(ES) č. 528/1999NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 528/1999 ze dne 10. března 1999, kterým se stanoví opatření pro zlepšení jakosti produkce olivového oleje
| Publikováno: | Úř. věst. L 62, 11.3.1999, s. 8-11 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 10. března 1999 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 18. března 1999 | Nabývá účinnosti: | 18. března 1999 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 528/1999 ze dne 10. března 1999, kterým se stanoví opatření pro zlepšení jakosti produkce olivového oleje a stolních oliv (Úř. věst. L 062, 11.3.1999, p.8) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 88 |
6 |
28.3.2001 |
||
|
L 92 |
3 |
9.4.2003 |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 528/1999
ze dne 10. března 1999,
kterým se stanoví opatření pro zlepšení jakosti produkce olivového oleje a stolních oliv
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady č. 136/66/EHS ze dne 22. září 1966 o zřízení společné organizace trhu s oleji a tuky ( 1 ), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1638/98 ( 2 ), a zejména na čl. 5 odst. 11 uvedeného nařízení,
vzhledem k tomu, že podle článku 5 nařízení č. 136/66/EHS se 1,4 % podpory produkce pěstitelům oliv použije na financování regionálních opatření členských států pro zlepšení jakosti produkce olivového oleje a pro omezení jejího vlivu na životní prostředí; že je třeba uvedená opatření stanovit a specifikovat úkoly, které by mohly být svěřeny organizacím producentů;
vzhledem k tomu, že kvůli zdroji svého financování by prováděná opatření měla přímo zahrnovat pěstitele oliv nebo lisovny; že cílem těchto opatření je produkce jakostního panenského olivového oleje za podmínek, které zachovají nebo zlepší životní prostředí; že tato opatření by tudíž měla přispět k zásobování lisoven olivami s požadovanými vlastnostmi a ke zlepšení podmínek lisování a skladování panenských olejů;
vzhledem k tomu, že způsob, jakým toto odvětví funguje, vyžaduje, aby se opatření na zlepšení jakosti prováděla v průběhu dvanáctiměsíčního období začínajícího dnem 1. května každého roku; že opatření na každé období musí být zahrnuta v programech jednotlivých členských států; že členské státy musí vypracovat a provádět své národní programy;
vzhledem k tomu, že náklady každého období by se měly zakládat na částkách zadržených z podpory produkce na hospodářský rok předcházející roku, ve kterém začíná program; že Komise stanoví odhad produkce podle čl. 17a odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2261/84 ze dne 17. července 1984, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování podpory produkce olivového oleje a podpory organizacím producentů olivového oleje ( 3 ), naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 1639/98 ( 4 ); že náklady na provádění programů musí být spravovány a kontrolovány na úrovni členských států v souladu s pravidly Společenství;
vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro oleje a tuky,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Toto nařízení stanoví, která opatření se budou provádět a která ustanovení se budou dodržovat, aby se zlepšila jakost produkce olivového oleje a stolních oliv na regionální úrovni a omezil její dopad na životní prostředí.
2. Opatření se vztahují k dvanáctiměsíčním produkčním cyklům, které začínají dnem 1. května každého roku a zahrnují:
a) akce proti mouše olivové a případně jiným škodlivým organismům, včetně mechanismů kontroly, varování a hodnocení;
b) zlepšení podmínek pěstování olivovníků a péče o ně, sklizně, skladování a zpracování oliv, jakož i skladování vyprodukovaného oleje a stolních oliv;
c) technickou pomoc pěstitelům oliv, lisovnám a zpracovatelům stolních oliv s ohledem na zlepšení životního prostředí, jakož i na zlepšení jakosti produkce oliv a jejich zpracování na olej a na stolní olivy;
d) zlepšení kvality odstraňování zbytků po lisování oleje a zpracování reziduí s ohledem na ochranu životního prostředí;
e) odborný výcvik a školení, poskytování informací a demonstrací pro pěstitele oliv, lisoven a zpracovatele stolních oliv ohledně jakosti oleje a stolních oliv a dopadu produkce olivového oleje a stolních oliv na životní prostředí;
f) zřizování a provozování laboratoří pro analýzu panenského olivového oleje na úrovni regionů, provincií nebo na úrovni organizací producentů;
g) spolupráci s odbornými subjekty specializovanými na vypracovávání výzkumných programů zabývajících se produkcí panenského olivového oleje a stolních oliv, která má pozitivní dopad na životní prostředí.
3. V rámci opatření podle odst. 2 písm. a) a b) se klade důraz zejména na metody integrované biologické kontroly.
Insekticidy proti mouše olivové se musí používat ve spojení s proteinovými návnadami. Za zvláštních okolností však může být použití insekticidů bez proteinových návnad povoleno pod vedením subjektu odpovědného za předepisování metody. Insekticidy a způsob jejich použití musí být takové, že rezidua insekticidů v olivách z dotyčných oblastí, nebo v oleji nebo ve stolních olivách z nich získaných nepřekročí maximální množství povolené právními předpisy Společenství.
Článek 2
1. Členské státy stanoví do 31. března každého roku akční program na další produkční cyklus.
Tento program zahrne zejména:
a) podrobný popis připravovaných opatření, včetně jejich nákladů a trvání;
b) seznam potřebných produktů a materiálů s jednotkovou cenou;
c) seznam center, subjektů nebo organizací producentů odpovědných za provádění opatření.
Smlouvy a dohody s centry, subjekty nebo organizacemi producentů pověřenými prováděním opatření, jakož i správní opatření, která členský stát přijal s ohledem na uvedené centra, subjekty nebo organizace producentů, se uzavřou nebo přijmou tak, aby vstoupily v platnost na začátku daného produkčního cyklu. Tyto smlouvy nebo dohody mohou být víceleté, přičemž je jejich trvání podmíněno změnami vyplývajícími z následných programů. Vypracují se na základě vzoru smlouvy, který jim poskytne Komise.
Za schvalování a provádění programů odpovídá daný členský stát.
2. Producentské členské státy oznámí Komisi před 1. květnem každého roku opatření, plánovaná na další produkční cyklus a uvedená podle kategorií vyjmenovaných v čl. 1 odst. 2, jakož i předpokládané náklady na uvedená opatření.
Článek 3
1. Náklady na opatření upřesněná tímto nařízením se financují z částky zadržené z podpory produkce podle článku 5 nařízení č. 136/66/EHS.
2. Komise stanoví postupem podle článku 38 nařízení č. 136/66/EHS pro každý produkční cyklus uvedený v čl. 1 odst. 2 a pro každý producentský členský stát finanční strop pro opatření, která přichází v úvahu pro platbu ze záruční sekce EZOZF.
Tento strop se určí na základě částky zadržené podpory produkce odhadnuté podle čl. 17a odst. 1 nařízení (EHS) č. 2261/84 pro hospodářský rok končící v roce předcházejícím roku, v němž začíná produkční cyklus.
Stropy je třeba upravit na základě rozdílu, který existuje mezi výpočtem zadržení podpory založeným na odhadované produkci a výpočtem založeným na skutečné produkci v hospodářském roce, který předchází roku, na základě něhož byly stanoveny stropy podle druhého pododstavce.
3. Pokud zdroje uvedené v odstavci 1 nestačí na pokrytí nákladů na některá opatření, která jsou součástí programu pro produkční cyklus, může se dotyčný členský stát podílet až do výše 50 % na financování Společenství daného opatření. Tento příspěvek nesmí pocházet ze zadržené části podpory produkce.
Článek 4
1. Toto nařízení se vztahuje na náklady v rámci programu přijatého členským státem jen pokud daná opatření nejsou financována z jiných zdrojů Společenství.
Toto se týká pouze nejvýše 75 % nákladů na:
— provádění činností v rámci opatření podle čl. 1 odst. 2 písm. a),
— odměňování zaměstnanců laboratoří podle čl. 1 odst. 2 písm. f).
2. Obecné náklady smluvních dodavatelů včetně nákladů případných subdodavatelů mohou tvořit nejvýše 2 % celkových oprávněných nákladů.
Článek 5
1. Platby v rámci:
— smluv a dohod uzavřených nebo přijatých členským státem s centry, subjekty nebo organizacemi producentů odpovědnými za provádění opatření,
— správních opatření přijatých členským státem pro daná centra, subjekty nebo organizace producentů
se provádějí po předložení dokladů o nákladech a po následném ověření těchto dokladů, jakož i po ověření plnění stanovených povinností příslušnými orgány.
Oprávněný subjekt provede výše uvedenou platbu do 60 kalendářních dnů po obdržení žádosti. Tato lhůta však může být během šedesátidenní lhůty po první registraci platební žádosti kdykoli přerušena tím, že daný smluvní dodavatel je informován, že žádost nelze přijmout, protože částku není možné vyplatit nebo žádost není podložena doklady vyžadovanými u všech dodatečných žádostí, nebo protože se příslušný subjekt domnívá, že nezbytně potřebuje obdržet další informace nebo provést kontroly. Lhůta začne znovu běžet ode dne obdržení požadovaných informací, které musí být zaslány do 30 kalendářních dnů. Kromě případů vyšší moci vede jakékoli zpoždění ve výše uvedených platbách ke snížení náhrady členskému státu podle článku 4 nařízení Komise (ES) č. 296/96 ( 5 ).
2. Smlouvy nebo dohody nemohou být uzavřeny, dokud není složena jistota ve výši 15 % maximální částky financované Společenstvím tak, aby bylo zaručeno jejich řádné provedení. Jistota se skládá v souladu s hlavou III nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 ( 6 ).
Pokud je však smluvní dodavatel podřízen veřejnoprávnímu nebo podobnému subjektu, může pověřený orgán přijmout písemnou záruku odpovídajícího kontrolního orgánu na výše uvedenou částku, pokud se kontrolní orgán zaváže, že ověří:
— řádně plnění smluvních závazků a
— řádné využití přijatých částek na smluvně dohodnutá opatření.
Důkaz o složení jistoty musí pověřený subjekt obdržet před vypršením lhůty uvedené v odst. 1 druhém pododstavci.
3. Hlavním požadavkem ve smyslu článku 20 nařízení (EHS) č. 2220/85 je provádění smluvních opatření.
4. V případě víceletých smluv nebo dohod se jistota vypočítává podle hodnoty každého ročního podílu.
5. Uvolnění jistoty je podmíněno tím, že členský stát ověří, zda byla ve stanovených lhůtách nebo v příslušném ročním období provedena opatření uvedená ve smlouvě nebo dohodě.
6. Všechna centra, subjekty a organizace producentů pověřené provedením opatření předloží členskému státu do dvou měsíců od lhůty stanovené pro provedení těchto opatření podrobnou zprávu o využití přidělených prostředků Společenství a o výsledcích daných opatření. Pokud je zpráva předložena až po dvouměsíční lhůtě, strhávají se za každý započatý měsíc po uplynutí lhůty 3 % příspěvku Společenství na daná opatření.
Článek 6
1. Do třiceti dnů od podepsání smlouvy může smluvní dodavatel předložit pověřenému subjektu žádost o zálohu doprovázenou jistotou uvedenou v odstavci 3. Po třicetidenní lhůtě nelze žádost o zálohu podat.
Záloha se může rovnat nejvýše 30 % částky poskytnuté Společenstvím.
2. Pověřený subjekt vyplatí zálohu do 30 kalendářních dnů po předložení žádosti o zálohu. V případě pozdní platby platí článek 4 nařízení (ES) č. 296/96.
3. Výplata zálohy je podmíněna složením jistoty ve výši 110 % zálohy smluvní stranou v souladu s hlavou III nařízení (EHS) č. 2220/85.
Pokud je však smluvní dodavatel podřízen veřejnoprávnímu nebo podobnému subjektu, může pověřený orgán přijmout písemnou záruku odpovídajícího kontrolního orgánu na výše uvedenou částku, pokud se kontrolní orgán zaváže, že zaplatí částku, na kterou byla složena jistota, pokud na zálohu nevznikne nárok.
4. Jistota se uvolní:
— pokud jsou danému členskému státu předloženy doklady o vynaložených nákladech a
— pokud je po ověření dokladů zjištěno, že přijaté závazky jsou plněny.
Článek 7
Pokud jistota uvedená v článcích 5 nebo 6 propadne nebo pokud se zadrží částka uvedená v čl. 5 odst. 6, příslušná částka se odečte z nákladů záruční sekce EZOZF.
Článek 8
1. Členské státy použijí kontrolní systém, který zajistí řádné provádění opatření zahrnutých do programu, na který jsou poskytnuty finance. Tento systém zahrnuje:
— správní a účetní kontroly k přezkoušení vynaložených nákladů,
— kontroly, zejména na kontroly místě, ověřující, že jsou opatření prováděna v souladu s ustanoveními smlouvy či dohody nebo se správními opatřeními.
2. Spolu s předáním údajů podle čl. 2 odst. 2 sdělí členské státy Komisi plánovaná kontrolní opatření.
Komise může na členském státu požadovat, aby ve svém kontrolním režimu provedl jakoukoli změnu, kterou považuje za nutnou.
3. Do 1. října následujícího po každém produkčním cyklu předá členský stát Komisi krátkou zprávu o provádění programu a o kontrolách.
Zpráva zahrne shrnutí plánovaných a provedených opatření podle kategorií uvedených v čl. 2 odst. 2, jakož i vyhodnocení výsledků, jejich dopad na životní prostředí a potíže, na které se narazilo.
Článek 9
Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Úř. věst. 172, 30.9.1966, s. 3025/66.
( 2 ) Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 32.
( 3 ) Úř. věst. L 208, 3.8.1984, s. 3.
( 4 ) Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 38.
( 5 ) Úř. věst. L 39, 17. 2. 1996, s. 5.
( 6 ) Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5.