(EU) 2021/25Nařízení Komise (EU) 2021/25, ze dne 13. ledna 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní účetní standard 39 a mezinárodní standardy účetního výkaznictví 4, 7, 9 a 16 (Text s významem pro EHP)

a)

změnou smluvních podmínek určených při prvotním zaúčtování finančního nástroje (například při změně smluvních podmínek tak, že je referenční úroková sazba nahrazena alternativní referenční sazbou);

b)

způsobem, který nebyl brán v úvahu – nebo zamýšlen – ve smluvních podmínkách při prvotním zaúčtování finančního nástroje, beze změny smluvních podmínek (například se změní metoda výpočtu referenční úrokové sazby, aniž by se změnily smluvní podmínky) a/nebo

c)

kvůli aktivaci stávající smluvní podmínky (například při uplatnění již existujícího nouzového ustanovení).

a)

změna je nezbytná jakožto přímý důsledek reformy referenčních úrokových sazeb a

b)

nová báze pro určení smluvních peněžních toků je ekonomicky rovnocenná s předchozí bází (tj. bází bezprostředně předcházející změně).

a)

nahrazení stávající referenční úrokové sazby používané k určení smluvních peněžních toků finančních aktiv nebo finančních závazků alternativní referenční úrokovou sazbou – nebo provedení takové reformy referenční úrokové sazby, že se změní metoda použitá k jejímu výpočtu – s přidáním pevného rozpětí nezbytného pro kompenzaci rozdílu v bázi mezi stávající referenční úrokovou sazbou a alternativní referenční úrokovou sazbou;

b)

změny týkající se období fixace, dat fixace nebo počtu dní mezi daty kupónových plateb, aby bylo možné provést reformu referenčních úrokových sazeb, a

c)

přidání nouzového ustanovení ke smluvním podmínkám finančního aktiva nebo finančního závazku, které umožní provedení změn popsaných výše v písmeni a) a b).

a)

když jsou změny požadované reformou referenčních úrokových sazeb provedeny u mimosmluvně specifikované složky rizika za použití odstavce 6.9.1, nebo

b)

když je ukončen zajišťovací vztah, ve kterém je mimosmluvně specifikovaná složka rizika určena, nastane-li tato situace dříve.

a)

určení alternativní referenční sazby (specifikované smluvně nebo mimosmluvně) jako zajištěného rizika;

b)

změny popisu zajištěné položky, včetně popisu určené části peněžních toků nebo reálné hodnoty, která se zajišťuje, nebo

c)

změny popisu zajišťovacího nástroje.

a)

účetní jednotka provede změnu požadovanou reformou referenčních úrokových sazeb s využitím jiného přístupu než změny báze pro určení smluvních peněžních toků zajišťovacího nástroje (jak je popsáno v odstavci 5.4.6);

b)

původní zajišťovací nástroj není odúčtován a

c)

zvolený přístup je ekonomicky rovnocenný se změnou báze pro určení smluvních peněžních toků původního zajišťovacího nástroje (jak je popsáno v odstavcích 5.4.7 a 5.4.8).

a)

účetní jednotka ukončila zajišťovací vztah výhradně kvůli změnám požadovaným reformou referenčních úrokových sazeb a nemusela by bývala tento zajišťovací vztah ukončit, pokud by byly uvedené změny v té době použity, a

b)

na počátku účetního období, kdy účetní jednotka poprvé použila tyto změny (datum prvotního použití těchto změn), splňoval tento ukončený zajišťovací vztah kritéria způsobilosti pro zajišťovací účetnictví (poté, co účetní jednotka vzala tyto změny v úvahu).

a)

když nejistota vyplývající z reformy referenčních úrokových sazeb, pokud jde o zajištěné riziko a načasování a výši peněžních toků založených na referenční úrokové sazbě u zajištěné položky a zajišťovacího nástroje, přestane existovat, nebo

b)

když je ukončen zajišťovací vztah, na nějž se výjimka vztahuje, nastane-li tato situace dříve.

a)

když jsou změny požadované reformou referenčních úrokových sazeb provedeny u mimosmluvně specifikované části rizika za použití odstavce 102P, nebo

b)

když je ukončen zajišťovací vztah, ve kterém je mimosmluvně specifikovaná část rizika určena, nastane-li tato situace dříve.

a)

určení alternativní referenční sazby (specifikované smluvně nebo mimosmluvně) jako zajištěného rizika;

b)

změny popisu zajištěné položky, včetně popisu určené části peněžních toků nebo reálné hodnoty, která se zajišťuje;

c)

změny popisu zajišťovacího nástroje, nebo

d)

změny popisu způsobu, jakým bude účetní jednotka posuzovat účinnost zajištění.

a)

účetní jednotka provede změnu požadovanou reformou referenčních úrokových sazeb s využitím jiného přístupu než změny báze pro určení smluvních peněžních toků zajišťovacího nástroje (jak je popsáno v odstavci 5.4.6 standardu IFRS 9);

b)

původní zajišťovací nástroj není odúčtován a

c)

zvolený přístup je ekonomicky rovnocenný se změnou báze pro určení smluvních peněžních toků původního zajišťovacího nástroje (jak je popsáno v odstavcích 5.4.7 a 5.4.8 standardu IFRS 9).

a)

účetní jednotka ukončila zajišťovací vztah výhradně kvůli změnám požadovaným reformou referenčních úrokových sazeb a nemusela by bývala tento zajišťovací vztah ukončit, pokud by byly uvedené změny v té době použity, a

b)

na počátku účetního období, kdy účetní jednotka poprvé použila tyto změny (datum prvotního použití těchto změn), splňoval tento ukončený zajišťovací vztah kritéria způsobilosti pro zajišťovací účetnictví (poté, co účetní jednotka vzala tyto změny v úvahu).

a)

o povaze a rozsahu rizik vyplývajících z finančních nástrojů podléhajících reformě referenčních úrokových sazeb, kterým je vystavena, a o způsobu, jakým tato rizika řídí, a

b)

o svém pokroku při dokončování přechodu na alternativní referenční úrokové sazby a o tom, jak tento přechod řídí.

a)

informace o tom, jak řídí přechod na alternativní referenční úrokové sazby, o svém pokroku k datu vykázání a o rizicích vyplývajících z finančních nástrojů následkem tohoto přechodu, jimž je vystavena;

b)

kvantitativní informace o finančních nástrojích, které teprve mají projít přechodem na alternativní referenční úrokovou sazbu, ke konci účetního období v členění podle významných referenčních úrokových sazeb, přičemž uvede odděleně:

c)

pokud rizika uvedená v odst. 24J písm. a) měla za následek změny strategie řízení rizik účetní jednotky (viz odstavec 22A), popis těchto změn.

a)

modifikace je nezbytná jakožto přímý důsledek reformy referenčních úrokových sazeb a

b)

nová báze pro určení leasingových plateb je ekonomicky rovnocenná s předchozí bází (tj. bází bezprostředně předcházející změně).