(ES) č. 2157/1999Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/1999 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4)

Publikováno: Úř. věst. L 264, 12.10.1999, s. 21-26 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 23. září 1999 Autor předpisu: Evropská centrální banka
Platnost od: 23. září 1999 Nabývá účinnosti: 23. září 1999
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 3. listopadu 2021

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 2157/1999

ze dne 23. září 1999

o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce

(ECB/1999/4)

(Úř. věst. L 264 12.10.1999, s. 21)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 985/2001 ze dne 10. května 2001,

  L 137

24

19.5.2001

►M2

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) č. 469/2014 ze dne 16. dubna 2014,

  L 141

51

14.5.2014

►M3

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/2095 ze dne 3. listopadu 2017,

  L 299

22

16.11.2017

►M4

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2021/1814 ze dne 7. října 2021,

  L 367

2

15.10.2021


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 267, 6.9.2014, s.  27 (469/2014)




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (ES) č. 2157/1999

ze dne 23. září 1999

o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce

(ECB/1999/4)



▼M3

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se „příslušnou národní centrální bankou“ rozumí národní centrální banka členského státu, v jehož soudní pravomoci došlo k údajnému protiprávnímu jednání, nebo pokud jde o protiprávní jednání v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy, centrální banka Eurosystému, která byla určena jako příslušný orgán ve smyslu čl. 2 odst. 5 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) ( 1 ). Ostatní použité výrazy mají stejný význam, jaký definuje článek 1 nařízení (ES) č. 2532/98.

▼C1

Článek 1a

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje pouze na sankce, které může ECB uvalit při plnění svých úkolů v oblastech, které se netýkají dohledu. Nevztahuje se na správní sankce, které může ECB uvalit při plnění svých úkolů v oblasti dohledu.

▼M2

Článek 1b

Nezávislá vyšetřovací jednotka

▼M3

1.  
Pro účely rozhodování, zda má být zahájeno řízení o sankcích podle článku 2 a uplatněny pravomoci vymezené v článku 3, zřídí ECB vnitřní nezávislou vyšetřovací jednotku (dále jen „vyšetřovací jednotka“) složenou z vyšetřujících úředníků, kteří své vyšetřovací funkce vykonávají nezávisle na Výkonné radě a Radě guvernérů a neúčastní se jednání Výkonné rady a Rady guvernérů. Vyšetřovací jednotka se skládá z vyšetřujících úředníků, kteří disponují odpovídajícím rozsahem relevantních znalostí, dovedností a zkušeností.

▼M3

1a.  
Pokud jde o vyšetřování porušení nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28), může ECB vyšetřovacími úředníky jmenovat: i) zaměstnance ECB nebo národní centrální banky členského státu, pokud příslušná národní centrální banka toto jmenování přijme, nebo ii) externí odborníky, kteří jednají na základě odpovídajícího mandátu. ECB nesmí vyšetřovacími úředníky jmenovat členy Výboru pro platební styk a tržní infrastrukturu ani zaměstnance ECB nebo národní centrální banky členského státu, kteří byli přímo zapojeni do činnosti hodnotící skupiny, jež provedla úvodní hodnocení, v rámci kterého bylo zjištěno protiprávní jednání nebo shledány důvody k podezření, že došlo k protiprávnímu jednání.

▼C1

2.  
Má-li ECB za to, že existuje důvod domnívat se, že dochází či došlo k jednomu či více porušením, postoupí se věc Výkonné radě.
3.  
Pokud Výkonná rada předpokládá, že by použitelná sankce mohla přesáhnout hranici uvedenou v čl. 10 odst. 1, nepoužije se zjednodušené řízení o sankcích upravené v článku 10 a Výkonná rada věc postoupí vyšetřovací jednotce. Vyšetřovací jednotka rozhodne, zda má být zahájeno řízení o sankcích.
4.  
Veškeré odkazy na ECB v článcích 2 až 4, čl. 5 odst. 1 až 3 a článku 6 se považují za odkazy na vyšetřovací jednotku ECB nebo v případech, kdy se použije zjednodušené řízení o sankcích podle článku 10, na Výkonnou radu.
5.  
Ustanoveními tohoto článku není dotčena pravomoc příslušné národní centrální banky zahájit řízení o sankcích a provést vyšetřování v souladu s tímto nařízením.

▼B

Článek 2

Zahájení řízení o sankcích

▼M2

1.  
Proti stejnému podniku nesmí být na základě stejných skutečností zahájeno více než jedno řízení o sankcích. ECB ani příslušná národní centrální banka proto nepřijme žádné rozhodnutí o tom, zda zahájí řízení o sankcích, dokud se navzájem neinformují a nekonzultují.

▼B

2.  
Před rozhodnutím o zahájení řízení o sankcích mohou ECB nebo příslušná národní centrální banka od dotyčného podniku požadovat veškeré informace související s údajným protiprávním jednáním.

▼M2

3.  
Buď ECB, nebo případně příslušná národní centrální banka, jsou na základě žádosti oprávněny se navzájem podporovat a spolupracovat v řízení o sankcích, zejména předáváním informací, které jsou pokládány za relevantní.

▼B

4.  
Pokud se dotyčné strany nedohodnou jinak, jsou veškerá sdělení mezi ECB nebo případně příslušnou národní centrální bankou a dotyčným podnikem vedena v úředním jazyce Společenství (nebo v jednom z úředních jazyků Společenství) členského státu, v jehož soudní pravomoci došlo k údajnému protiprávnímu jednání.

Článek 3

Pravomoci ECB a příslušné národní centrální banky

1.  
K získání veškerých informací o údajném protiprávním jednání zahrnují pravomoci, které toto ►M4  nařízení (ES) č. 2532/98 ◄ uděluje ECB a příslušné národní centrální bance při provádění šetření, právo vyhledávat informace a právo provádět prohlídky bez předchozího uvědomění dotyčného podniku.
2.  
Zaměstnanci ECB nebo případně příslušné národní centrální banky, kteří jsou podle odpovídajících vnitřních předpisů oprávněni vyhledávat informace v prostorách dotyčného podniku, se při výkonu svých pravomocí prokazují předložením písemného úředního pověření vydaného v souladu s odpovídajícími vnitřními předpisy.
3.  
Ve veškerých žádostech, které dotyčnému podniku předkládá ECB nebo případně národní centrální banka na základě jí udělených pravomocí, musí být uveden předmět a účel šetření.

Článek 4

Pomoc orgánů členských států

1.  
ECB nebo případně příslušná národní centrální banka mohou preventivně požádat o pomoc orgány členských států.
2.  
Žádný orgán členského státu nemůže jednat v zastoupení ECB nebo případně příslušné národní centrální banky při posuzování potřeby provést šetření.

Článek 5

Oznámení námitek

1.  
ECB nebo případně příslušná národní centrální banka oznámí dotyčnému podniku písemně faktické výsledky provedeného šetření a námitky vznesené vůči dotyčnému podniku před tím, než rozhodne o uvalení sankce.
2.  
ECB nebo případně příslušná národní centrální banka stanoví v oznámení námitek lhůtu, ve které může dotyčný podnik písemně podat ECB nebo případně příslušné národní centrální bance své stanovisko ke vzneseným námitkám, aniž je dotčena možnost vyjádřit toto stanovisko při ústním jednání, pokud o ně dotyčný podnik požádá ve svém písemném vyjádření. Tato lhůta nesmí činit méně než 30 pracovních dnů a začíná běžet dnem obdržení oznámení uvedeného v odstavci 1.
3.  
Po obdržení odpovědi dotyčného podniku rozhodne ECB nebo případně příslušná národní centrální banka o tom, zda je třeba provést další šetření k objasnění dosud nevyřešených otázek. Doplňující oznámení námitek podle odstavce 1 bude zasláno dotyčnému podniku jen tehdy, pokud další šetření provedená ECB nebo případně příslušnou národní centrální bankou ukáží, že je třeba zohlednit nové skutečnosti nebo že je třeba jinak postavit důkazy týkající se sporného protiprávního jednání.
4.  
ECB ve svém rozhodnutí o uvalení sankce přihlédne pouze k těm námitkám, které byly oznámeny způsobem uvedeným v odstavci 1 a ke kterým dostal dotyčný podnik příležitost vyjádřit své stanovisko.

Článek 6

Práva a povinnosti dotyčného podniku

1.  
Dotyčný podnik spolupracuje s ECB nebo případně příslušnou národní centrální bankou ve fázi šetření v rámci řízení o sankcích. Dotyčný podnik má zejména právo předkládat dokumenty, knihy nebo záznamy, případně jejich opisy nebo výpisy, a poskytovat písemná nebo ústní vysvětlení.
2.  
Pokud dotyčný podnik brání splnění povinností, které mu uloží ECB nebo případně příslušná národní centrální banka při výkonu svých pravomocí v řízení o sankcích, nebo tyto povinnosti nedodržuje nebo je neprovádí, může to být dostatečným důvodem pro zahájení řízení o sankcích podle tohoto nařízení a pro uložení penále.
3.  
Dotyčný podnik má právo být v řízení o sankcích právně zastupován.
4.  
Jakmile dotyčný podnik obdrží oznámení podle čl. 5 odst. 1, má právo nahlédnout do dokumentů a jiných materiálů shromážděných ECB nebo případně národní centrální bankou, které slouží jako důkaz o údajném protiprávním jednání.
5.  
Pokud dotyčný podnik ve svém písemném vyjádření požaduje, aby byl vyslechnut v ústním jednání, proběhne toto ústní jednání ve stanovené lhůtě pod vedením osob, které k tomuto účelu určí ECB nebo případně příslušná národní centrální banka. Ústní jednání se uskuteční v prostorách ECB nebo příslušné národní centrální banky. Ústní jednání nejsou veřejná. Osoby se vyslechnou zvlášť nebo v přítomnosti jiných osob přizvaných k ústnímu jednání. Dotyčný podnik může v přiměřených mezích navrhnout, aby ECB nebo případně příslušná národní centrální banka vyslechly osoby, které mohou potvrdit jednotlivé prvky jeho písemného vyjádření.
6.  
Podstatný obsah výpovědí každé osoby, která byla vyslechnuta, se uvede do zápisu, který si tato osoba přečte a schválí, a to pouze ve vztahu ke své výpovědi.
7.  
Informace a žádosti o účast na ústním jednání ze strany ECB nebo případně příslušné národní centrální banky se buď zašlou příjemcům doporučeně se stvrzenkou o doručení, nebo budou doručeny osobně oproti potvrzení o převzetí.

Článek 7

Důvěrnost řízení o sankcích

1.  
Na řízení o sankcích se vztahují zásady důvěrnosti údajů a služebního tajemství.
2.  
Aniž je dotčen čl. 6 odst. 4, nemá dotyčný podnik přístup k dokumentům sni jiným materiálům nacházejícím se v držení ECB nebo příslušné národní centrální banky, které jsou považovány za důvěrné s ohledem na třetí osoby, ECB nebo příslušnou národní centrální banku. Sem spadají zejména dokumenty nebo jiné materiály týkající se obchodních zájmů jiných podniků nebo vnitřní dokumenty ECB, příslušné národní centrální banky, jiných orgánů nebo útvarů Společenství nebo ostatních národních centrálních bank, jako například poznámky, návrhy a jiné pracovní podklady.

▼M2

Článek 7a

Předložení návrhu Výkonné radě

1.  
Pokud se vyšetřovací jednotka či případně příslušná národní centrální banka po ukončení řízení o sankcích domnívá, že by měla být příslušnému podniku uložena sankce, předloží Výkonné radě návrh, v němž stanoví, že se příslušný podnik dopustil porušení, a uvede výši sankce, která má být uložena.
2.  
Vyšetřovací jednotka či příslušná národní centrální banka založí svůj návrh jen na skutečnostech a námitkách, k nimž se příslušný podnik měl možnost vyjádřit.
3.  
Pokud se Výkonná rada domnívá, že spis předložený vyšetřovací jednotkou či příslušnou národní centrální bankou je neúplný, může jí spis vrátit spolu s odůvodněnou žádostí o dodatečné informace.
4.  
Pokud Výkonná rada na základě úplného spisu s návrhem vyšetřovací jednotky či příslušné národní centrální banky na uvalení sankce na příslušný podnik souhlasí, přijme rozhodnutí v souladu s návrhem předloženým vyšetřovací jednotkou či příslušnou národní centrální bankou.
5.  
Pokud se Výkonná rada na základě úplného spisu domnívá, že skutečnosti popsané v návrhu vyšetřovací jednotky či příslušné národní centrální banky nepředstavují dostatečný důkaz, že došlo porušení, může přijmout rozhodnutí, kterým případ ukončí.
6.  
Pokud Výkonná rada na základě úplného spisu souhlasí se závěrem, že se příslušný podnik dopustil porušení, tak je uvedeno v návrhu vyšetřovací jednotky či příslušné národní centrální banky, avšak nesouhlasí s navrhovanou sankcí, přijme rozhodnutí, v němž stanoví sankci, kterou považuje za přiměřenou.
7.  
Pokud Výkonná rada na základě úplného spisu nesouhlasí s návrhem vyšetřovací jednotky či příslušné národní centrální banky, ale dojde k závěru, že se příslušný podnik dopustil jiného porušení, anebo že k podání příslušného návrhu vyšetřovací jednotkou či příslušnou národní centrální bankou je dán jiný skutkový základ, písemně informuje příslušný podnik o svých zjištěních a o námitkách, které proti němu byly vzneseny.
8.  
Výkonná rada přijme rozhodnutí, kterým určí, zda se příslušný podnik dopustil porušení a případně jaká sankce na něj má být uvalena. Rozhodnutí přijatá Výkonnou radou se zakládají jen na skutečnostech a námitkách, k nimž se příslušný podnik měl možnost vyjádřit.

▼B

Článek 8

Přezkoumání rozhodnutí Radou guvernérů ECB

1.  
Rada guvernérů ECB může požádat dotyčný podnik, Výkonnou radu ECB nebo příslušnou národní centrální banku, aby jí poskytly dodatečné informace k přezkoumání rozhodnutí Výkonné rady ECB.
2.  
Rada guvernérů stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty. Tato lhůta však nesmí být kratší než deset pracovních dnů.

▼M3

3.  

V rámci přezkumu může Rada guvernérů:

a) 

potvrdit rozhodnutí Výkonné rady;

b) 

pozměnit rozhodnutí Výkonné rady, co se týče výše sankce, která má být uložena, a/nebo důvodů protiprávního jednání;

c) 

zrušit rozhodnutí Výkonné rady.

▼B

Článek 9

Výkon rozhodnutí

1.  
Jakmile rozhodnutí o uvalení sankcí nabude právní moci, může Rada guvernérů ECB po konzultaci s příslušnými vnitrostátními orgány dohledu rozhodnout o zveřejnění rozhodnutí nebo souvisejících informací v Úředním věstníku Evropských společenství. Při rozhodnutí o zveřejnění je třeba přihlédnout k oprávněnému zájmu dotyčného podniku chránit své obchodní zájmy a rovněž k ostatním individuálním zájmům.
2.  
Rozhodnutí ECB stanoví způsob, jakým bude provedena úhrada sankce.
3.  
ECB může požádat národní centrální banku členského státu, v jehož soudní pravomoci má být sankce vymáhána, aby k tomu přijala veškerá potřebná opatření.
4.  
Národní centrální banky zpravují ECB o vymáhání sankce.

▼M1

5.  
Příslušná národní centrální banka nebo ECB uchovává všechny informace týkající se stanovení a vymáhání sankce ve spise, který archivuje nejméně pět let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uvalení sankce. Příslušná národní centrální banka předá ECB kopie veškeré původní dokumentace a materiálů, které se týkají řízení o sankcích a které má k dispozici.

▼B

Článek 10

Zjednodušené řízení pro méně závažné protiprávní jednání

1.  
V případě méně závažného protiprávního jednání může Výkonná rada ECB rozhodnout o použití zjednodušeného řízení o sankcích. Sankce uvalená v tomto řízení nepřesáhne 25 000  EUR.
2.  

Zjednodušené řízení zahrnuje tyto kroky:

a) 

výkonná rada ECB oznámí dotyčnému podniku údajné protiprávní jednání;

b) 

oznámení obsahuje veškeré skutečnosti, které slouží jako důkaz o údajném protiprávním jednání, a odpovídající sankci;

c) 

oznámení informuje dotyčný podnik o skutečnosti, že se uplatňuje zjednodušené řízení, a o jeho právu vznést námitky proti tomuto druhu řízení do deseti pracovních dnů od obdržení oznámení;

d) 

je-li před uplynutím lhůty stanovené v písmenu c) vznesena námitka, považuje se řízení o sankcích za zahájené a lhůta 30 pracovních dnů, ve které lze uplatnit právo na ústní jednání, začíná běžet uplynutím lhůty stanovené v písmenu c). Není-li před uplynutím lhůty stanovené v písmenu c) vznesena žádná námitka, nabývá rozhodnutí Výkonné rady ECB o uvalení sankce právní moci.

3.  
Tímto článkem není dotčeno řízení, které se uplatňuje při nedodržení povinnosti minimálních rezerv, jak je stanoveno v článku 11.

▼M3

4.  
Tento článek se neuplatňuje na sankce za porušení nařízení a rozhodnutí ECB v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy.

▼B

Článek 11

Řízení při nedodržení povinnosti minimálních rezerv

1.  
Při nedodržení povinnosti minimálních rezerv podle čl. 7 odst. 1 ►M4  nařízení (ES) č. 2531/98 ◄ se nepoužijí čl. 2 odst. 1 a 3, články 3, 4 a 5 a článek 6 vyjma odstavce 3 tohoto nařízení. Lhůta stanovená v čl. 8 odst. 2 se zkracuje na pět pracovních dnů.

▼M4

2.  
Uloží-li ECB sankci podle čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. 2531/98, vypočte se příslušná sankce pomocí vzorce a metody, které jsou uvedeny v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1815 (ECB/2021/45). ( 2 )

▼B

3.  
Před uvalením sankce podle čl. 7 odst. 1 ►M4  nařízení (ES) č. 2531/98 ◄ oznámí Výkonná rada ECB nebo příslušná národní centrální banka svým jménem dotyčnému podniku údajné nedodržení povinnosti a odpovídající sankci. Oznámení obsahuje významné skutečnosti o údajném nedodržení povinnosti minimálních rezerv a rovněž informuje dotyčný podnik, že pokud nevznese námitky, považuje se sankce za uvalenou rozhodnutím Výkonné rady ECB.
4.  

Po obdržení oznámení má dotyčný podnik lhůtu pěti pracovních dnů k tomu, aby buď

— 
uznal údajné nedodržení povinnosti minimálních rezerv a souhlasil s úhradou stanovené sankce, v tomto případě se řízení o sankcích považuje za ukončené,
nebo
— 
předložil písemné informace, vysvětlení nebo námitky, které lze považovat za významné pro rozhodnutí o tom, zda má být uvalena sankce. Dotyčný podnik může jako důkaz pro své tvrzení také připojit odpovídající dokumenty. Příslušná národní centrální banka předá spis bez zbytečného prodlení Výkonné radě ECB, která pak rozhodne o uvalení sankce.
5.  
Pokud dotyčný podnik nevznese písemné námitky ve stanovené lhůtě, považuje se sankce za uvalenou rozhodnutím Výkonné rady ECB. Jakmile sankce nabude právní moci v souladu s  ►M4  nařízením (ES) č. 2532/98 ◄ , vyúčtuje se dotyčnému podniku částka sankce stanovená v oznámení.
6.  
V případech uvedených v odst. 4 první odrážce a v odstavci 5 uvědomí ECB nebo případně příslušná národní centrální banka jménem ECB písemně příslušné orgány dohledu.

Článek 12

Lhůty

1.  
Aniž je dotčen článek 4 ►M4  nařízení (ES) č. 2532/98 ◄ , začínají lhůty uvedené v tomto nařízení běžet prvním dnem po obdržení oznámení nebo po jeho osobním doručení. Všechna sdělení od dotyčného podniku musí být doručena adresátu nebo zaslána doporučeně před uplynutím příslušné lhůty.
2.  
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, prodlužuje se lhůta do konce následujícího pracovního dne.
3.  
Pro účely tohoto nařízení platí pro ECB jako svátky dny stanovené v příloze tohoto zařízení, zatímco pro národní centrální banky platí jako svátky dny, které byly stanoveny jako svátky zákonem v oblasti členského státu, ve které se dotyčný podnik nachází. „Pracovní den“ se definuje obdobně. Přílohu tohoto nařízení aktualizuje v případě potřeby ECB.




PŘÍLOHA (informativní)

Seznam svátků (podle čl. 12 odst. 3)



Nový rok

1. leden

Masopustní úterý (půl dne)

pohyblivé datum

Velký pátek

pohyblivé datum

Velikonoční pondělí

pohyblivé datum

Svátek práce

1. květen

Výročí prohlášení Roberta Schumana

9. květen

Nanebevzetí Páně

pohyblivé datum

Svatodušní pondělí

pohyblivé datum

Svátek Božího těla

pohyblivé datum

Den sjednocení Německa

3. říjen

Svátek Všech svatých

1. listopad

Štědrý den

24. prosinec

1. svátek vánoční

25. prosinec

2. svátek vánoční

26. prosinec

Silvestr

31. prosinec



( 1 ) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28) (Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 16).

( 2 ) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2021/1815 ze dne 7. října 2021 o metodice pro výpočet sankcí za nesplnění povinnosti držet minimální rezervy a související povinnosti minimálních rezerv (ECB/2021/45) (Úř. věst. L 367,15.10.2021, s.4).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU