ihned se všemi příslušnými informacemi, zejména s informacemi o jakékoli změně činnosti společnosti týkající se výroby, prodeje na domácím trhu nebo na vývoz spojené např. se změnou jména nebo změnou výroby či prodejních subjektů. Komise v případě potřeby po konzultaci s poradním výborem příslušným způsobem toto nařízení změní aktualizací seznamu společností využívajících výhod individuální celní sazby;

Konečné vybrání prozatímního cla

(128)

vzhledem k výši dumpingu zjištěné u vyvážejících výrobců a vzhledem k vážnosti újmy způsobené průmyslu Společenství se považuje za nutné, aby částky zajištěné formou prozatímního antidumpingového cla byly vybrány definitivně v rozsahu částky uložených konečných cel. V těch případech, kdy konečná cla jsou vyšší než prozatímní cla, se konečně vyberou pouze částky zajištěné na úrovni prozatímních cel;

Závazky

(129)

po uložení prozatímních antidumpingových cel nabídli vyvážející výrobci z Indie a Indonésie cenový závazek podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení;

(130)

Komise má za to, že tyto závazky nabídnuté firmami Reliance Industries Limited, Pearl Engineering Polymers Limited a P.T. Polypet Karyapersada lze přijmout ( 6 ), protože odstraňují škodlivý účinek dumpingu. Navíc pravidelné a podrobné zprávy, které se tyto společnosti zavázaly zasílat Komisi, umožní efektivní sledování. Dále je struktura prodeje těchto společností taková, že Komise usuzuje, že riziko obcházení těchto závazků je snížené na minimum;

(131)

návrh závazku učinila ještě další společnost. Avšak tato společnost poskytla nesprávné a zavádějící informace ohledně určitých aspektů šetření, které ovlivnily přesnost a spolehlivost její spolupráce (srov. bod odůvodnění 13). Proto Komise nebyla přesvědčena, že závazek této společnosti by mohl být účinně sledován, a nabídku tudíž odmítla;

(132)

za účelem zajištění účinného dodržování a sledování těchto závazků je osvobození od cla při předložení žádosti o uvedení do volného oběhu v souladu se závazky podmíněno předložením platné „závazkové faktury“ celní správě příslušného členského státu, vydané vyvážejícími výrobci, jejichž závazky byly přijaty, a obsahující informace uvedené v příloze. V těch případech, kdy taková faktura není předložena anebo neodpovídá výrobkům předloženým celní správě, mělo by být zaplaceno antidumpingové clo v příslušné výši, aby bylo zajištěno efektivní plnění závazků;

(133)

v případě porušení nebo odvolání těchto závazků lze uložit antidumpingové clo podle čl. 8 odst. 9 a 10 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:



Článek 1

1.  Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu polyetyléntereftalátu s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g, podle DIN (Deutsche Industrienorm) 53728, kódů KN 3907 60 20 a ex390760 80 (kód Taric 3907608010).

2.  S výjimkou uvedenou v odstavci 3 jsou sazby konečného antidumpingového cla, které se vztahují na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, pro výrobky pocházející z následujících zemí tyto:

▼M3



Země

Antidumpingové clo

(EUR/t)

Doplňkový kód TARIC

Indie

181,7

A999

Indonésie

187,7

A999

Malajsie

160,1

A999

Korea

148,3

A999

Tchaj-wan

143,4

A999

Thajsko

83,2

A999

▼B

3.  Výše uvedené sazby se nevztahují na výrobky vyrobené dále uvedenými společnostmi, které podléhají těmto sazbám antidumpingových cel:

▼M3



Země

Společnost

Antidumpingové clo

(EUR/t)

Doplňkový kód TARIC

Indie

Pearl Engineering Polymers Limited

130,8

A182

Indie

Reliance Industries Limited

181,7

A181

Indie

Elque Polyesters Limited

200,9

A183

Indie

Futura Polymers Limited

161,2

A184

▼M4

Indie

South Asian Petrochem Limited

88,9

A585

▼M3

Indonésie

P.T. Bakrie Kasei Corporation

187,7

A191

Indonésie

P.T. Indorama Synthetics Tbk

92,1

A192

Indonésie

P.T. Polypet Karyapersada

178,9

A193

Malajsie

Hualon Corporation (M) Sdn. Bhd.

36,0

A186

Malajsie

MpI Polyester Industries Sdn. Bhd.

160,1

A185

Korejská republika

Daehan Synthetic Fiber Co., Limited

0

A194

Korejská republika

Honam Petrochemical Corporation

101,4

A195

Korejská republika

SK Chemicals Co., Limited

0

A196

Korejská republika

Tongkong Corporation

148,3

A197

Korejská republika

KP Chemical Corporation

0

A577

Tchaj-wan

Far Eastern Textile Limited

0

A188

Tchaj-wan

Tuntex Distinct Corporation

69,5

A198

Tchaj-wan

Shingkong Synthetic Fibers Corporation

24,5

A189

Tchaj-wan

Hualon Corporation

81,9

A578

Thajsko

Thai Shingkong Industry Corporation Limited

83,2

A190

Thajsko

Indo Pet (Thailand) Ltd

83,2

A468

▼B

4.  V případech, kdy zboží bylo poškozeno před uvedením do volného oběhu a kdy je z tohoto důvodu skutečně zaplacená nebo splatná cena poměrně upravena za účelem určení celní hodnoty podle článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství ( 7 ), sníží se výše antidumpingového cla vypočtená na základě výše uvedených částek o procentní podíl, který odpovídá poměrné úpravě ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

5.  Nehledě na odstavec 1 se konečné clo nevztahuje na dovozy uvedené do volného oběhu podle článku 2.

6.  Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

1.  Dovozy jsou osvobozeny od antidumpingových cel uložených podle článku 1, jestliže jsou společnostmi uvedenými v odstavci 3 vyrobeny a přímo vyvezeny (tj. fakturovány a zaslány) společnosti, která podniká ve Společenství jako dovozce, jsou prohlášeny pod příslušným doplňkovým kódem Taric a jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2.

2.  Při předložení žádosti o uvedení do volného oběhu je osvobození od cla podmíněno předložením platné „závazkové faktury“ vydané vyvážející společností uvedenou v odstavci 3 a obsahující podstatné prvky uvedené v příloze tohoto nařízení celním orgánům příslušného členského státu. Osvobození od cla je dále podmíněno prohlášením a předložením zboží přesně odpovídajícího popisu obsaženému v této „závazkové faktuře“ celním orgánům.

3.  Dovozy doprovázené „závazkovou fakturou“ se prohlašují pod těmito doplňkovými kódy Taric:



Společnost

Země

Doplňkový kód TARIC

Reliance Industries Limited

Indie

A181

Pearl Engineering Polymers Limited

Indie

A182

▼M1

Futura Polymers Limited

Indie

A184

▼M4

South Asian Petrochem Limited

Indie

A585

▼B

P.T. Polypet Karyapersada

Indonésie

A193

Článek 3

Částky zajištěné pomocí prozatímních antidumpingových cel podle nařízení (ES) č. 1742/2000 z dovozu některých polyetyléntereftalátů pocházejících z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska se vybírají ve výši konečně uložené celní sazby. Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby antidumpingových cel, se uvolňují. V případech, kdy je sazba uloženého konečného cla vyšší než sazba prozatímního cla, vyberou se s konečnou platností pouze částky zajištěné ve výši prozatímního cla.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA

Prvky, které mají být uvedeny na závazkové faktuře zmíněné v čl. 2 odst. 2:

1. Číslo závazkové faktury.

2. Doplňkový kód Taric, pod kterým lze zboží uvedené ve faktuře celně odbavit na hranici Společenství (jak je to uvedeno v nařízení).

3. Přesný popis zboží včetně:

 identifikačního čísla výrobku (product reporting code number, PRC) (stanoveného v závazku nabídnutém dotyčným vyvážejícím výrobcem),

 kódu KN,

 množství (uvedeného v jednotkách).

4. Popis podmínek prodeje včetně:

 ceny za jednotku,

 příslušných platebních podmínek,

 příslušných dodacích podmínek,

 celkových srážek a slev.

5. Název společnosti podnikající jako dovozce, které je vystavena faktura přímo dotčenou společností.

6. Jméno úředníka společnosti, který vydal závazkovou fakturu, a následující podepsané prohlášení:

„Já, níže podepsaný, potvrzuji, že prodej zboží zahrnutého v této faktuře a určeného k přímému vývozu do Evropského společenství se provádí v rámci a za podmínek závazku nabídnutého … [společnost] a přijatého Evropskou komisí rozhodnutím 2000/745/ES. Prohlašuji, že informace uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“



( 1 ) Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2).

( 2 ) Úř. věst. L 199, 5.8.2000, s. 48.

( 3 ) Úř. věst. L 199, 5.8.2000, s. 6.

( 4 ) Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1.

( 5

European Commission

Directorate-General Trade

Directorate B

TERV 0/13

Rue de la Loi/Wetstraat 200

B-1049 Brussels.

( 6 ) Úř. věst L 301, 30.11.2000, s. 88.

( 7 ) Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 502/1999 (Úř. věst. L 65, 12.3.1999, s. 1).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU