(ES) č. 216/96Nařízení Komise (ES) č. 216/96 ze dne 5. února 1996, kterým se stanoví jednací řád odvolacích senátů Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)
| Publikováno: | Úř. věst. L 28, 6.2.1996 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 5. února 1996 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 9. února 1996 | Nabývá účinnosti: | 9. února 1996 |
| Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2017/1430 | Pozbývá platnosti: | 1. října 2017 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 216/96 ze dne 5. února 1996, (Úř. věst. L 028, 6.2.1996, p.11) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 360 |
8 |
7.12.2004 |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 216/96
ze dne 5. února 1996,
kterým se stanoví jednací řád odvolacích senátů Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1994 o ochranné známce Společenství ( 1 ), pozměněné nařízením (ES) č. 3288/94 ( 2 ), a zejména na čl. 140 odst. 3 tohoto nařízení,
vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 40/94 (dále jen „nařízení“) vytváří nový systém ochranných známek, který umožňuje, aby ochranná známka byla platná na celém území Společenství na základě žádosti podané Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (dále jen „úřad“);
vzhledem k tomu, že za tímto účelem obsahuje nařízení zejména nezbytná ustanovení týkající se řízení o zápisu ochranných známek Společenství, jakož i o správě známek Společenství, o odvoláních proti rozhodnutím úřadu a o řízeních o zrušení nebo neplatnosti ochranné známky Společenství;
vzhledem k tomu, že podle článku 130 nařízení jsou odvolací senáty odpovědné za rozhodování o odvoláních podaných proti rozhodnutím kontrolorů, námitkových oddělení, správě ochranných známek a právních a zrušovacích oddělení;
vzhledem k tomu, že hlava VII nařízení obsahuje základní pravidla týkající se odvolání proti rozhodnutím průzkumových referentů, námitkových oddělení, správě ochranných známek a právních a zrušovacích oddělení;
vzhledem k tomu, že hlava X nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení Rady č. 40/94 o ochranné známce Společenství ( 3 ), obsahuje prováděcí pravidla hlavy VII nařízení;
vzhledem k tomu, že toto nařízení tato pravidla doplňuje, zejména pokud jde o organizaci odvolacích senátů a ústní řízení;
vzhledem k tomu, že před zahájením každého pracovního roku musí být stanoven ze strany úřadu založeného za tímto účelem systém rozdělování pravomocí mezi odvolací senáty; že za tímto účelem by měl výše uvedený úřad používat objektivní kritéria, jako jsou třídy výrobků a služeb nebo počáteční písmena jmen žadatelů;
vzhledem k tomu, že k usnadnění projednávání odvolání a přijímání rozhodnutí o těchto odvoláních, by měl být pro každý případ jmenován zpravodaj, který by byl mimo jiné odpovědný za přípravu jednání se stranami a za přípravu návrhů rozhodnutí;
vzhledem k tomu, že se může stát, že strany v řízení před odvolacími senáty nebudou schopny nebo ochotny zaměřit pozornost odvolacích senátů na otázky obecného zájmu v rámci dosud nerozhodnutého řízení; že by odvolací senáty měly mít pravomoc vyzvat prezidenta úřadu, z vlastního podnětu nebo na žádost prezidenta, aby se vyjádřil k otázkám obecného zájmu, které vyvstávají v rámci dosud probíhajícího řízení před odvolacím senátem;
vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru ustanoveného podle článku 141 nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Prezidium odvolacích senátů
1. Instance, uvedená v článcích 130 a 131 nařízení, je prezidium odvolacích senátů (dále jen prezidium).
2. Prezidium je složeno z prezidenta odvolacích senátů, který mu předsedá, z předsedů senátů a členů senátů zvolených v jejich rámci pro každý kalendářní rok všemi členy senátů kromě prezidenta senátů a předsedů senátů. Počet takto zvolených členů je stanoven na čtvrtinu členů senátů kromě prezidenta senátů a předsedů senátů, zaokrouhleno v případě potřeby směrem nahoru.
3. V případě, že prezident odvolacích senátů nemůže vykonávat funkci nebo v případě, že jeho pozice není obsazena, pak prezidiu předsedá:
a) předseda senátu, který je ze všech odvolacích senátů služebně nejstarší, nebo
b) v případě stejného služebního stáří, předseda senátu, který je starší.
4. Prezidium je usnášeníschopné pouze, pokud jsou přítomny nejméně dvě třetiny jeho členů, včetně jeho prezidenta a dvou předsedů senátů. Rozhodnutí prezidia jsou přijímána na základě většiny hlasů; v případě rovnosti hlasů převažuje hlas předsedy.
5. Před začátkem každého kalendářního roku, aniž by bylo porušeno ustanovení druhého odstavce článku 1, stanoví prezidium objektivní kritéria pro rozdělení případů mezi senáty pro zvažovaný kalendářní rok a určí řádné a zastupující členy pro každý ze senátů pro zmíněný rok. Každý člen odvolacího senátu může být přidělen do více senátů jako řádný nebo zastupující člen. Tato opatření mohou být během daného kalendářního roku případně změněna. Rozhodnutí přijatá prezidiem dle tohoto odstavce jsou zveřejněna v Úředním věstníku Úřadu.
6. Prezidium je rovněž oprávněno:
a) stanovit pravidla procesní povahy potřebná k vedení případů, které byly senátům přiděleny, a pravidla potřebná k organizaci práce senátů;
b) rozhodovat každý spor, který pochází z rozdělení případů mezi odvolacími senáty;
c) přijmout svá interní pravidla;
d) vydávat praktické pokyny procesní povahy pro strany jednání před odvolacím senátem, zvláště ohledně uložení spisů a písemných poznámek a průběhu ústních jednání;
e) vykonávat všechny ostatní pravomoci, které mu toto nařízení přiděluje.
7. Prezident odvolacích senátů konzultuje s prezidiem stanovení potřeb výdajů senátů, které předává prezidentovi Úřadu pro vypracování předběžného rozpočtu výdajů, a pokud to uzná za vhodné, všechny ostatní otázky související se správou odvolacích senátů.
Článek 1a
Velký senát
1. Velký senát je rozšířený senát ustanovený čl. 130 odst. 3 nařízení.
2. Velký senát je složen z devíti členů, mezi nimiž jsou prezident odvolacích senátů jako předsedající, předsedové senátů, zapisovatel určený před předáním případu velkému senátu, pokud takový případ nastane, a členové vybraní na principu rotace ze seznamu obsahujícího jména všech členů odvolacích senátů kromě prezidenta odvolacích senátů a předsedů senátů.
Prezidium sestaví na základě objektivních kritérií seznam uvedený v prvním odstavci a stanoví pravidla pro výběr členů z tohoto seznamu. Tento seznam, stejně jako tato pravidla, se zveřejní v Úředním věstníku Úřadu. Pokud není zapisovatel určen před předáním případu velkému senátu, pak prezident velkého senátu jmenuje zapisovatele z členů velkého senátu.
3. V případě, že prezident odvolacích senátů nemůže vykonávat svou funkci, nebo při neobsazení tohoto místa, nebo jeho vyloučení nebo protestu proti němu dle článku 132 nařízení předsedá velkému senátu:
a) předseda senátu, který působí v odvolacích senátech nejdéle, nebo
b) v případě stejného služebního stáří, předseda senátu, který je nejstarší z těch, kteří jsou oprávněni podle předchozího pododstavce.
4. V případě, že jsou překážky pro výkon funkce jiného člena velkého senátu, nebo v případě jeho vyloučení nebo protestu dle článku 132 nařízení je nahrazen osobou, která je nejvýše na seznamu uvedeném v odstavci 2 tohoto článku.
5. Velký senát může jednat ve věci a ústní jednání před ním se mohou konat pouze, pokud je přítomno nejméně sedm jeho členů, včetně předsedy a zapisovatele.
Pokud velký senát projednává případ za přítomnosti pouze osmi svých členů, potom se člen, který je z hlediska členství v odvolacích senátech služebně nejmladší, hlasování neúčastní, kromě případu, kdy je tento člen předsedou nebo zapisovatelem. V takovém případě se hlasování neúčastní člen služebně nejblíže starší než předseda nebo zapisovatel.
Článek 1b
Postoupení velkému senátu
1. Senát může přidělený případ postoupit velkému senátu, pokud shledá, že je to odůvodněno právní složitostí, důležitostí věci nebo zvláštními okolnostmi, například tehdy, když odvolací senáty vydaly rozdílná rozhodnutí týkající se právní otázky tohoto případu.
2. Senát postoupí přidělený případ velkému senátu, když se domnívá, že se musí odchýlit od interpretace platné legislativy dané některým dřívějším rozhodnutím velkého senátu.
3. Prezidium může, na návrh prezidenta odvolacích senátů z jeho vlastní iniciativy nebo na základě žádosti některého ze členů prezidia, postoupit velkému senátu případ přidělený některému senátu, pokud je to odůvodněno právní složitostí, důležitostí věci nebo zvláštními okolnostmi, zvláště pak tehdy, když odvolací senáty vydaly rozdílná rozhodnutí týkající se právní otázky tohoto případu.
4. Velký senát vrací bezodkladně případ senátu, který jím byl původně pověřen, pokud se domnívá, že nejsou splněny podmínky pro postoupení případu.
5. Všechna rozhodnutí týkající se postoupení případu velkému senátu musí být odůvodněna a předána všem stranám.
Článek 1c
Rozhodnutí provedené jedním členem
1. Prezidium vyhotoví informativní seznam typů případů, které, kromě zvláštních okolností, mohou senáty přidělit pouze jednomu členovi, jako jsou rozhodnutí, která uzavírají jednání na základě dohody mezi stranami, a rozhodnutí o náhradě nákladů, nebo přípustnosti odvolání.
Prezidium může také vypracovat seznam typů případů, které nemohou být přiděleny pouze jednomu členovi.
2. Rozhodování o přidělení případů, které odpovídají typu případů stanovených prezidiem podle odstavce 1, pouze jednomu členovi, může být senátem delegováno na jeho předsedu.
3. Rozhodnutí o přidělení případu jednomu členovi je sděleno všem stranám.
Člen, kterému byl případ přidělen, jej postoupí senátu, pokud shledá, že podmínky pro přidělení již nejsou splněny.
Článek 1d
Vrácení případu na základě rozhodnutí Soudního dvora
1. Pokud podle čl. 63 odst. 6 nařízení opatření, nezbytná k tomu, aby se vyhovělo rozhodnutí Soudního dvora rušícího zcela nebo částečně rozhodnutí odvolacího senátu nebo velkého senátu, zahrnují nové přezkoumání případu, který byl předmětem daného rozhodnutí, odvolacím senátem, rozhodne prezidium, zda je případ přidělen tomu senátu, který vydal rozhodnutí, jinému senátu, nebo velkému senátu.
2. Pokud je případ postoupen jinému senátu, je tento senát složen tak, aby v něm nebyli žádní ze členů, kteří přijali napadené rozhodnutí. Toto poslední ustanovení neplatí, pokud je případ postoupen velkému senátu.
Článek 2
Nahrazování členů
1. Mezi důvody nahrazování náhradníky patří zejména dovolená, nemoc, nevyhnutelné závazky a důvody vyloučení uvedené v článku 132 nařízení.
2. Každý člen, který požaduje, aby byl nahrazen náhradníkem, uvědomí o svých překážkách neprodleně předsedu daného senátu.
Článek 3
Vyloučení a protest
1. Pokud zná senát možný důvod vyloučení nebo protestu podle čl. 132 odst. 3 nařízení, který nevychází od samotného člena nebo jedné z přítomných stran, použije se postup podle čl. 132 odst. 4 nařízení.
2. Dotyční členové jsou vyzváni, aby se k důvodům vyloučení a protestu vyjádřili.
3. Než bude přijato rozhodnutí podle čl. 132 odst. 4 nařízení, řízení se přeruší.
Článek 4
Zpravodajové
1. Předseda každého senátu jmenuje pro každé odvolání některého člena senátu nebo sebe do funkce zpravodaje.
2. Zpravodaj předběžně prostuduje odvolání. Na žádost předsedy senátu může připravit sdělení stranám. Sdělení podepisuje zpravodaj jménem odvolacího senátu.
▼M1 —————
►M1 3. ◄ Zpravodaj vypracovává návrhy rozhodnutí.
Článek 5
Spisovna
1. Spisovna se zřizuje u odvolacích senátů a je pověřena mimo jiné, na základě pravomoci prezidenta odvolacích senátů, přijímáním, převáděním, uchováváním a sdělováním všech dokumentů souvisejících s jednáními před odvolacími senáty a vytvářením příslušných spisů.
2. Spisovnu řídí tajemník. Prezident odvolacích senátů stanoví úředníka spisovny, který plní úkoly tajemníka, je-li tajemník nepřítomen, nemůže jednat nebo jeho pozice není obsazena.
3. Tajemník dohlíží zejména na dodržení lhůt a ostatních formálních podmínek pro podávání odvolání a spisů dokládajících důvody odvolání.
Pokud je shledána nesprávnost, která může způsobit nepřijatelnost odvolání, zašle tajemník bezodkladně odůvodněné sdělení předsedovi příslušného odvolacího senátu.
4. Protokoly z ústních jednání a dokazování vyhotovuje tajemník nebo, pokud předseda senátu souhlasí, ten úředník odvolacího senátu, kterého určí předseda senátu.
5. Prezident odvolacích komor může svěřit tajemníkovi přidělování případů odvolacím komorám podle kritérií přidělování, které stanovilo prezidium.
Prezidium může, na návrh prezidenta odvolacích senátů, svěřit spisovně další úkoly týkající se vedení jednání před odvolacími senáty.
Článek 6
Změna ve složení senátu
1. Pokud se po ústním řízením změní složení senátu, sdělí se stranám řízení, že pokud o to jedna z nich požádá, uskuteční se nové ústní řízení v novém složení. Nové ústní řízení se rovněž koná na žádost nového člena senátu, pokud ostatní členové senátu souhlasí.
2. Nový člen je vázán již přijatým mezitímním rozhodnutím ve stejném rozsahu jako ostatní členové.
3. Pokud jeden ze členů senátu nemůže jednat a pokud již senát přijal konečné rozhodnutí, nemůže být tento člen nahrazen náhradníkem. Pokud nemůže jednat předseda, podepíše místo něj rozhodnutí služebně nejstarší člen; v případě stejného služebního stáří rozhodnutí podepíše nejstarší člen.
Článek 7
Slučování odvolacích řízení
1. Pokud je proti rozhodnutí podáno několik odvolání, projednávají se tato odvolání ve stejném řízení.
2. Pokud jsou odvolání podána proti různým rozhodnutím a pokud všechna odvolání mají být přezkoumána stejným senátem ve stejném složení, může tento senát projednat odvolání se souhlasem stran ve společném řízení.
Článek 8
Průběh jednání
1. Jakmile tajemník zašle předsedovi odvolacího senátu oznámení o přípustnosti odvolání v souladu s druhý pododstavcem čl. 5 odst. 3, předseda příslušného senátu může buď pozastavit řízení a vyzvat senát, aby se vyslovil k přípustnosti odvolání, nebo přenechat posouzení přípustnosti odvolání na konec projednání věci před odvolacím senátem.
2. V jednáních inter partes a bez újmy čl. 61 odst. 2 nařízení může být sdělení uvádějící důvody odvolání a připomínky v odpovědi doplněno odpovědí odvolatele, předloženou ve lhůtě dvou měsíců od oznámení o připomínkách v odpovědi, a replikou strany obhajoby, předložené ve lhůtě dvou měsíců od oznámení o odpovědi.
3. V jednáních inter partes může strana obhajoby ve své odpovědi žádat o rozhodnutí, kterým se ruší nebo mění napadené rozhodnutí na základě bodu neuvedeného v odvolání. Taková podání se stávají bezpředmětnými v případě, kdy odvolatel v řízení nepokračuje.
Článek 9
Ústní řízení
1. V případě ústního řízení senát zajistí, aby strany před vyslechnutím poskytly veškeré potřebné doklady a informace.
2. K předvolání stran k ústnímu řízení může senát připojit sdělení, které poutá pozornost k bodům, které jsou zvlášť důležité, nebo skutečnost, že se některé otázky se již nezdají sporné, sdělení může také obsahovat jiné poznámky, které mohou napomoci soustředit se při ústním jednání na hlavní body.
3. Senát zajistí, aby byl případ připraven k rozhodnutí v závěru ústního řízení, pokud nejsou důvody proti.
Článek 10
Sdělení stranám
Pokud je senát názoru, že je vhodné stranám sdělit odhad podstatných a právních záležitostí, učiní to tak, aby tyto informace nemohly být chápány jako závazné pro tento senát.
Článek 11
Vyjádření k otázkám obecného zájmu
Senát může z vlastního podnětu nebo na základě písemně odůvodněné žádosti vyzvat prezidenta úřadu, aby se písemně nebo ústně vyjádřil k otázkám obecného zájmu, které vyvstávají v rámci dosud nerozhodnutého řízení před senátem. Strany mají právo zaujmout k vyjádřením prezidenta vlastní stanovisko.
Článek 12
Porada před rozhodnutím
Zpravodaj předkládá ostatním členům senátu návrh rozhodnutí, které má být přijato, a stanoví přiměřenou lhůtu pro podání námitek nebo návrhů na změnu. Senát zasedá, aby se poradil o rozhodnutí, které má být přijato, pokud všichni členové nejsou stejného názoru. Porady se účastní pouze členové daného senátu. Předseda senátu však může ostatním úředníkům, jakož i tajemníkům nebo tlumočníkům, povolit přítomnost. Porady jsou tajné.
Článek 13
Hlasovací pořádek
1. Během porady mezi členy senátu vyjádří své stanovisko nejdříve zpravodaj a jako poslední předseda, pokud sám není zpravodajem.
2. Pokud je třeba hlasovat, uskuteční se hlasování ve stejném pořadí, pokud není předseda zároveň zpravodajem; v tomto případě hlasuje jako poslední. Nikdo se nesmí zdržet hlasování.
Článek 14
Nabytí účinnosti
Toto nařízení vstupuje v platnost třetí den po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 83.
( 3 ) Úř. věst. L 303, 15.12.1995, s. 1.