(EHS) č. 1108/70Nařízení Rady (EHS) č. 1108/70 ze dne 4. června 1970 o zavedení účetního systému pro výdaje na infrastrukturu železniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravy
Publikováno: | Úř. věst. L 130, 15.6.1970 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 4. června 1970 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 15. června 1970 | Nabývá účinnosti: | 5. července 1970 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2023/144 | Pozbývá platnosti: | 12. února 2023 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 1108/70 ze dne 4. června 1970 (Úř. věst. L 130, 15.6.1970, p.4) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
No |
page |
date |
||
L 167 |
1 |
5.7.1979 |
||
L 302 |
8 |
23.10.1981 |
||
L 353 |
12 |
17.12.1990 |
||
L 363 |
1 |
20.12.2006 |
||
L 158 |
1 |
10.6.2013 |
Ve znění:
L 73 |
14 |
27.3.1972 |
||
L 291 |
17 |
19.11.1979 |
||
L 302 |
23 |
15.11.1985 |
||
C 241 |
21 |
29.8.1994 |
||
L 236 |
33 |
23.9.2003 |
NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 1108/70
ze dne 4. června 1970
o zavedení účetního systému pro výdaje na infrastrukturu železniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravy
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 75 této smlouvy,
s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 22. června 1964 o provedení zjišťování o nákladech na infrastrukturu železniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravy ( 1 ), a zejména na článek 7 uvedeného rozhodnutí,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 3 ),
vzhledem k tomu, že pro zavedení systému poplatků za využívání dopravní infrastruktury v rámci společné dopravní politiky je mimo jiné důležité znát výdaje na infrastrukturu; že tuto znalost lze nejlépe získat zavedením stálého účetního systému, který pro každý obor dopravy zahrnuje jednotné způsoby účtování ve všech členských státech;
vzhledem k tomu, že by účetní systém pro výdaje na infrastrukturu měl pokrývat veškerou veřejnou infrastrukturu železniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravy; že však určité infrastruktury druhořadého významu a určité vnitrozemské vodní cesty námořního charakteru lze bez obtíží vyloučit;
vzhledem k tomu, že je žádoucí umožnit členským státům, aby stanovily podrobné postupy pro vedení účtů nákladů na infrastrukturu tak, aby mohlo být přihlédnuto ke zvláštnostem jednotlivých případů a praktickým možnostem;
vzhledem k tomu, že pro zavedení systému poplatků za využívání infrastruktury je rovněž nezbytné znát údaje o využívání infrastruktury a že je žádoucí stanovit seznam těchto údajů;
vzhledem k tomu, že členské státy by měly pravidelně sdělovat Komisi účetní výsledky výdajů na infrastrukturu a Komise by je měla předkládat Radě v roční souhrnné zprávě;
vzhledem k tomu, že pro zajištění co nejjednotnějšího uplatňování tohoto nařízení je žádoucí, aby Komise za pomoci výboru vládních expertů koordinovala všechny činnosti související s tímto nařízením;
vzhledem k tomu, že je žádoucí stanovit postup, aby bylo možné způsoby účtování, seznam infrastruktury i seznam údajů o využívání infrastruktury průběžně přizpůsobovat získaným zkušenostem a rozvoji společné dopravní politiky;
vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny určité odchylky od obecných pravidel, aby mohly být zohledněny potíže, s nimiž se setkají některé členské státy v prvních letech uplatňování tohoto nařízení,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Od 1. ledna 1971 se za podmínek uvedených v tomto nařízení zavádí jednotný a stálý účetní systém pro výdaje na infrastrukturu železniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravy.
Článek 2
1. Do účetního systému se zanášejí jednak specifické výdaje vztahující se na dopravní funkci infrastruktury, jednak část společných výdajů s touto funkcí a ostatními funkcemi, které souvisejí s dopravní funkcí.
2. Bez ohledu na účetní pravidla platná v členských státech se za jeden rok zaznamenávají výdaje, které byly v průběhu tohoto roku učiněny v souvislosti s výstavbou, provozem a správou infrastruktury. Tyto výdaje nezahrnují jistinu ani úroky z úvěrů sjednaných za účelem financování výdajů na infrastrukturu.
Článek 3
Výdaje na infrastrukturu se účtují pro všechny železniční sítě uvedené v příloze II A bodu 1, pro všechny ostatní sítě uvedené v příloze II A bodu 2 a pro veřejné silnice a vnitrozemské vodní cesty s výjimkou:
a) silnic, které nejsou určeny pro motorovou dopravu, tj. pro vozidla se zdvihovým objemem válců nejméně 50 cm3;
b) silnic využívaných výlučně zemědělskými nebo lesnickými vozidly, nebo sloužících výlučně k zajištění přístupu k zemědělským nebo lesnickým hospodářstvím;
c) vnitrozemských vodních cest s dopravou omezenou na plavidla s nosností do 250 tun;
d) vodních cest námořní povahy, jak jsou uvedeny v nařízení (EHS) č. 281/71 ( 4 ).
Článek 4
Výdaje na infrastrukturu se účtují podle osnovy v příloze I.
Podrobné postupy, podle nichž budou tyto výdaje účtovány, stanoví každý členský stát.
Článek 5
1. Členské státy sdělí Komisi nejpozději do 31. prosince každého roku účetní výsledky výdajů na infrastrukturu za předchozí rok. Tyto výsledky jsou předkládány podle účtové osnovy v příloze 1.
2. Předloží se oddělené výsledky
a) pro železnici:
i) za každou ze sítí uvedených v příloze II A bodu 1,
ii) za všechny ostatní sítě uvedené v příloze II A bodu 2. Údaje o těchto sítích se však musí sdělovat jen každých pět let a poprvé za rok 1980;
b) v případě silnic pro každou kategorii uvedenou v příloze II B, přičemž úseky silnic uvnitř zastavěných oblastí a mimo ně jsou uvedeny odděleně;
c) pro vnitrozemské vodní cesty podle přílohy II C.
Článek 6
Členské státy předloží Komisi současně s účetními výsledky podle článku 5 následující údaje za stejné období se souhrnem výdajů na infrastrukturu každého oboru dopravy:
— úvěry, které byly smluvně sjednány v průběhu roku za účelem financování výdajů infrastruktury,
— platby jistiny a odděleně úroky za dříve sjednané úvěry.
V těchto souhrnech vezmou členské státy v úvahu jen ty úvěry, které jsou výslovně určeny pro financování výdajů infrastruktury.
Článek 7
Členské státy sdělí Komisi současně s účetními výsledky podle článku 5 údaje za stejné období o využívání infrastruktury podle přílohy III tabulky A, tabulky B bodu 1.1 a tabulky C.
Údaje podle tabulky B bodu 1.2 a tabulky B bodu 2 uvedené přílohy se však předkládají pouze jednou za pět let. V případě tabulky B bodu 1.2 se údaje předloží poprvé za rok 1980 a v případě tabulky B bodu 2 se údaje nemusí předkládat, dokud si to nevyžádají práce v oblasti zpoplatnění použití infrastruktury.
Článek 8
1. Dokud Komise nestanoví podle čl. 9 odst. 1 společná pravidla pro určení přičitatelného podílu společných výdajů s dopravní funkcí a ostatními funkcemi infrastruktury a členské státy nezačnou tato pravidla používat, zaznamenávají se v účetnictví specifické výdaje spojené s dopravní funkcí podle položek účtové osnovy odděleně od všech společných výdajů.
2. Dokud nedojde ke sblížení pravidel pro rozlišení silnic uvnitř zastavěných oblastí a mimo ně podle čl. 9 odst. 1, použijí členské státy pro sestavování údajů uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. b) a v příloze III B vlastní pravidla a uvědomí o nich Komisi ve sděleních zasílaných na základě článků 5 a 7.
3. Pro Spolkovou republiku Německo je sdělení údajů uvedených v příloze II C Komisi povinné až od roku 1972.
4. Sdělení údajů za léta 1972 až 1974 o využívání infrastruktury podle přílohy III tabulky B bodu 1 Komisi je povinné pro kategorie vozidel označené jednomístným kódem a volitelné pro ostatní kategorie.
5. Nizozemsko musí Komisi údaje podle přílohy III tabulek B o využívání infrastruktury sdělovat, pokud jde o kategorie silnic této země uvedených v příloze II B, až od sestavování výkazu za rok 1975.
6. Itálie sdělí Komisi údaje podle tabulek v příloze III písm. B bodu 2 o využívání infrastruktury až za rok 1971. Následná sdělení související s touto tabulkou se předkládají za roky uvedené v čl. 7 odst. 2.
7. Sdělování údajů podle tabulky C přílohy III o využívání infrastruktury Komisi je povinné od těchto termínů:
— pro Belgii v případě plavidel kategorií uvedených pod písmeny e) a f) a na přepravu v ústí řeky Šeldy - až od sestavování výkazu za rok 1973,
— pro Spolkovou republiku Německo - až od sestavování výkazu za rok 1973,
— pro Francii v případě plavidel kategorií uvedených pod písmeny c) a f) a počtu plavidel projíždějících plavebními komorami - až od sestavování výkazu za rok 1974,
— pro Nizozemsko v případě regulovaných řek - až od sestavování výkazu za rok 1972.
Článek 9
1. Komise zajišťuje koordinaci všech činností souvisejících s tímto nařízením a jeho jednotné uplatňování. Komise zejména stanoví obsah jednotlivých položek účtové osnovy uvedené v příloze I a stanoví společná pravidla pro určení podílu společných výdajů s dopravní funkcí a ostatními funkcemi infrastruktury.
Komise rovněž usiluje o postupné vzájemné přizpůsobování účetních postupů v členských státech, o sbližování pravidel pro rozlišení silnic uvnitř a vně zastavěných oblastí, o zlepšení a vzájemné přizpůsobování postupů pro sestavování údajů o využívání infrastruktury.
2. Komisi je při všech těchto úkolech a při sestavování seznamu vodních cest podle čl. 3 písm. e) nápomocen výbor vládních odborníků uvedený v článku 5 rozhodnutí Rady ze dne 13. kvétna 1965, kterým se provádí článek 4 rozhodnutí Rady 64/389/EHS ze dne 22. června 1964 o provedení zjišťování o nákladech na infrastrukturu železniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravy ( 5 ).
3. Komise předloží jednou ročně Radě vždy 6 měsíců po obdržení sdělení podle článků 5, 6 a 7 souhrnnou zprávu s nejdůležitějšími výsledky účetnictví výdajů na infrastrukturu.
Článek 10
Rada může kvalifikovanou většinou na návrh Komise změnit přílohy tohoto nařízení s přihlédnutím k nabytým zkušenostem a požadavkům vyplývajícím z opatření souvisejících s poplatky za využívání infrastruktury.
Článek 11
Členské státy přijmou v přiměřené době a po konzultaci s Komisí právní a správní předpisy nezbytné pro provedení tohoto nařízení.
Komise na žádost členského státu, nebo shledá-li to účelným, konzultuje s příslušnými členskými státy návrhy předpisů uvedených v předchozím pododstavci.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
OSNOVA PODLE ČLÁNKU 4 PRO ZAÚČTOVÁNÍ VÝDAJŮ
A. ŽELEZNICE
1. Investiční výdaje
(výdaje na výstavbu, rozšíření, rekonstrukce a obnovu)
2. Běžné výdaje
(výdaje na údržbu a provoz)
3. Všeobecné náklady
B. SILNICE
1. Investiční výdaje
(výdaje na výstavbu, rozšíření, rekonstrukce a obnovu)
2. Běžné výdaje
(výdaje na údržbu a provoz)
▼M1 —————
3. Dopravní policie
4. Všeobecné náklady
C. VNITROZEMSKÉ VODNÍ CESTY
1. Investiční výdaje
(výdaje na výstavbu, rozšíření, rekonstrukce a obnovu)
2. Běžné výdaje
(výdaje na údržbu a provoz)
3. Poříční policie
4. Všeobecné náklady
PŘÍLOHA II
SEZNAM ŽELEZNIČNÍCH SÍTÍ, KATEGORIÍ SILNIC A VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST UVEDENÝCH V ČLÁNKU 3 A ČL. 5 ODST. 2
A. 1 ŽELEZNICE - hlavní sítě
— Société Nationale des Chemins de Fer Belges (SNCB)Nationale Maatschappij der Belgische Spoorwegen (NMBS),
— Danske Statsbaner (DSB),
— Deutsche Bundesbahn (DB),
— Deutsche Reichsbahn (DR),
— Οργανιμός Σιδηροδρόμων Ελλάδος (ΟΣΕ),
— Red Nacionale de los Ferrocarriles Españoles (RENFE),
— Société Nationale des Chemins de Fer Français (SNCF),
— Iarnród Éireann,
— Ente Ferrovie dello Stato (FS),
— Société nationale des chemins de fer luxembourgeois (CFL),
— Naamloze Vennootschap Nederlandse Spoorwegen (NS),
— Österreichische Bundesbahnen (ÖBB),
— Caminhos-de-Ferro Portugueses, EP (CP),
— Valtionrautatiet/Statsjärnvägarna (VR),
— Statens järnvägar (SJ),
— British Rail (BR),
— Northern Ireland Railways (NIR).
Česká republika
— Správa železniční dopravní cesty s. o.
Estonská republika
— AS Eesti Raudtee,
— Edelaraudtee AS.
Lotyšská republika
— Valsts akciju sabiedrība „Latvijas Dzelzceļš“ (LDZ).
Litevská republika
— Akcinė bendrovė „Lietuvos geležinkeliai“.
Maďarská republika
— Magyar Államvasutak Rt. (MÁV),
— Győr-Sopron-Ebenfurti Vasút Rt. (GySEV).
Polská republika
— PKP Polskie Linie Kolejowe S.A.
Republika Slovinsko
— Slovenske železnice (SŽ).
Slovenská republika
— Železnice Slovenskej republiky (ŽSR).
Bulharská republika
— Национална компания „Железопътна инфраструктура“ (НК „ЖИ“).
Rumunsko
— Compania Națională de Căi Ferate ‚C.F.R.‘ — S.A. (CFR).
Chorvatská republika
— HŽ Infrastruktura d.o.o.
A. 2 ŽELEZNICE - sítě pro veřejnou přepravu, které jsou připojeny na hlavní síť (vyjma městské sítě)
Spolková republika Německo
Albtal-Verkehrs-Gesellschaft mbH
Alsternordbahn GmbH
Eisenbahn-Gesellschaft Altona-Kaltenkirchen-Neumünster
Augsburger Lokalbahn GmbH
Bayerische Landeshafenverwaltung
Bentheimer Eisenbahn AG
Birkenfelder Eisenbahn GmbH
Delmenhorst-Harpstedter Eisenbahn GmbH
DB, Bundesbahndirektion Frankfurt, NE-Geschäftsführung
Deutsche Eisenbahn-GmbH
Dortmunder Eisenbahn
Elmshorn-Barmstedt-Oldesloer Eisenbahn AG
Verkehrsbetriebe Extertal — Extertalbahn GmbH
Filderbahn der Stuttgarter Straßenbahnen AG
Hafen- und Verkehrsbetriebe der Stadt Kiel
Häfen der Stadt Köln
Hafen- und Bahnbetriebe der Stadt Krefeld
Hersfelder Kreisbahn
Hohenzollerische Landesbahn AG
Verkehrsbetriebe Grafschaft Hoya GmbH
Hümmlinger Kreisbahn
Ilmebahn-Gesellschaft AG
Köln-Bonner Eisenbahnen AG
Kölner Verkehrs-Betriebe AG (Köln-Frechen-Benzelrather Eisenbahn)
Eisenbahn Köln-Mülheim-Leverkusen der Farbenfabriken Bayer AG
Krefelder Eisenbahn-Gesellschaft AG
Kreiswerke Gelnhausen GmbH — Verkehrsbetriebe
Meppen-Haselünner Eisenbahn
Merzig-Büschfelder Eisenbahn GmbH
Mindener Kreisbahnen
Bahnen der Stadt Monheim GmbH
Neukölln-Mittenwalder Eisenbahn-Gesellschaft
Neusser Eisenbahn
Niederrheinische Verkehrsbetriebe Aktiengesellschaft NIAG
Nordfriesische Verkehrsbetriebe AG
Kreisbahn Osterode am Harz — Kreiensen
Osthannoversche Eisenbahnen AG
Osthavelländische Eisenbahn
Verkehrsbetriebe Peine-Salzgitter GmbH
Regentalbahn AG
Rhein-Sieg-Verkehrsgesellschaft
Verkehrsbetriebe des Kreises Schleswig-Flensburg
Siegener Kreisbahn GmbH
Südwestdeutsche Eisenbahnen AG
Tegernsee-Bahn AG
Trossinger Eisenbahn
Uetersener Eisenbahn-AG
Verden-Walsroder Eisenbahn GmbH
Vorwohle-Emmerthaler Verkehrsbetriebe GmbH
Bahngesellschaft Waldhof — Nebenbahn Waldhof/Sandhofen
Wanne-Bochum-Herner Eisenbahn
Werne-Bockum-Höveler Eisenbahn
Westfälische Verkehrsgesellschaft mbH
Westerwaldbahn
Wuppertaler Stadtwerke AG
Württembergische Eisenbahn-GmbH
Württembergische Nebenbahnen GmbH
Industriebahn der Stadt Zülpich
Hafenbahn Aschaffenburg
Brohltal-Eisenbahn GmbH
Kleinbahnverwaltung Gemeinde Edewecht
Hohenlimburger Kleinbahn
Oberrheinische Eisenbahn Gesellschaft AG
Wittlager Kreisbahn GmbH
Italská republika
Torino — Ceres
Ferrovie Nord Milano
Trento — Malè
Società Veneta Autoferrovie
Società Veneta per imprese e costruzioni pubbliche
Ferrovia Suzzara — Ferrara
Gestione Governativa Ferrovie Padane
Azienda Trasporti Consorziali di Modena
Azienda Trasporti Consorziali — Bologna
Acotral
Ferrovie Adriatico Appennino
Gestione governativa ferrovia Cancello — Benevento
Ferrotranviaria (S.p.A.)
Ferrovie del Sud-Est
Ferrovie del Gargano
Gestione Governativa Ferrovia Circumetnea
Azienda Consorziale Trasporti - Reggio Emilia
La Ferroviaria italiana
Società Mediterranea strade ferrate umbro-aretine
Società nazionale di ferrovie e tranvie.
Finská republika
Valtionrautatiet/Statsjärnvägarna (VR)
Švédské království
Inlandsbanan Aktiebolag (IBAB)
Malmö-Limhamns-Järnväg (MLJ)
Växjö-Hultsfred-Västerviks Järnväg (VHVJ)
Johannesberg-Ljungaverks Järnväg (JLJ).
Česká republika
Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), a.s.
Connex Morava, a.s.
OKD Doprava, a.s.
Viamont, a.s.
Estonská republika
AS Eesti Raudtee
Edelaraudtee AS
Lotyšská republika
Valsts akciju sabiedrība „Latvijas Dzelzceļš“ (LDZ)
Pašvaldību dzelzceļa infrastruktūras pārvaldītājs ILDC
Litevská republika
Akcinė bendrovė „Lietuvos geležinkeliai“
Maďarská republika
Fertővidéki Helyiérdekű Vasút Rt. (FHÉV)
Polská republika
Przedsiębiorstwo Transportu Kolejowego i Gospodarki Kamieniem S.A. - Rybnik
Kopalnia Piasku „Kuźnica Warężyńska“ S.A. - Dąbrowa Górnicza
Kopalnia Piasku „Szczakowa“ S.A. - Jaworzno
Kopalnia Piasku „Kotlarnia“ S.A. - Kotlarnia
Jastrzębska Spółka Kolejowa Sp. z o.o. w Jastrzębiu Zdroju
Kopalnia Piasku „Maczki Bór“ Sp. z o.o. - Sosnowiec.
Rumunsko
Compania Națională de Căi Ferate ‚C.F.R.‘ — S.A. (CFR)
B. SILNICE
Belgické království
1. Autoroutes/Autosnelwegen
2. Autres routes de l'État/Andere rijkswegen
3. Routes provinciales/Provinciale wegen
4. Routes communales/Gemeentewegen
Dánské království
1. Motorveje
2. Hovedlandeveje
3. Landeveje
4. Biveje
Spolková republika Německo
1. Bundesautobahnen
2. Bundesstraßen
3. Land-(Staats-)straßen
4. Kreisstraßen
5. Gemeindestraßen
Řecká republikα
1. Έθνικό οδικό δίκτυο
2. Έπαρχιακό οδικό δίκτυο
3. Δημοτικό ή κοινοτικό οδικό δίκτυο
Španělské království
1. Autopistas
2. Autovías
3. Carreteras estatales
4. Carreteras provinciales
5. Carreteras municipales
Francouzská republika
1. Autoroutes
2. Routes nationales
3. Chemins départementaux
4. Voies communales
Irsko
1. National primary roads
2. Main roads
3. County roads
4. County borough roads
5. Urban roads
Italská republika
1. Autostrade
2. Strade statali
3. Strade regionali e provinciali
4. Strade comunali
Lucemburské velkovévodství
1. Routes d'État
2. Chemins repris
3. Chemins vicinaux
Nizozemské království
1. Autosnelwegen van het Rijkswegenplan |
|
||
2. Overige wegen van het Rijkswegenplan |
3. Wegen van de secundaire wegenplannen
4. Wegen van de tertiaire wegenplannen
5. Overige verharde wegen
Rakouská republika
1. Bundesautobahnen
2. Bundesstraßen
3. Landesstraßen
4. Gemeindestraßen
Portugalská republika
1. Auto-estradas
2. Estradas nacionais e regionais
3. Vias municipais
4. Vias florestais
Finská republika
1. Päätiet/Huvudvägar
2. Muut maantiet/Övriga landsvägar
3. Paikallistiet/Bygdevägar
4. Kadut ja kaavatiet/Gator och planlagda vägar
Švédské království
1. Motorvägar
2. Motortrafikleder
3. Övriga vägar
Spojené království Velké Británie a Severního Irska
1. Motorways and trunk roads
2. Principal roads
3. Non-principal and other roads.
Česká republika
1. Dálnice
2. Silnice
3. Místní komunikace
Estonská republika
1. Põhimaanteed
2. Tugimaanteed
3. Kõrvalmaanteed
4. Kohalikud maanteed ja tänavad
Kyperská republika
1. Αυτοκινητόδρομοι
2. Κύριοι Δρόμοι
3. Δευτερεύοντες Δρόμοι
4. Τοπικοί Δρόμοι
Lotyšská republika
1. Valsts galvenie autoceļi
2. Valsts 1. šķiras autoceļi
3. Valsts 2. šķiras autoceļi
4. Pilsētu ielas un autoceļi
Litevská republika
1. Magistraliniai keliai
2. Krašto keliai
3. Rajoniniai keliai
Maďarská republika
1. Gyorsforgalmi utak
2. Főutak
3. Mellékutak
4. Önkormányzati utak
Republika Malta
1. Toroq Arterjali
2. Toroq Distributorji
3. Toroq Lokali
Polská republika
1. Drogi krajowe
2. Drogi wojewódzkie
3. Drogi powiatowe
4. Drogi gminne
Republika Slovinsko
1. Avtoceste
2. Hitre ceste
3. Glavne ceste
4. Regionalne ceste
5. Lokalne ceste
6. Javne poti
Slovenská republika
1. Diaľnice
2. Rýchlostné cesty
3. Cesty I. triedy
4. Cesty II. triedy
5. Cesty III. triedy
6. Miestne komunikácie.
Bulharská republika
1. Автомагистрали
2. Републикански пътища
3. Общински пътища
Rumunsko
1. Autostrăzi
2. Drumuri naționale
3. Drumuri județene
4. Drumuri comunale.
Chorvatská republika
1. Autoceste
2. Državne ceste
3. Županijske ceste
4. Lokalne ceste
C. VNITROZEMSKÉ VODNÍ CESTY
PŘÍLOHA III
SEZNAM ÚDAJŮ O VYUŽÍVÁNÍ INFRASTRUKTURY PODLE ČLÁNKU 7
TABULKA A — ŽELEZNICE
TABULKA B — SILNICE
1.1. Roční kilometry vozidla na silnicích mimo zastavěné oblasti
1.2. Roční kilometry vozidla na silnicích mimo zastavěné oblasti
2. Souhrn přepravy užitnými vozidly podle celkové hmotnosti a zatížení na nápravu
(silnice mimo zastavěné oblasti)
TABULKA C — VNITROZEMSKÉ VODNÍ CESTY
( 1 ) Úř. věst. 102, 29.6.1964, s. 1598/64.
( 2 ) Úř. věst. C 135, 14.12.1968, s. 33.
( 3 ) Úř. věst. C 48, 16.4.1969, s. 1.
( 4 ) Úř. věst. L 33, 10.2.1971, s. 11.
( 5 ) Úř. věst. 88, 24.5.1965, s. 1473/65.