(EU) 2023/2631Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost

1.   Před splatností evropského zeleného dluhopisu se peněžní prostředky jeho vydáním získané alokují v plné výši v souladu s taxonomickými požadavky do jedné nebo více z těchto kategorií (tzv. „postupný přístup“):

Odchylně od prvního pododstavce mohou emitenti odečíst emisní náklady od peněžních prostředků získaných vydáním evropských zelených dluhopisů před alokací těchto peněžních prostředků.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou emitenti alokovat peněžní prostředky získané vydáním jednoho nebo více nesplacených evropských zelených dluhopisů na portfolio dlouhodobých aktiv nebo finančních aktiv v souladu s taxonomickými požadavky (tzv. „portfoliový přístup“).

Pokud emitenti alokují získané peněžní prostředky v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, prokáží ve zprávách o alokaci podle článku 11, že celková hodnota aktiv uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v jejich portfoliu přesahuje celkovou hodnotu jejich portfolia nesplacených evropských zelených dluhopisů.

3.   Odchylně od odstavce 1 může veřejnoprávní emitent nebo emitent ze třetí země, který je státem, členem federace v případě federálního státu nebo regionálním či obecním subjektem, alokovat peněžní prostředky získané vydáním jím vydaných evropských zelených dluhopisů rovněž na daňové úlevy, subvence, mezispotřebu, běžné převody v rámci vládních institucí, běžnou mezinárodní spolupráci nebo jiné druhy veřejných výdajů, pokud jsou získané peněžní prostředky alokovány v souladu s taxonomickými požadavky.

1.   Odchylně od čl. 4 odst. 1 mohou emitenti alokovat až 15 % peněžních prostředků získaných vydáním evropských zelených dluhopisů na hospodářské činnosti, které splňují taxonomické požadavky, s výjimkou technických screeningových kritérií, za předpokladu, že tyto činnosti jsou:

2.   Pokud emitent alokuje peněžní prostředky získané vydáním evropského zeleného dluhopisu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, popíše v přehledu údajů o evropském zeleném dluhopisu uvedeném v článku 10 dotčené činnosti a odhadovaný procentní podíl získaných peněžních prostředků určených k financování těchto činností jako celku a rovněž podle jednotlivých činností.

3.   Pokud emitent alokuje peněžní prostředky získané vydáním evropského zeleného dluhopisu na hospodářské činnosti uvedené v odst. 1 písm. a), musí zajistit, aby tyto činnosti splňovaly obecná kritéria pro zásadu „významně nepoškozovat“ stanovená v dodatcích A, B, C a D přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, která se na danou činnost vztahují.

4.   Pokud emitent alokuje peněžní prostředky získané vydáním evropského zeleného dluhopisu na činnosti uvedené v odst. 1 písm. b), musí vynaložit maximální úsilí k zajištění toho, aby tyto činnosti splňovaly příslušná technická screeningová kritéria.

1.   Peněžní prostředky získané z finančních aktiv se alokují pouze k použití stanovenému v čl. 4 odst. 1 nebo v příslušných případech k použití stanovenému v čl. 4 odst. 2 a 3.

2.   Peněžní prostředky získané z finančních aktiv lze alokovat na jiná, další finanční aktiva za podmínky, že:

1.   Pokud se použití získaných peněžních prostředků podle čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c) vztahují na hospodářské činnosti, které splňují taxonomické požadavky, uveřejní emitent plán kapitálových výdajů.

2.   Plán kapitálových výdajů stanoví lhůtu, která uplyne před splatností evropského zeleného dluhopisu a po jejímž uplynutí mají být všechny kapitálové a provozní výdaje financované z evropského zeleného dluhopisu v souladu s taxonomií.

3.   Emitent si do 60 dnů od uplynutí lhůty stanovené v plánu kapitálových výdajů obstará od externího posuzovatele posouzení souladu kapitálových a provozních výdajů, které jsou zahrnuty v tomto plánu kapitálových výdajů a financovány z peněžních prostředků získaných vydáním evropského zeleného dluhopisu, s taxonomií.

1.   Pokud emitenti alokují peněžní prostředky získané vydáním evropských zelených dluhopisů na použití uvedená v čl. 4 odst. 1 a 3, zajistí, aby:

2.   Pokud emitenti alokují získané peněžní prostředky v souladu s portfoliovým přístupem, zahrnou do svého portfolia pouze ta aktiva, u nichž je podkladová hospodářská činnost v souladu s technickými screeningovými kritérii, která byla použitelná kdykoli během sedmi let přede dnem uveřejnění zprávy o alokaci.

3.   Pokud existuje riziko, že peněžní prostředky získané vydáním nesplaceného dluhopisu nebudou v souladu s odst. 1 písm. b) bodem ii), emitent vypracuje, předloží externímu posuzovateli k externímu posouzení a uveřejní plán pro jejich co největší sladění se změněnými technickými screeningovými kritérii a pro co největší zmírnění negativních důsledků nedostatečného souladu se změněnými technickými screeningovými kritérii. Emitent tento plán uveřejní před uplynutím lhůty stanovené v odst. 1 písm. b).

4.   Soulad s příslušnými technickými screeningovými kritérii se prokazuje ve zprávě o alokaci uvedené v článku 11.

1.   Před vydáním evropského zeleného dluhopisu emitenti:

2.   Přehled údajů o evropském zeleném dluhopisu uvedený v odstavci 1 se může týkat více než jedné emise evropských zelených dluhopisů.

3.   Předemisní posouzení podle odst. 1 písm. b) musí obsahovat:

1.   Emitenti evropských zelených dluhopisů vypracují každých dvanáct měsíců až do dne úplné alokace peněžních prostředků získaných vydáním jejich evropských zelených dluhopisů a do splnění případného plánu kapitálových výdajů zprávu o alokaci peněžních prostředků získaných vydáním evropského zeleného dluhopisu za použití šablony obsažené v příloze II, v níž prokáží, že peněžní prostředky získané vydáním evropských zelených dluhopisů od data jejich emise až do konce období uvedeného ve zprávě byly alokovány v souladu s články 4 až 8.

První dvanáctiměsíční období začíná datem emise.

Odchylně od druhého pododstavce mohou emitenti stanovit konečné datum prvního vykazovaného období jako poslední den kalendářního roku nebo účetního roku vydání.

2.   Zprávy o alokaci musí obsahovat informace o pokroku dosaženém při provádění případného plánu kapitálových výdajů.

Emitenti ve svých výročních zprávách o alokaci zveřejní důvody jakéhokoli zpoždění nebo odchylky, které mají významný dopad na provádění plánu kapitálových výdajů.

3.   Zpráva o alokaci se může týkat více než jedné emise evropských zelených dluhopisů.

4.   Emitenti evropských zelených dluhopisů si u externího posuzovatele obstarají poemisní posouzení zprávy o alokaci vypracované po úplné alokaci peněžních prostředků získaných vydáním evropských zelených dluhopisů.

5.   Pokud po uveřejnění zprávy o alokaci podle čl. 15 odst. 1 písm. d) dojde k opravě alokace získaných peněžních prostředků, emitenti dotčených evropských zelených dluhopisů bez zbytečného odkladu zprávu o alokaci změní a obstarají si u externího posuzovatele poemisní posouzení této změněné zprávy o alokaci.

6.   Odchylně od odstavce 4 podléhá každá zpráva o alokaci vypracovaná emitenty, kteří alokují peněžní prostředky získané vydáním jednoho nebo více evropských zelených dluhopisů na portfolio aktiv, poemisnímu posouzení, které provádí externí posuzovatel. Externí posuzovatel věnuje zvláštní pozornost těm aktivům, která nebyla zahrnuta do žádné dříve uveřejněné zprávy o alokaci.

Toto poemisní posouzení se nevyžaduje, pokud během období, na které se vztahuje zpráva o alokaci, nedošlo ke změně v alokaci portfolia aktiv a žádné aktivum v portfoliu nebylo ve srovnání s obdobím, na které se vztahovala předchozí zpráva o alokaci, změněno ani nebyla změněna jeho alokace. V takových případech se do příslušné zprávy o alokaci zahrne prohlášení o tom, že poemisní posouzení nebylo provedeno z důvodu neexistence takových změn.

7.   Emitenti evropských zelených dluhopisů zajistí, aby výroční zprávy o alokaci a případné poemisní posouzení požadované podle tohoto článku byly do 270 dnů od konce každého dvanáctiměsíčního období uvedeného v odstavci 1 uveřejněny. Emitenti zajistí, aby měl v rámci tohoto období 270 dnů externí posuzovatel na posouzení zprávy o alokaci alespoň 90 dnů.

8.   Poemisní posouzení podle odstavců 4, 5 a 6 tohoto článku musí obsahovat tyto údaje:

1.   Emitenti evropských zelených dluhopisů po úplné alokaci získaných peněžních prostředků a alespoň jednou během doby platnosti těchto dluhopisů vypracují a uveřejní zprávu o dopadu evropského zeleného dluhopisu, popisující dopad použití peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu na životní prostředí, za použití šablony obsažené v příloze III.

2.   Zprávy o dopadu evropského zeleného dluhopisu se mohou týkat více než jedné emise evropských zelených dluhopisů.

3.   Emitenti evropských zelených dluhopisů mohou požádat externího posuzovatele o posouzení zprávy o dopadu. Taková posouzení musí obsahovat tyto údaje:

1.   Veřejnoprávní subjekt si obstará poemisní posouzení svých evropských zelených dluhopisů od:

2.   Pokud si veřejnoprávní subjekt obstarává poemisní posouzení od externího posuzovatele a státního auditora, posuzuje státní auditor alokaci peněžních prostředků získaných vydáním dluhopisu a externí posuzovatel ověřuje, zda jsou hospodářské činnosti financované prostřednictvím dluhopisu v souladu s taxonomickými požadavky.

1.   K tomu, aby mohl eminent používat označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“, musí uveřejnit prospekt podle nařízení (EU) 2017/1129, který splňuje tyto podmínky:

2.   Odchylně od odstavce 1 lze označení „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ používat pro dluhopisy, na něž se vztahuje čl. 1 odst. 2 písm. b) a d) nařízení (EU) 2017/1129.

3.   Pro účely tohoto nařízení pojem „regulované informace“ uvedený v čl. 19 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/1129 zahrnuje informace obsažené v přehledu údajů o evropském zeleném dluhopisu uvedeném v článku 10 tohoto nařízení.

4.   Pokud je uveřejňován prospekt podle nařízení (EU) 2017/1129, musí obsahovat shrnutí plánu kapitálových výdajů. Toto shrnutí musí obsahovat seznam nejvýznamnějších projektů realizovaných emitentem, měřených jako podíl celkových kapitálových výdajů, na něž se vztahuje plán kapitálových výdajů, a uvádět druh, odvětví, umístění a očekávaný rok dokončení těchto projektů.

1.   Emitenti evropských zelených dluhopisů uveřejní na svých internetových stránkách a bezplatně a v souladu s čl. 21 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2017/1129 zpřístupní nejméně do uplynutí dvanácti měsíců po splatnosti těchto dluhopisů tyto údaje, včetně jejich případných změn nebo oprav:

Odchylně od prvního pododstavce písm. d) se v případě, že je provedeno poemisní posouzení zprávy o alokaci týkající se evropského zeleného dluhopisu, tato zpráva uveřejní bez zbytečného odkladu po obdržení tohoto posouzení.

2.   Informace obsažené v dokumentech uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), d) a f) se poskytují podle výběru emitenta buď v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí, nebo:

3.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se v případě, že má být prospekt evropského zeleného dluhopisu uveřejněn v souladu s nařízením (EU) 2017/1129, informace obsažené v dokumentech uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), d) a f) tohoto článku poskytují v jazyce nebo jazycích uvedeného prospektu.

4.   Emitenti v příslušných případech oznámí příslušným orgánům uvedeným v čl. 44 odst. 1 a 2 uveřejnění každého z dokumentů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku bez zbytečného odkladu po každém uveřejnění.

5.   Emitenti oznámí orgánu ESMA uveřejnění všech dokumentů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci do 30 dnů po jejich uveřejnění.

1.   V případě sekuritizačního dluhopisu označeného jako „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ se:

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) se odkazy na „emitenta“ v článcích 9 a 15, čl. 44 odst. 3, čl. 45 odst. 1, článku 48 a čl. 49 odst. 1 považují za odkazy na „původce“ nebo „sekuritizační jednotku pro speciální účel“ a odkazy na „emitenta“ v čl. 14 odst. 1 a čl. 44 odst. 1 se považují za odkazy na „sekuritizační jednotku pro speciální účel“.

3.   Pokud jsou sekuritizované expozice vytvořeny více původci:

1.   Pro účely tohoto nařízení sekuritizované expozice nezahrnují expozice financující průzkum, těžbu, extrakci, výrobu, zpracování, skladování, rafinaci či distribuci, včetně přepravy, fosilních paliv a obchodování s nimi.

2.   Pro účely tohoto nařízení mohou být do portfolia sekuritizovaných expozic zahrnuty expozice financující výrobu elektřiny z fosilních paliv, kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny z fosilních paliv nebo výrobu tepla/chladu z fosilních paliv, pokud tato činnost splňuje kritéria zásady „významně nepoškozovat“ stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139.

3.   Původce vysvětlí, do jaké míry byl dodržen odstavec 1 tohoto článku, v přehledu údajů o evropských zelených dluhopisech uvedeném v článku 10.

4.   Na žádost příslušného orgánu uvedeného v článku 44 prokáže původce soulad s odstavcem 1 tohoto článku.

1.   V případě sekuritizačního dluhopisu označeného jako „evropský zelený dluhopis“ nebo „EuGB“ musí prospekt uveřejněný podle nařízení (EU) 2017/1129 obsahovat prohlášení, že dluhopis je sekuritizačním dluhopisem a že původce odpovídá za splnění závazků přijatých v prospektu ohledně použití získaných peněžních prostředků.

2.   K zajištění transparentnosti ohledně environmentálních charakteristik sekuritizovaných expozic musí být v prospektu, na základě dostupných údajů při vynaložení maximálního úsilí a podle nejlepší schopnosti původce, uvedeny informace o:

3.   Informace obsažené v prospektu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku se rovněž zahrnou do přehledu údajů o evropském zeleném dluhopisu uvedeného v článku 10 a na základě každoročních aktualizací, které provede původce, do zprávy o alokaci týkající se evropského zeleného dluhopisu uvedené v článku 11.

1.   Externí posuzovatelé evropských zelených dluhopisů se před zahájením své činnosti zaregistrují u orgánu ESMA.

2.   Externí posuzovatelé registrovaní u orgánu ESMA musí vždy splňovat podmínky registrace stanovené v čl. 23 odst. 2.

3.   Hlavy IV a V tohoto nařízení se nevztahují na státní auditory.

1.   Žádost o registraci externího posuzovatele evropských zelených dluhopisů musí obsahovat tyto informace:

2.   Orgán ESMA zaregistruje žadatele jako externího posuzovatele pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:

Při posuzování podmínek stanovených v prvním pododstavci tohoto odstavce může orgán ESMA zohlednit, zda žadatel, který poskytl služby podle článků 69 a 70, vynaložil maximální úsilí k dosažení souladu s články 24 až 38. Za tímto účelem může orgán ESMA požadovat, aby mu žadatel poskytl nezbytné informace.

3.   Do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti orgán ESMA posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, orgán ESMA o tom žadatele vyrozumí a stanoví mu lhůtu, v níž má poskytnout další informace.

Je-li žádost úplná, orgán ESMA o tom žadatele vyrozumí.

4.   Do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti orgán ESMA žadatele zaregistruje nebo odmítne zaregistrovat.

Orgán ESMA může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci prodloužit o 15 pracovních dnů, pokud žadatel hodlá některé činnosti externího posuzovatele zajišťovat externě.

5.   Orgán ESMA písemně oznámí žadateli jeho registraci jakožto externího posuzovatele nebo odmítnutí jeho registrace. Rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí registrace žadatele musí být odůvodněno a nabývá účinnosti pátým pracovním dnem po přijetí.

6.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem stanovících kritéria uvedená v odst. 2 prvním pododstavci písm. a) a b).

Předloží je Komisi do 21. prosince 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.   Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro poskytování informací uvedených v odstavci 1.

Při jejich vypracovávání zohlední digitální způsoby registrace.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy Komisi do 21. prosince 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Externí posuzovatel oznámí orgánu ESMA veškeré podstatné změny informací poskytnutých podle čl. 23 odst. 1 před jejich provedením.

Má-li orgán ESMA námitku proti těmto podstatným změnám, informuje o tom externího posuzovatele do 45 pracovních dnů od jejich oznámení a svou námitku odůvodní. Změny uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nesmějí být provedeny, pokud orgán ESMA v uvedené lhůtě vysloví námitku.

2.   Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro standardní formuláře, šablony a postupy pro poskytování informací uvedených v odstavci 1.

Při jejich vypracovávání zohlední digitální způsoby registrace.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy Komisi do 21. prosince 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Externí posuzovatelé používají vhodné systémy, zdroje a postupy, aby splnili své povinnosti podle tohoto nařízení.

2.   Externí posuzovatelé alespoň jednou ročně sledují a hodnotí přiměřenost a účinnost svých systémů, zdrojů a postupů zavedených v souladu s tímto nařízením a přijímají vhodná opatření k odstranění veškerých nedostatků v tomto ohledu.

3.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní kritéria pro posuzování vhodnosti, přiměřenosti a účinnosti systémů, zdrojů a postupů externích posuzovatelů uvedených v odstavcích 1 a 2.

Předloží je Komisi do 21. prosince 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Vrcholné vedení externího posuzovatele zajišťují plnění následujících požadavků a členové jeho správní, dozorčí nebo řídící rady na jejich plnění dohlížejí:

2.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní kritéria pro posouzení řádného a obezřetného řízení externího posuzovatele uvedeného v odst. 1 písm. a) a řízení střetů zájmů uvedeného v odst. 1 písm. c).

Předloží je Komisi do 21. prosince 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Externí posuzovatelé zajistí, aby jejich analytici a zaměstnanci, jakož i všechny ostatní fyzické osoby, které poskytují služby externím posuzovatelům nebo podle jejich příkazů a které se přímo podílejí na posuzovacích činnostech, měli nezbytné znalosti, zkušenosti a odbornou přípravu pro jim přidělované úkoly.

2.   Externí posuzovatelé zajistí, aby osoby uvedené v odstavci 1 nesměly vyvolat jednání o poplatcích nebo platbách s posuzovaným subjektem, spřízněnou třetí osobou nebo jakoukoli osobou přímo či nepřímo spojenou s posuzovaným subjektem prostřednictvím kontroly ani se těchto jednání účastnit.

3.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria pro posouzení přiměřenosti znalostí, zkušeností a odborné přípravy osob uvedených v odstavci 1.

Předloží je Komisi do 21. prosince 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Externí posuzovatelé zřídí a udržují stálý útvar compliance, který nezávisle a účinně zajišťuje soulad s předpisy u činností vykonávaných podle tohoto nařízení.

2.   Externí posuzovatelé zajistí, aby útvar compliance splňoval tyto podmínky:

3.   Zjištění útvaru compliance se zpřístupní dozorčímu orgánu nebo správnímu orgánu externího posuzovatele.

4.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví kritéria pro posouzení toho, zda má útvar compliance pravomoci k řádnému a nezávislému plnění svých povinností, jak je uvedeno v odst. 2 písm. a), a a kritéria pro posouzení toho, zda má útvar compliance potřebné zdroje, odborné znalosti a přístup ke všem relevantním informacím, jak je uvedeno v odst. 2 písm. b).

Předloží je Komisi do 21. prosince 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Externí posuzovatelé přijmou a zavedou vnitřní zásady a postupy hloubkové kontroly, které zajistí, aby jejich obchodní zájmy nenarušovaly nezávislost nebo přesnost posuzovacích činností.

2.   Externí posuzovatelé přijmou a zavedou řádné administrativní a účetní postupy, mechanismy vnitřní kontroly a účinná kontrolní a ochranná opatření pro systémy zpracování informací.

3.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní kritéria pro posuzování řádnosti administrativních a účetních postupů a mechanismů vnitřní kontroly uvedených v odstavci 2, jakož i účinnost kontrolních a ochranných opatření pro systémy zpracování informací uvedených v odstavci 2.

Předloží je Komisi do 21. prosince 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Externí posuzovatelé přijmou a zavedou opatření, která zajistí, aby jejich posouzení poskytovala stanoviska vycházející z důkladné analýzy všech informací, které mají k dispozici a které jsou podle jejich metodik pro jejich analýzu podstatné.

2.   Externí posuzovatelé zveřejní klíčové kroky své argumentace, které je dovedly k závěrům každého z provedených posouzení.

3.   Externí posuzovatelé při provádění posouzení používají dostatečně kvalitní informace ze spolehlivých zdrojů.

4.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní kritéria pro posouzení toho, zda jsou informace uvedené v odstavci 3 dostatečně kvalitní a zda jsou zdroje uvedené v uvedeném odstavci spolehlivé.

Předloží je Komisi do 21. prosince 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Zjistí-li externí posuzovatelé chyby ve svých metodikách posuzování nebo v jejich uplatňování, jež měly podstatný dopad na posouzení, neprodleně je oznámí orgánu ESMA a emitentům dotčených evropských zelených dluhopisů a vysvětlí jim je.

2.   Externí posuzovatelé se chybami včas zabývají a chyby uvedené v odstavci 1 co nejdříve zveřejní na svých internetových stránkách, v příslušných případech společně s revidovaným a opraveným posouzením. V revidovaných dokumentech se uvedou důvody změn.

1.   Externí posuzovatelé, kteří zadávají své posuzovací činnosti poskytovatelům služeb, kteří jsou třetími stranami, zajistí, aby každý takový poskytovatel služeb měl schopnosti a kapacitu tyto posuzovací činnosti spolehlivě a profesionálně vykonávat. Rovněž zajistí, aby externí zajišťování činností podstatně nesnižovalo kvalitu jejich vnitřní kontroly ani schopnost orgánu ESMA dohlížet na to, jak dodržují toto nařízení.

2.   Externí posuzovatelé nesmějí externě zajišťovat všechny své posuzovací činnosti nebo činnosti svého útvaru compliance.

3.   Externí posuzovatelé oznámí orgánu ESMA ty ze svých posuzovacích činností, které hodlají zajišťovat externě, včetně upřesnění úrovně lidských a technických zdrojů potřebných k výkonu každé z těchto činností a důvodů pro externí zajišťování.

4.   Externí posuzovatelé, kteří zajišťují posuzovací činnosti externě, zajistí, aby toto externí zajišťování neomezilo ani nezhoršilo schopnost členů vrcholného vedení nebo řídícího orgánu externího posuzovatele vykonávat svou funkci nebo role.

5.   Externí posuzovatelé zajistí, aby poskytovatelé služeb, kteří jsou třetími stranami, spolupracovali s orgánem ESMA v souvislosti s jakýmikoli externě zajišťovanými posuzovacími činnostmi a plnili veškeré jeho požadavky v oblasti dohledu.

6.   Externí posuzovatelé zůstávají odpovědní za všechny externě zajišťované činnosti a přijmou opatření, kterými splní tyto podmínky:

Pro účely prvního pododstavce písm. e) si externí posuzovatelé od poskytovatelů služeb, kteří jsou třetími stranami, obstarají informace o opatřeních pro zajištění kontinuity činností, posoudí jejich kvalitu a v případě potřeby požádají o zlepšení těchto opatření.

7.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících kritéria pro:

Předloží je Komisi do 21. prosince 2024.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Externí posuzovatelé vedou náležité záznamy o:

2.   Záznamy a dokumenty uvedené v odstavci 1 se uchovávají po dobu končící nejméně pět let po splatnosti dotčeného dluhopisu a zpřístupní se orgánu ESMA na jeho žádost.

3.   Pokud orgán ESMA zruší registraci externího posuzovatele v souladu s čl. 59 odst. 1, zajistí tento externí posuzovatel uchovávání záznamů a dokumentů po dobu dalších pěti let. Záznamy a dokumenty, které stanoví příslušná práva a povinnosti externího posuzovatele a emitenta evropského zeleného dluhopisu podle dohody o poskytování posuzovacích služeb, se uchovávají po dobu trvání vztahu s tímto emitentem.

1.   Externí posuzovatelé ve svých posouzeních identifikují, vyloučí nebo řídí a transparentně zveřejňují každý skutečný nebo potenciální střet zájmů, který se týká:

2.   Externí posuzovatel před tím, než uzavře s emitentem smlouvu o poskytování služeb, provede předsmluvní posouzení toho, zda existuje skutečný nebo potenciální střet zájmů, a toto posouzení zdokumentuje. Dojde-li po uzavření smlouvy mezi externím posuzovatelem a emitentem k podstatné změně rizika střetu zájmů, externí posuzovatel předsmluvní posouzení a související dokumentaci aktualizuje.

Pokud externí posuzovatel zjistí, že skutečně dochází ke střetu zájmů, a není schopen zavést opatření k vyloučení nebo řízení tohoto střetu zájmů, posouzení nevydá.

3.   Poplatky účtované externími posuzovateli za posuzovací služby nesmějí záviset na výsledku posouzení ani na žádném jiném výsledku nebo výstupu provedené práce.

4.   Analytici, zaměstnanci externího posuzovatele a všechny ostatní osoby, které mají s externími posuzovateli smluvní vztahy a přímo se podílejí na posuzovacích činnostech, jsou vázáni povinností zachovávat profesní tajemství.

5.   Externí posuzovatelé zajistí, aby jejich analytici a zaměstnanci nebo jiné fyzické osoby, které jsou smluvně spojeny s externími posuzovateli a přímo se podílejí na posuzovacích činnostech:

1.   Externí posuzovatelé uveřejní a bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách:

2.   Posouzení zůstanou na internetových stránkách externího posuzovatele veřejně dostupná nejméně do splatnosti dotčeného dluhopisu.

3.   Externí posuzovatelé, kteří se rozhodnou ukončit poskytování posouzení, uvedou na svých internetových stránkách informace o důvodech tohoto rozhodnutí neprodleně poté, co je učiní.

1.   Externí posuzovatel ze třetí země může poskytovat své služby v souladu s tímto nařízením emitentům evropských zelených dluhopisů, pokud je zapsán v rejstříku externích posuzovatelů ze třetích zemí vedeném orgánem ESMA v souladu s článkem 67.

2.   Orgán ESMA zaregistruje externího posuzovatele ze třetí země, který zažádal o poskytování služeb externího posuzovatele v souladu s tímto nařízením v celé Unii podle odstavce 1, (dále jen „žádající externí posuzovatel ze třetí země“) pouze tehdy, pokud jsou splněny tyto podmínky:

3.   Pokud je externí posuzovatel ze třetí země registrován v souladu s tímto článkem, nejsou na něj kladeny žádné další požadavky na externího posuzovatele ze třetí země týkající se záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení.

4.   Poté, co Komise přijme rozhodnutí uvedené v čl. 40 odst. 1, podá žádající externí posuzovatel ze třetí země žádost orgánu ESMA s použitím formulářů a šablon uvedených v čl. 23 odst. 7 ve vztahu ke třetí zemi, ve které je tento posuzovatel registrován nebo má povolení.

5.   Žádající externí posuzovatel ze třetí země poskytne orgánu ESMA všechny informace, které jsou nezbytné pro jeho registraci.

6.   Do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti orgán ESMA posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, orgán ESMA o tom žádajícího externího posuzovatele ze třetí země vyrozumí a stanoví mu lhůtu, v níž má poskytnout další informace.

Je-li žádost úplná, orgán ESMA o tom žádajícího externího posuzovatele ze třetí země vyrozumí.

7.   Do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti orgán ESMA žádajícího externího posuzovatele ze třetí země zaregistruje nebo odmítne zaregistrovat.

Orgán ESMA může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci prodloužit o 15 pracovních dnů, pokud žádající externí posuzovatel ze třetí země hodlá některé činnosti externího posuzovatele zajišťovat externě.

8.   Orgán ESMA písemně oznámí žádajícímu externímu posuzovateli ze třetí země jeho registraci jakožto externího posuzovatele ze třetí země nebo odmítnutí jeho registrace. Toto rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí registrace žádajícího externího posuzovatele ze třetí země musí být odůvodněno a nabývá účinnosti pátým pracovním dnem po přijetí.

9.   Externí posuzovatelé ze třetích zemí před poskytnutím jakékoli služby ve vztahu k emitentům evropských zelených dluhopisů usazeným v Unii nabídnou, že případné spory týkající se těchto služeb předají do pravomoci soudu členského státu nebo rozhodčího soudu se sídlem v členském státě.

1.   Komise může ve vztahu ke třetí zemi přijmout rozhodnutí, v němž uvede, že právní a dohledový rámec v uvedené třetí zemi zajišťují, že jsou splněny tyto skutečnosti:

2.   Komise může mít za to, že organizační rámec třetí země a rámec třetí země upravující obchodní činnost má rovnocenný účinek jako požadavky tohoto nařízení, pokud v tomto rámci subjekty poskytující služby externího posuzování podléhají těmto povinnostem:

3.   Orgán ESMA uzavře s příslušnými orgány třetích zemí, jejichž právní a dohledové rámce byly v souladu s odstavcem 1 uznány jako fakticky rovnocenné, ujednání o spolupráci. V těchto ujednáních se vymezí:

4.   Externí posuzovatel ze třetí země usazený v zemi, jejíž právní a dohledový rámec byl uznán za fakticky rovnocenný v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, a zapsaný v rejstříku uvedeném v článku 67 může poskytovat služby, na něž se vztahuje registrace, emitentům evropských zelených dluhopisů v celé Unii.

5.   Externí posuzovatel ze třetí země přestane požívat práv podle článku 39, pokud Komise ve vztahu k této třetí zemi zruší své rozhodnutí uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

1.   Orgán ESMA zruší registraci externího posuzovatele ze třetí země výmazem tohoto externího posuzovatele z rejstříku uvedeného v článku 67, pokud má na základě doložených důkazů oprávněné důvody se domnívat, že tento posuzovatel při poskytování služeb podle tohoto nařízení v Unii:

2.   Orgán ESMA přijme rozhodnutí podle odstavce 1 poté, co:

3.   Orgán ESMA bezodkladně informuje Komisi o rozhodnutí přijatém podle odstavce 1 a zveřejní své rozhodnutí na svých internetových stránkách.

4.   Pokud je registrace externího posuzovatele ze třetí země zrušena, Komise posoudí, zda ve vztahu k dotčené třetí zemi nadále existují podmínky, za kterých bylo přijato rozhodnutí podle čl. 40 odst. 1.

1.   Až do přijetí rozhodnutí podle čl. 40 odst. 1 může externí posuzovatel ze třetí země poskytovat své služby v souladu s tímto nařízením, pokud získá od orgánu ESMA uznání v souladu s tímto článkem.

2.   Externí posuzovatel ze třetí země, který hodlá získat uznání podle odstavce 1 tohoto článku (dále jen „externí posuzovatel ze třetí země žádající o uznání“), musí splňovat požadavky stanovené v článcích 23 až 38 a článcích 54 až 56.

3.   Externí posuzovatel ze třetí země žádající o uznání musí mít právního zástupce usazeného v Unii. Tento právní zástupce:

4.   Žádost o uznání orgánem ESMA podle odstavce 1 musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby se orgán ESMA mohl přesvědčit, že externí posuzovatel ze třetí země žádající o uznání zavedl veškerá opatření nezbytná ke splnění požadavků uvedených v odstavcích 2 a 3, a v relevantních případech uvést příslušný orgán odpovědný za dohled nad externím posuzovatelem ze třetí země žádajícím o uznání v této třetí zemi.

5.   Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti o uznání orgán ESMA posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, orgán ESMA o tom externího posuzovatele ze třetí země žádajícího o uznání vyrozumí a stanoví mu lhůtu, v níž má poskytnout další informace.

Je-li žádost úplná, orgán ESMA o tom externího posuzovatele ze třetí země žádajícího o uznání vyrozumí.

6.   Do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti o uznání orgán ESMA ověří, zda jsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3.

Orgán ESMA může lhůtu uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce prodloužit o 15 pracovních dnů, pokud externí posuzovatel ze třetí země žádající o uznání hodlá některé činnosti externího posuzovatele zajišťovat externě.

7.   Orgán ESMA písemně oznámí externímu posuzovateli ze třetí země žádajícímu o uznání své rozhodnutí uznat ho za externího posuzovatele ze třetí země nebo odmítnout toto uznání. Rozhodnutí o uznání nebo o odmítnutí uznání externího posuzovatele ze třetí země žádajícího o uznání musí být odůvodněno a nabývá účinnosti pátým pracovním dnem po přijetí.

8.   Orgán ESMA pozastaví, nebo ve vhodných případech zruší, uznání udělené v souladu s odstavcem 7, jestliže má na základě podložených důkazů oprávněné důvody domnívat se, že externí posuzovatel ze třetí země jedná způsobem, který poškozuje zájmy uživatelů jeho služeb či řádné fungování trhů, že hrubě porušil toto nařízení nebo že ve snaze o získání uznání učinil nepravdivá prohlášení či použil jakýchkoli jiných nedovolených prostředků.

9.   Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících informace a formu a obsah žádosti uvedené v odstavci 4.

Předloží je Komisi do 21. prosince 2025.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Externí posuzovatel usazený v Unii, který je registrován v souladu s článkem 23, může požádat orgán ESMA o povolení k potvrzení služeb, které externí posuzovatel ze třetí země průběžně poskytuje v Unii, pokud jsou splněny tyto podmínky:

2.   Externí posuzovatel, který podává žádost podle odstavce 1 (dále jen „potvrzující externí posuzovatel“), poskytne veškeré informace nezbytné k tomu, aby se orgán ESMA přesvědčil, že v době podání žádosti jsou splněny všechny podmínky stanovené v uvedeném odstavci.

3.   Do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti podle odstavce 1 orgán ESMA posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, orgán ESMA o tom potvrzujícího externího posuzovatele vyrozumí a stanoví mu lhůtu, v níž má poskytnout další informace.

Je-li žádost úplná, orgán ESMA o tom potvrzujícího externího posuzovatele vyrozumí.

Do 45 pracovních dnů od obdržení úplné žádosti orgán ESMA tuto žádost přezkoumá a přijme rozhodnutí o povolení potvrzení nebo o jeho odmítnutí. Toto rozhodnutí oznámí potvrzujícímu externímu posuzovateli. Rozhodnutí musí být odůvodněno a nabývá účinnosti pátým pracovním dnem po přijetí.

4.   Služby poskytované podle tohoto nařízení externím posuzovatelem ze třetí země, jehož služby byly potvrzeny, se považují za služby poskytované potvrzujícím externím posuzovatelem. Potvrzující externí posuzovatel nesmí toto potvrzení použít s úmyslem vyhnout se požadavkům tohoto nařízení.

5.   Potvrzující externí posuzovatel nadále plně odpovídá za služby poskytované podle tohoto nařízení externím posuzovatelem ze třetí země, jehož služby byly potvrzeny, a za dodržování tohoto nařízení.

6.   Jestliže má orgán ESMA oprávněné důvody domnívat se, že podmínky stanovené v odstavci 1 již nejsou plněny, je oprávněn požadovat od tohoto potvrzujícího externího posuzovatele, aby ukončil platnost potvrzení.

7.   Potvrzující externí posuzovatel zveřejní na svých internetových stránkách informace uvedené v článku 38.

8.   Potvrzující externí posuzovatel podává orgánu ESMA každoročně zprávu o službách, které potvrdil v předchozích dvanácti měsících.

1.   Příslušný orgán domovského členského státu určený podle článku 31 nařízení (EU) 2017/1129 dohlíží na:

2.   Příslušné orgány určené v souladu s čl. 29 odst. 5 nařízení (EU) 2017/2402 dohlížejí na původce, pokud jde o plnění jejich povinností podle hlavy II kapitoly 2 a článků 18 a 19 tohoto nařízení.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku příslušné orgány nedohlížejí na emitenty evropských zelených dluhopisů, na něž se vztahuje čl. 1 odst. 2 písm. b) a d) nařízení (EU) 2017/1129.

1.   K tomu, aby mohly příslušné orgány plnit své povinnosti podle tohoto nařízení, musí mít v souladu s vnitrostátním právem alespoň tyto dohledové a vyšetřovací pravomoci:

Pokud to vyžaduje vnitrostátní právo, mohou se příslušné orgány obrátit na příslušný justiční orgán, aby rozhodl o výkonu pravomocí uvedených v prvním pododstavci.

2.   Příslušné orgány plní své funkce a vykonávají své pravomoci uvedené v odstavci 1 kterýmkoli z těchto způsobů:

3.   Členské státy zajistí přijetí vhodných opatření tak, aby příslušné orgány měly veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich povinností.

4.   Platí, že osoba předávající informace příslušnému orgánu podle tohoto nařízení neporušuje žádné omezení týkající se zpřístupňování informací vyplývající ze smlouvy nebo právního či správního předpisu a nevzniká jí odpovědnost žádného druhu za poskytnutí takových informací příslušnému orgánu.

1.   Příslušné orgány vzájemně spolupracují pro účely tohoto nařízení. Bez zbytečného odkladu si vyměňují informace a spolupracují při šetření, dohledu a vymáhání práva.

Členské státy, které se v souladu s čl. 49 odst. 5 rozhodly stanovit za porušení tohoto nařízení trestní sankce, zajistí, aby byla přijata vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré nezbytné pravomoci ke spolupráci s justičními orgány ve své jurisdikci s cílem získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či soudního řízení zahájeného z důvodu údajného porušení tohoto nařízení a poskytnout tyto informace ostatním příslušným orgánům, aby mohly splnit svou povinnost vzájemné spolupráce pro účely tohoto nařízení.

2.   Příslušný orgán může odmítnout žádost o poskytnutí informací či žádost o spolupráci při šetření pouze za některé z těchto výjimečných okolností:

3.   Příslušné orgány mohou pro účely kontroly nebo šetření na místě požádat o pomoc příslušný orgán jiného členského státu.

Pokud některý příslušný orgán obdrží od příslušného orgánu jiného členského státu žádost, aby provedl kontrolu nebo šetření na místě, může provést kterýkoli z těchto kroků:

4.   Pokud příslušný orgán uvedený v čl. 44 odst. 2 zjistí nebo má důvod se domnívat, že v případě sekuritizačního dluhopisu nebyla splněna některá povinnost podle hlavy II kapitoly 2 nebo článků 18 nebo 19, informuje o svých zjištěních dostatečně podrobně příslušný orgán členského státu subjektu nebo subjektů podezřelých z tohoto nesouladu. Po obdržení těchto informací přijme příslušný orgán členského státu subjektu podezřelého z nesouladu do 15 pracovních dnů veškerá nezbytná opatření k řešení zjištěného nesouladu a uvědomí o tom druhý dotčený příslušný orgán. Jestliže příslušný orgán uvedený v čl. 44 odst. 2 nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření nebo nečinností jiného příslušného orgánu, oznámí to bez zbytečného odkladu všem ostatním dotčeným příslušným orgánům.

5.   Příslušné orgány mohou orgán ESMA upozornit na případy, kdy byla žádost o spolupráci, zejména pokud jde o výměnu informací, zamítnuta nebo jí nebylo v přiměřené lhůtě vyhověno. Aniž je dotčen článek 258 Smlouvy o fungování EU, může orgán ESMA v takových situacích jednat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.   Orgán ESMA může vypracovat návrhy regulačních technických norem, v nichž určí, které informace je třeba si v souladu s odstavcem 1 vyměňovat.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.   Orgán ESMA může vypracovat návrhy prováděcích technických norem, v nichž stanoví standardní formuláře, šablony a postupy pro účely spolupráce a výměny informací podle odstavce 1.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Veškeré informace, které se týkají obchodních nebo provozních podmínek a jiných ekonomických či osobních záležitostí, vyměňované mezi příslušnými orgány podle tohoto nařízení jsou důvěrné a podléhají služebnímu tajemství s výjimkou případů, kdy příslušný orgán při jejich výměně s jiným příslušným orgánem uvede, že dané informace mohou být sděleny, nebo pokud je jejich sdělení nezbytné pro účely soudního řízení.

2.   Povinnost zachovat služební tajemství platí pro všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušný orgán nebo pro třetí osobu, na kterou příslušný orgán přenesl své pravomoci. Informace, které podléhají služebnímu tajemství, nesmějí být sděleny žádné jiné osobě ani orgánu jinak než na základě práva Unie nebo vnitrostátního práva.

1.   Příslušný orgán hostitelského členského státu, který má jasné a prokazatelné důvody domnívat se, že se emitent evropského zeleného dluhopisu dopustil nesrovnalostí nebo že porušil toto nařízení, postoupí tato zjištění příslušnému orgánu domovského členského státu a orgánu ESMA.

2.   Pokud emitent evropského zeleného dluhopisu i přes opatření přijatá příslušným orgánem domovského členského státu nadále porušuje toto nařízení, přijme příslušný orgán hostitelského členského státu po informování příslušného orgánu domovského členského státu a orgánu ESMA veškerá vhodná opatření k ochraně investorů a bez zbytečného odkladu o tom informuje Komisi a orgán ESMA.

3.   Příslušný orgán, který nesouhlasí s kterýmkoli z opatření, jež přijal jiný příslušný orgán podle odstavce 2, může věc předložit orgánu ESMA. Ten může jednat v souladu s pravomocemi, jež mu byly svěřeny článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Aniž jsou dotčeny dohledové a vyšetřovací pravomoci příslušných orgánů podle článku 45 a právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, zajistí členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem, aby příslušné orgány měly pravomoc ukládat správní sankce a přijímat jiná vhodná správní opatření, které jsou účinné, přiměřené a odrazující. Tyto správní sankce a jiná správní opatření se vztahují na:

2.   Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla o pravomoci příslušných orgánů ukládat správní sankce a přijímat jiná vhodná správní opatření podle odstavce 1, pokud jsou k 21. prosinci 2024 porušení uvedená v písmenech a) nebo b) uvedeného odstavce již předmětem trestních sankcí podle jejich vnitrostátního práva. V takovém případě členské státy oznámí Komisi a orgánu ESMA podrobně příslušné části svého trestního práva.

3.   Do 21. prosince 2024 členské státy podrobně oznámí Komisi a orgánu ESMA pravidla uvedená v odstavcích 1 a 2. Oznámí jim neprodleně i každou jejich následnou změnu.

4.   Členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, aby příslušné orgány měly pravomoc uložit ve vztahu k porušením uvedeným v odst. 1 písm. a) tyto správní sankce a jiná správní opatření:

Pro účely prvního pododstavce písm. e), je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU, je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s platným právem Unie v oblasti účetnictví podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku.

5.   Členské státy mohou stanovit další sankce nebo opatření a vyšší úrovně správních pokut, než jsou stanoveny v tomto nařízení.

1.   Příslušné orgány při určování druhu a výše správních sankcí a jiných správních opatření vezmou v úvahu veškeré relevantní okolnosti, jež ve vhodných případech zahrnují:

2.   Příslušné orgány při výkonu svých pravomocí ukládat správní sankce a jiná správní opatření podle článku 49 navzájem úzce spolupracují s cílem zajistit, aby byly výkon jejich dohledových a vyšetřovacích pravomocí a správní sankce a jiná správní opatření, které ukládají, účinné a přiměřené. Při výkonu svých dohledových a vyšetřovacích pravomocí a při ukládání správních sankcí a jiných správních opatření v přeshraničních případech příslušné orgány koordinují své kroky, aby zabránily zdvojování a překrývání.

1.   Rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření za porušení tohoto nařízení příslušné orgány zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách bezprostředně poté, co o něm byla vyrozuměna osoba, jíž se toto rozhodnutí týká. Zveřejní se informace o druhu a povaze porušení a o totožnosti odpovědných osob. Tato povinnost se nevztahuje na rozhodnutí ukládající opatření vyšetřovací povahy.

2.   Pokud má příslušný orgán na základě individuálního posouzení přiměřenosti zveřejnění totožnosti právnických osob nebo totožnosti či osobních údajů fyzických osob za to, že by zveřejnění těchto údajů bylo nepřiměřené, nebo pokud by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, příslušné orgány podniknou jeden z těchto kroků:

V případě rozhodnutí zveřejnit správní sankci nebo jiné správní opatření anonymně podle prvního pododstavce písm. b) může být zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud se očekává, že důvody pro anonymní zveřejnění po uplynutí této doby pominou.

3.   Je-li proti rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření podán opravný prostředek k příslušnému soudu či správnímu orgánu, příslušný orgán uvedený v čl. 44 odst. 1 a 2 rovněž tuto informaci okamžitě zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách, stejně jako veškeré následné informace týkající se výsledku řízení o tomto opravném prostředku. Rovněž se zveřejní jakékoli rozhodnutí, kterým se dřívější rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření ruší.

4.   Příslušné orgány zajistí, aby jakákoli informace zveřejněná v souladu s tímto článkem zůstala dostupná na jejich oficiálních internetových stránkách po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, se omezují na to, co je nezbytné pro účely konkrétního případu, a jsou na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu uchovávány pouze po dobu, která je nezbytná v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů.

1.   Příslušné orgány každoročně poskytují orgánu ESMA souhrnné informace o všech správních sankcích a jiných správních opatřeních, které byly uloženy podle článku 49. Orgán ESMA tyto informace zveřejní ve své výroční zprávě.

2.   Pokud se členské státy v souladu s čl. 49 odst. 5 rozhodly stanovit za porušení ustanovení podle uvedeného odstavce trestní sankce, poskytnou jejich příslušné orgány orgánu ESMA každoročně anonymizované souhrnné údaje o veškerém provedeném trestním vyšetřování a uložených trestních sankcích. Orgán ESMA zveřejní údaje o uložených trestních sankcích ve své výroční zprávě.

3.   Příslušný orgán, který zveřejnil správní sankce, jiná správní opatření či trestní sankce, je souběžně oznámí orgánu ESMA.

4.   Příslušné orgány informují orgán ESMA o všech uložených správních sankcích nebo jiných správních opatřeních, které nebyly zveřejněny v souladu s čl. 52 odst. 2 prvním pododstavcem písm. c), i o jakémkoli případném opravném prostředku, který byl vůči nim podán, a o jeho výsledku. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány obdržely informace a konečné rozhodnutí ve věci uložení jakékoli trestní sankce a předaly je orgánu ESMA. Orgán ESMA spravuje centrální databázi sdělených sankcí výhradně pro účely výměny informací mezi příslušnými orgány. Tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány.

1.   Orgán ESMA si může prostou žádostí nebo rozhodnutím vyžádat poskytnutí veškerých informací, které jsou nezbytné pro plnění jeho povinností podle tohoto nařízení, od těchto osob:

2.   Při podání prosté žádosti o informace podle odstavce 1 orgán ESMA:

3.   Při vyžádání poskytnutí informací rozhodnutím podle odstavce 1 orgán ESMA:

4.   Požadované informace poskytují osoby uvedené v odstavci 1 nebo jejich zástupci a v případě právnických osob nebo sdružení bez právní subjektivity osoby zmocněné je zastupovat podle zákona. Za své klienty mohou poskytnout informace řádně zmocnění právníci. Klienti zůstávají plně odpovědní, jestliže se prokáže, že poskytnuté informace jsou neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5.   Orgán ESMA zašle neprodleně kopii prosté žádosti nebo svého rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 příslušnému orgánu členského státu, na jehož území mají bydliště nebo sídlo nebo jsou usazeny osoby, jimž jsou taková žádost nebo rozhodnutí adresovány.

1.   Za účelem plnění povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 54 odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:

2.   Úředníci orgánu ESMA a jiné osoby jím pověřené pro účely šetření podle odstavce 1 tohoto článku vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel šetření. V tomto pověření jsou také uvedena penále stanovená v článku 61, jestliže požadované záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné materiály či odpovědi osob uvedených v čl. 54 odst. 1 na položené otázky nejsou poskytnuty nebo jsou neúplné, a pokuty stanovené v článku 60, jestliže se ukáže, že odpovědi osob uvedených v čl. 54 odst. 1 na položené otázky jsou nesprávné nebo zavádějící.

3.   Osoby uvedené v čl. 54 odst. 1 se podrobí šetřením zahájeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel šetření, penále stanovená v článku 61, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem.

4.   S přiměřeným předstihem před šetřením informuje orgán ESMA o šetření a o totožnosti pověřených osob příslušný orgán členského státu, na jehož území má šetření probíhat, uvedený v článku 44. Úředníci dotčeného příslušného orgánu poskytují na žádost orgánu ESMA těmto pověřeným osobám součinnost při plnění jejich povinností. Úředníci příslušného orgánu se šetření mohou na požádání také účastnit.

5.   Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů nebo datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje v souladu s vnitrostátním právem, aby příslušný orgán obdržel povolení justičního orgánu, požádá o toto povolení orgán ESMA. O toto povolení může orgán ESMA žádat jako o předběžné opatření.

6.   Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 5, vnitrostátní justiční orgán ověří, zda je rozhodnutí orgánu ESMA pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu šetření svévolná ani nepřiměřená. Při ověřování přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména pokud jde o důvody, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, jakož i závažnost tohoto údajného porušení a povahu účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení může orgán ESMA provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách, na pozemcích či v budovách právnických osob uvedených v čl. 54 odst. 1. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může orgán ESMA provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení.

2.   Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor, na pozemky či do budov právnických osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 55 odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory, budovy a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

3.   Úředníci orgánu ESMA a jiné osoby jím pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 61 pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí. S dostatečným předstihem před kontrolou informuje orgán ESMA o kontrole příslušný orgán členského státu, na jehož území má kontrola probíhat.

4.   Osoby uvedené v čl. 54 odst. 1 se podrobí kontrolám na místě nařízeným na základě rozhodnutí orgánu ESMA. V rozhodnutí musí být uvedeny předmět a účel kontroly, den, kdy má být kontrola zahájena, penále stanovená v článku 61, opravné prostředky, které jsou k dispozici podle nařízení (EU) č. 1095/2010, a právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem. Orgán ESMA přijímá taková rozhodnutí po konzultaci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat.

5.   Úředníci příslušného orgánu členského státu, na jehož území má kontrola probíhat, jakož i osoby tímto orgánem pověřené nebo jmenované poskytují na žádost orgánu ESMA aktivní součinnost jeho úředníkům i jiným osobám jím pověřeným. Za tímto účelem mají pravomoci stanovené v odstavci 2. Úředníci uvedeného příslušného orgánu se kontrol na místě mohou na požádání také účastnit.

6.   Orgán ESMA může požádat, aby příslušné orgány členského státu, v němž má být provedena kontrola, provedly určité vyšetřovací úkony a kontroly na místě jeho jménem, jak je stanoveno v tomto článku a v čl. 55 odst. 1. Za tímto účelem mají příslušné orgány stejné pravomoci jako orgán ESMA, jak je uvedeno v tomto článku a v čl. 55 odst. 1.

7.   Pokud úředníci orgánu ESMA a další doprovázející osoby tímto orgánem pověřené zjistí, že se určitá osoba odmítá podrobit kontrole nařízené podle tohoto článku, příslušný orgán dotyčného členského státu jim poskytne nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, který jim provedení kontroly na místě umožní.

8.   Pokud kontrola na místě podle odstavce 1 nebo pomoc podle odstavce 7 vyžadují podle použitelného vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, požádá o takové povolení orgán ESMA. O toto povolení může orgán ESMA žádat jako o předběžné opatření.

9.   Pokud je podána žádost o povolení podle odstavce 8, vnitrostátní justiční orgán ověří, zda je rozhodnutí orgánu ESMA pravé a zda navrhovaná donucovací opatření nejsou vzhledem k předmětu kontroly svévolná ani nepřiměřená. Při ověřování přiměřenosti donucovacích opatření může vnitrostátní justiční orgán požádat orgán ESMA o podrobné vysvětlení, zejména ohledně důvodů, na jejichž základě má orgán ESMA podezření, že došlo k porušení tohoto nařízení, závažnosti tohoto údajného porušení a povahy účasti osoby, jíž se donucovací opatření týkají. Vnitrostátní justiční orgán však nesmí přezkoumávat nezbytnost šetření ani požadovat, aby mu byly poskytnuty informace ze spisu orgánu ESMA. Zákonnost rozhodnutí orgánu ESMA přezkoumává pouze Soudní dvůr postupem stanoveným v nařízení (EU) č. 1095/2010.

1.   Příslušné orgány uvedené v článku 44, orgán ESMA a další relevantní orgány si navzájem neprodleně poskytují informace vyžadované pro účely plnění svých povinností podle tohoto nařízení.

2.   Příslušné orgány uvedené v článku 44, orgán ESMA, další relevantní orgány a jiné subjekty nebo fyzické a právnické osoby, které získají důvěrné informace při plnění svých povinností podle tohoto nařízení, takové informace použijí pouze k plnění svých povinností.

1.   Pokud orgán ESMA v souladu s čl. 63 odst. 8 zjistí, že se některá osoba dopustila některého z porušení uvedených v čl. 60 odst. 1, přijme rozhodnutím jedno nebo více těchto opatření:

2.   Orgán ESMA zruší registraci nebo uznání externího posuzovatele za kterékoli z těchto okolností:

Pokud orgán ESMA registraci nebo uznání externího posuzovatele zruší, své rozhodnutí plně odůvodní.

Zrušení má okamžitý účinek.

3.   Pro účely odstavce 1 orgán ESMA zohlední povahu a závažnost porušení, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:

4.   Orgán ESMA oznámí veškerá opatření přijatá podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za porušení a sdělí je příslušným orgánům členských států a Komisi. Veškerá tato opatření zveřejní na svých internetových stránkách do deseti pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.

Zveřejněné informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují:

1.   Orgán ESMA přijme rozhodnutí o uložení pokuty podle odstavce 2 tohoto článku, pokud v souladu s čl. 63 odst. 8 zjistí, že se externí posuzovatel nebo kterákoli z osob uvedených v čl. 54 odst. 1 úmyslně nebo z nedbalosti dopustili jednoho nebo více z těchto porušení:

Porušení pravidel se považuje za úmyslné, pokud orgán ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že daná osoba jednala úmyslně s cílem porušit pravidla.

2.   Aniž je dotčen odstavec 3, činí minimální výše pokuty uvedené v odstavci 1 20 000 EUR. Maximální výše činí 200 000 EUR.

Při stanovování výše pokuty podle odstavce 1 tohoto článku orgán ESMA zohlední kritéria uvedená v čl. 59 odst. 3.

3.   Pokud se daná osoba dopustila některého z porušení uvedených v odstavci 1 a měla z něj přímo či nepřímo finanční prospěch, je výše pokuty přinejmenším rovna tomuto prospěchu.

4.   Představuje-li jednání nebo opomenutí kombinaci několika porušení, uloží orgán ESMA pouze jednu pokutu. Tato pokuta je nejvyšší z použitelných pokut za dané jednání nebo opomenutí.

1.   Orgán ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:

2.   Penále se ukládá za každý den prodlení.

3.   Výše penále činí 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce nebo v případě fyzických osob 2 % průměrného denního příjmu v předchozím kalendářním roce. Penále se vypočítá ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.

4.   Penále lze uložit na dobu, která nepřesáhne šest měsíců ode dne oznámení rozhodnutí orgánu ESMA. Po skončení této doby orgán ESMA opatření přezkoumá.

1.   Orgán ESMA zveřejní každou pokutu a penále uložené podle článků 60 a 61 s výjimkou případů, kdy by jejich zveřejnění vážně ohrozilo finanční trhy nebo způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným subjektům. Tyto zveřejněné informace nesmějí obsahovat osobní údaje ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (23).

2.   Pokuty a penále uložené podle článků 60 a 61 jsou správní povahy.

3.   Pokuty a penále uložené podle článků 60 a 61 jsou vymahatelné.

Pro účely vymáhání pokut a penále použije orgán ESMA pravidla občanského soudního řízení členského státu nebo třetí země, na jejichž území jsou pokuty či penále vymáhány.

4.   Pokuty a penále jsou příjmem souhrnného rozpočtu Unie.

5.   Rozhodne-li se orgán ESMA neuložit po ukončení vyšetřování žádnou pokutu ani penále, uvědomí o tom Evropský parlament, Radu, Komisi a příslušné orgány dotčeného členského státu a uvede důvody svého rozhodnutí.

1.   Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat jeden či více případů porušení povinnosti uvedených v čl. 60 odst. 1, jmenuje ze svého personálu nezávislého vyšetřujícího úředníka, aby věc vyšetřil. Vyšetřující úředník se nesmí účastnit ani se nesměl v minulosti účastnit přímého nebo nepřímého dohledu nad dotčeným externím posuzovatelem ani řízení o registraci tohoto externího posuzovatele a své funkce plní nezávisle na radě orgánů dohledu orgánu ESMA.

2.   Vyšetřující úředník vyšetří údajná porušení povinností, přičemž vezme v úvahu veškeré připomínky vyšetřovaných osob a kompletní spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu orgánu ESMA.

3.   Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník využívat svou pravomoc požádat o informace podle článku 54 a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 55 a 56. Při využívání těchto pravomocí jedná v souladu s článkem 57.

4.   Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které orgán ESMA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.

5.   Jakmile vyšetřující úředník vyšetřování dokončí a předtím, než spis se svým nálezem předá radě orgánů dohledu orgánu ESMA, poskytne vyšetřovaným osobám příležitost se k vyšetřovaným záležitostem vyjádřit. Svůj nález zakládá pouze na skutečnostech, ke kterým měly vyšetřované osoby příležitost se vyjádřit.

6.   V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.

7.   Po předání spisu s nálezem radě orgánů dohledu orgánu ESMA o tom vyšetřující úředník uvědomí vyšetřované osoby. Tyto osoby mají právo do spisu nahlížet s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich profesních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace, jež mají vliv na třetí strany.

8.   Na základě spisu obsahujícího nález vyšetřujícího úředníka, a pokud o to vyšetřované osoby požádají, rozhodne orgán ESMA po vyslechnutí těchto osob v souladu s článkem 64, zda se vyšetřované osoby dopustily jednoho nebo více případů porušení povinností uvedených v čl. 60 odst. 1, a pokud ano, přijme opatření v oblasti dohledu v souladu s článkem 59 a uloží pokutu v souladu s článkem 60.

9.   Vyšetřující úředník se jednání rady orgánů dohledu orgánu ESMA neúčastní ani do jejího rozhodování jinak nezasahuje.

10.   Komise přijme v souladu s článkem 68 do 21. prosince 2024 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení bližším upřesněním postupu pro výkon pravomoci orgánu ESMA ukládat pokuty a penále, včetně ustanovení o právu na obhajobu, o lhůtách a o výběru pokut a penále, a přijme podrobná pravidla o promlčecích lhůtách týkajících se ukládání a výkonu sankcí.

11.   Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou představovat trestný čin, postoupí věc příslušným vnitrostátním orgánům činným v trestním řízení. Orgán ESMA dále neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v trestním řízení podle vnitrostátního práva k předchozímu osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.

1.   Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle článků 59, 60 a 61 poskytne orgán ESMA osobám, na něž se dané rozhodnutí vztahuje, příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. Orgán ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli tyto osoby příležitost se vyjádřit.

2.   Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije, je-li třeba přijmout naléhavé opatření podle článku 59 s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V takovém případě může orgán ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí dá dotyčným osobám příležitost vyjádřit se.

3.   V průběhu řízení musí být plně respektováno právo osob, na něž se rozhodnutí orgánu ESMA vztahuje, na obhajobu. Tyto osoby mají právo nahlížet do spisu ESMA s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich profesních tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu ESMA.

1.   Orgán ESMA účtuje externím posuzovatelům poplatky, které pokrývají výdaje spojené s jejich registrací, uznáním a dohledem a veškeré náklady, které mohou orgánu ESMA vzniknout při výkonu jeho úkolů podle tohoto nařízení.

2.   Celkové poplatky, které orgán ESMA účtuje žádajícím externím posuzovatelům, registrovaným externím posuzovatelům či uznaným externím posuzovatelům v souladu s tímto nařízením, pokrývají administrativní náklady, které orgánu ESMA vznikly v souvislosti s registrací všech externích posuzovatelů a dohledem nad nimi. Současně musí být každý poplatek úměrný obratu daného externího posuzovatele.

Odchylně od prvního pododstavce mohou být externí posuzovatelé, jejichž roční obrat je nižší než určitá částka, osvobozeni od povinnosti platit poplatek, jak je dále upřesněno v aktu v přenesené pravomoci, který má Komise přijmout podle odstavce 3.

3.   Komise přijme v souladu s článkem 68 do 21. prosince 2024 akt v přenesené pravomoci, kterým doplní toto nařízení upřesněním zejména typu poplatků, úkonů, za něž se poplatky vybírají, výše poplatků a způsobu, jakým mají být uhrazeny.

Při vypracovávání tohoto aktu v přenesené pravomoci Komise upřesní prahovou hodnotu ročního obratu externích posuzovatelů na úrovni skupiny, pod kterou se poplatek neúčtuje, a rovněž upřesní způsob výpočtu ročního obratu pro účely použití této prahové hodnoty.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci uvedeného v odstavci 3 Komise konzultuje orgán ESMA ohledně poplatků stanovených v uvedeném odstavci.

1.   Orgán ESMA vede na svých internetových stránkách veřejně přístupný rejstřík, který obsahuje tyto údaje:

2.   Rejstřík obsahuje kontaktní údaje externích posuzovatelů, jejich internetové stránky a data, kdy rozhodnutí orgánu ESMA týkající se těchto externích posuzovatelů nabývají účinnosti.

3.   V případě externích posuzovatelů ze třetích zemí obsahuje rejstřík rovněž informace o službách, které externí posuzovatelé ze třetích zemí poskytují, a kontaktní údaje příslušného orgánu odpovědného za dohled nad nimi ve třetí zemi.