(EU) 2021/654Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 ze dne 18. prosince 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 stanovením jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii (Text s významem pro EHP)

(1)

Podle čl. 75 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972 Komise stanoví prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii a jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii s cílem konzistentně snížit regulační zátěž při řešení problémů v oblasti hospodářské soutěže souvisejících s velkoobchodním ukončením hlasového volání v celé Unii. Zásady, kritéria a parametry, které by Komise měla při přijímání aktu v přenesené pravomoci dodržovat, jsou stanoveny v příloze III uvedené směrnice.

(2)

Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci vnitrostátních regulačních orgánů vymezit relevantní trhy podle situace v konkrétním členském státě, provést test tří kritérií a uložit jiná nápravná opatření, než je regulace cen, v souladu s čl. 64 odst. 3 a články 67 a 68 kodexu. V důsledku toho nebudou vstupem tohoto nařízení v platnost ovlivněny necenové povinnosti, které v současné době vnitrostátní regulační orgány ukládají operátorům s významnou tržní silou ve vztahu ke službám ukončení volání v pevné nebo mobilní síti a které proto zůstanou v platnosti, dokud nebudou přezkoumány v souladu s pravidly Unie a vnitrostátními pravidly.

(3)

Z regulační praxe vyplývá, že číslo, na kterém je ukončeno volání v mobilní nebo pevné síti, hraje zásadní roli v zastupitelnosti poptávky a dynamice hospodářské soutěže v oblasti ukončení hlasového volání, a jedná se tedy o hlavní prvek, který vede k monopolu na ukončení volání, jenž ospravedlňuje potřebu regulace. Hlavním kritériem použitým pro vymezení služeb ukončení volání by proto měla být skupina čísel, tedy zda je volání uskutečněno na mobilní číslo v případě služby ukončení hlasového volání v mobilní síti, nebo na jiné typy čísel, jako jsou zeměpisná čísla a některá nezeměpisná čísla, v případě služeb ukončení hlasového volání v pevné síti.

(4)

Služby ukončení volání by měly zahrnovat služby poskytované prostřednictvím jakékoli technologie používané k ukončení hlasového volání poskytovatelem služeb ukončení volání, například v síti 2G, 3G, 4G nebo 5G a/nebo prostřednictvím Wi-Fi nebo jakéhokoli typu pevné sítě, bez ohledu na původ volání.

(5)

Jakákoli služba ukončení volání, v mobilní síti či v pevné síti, zahrnuje propojení sítě operátora ukončujícího volání s alespoň jednou sítí, která není jeho vlastní sítí. Za poskytovatele služeb ukončení hlasového volání by proto měli být považováni ti, kteří mají technickou kontrolu a zákonné právo k tomu, aby volané číslo používali a směrovali volání k příslušnému příjemci.

(6)

Služba ukončení volání by neměla zahrnovat přiřazená zařízení, která mohou být pro poskytování služeb ukončení volání vyžadována některými operátory nebo v některých členských státech. Propojovací porty, které jsou v současné době regulovány v mnoha členských státech, však tvoří základní prvky služeb ukončení volání každého operátora, protože s rostoucí vytížeností je zapotřebí větší kapacita propojení, a měly by být proto zahrnuty do definice služby ukončení volání. Poskytovatel služeb ukončení hlasového volání by za poskytnutí úplné služby ukončení volání pro uživatele ve své síti neměl účtovat žádné další náklady nad rámec příslušných sazeb stanovených tímto nařízením.

(7)

Služby ukončení hlasového volání v případě volání na některá nezeměpisná čísla, například čísla využívaná pro služby se zvýšenou sazbou, služby bezplatného volání a služby se sdílenými náklady (známé také jako „služby s přidanou hodnotou“), se nechovají jako „tradiční“ služby ukončení volání, v souvislosti s nimiž mají operátoři, kteří poskytují služby ukončení volání, monopol. Poskytovatelé těchto služeb mají určitou vyjednávací sílu a jsou schopni vyjednat určitou sazbu za ukončení volání v rámci dohody o sdílení výnosů. Poskytovatelé služeb ukončení volání se proto při stanovení poplatků za ukončení volání na tato nezeměpisná čísla potýkají s určitými omezeními ve srovnání s ukončením volání na zeměpisná nebo mobilní čísla. Ukončení volání na tato čísla by proto mělo být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňato. Skupiny čísel specifické pro komunikaci mezi přístroji (M2M) se ve většině případů nepoužívají k zajištění interpersonální komunikace, jelikož se jedná o datový provoz, a nikoli hlasový provoz, a neměly by proto být zahrnuty do oblasti působnosti tohoto nařízení, které je omezeno na hlasovou komunikaci.

(8)

Služby ukončení hlasového volání týkající se volání na jiné typy nezeměpisných čísel, jako jsou čísla používaná pro pevné nomádické služby nebo pro přístup k tísňovým službám, vykazují vlastnosti monopolu na ukončení volání a jsou poskytovány prostřednictvím infrastruktury pro pevnou síť. Měly by proto spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení a mělo by se k nim přistupovat jako ke službám ukončení hlasového volání v pevné síti.

(9)

Některé hlasové služby poskytované operátory nelze klasifikovat jako čistě mobilní nebo čistě pevné služby, avšak jedná se o hybridní služby. Služby „domácí zóny“ jsou příkladem takových hybridních služeb, v rámci kterých jsou volání obvykle uskutečňována na pevné číslo prostřednictvím mobilní sítě. V souladu s definicí služeb ukončení hlasového volání, kdy je určujícím kritériem volané číslo, by se k těmto hybridním službám mělo přistupovat jako ke službám ukončení volání v mobilní nebo v pevné síti v závislosti na volaném čísle.

(10)

Regulované sazby za služby ukončení hlasového volání by se měly vztahovat na volání uskutečněná z čísla zahrnutého v národních číslovacích plánech odpovídajících kódům zemí E.164 pro zeměpisné oblasti zahrnuté do území Unie (čísla Unie) a na takovém čísle ukončená. Čísla třetích zemí jsou všechna čísla, která nejsou čísly Unie. Zahrnutí volání uskutečněných z čísel třetích zemí a ukončených na čísle Unie v případě, kdy operátoři ze třetích zemí účtují vyšší sazby za ukončení volání, než jsou jednotné maximální celounijní sazby za ukončení hlasového volání, nebo kdy tyto sazby za ukončení volání nejsou regulovány podle zásad nákladové efektivity, které jsou rovnocenné zásadám stanoveným v článku 75 a příloze III kodexu, by mohlo ohrozit dosažení cílů tohoto nařízení, především cílů v oblasti zajištění integrace vnitřního trhu.

(11)

Kombinace nízkých regulovaných sazeb za ukončení volání uskutečněných z čísel třetích zemí a ukončených na číslech Unie a vysokých a nákladově neefektivních sazeb za ukončení volání na čísla třetích zemí by pravděpodobně vedla k vyšším sazbám za ukončení volání uskutečněných z čísel Unie a ukončených na číslech třetích zemí, což by mělo negativní dopad na sazby pro koncové uživatele v Unii a na strukturu nákladů operátorů v Unii. Různá míra expozice operátorů v Unii vůči voláním ukončeným těmito operátory ze třetích zemí, kteří si účtují vysoké a nákladově neefektivní sazby za ukončení volání, by vedla k nerovnováze v nákladové struktuře operátorů v Unii vlivem faktorů mimo kontrolu samotných operátorů. To by pravděpodobně zabránilo vzniku celoevropských maloobchodních nabídek, které zahrnují volání na určitá čísla třetích zemí, z důvodu vyšších sazeb za ukončení volání do těchto zemí, což by mohlo mít negativní dopad na spotřebitele a zejména na podniky v Unii. Dále by to narušilo hospodářskou soutěž, protože asymetrický dopad expozice vůči vysokým sazbám za ukončení volání ukončených na číslech třetích zemí by vedl k odlišným podmínkám hospodářské soutěže, které by pro různé operátory v Unii platily, což by také v konečném důsledku narušilo investiční schopnost a pobídky v celé Unii (jak investice do operátorů, tak i investice samotných operátorů). Všechny tyto dopady by byly zjevně v rozporu s cíli tohoto nařízení, kterými jsou podpora integrace jednotného trhu odstraněním narušení mezi operátory způsobeného účtováním sazeb za ukončení volání vysoce převyšujících náklady.

(12)

S cílem uplatňovat jednotné maximální celounijní sazby za ukončení hlasového volání otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem a omezit vyloučení volání uskutečněných z čísel třetích zemí na to, co je nezbytně nutné pro dosažení cílů vnitřního trhu a pro zajištění proporcionality, by se měly sazby stanovené tímto nařízením vztahovat na volání uskutečněná z čísel třetích zemí a ukončená na číslech Unie, pokud jsou sazby za ukončení volání uplatňované poskytovateli služeb ukončení hlasového volání ze třetích zemí u volání uskutečněných z čísel Unie stejné nebo nižší než maximální sazby za ukončení hlasového volání stanovené tímto nařízením. Během přechodného období u sazeb za ukončení hlasového volání v pevné síti v roce 2021 a během postupného snižování u sazeb za ukončení hlasového volání v mobilní síti (od roku 2021 do roku 2023) budou příslušnými maximálními sazbami za ukončení hlasového volání v mobilní síti, které tento mechanismus spustí, sazby stanovené v čl. 4 odst. 2 až 5 nařízení. Příslušné maximální sazby za ukončení volání v pevné síti, které tento mechanismus v roce 2021 spustí, budou sazby stanovené v čl. 5 odst. 2 tohoto nařízení v přenesené pravomoci. Poskytovatelé služeb ukončení hlasového volání v Unii by měli tyto sazby uplatňovat na základě sazeb uplatňovaných nebo navrhovaných poskytovateli služeb ukončení hlasového volání ve třetích zemích.

(13)

Vzhledem k tomu, že poskytovatelé služeb ukončení hlasového volání v Unii nemusí mít vždy informace o tom, jaká je výše sazby za ukončení volání uplatňované operátory ze třetích zemí, měli by ověřitelné informace prokazující výši nabízené sazby za ukončení volání poskytovat zpravidla tito operátoři ze třetích zemí. Pokud poskytovatelé tranzitu (nebo jiní zprostředkovatelé) dále prodávají služby ukončení volání operátorům v Unii, bude příslušnou sazbou pro určení toho, zda je stejná nebo nižší než maximální sazby za ukončení hlasového volání stanovené tímto nařízením, sazba za ukončení volání uplatňovaná nebo nabízená těmito poskytovateli tranzitu.

(14)

Pokud operátoři ze třetích zemí účtují sazby za ukončení volání uskutečněných z čísel Unie a ukončených na číslech třetích zemí, které jsou vyšší než sazby za ukončení volání po celé Unii, měly by se sazby stanovené tímto nařízením vztahovat také na volání uskutečněná z čísel třetích zemí a ukončená na číslech Unie, přičemž Komise na základě informací, které jí poskytly tyto třetí země, určí, zda je regulace sazeb za ukončení volání v těchto zemích založena na zásadách rovnocenných zásadám uvedeným v článku 75 směrnice (EU) 2018/1972 a její příloze III. Seznam třetích zemí, které tyto požadavky splňují, by měl být následně zahrnut do tohoto nařízení a náležitým způsobem aktualizován.

(15)

Jelikož je pro případné uplatnění celounijních sazeb za ukončení volání rozhodné, odkud je volání uskutečněno, je nezbytné, aby operátoři v Unii byli schopni identifikovat zemi původu volajícího. Za tímto účelem mohou operátoři vycházet z kódu země v rámci identifikace volající linky (CLI). Pro účely řádného uplatňování tohoto nařízení by měli operátoři v Unii obdržet platnou identifikaci volající linky přiřazenou ke každému příchozímu volání. Operátoři v Unii by proto nebyli povinni uplatňovat celounijní sazby za ukončení volání v případě ukončení volání, u kterých není identifikace volající linky uvedena nebo je neplatná či podvržená.

(16)

Za účelem odhadnutí efektivních nákladů na ukončení hlasového volání v hypotetické mobilní nebo pevné síti v Unii v souladu se zásadami stanovenými v čl. 75 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972 a v příloze III uvedené směrnice byly vypracovány dva nákladové modely, jeden pro ukončení volání v mobilní síti a jeden pro ukončení volání v pevné síti, zohledňující náklady v každém členském státě.

(17)

Na základě zpětné vazby týkající se nákladů v každém členském státě získané prostřednictvím konzultačního procesu byly dokončeny nákladové modely pro mobilní i pevnou síť. Podle přílohy III směrnice (EU) 2018/1972 byly z nákladových modelů získány sazby vycházející z náhrady nákladů, které vzniknou efektivnímu operátorovi. Sazby proto vycházejí pouze z přírůstkových nákladů na poskytování velkoobchodní služby ukončení hlasového volání, tedy pouze z těch nákladů souvisejících s provozem, které by nevznikly, pokud by velkoobchodní služba ukončení hlasového volání nebyla poskytována.

(18)

Jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní a v pevné síti po celé Unii byly stanoveny na základě efektivních nákladů v zemi s nejvyššími náklady podle vypracovaných nákladových modelů, čímž byla zajištěna zásada návratnosti nákladů v celé Unii, a následně k nim byla připočtena menší bezpečnostní rezerva s cílem zohlednit případné nepřesnosti nákladových modelů.

(19)

Uplatňování jednotných maximálních celounijních sazeb za ukončení hlasového volání stanovených tímto nařízením by mělo začít dva měsíce po jeho vstupu v platnost, aby operátoři měli dostatek času na úpravu svých informačních, fakturačních a účetních systémů a na provedení nezbytných změn v dohodách o propojení.

(20)

V případech, kdy jsou stávající průměrné sazby za ukončení hlasového volání v Unii výrazně vyšší než sazby, které budou stanoveny v budoucnu, tedy než nákladově efektivní jednotné maximální celounijní sazby za ukončení hlasového volání stanovené v tomto nařízení, mělo by se použít postupné snižování, které je běžným regulačním postupem. V takových případech by postupné snižování mělo představovat účinný nástroj pro zajištění bezproblémového uplatňování nižších sazeb v souladu se zásadou proporcionality.

(21)

S ohledem na aktuální průměrné sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti ve všech členských státech by mělo být navrženo postupné snižování vedoucí k dosažení jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii. S cílem dosáhnout rovnováhy mezi rychlým prováděním a potřebou zamezit závažným narušením na straně operátorů by mělo postupné snižování začínat na úrovni blízké stávajícímu průměru sazeb za ukončení volání v mobilní síti a každoročně klesat po dobu tří let až do dosažení jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii v roce 2024.

(22)

Toto nařízení proto stanoví postupné snižování po dobu tří let, přičemž nákladově efektivní jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii bude dosaženo v roce 2024. V případě poskytovatelů v členských státech, kteří uplatňují sazby vyšší, než jsou jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii pro rok 2021, by nemělo být zapotřebí žádné přechodné období, jelikož postupné snižování splňuje cíl spočívající ve zmírnění dopadu uplatňování jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii.

(23)

V některých členských státech jsou stávající regulované maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti nižší, než jsou sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti stanovené pro roky 2021, 2022 a 2023 na základě postupného snižování, a blíží se výši jednotné maximální sazby za ukončení volání v mobilní síti po celé Unii. S cílem zabránit možnému zvýšení maloobchodních cen v těchto členských státech v důsledku přechodného zvýšení regulovaných sazeb za ukončení volání v mobilní síti by mělo být možné nadále uplatňovat stávající regulované sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti v těchto členských státech až do roku, kdy se maximální sazba za ukončení volání v mobilní síti stanovená tímto nařízením bude rovnat aktuálním sazbám za ukončení volání těchto členských států pro daný rok nebo bude nižší.

(24)

Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi průměrem stávajících sazeb za ukončení volání v pevné síti a jednotnou maximální sazbou za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii stanovenou v tomto nařízení je menší než v případě sazeb za ukončení volání v mobilní síti, nemělo by být v případě ukončení hlasového volání v pevné síti zapotřebí postupné snižování. Bude však na místě poskytnout některým členským státům přechodné období, které by mělo zajistit bezproblémový přechod na jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii a zabránit zbytečným prodlením při jejím uplatňování.

(25)

Na základě výše stávajících sazeb za ukončení volání v pevné síti v některých členských státech a výše jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii stanovené v tomto nařízení je důvodné poskytnout některým členským státům přechodné období. Toto přechodné období by mělo začít dnem použitelnosti tohoto nařízení a skončit dne 31. prosince 2021. Během přechodného období mohou v příslušných členských státech platit zvláštní sazby, které jsou odlišné od jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii.

(26)

V členských státech, ve kterých jsou stávající sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti výrazně vyšší, než je jednotná maximální sazba za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii, je důvodné poskytnout přechodné období umožňující postupnou úpravu těchto sazeb. Ve všech členských státech (kromě dvou), ve kterých stávající sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti přesahují 0,0875 centu (jednotná maximální sazba za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii zvýšená o 25 %), by se maximální sazba za ukončení hlasového volání v pevné síti v roce 2021 měla rovnat výši jejich aktuálních sazeb snížené o 20 %. V Polsku a ve Finsku, které se zatím neřídí zásadami stanovenými v doporučení Komise 2009/396/ES (2) a které mají v současnosti velmi vysoké sazby za ukončení volání v pevné síti, by snížení o 20 % nebylo dostatečným krokem k dosažení výše jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii. Jejich sazba by proto v přechodném období měla být ve výši sazby členského státu s nejvyšší sazbou v přechodném období, s výjimkou těchto dvou členských států. U zbývajících členských států, ve kterých jsou stávající sazby za ukončení volání v pevné síti nižší, než je jednotná maximální sazba za ukončení volání v pevné síti po celé Unii, nebo u kterých by jejich snížení o 20 % vedlo k dosažení jednotné maximální sazby za ukončení volání v pevné síti po celé Unii nebo sazby nižší, by nemělo být žádné přechodné období stanoveno.

(27)

V souladu s čl. 75 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972 bylo konzultováno Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, které vydalo své stanovisko dne 15. října 2020,