(ESUO, EHS, Euratom) č. 1860/76Nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 1860/76 ze dne 29. června 1976, kterým se stanoví pracovní řád zaměstnanců Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B	NAŘÍZENÍ RADY (ESUO, EHS, EURATOM) Č. 1860/76 ze dne 29. června 1976, kterým se stanoví pracovní řád zaměstnanců Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Úř. věst. L 214, 6.8.1976, p.24)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ RADY (EHS, EURATOM, ESUO) č. 1238/80 ze dne 13. května 1980,	L 127	4	22.5.1980
►M2	NAŘÍZENÍ RADY (ESUO, EHS, Euratom) č. 510/82 ze dne 22. února 1982,	L 64	15	8.3.1982
►M3	NAŘÍZENÍ RADY (Euratom, ESUO, EHS) č. 680/87 ze dne 23. února 1987,	L 72	15	14.3.1987

---

▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ESUO, EHS, EURATOM) č. 1860/76

ze dne 29. června 1976,

kterým se stanoví pracovní řád zaměstnanců Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

1.  Tento pracovní řád se vztahuje na

2.  Pro účely tohoto pracovního řádu se zaměstnanci nadace rozumějí zaměstnanci na pracovních místech, která jsou zahrnutá do rozpočtu nadace.

3.  Pro účely tohoto pracovního řádu se místními zaměstnanci rozumějí zaměstnanci, přijatí podle místních zvyklostí na manuální práci nebo na pomocné práce na pracovních místech nezahrnutých do plánu pracovních míst připojeného k rozpočtu nadace a placených z celkových položek uvedených za tímto účelem v rozpočtu.

4.  Ředitel jmenovaný Komisí Evropských společenství obsadí pracovní místo zahrnuté do plánu pracovních míst připojeného k rozpočtu nadace za účelem výkonu povinností stanovených v článku 9 nařízení (EHS) č. 1365/75.

Náměstek ředitele jmenovaný Komisí Evropských společenství obsadí pracovní místo zahrnuté do plánu pracovních míst připojeného k rozpočtu nadace, aby pomáhal řediteli a zastupoval jej v případě jeho nepřítomnosti nebo nemůže-li z jiných důvodů plnit své povinnosti.

5.  Ředitel je oprávněn uzavírat pracovní smlouvy se zaměstnanci uvedenými v odstavcích 2 a 3.

Předseda správní rady nadace je oprávněn podepisovat pracovní smlouvy spolu s ředitelem a se náměstkem ředitele.

HLAVA II

ZAMĚSTNANCI NADACE

KAPITOLA 1

Článek 2

Zaměstnanci mohou být přijímáni na dobu určitou nebo neurčitou.

▼M3

Smlouvy na dobu určitou nesmějí být uzavírány na dobu delší než pět let; smlouvy na dobu určitou mohou být prodlouženy na dobu určitou pouze jednou. Dalším smluvním prodloužením vzniká pracovní poměr na dobu neurčitou.

▼B

Článek 3

Zaměstnanec nesmí být v souladu s touto hlavou přijat z jiného důvodu než k obsazení uvolněného pracovního místa zahrnutého do plánu pracovních míst připojeného k rozpočtu nadace. Každé volné pracovní místo, které má být obsazeno, je vhodným způsobem zveřejněno. Způsob zveřejnění stanoví správní rada.

Článek 4

Zaměstnanci se dělí do čtyř kategorií, dále rozdělených na platové třídy podle jimi zastávaných funkcí.

Zaměstnanci se dělí podle své kvalifikace a zkušeností.

Následující tabulka uvádí odpovídající platovou třídu pro každý typ funkce:

▼M3

▼B

Na základě této tabulky a v dohodě s Komisí Evropských společenství vymezí správní rada povinnosti a pravomoci pro každý typ funkce.

Článek 5

Pracovní smlouva zaměstnance musí stanovit jeho platovou třídu a stupeň.

Zaměstnanec je zařazen do prvního stupně ve své platové třídě. Ředitel však může zaměstnanci s přihlédnutím k jeho vzdělání a specifickým odborným zkušenostem přiznat vyšší stupeň v jeho platové třídě. To nesmí přesáhnout dobu 48 měsíců.

▼M3

Zaměstnanec jmenovaný na pracovní místo ve vyšší platové třídě, než do které byl přijat, má ve své nové platové třídě počet odsloužených let odpovídající platovému stupni, který se rovná platovému stupni dosaženému v dosavadní platové třídě zvýšenému o částku dvouletého postupu v nové platové třídě, nebo nejblíže vyšší platovému stupni.

Pro účely tohoto ustanovení je každá platová třída rozdělena na platové stupně podle odsloužených měsíců a platu, rostoucí od prvního do posledního platového stupně o 1/24 dvouletého postupu v této platové třídě. V žádném případě zaměstnanec neobdrží ve své nové platové třídě nižší základní plat, než který měl ve své dřívější platové třídě.

Zaměstnanec jmenovaný do vyšší platové třídy, než do které byl přijat, je zařazen alespoň do prvního stupně této třídy.

▼M3

Článek 5a

O schopnostech, výkonu a chování ve službě každého zaměstnance se vypracovává alespoň každé dva roky zpráva za podmínek, které stanoví ředitel po konzultaci výboru zaměstnanců nadace v dohodě s Komisí Evropských společenství.

▼B

Článek 6

1.  Zřizuje se výbor zaměstnanců, který vykonává povinnosti, jež jsou mu přiděleny tímto pracovním řádem.

2.  Složení a podrobnosti činnosti tohoto orgánu stanoví správní rada nadace v souladu s přílohou I.

3.  Výbor zaměstnanců zastupuje zájmy zaměstnanců vůči nadaci a udržuje trvalý kontakt mezi nadací a zaměstnanci. Vytvořením cesty pro svobodné vyjádření stanoviska zaměstnanců přispívá k hladkému provozu nadace.

Výbor zpraví ředitele o všech potížích, které mají obecné důsledky pro výklad a uplatňování tohoto pracovního řádu. Výbor může být konzultován ke všem potížím tohoto druhu.

Výbor podává řediteli podněty týkající se organizace a fungování služeb a návrhy na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců nebo obecných životních podmínek.

4.  Právo volit a být volen ve volbách do výboru zaměstnanců má každý řádný zaměstnanec se smlouvou na dobu delší než jeden rok nebo na dobu neurčitou.

Právo volit má také řádný zaměstnanec se smlouvou na dobu kratší než jeden rok, byl-li nadací zaměstnán nejméně šest měsíců.

KAPITOLA 2

Práva a povinnosti

Článek 7

Zaměstnanci vykonávají své povinnosti a při svém jednání se řídí výhradně zájmy nadace; nevyhledávají ani nepřijímají pokyny či příkazy od žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo nadaci.

Bez souhlasu ředitele nesmějí zaměstnanci od žádné vlády či z jiného zdroje mimo nadaci přijmout žádný titul, vyznamenání, prospěch, dar nebo platbu jakéhokoli druhu, s výjimkou platby za služby poskytnuté ještě před zaměstnáním u nadace nebo služby poskytnuté během volna z důvodu výkonu základní vojenské služby nebo jiné služby pro stát a v souvislosti s takovou službou.

Článek 8

Zaměstnanci se zdrží jakéhokoli jednání, zejména jakéhokoli veřejného projevu názorů, které může vrhnout špatné světlo na jejich postavení.

Zaměstnanci nesmějí vykonávat žádnou vedlejší činnost, ať již výdělečnou, či nikoli.

Článek 9

Vykonává-li manžel (manželka) zaměstnance výdělečnou činnost, uvědomí o tom zaměstnanec ředitele.

Ukáže-li se povaha této činnosti neslučitelná s činností zaměstnance a nemůže-li zaměstnanec slíbit, že tato činnost skončí ve stanovené době, rozhodne ředitel, zda má zaměstnanec na svém místě setrvat.

Článek 10

Má-li zaměstnanec při výkonu svých povinností rozhodnout v záležitosti, na jejímž projednání nebo výsledku má osobní zájem, který by mohl být na újmu jeho nezávislosti, uvědomí o tom ředitele.

▼M3

Článek 11

Zaměstnanec kandidující na volenou veřejnou funkci si podá žádost o volno z osobních důvodů na dobu nepřesahující tři měsíce.

Ředitel zváží případ každého zaměstnance zvoleného do takovéto funkce. S ohledem na důležitost funkce, do které byl zaměstnanec zvolen a na povinnosti z toho plynoucí ředitel rozhodne, zda tento zaměstnanec zůstane ve službě nebo zda musí požádat o volno z osobních důvodů. V takovém případě je poskytnuto volno na dobu, na kterou byl zvolen. Pokud má zaměstnanec pracovní poměr na dobu určitou, nepřesáhne doba volna z osobních důvodů zbývající dobu platnosti pracovního poměru.

▼B

Článek 12

Po skončení pracovního poměru s nadací je zaměstnanec i nadále povinen chovat se poctivě a uvážlivě, pokud jde o přijímání nějakých funkcí nebo výhod.

Článek 13

Zaměstnanci jsou povinni zachovávat nejpřísnější mlčenlivost o všech skutečnostech a informacích, o kterých se dozvědí při výkonu svých povinností nebo v souvislosti s nimi; žádným způsobem neinformují neoprávněnou osobu o dokumentech nebo jí nesdělí informace, které ještě nebyly zveřejněny. Tato povinnost trvá i po skončení zaměstnání.

Bez souhlasu ředitele nesmí zaměstnanec ani sám, ani s nikým jiným zveřejnit nebo způsobit zveřejnění jakékoli záležitosti týkající se činnosti nadace. Udělení souhlasu je možné odmítnout, pouze pokud navrhované zveřejnění může poškodit zájmy nadace.

Článek 14

Veškerá práva vztahující se k pracím vykonaným zaměstnanci v rámci jejich funkcí jsou majetkem nadace.

Článek 15

Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu ředitele za žádných okolností prozradit během soudního řízení jakékoli informace, které získali v rámci svých funkcí. Udělení souhlasu může být odmítnuto, pouze pokud to vyžadují zájmy nadace a pokud by odmítnutí nemělo pro dotyčného zaměstnance trestní důsledky. Tato povinnost zaměstnanců trvá i po skončení zaměstnání.

První pododstavec se nevztahuje na zaměstnance nebo bývalé zaměstnance vypovídající před Soudním dvorem Evropských společenství ve věci zaměstnanců nebo bývalých zaměstnanců nadace.

Článek 16

Zaměstnanci jsou povinni mít bydliště buď v místě, kde jsou zaměstnáni, nebo ne dále od tohoto místa, než je slučitelné s řádným výkonem jejich funkcí.

Článek 17

Bez ohledu na své služební postavení je zaměstnanec povinen pomáhat a poskytovat rady svým nadřízeným; odpovídá za plnění úkolů, které jsou mu uloženy.

Zaměstnanec pověřený vedením služby odpovídá svým nadřízeným za výkon pravomoci, která mu je udělena, a za provádění jejich pokynů. Odpovědnost jeho podřízených jej v žádném případě nezbavuje vlastní odpovědnosti.

Zaměstnanec, který obdrží pokyny, které považuje za nesprávné nebo způsobilé vyvolat vážné obtíže, o tom uvědomí svého přímého nadřízeného, je-li to nezbytné písemně. Potvrdí-li mu jeho nadřízený tyto pokyny písemně, je zaměstnanec povinen je provést, pokud nepředstavují porušení trestního zákona ►M1  nebo příslušných bezpečnostních norem ◄ .

Článek 18

Na zaměstnanci může být požadováno, aby zcela nebo zčásti nahradil jakoukoli škodu, kterou nadaci způsobí vážným porušením povinností během výkonu jeho funkce nebo v souvislosti s ním.

Ředitel vydá odůvodněné rozhodnutí v souladu s postupem stanoveným pro případy porušení pracovní kázně.

Soudní dvůr Evropských společenství má plnou soudní pravomoc pro rozhodování sporů vzniklých na základě tohoto ustanovení.

Článek 19

Výsady a imunity užívané zaměstnanci se udělují výlučně v zájmu nadace. S výhradou ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství nejsou zaměstnanci osvobozeni ani od plnění svých soukromých povinností, ani od dodržování zákonů a policejních předpisů.

Článek 20

Nadace poskytne pomoc každému zaměstnanci, zejména v postupu proti původci výhrůžek, urážek, pomluv nebo jiných útoků na jeho osobu nebo jeho majetek, kterým jsou zaměstnanec nebo jeho rodinní příslušníci vystaveni z důvodu jeho postavení nebo funkcí.

Nadace poskytne zaměstnanci náhradu škody, kterou v takovém případě utrpěl, pokud ji zaměstnanec buď úmyslně, nebo hrubou nedbalostí sám nezavinil a nemohl dosáhnout náhrady škody od osoby, která ji způsobila.

Napomáhá dalšímu odbornému vzdělávání zaměstnance, pokud je slučitelné s řádným fungováním služby a je v souladu s jejími vlastními zájmy.

▼M1

Zaměstnanci, který byl ředitelem nadace pověřen pořádáním kurzů v rámci dalšího odborného vzdělávání stanoveného ve třetím pododstavci, může být za podmínek stanovených v článku 9a přílohy IV přiznán příplatek.

▼B

Článek 21

Zaměstnanci mají právo sdružovat se; zejména mohou být členy odborů nebo zaměstnaneckých sdružení.

Článek 22

Zaměstnanci mohou předkládat své požadavky řediteli.

Všechna rozhodnutí týkající se určitého jednotlivce, která jsou přijímána v rámci tohoto pracovního řádu, musí být neprodleně písemně sdělena dotyčnému zaměstnanci. Každé pro zaměstnance nepříznivé rozhodnutí musí obsahovat důvody, na kterých je založeno.

Zvláštní rozhodnutí týkající se služebního postavení zaměstnance se neprodleně vyvěsí v prostorách nadace.

KAPITOLA 3

Podmínky přijetí

Článek 23

1.  Přijímání zaměstnanců má za cíl zabezpečit pro nadaci služby osob s nejvyšší úrovní schopností, výkonnosti a bezúhonnosti, vybíraných na nejširší zeměpisné základně ze státních příslušníků všech členských států Evropských společenství.

Zaměstnanci jsou vybíráni bez ohledu na rasu, víru či pohlaví.

Žádná pracovní místa nejsou přednostně vyhrazena pro státní příslušníky určitého členského státu.

2.  Zaměstnanec může být přijat pouze za předpokladu, že

Článek 24

Před přijetím se zaměstnanec podrobí vyšetření u praktického lékaře určeného nadací, aby se nadace ujistila, že zaměstnanec splňuje podmínky čl. 23 odst. 2 písm. d).

▼M3

Pokud z lékařského vyšetření stanoveného v prvním pododstavci vyplývá negativní lékařský posudek, může uchazeč do dvaceti dnů poté, co jej nadace o posudku informuje, požádat, aby byl jeho případ předložen lékařskému výboru složenému ze tří lékařů vybraných ředitelem z důvěryhodných lékařů Společenství. Lékařský výbor vyslechne lékaře, který vydal původní negativní posudek. Uchazeč může předložit lékařskému výboru posudek jím zvoleného lékaře. Potvrdí-li lékařský výbor výsledek lékařského vyšetření stanoveného v prvním pododstavci, zaplatí uchazeč polovinu poplatků a vedlejších nákladů.

▼M3

Článek 25

Se zaměstnancem může být sjednána zkušební doba, a to nejdéle na šest měsíců.

Nemůže-li zaměstnanec během zkušební doby svou službu pro nemoc nebo úraz zastávat nejméně po dobu jednoho měsíce, může ředitel zkušební dobu o odpovídající dobu prodloužit.

Ne méně než jeden měsíc před uplynutím zkušební doby je vypracována zpráva o schopnosti zaměstnance plnit úkoly náležející k jeho pracovnímu místu a o jeho výkonnosti a chování ve službě. Dotyčný zaměstnanec je o zprávě informován a může se k ní písemně vyjádřit. Pracovní poměr zaměstnance, který neprokáže dostatečné pracovní schopnosti, skončí.

Ukáže-li se během zkušební doby, že pracovní schopnosti zaměstnance jsou zjevně nevyhovující, může být zpráva vypracována kdykoli. Zaměstnanec je o zprávě informován a může se k ní písemně vyjádřit. Ředitel může na základě této zprávy rozhodnout o propuštění zaměstnance před uplynutím zkušební doby; výpovědní doba je jeden měsíc; doba služby však nesmí přesáhnout trvání běžné zkušební doby.

V tom případě obdrží zaměstnanec odškodné ve výši jedné třetiny svého základního platu za každý odpracovaný měsíc zkušební doby.

▼B

KAPITOLA 4

Pracovní podmínky

Článek 26

Zaměstnanci v činné službě jsou nadaci kdykoli k dispozici.

Běžný pracovní týden však nepřekročí 42 pracovních hodin, přičemž denní pracovní dobu stanoví ředitel.

Článek 27

Od zaměstnanců nesmí být požadována práce přesčas, s výjimkou naléhavých případů nebo mimořádného množství práce; práce v noci a jakákoli práce o nedělích a o svátcích je povolena pouze v souladu s postupem stanoveným ředitelem. Celkový objem práce přesčas nesmí přesáhnout 150 hodin během šesti měsíců.

Zaměstnanci kategorie A nebo B nemají nárok na náhradní volno nebo na odměnu za práci přesčas.

Za podmínek stanovených v příloze II mají zaměstnanci kategorií C a D nárok na náhradní volno za práci přesčas nebo na její proplacení, pokud služební důvody neumožňují udělení náhradního volna během měsíce následujícího po tom, ve kterém byla práce přesčas vykonána.

Článek 28

V souladu s pravidly stanovenými správní radou v dohodě s Komisí Evropských společenství a po konzultaci s výborem zaměstnanců mají zaměstnanci nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu nejméně dvaceti čtyř pracovních dnů, nejvíce však třiceti pracovních dnů v jednom kalendářním roce.

Mimo tuto dovolenou za kalendářní rok může být zaměstnanci na žádost poskytnuto výjimečně mimořádné volno. Pravidla týkající se takového volna jsou stanovena v příloze III.

Článek 29

Těhotné ženy mají po předložení lékařského potvrzení, mimo nároku na dovolenou podle článku 28, navíc nárok na dovolenou začínající šest týdnů před předpokládaným datem porodu uvedeným v lékařském potvrzení a končící ►M1  deset týdnů ◄ po porodu; tato dovolená nesmí být kratší než ►M1  šestnáct týdnů ◄ .

▼M3

Článek 29a

Ředitel může výjimečně a na základě řádně odůvodněné žádosti povolit, aby zaměstnanec pracoval na poloviční pracovní úvazek, domnívá-li se, že je to v zájmu nadace.

Podrobnosti pro povolení polovičního pracovního úvazku jsou stanoveny v příloze VII.

Zaměstnanec, kterému je poloviční pracovní úvazek povolen, musí každý měsíc odpracovat polovinu běžné pracovní doby způsobem stanoveným ředitelem.

▼B

Článek 30

1.  Zaměstnanec, který předloží potvrzení o pracovní neschopnosti v důsledku nemoci nebo úrazu, má automaticky nárok na placené volno z důvodu nemoci.

Zaměstnanec uvědomí nadaci o své pracovní neschopnosti ihned, jakmile je to možné, zároveň sdělí svou současnou adresu a v případě neschopnosti delší než tři dny předloží lékařské potvrzení. Zaměstnanec může být vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření, které zařídí nadace.

Přesáhne-li součet nejvýše třídenních nepřítomností zaměstnance v důsledku nemoci v období 12 měsíců 12 dnů, rozhodne ředitel na radu praktického lékaře určeného nadací po konzultaci s praktickým lékařem určeným zaměstnancem.

▼M3

Placené volno z důvodů nemoci však nesmí přesáhnout tři měsíce nebo dobu odpracovanou zaměstnancem, pokud je delší. Toto volno nesmí přesáhnout dobu trvání pracovního poměru.

▼B

Po uplynutí těchto lhůt je zaměstnanec, pokud neskončil jeho pracovní poměr, ačkoli je nadále v pracovní neschopnosti, převeden na neplacené volno.

▼M2

Pokud však u zaměstnance vznikne nemoc z povolání nebo utrpí úraz při výkonu svých pracovních povinností, přísluší mu nadále plná odměna za práci po celou dobu jeho pracovní neschopnosti, až do doby, kdy mu je přiznán invalidní důchod stanovený článkem 41b.

▼B

2.  Každoročně se zaměstnanci podrobí lékařskému kontrolnímu vyšetření u praktického lékaře určeného nadací nebo u praktického lékaře podle své volby.

Nadace uhradí odměnu pro zvoleného lékaře až do výše stanovené správní radou.

Článek 31

Kromě případů nemoci nebo úrazu nesmí být zaměstnanec nepřítomen bez předchozího souhlasu přímého nadřízeného. Aniž jsou dotčena jakákoli disciplinární opatření, která mohou být použitelná, může být o jakoukoli nepovolenou nepřítomnost, která byla řádně zjištěna, dotyčnému zaměstnanci zkrácena jeho dovolená za kalendářní rok. V případě, že zaměstnanec již dovolenou za kalendářní rok vyčerpal, ztrácí nárok na část odměny za práci za odpovídající dobu.

Chce-li zaměstnanec strávit volno z důvodů nemoci jinde než v místě svého zaměstnání, musí získat předchozí souhlas ředitele.

Článek 32

V dohodě s Komisí Evropských společenství a po konzultaci s výborem zaměstnanců sestaví správní rada přehled všech svátků.

▼M3

Článek 33

Za výjimečných okolností a z naléhavých osobních důvodů může být zaměstnanci na jeho žádost poskytnuto neplacené volno. Ředitel stanoví délku tohoto volna, které nepřesáhne jednu čtvrtinu doby, kterou dotyčný zaměstnanec doposud odpracoval, nebo

Pojištění pro případ nemoci a úrazu stanovené v článcích 38 a 38a pracovního řádu je po dobu neplaceného volna zaměstnance přerušeno.

Prokáže-li zaměstnanec, že nemůže být pojištěn proti rizikům uvedeným v článcích 38 a 38a v rámci jiného veřejného systému, může nejpozději do měsíce po měsíci zahájení volna požádat, aby byl nadále pojištěn v souladu s uvedenými články, pokud ponese polovinu nákladů na příspěvky vyžadované pro pojištění rizik uvedených v článcích 38 a 38a během trvání svého volna; příspěvky se vypočtou na základě posledního základního platu zaměstnance.

Kromě toho zaměstnanec, který prokáže, že nemůže být pojištěn v rámci jiného důchodového systému, může požádat, aby získával nadále nároky na důchod během trvání neplaceného volna, pokud ponese náklady na příspěvky ve výši trojnásobku sazby stanovené článkem 41h; příspěvky se vypočtou odkazem na základní plat, který odpovídá platové třídě a stupni zaměstnance.

K době neplaceného volna nebo volna z osobních důvodů se nepřihlíží pro účely použití čl. 35 druhého pododstavce.

Článek 34

Zaměstnanec povolaný k výkonu vojenské služby nebo náhradní civilní služby nebo k účasti na cvičení nebo který je znovu povolán k výkonu vojenské služby jako voják v záloze je převeden na volno z důvodů vojenské služby; v případě zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou nesmí toto volno přesáhnout dobu trvání pracovního poměru.

Zaměstnanec povolaný k výkonu vojenské služby nebo náhradní civilní služby přestává pobírat odměnu za práci, ale nadále se na něj vztahují ustanovení pracovního řádu o postupu do dalšího platového stupně. Také si zachovává nárok na starobní důchod, pokud po splnění vojenské povinnosti nebo náhradní civilní služby zaplatí zpětně příspěvek do důchodového systému.

Zaměstnanci povolanému na vojenské cvičení nebo k vojenské službě jako voják v záloze je po dobu cvičení nebo služby vyplácena odměna za práci, která se snižuje o částku rovnající se služnému.

▼B

KAPITOLA 5

Odměny a náhrada výdajů

Článek 35

V souladu s přílohou IV má zaměstnanec nárok na odměnu odpovídající jeho platové třídě a stupni.

Zaměstnanec, který byl v prvním stupni své platové třídy po dobu dvou let, postupuje automaticky do dalšího stupně této platové třídy.

Článek 36

V případě úmrtí zaměstnance obdrží pozůstalý manžel (manželka) nebo vyživované děti celkovou odměnu zemřelého zaměstnance za dobu do konce třetího měsíce po měsíci, kdy k úmrtí došlo.

▼M2

V případě úmrtí poživatele důchodu se první odstavec vztahuje na důchod zemřelého.

▼B

Článek 37

Za podmínek stanovených v příloze IV má zaměstnanec nárok na náhradu výdajů souvisejících s jeho přijetím do pracovního poměru nebo s jeho skončením a na náhradu výdajů vzniklých během výkonu jeho funkce nebo v souvislosti s nimi.

KAPITOLA 6

▼M2

Dávky sociálního zabezpečení a důchody

▼M2

Oddíl A

Nemocenské a úrazové pojištění, dávky sociálního zabezpečení

▼M2

Článek 38

▼M3

1.  Zaměstnanec, jeho manžel (manželka), pokud nemá nárok na dávky stejného druhu ve stejné výši na základě jiných právních nebo správních předpisů, jeho děti a ostatní vyživované osoby ve smyslu článku 7 přílohy IV jsou během služby zaměstnance, během jeho volna z důvodů nemoci, volna z osobních důvodů podle článku 11 a doby neplaceného volna podle článku 33 pojištěni za podmínek stanovených v uvedených článcích a v pravidlech uvedených v článku 1 přílohy V proti nemoci až do výše 80 % vzniklých výdajů. Tato sazba se zvyšuje na 85 % pro následující úkony: konzultace a návštěvy, chirurgické zákroky, pobyt v nemocnici, léčiva, rentgenová vyšetření, rozbory, laboratorní vyšetření a protetické pomůcky na lékařský předpis s výjimkou zubních protéz. V případě tuberkulózy, dětské obrny, rakoviny, duševních chorob a jiných nemocí uznaných Komisí Evropských společenství za srovnatelně závažné a v případě preventivních prohlídek a porodu se sazba 80 % zvyšuje na 100 %. Sazba 100 % se nepoužije na nemoci z povolání nebo úrazy, které vedly k použití článku 38a.

▼M2

Příspěvek vyžadovaný pro zajištění tohoto pojištění hradí z jedné třetiny zaměstnanec, tato částka však nesmí překračovat 2 % jeho základního platu, další dvě třetiny hradí nadace.

Pokud však lékařské vyšetření, kterému se zaměstnanec musí podrobit na základě článku 24, ukáže, že je nemocný nebo má tělesnou vadu, může ředitel rozhodnout o vyloučení vzniklých výdajů z náhrady výdajů stanovené v prvním pododstavci.

▼M3

2.  Prokáže-li zaměstnanec, že nemůže být pojištěn v rámci jiného veřejného systému nemocenského pojištění, může nejpozději do jednoho měsíce po skončení pracovního poměru požádat, aby byl nadále pojištěn proti rizikům nemoci stanoveným v odst. 1 prvním pododstavci nejdéle šest měsíců po skončení pracovního poměru. Příspěvek uvedený v pravidlech zmiňovaných v čl. 1 odst. 2 přílohy V se vypočte z posledního základního platu zaměstnance a zaměstnanec hradí jeho polovinu.

Ředitel může po konzultaci lékaře určeného nadací rozhodnout, že jednoměsíční lhůta pro podání žádosti a šestiměsíční lhůta uvedená v prvním pododstavci není použitelná, pokud dotyčná osoba trpí těžkou nebo delší nemocí, která vznikla během trvání jeho pracovního poměru a o které uvědomí středisko před uplynutím doby šesti měsíců uvedené v předchozím pododstavci, za předpokladu, že se dotyčná osoba podrobí lékařskému vyšetření zařízenému nadací.

▼M2

3.  Zaměstnanec, který zůstal zaměstnán v nadaci až do věku šedesáti let nebo je poživatelem invalidního důchodu, má nárok na dávky stanovené v odstavci 1 i po skončení pracovního poměru. Výše příspěvku se vypočte na základě důchodu.

Tyto dávky se vztahují také na osoby, které mají nárok na pozůstalostní důchod po smrti zaměstnance v pracovním poměru nebo zaměstnance, který zůstal v pracovním poměru v nadaci do věku šedesáti let, nebo po smrti osoby, která měla nárok na invalidní důchod. Výše příspěvku se vypočte na základě důchodu.

4.  Následující osoby mají také nárok na dávky stanovené v odstavci 1, pokud nemohou být pojištěny v rámci jiného veřejného systému nemocenského pojištění:

▼M3

▼M2

Příspěvek se vypočte na základě důchodu bývalého zaměstnance, polovinu příspěvku hradí oprávněná osoba.

Osoba, která je poživatelem sirotčího důchodu, má nárok na dávky stanovené v odstavci 1 pouze na svou žádost. Příspěvek se vypočte na základě sirotčího důchodu.

5.  Pokud celkové výdaje neuhrazené za každé období dvanácti měsíců překročí polovinu základního platu nebo důchodu zaměstnance, poskytne ředitel nadace se souhlasem účtárny mimořádnou náhradu, s přihlédnutím k rodinným poměrům dotyčné osoby, způsobem stanoveným v pravidlech uvedených v článku 1 přílohy V.

▼M3

6.  Oprávněná osoba oznámí částku všech náhrad, které jí byly vyplaceny nebo které může požadovat v rámci jiného systému nemocenského pojištění stanoveného právními nebo správními předpisy pro ni nebo spolupojištěnou osobu.

▼M2

Pokud celková částka náhrady výdajů, které by mohla obdržet, překročí částku náhrad stanovenou v odstavci 1, odečte se rozdíl od částky, která má být nahrazena na základě odstavce 1, s výjimkou náhrad získaných v rámci soukromého doplňkového systému nemocenského pojištění pokrývajícího tu část výdajů, která se nehradí podle odstavce 1.

▼M2

Článek 38a

1.  Za podmínek stanovených v pravidlech uvedených v článku 2 přílohy V je zaměstnanec po dobu výkonu své práce a volna z důvodů nemoci pojištěn pro případ nemoci z povolání a pracovního úrazu. Přispívá na náklady na pojištění proti nepracovním rizikům až do výše 0,1 % svého základního platu.

Pravidla upřesní, na které případy se nevztahuje pojištění.

2.  Jsou zaručeny následující dávky:

Za podmínek stanovených v uvedených pravidlech mohou být platby uvedené výše nahrazeny doživotním důchodem.

Dávky vyjmenované výše mohou být vypláceny navíc k dávkám stanoveným důchodovým systémem.

3.  Kromě toho se za podmínek stanovených v pravidlech uvedených v článku 2 přílohy V nahrazují: výdaje na lékařské ošetření, léky, pobyt v nemocnici, chirurgické zákroky, protézy, rentgenové snímky, masáže, ortopedická a klinická vyšetření, výdaje na dopravu nemocného a obdobné výdaje vzniklé jako důsledek úrazu nebo nemoci z povolání.

Tato náhrada se však uskuteční, pouze pokud částka vyplacená zaměstnanci na základě článku 38 nepokryje vzniklé výdaje.

▼B

Článek 39

▼M1

1.  Při narození dítěte zaměstnanci obdrží osoba, která o dítě skutečně pečuje, příspěvek ve výši 8 000 BEF.

Příspěvek se vyplácí také zaměstnanci, který osvojí dítě mladší pěti let a které je vyživovanou osobou ve smyslu čl. 7 odst. 2 přílohy IV.

Tato částka odpovídá částce uvedené v čl. 74 odst. l Služebního řádu úředníků Evropských společenství a je automaticky upravována spolu s touto částkou.

▼B

2.  Příspěvek stanovený v odstavci 1 se vyplácí i v případě ukončení těhotenství po alespoň sedmi měsících.

▼M1

3.  Příjemce příspěvku při narození dítěte ohlásí jakékoli příspěvky stejné povahy obdržené na stejné dítě z jiných zdrojů; tyto příspěvky se odečtou od příspěvku výše uvedeného. Jsou-li oba rodiče zaměstnanci nadace, vyplatí se příspěvek pouze jednou.

▼M3

Článek 40

V případě úmrtí zaměstnance, manžela (manželky) zaměstnance nebo vyživovaného dítěte nebo jiné vyživované osoby ve smyslu článku 7 přílohy IV žijící v jeho domácnosti hradí nadace náklady na převoz zemřelého z místa zaměstnání do místa původu zaměstnance.

V případě úmrtí zaměstnance během služební cesty hradí nadace náklady za převoz zemřelého z místa úmrtí do místa původu.

▼M2

Článek 40a

1.  Na nadaci přecházejí, v mezích povinností vyplývajících pro ni z článku 40, práva zaměstnance nebo jeho právního nástupce na odškodnění vůči třetí osobě odpovědné za nehodu, která způsobila smrt zaměstnance.

▼M3

2.  

▼B

Článek 41

Dostane-li se zaměstnanec do zvláště obtížné situace, mimo jiné důsledkem vážné nebo dlouhé nemoci nebo z rodinných důvodů, může obdržet dar, půjčku nebo zálohu.

Předchozí pododstavec se použije obdobně na bývalého zaměstnance po skončení pracovního poměru, pokud je neschopen práce následkem vážné nebo dlouhé nemoci, která vznikla během jeho zaměstnání, nebo úrazu, který utrpěl během svého zaměstnání, a pokud prokáže, že se na takovou nemoc nebo úraz nevztahuje jiný systém sociálního zabezpečení.

▼M2

Oddíl B

Důchodový systém a odstupné

Článek 41a

Zaměstnanec, který splnil alespoň deset let pracovního poměru, má nárok na starobní důchod. Bez ohledu na dobu pracovního poměru má nárok na starobní důchod, je-li starší šedesáti let.

Maximální výše starobního důchodu činí 70 % konečného základního platu v poslední platové třídě, ve které byl zaměstnanec alespoň jeden rok. Je vyplácena zaměstnanci po 35 letech pracovního poměru započtených v souladu s článkem 3 přílohy VI. Pokud je počet let pracovního poměru menší než 35, maximální částka důchodu se sníží poměrně.

Má-li zaměstnanec nárok na starobní důchod, zkracují se mu nároky na důchod v poměru k částkám zaplaceným v souladu s článkem 37 přílohy VI.

Částka starobního důchodu nesmí být nižší než 4 % životního minima ve smyslu článku 5 přílohy VI za každý rok pracovního poměru získaný v souladu s článkem 3 uvedené přílohy.

Nárok na starobní důchod vzniká dovršením šedesáti let.

Roky pracovního poměru uvedenými v prvním odstavci se rozumí ty roky, které splní jako zaměstnanec ve smyslu čl. 1 odst. 2, a zahrnují roky před 9. březnem 1982, pokud je zaměstnanec k tomuto dni stále v této funkci v pracovním poměru v nadaci.

Článek 41b

Zaměstnanec má nárok, za podmínek stanovených v kapitole III přílohy VI, na invalidní důchod v případě trvalé plné invalidity znemožňující mu plnění povinností v nadaci.

Pokud invalidita vyplývá z úrazu při plnění pracovních povinností nebo v souvislosti s ním, z nemoci z povolání nebo z obětavého činu v obecně prospěšném zájmu nebo v důsledku toho, že zaměstnanec nasadil svůj život, aby zachránil život člověka, činí invalidní důchod 70 % posledního základního platu zaměstnance.

▼M3

Pokud je invalidita zapříčiněna jinak, rovná se výše invalidního důchodu vypočteného na základě posledního základního platu zaměstnance 2 % za každý rok ode dne jeho nástupu do služby do dne, kdy dosáhl věku 65 let; tato sazba se zvyšuje o 2 % za každý započitatelný rok služby, který se vezme v úvahu na základě čl. 10 odst. 2 a 3 přílohy VI, a o 25 % částky důchodu, který by získal ve věku 60 let za předpokladu, že celková částka nepřekročí 70 % posledního základního platu.

▼M2

Invalidní důchod nesmí být nižší než 120 % životního minima vymezeného v článku 5 přílohy VI.

Způsobí-li si zaměstnanec invaliditu úmyslně, může ředitel rozhodnout, že zaměstnanec obdrží pouze odstupné stanovené v článku 11 přílohy VI.

Článek 41c

Vdova po zaměstnanci nebo po bývalém zaměstnanci má za podmínek stanovených v kapitole IV přílohy VI nárok na vdovský důchod.

Měsíční částka vdovského důchodu náležející vdově po zaměstnanci, který zemřel v průběhu trvání pracovního poměru nebo během volna z důvodu vojenské služby, činí 35 % základního měsíčního platu pobíraného zaměstnancem a nesmí být nižší než životní minimum vymezené v článku 5 přílohy VI.

▼M3

Měsíční částka vdovského důchodu náležejícího vdově po zaměstnanci, který zemřel v činné službě nebo během volna z důvodů vojenské služby, činí 35 % posledního základního platu, který zaměstnanec obdržel, a nesmí být nižší než životní minimum vymezené v článku 5 přílohy VI nebo než 60 % starobního důchodu, na který by měl zaměstnanec nárok v době úmrtí bez ohledu na dobu služby a na věk.

Tato částka nesmí být nižší než 42 % posledního základního platu zaměstnance, pokud je smrt důsledkem jedné z okolností uvedených v čl. 41b druhém pododstavci.

Ustanovení tohoto článku se použijí obdobně i na vdovce po zaměstnankyni.

▼M2

Článek 41d

1.  Zemře-li zaměstnanec nebo poživatel starobního nebo invalidního důchodu, aniž by zanechal manželku, která by měla nárok na vdovský důchod, mají vyživované děti ve smyslu článku 7 přílohy IV nárok na sirotčí důchod v souladu s článkem 20 přílohy VI.

2.  Stejný nárok na důchod mají děti, které splňují výše uvedené podmínky, v případě smrti nebo nového sňatku manželky, která má nárok na vdovský důchod stanovený článkem 41c.

3.  Zemře-li zaměstnanec nebo poživatel starobního nebo invalidního důchodu, aniž by byly splněny podmínky stanovené v odstavci 1, mají jeho vyživované děti ve smyslu článku 7 přílohy IV nárok na sirotčí důchod v souladu s podmínkami uvedenými v článku 20 přílohy VI. Výše tohoto důchodu se však rovná polovině důchodu vypočteného podle uvedeného článku.

▼M3

3a.  Zemře-li bývalý zaměstnanec, který skončil službu před dosažením věku 60 let a požádal, aby mu bylo odloženo vyplácení starobního důchodu do prvního dne kalendářního měsíce následujícího po tom, kdy dosáhl věku 60 let, mají vyživované děti ve smyslu článku 7 přílohy IV nárok na sirotčí důchody za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3.

▼M3

4.  Každé dítě vyživované ve smyslu článku 7 přílohy IV zaměstnancem, jehož manžel (manželka), který (která) nebyl (nebyla) úředníkem Evropských společenství, nebo dočasným zaměstnancem ve smyslu čl. 2 písm. a), c) nebo d) pracovního řádu pro ostatní zaměstnance Společenství, na kterého (kterou) se nevztahuje tento pracovní řád nebo pracovní řád Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání, zemře, má nárok na sirotčí důchod ve výši dvojnásobku částky příspěvku na vyživované dítě.

▼M2

Článek 41e

Osoby, které mají nárok na starobní důchod získaný ve věku šedesáti let nebo později nebo na invalidní nebo vdovský důchod, mají nárok na rodinné přídavky upřesněné v článcích 6, 7 a 8 přílohy IV. Příspěvek na domácnost se vypočte na základě důchodu příjemce.

Částka příspěvku na vyživované dítě náležející osobě, která má nárok na vdovský důchod, činí dvojnásobek částky příspěvku stanoveného v článku 7 přílohy IV.

Osoby, které mají nárok na sirotčí důchod, mají za podmínek stanovených v článku 8 přílohy IV nárok na příspěvek na vzdělání.

▼M3

Článek 41f

1.  Bez ohledu na ostatní ustanovení, zejména ta, která se týkají minimálních částek náležejících osobám, které mají nárok na pozůstalostní důchod, nesmí celková částka pozůstalostního důchodu zvýšená o rodinné přídavky a po odečtení daně a ostatních povinných srážek náležející vdově a ostatním oprávněným osobám překročit

2.  Pro účely použití odstavce 1 se nepřihlíží k opravným koeficientům, kterým podléhají různé částky.

3.  Maximální částky vymezené v odst. 1 písm. a) až d) se rozdělují mezi osoby, které mají nárok na pozůstalostní důchody, v poměru k jejich nárokům bez ohledu na odstavec 1.

Článek 41g se použije na částky vyplývající z tohoto rozdělení.

▼M2

Článek 41g

Důchody se vyměřují na základě platových tabulek platných prvního dne v měsíci vzniku nároku.

▼M3

Podléhají opravným koeficientům stanoveným pro zem uvnitř nebo vně Evropského společenství, kde oprávněná osoba prokáže, že má bydliště.

Má-li oprávněná osoba bydliště v zemi, pro kterou nebyl stanoven žádný opravný koeficient, použije se koeficient 100.

▼M2

Důchody jsou vypláceny v měnách vyjmenovaných v článku 38 přílohy VI na základě směnných kurzů uvedených v článku 63 služebního řádu úředníků Evropského společenství.

Článek 41h

Zaměstnanci přispívají jednou třetinou na financování tohoto důchodového systému. Příspěvek každého zaměstnance činí 6,75 % jeho základního platu, k opravnému koeficientu podle článku 3 přílohy IV se nepřihlíží. Příspěvek se měsíčně odečítá z platu zaměstnance a zapisuje se jako příjem do oddílu Komise v obecném rozpočtu Evropských společenství.

Pokud jde o výplatu dávek v rámci tohoto důchodového systému, přenese ředitel nadace své pravomoci na správní orgán, který je odpovědný za stanovení a výplatu důchodů bývalým úředníkům Komise Evropských společenství. Tyto dávky jsou hrazeny z rozpočtu Evropských společenství.

▼B

KAPITOLA 7

Vrácení přeplatků

Článek 42

Jakýkoli přeplatek musí být vrácen, jestliže si byl příjemce vědom, že k jeho vyplacení nebyl žádný právní důvod, nebo jestliže byl přeplatek tak zřejmý, že si ho musel být vědom.

KAPITOLA 8

Opravné prostředky

Článek 43

1.  Každá osoba, na kterou se vztahuje tento pracovní řád, může předložit řediteli žádost, aby vydal v její věci rozhodnutí. Ředitel sdělí dotyčné osobě své odůvodněné rozhodnutí do čtyř měsíců ode dne podání žádosti. Neobdrží-li žadatel do konce této lhůty žádnou odpověď na žádost, má se za to, že rozhodnutí je zamítavé, proti čemuž lze podat stížnost v souladu s odstavcem 2.

2.  Každá osoba, na kterou se vztahuje tento pracovní řád, může správní radě podat stížnost proti pro ni nepříznivému opatření, pokud ředitel rozhodl nebo pokud nepřijal opatření předepsané pracovním řádem. Stížnost musí být podána do tří měsíců. Tato lhůta počíná běžet

Správní rada oznámí dotyčné osobě své odůvodněné rozhodnutí do 4 měsíců ode dne podání stížnosti. Neobdrží-li dotyčná osoba odpověď na svou stížnost v této lhůtě, má se za to, že stížnost byla zamítnuta, proti čemuž lze podat odvolání podle článku 44.

3.  Žádost nebo stížnost zaměstnance se předkládá prostřednictvím jeho přímého nadřízeného s výjimkou, kdy se stížnost týká tohoto nadřízeného; v takovém případě může být stížnost předložena přímo dalšímu bezprostředně nadřízenému.

Článek 44

1.  Soudní dvůr Evropských společenství je příslušný k rozhodování jakýchkoli sporů mezi nadací a kteroukoli osobou, na kterou se vztahuje tento pracovní řád, pokud se týkají právnosti pro takovou osobu nepříznivého opatření ve smyslu čl. 43 odst. 2. Ve sporech finanční povahy má Soudní dvůr neomezenou soudní pravomoc.

2.  Odvolání k Soudnímu dvoru Evropských společenství je přípustné, pouze pokud

3.  Odvolání podle odstavce 2 musí být podáno ve lhůtě tří měsíců. Tato lhůta běží:

4.  Odchylně od článku 2 může dotyčná osoba po předložení stížnosti správní radě na základě čl. 43 odst. 2 přímo podat odvolání k Soudnímu dvoru za předpokladu, že je k tomuto odvolání přiložena žádost o odklad výkonu napadeného opatření nebo o přijetí předběžných opatření. V tom případě se hlavní řízení u Soudního dvora přeruší až do doby, kdy je stížnost výslovně nebo mlčky zamítnuta.

5.  Odvolání podaná na základě tohoto článku se vyšetřují a rozhodují v souladu s jednacím řádem Soudního dvora Evropských společenství.

KAPITOLA 9

Skončení pracovního poměru

Článek 45

Kromě případu úmrtí zaměstnance končí pracovní poměr:

Článek 46

Pracovní poměr na dobu určitou i neurčitou může nadace ukončit bez výpovědi

▼M3

Článek 46a

1.  Bývalý zaměstnanec, který je po skončení pracovního poměru v nadaci nezaměstnaný a

obdrží za podmínek stanovených níže měsíční příspěvek v nezaměstnanosti.

Má-li nárok na dávky v nezaměstnanosti v rámci vnitrostátního systému, je povinen to oznámit nadaci, která o tom neprodleně uvědomí Komisi. V takových případech se částka těchto dávek odečte od příspěvku vypláceného podle odstavce 3.

2.  Pro nárok na příspěvek v nezaměstnanosti bývalý zaměstnanec musí

V případě nemoci, úrazu, mateřství nebo invalidity nebo v podobné situaci, nebo v případě výjimky povolené vnitrostátním orgánem příslušným pro plnění těchto povinností může být příspěvek v nezaměstnanosti přiznán nebo zachován Společenstvím, i když nebyly splněny vnitrostátní povinnosti uvedené v písmenu b).

Komise po obdržení stanoviska výboru odborníků stanoví prováděcí pravidla k tomuto odstavci.

3.  Příspěvek v nezaměstnanosti se stanoví podle základního platu dosaženého zaměstnancem v době skončení pracovního poměru. Příspěvek v nezaměstnanosti činí:

Příspěvek v nezaměstnanosti nesmí být nižší než 30 000 BEF a vyšší než 60 000 BEF.

Nejvyšší a nejnižší hodnoty uvedené v druhém pododstavci mohou být každoročně přezkoumávány Radou na návrh Komise.

4.  Příspěvek v nezaměstnanosti se vyplácí bývalým zaměstnancům ode dne skončení pracovního poměru po dobu nejvýše 24 měsíců. Pokud během uvedeného období bývalý zaměstnanec již nesplňuje podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2, vyplácení příspěvku v nezaměstnanosti se zastaví. Vyplácení příspěvku se obnoví, jestliže bývalý zaměstnanec před uplynutím uvedeného období znovu splňuje podmínky a nezískal nárok na vnitrostátní dávky v nezaměstnanosti.

5.  Bývalý zaměstnanec, který obdrží příspěvek v nezaměstnanosti, má nárok na rodinné přídavky stanovené v čl. 6, 7 a 8 přílohy IV. Příspěvek na domácnost se vypočte na základě příspěvku v nezaměstnanosti podle podmínek stanovených v článku 6 přílohy IV.

Bývalý zaměstnanec je povinen oznámit všechny příspěvky stejného druhu vyplácené z jiných zdrojů jemu nebo jeho manželovi (manželce); takové příspěvky se odečtou od těch vyplácených na základě tohoto článku.

Bývalý zaměstnanec, kterému je vyplácen příspěvek v nezaměstnanosti, má podle článku 38 nárok na pojištění pro případ nemoci, aniž by musel platil příspěvky.

6.  Na příspěvek v nezaměstnanosti a rodinné přídavky jsou použitelné opravné koeficienty pro členský stát Společenství, prokáže-li bývalý zaměstnanec, že v něm má bydliště. Na příspěvek v nezaměstnanosti je použitelný opravný koeficient vyplývající z posledního ročního přezkoumání. Tyto částky vyplácí Komise v měně země bydliště. Jsou přeměněny na základě směnného kurzu stanoveného v čl. 63 druhém pododstavci služebního řádu úředníků Evropských společenství.

7.  Zaměstnanci přispívají jednou třetinou na financování systému pojištění v nezaměstnanosti. Příspěvek se stanoví ve výši 0,4 % základního platu zaměstnance bez ohledu na opravný koeficient stanovený článkem 64 služebního řádu úředníků Evropských společenství. Příspěvek je měsíčně odečítán z platu zaměstnance a odváděn spolu se dvěma třetinami, které nese nadace, do zvláštního fondu nezaměstnanosti. Jedná se o společný fond nadace a orgánů Společenství. Nadace a orgány Společenství odvádějí své příspěvky Komisi každý měsíc nejpozději osm dní po výplatě odměn za práci. Všechny výdaje vyplývající z použití tohoto článku jsou vykazovány a vypláceny Komisí v souladu s ustanoveními finančního nařízení použitelného na celkový rozpočet Evropských společenství.

8.  Příspěvek v nezaměstnanosti vyplácený bývalému zaměstnanci, který je nezaměstnaný, podléhá nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství.

9.  Vnitrostátní orgány příslušné v oblasti zaměstnanosti a nezaměstnanosti, které působí v rámci vnitrostátních právních předpisů a Komise spolu úzce spolupracují za účelem zajištění řádného použití tohoto článku.

10.  Podrobnosti použití tohoto článku jsou předmětem pravidel stanovených vzájemnou dohodou orgánů Společenství po obdržení stanoviska Výboru pro služební řád, aniž je dotčen odst. 2 třetí pododstavec.

11.  Jeden rok po zavedení tohoto systému pojištění v nezaměstnanosti a potom každé dva roky předloží Komise Radě zprávu o finanční situaci systému. Komise může Radě nezávisle na této zprávě přeložit návrhy na úpravu příspěvků stanovených v odstavci 7, vyžaduje-li to uplatňování systému. Rada rozhodne o těchto návrzích v souladu s podmínkami stanovenými v odst. 3 třetím pododstavci.

▼B

Článek 47

1.  Pracovní poměr může být skončen bez výpovědi z disciplinárních důvodů, v případě závažného porušení povinností zaměstnancem, úmyslného nebo nedbalostního. Ředitel vydá odůvodněné rozhodnutí poté, co měl zaměstnanec příležitost předložit svoji obhajobu.

2.  V těchto případech může ředitel rozhodnout o částečném nebo úplném odnětí příspěvků na znovuusídlení stanovených v příloze IV ►M2  a může také rozhodnout o omezení odstupného stanoveného v článku 11 přílohy VI na náhradu příspěvku stanoveného článkem 41h včetně složeného úroku s roční úrokovou sazbou 3,5 % ◄ .

Článek 48

1.  Nadace ukončí se zaměstnancem pracovní poměr bez výpovědi, zjistí-li ředitel, že

2.  V tom případě prohlásí ředitel po vyslechnutí dotyčného zaměstnance pracovní poměr za ukončený. Zaměstnanec potom ihned přestane vykonávat svou funkci. Použije se čl. 47 odst. 2.

HLAVA III

MÍSTNÍ ZAMĚSTNANCI

Článek 49

S výhradou ustanovení této hlavy stanoví pracovní řád pro místní zaměstnance, zejména:

správní rada v dohodě s Komisí Evropských společenství v souladu s právními předpisy a zvyklostmi v místě, kde tito zaměstnanci vykonávají své povinnosti.

Článek 50

V oblasti sociálního zabezpečení nadace přejímá příspěvky připadající na zaměstnavatele na základě předpisů platných v místě, kde místní zaměstnanci vykonávají své povinnosti.

Článek 51

Všechny spory mezi nadací a místními zaměstnanci jsou předkládány příslušnému soudu v souladu s právními předpisy platnými v místě, kde dotyčný místní zaměstnanec vykonává své povinnosti.

Článek 52

Místní zaměstnanec s pracovní smlouvou na dobu delší než jeden rok nebo na dobu neurčitou má právo volit a být zvolen do výboru zaměstnanců. Místní zaměstnanec se smlouvou na dobu kratší než jeden rok má rovněž právo volit, pokud je zaměstnán alespoň šest měsíců.

HLAVA IV

ŘEDITEL A NÁMĚSTEK ŘEDITELE

Článek 53

1.  Aniž je dotčen článek 54, stanoví správní rada ustanovení vztahující se na ředitele a náměstka ředitele.

2.  Náměstek ředitele pomáhá řediteli a zastupuje jej v nepřítomnosti nebo nemůže-li plnit své povinnosti z jiných důvodů.

Článek 54

Články 3, 7, 8, 10, 12, 13, 15, 16, 18, 19, 20 a 21 ►M3  , 38, 38a, 39, 40, 40a až 41h ◄ týkající se práv a povinností a články 43 a 44 týkající se opravných prostředků zaměstnanců nadace se použijí obdobně i na ředitele a náměstka ředitele.

HLAVA V

VÝSADY A IMUNITY

Článek 55

Články 12 a 16 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství se vztahují na zaměstnance nadace a na ředitele a náměstka ředitele.

Na místní zaměstnance se vztahuje čl. 12 písm. a) uvedeného protokolu.

HLAVA VI

DAŇOVÁ USTANOVENÍ

Článek 56

Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství ( 2 ), se použije obdobně na zaměstnance nadace, jakož i na ředitele a jeho náměstka.

Daň vybírá nadace prostřednictvím daňové srážky. Výnos daně je započten jako příjem do rozpočtu Evropských společenství.

HLAVA VII

▼M3

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

▼M3

Článek 56a

Dávky a náhrady jakékoli povahy stanovené v tomto pracovním řádu nesmějí být vypláceny navíc k jiným dávkám nebo náhradám stejné povahy vypláceným z obecného rozpočtu Evropských společenství.

Zaměstnanec neprodleně upozorní ředitele na jakýkoli případ překrývání plateb, které se jej dotýkají.

▼B

Článek 57

Obecná prováděcí pravidla k tomuto pracovnímu řádu vydá správní rada po dohodě s Komisí Evropských společenství na návrh ředitele a po konzultaci s výborem zaměstnanců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

▼M2

---

PŘÍLOHA I

SLOŽENÍ A ČINNOST VÝBORU ZAMĚSTNANCŮ A VÝBORU PRO OTÁZKY INVALIDITY

KAPITOLA I

Výbor zaměstnanců

Článek 1

Výbor zaměstnanců se skládá z členů a případně jejich náhradníků, jejichž funkční období je dvouleté. Nadace však může stanovit kratší funkční období, které nesmí být kratší než jeden rok.

Podmínky pro volby do výboru zaměstnanců stanoví valná hromada zaměstnanců v odpovídajícím místě zaměstnání. Hlasování je tajné.

Složení výboru zaměstnanců musí být takové, aby bylo zajištěno zastoupení všech kategorií zaměstnanců.

K platnosti voleb do výboru zaměstnanců je třeba účasti alespoň dvou třetin zaměstnanců oprávněných volit. Není-li však této účasti dosaženo, stačí k platnosti druhého kola voleb nadpoloviční účast oprávněných zaměstnanců.

Povinnosti vykonávané členy výboru zaměstnanců a zaměstnanci jmenovanými do orgánů zřízených nadací jsou považovány za součást jejich obvyklého zaměstnání. Výkon těchto funkcí nesmí být dotyčné osobě na újmu.

KAPITOLA II

Výbor pro otázky invalidity

Článek 2

Výbor pro otázky invalidity se skládá ze tří lékařů: jednoho jmenovaného nadací, druhého jmenovaného dotyčným zaměstnancem a třetího jmenovaného vzájemnou dohodou těchto dvou lékařů.

Nejmenuje-li zaměstnanec lékaře, jmenuje lékaře předseda Soudního dvora Evropských společenství.

Nedojde-li k dohodě o jmenování třetího lékaře do dvou měsíců od jmenování druhého lékaře, jmenuje jej předseda Soudního dvora Evropských společenství na žádost jedné ze zúčastněných stran.

Článek 3

Výdaje vzniklé v souvislosti s činností Výboru pro otázky invalidity hradí nadace.

Pokud lékař jmenovaný dotyčným zaměstnancem nemá bydliště v místě zaměstnání zaměstnance, nese zaměstnanec náklady na dodatečné poplatky s výjimkou výdajů na jízdné 1. třídy, které nahradí nadace.

Článek 4

Zaměstnanec může Výboru pro otázky invalidity předložit všechny zprávy nebo osvědčení jeho ošetřujícího lékaře nebo praktických lékařů, které konzultoval.

Závěry výboru jsou sděleny nadaci a dotyčnému zaměstnanci.

Činnost výboru je tajná.

▼B

---

PŘÍLOHA II

NÁHRADNÍ VOLNO A ODMĚNA ZA PRÁCI PŘESČAS

Článek 1

Zaměstnanci kategorií C a D mají za dobu odpracovanou přesčas, v mezích stanovených v článku 27, nárok na náhradní volno nebo odměnu, a to:

Článek 2

Je-li zaměstnanec na pracovní cestě, nepočítá se doba strávená na cestě za práci přesčas pro účely této přílohy. Za dobu, kterou zaměstnanec během pracovní cesty v místě svého poslání odpracoval nad rámec své obvyklé pracovní doby, může ředitel případně zaměstnanci rozhodnutím povolit náhradní volno nebo odměnu.

Článek 3

Bez ohledu na články 1 a 2 mohou být práce přesčas některých skupin zaměstnanců kategorií C a D za zvláštních podmínek proplaceny formou paušálních náhrad, jejichž výši a podmínky stanoví správní rada po konzultaci s výborem zaměstnanců.

---

PŘÍLOHA III

PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ VOLNA

Oddíl 1

DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK

Článek 1

Zaměstnanec má v roce, ve kterém nastoupí do pracovního poměru nebo skončí pracovní poměr, nárok na dovolenou v délce dvou pracovních dnů za každý celý měsíc služby, dvou pracovních dnů za každý neúplný měsíc, v němž odpracoval více než 15 dnů, a na jeden pracovní den za každý neúplný měsíc, v němž odpracoval jen 15 dnů nebo méně.

Článek 2

Dovolená za kalendářní rok může být vyčerpána najednou nebo po více částech, podle přání zaměstnance a s přihlédnutím k naléhavým služebním potřebám. Dovolená nebo její část musí zahrnovat alespoň dva souvislé týdny. Zaměstnancům nastupujícím do pracovního poměru je přiznána dovolená za kalendářní rok po třech měsících; ve výjimečných případech a ze závažných důvodů však může být dovolená udělena i dříve.

Článek 3

Je-li zaměstnanec během dovolené za kalendářní rok postižen nemocí, která by mu v případě, že by nebyl na dovolené, bránila ve výkonu povinností, prodlužuje se jeho dovolená za kalendářní rok o dobu trvání jeho neschopnosti, pokud předloží lékařské potvrzení.

Článek 4

Nevyčerpá-li zaměstnanec z jiných než pracovních důvodů dovolenou za kalendářní rok do konce běžného kalendářního roku, lze do následujícího roku převést nejvýše 12 dnů dovolené.

Nevyčerpá-li zaměstnanec ke dni ukončení pracovního poměru dovolenou za kalendářní rok, vyplatí se mu v den skončení pracovního poměru náhrada ve výši jedné třicetiny jeho měsíčního platu za každý nevyčerpaný den této dovolené.

Vyčerpá-li zaměstnanec ke dni skončení pracovního poměru více dovolené za kalendářní rok než mu k tomuto dní náleží, odečte se mu od jeho platu částka vypočtená způsobem uvedeným v předchozím odstavci.

Článek 5

Byl-li zaměstnanec ze služebních důvodů ze své dovolené za kalendářní rok odvolán nebo ze služebních důvodů svoji dovolenou zrušil, jsou mu po předložení příslušných dokladů nahrazeny veškeré náklady, které mu v souvislosti s tím vznikly, a je mu znovu poskytnuta doba na cestu.

Oddíl 2

MIMOŘÁDNÉ VOLNO

Článek 6

Kromě dovolené za kalendářní rok může být zaměstnancům na žádost poskytnuto mimořádné volno. Zejména může být mimořádné volno poskytnuto v následujících případech:

Oddíl 3

DOBA NA CESTU

Článek 7

K době dovolené stanovené v oddílu 1 se připočte doba na cestu vypočtená na základě vzdálenosti po železnici mezi místem dovolené a místem zaměstnání takto:

Na žádost dotyčné osoby a po prokázání, že cestu tam i zpět nelze ve stanovené době dokončit, může být udělena zvláštní výjimka.

Pro účely tohoto článku se místem dovolené za kalendářní rok rozumí místo původu zaměstnance.

Předcházející ustanovení se vztahují na zaměstnance, jejichž místa zaměstnání a místa původu se nacházejí v Evropě. Je-li místo zaměstnání nebo místo původu mimo Evropu, stanoví se doba na cestu zvláštním rozhodnutím s přihlédnutím ke zvláštním potřebám.

Pokud je poskytnuto mimořádné volno na základě oddílu 2, stanoví se doba na cestu zvláštním rozhodnutím s přihlédnutím ke specifickým potřebám.

▼M1

Pokud se na zaměstnance vztahuje čl. 15 odst. 2 třetí pododstavec přílohy IV, činí doba na cestu založená na vzdálenosti po železnici mezi místem původu a místem zaměstnání:

▼B

---

PŘÍLOHA IV

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE ODMĚN A VÝDAJŮ

Oddíl 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Odměna zahrnuje základní plat, rodinné přídavky a jiné příspěvky.

▼M1

Článek 2

Odměna zaměstnance je vyjádřena v belgických francích. Je vyplácena v měně země, ve které zaměstnanec vykonává funkci.

Odměna vyplácená v jiné měně než v belgických francích se vypočítá na základě směnných kurzů platných pro odměny na základě článku 63 Služebního řádu úředníků Evropských společenství.

▼B

Článek 3

Pokud je odměna zaměstnance vyjádřena v belgických francích, upravuje se po povinných srážkách stanovených tímto pracovním řádem nebo jakýmikoli prováděcími předpisy koeficientem vyšším, nižším nebo rovnajícím se 100 % v závislosti na životních podmínkách v různých místech zaměstnání.

Tyto koeficienty stanoví Rada Evropských společenství na základě článku 64 a čl. 65 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

▼M3

Článek 4

Základní měsíční platy se pro každou platovou třídu a stupeň stanoví podle následující tabulky:

▼M3

Článek 4a

Článek 66a služebního řádu Evropských společenství o zavedení zvláštní dočasné daně z čistých platů, důchodů, odstupného a příspěvků při skončení pracovního poměru se použije obdobně na zaměstnance nadace, ředitele a náměstka ředitele.

▼B

Článek 5

Odměňování podléhá stejným úpravám, jako jsou úpravy stanovené Radou Evropských společenství pro odměňování úředníků Společenství. ►M1  ————— ◄

Oddíl 2

RODINNÉ PŘÍDAVKY

Článek 6

▼M3

1.  Příspěvek na domácnost se stanoví ve výši 5 % základního platu, avšak ne méně než minimum stanovené v čl. 1 odst. 1 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství.

▼B

2.  Příspěvek na domácnost se poskytuje:

3.  Je-li manžel (manželka) zaměstnance výdělečně činný a jeho roční příjem před zdaněním je vyšší než ►M1  roční základní plat zaměstnance ve třetím stupni platové třídy C3 s přihlédnutím k opravnému koeficientu stanovenému pro zemi, ve které manžel (manželka) vykonává své povolání ◄ , zaměstnanec oprávněný k pobírání příspěvku na domácnost tento příspěvek neobdrží, s výhradou zvláštního rozhodnutí ředitele. Nárok na příspěvek je však zachován, pokud manželé mají jedno vyživované dítě nebo více vyživovaných dětí.

4.  V případě, že oba manželé jsou zaměstnanci nadace a mají oba nárok na příspěvek na domácnost podle odstavců 1, 2 a 3, vyplácí se pouze tomu z manželů, jehož základní plat je vyšší.

▼M3

5.  Má-li zaměstnanec nárok na příspěvek na domácnost pouze na základě odst. 2 písm. b) a péče o vyživované děti ve smyslu čl. 7 odst. 2 a 3 byla právním předpisem nebo rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu svěřena jiné osobě než zaměstnanci, je příspěvek na domácnost vyplácen této osobě na účet a jménem zaměstnance. Tato podmínka je považována za splněnou u zletilých vyživovaných dětí, mají-li obvyklé bydliště u druhého rodiče.

Pečuje-li o děti zaměstnance více osob, dělí se příspěvek na domácnost podle počtu dětí v jejich péči.

Má-li osoba, která má podle výše uvedených ustanovení nárok na příspěvek na domácnost vyplácený na jméno zaměstnance, nárok také na tento příspěvek z důvodu svého vlastního postavení zaměstnance nadace nebo Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělání nebo úředníka nebo jiného zaměstnance Evropských společenství, obdrží pouze ten příspěvek, který je vyšší.

▼B

Článek 7

▼M3

1.  Zaměstnanec, který má jedno nebo více vyživovaných dětí, obdrží v souladu s odstavci 2 a 3 příspěvek ve výši stanovené v čl. 2 odst. 1 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství.

▼B

2.  „Vyživovaným dítětem“ se rozumí manželské, nemanželské nebo osvojené dítě zaměstnance nebo jeho manžela (manželky), o něž zaměstnanec skutečně pečuje.

Totéž se vztahuje i na dítě, pro které byla podána žádost o osvojení a bylo zahájeno řízení o osvojení.

3.  Příspěvek se poskytuje:

4.  Výjimečně může být každá osoba, o kterou má zaměstnanec ze zákona povinnost pečovat, přičemž je tato péče spojena se značnými výdaji, považována za vyživované dítě na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí ředitele s přihlédnutím k podpůrným dokladům.

5.  Vyplácení příspěvku na dítě, které si z důvodu vážné nemoci nebo invalidity nemůže samo vydělávat na živobytí, trvá po celou dobu trvání nemoci nebo invalidity bez ohledu na věk dítěte.

6.  Na jedno vyživované dítě se ve smyslu tohoto článku vyplácí jen jeden příspěvek, a to i tehdy, jestliže je manžel (manželka) zaměstnance zaměstnancem některého orgánu Evropských společenství.

▼M3

7.  Je-li péče o vyživované dítě ve smyslu odstavců 2 a 3 svěřena právním předpisem nebo rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu jiné osobě, vyplácí se příspěvek na vyživované dítě na účet a jménem zaměstnance uvedené osobě.

▼B

Článek 8

Zaměstnanec obdrží příspěvek na vzdělání svých dětí ve výši skutečných výdajů spojených se vzděláním ►M3  do výše stanovené v článku 3 prvním pododstavci přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství za každé vyživované dítě ◄ ve smyslu výše uvedeného čl. 7 odst. 2, které pravidelně a celodenně navštěvuje vzdělávací zařízení.

Nárok na příspěvek vzniká prvním dnem měsíce, kdy dítě začne navštěvovat základní školu, a končí na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhne věku 26 let.

Maximální částka uvedená v prvním odstavci se zdvojnásobí:

▼M1

▼B

▼M3

Je-li péče o dítě, pro které je vyplácen příspěvek na vzdělávání, právním předpisem nebo rozhodnutím soudu nebo příslušného správního orgánu svěřena jiné osobě, vyplácí se příspěvek na vzdělávání na účet a jménem zaměstnance uvedené osobě. V takových případech se vzdálenost nejméně 50 km uvedená v třetím pododstavci vypočte od místa bydliště osoby, která o dítě pečuje.

▼B

Článek 9

1.  Zaměstnanci pobírající rodinné přídavky uvedené v tomto oddíle oznámí příspěvky podobné povahy vyplácené z jiných zdrojů; tyto příspěvky se odečtou od přídavků vyplácených podle článků 6, 7 a 8.

2.  Příspěvek na vyživované dítě může být zdvojnásoben zvláštním odůvodněným rozhodnutím ředitele, založeným na lékařské dokumentaci potvrzující duševní nebo tělesné postižení u dotyčného dítěte, které je spojeno se značnými výdaji pro zaměstnance.

▼M1

Oddíl 2a

PŘÍPLATEK ZA VYUČOVÁNÍ

▼M3

Článek 9a

Pokud se na základě článků 6, 7 a 8 vyplácejí rodinné přídavky jiné osobě než zaměstnanci, jsou vypláceny v měně země, kde má uvedená osoba bydliště, popřípadě na základě směnných kurzů uvedených v čl. 63 druhém pododstavci služebního řádu úředníků Evropských společenství. Rodinné přídavky podléhají opravným koeficientům stanoveným pro uvedenou zemi, nebo pokud nebyl žádný opravný koeficient stanoven, opravnému koeficientu 100.

Na výše uvedeného příjemce rodinných přídavků se vztahuje článek 9.

▼M1

Článek ►M3  9b ◄

Zaměstnanci, který byl ředitelem nadace pověřen pořádáním kurzů v rámci dalšího odborného vzdělávání stanoveného čl. 20 třetím pododstavcem pracovního řádu, může být přiznán příplatek ve výši 0,45 % jeho základního měsíčního platu za každou vyučovací hodinu mimo obvyklou pracovní dobu.

Příplatek je vyplácen s odměnou za jeden z měsíců po tom, ve kterém se konaly kurzy.

▼M3

Článek 9c

Zaměstnancům kategorie C na pracovních místech písaře na psacím stroji, stenografa, obsluhy dálnopisu, písaře, administrativního tajemníka nebo vedoucího tajemníka může být vyplacen jednorázový příspěvek.

Výše tohoto příspěvku odpovídá výši příspěvku stanoveného v článku 4a přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství.

▼B

Oddíl 3

PŘÍSPĚVEK ZA PRÁCI V ZAHRANIČÍ

Článek 10

►M1  1. ◄   Příspěvek za práci v zahraničí ve výši 16 % celkové částky základního platu včetně příspěvku na domácnost a příspěvku na vyživované děti, na které má zaměstnanec nárok, se vyplácí

▼M1

2.  Zaměstnanec, který nemá a neměl státní příslušnost státu, na jehož území je zaměstnán, a který nesplňuje podmínky stanovené v odstavci l, má nárok na příspěvek za bydliště v zahraničí ve výši jedné čtvrtiny příspěvku za práci v zahraničí.

3.  Pro účely odstavců 1 a 2 je zaměstnanec, který získal sňatkem bez možnosti odmítnutí státní příslušnost státu, na jehož území je zaměstnán, ve stejném postavení jako zaměstnanec, na kterého se vztahuje odst. l písm. a) první odrážka.

▼B

Oddíl 4

NÁHRADA VÝDAJŮ

A.

Příspěvek na zařízení a na znovuusídlení

Článek 11

1.  Zaměstnanec v pracovním poměru na dobu určitou, která není kratší než jeden rok, nebo zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, u něhož ředitel uvažuje o zaměstnání na stejnou dobu, obdrží příspěvek na zařízení podle odstavce 2 pro předpokládanou dobu služby:

2.  

Článek 12

1.  Zaměstnanec splňující požadavky čl. 11 odst. 1 má při skončení zaměstnání nárok na příspěvek na znovuusídlení ve výši dvouměsíčního základního platu v případě, že má nárok na příspěvek na domácnost, a v ostatních případech ve výši jednoho měsíčního základního platu za předpokladu, že dovršil dobu čtyř let služby a neobdržel žádný podobný příspěvek ve svém novém zaměstnání.

Jsou-li oba manželé zaměstnanci nadace a mají oba nárok na příspěvek na znovuusídlení, vyplácí se tento příspěvek tomu z manželů, jehož základní plat je vyšší.

Zaměstnanec, který dovrší více než jeden rok, ale méně než čtyři roky služby, obdrží příspěvek na znovuusídlení poměrný k délce jeho služby; k neúplným letům služby se nepřihlíží.

Při výpočtu této doby se nezapočítává doba neplaceného volna.

Na příspěvek na znovuusídlení se použije koeficient stanovený pro místo, kde byl zaměstnanec naposledy zaměstnán.

2.  V případě úmrtí zaměstnance se příspěvek na znovuusídlení vyplácí pozůstalému manželovi (manželce) nebo, není-li takové osoby, vyživovaným osobám ve smyslu článku 7 i v případě, že není splněna podmínka délky služby uvedená v odstavci 1.

3.  Příspěvek na znovuusídlení se vypočte podle rodinného stavu a platu zaměstnance ke dni skončení pracovního poměru.

4.  Příspěvek na znovuusídlení se vyplatí na základě dokladu o tom, že zaměstnanec a jeho rodina nebo, pokud zaměstnanec zemřel, pouze jeho rodina, znovu přesídlili do místa vzdáleného nejméně 70 km od místa, kde zaměstnanec pracoval.

Znovuusídlení zaměstnance nebo rodiny zesnulého zaměstnance se uskuteční do tří let od data skončení pracovního poměru.

Lhůta se nepoužije vůči osobě, na niž přešel nárok zaměstnance, která může prokázat, že si nebyla vědoma uvedených ustanovení.

Článek 13

Příspěvek na zařízení stanovený v článku 11 a příspěvek na znovuusídlení stanovený v článku 12 není nižší než

B.

Cestovní výdaje

Článek 14

1.  Zaměstnanec má nárok na náhradu cestovních výdajů pro sebe, svého manžela (manželku) a vyživované osoby žijící s ním skutečně v jeho domácnosti

V případě úmrtí zaměstnance mají ovdovělý manžel (manželka) a vyživované osoby nárok na náhradu cestovních výdajů za stejných podmínek.

Cestovní výdaje zahrnují rovněž náklady na místenky, dopravu zavazadel a případně i hotelové výdaje nezbytně vynaložené.

2.  Základem pro výpočet náhrady je:

Je-li použit jiný dopravní prostředek než uvedený výše, vyplácí se náhrada na základě ceny železnice v cestovní třídě, mimo lůžkový vůz. Nelze-li výpočet provést na tomto základě, stanoví způsob náhrady zvláštní rozhodnutí ředitele.

3.  Místo původu zaměstnance se stanoví při jeho nástupu do zaměstnání s přihlédnutím k místu náboru nebo středisku jeho zájmů. Místo původu takto stanovené může být během služby zaměstnance nebo při skončení zaměstnání změněno zvláštním rozhodnutím ředitele. Během jeho služby je však toto rozhodnutí přijímáno pouze výjimečně a po předložení příslušných podpůrných podkladů zaměstnancem.

Tato změna však nesmí vést k umístění střediska zájmů zaměstnance mimo území členských zemí Evropských společenství nebo mimo země a území uvedené v příloze IV Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství.

Článek 15

1.  Zaměstnanec má nárok na vyplacení částky odpovídající výdajům za cestu z místa jeho zaměstnání do místa jeho původu vymezeného v článku 14 pro sebe, a pobírá-li příspěvek na domácnost, i pro manžela (manželku) a vyživované osoby ve smyslu článku 7:

Tyto vzdálenosti se vypočítají způsobem stanoveným v čl. 14 odst. 2.

Jsou-li oba manželé zaměstnanci nadace, má podle výše uvedených ustanovení každý z nich nárok na paušální náhradu cestovních výdajů za sebe a vyživované osoby; každá vyživovaná osoba má nárok pouze na jednu náhradu. Náhrada za vyživované dítě se stanoví na žádost manžela nebo manželky na základě místa původu jednoho nebo druhého.

V případě, že se zaměstnanec ožení nebo provdá a je mu z tohoto důvodu přiznán příspěvek na domácnost, nahradí se cestovní výdaje jeho manžela (manželky) v poměru k době mezi dnem sňatku a koncem roku.

Jakékoli změny základu pro výpočet, které případně vzniknou změnou rodinného stavu po dni výplaty dotyčných částek, nezakládají povinnost dotyčného zaměstnance vyplacené částky vrátit.

Cestovní výdaje dětí ve věku od čtyř do deseti let se vypočítají na základě polovičního jízdného, pro potřeby výpočtu se má za to, že děti dosáhly svého čtvrtého nebo desátého roku života dne 1. ledna běžného roku.

2.  Paušální náhrada je v případě zaměstnanců kategorií A a B založená na ceně zpáteční vlakové jízdenky první třídy a v případě ostatních zaměstnanců na ceně zpáteční vlakové jízdenky druhé třídy.

▼M1

Je-li však vzdálenost cesty tam a zpět nejméně 800 kilometrů, je platba zaměstnancům kategorií C a D založena na ceně jízdenky první třídy.

Pokud je vzdálenost po železnici mezi místem zaměstnání a místem původu delší než 500 kilometrů nebo pokud obvyklá cesta vede přes moře, má dotyčný zaměstnanec při předložení letenek nárok na náhradu nákladů na cestu letadlem ve třídě, která je bezprostředně pod luxusní nebo první třídou.

▼B

Není-li výpočet tímto způsobem možný, stanoví podmínky pro výpočet náhrady ředitel zvláštním rozhodnutím.

3.  Zaměstnanec, jehož pracovní poměr skončil v průběhu kalendářního roku z jiných důvodů než úmrtím, nebo zaměstnanec, který má neplacené volno během části roku a je v činné službě v nadaci méně než devět měsíců toho roku, má nárok pouze na poměrnou část náhrady stanovené v odstavci 1 odpovídající délce jeho činné služby.

4.  Předcházející ustanovení se vztahují na zaměstnance, jejichž místa zaměstnání a místa původu se nacházejí v Evropě. Zaměstnanec, jehož místo zaměstnání a místo původu leží mimo Evropu, má jednou v roce, po předložení podpůrných dokladů, nárok ►M3  pro sebe, a má-li nárok na rodinné přídavky, pro svého manžela (manželku) a ostatní vyživované osoby ve smyslu článku 7 ◄ na náhradu cestovních výdajů do jeho místa původu nebo náhradu cestovních výdajů do jiného místa nepřesahující cestovní výdaje do jeho místa původu.

▼M3

Nemají-li manžel (manželka) a ostatní vyživované osoby ve smyslu v čl. 7 odst. 2 bydliště v místě zaměstnání zaměstnance, mají jednou za kalendářní rok, po předložení podpůrných dokladů, nárok na náhradu cestovních výdajů z místa původu do místa zaměstnání nebo na náhradu cestovních výdajů ve stejné výši do jiného místa.

▼B

5.  Na náhradu podle tohoto článku mají nárok jen ti zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru v nadaci po dobu nejméně devíti měsíců.

C.

Stěhovací náklady

Článek 16

1.  Zaměstnanec v pracovním poměru na dobu určitou, ne kratší než jeden rok, nebo zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, u něhož ředitel uvažuje o zaměstnání na stejnou dobu, má za níže uvedených podmínek nárok na náhradu stěhovacích nákladů.

2.  Náklady spojené se stěhováním nábytku, osobních věcí, včetně nákladů na pojištění proti běžným škodám (vloupání, krádež, oheň) se nahradí zaměstnanci, který musí změnit místo svého bydliště, aby splnil podmínky článku 16 tohoto pracovního řádu, a jemuž nebyly tyto náklady nahrazeny z jiných zdrojů. Tato náhrada nesmí přesáhnout předem schválenou částku odhadu nákladů. Nejméně dva odhady nákladů se předloží ke schválení příslušnému oddělení nadace, které může, považuje-li je za vysoké, vybrat jiný dopravní podnik. V takovém případě je náhrada nákladů omezena výší odhadu nákladů tohoto podniku.

3.  Při skončení pracovního poměru nebo v případě úmrtí zaměstnance jsou hrazeny náklady spojené se stěhováním z místa zaměstnání do jeho místa původu.

Byl-li zesnulý zaměstnanec svobodný, hradí se náklady oprávněným pozůstalým.

4.  Stěhování musí být uskutečněno do jednoho roku od konce zkušební doby zaměstnance.

Skončí-li pracovní poměr, musí být stěhování uskutečněno ve lhůtě tří let stanovené čl. 12 odst. 4 druhým pododstavcem.

Stěhovací náklady vzniklé po uplynutí výše uvedených lhůt jsou hrazeny jen ve výjimečných případech a na základě zvláštního rozhodnutí ředitele.

D.

Denní příspěvek

Článek 17

1.  Pokud zaměstnanec prokáže, že musí změnit místo bydliště, aby splnil požadavky článku 16 pracovního řádu, má po dobu stanovenou v odstavci 2 nárok na následující denní příspěvek:

▼M3

Denní příspěvky jsou upravovány v souladu s denními příspěvky vyplácenými úředníkům Společenství určenými Radou.

▼B

Jsou-li oba manželé zaměstnanci nadace a mají oba nárok na denní příspěvek, vztahují se sazby v prvních dvou sloupcích na toho z manželů, jehož základní plat je vyšší. Sazby uvedené v dalších dvou sloupcích se vztahují na druhou osobu.

Uvedené sazby souhlasí se sazbami stanovenými Radou Evropských společenství při každém přezkoumávání úrovní odměn na základě článku 65 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

2.  Doba, na kterou je denní příspěvek přiznán, je následující:

▼M3

▼B

Jsou-li oba manželé zaměstnanci nadace a mají oba nárok na denní příspěvek, vztahuje se doba stanovená v písmenu b), po kterou je příspěvek poskytován, na toho z manželů, jehož základní plat je vyšší, a doba stanovená v písmenu a) se vztahuje na druhou osobu.

V žádném případě není denní příspěvek poskytován po dni, kdy se zaměstnanec přestěhuje, aby splnil požadavky článku 16 tohoto pracovního řádu.

3.  Denní příspěvek stanovený odstavcem 1 se snižuje o polovinu během jakékoli doby, kdy zaměstnanec pobírá denní příspěvek pro zaměstnance na pracovní cestě stanovený v článku 18.

E.

Výdaje při pracovních cestách

Článek 18

1.  Zaměstnanec na pracovní cestě má na základě cestovního příkazu nárok na náhradu cestovních výdajů a na denní příspěvek v souladu s následujícími ustanoveními.

2.  Cestovní příkaz stanoví pravděpodobnou délku trvání pracovní cesty, na základě níž se vypočítá záloha na denní příspěvek, který zaměstnanec obdrží. Pokud není přijato zvláštní rozhodnutí, záloha se nevyplácí, pokud je pracovní cesta kratší než 24 hodin a má být vykonána v zemi používající stejnou měnu jako je měna země, kde je zaměstnanec zaměstnán.

Článek 19

1.  Cestovní výdaje zaměstnance na pracovní cestě zahrnují náklady na nejkratší železniční spojení první třídy pro zaměstnance kategorie A a B a druhé třídy pro ostatní zaměstnance.

Je-li vzdálenost cesty tam i zpět 800 km a více, mají rovněž zaměstnanci kategorií C a D nárok na náhradu železniční jízdenky první třídy.

Ředitel může rozhodnout, aby i zaměstnanci kategorií C a D na pracovní cestě do vzdálenosti tam i zpět kratší než 800 km měli nárok na náhradu jízdenky první třídy, doprovázejí-li člena správní rady, ředitele nebo jiného zaměstnance cestujícího první třídou.

Cestovní výdaje rovněž zahrnují

2.  Zaměstnancům může být dovoleno cestovat letecky. V takovém případě je možno náhradu vyplatit proti předložení letenky pro třídu bezprostředně pod ►M1  luxusní nebo ◄ první třídou.

Ředitel může rozhodnout, aby zaměstnanci doprovázejícímu člena správní rady nebo ředitele při jejich pracovní cestě byla po předložení letenky nahrazena cena cesty ve stejné třídě, jakou použil i člen správní rady nebo ředitel.

Za podmínek vymezených v pravidlech stanovených v čl. 12 odst. 2 druhém pododstavci přílohy VII služebního řádu Evropských společenství může být zaměstnanci na pracovní cestě za zvlášť únavných podmínek rozhodnutím ředitele povolena náhrada nákladů na cestu v použité třídě při předložení letenky.

Zvláštním rozhodnutím ředitele může být zaměstnanci povolena přeprava zavazadel, jejichž souhrnná váha přesahuje limit, do kterého jsou zavazadla na základě přepravních podmínek přijímána zdarma.

3.  Pro dopravu po moři stanoví cestovní lodní třídu pro každou jednotlivou cestu ředitel. Zaměstnanec cestující po moři obdrží místo denního příspěvku poskytovaného na základě článku 20 příspěvek ve výši 225 BEF na každých 24 hodin cesty.

4.  Zaměstnanci může být povoleno použít pro danou pracovní cestu vlastní automobil za předpokladu, že se tím trvání pracovní cesty neprodlouží.

V takovém případě jsou cestovní výdaje hrazeny paušálně za podmínek stanovených v odstavci 1.

V případě, že zaměstnanec pravidelně cestuje na pracovní cesty za mimořádných okolností a použití veřejné dopravy a náhrada cestovních výdajů na obvyklém základě by byly nevýhodné, může ředitel rozhodnout o přiznání příspěvku podle ujetých kilometrů namísto náhrady jízdného.

Zaměstnanec, kterému bylo povoleno použít vlastní automobil, zůstává plně osobně odpovědný za jakoukoli nehodu způsobenou jeho automobilem nebo třetím osobám; musí mít uzavřenou pojistku vztahující se na občanskoprávní odpovědnost v rozsahu, který ředitel považuje za dostatečný.

Článek 20

1.  

2.  Sazby denního příspěvku vymezené ve sloupci I a II se snižují ►M3  o 25 % ◄ za každý den pracovní cesty, vyúčtovaný podle odstavce 4, během kterého měl zaměstnanec výdaje za lůžkový vůz hrazené nadací.

3.  Stejné srážky se provedou, pokud zaměstnanec nemusí strávit noc mimo místo, kde je zaměstnán.

4.  S výhradou odstavců 2 a 3 se denní příspěvek zaměstnance na pracovní cestě vypočte v souladu s těmito pravidly:

5.  Denní příspěvek zaměstnance na pracovní cestě je určen ke krytí všech vzniklých výdajů, včetně místní dopravy v místě pracovní cesty, kromě níže uvedených výdajů, které jsou nahrazeny po předložení podpůrných dokladů:

6.  Je-li předpokládaná délka pracovní cesty alespoň čtyři týdny na stejném místě a dotyčný zaměstnanec o tom byl před odjezdem informován, může být denní příspěvek snížen o jednu čtvrtinu.

O takovém snížení může být rozhodnuto i během pracovní cesty; v takovém případě nesmí toto snížení nabýt účinnosti dříve než osm dní poté, co bylo oznámeno dotyčnému zaměstnanci za předpokladu, že do dokončení pracovní cesty zbývají od data oznámení nejméně čtyři týdny.

7.  Pokud zaměstnanci během pracovní cesty zajišťuje nebo hradí stravu nebo ubytování některý z orgánů Evropských společenství nebo vnitrostátní či mezinárodní orgán nebo organizace, je zaměstnanec povinen to ohlásit.

▼M3

Denní příspěvek se snižuje o 16 % příspěvku stanoveného ve sloupcích I a II za každé poskytnuté jídlo; příspěvky stanovené ve sloupcích I a II se snižují o 34 % za každý den poskytnutého ubytování. Pokud zaměstnanci během pracovní cesty zajišťuje nebo hradí celodenní stravování a ubytování některý orgán Společenství nebo subjekt Společenství nebo vnitro státní či mezinárodní orgán nebo organizace, obdrží zaměstnanec místo výše stanoveného denního příspěvku příspěvek ve výši 17 % částek stanovených ve sloupcích I a II.

▼M3 —————

▼B

F.

Paušální náhrada výdajů

Článek 21

Jestliže zaměstnanci na základě zvláštních pokynů příležitostně vynaloží výdaje na reprezentaci pro služební účely, stanoví se výše příspěvku na reprezentaci pro každý jednotlivý případ na základě podpůrných dokladů a za podmínek stanovených ředitelem.

Článek 22

Zaměstnanci působícímu v místě, kde jsou ubytovací podmínky uznány za zvlášť obtížné, může být vyplacen příspěvek na ubytování.

Seznam míst, pro která může být tento příspěvek přiznán, jeho maximální výše a pravidla pro jeho přiznání stanoví Rada Evropských společenství postupem podle čl. 65 odst. 3 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

Článek 23

Zaměstnanci působícímu v místě, kde je doprava v důsledku velké vzdálenosti pracoviště od místa ubytování uznána za zvlášť obtížnou a drahou, může být vyplacen příspěvek na dopravu.

Seznam míst, pro která může být tento příspěvek přiznán, jeho maximální výši a pravidla pro jeho přiznávání stanoví Rada Evropských společenství postupem podle čl. 65 odst. 3 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

Oddíl 5

Článek 24

►M1  Sazby uvedené v oddíle 4 ◄ se automaticky upravují pokaždé, když jsou měněny odpovídající sazby uvedené ve služebním řádu úředníků Evropských společenství.

Oddíl 6

VÝPLATA ODMĚN A PŘÍSPĚVKŮ

Článek 25

1.  Odměny se zaměstnancům vyplácejí 15. den každého měsíce za tento měsíc. Částka odměny se zaokrouhlí na celý belgický frank směrem nahoru.

2.  Pokud není nárok na odměnu za celý měsíc, rozdělí se částka na třicetiny a

3.  Vznikl-li zaměstnanci nárok na rodinné přídavky a na příspěvek za práci v zahraničí po dni nástupu do zaměstnání, vyplácejí se mu tyto příspěvky od prvního dne měsíce, ve kterém nárok vznikl. Při zániku tohoto nároku obdrží zaměstnanec částku náležející až do posledního dne měsíce, ve kterém nárok zanikl.

Článek 26

Odměny a příspěvky jsou vypláceny každému zaměstnanci v místě a v měně země, kde vykonává svoji činnost.

Ustanovení čl. 17 odst. 2, 3 a 4 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství se použijí obdobně.

▼M2

---

PŘÍLOHA V

POJIŠTĚNÍ PRO PŘÍPAD NEMOCI, ÚRAZU A NEMOCI Z POVOLÁNÍ

Článek 1

1.  Do společného systému nemocenského pojištění orgánů Evropských společenství jsou zapojeni zaměstnanci nadace a osoby, které splňují podmínky stanovené v čl. 38 odst. 2, 3 a 4 pracovního řádu pro zaměstnance nadace.

2.  Na výše uvedené zaměstnance a osoby a na jejich právní nástupce se vztahují pravidla týkající se nemocenského pojištění pro úředníky Evropských společenství.

Článek 2

Na zaměstnance nadace se vztahují pravidla týkající se nemocenského pojištění pro případ úrazu a nemoci z povolání pro úředníky Evropských společenství.

Pokud jde o stanovení nároků vyplývajících z uvedených pravidel pro zaměstnance, kteří utrpěli úraz nebo byli postiženi nemocí z povolání, přenese ředitel nadace své pravomoci na správní orgán odpovědný za stanovení takových nároků s ohledem na úrazy a nemoci z povolání úředníků Evropských společenství.

Evropská společenství zajistí zaměstnancům nadace a jejich právním nástupcům výplatu dávek stanovených těmito pravidly.

---

PŘÍLOHA VI

DŮCHODOVÝ SYSTÉM

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Ukáže-li lékařské vyšetření provedené před nástupem zaměstnance, že zaměstnanec je nemocen nebo invalidní, může ředitel rozhodnout o přiznání zaměstnanci zaručených dávek vyplývajících z této invalidity nebo nemoci až po 5 letech ode dne jeho nástupu do zaměstnání v nadaci.

KAPITOLA II

STAROBNÍ DŮCHOD A ODSTUPNÉ

Oddíl 1

Starobní důchod

Článek 2

Starobní důchod se vyměřuje na základě celkového počtu započitatelných let pracovního poměru získaných zaměstnancem. Každý rok pracovního poměru, který se vezme v úvahu za podmínek stanovených v článku 3, se přičte jako započitatelný, každý celý měsíc jako jedna dvanáctina započitatelného roku pracovního poměru.

Nejvyšší počet započitatelných let pracovního poměru, ke kterým se přihlíží pro vyměření nároku na starobní důchod, činí 35.

Článek 3

Pro účely vypočtení započitatelných let pracovního poměru ve smyslu čl. 2 prvního odstavce se vezme v úvahu:

Článek 4

▼M3

Zaměstnanec, který je po ukončení pracovního poměru v nadaci, Evropském středisku pro rozvoj odborného vzdělávání nebo v některém orgánu Společenství znovu zaměstnán v nadaci nebo orgánu Společenství, získá nový nárok na důchod.

Může požadovat, aby pro účely vyměření nároku na starobní důchod bylo vzato v úvahu celé období služby v nadaci, v Evropském středisku pro rozvoj odborného vzdělávání nebo v některém orgánu Evropských společenství, pokud vrátí všechny částky, které mu byly vyplaceny jako odstupné nebo které obdržel jako starobní důchod, včetně složených úroků s roční úrokovou sazbou 3,5 %.

▼M2

Pokud zaměstnanec, který má nárok na starobní důchod, nevrátí částky uvedené v předchozím odstavci, je mu vyplacena finanční částka představující pojistně matematickou protihodnotu jeho starobního důchodu ke dni, ke kterému mu přestal být vyplácen starobní důchod, včetně složených úroků s roční úrokovou sazbou 3,5 % ve formě starobního důchodu, jehož vyplácení je odloženo do dosažení věku, kdy skončí zaměstnání.

Článek 5

Životní minimum pro účely vyměření důchodových dávek odpovídá základnímu platu zaměstnance v platové třídě D4 v prvním stupni.

Článek 6

Pojistně matematická protihodnota starobního důchodu nesmí být menší než částka, kterou by zaměstnanec obdržel, pokud by se na něho vztahoval článek 11.

Pokud je pojistně matematická protihodnota starobního důchodu stanovená podle výše uvedených ustanovení nižší než tato částka, obdrží zaměstnanec starobní důchod, jehož pojistně matematická protihodnota se rovná částce stanovené v prvním odstavci.

Článek 7

„Pojistně matematickou protihodnotou starobního důchodu“ se rozumí kapitálová hodnota dávek náležejících zaměstnanci, vypočtená odkazem na nejnovější tabulky úmrtnosti sestavené rozpočtovými orgány Evropských společenství, uvedené v článku 32, na základě roční úrokové sazby 3,5 %.

Článek 8

Skončí-li zaměstnanec pracovní poměr před dosažením věku šedesáti let, může požadovat, aby výplata jeho starobního důchodu byla

Článek 9

Nárok na starobní důchod vzniká první dnem kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, za nějž má zaměstnanec z úřední moci nebo na vlastní žádost nárok na uvedený důchod.

Článek 10

1.  Zaměstnanec, který ukončí svůj pracovní poměr v nadaci, aby nastoupil do služby ve státní správě nebo ve vnitrostátní nebo mezinárodní organizaci, a který uzavře s nadací dohodu, je oprávněn nechat si převést pojistně matematickou protihodnotu svého nároku na starobní důchod v nadaci do důchodového fondu této státní správy nebo organizace.

2.  Zaměstnanec, který po odchodu ze služby ve státní správě nebo ve vnitrostátní nebo mezinárodní organizaci nebo podniku nastoupí do pracovního poměru v nadaci, může po uplynutí zkušební doby stanovené článkem 25 pracovního řádu vyplatit nadaci

V tom případě stanoví orgán příslušný pro výplatu starobních důchodů s ohledem na platovou třídu a stupeň původního zařazení zaměstnance počet započitatelných let pracovního poměru, které jsou mu započteny v rámci nynějšího důchodového systému, na základě pojistně matematické protihodnoty nebo vrácených částek.

Možnost uvedená v prvním pododstavci je otevřená též zaměstnancům, kteří nastoupili do pracovního poměru před 9. březnem 1982, pro nároky na důchod odpovídající délce jejich pracovního poměru v nadaci před uvedeným dnem. Počet započitatelných let pracovního poměru se však stanoví na základě platové třídy a stupně, do které byl zařazen dne 9. března 1982.

▼M3

3.  Odstavec 2 se také vztahuje na zaměstnance, který znovu nastoupí po skončení volna z osobních důvodů podle článku 11 nebo po skončení neplaceného volna podle článku 33 pracovního řádu.

▼M2

Oddíl 2

Odstupné

Článek 11

1.  Zaměstnanec mladší šedesáti let, který ukončí pracovní poměr z jiných důvodů, než je smrt nebo invalidita, a který nemá nárok na starobní důchod a nevztahuje se na něj čl. 10 odst. 1, má po skončení pracovního poměru nárok na výplatu:

2.  Odstupné uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) se snižuje o částky vyplacené na základě článku 37.

KAPITOLA III

INVALIDNÍ DŮCHOD

Článek 12

S výhradou článku 1 má zaměstnanec ve věku mladším než šedesát pět let, kterého kdykoli v době získání nároku na důchod Výbor pro invaliditu zřízený v příloze I uzná za osobu s úplnou trvalou invaliditou a který musí z tohoto důvodu ukončit pracovní poměr v nadaci, po dobu trvání pracovní neschopnosti nárok na invalidní důchod podle článku 41b pracovního řádu.

Invalidní a starobní důchod nesmějí být vypláceny současně.

▼M3

Článek 13

Zaměstnanec, u něhož Výbor pro otázky invalidity uzná, že splňuje předpoklady článku 41b, odchází do důchodu k poslednímu dni měsíce, ve kterém ředitel rozhodne, že zaměstnanec je v trvalé pracovní neschopnosti. Nárok na invalidní důchod vzniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci uznání trvalé pracovní neschopnosti zaměstnance.

▼M2

Článek 14

Ředitel může kdykoli požadovat důkaz, že poživatel invalidního důchodu ještě splňuje požadavky na vyplácení tohoto důchodu. Zjistí-li Výbor pro otázky invalidity, že tyto požadavky již nesplňuje, nárok na důchod zaniká.

▼M3

Není-li dotyčná osoba znovu zaměstnána ve službě v nadaci, obdrží

▼M2

Článek 15

►M3  Pokud je bývalý zaměstnanec ◄ , který pobírá invalidní důchod, znovu zaměstnán v nadaci, započítává se doba, po kterou tento důchod pobíral, pro účely vyměření jeho starobního důchodu, aniž by byl povinen doplatit příspěvky.

KAPITOLA IV

POZŮSTALOSTNÍ DŮCHOD

Článek 16

Pokud zaměstnanec zemře během trvání pracovního poměru nebo v době volna z důvodů vojenské služby, má jeho vdova nárok, pokud manželství trvalo alespoň jeden rok v době úmrtí a s výhradou článků 1 a 21, na vdovský důchod ve výši 35 % posledního měsíčního základního platu zaměstnance, který nesmí být nižší než životní minimum vymezené v článku 5 ►M3  , a nižší než 60 % starobního důchodu, na který by měl zaměstnanec v době svého úmrtí nárok bez ohledu na trvání služby nebo na věk ◄ .

Podmínka délky trvání manželství uvedená v prvním odstavci se nepoužije, pokud má zaměstnanec z tohoto nebo z dřívějších manželství jedno nebo více dětí, za předpokladu, že vdova se o tyto děti stará nebo starala, nebo pokud smrt byla způsobena postižením nebo nemocí v důsledku výkonu jeho pracovních povinností nebo nehody.

Článek 17

Pokud bývalý zaměstnanec pobíral starobní důchod, má jeho vdova, pokud manželství trvalo alespoň jeden rok, když skončil pracovní poměr v nadaci, a s výhradou článku 21 nárok na vdovský důchod ve výši 60 % starobního důchodu, který její manžel pobíral v době úmrtí. Minimální vdovský důchod činí 35 % posledního základního měsíčního platu zaměstnance a nesmí být menší než životní minimum vymezené v článku 5; částka vdovského důchodu nesmí být v žádném případě vyšší než částka starobního důchodu, který pobíral manžel v době úmrtí.

Podmínka délky trvání manželství uvedená v prvním odstavci se nepoužije, pokud má zaměstnanec z manželství uzavřeného před skončením pracovního poměru jedno nebo více dětí, za předpokladu, že vdova se o tyto děti stará nebo starala.

▼M3

Článek 17a

Pokud bývalý zaměstnanec pobíral invalidní důchod, má jeho vdova, pokud za něj byla provdána v době, kdy nárok vznikl, a s výhradou článku 21, nárok na vdovský důchod ve výši 60 % invalidního důchodu, který její manžel pobíral v době úmrtí.

Minimální vdovský důchod činí 35 % posledního základního platu zaměstnance; částka vdovského důchodu nesmí být v žádném případě vyšší než částka invalidního důchodu, který pobíral manžel v době úmrtí.

▼M2

Článek 18

Vdova po bývalém zaměstnanci, který skončil pracovní poměr před dosažením věku šedesáti let a požádal o odložení vyplácení starobního důchodu až k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, v němž dosáhne věku šedesáti let, má nárok, pokud manželství trvalo alespoň jeden rok, když skončil pracovní poměr v nadaci, a s výhradou článku 21 na vdovský důchod ve výši 60 % starobního důchodu, který by její manžel pobíral ve věku šedesáti let. Minimální vdovský důchod činí 35 % posledního základního měsíčního platu zaměstnance; částka vdovského důchodu však nesmí být v žádném případě vyšší než částka starobního důchodu, na který by měl zaměstnanec nárok ve věku šedesáti let.

Podmínka délky trvání manželství uvedená v prvním odstavci se nepoužije, pokud má zaměstnanec z manželství uzavřeného před skončením pracovního poměru jedno nebo více dětí, za předpokladu, že vdova se o tyto děti stará nebo starala.

Článek 19

Pro účely ►M3  článků 17, 17a a 18 ◄ se podmínka délky trvání manželství nepoužije, pokud manželství, i když bylo uzavřené po skončení pracovního poměru úředníka, trvalo alespoň 5 let.

Článek 20

1.  Sirotčí důchod stanovený v čl. 41d odst. 1 pracovního řádu činí pro první dítě osm desetin vdovského důchodu, na který by vdova měla nárok, přičemž ke snížení podle článku 25 se nepřihlíží.

Sirotčí důchod nesmí být nižší než životní minimum vymezené v článku 5, s výhradou článku 21.

2.  Důchod se zvyšuje za každé druhé a další vyživované dítě o částku rovnající se dvojnásobku příspěvku na vyživované dítě.

3.  Celková částka důchodu a příspěvku uvedeného v odstavci 2 se rozděluje rovným dílem mezi oprávněné osiřelé děti.

Článek 21

Zanechá-li zaměstnanec vdovu a současně osiřelé děti z dřívějšího manželství nebo jiné právní nástupce, celkový důchod vyměřený jako by šlo o vdovu, která všechny tyto osoby vyživuje, se rozděluje mezi různé dotyčné osoby v poměru k důchodům, které by byly vypláceny oprávněným skupinám, kdyby byly posuzovány samostatně.

Zanechá-li zaměstnanec osiřelé děti pocházející z různých manželství, celkový důchod vyměřený jako by šlo o děti z jednoho manželství, se rozděluje mezi různé dotyčné osoby v poměru k důchodům, které by byly vypláceny oprávněným skupinám, kdyby byly posuzovány samostatně.

Pro účely vypočtení tohoto rozdělení jsou vyživované děti ve smyslu článku 7 přílohy IV z dřívějšího manželství některého z manželů zahrnuty do skupiny dětí z manželství zaměstnance.

V případě uvedeném v druhém odstavci jsou příbuzní ve vzestupné přímé linii, kteří jsou považováni za vyživované osoby ve smyslu čl. 7 odst. 4 přílohy IV, ve stejném postavení jako vyživované děti a pro účely výpočtu rozdělení jsou zahrnuti do skupiny potomků.

▼M3 —————

▼M3

Článek 23

Pokud je místo pobytu zaměstnance, nebo bývalého zaměstnance, který má nárok na starobní nebo invalidní důchod, nebo bývalého zaměstnance, který ukončí službu před dosažením věku 60 let a požádá o odložení výplaty starobního důchodu do prvního dne kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém dosáhl věku 60 let, neznámé déle než jeden rok, může jeho manžel (manželka) nebo jím vyživované osoby předběžně obdržet pozůstalostní důchody, na které by měli nárok podle tohoto pracovního řádu.

První pododstavec se vztahuje na osoby uznané za vyživované osobou, která pobírá pozůstalostní důchod nebo na něj má nárok a jejíž pobyt je neznámý déle než 1 rok.

Předběžné důchody podle prvního a druhého pododstavce se promění na konečné, pokud je zaměstnanec nebo poživatel důchodu prohlášen za mrtvého nebo pravomocným rozsudkem prohlášen za nezvěstného.

▼M2

Článek 24

Nárok na pozůstalostní důchod vzniká prvním dnem měsíce, který následuje po měsíci úmrtí zaměstnance. Pokud je z důvodu smrti zaměstnance nebo poživatele důchodů provedena platba podle článku 36 pracovního řádu, vzniká nárok prvním dnem čtvrtého měsíce po měsíci úmrtí.

Nárok na výplatu pozůstalostního důchodu zaniká na konci kalendářního měsíce, ve kterém poživatel důchodu zemřel nebo přestal splňovat požadavky pro vyplácení důchodu.

Článek 25

Pokud je věkový rozdíl mezi zemřelým zaměstnancem a jeho manželem (manželkou) po odečtení doby manželství větší než deset let, snižuje se pozůstalostní důchod, vyměřený v souladu s předchozími ustanoveními, za každý celý rok věkového rozdílu o:

Článek 26

Nárok vdovy na vdovský důchod zaniká uzavřením nového manželství. Pokud není použitelný čl. 41d odst. 2 pracovního řádu, má nárok na okamžitou výplatu jednorázové částky ve výši dvojnásobku roční výše vdovského důchodu.

▼M3

Článek 27

Rozvedená manželka zaměstnance nebo bývalého zaměstnance má v případě jeho úmrtí nárok na vdovský důchod vymezený v této kapitole, pokud může prokázat, že v době úmrtí bývalého manžela má nárok na výživné a toto výživné bylo stanoveno soudně nebo dohodou s bývalým manželem.

Vdovský důchod však nesmí přesáhnout částku výživného vypláceného v době úmrtí bývalého manžela, částka je upravena v souladu s článkem 41g pracovního řádu.

Nárok rozvedené manželky zaniká, pokud před smrtí bývalého manžela uzavře nové manželství. Článek 26 se použije, uzavře-li nové manželství po smrti bývalého manžela.

▼M2

Článek 28

▼M3

Pokud zemřelý zaměstnanec zanechá více než jednu rozvedenou manželku, která má nárok na vdovský důchod, rozděluje se důchod podle doby trvání každého manželství. Použije se čl. 27 druhý a třetí pododstavec.

▼M2

Pokud některá z osob, které mají nárok na důchod, zemře nebo se vzdá svého podílu, připočte se její podíl k podílům ostatních, ledaže nárok přechází podle čl. 41d odst. 2 pracovního řádu na osiřelé děti.

Snížení z důvodů věkového rozdílu stanovené v článku 25 se uplatňuje odděleně od důchodů rozdělených v souladu s tímto článkem.

Článek 29

Pokud rozvedené manželce zaniká nárok na důchod podle článku 35, vyplatí se celý důchod vdově, pokud není použitelný čl. 41d odst. 2 pracovního řádu.

KAPITOLA V

FINANCOVÁNÍ DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU

Článek 30

Z platu se pokaždé odečte příspěvek na důchodový systém stanovený v článcích 41a až 41h pracovního řádu a v jeho příloze VI.

Článek 31

Řádně odečtené příspěvky nemohou být požadovány zpět. Příspěvky, které byly odečteny nesprávně, nezakládají nárok na důchod; vracejí se bez úroků na žádost zaměstnance nebo jeho právního nástupce.

Článek 32

Při výpočtu pojistně matematických hodnot stanovených v této příloze se používají tabulky úmrtnosti a invalidity a předpisy o očekávaném pohybu platů přijaté rozpočtovými orgány Evropských společenství na základě článku 39 přílohy VIII služebního řádu úředníků Společenství.

KAPITOLA VI

STANOVENÍ NÁROKŮ ZAMĚSTNANCŮ

Článek 33

Za stanovení odstupného, starobního, invalidního a pozůstalostního důchodu odpovídá správní orgán uvedený v článku 41h pracovního řádu, na který ředitel nadace přenese své pravomoci. Současně s rozhodnutím o přiznání důchodu obdrží zaměstnanci nebo jejich právní nástupci a nadace podrobný výkaz o stanovení nároků.

Starobní a invalidní důchod nemohou být vypláceny současně s platem vypláceným nadací nebo některým z orgánů Evropských společenství.

Přiznání důchodu, invalidního nebo pozůstalostního důchodu nezakládá žádný nárok na příspěvek za práci v zahraničí.

Článek 34

Částka důchodu může být kdykoli vyměřena znovu v případě chybného nebo neúplného výpočtu.

Důchody mohou být pozměněny nebo odňaty, jestliže byly přiznány v rozporu s ustanoveními pracovního řádu nebo této přílohy.

Článek 35

Právní nástupci zemřelého zaměstnance, kteří nezažádají o své důchody do jednoho roku po smrti zaměstnance, ztrácejí nárok na tyto důchody, s výjimkou řádně doložených případů vyšší moci.

Článek 36

Zaměstnanec a jeho právní nástupci, kterým přísluší dávky v rámci důchodového systému, poskytnou písemné důkazy, které mohou být vyžadovány, a uvědomí správní orgán uvedený v článku 41h pracovního řádu o všech skutečnostech, které by mohly mít vliv na jejich nárok.

Článek 37

Za podmínek stanovených Komisí Evropských společenství mohou zaměstnanci žádat, aby nadace zaplatila platby nezbytné pro založení nebo zachování nároků na důchod v jejich zemi původu.

Tyto platby nesmí překročit 13,5 % základního platu a jsou hrazeny z rozpočtu nadace.

KAPITOLA VII

VÝPLATA DÁVEK

Článek 38

Dávky v rámci důchodového systému jsou vypláceny měsíčně zpětně.

Dávky vyplácí Komise Evropských společenství ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství.

Dávky mohou být vypláceny podle volby oprávněné osoby v měně země jejího původu nebo země jejího bydliště nebo země sídla nadace; zvolená volba platí nejméně dva roky.

▼M3 —————

▼M2

Článek 39

Částky, které zaměstnanec dluží nadaci ke dni, ke kterému mu vzniká nárok na dávku stanovenou důchodovým systémem, jsou sraženy z částky jeho dávky nebo z dávek náležejících jejich právním nástupcům. Srážky mohou být rozděleny na více měsíců.

Článek 40

Pokud je invalidita nebo úmrtí zaměstnance zaviněna třetí osobou, přecházejí na Evropská společenství práva zaměstnance nebo jeho právního nástupce v právním sporu proti třetí osobě v mezích povinností vyplývajících pro Evropská společenství z důchodového systému.

▼M3

---

PŘÍLOHA VII

POLOVIČNÍ PRACOVNÍ ÚVAZEK

Článek 1

Povolení uvedené v článku 29a pracovního řádu se na žádost uděluje zaměstnanci na dobu nejvýše jednoho roku.

Za stejných podmínek může být povolení prodlouženo. Žádost o prodloužení musí podat zaměstnanec nejméně jeden měsíc před uplynutím doby, na niž bylo uděleno povolení.

Článek 2

Pominou-li důvody, pro které bylo uděleno povolení uvedené v článku 29a, může ředitel toto povolení odejmout před uplynutím doby, na niž bylo uděleno, při dodržení jednoměsíční oznamovací doby.

Ředitel může na žádost zaměstnance povolení odejmout před uplynutím doby, na niž bylo uděleno.

Článek 3

Zaměstnanec má nárok po dobu, na kterou mu byl povolen poloviční pracovní úvazek, na 50 % své odměny. Příspěvek na vyživované dítě a příspěvek na vzdělávání obdrží nadále v plné výši.

Během této doby nesmí zaměstnanec vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost.

Příspěvky do systému nemocenského pojištění a do důchodového systému se vypočítají na základě celého základního platu.

---

( 1 ) Úř. věst. L 139, 30.5.1975, s. 1

( 2 ) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8.