95/50/ESSMĚRNICE RADY 95/50/ES ze dne 6. října 1995 o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí
| Publikováno: | Úř. věst. L 249, 17.10.1995, s. 35-40 | Druh předpisu: | Směrnice |
| Přijato: | 6. října 1995 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 17. října 1995 | Nabývá účinnosti: | 17. října 1995 |
| Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2022/1999 | Pozbývá platnosti: | 13. listopadu 2022 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
SMĚRNICE RADY 95/50/ES ze dne 6. října 1995 o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 249 17.10.1995, s. 35) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2001/26/ES Text s významem pro EHP ze dne 7. května 2001, |
L 168 |
23 |
23.6.2001 |
|
|
SMĚRNICE KOMISE 2004/112/ES Text s významem pro EHP ze dne 13. prosince 2004, |
L 367 |
23 |
14.12.2004 |
|
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/54/ES ze dne 17. června 2008, |
L 162 |
11 |
21.6.2008 |
|
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019, |
L 198 |
241 |
25.7.2019 |
|
Opravena:
SMĚRNICE RADY 95/50/ES
ze dne 6. října 1995
o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí
Článek 1
1. Tato směrnice se vztahuje na kontroly prováděné členskými státy, pokud jde o přepravu nebezpečných věcí po silnici vozidly, které se účastní silničního provozu na jejich území nebo na jejich území vjíždějí ze třetí země.
Nevztahuje se na přepravu nebezpečných věcí vozidly patřícími ozbrojeným silám nebo spadajícími do jejich odpovědnosti.
2. Touto směrnicí však není, při dodržování práva Společenství, dotčeno právo členských států kontrolovat na svém území vnitrostátní a mezinárodní přepravu nebezpečných věcí vozidly, která nepodléhají této směrnici.
Článek 2
Pro účely této směrnice se:
— „vozidlem“ rozumí každé motorové vozidlo určené k silniční přepravě, kompletní nebo nekompletní, minimálně čtyřkolové, s maximální konstrukční rychlostí větší než 25 km/h, a jeho návěsy, s výjimkou kolejových vozidel a zemědělských a lesnických traktorů a s výjimkou všech mobilních strojních zařízení,
— „nebezpečnými věcmi“ rozumějí nebezpečné věci podle směrnice 94/55/ES,
— „přepravou“ rozumí každá činnost silniční přepravy prováděná vozidly úplně nebo částečně na veřejných pozemních komunikacích na území členského státu, včetně nakládky a vykládky, na něž se vztahuje směrnice 94/55/ES, aniž jsou dotčeny právní předpisy členských států ohledně odpovědnosti za tyto činnosti,
— „podnikem“ rozumí každá fyzická osoba, každá právnická osoba, založená za účelem zisku nebo ne, každé občanské sdružení nebo seskupení osob bez právní subjektivity, založené za účelem zisku nebo ne, nebo každý orgán veřejné moci, ať již s vlastní právní subjektivitou nebo na orgánu s právní subjektivitou závislý, který provozuje přepravu, nakládku nebo vykládku nebezpečných věcí nebo je nechá přepravovat, včetně subjektů, které nebezpečné věci dočasně skladují, shromažďují, balí nebo dodávají v rámci své přepravní činnosti, a které se nacházejí na území Společenství,
— „kontrolou“ rozumí každá kontrola, přezkoumání, inspekce, ověření nebo formalita provedená příslušnými orgány z bezpečnostních důvodů v souvislosti s přepravou nebezpečných věcí.
Článek 3
1. Členské státy zajistí, aby reprezentativní podíl zásilek nebezpečných věcí přepravovaných po silnici byl předmětem kontrol stanovených touto směrnicí za účelem ověření, zda jsou dodržovány předpisy o silniční přepravě nebezpečných věcí.
2. Tyto kontroly se provádějí na území členského státu v souladu s článkem 3 nařízení (EHS) č. 4060/89 a článkem 1 nařízení (EHS) č. 3912/92.
Článek 4
1. Při provádění kontrol stanovených v této směrnici používají členské státy seznam obsažený v příloze I. Jeden opis tohoto seznamu nebo osvědčení o výsledcích kontroly vypracované orgánem, který kontrolu provedl, musí být předán řidiči vozidla a předložen na požádání, aby se podle možností zjednodušily nebo vyloučily následné kontroly. Tímto odstavcem není dotčeno právo členských států provádět zvláštní opatření k podrobným kontrolám.
2. Kontroly jsou namátkové a pokud možno zahrnují rozsáhlou část silniční sítě.
3. Místa zvolená pro tyto kontroly musí vozidlům, u nichž bylo zjištěno protiprávní jednání, umožnit, aby byla uvedena do souladu s předpisy nebo aby byla kontrolním orgánem, jestliže to považuje za vhodné, znehybněna na místě nebo na místě určeném tímto orgánem k tomuto účelu, aniž by vzniklo ohrožení bezpečnosti.
4. Jestliže tím nevznikne žádné ohrožení bezpečnosti, mohou být případně odebrány vzorky přepravovaného zboží pro prozkoumání laboratořemi uznanými příslušným orgánem.
5. Kontroly nesmějí trvat nepřiměřeně dlouhou dobu.
Článek 5
Aniž jsou dotčeny jiné možné sankce, mohou být vozidla, u nichž bylo zjištěno jedno nebo více porušení předpisů o silniční přepravě nebezpečných věcí, zejména pokud jde o protiprávní jednání uvedená v příloze II, znehybněna buď na místě, nebo na místě určeném pro tyto účely kontrolními orgány; jízda smí pokračovat až po uvedení do souladu s předpisy nebo po přijetí jiných vhodných opatření v závislosti na okolnostech nebo požadavcích bezpečnosti, včetně případného odmítnutí povolení vjezdu těchto vozidel do Společenství.
Článek 6
1. Kontroly smějí být rovněž prováděny v provozovnách podniků jako preventivní opatření nebo pokud bylo zjištěno protiprávní jednání ohrožující bezpečnost silniční přepravy nebezpečných věcí.
2. Účelem těchto kontrol je zajistit, aby přeprava nebezpečných věcí probíhala za bezpečnostních podmínek, které odpovídají příslušným právním předpisům.
Jestliže bylo u přepravy nebezpečných věcí po silnici zjištěno jedno nebo více protiprávních jednání, zejména jednání uvedených v příloze II, musí být dotyčná přeprava uvedena do souladu s předpisy před tím, než zboží opustí podnik, nebo musí být přijata jiná vhodná opatření.
Článek 7
1. Za účelem řádného uplatňování této směrnice členské státy vzájemně spolupracují.
2. Závažná nebo opakovaná protiprávní jednání ohrožující bezpečnost přepravy nebezpečných věcí, jichž se dopustí vozidlo nebo podnik nerezident, musí být ohlášena příslušným orgánům členského státu, kde je vozidlo registrováno nebo kde je podnik usazen.
Příslušné orgány členského státu, ve kterém byla zjištěna závažná nebo opakovaná protiprávní jednání, smějí požádat příslušné orgány členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno nebo v němž je podnik usazen, o přijetí vhodných opatření vůči osobě, která se protiprávního jednání dopustí.
Příslušné orgány členského státu, ve kterém je vozidlo registrováno nebo v němž je podnik usazen, musí příslušným orgánům členského státu, ve kterém bylo protiprávní jednání zjištěno, oznámit každé opatření učiněné ve vztahu k dopravci nebo podniku.
Článek 8
Jestliže zjištění učiněná při silniční kontrole týkající se vozidla registrovaného v jiném členském státě odůvodňují podezření, že došlo k závažnému nebo opakovanému protiprávnímu jednání, které nemohlo být zjištěno v průběhu této kontroly vzhledem k chybějícím nezbytným údajům, příslušné orgány dotčených členských států spolupracují při vyjasňování situace. Jestliže za tímto účelem příslušný orgán členského státu provede kontrolu v podniku, musí být výsledky sděleny ostatním členským státům, jichž se to týká.
Článek 9
1. Každý členský stát musí za každý kalendářní rok nejpozději do dvanácti měsíců po skončení tohoto roku zaslat Komisi zprávu o uplatňování této směrnice, vypracovanou podle vzoru v příloze III a zahrnující tyto údaje:
— je-li to možné, zjištěný nebo odhadnutý objem nebezpečných věcí přepravovaných po silnici (v přepravovaných tunách nebo v tuno-kilometrech),
— počet provedených kontrol,
— počet zkontrolovaných vozidel podle místa registrace (vozidla registrovaná v dotyčném členském státě, v ostatních členských státech nebo ve třetích zemích),
— počet a druhy zjištěných protiprávních jednání,
— druh a počet uložených sankcí.
2. Komise předloží poprvé v roce 1999 a následně každý třetí rok Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice členskými státy, přičemž uvede údaje podle odstavce 1.
Článek 9a
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9aa, kterými se mění přílohy za účelem jejich přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku v oblasti působnosti této směrnice, zejména s ohledem na změny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ( 1 ).
Článek 9aa
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 9a je svěřena Komisi na dobu pěti let od 26. července 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 9a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ( 2 ).
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 9a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
▼M4 —————
Článek 10
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. ledna 1997. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 11
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Článek 12
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
►(4) C1
►(4) C1
►(4) C1
►(4) C1
PŘÍLOHA II
PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ
Následující, nikoli vyčerpávající, seznam rozdělený do tří kategorií rizik (kategorie I představuje nejzávažnější rizika) představuje pro účely této směrnice pokyny pro určení, co se považuje za protiprávní jednání.
Určení příslušné kategorie rizika musí vzít v úvahu příslušné okolnosti a závisí plně na uvážení vymáhajícího subjektu/úředníka v terénu.
Nedostatky, které nejsou uvedeny v žádné z kategorií rizik, budou klasifikovány podle popisu těchto kategorií.
Pokud je v rámci jedné dopravní jednotky zjištěno více případů protiprávního jednání, bude pro účely podání zprávy (příloha III této směrnice) použita pouze kategorie nejzávažnějšího rizika (podle položky 39 přílohy I této směrnice).
1. Kategorie rizik I
Pokud nedodržení příslušných předpisů ADR představuje vysoké riziko úmrtí, závažného poranění osoby nebo významného poškození životního prostředí, vede zjištění takového nedodržení obvykle k okamžitému provedení vhodných nápravných opatření, jako je odstavení vozidla.
Patří sem:
1. přeprava nebezpečných věcí, jejichž přeprava je zakázána;
2. prosakování nebezpečných látek;
3. přeprava zakázaným způsobem nebo nevhodnými dopravními prostředky;
4. přeprava volně loženého zboží v kontejneru, který není konstrukčně provozuschopný;
5. přeprava ve vozidle bez odpovídajícího osvědčení o schválení;
6. vozidlo již neodpovídá normám pro schválení a představuje bezprostřední nebezpečí (jinak spadá do kategorie rizik II);
7. použití neschválených obalů;
8. obaly neodpovídají příslušným pokynům pro balení zboží;
9. nebyla dodržena zvláštní ustanovení pro smíšený náklad;
10. nebyla dodržena pravidla pro zabezpečení a uložení nákladu;
11. nebyla dodržena pravidla pro přepravu smíšeného nákladu;
12. nebyla dodržena povolená míra naplnění nádrže nebo obalu;
13. nebyla dodržena ustanovení omezující množství nákladu na přepravní jednotku;
14. přeprava nebezpečných věcí bez označení jejich přítomnosti ve vozidle (jako např. příslušné doklady, označení a štítky na obalech, označení vozidla …);
15. přeprava bez označení vozidla;
16. chybí informace umožňující určení kategorie rizik I pro přepravované látky ( ►C1 jako např. číslo UN, ◄ název dodávky, skupina obalů …);
17. řidič nemá platné osvědčení o předepsaném výcviku;
18. použití otevřeného ohně nebo nechráněného světelného zdroje;
19. nedodržení zákazu kouření.
2. Kategorie rizik II
Pokud nedodržení příslušných předpisů ADR představuje riziko poranění osoby nebo poškození životního prostředí, vede zjištění takového nedodržení obvykle k provedení vhodných nápravných opatření, jako je požadavek nápravy na místě kontroly, pokud je to možné a vhodné, nejpozději však po dokončení přepravy stávajícího nákladu.
Patří sem:
1. přepravní jednotka zahrnuje více než jedno přípojné vozidlo;
2. vozidlo již neodpovídá normám pro schválení, ale nepředstavuje bezprostřední nebezpečí;
3. vozidlo není vybaveno funkčním hasicím přístrojem podle požadavků; hasicí přístroj lze považovat za funkční, pokud chybí pouze předepsaná pečeť anebo označení doby použitelnosti; to však neplatí, pokud je hasicí přístroj viditelně nefunkční, např. tlakoměr ukazuje 0;
4. vozidlo není vybaveno podle požadavků ADR nebo podle písemných pokynů;
5. nebyla dodržena data kontrolních testů a prohlídek a doba použitelnosti obalů, IBC nebo vnějších obalů;
6. jsou přepravována balení s poškozenými obaly, IBC nebo dalšími obaly, nebo poškozené nevyčištěné prázdné obaly;
7. přeprava baleného zboží v kontejneru, který není konstrukčně provozuschopný;
8. nádrže/cisterny (včetně prázdných a nevyčištěných) nejsou patřičně uzavřeny;
9. přeprava zboží ve skupinovém obalu s vnějším obalem, který není patřičně uzavřen;
10. nesprávné označení, štítky nebo tabulky;
11. neexistují žádné písemné pokyny v souladu s ADR, nebo písemné pokyny neodpovídají druhu přepravovaného zboží;
12. vozidlo není patřičně hlídáno nebo zaparkováno.
3. Kategorie rizik III
Pokud nedodržení příslušných předpisů představuje nízké riziko poranění osoby nebo poškození životního prostředí a pokud vhodná nápravná opatření není třeba provést na místě, lze je provést později v podniku dopravce.
Patří sem:
1. velikost tabulek nebo štítků nebo velikost písma, číslic nebo symbolů na tabulkách nebo štítcích neodpovídá předpisům;
2. v přepravní dokumentaci chybí informace jiné než vztahující se ke kategorii rizik I/(16);
3. osvědčení o výcviku řidiče není ve vozidle, ale existuje důkaz o tom, že ho řidič má.
PŘÍLOHA III
VZOR NORMALIZOVANÉHO FORMULÁŘE ZPRÁVY PRO KOMISI O PROTIPRÁVNÍM JEDNÁNÍ A SANKCÍCH
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).
( 2 ) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.