(EU) 2019/1381Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 1829/2003, (ES) č. 1831/2003, (ES)č. 2065/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 1331/2008, (ES) č. 1107/2009, (EU) 2015/2283 a směrnice 2001/18/ES (Text s významem pro EHP.)
| Publikováno: | Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1-28 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 20. června 2019 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 26. září 2019 | Nabývá účinnosti: | 27. března 2021 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1381
ze dne 20. června 2019
o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 1829/2003, (ES) č. 1831/2003, (ES)č. 2065/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 1331/2008, (ES) č. 1107/2009, (EU) 2015/2283 a směrnice 2001/18/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (4) stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, aby byla vytvořena společná základna pro opatření upravující potravinové právo jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni. Mimo jiné stanoví, že potravinové právo musí vycházet z analýzy rizika, kromě případů, kdy to není vhodné vzhledem k okolnostem nebo povaze opatření. |
|
(2) |
Nařízení (ES) č. 178/2002 definuje „analýzu rizika“ jako proces skládající se ze tří vzájemně propojených součástí: hodnocení rizika, řízení rizika a sdělování o riziku. Pro účely hodnocení rizika na úrovni Unie zřizuje uvedené nařízení Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) jako příslušný subjekt Unie pro hodnocení rizika v záležitostech týkajících se bezpečnosti potravin a krmiv. |
|
(3) |
Nezbytnou součástí procesu analýzy rizika je sdělování o riziku. Z hodnocení REFIT obecného potravinového práva (nařízení (ES) č. 178/2002) z roku 2018 (dále jen „kontrola účelnosti obecného potravinového práva“) vyplynulo, že sdělování o riziku se obecně nepovažuje za dostatečně účinné. To má dopad na důvěru spotřebitelů ve výsledky procesu analýzy rizika. |
|
(4) |
Je proto nezbytné zajistit v celém průběhu analýzy rizika transparentní, průběžné a inkluzivní sdělování o riziku, do nějž se zapojí osoby, které provádějí hodnocení rizika, a osoby, které provádějí řízení rizika, na unijní a vnitrostátní úrovni. Takovéto sdělování o riziku by mělo posílit důvěru občanů v to, že se analýza rizika opírá o cíl, jímž je zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů. Rovněž by toto sdělování o riziku mělo přispět k participativnímu a otevřenému dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami, aby se zajistilo, že v procesu analýzy rizika bude zohledněna převaha veřejného zájmu, správnost, úplnost, transparentnost, soudržnost a odpovědnost. |
|
(5) |
Při sdělování o riziku by měl být zvláštní důraz kladen na to, aby byly přesným, jasným, komplexním, soudržným, vhodným a včasným způsobem vysvětleny nejen samotné výsledky hodnocení rizika, ale i způsob, jakým jsou používány v zájmu informovaných rozhodnutí týkajících se řízení rizika, v případě potřeby společně s dalšími legitimními faktory. Měly by být poskytnuty informace o tom, jak bylo dosaženo rozhodnutí týkajících se řízení rizika, které faktory kromě výsledků hodnocení rizika vzaly v úvahu osoby, jež provádějí hodnocení rizika, a jak byly tyto faktory vzájemně porovnány. |
|
(6) |
Vzhledem k tomu, že veřejnost vnímá rozdíl mezi nebezpečím a rizikem nejednoznačně, by se při sdělování o riziku mělo usilovat o objasnění tohoto rozdílu, a tak zajistit, aby tento rozdíl široká veřejnost lépe chápala. |
|
(7) |
Existují-li dostatečné důvody pro podezření, že určitá potravina nebo krmivo mohou představovat riziko pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat kvůli nesouladu vyplývajícímu z úmyslného porušení příslušných právních předpisů Unie prostřednictvím podvodných nebo klamavých praktik, měly by o tom veřejné orgány co nejdříve informovat veřejnost a co nejpřesněji identifikovat dotčené produkty a riziko, jaké mohou představovat. |
|
(8) |
Je nezbytné stanovit obecné cíle a zásady sdělování o riziku, zohlednit při tom příslušné úlohy osob, které provádějí hodnocení rizika, a osob, které provádějí řízení rizika, a zaručit jejich nezávislost. |
|
(9) |
Na základě obecných cílů a zásad by měl být vytvořen obecný plán sdělování o riziku, a to v úzké spolupráci s úřadem a členskými státy a po provedení příslušných veřejných konzultací. Tento obecný plán by měl podporovat integrovaný rámec pro sdělování o riziku týkající se všech záležitostí spojených s potravinovým řetězcem a určený pro všechny osoby, které provádějí hodnocení rizika, i osoby, které provádějí řízení rizika, a to na unijní i vnitrostátní úrovni. Měl by rovněž poskytovat nezbytnou flexibilitu a neměl by se zabývat situacemi, které jsou specificky upravené v obecném plánu řízení krizí. |
|
(10) |
Obecný plán sdělování o riziku by měl určit klíčové faktory, jež je třeba zohlednit při zvažování druhu a úrovně potřebných činností týkajících se sdělování o riziku, jako jsou různé úrovně rizika, povaha rizika a jeho možný dopad na lidské zdraví, zdraví zvířat a případně na životní prostředí, koho a čeho se riziko přímo či nepřímo dotýká, úrovně expozice nebezpečí, míra naléhavosti a schopnost ovládání rizika a další faktory, které ovlivňují vnímání rizika, včetně příslušného právního rámce a relevantní situace na trhu. |
|
(11) |
Obecný plán sdělování o riziku by měl rovněž určovat nástroje a kanály, které mají být používány, a zavést odpovídající mechanismy koordinace a spolupráce mezi osobami, které provádějí hodnocení rizika, a osobami, které provádějí řízení rizika, na unijní a vnitrostátní úrovni, jež jsou zapojeny do procesu analýzy rizika, zejména v případě, že několik agentur Unie poskytuje vědecké výstupy týkající se stejného nebo souvisejícího předmětu, s cílem zajistit soudržné sdělování o riziku a otevřený dialog mezi všemi zúčastněnými stranami. |
|
(12) |
Transparentnost procesu hodnocení rizika přispívá k tomu, že úřad získává větší legitimitu v očích spotřebitelů a široké veřejnosti při plnění svého poslání, zvyšuje jejich důvěru v práci úřadu a zajišťuje, že úřad nese větší odpovědnost vůči občanům Unie v demokratickém systému. Zásadní význam má proto posilování důvěry široké veřejnosti a jiných zúčastněných stran v analýzu rizik, z níž vychází příslušné právní předpisy Unie, a zejména důvěry v hodnocení rizika, včetně jeho transparentnosti, jakož i v organizaci, fungování a nezávislost úřadu. |
|
(13) |
Je vhodné posilovat úlohu členských států, jakož i úsilí a zapojení všech stran působících ve správní radě úřadu (dále jen „správní rada“). |
|
(14) |
Zkušenosti ukazují, že úloha správní rady je zaměřena na administrativní a finanční aspekty a nemá vliv na nezávislost vědecké práce prováděné úřadem. Proto je vhodné zahrnout do správní rady zástupce z každého členského státu, z Evropského parlamentu a Komise, jakož i z organizací občanské společnosti a průmyslových organizací, a současně zajistit, aby tito zástupci měli zkušenosti a odborné znalosti nejen v oblasti práva a politiky týkajících se potravinového řetězce, včetně hodnocení rizika, ale rovněž v oblasti řídících, administrativních, finančních a právních záležitostí, aby se zajistilo, že budou jednat nezávisle a ve veřejném zájmu. |
|
(15) |
Členové správní rady by měli být vybíráni a jmenováni takovým způsobem, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň způsobilosti a nejširší rozsah odpovídajících zkušeností. |
|
(16) |
Kontrola účelnosti obecného potravinového práva odhalila určité nedostatky v dlouhodobé schopnosti úřadu zachovat si své odborné znalosti na vysoké úrovni. Zejména došlo k poklesu počtu uchazečů o místa členů vědeckých komisí úřadu. Systém proto musí být posílen a členské státy by měly zaujmout aktivnější přístup, aby se zajistilo, že bude k dispozici dostatečný počet odborníků, kteří odpovídají potřebám unijního systému hodnocení rizika, pokud jde o vysokou úroveň odborných znalostí, nezávislost a multidisciplinární odbornost. |
|
(17) |
Aby bylo možné zachovat nezávislost hodnocení rizika na řízení rizika a jiných zájmech na úrovni Unie, je vhodné, aby výběr členů vědeckého výboru a vědeckých komisí úřadu výkonným ředitelem úřadu a jejich jmenování správní radou byly založeny na přísných kritériích, která pro každou vědeckou komisi zajistí excelenci a nezávislost odborníků a zároveň potřebné multidisciplinární odborné znalosti. V této souvislosti je rovněž nezbytné, aby výkonný ředitel, jehož úkolem je hájit zájmy úřadu, a zejména nezávislost jeho odborných znalostí, hrál roli při výběru uvedených vědeckých odborníků. Správní rada by měla usilovat o největší možnou míru zajištění toho, aby odborníci jmenovaní jako členové vědeckých komisí byli vědci, kteří rovněž aktivně provádějí výzkum a zveřejňují výsledky svého výzkumu v recenzovaných vědeckých časopisech, za předpokladu, že splňují přísná kritéria excelence a nezávislosti. Měla by být zajištěna řádná finanční kompenzace těchto odborníků. Rovněž by měla být zavedena další opatření s cílem zajistit, aby vědečtí odborníci měli prostředky k tomu, aby mohli jednat nezávisle. |
|
(18) |
Je nezbytné zajistit účinné fungování úřadu a zlepšit udržitelnost jeho odborných znalostí. Proto je nezbytné posílit podporu, kterou poskytuje úřad a členské státy pro práci vědeckého výboru a vědeckých komisí. Úřad by měl zejména organizovat přípravné práce na podporu úkolů vědeckých komisí, včetně možnosti požádat zaměstnance úřadu nebo vnitrostátní vědecké organizace o navázání kontaktů s úřadem pro účely vypracovávání přípravných vědeckých stanovisek, která budou vědecké komise posuzovat a přijímat. Neměla by tím být nijak dotčena nezávislost vědeckých hodnocení prováděných úřadem. |
|
(19) |
Postupy povolování jsou založeny na zásadě, že je na žadateli nebo oznamovateli, aby prokázal, že předmět žádosti či oznámení splňuje požadavky Unie. Tato zásada vychází z předpokladu, že lidské zdraví, zdraví zvířat a případně životní prostředí, jsou lépe chráněny, pokud důkazní břemeno nese žadatel nebo oznamovatel, neboť ten musí prokázat, že předmět uvedený v jeho žádosti nebo oznámení je bezpečný ještě před jeho uvedením na trh namísto toho, aby veřejné orgány musely prokazovat, že je tento předmět nebezpečný, a mohly tak jeho uvádění na trh zakázat. V souladu s touto zásadou a s příslušnými regulačními požadavky jsou žadatelé nebo oznamovatelé povinni předložit na podporu žádosti nebo oznámení podle odvětvového práva Unie příslušné studie včetně zkoušek za účelem prokázání bezpečnosti a v některých případech účinnosti určitého předmětu. |
|
(20) |
Právo Unie stanoví obsah žádostí a oznámení. Je nezbytné, aby žádost nebo oznámení předložená úřadu k provedení hodnocení rizika splňovala příslušné specifikace, aby byla zajištěna co nejlepší kvalita vědeckého hodnocení prováděného úřadem. Žadatelé nebo oznamovatelé, a zejména malé a střední podniky, nemají vždy jasnou představu o těchto specifikacích. Proto je vhodné, aby v případech, kdy může být úřad požádán o poskytnutí vědeckého výstupu, poskytl potenciálnímu žadateli nebo oznamovateli na jeho žádost poradenství před tím, než jsou žádost nebo oznámení formálně předloženy. Toto poradenství před předložením žádosti nebo oznámení by se mělo týkat příslušných pravidel a požadovaného obsahu žádosti nebo oznámení, aniž by zasahovalo do koncipování studií, jež mají být předloženy, které zůstává odpovědností žadatele. |
|
(21) |
V případech, kdy může být úřad požádán o poskytnutí vědeckého výstupu, měly by mu být známy všechny studie provedené žadatelem s cílem podpořit žádost podle práva Unie. Za tímto účelem je nutné a vhodné zajistit, aby provozovatelé podniků, kteří zadají nebo provedou studie s cílem předložit žádost nebo oznámení, oznámili tyto studie úřadu Povinnost oznámit tyto studie by se měla vztahovat i na laboratoře a další zkušební zařízení, které je provádějí. Informace o oznámených studiích by měly být zveřejněny až poté, co byla zveřejněna daná žádost v souladu s platnými pravidly o transparentnosti. Za účelem zajištění účinného provádění této povinnosti je v případě jejího nesplnění vhodné stanovit určité procesní důsledky. Úřad by měl v tomto ohledu stanovit praktická opatření k provádění této povinnosti, včetně postupů pro vyžádání a zveřejnění odůvodnění v případě nesplnění této povinnosti. |
|
(22) |
V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU (5) by mělo dojít k nahrazení a omezení používání zvířat pro účely zkoušek, nebo by se při zkouškách mělo se zvířaty zacházet šetrně. V rámci oblasti působnosti tohoto nařízení by se proto mělo pokud možno zabránit opakování zkoušek na zvířatech. |
|
(23) |
V případě žádostí nebo oznámení týkajících se obnovení povolení či schválení je povolená či schválená látka nebo výrobek na trhu již několik let. Jsou proto již k dispozici zkušenosti s touto látkou nebo výrobkem a znalosti o nich. V případech, kdy může být úřad požádán o poskytnutí vědeckého výstupu, je vhodné, aby byly předloženy ke konzultaci třetích stran plánované studie na podporu žádostí o obnovení, včetně informací o navrhovaném koncipování, které žadatel či oznamovatel oznámil úřadu. Úřad by měl žadatelům nebo oznamovatelům systematicky poskytovat poradenství ohledně obsahu zamýšlené žádosti nebo oznámení týkajících se obnovení i ohledně koncipování studií, přičemž zohlední obdržené připomínky. |
|
(24) |
Veřejnost pociťuje jisté obavy ohledně toho, že hodnocení prováděné úřadem v rámci povolování se zakládá především na studiích poskytnutých výrobním odvětvím. Je nesmírně důležité, aby úřad dohledával údaje v odborné literatuře, aby mohl zohlednit i jiné údaje a studie, které již existují a týkají se předmětu, který je mu předložen k hodnocení. Aby bylo možné poskytnout ještě vyšší úroveň záruky, která zajistí, že úřad bude mít přístup k veškerým relevantním vědeckým údajům a studiím, které jsou dostupné o předmětu žádosti nebo oznámení týkajících se povolení nebo o obnovení povolení či schválení, je vhodné stanovit konzultace třetích stran s cílem určit, zda jsou dostupné jiné relevantní vědecké údaje nebo studie. Aby se zvýšila účinnost konzultace, mělo by k ní dojít okamžitě poté, co jsou studie předkládané výrobním odvětvím a obsažené v žádosti či oznámení zveřejněny, a to na základě příslušných pravidel transparentnosti. Existuje-li riziko, že výsledky veřejné konzultace nebude možné v důsledku příslušných lhůt náležitě zohlednit, je vhodné stanovit omezené prodloužení těchto lhůt. |
|
(25) |
Bezpečnost potravin je pro všechny občany Unie citlivá záležitost prvořadého zájmu. Je třeba zachovat zásadu, že důkazní břemeno spočívající v prokázání souladu s požadavky Unie nese výrobní odvětví, a zároveň je třeba zavést doplňkový ověřovací nástroj, který by spočíval v zadávání doplňujících studií s cílem ověřit důkazy použité v souvislosti s hodnocením rizika, aby bylo možné řešit konkrétní případy velkého společenského významu, kdy se objeví závažné spory nebo rozporuplné výsledky. Vzhledem k tomu, že tyto ověřovací studie by byly financovány z rozpočtu Unie a že používání tohoto výjimečného ověřovacího nástroje by mělo zůstat přiměřené, měla by být za rozhodnutí o zadání těchto ověřovacích studií odpovědná Komise, která zohlední názory Evropského parlamentu a členských států. Měla by být zohledněna skutečnost, že v některých specifických případech může být nutné, aby zadané ověřovací studie měly širší působnost než příslušné důkazy, například když se objeví nové vědecké poznatky. |
|
(26) |
Kontrola účelnosti obecného potravinového práva prokázala, že ačkoli úřad dosáhl značného pokroku, pokud jde o transparentnost, proces hodnocení rizika, zejména v souvislosti s postupy povolování týkajícími se potravinového řetězce, není vždy považován za plně transparentní. To je částečně způsobeno také odlišnými pravidly týkajícími se transparentnosti a důvěrnosti, která jsou stanovena v nařízení (ES) č. 178/2002 a i v dalších odvětvových legislativních aktech Unie. Vzájemné působení mezi těmito akty může ovlivňovat přijímání hodnocení rizika ze strany široké veřejnosti. |
|
(27) |
Evropská občanská iniciativa nazvaná „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“ dále potvrdila obavy týkající se transparentnosti, pokud jde o studie zadávané výrobním odvětvím a předložené v rámci postupů povolování. |
|
(28) |
Je proto nezbytné proaktivně posílit transparentnost hodnocení rizika. Všechny vědecké údaje a informace na podporu žádostí o povolení či schválení podle práva Unie, jakož i jiné žádosti o vědecké výstupy, by se měly proaktivně zpřístupňovat veřejnosti a měly by být snadno dostupné, a to co možná nejdříve v průběhu procesu hodnocení rizika. Tímto zpřístupňováním informací veřejnosti by však neměla být dotčena žádná pravidla týkající se práv duševního vlastnictví ani žádná ustanovení práva Unie, která chrání investice inovátorů do shromažďování informací a údajů na podporu příslušných žádostí nebo oznámení. Mělo by být zajištěno, aby se zpřístupňování informací veřejnosti nepovažovalo za povolení k dalšímu používání nebo využívání, aniž by ovšem byla ohrožena proaktivní povaha zpřístupňování veřejnosti a snadný přístup veřejnosti ke zveřejněným údajům a informacím. |
|
(29) |
K zajištění transparentnosti hodnocení rizika by shrnutí poradenství před předložením žádosti nebo oznámení mělo být zveřejněno až poté, co se v souladu s příslušnými pravidly transparentnosti zveřejní odpovídající žádost nebo oznámení. |
|
(30) |
Žádá-li se o stanovisko úřadu v souvislosti s žádostmi nebo oznámeními předloženými podle práva Unie, a s ohledem na jeho povinnost zajistit veřejnosti přístup k veškerým podpůrným informacím, pokud jde o poskytování jeho vědeckých výstupů, měl by mít úřad odpovědnost za posuzování žádostí o zachování důvěrnosti. |
|
(31) |
Aby bylo možné určit, při jaké úrovni proaktivního zpřístupňování veřejnosti bude dosaženo přiměřené rovnováhy, měla by být příslušná práva veřejnosti na transparentnost procesu hodnocení rizika zvážena oproti právům žadatelů nebo oznamovatelů při zohlednění cílů nařízení (ES) č. 178/2002. |
|
(32) |
S ohledem na postupy předkládání žádosti nebo oznámení stanovené v právu Unie ukázaly dosud získané zkušenosti, že některé informace jsou obecně považovány za citlivé a měly by zůstat důvěrné v rámci různých postupů pro jednotlivá odvětví. Je proto vhodné stanovit v nařízení (ES) č. 178/2002 horizontální seznam informací, jejichž zveřejnění, jak to prokázal žadatel nebo oznamovatel, by mohlo značně poškodit dotčené obchodní zájmy, a které by proto neměly být veřejnosti zpřístupněny. Tyto informace by měly zahrnovat zpracovatelský a výrobní proces, včetně metody a souvisejících inovativních aspektů, jakož i technické a průmyslové specifikace, například nečistot, které s takovým procesem souvisejí, odlišných od informací relevantních pro posuzování bezpečnosti. Tyto informace by měly být zpřístupněny pouze za velmi omezených a výjimečných okolností, které se týkají předvídatelných účinků na zdraví nebo v případech, kdy se podle odvětvových právních předpisů Unie požaduje environmentální hodnocení nebo kdy příslušné orgány určí naléhavou potřebu chránit lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí. |
|
(33) |
Pro účely srozumitelnosti a zvýšení právní jistoty je nutné stanovit zvláštní procedurální požadavky, které musí žadatel nebo oznamovatel dodržet v případě žádosti o to, aby se s informacemi předloženými na podporu žádosti nebo oznámení podle práva Unie zacházelo jako s důvěrnými. |
|
(34) |
Rovněž je nezbytné stanovit zvláštní požadavky s ohledem na ochranu a důvěrnost osobních údajů pro účely transparentnosti procesu hodnocení rizika s přihlédnutím k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6) a (EU) 2016/679 (7). Žádné osobní údaje by tedy podle tohoto nařízení neměly být veřejně přístupné, pokud to není nezbytné a přiměřené pro účely zajištění transparentnosti, nezávislosti a spolehlivosti procesu hodnocení rizika a zároveň předcházení střetu zájmů. K zajištění transparentnosti a zabránění střetu zájmů je zejména nezbytné, aby byla zveřejněna jména účastníků a pozorovatelů některých schůzí úřadu. |
|
(35) |
Za účelem zvýšení transparentnosti a s cílem zajistit, aby se žádosti o vědecké výstupy zaslané úřadu zpracovávaly efektivně, by měly být vypracovány standardní datové formáty. |
|
(36) |
S ohledem na skutečnost, že úřad bude povinen uchovávat vědecké údaje, včetně důvěrných a osobních údajů, je nezbytné zajistit, aby bylo toto uchovávání údajů prováděno v souladu s vysokou úrovní bezpečnosti. |
|
(37) |
Kromě toho, aby bylo možné posoudit účinnost a efektivitu různých právních ustanovení, která se vztahují na úřad, je rovněž vhodné poskytnout nezávislé hodnocení úřadu vypracované Komisí. Toto hodnocení by mělo zejména přezkoumávat postupy pro výběr členů vědeckého výboru a vědeckých komisí, pokud jde o stupeň transparentnosti, nákladovou efektivnost a jejich vhodnost pro zajištění nezávislosti a kompetentnosti a zabránění střetu zájmů. |
|
(38) |
Studie, včetně zkoušek, předložené provozovateli podniků na podporu žádostí jsou obvykle v souladu s mezinárodně uznávanými zásadami, které představují jednotný základ pro jejich kvalitu, zejména z hlediska reprodukovatelnosti výsledků. Nicméně v některých případech mohou vyvstat otázky týkající se souladu s použitelnými normami, například s normami stanovenými směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES (8) nebo s normami vypracovanými Mezinárodní organizací pro normalizaci, což je důvod, proč byly zavedeny mezinárodní a vnitrostátní systémy k ověřování tohoto souladu. Je proto vhodné, aby Komise pořádala zjišťovací mise s cílem posoudit, zda laboratoře a další zkušební zařízení uplatňují příslušné normy pro provádění zkoušek a studií předkládaných úřadu jako součást žádosti. Tyto zjišťovací mise by umožnily, aby Komise určila případná slabá místa systému a nesoulad, zaměřila se na jejich nápravu a stanovila dodatečnou úroveň záruk pro ujištění široké veřejnosti o kvalitě studií. Na základě závěrů těchto zjišťovacích misí by Komise mohla navrhnout vhodná legislativní opatření zaměřená na zlepšení souladu s příslušnými normami. |
|
(39) |
Aby bylo možné zajistit soulad s navrženými úpravami v nařízení (ES) č. 178/2002, měla by být změněna ustanovení týkající se přístupu veřejnosti a ochrany důvěrných informací v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (9), (ES) č. 1831/2003 (10), (ES) č. 2065/2003 (11), (ES) č. 1935/2004 (12), (ES) č. 1331/2008 (13), (ES) č. 1107/2009 (14) a (EU) 2015/2283 (15) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (16). |
|
(40) |
Aby se zajistilo, že bude zohledněna zvláštní situace jednotlivých odvětví, pokud jde o důvěrné informace, je nutné zvážit veškerá příslušná práva veřejnosti na transparentnost v procesu hodnocení rizika oproti právům žadatelů nebo oznamovatelů, při zohlednění konkrétních cílů odvětvového práva Unie, jakož i získaných zkušeností. Proto je nezbytné změnit některá ustanovení nařízení (ES) č. 1829/2003, (ES) č. 1831/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 1331/2008, (ES) č. 1107/2009, (EU) 2015/2283 a směrnice 2001/18/ES, aby bylo možné stanovit další důvěrné prvky kromě těch, které jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 178/2002. |
|
(41) |
Právo na přístup k dokumentům zakotvené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (17) a, pokud jde o informace o životním prostředí, práva zakotvená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (18) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (19) nejsou tímto nařízením dotčena. Práva stanovená v uvedených aktech by neměla v žádném případě omezovat ustanovení o proaktivním šíření uvedená v tomto nařízení a příslušné posouzení žádosti o zachování důvěrnosti. |
|
(42) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 178/2002, pokud jde o přijetí obecného plánu sdělování o riziku a přijetí standardních datových formátů, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (20). |
|
(43) |
Aby se Komisi, členským státům, úřadu a provozovatelům podniků umožnilo přizpůsobit se novým požadavkům stanoveným v tomto nařízení a zároveň se zajistilo, že úřad bude nadále bezproblémově fungovat, je třeba stanovit přechodná opatření pro uplatňování tohoto nařízení. |
|
(44) |
Jelikož jmenování členů vědeckého výboru a vědeckých komisí závisí na nástupu nové správní rady do funkce, je třeba stanovit zvláštní přechodná ustanovení umožňující prodloužení stávajícího funkčního období členů vědeckého výboru a vědeckých komisí. |
|
(45) |
Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (21), |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (ES) č. 178/2002
Nařízení (ES) č. 178/2002 se mění takto:
|
1) |
V článku 6 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4. Sdělování o riziku naplňuje cíle a respektuje obecné zásady stanovené v článcích 8a a 8b.“ |
|
2) |
V kapitole II se vkládá nový oddíl, který zní:
Sdělování o riziku Článek 8a Cíle sdělování o riziku S přihlédnutím k příslušným úlohám osob, které provádějí hodnocení rizika, a osob, které provádějí řízení rizika, sdělování o riziku sleduje tyto cíle:
Článek 8b Obecné zásady sdělování o riziku S přihlédnutím k příslušným úlohám osob, které provádějí hodnocení rizika, a osob, které provádějí řízení rizika, sdělování o riziku:
Článek 8c Obecný plán sdělování o riziku 1. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů obecný plán sdělování o riziku za účelem dosažení cílů uvedených v článku 8a v souladu s obecnými zásadami uvedenými v článku 8b. Komise tento obecný plán s ohledem na technický a vědecký pokrok a na získané zkušenosti aktualizuje. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 58 odst. 2. Při přípravě uvedených prováděcích aktů konzultuje Komise úřad. 2. Obecný plán sdělování o riziku podporuje integrovaný rámec pro sdělování o riziku, který musí soudržným a systematickým způsobem dodržovat osoby, které provádějí hodnocení rizika, i osoby, které provádějí řízení rizika, jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni. V tomto plánu se:
|
|
3) |
V čl. 22 odst. 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Jedná v úzké spolupráci s příslušnými subjekty v členských státech, které vykonávají podobné úkoly jako úřad, a případně s příslušnými agenturami Unie.“ |
|
4) |
Článek 25 se mění takto:
|
|
5) |
Článek 28 se mění takto:
|
|
6) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 32a Poradenství před předložením žádosti nebo oznámení 1. Pokud právo Unie obsahuje ustanovení, podle kterých má úřad poskytnout vědecký výstup, včetně vědeckého stanoviska, poskytnou zaměstnanci úřadu na žádost potenciálního žadatele nebo oznamovatele poradenství ohledně příslušných pravidel a požadovaného obsahu žádosti nebo oznámení, a to před jejich předložením. Takovým poradenstvím poskytovaným zaměstnanci úřadu není dotčeno žádné následné posuzování žádostí nebo oznámení vědeckými komisemi ani není pro ně zavazující. Zaměstnanci úřadu poskytující poradenství nesmí být zapojeni do žádné přípravné vědecké nebo technické činnosti, která se přímo nebo nepřímo týká žádosti nebo oznámení, jež jsou předmětem poradenství. 2. Úřad zveřejní obecné pokyny ohledně příslušných pravidel a požadovaného obsahu žádostí a oznámení na svých internetových stránkách, případně včetně obecných pokynů týkajících se koncipování požadovaných studií. Článek 32b Oznámení studií 1. Úřad zřídí a spravuje databázi studií zadaných nebo provedených provozovateli podniků na podporu žádosti nebo oznámení, v souvislosti s nimiž obsahuje právo Unie ustanovení týkající se poskytování vědeckého výstupu, včetně vědeckého stanoviska, úřadem. 2. Pro účely odstavce 1 provozovatelé podniků úřadu neprodleně oznámí název a oblast působnosti studie, již zadali či provedli na podporu žádosti nebo oznámení, jakož i laboratoř či zkušební zařízení, které tuto studii provádí, a datum jejího zahájení a plánového dokončení. 3. Pro účely odstavce 1 laboratoře a další zkušební zařízení, které se nacházejí v Unii, úřadu neprodleně oznámí název a oblast působnosti studie, kterou si u nich zadali provozovatelé podniků a kterou provedly na podporu žádosti nebo oznámení, datum jejího zahájení a plánového dokončení, jakož i název provozovatele podniku, který studii zadal. Tento odstavec se obdobně použije na laboratoře a další zkušební zařízení, která se nacházejí ve třetích zemích, je-li to stanoveno v příslušných dohodách a ujednáních s těmito třetími zeměmi, jak je rovněž uvedeno v článku 49. 4. Žádost nebo oznámení nebudou považovány za platné nebo přípustné, pokud se opírají o studie, které nebyly předem oznámeny v souladu s odstavcem 2 nebo 3, pokud žadatel nebo oznamovatel neposkytne přesvědčivé zdůvodnění toho, proč nebyly tyto studie oznámeny. Pokud studie nebyly předem oznámeny v souladu s odstavcem 2 nebo 3 a pokud nebylo poskytnuto přesvědčivé zdůvodnění, může být žádost nebo oznámení podáno znovu za předpokladu, že žadatel nebo oznamovatel tyto studie oznámí úřadu, zejména pak jejich název a jejich oblast působnosti, laboratoř či zkušební zařízení, které je provádí, jakož i datum jejich zahájení a plánovaného dokončení. S posuzováním platnosti nebo přípustnosti takové žádosti nebo oznámení, které byly podány znovu, se začne šest měsíců po oznámení studií podle druhého pododstavce. 5. Žádost nebo oznámení se nepovažují za platné nebo přípustné, jestliže k žádosti nebo oznámení nejsou přiloženy studie, které byly předem oznámeny podle odstavce 2 nebo 3, pokud žadatel nebo oznamovatel neposkytne přesvědčivé zdůvodnění toho, proč studie nebyly přiloženy. Pokud studie, které byly předem oznámeny v souladu s odstavcem 2 nebo 3, nebyly přiloženy k žádosti nebo oznámení a pokud nebylo poskytnuto přesvědčivé zdůvodnění, může být žádost nebo oznámení podáno znovu za předpokladu, že žadatel nebo oznamovatel předloží všechny studie, které byly podle odstavce 2 nebo 3 oznámeny. S posuzováním platnosti nebo přípustnosti žádosti nebo oznámení, které byly podány znovu, se začne šest měsíců po předložení studií podle druhého pododstavce. 6. Jestliže úřad během hodnocení rizika zjistí, že studie oznámené podle odstavce 2 nebo 3 nejsou v příslušné žádosti nebo oznámení zahrnuty v plném rozsahu a chybí přesvědčivé zdůvodnění této skutečnosti žadatelem nebo oznamovatelem, pozastavuje se běh příslušných lhůt, ve kterých má úřad předložit svůj vědecký výstup. Tyto lhůty začnou znovu běžet šest měsíců od předložení všech údajů z těchto studií. 7. Oznámené informace zveřejní úřad pouze v případě, že obdržel odpovídající žádost nebo oznámení, a poté, co rozhodl o zveřejnění doprovodných studií v souladu s články 38 až 39e. 8. Úřad stanoví praktická opatření k provedení ustanovení tohoto článku, včetně opatření pro účely vyžádání a zveřejnění přesvědčivých zdůvodnění v případech uvedených v odstavcích 4, 5 a 6. Uvedená opatření musejí být v souladu s tímto nařízením a dalšími příslušnými právními předpisy Unie. Článek 32c Konzultace se třetími stranami 1. V případech, kdy příslušné právní předpisy Unie stanoví, že schválení nebo povolení může být obnoveno, a to i prostřednictvím oznámení, oznámí potenciální žadatel nebo oznamovatel v souvislosti s obnovením úřadu studie, které hodlá za tímto účelem provést, včetně informací o tom, jak mají být různé studie provedeny, aby byl zajištěn soulad s regulačními požadavky. Po tomto oznámení studií zahájí úřad konzultaci se zúčastněnými osobami a s veřejností o zamýšlených studiích pro účely obnovení, mimo jiné i o navrhovaném koncipování studií. Po zohlednění obdržených připomínek od zúčastněných osob a veřejnosti, které jsou relevantní pro hodnocení rizika zamýšleného obnovení, poskytne úřad poradenství ohledně obsahu zamýšlené žádosti nebo oznámení týkajících se obnovení, jakož i ohledně koncipování studií. Poradenstvím poskytovaným úřadem není dotčeno následné posuzování žádostí nebo oznámení týkajících se obnovení vědeckými komisemi a není pro ně zavazující. 2. Úřad konzultuje se zúčastněnými osobami a s veřejností na základě nedůvěrného znění žádosti nebo oznámení, které úřad zveřejnil v souladu s články 38 až 39e, a okamžitě po takovém zpřístupnění veřejnosti, aby mohl určit, zda jsou k dispozici jiné relevantní vědecké údaje nebo studie týkající se předmětu žádosti nebo oznámení. V náležitě odůvodněných případech, pokud existuje riziko, že výsledky veřejné konzultace provedené v souladu s tímto odstavcem nelze náležitě zohlednit vzhledem k příslušným lhůtám, ve kterých musí úřad předložit svůj vědecký výstup, mohou být tyto lhůty prodlouženy o nejvýše sedm týdnů. Tímto odstavcem nejsou dotčeny povinnosti úřadu podle článku 33 a nevztahuje se na předkládání jakýchkoli doplňujících informací žadatelem nebo oznamovatelem během procesu hodnocení rizika. 3. Úřad stanoví praktická opatření k provádění postupů uvedených v tomto článku a v článku 32a. Článek 32d Ověřovací studie Aniž je dotčena povinnost žadatelů prokázat bezpečnost předmětu předkládaného k povolení, může Komise ve výjimečných případech, kdy existují závažné spory nebo rozporuplné výsledky, požádat úřad, aby zadal vědecké studie s cílem ověřit důkazy používané v procesu hodnocení rizika. Zadané studie mohou mít širší rozsah než důkazy, na které se vztahuje ověřování.“ |
|
7) |
Článek 38 se mění takto:
|
|
8) |
Článek 39 se nahrazuje tímto: „Článek 39 Důvěrnost 1. Odchylně od článku 38 úřad nezveřejní žádné informace, u nichž bylo požádáno o důvěrné zacházení podle podmínek stanovených v tomto článku. 2. Na žádost žadatele může úřad povolit důvěrné zacházení s informacemi, pouze pokud žadatel prokáže, že jejich zveřejnění by mohlo značně poškodit jeho zájmy, a pokud se jedná o tyto informace:
3. Seznamem informací uvedeným v odstavci 2 není dotčen žádný odvětvový legislativní akt Unie. 4. Bez ohledu na odstavce 2 a 3:
|
|
9) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 39a Žádost o zachování důvěrnosti 1. Při předkládání žádosti, podpůrných vědeckých údajů a jiných doplňujících informací v souladu s právem Unie může žadatel požádat, aby s některými předkládanými informacemi bylo zacházeno jako s důvěrnými v souladu s čl. 39 odst. 2 a 3. K této žádosti se přiloží ověřitelné zdůvodnění prokazující, jakým způsobem zveřejnění dotčených informací značně poškozuje dotčené zájmy v souladu s čl. 39 odst. 2 a 3. 2. Pokud žadatel předkládá žádost o zachování důvěrnosti, poskytne nedůvěrné znění a důvěrné znění předkládaných informací v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny, podle článku 39f. Nedůvěrné znění nesmí obsahovat informace, které žadatel považuje za důvěrné na základě čl. 39 odst. 2 a 3 a musí v něm být označena místa, kde byly tyto informace odstraněny. Důvěrné znění musí obsahovat veškeré předkládané informace, včetně informací, které žadatel považuje za důvěrné. Informace uvedené v důvěrném znění, u nichž se žádá o důvěrné zacházení, se zřetelně označí. Žadatel jasně uvede důvody, na jejichž základě se žádá o zachování důvěrnosti pro jednotlivé informace. Článek 39b Rozhodnutí o důvěrnosti 1. Úřad:
2. Do dvou týdnů poté, co úřad oznámí žadateli rozhodnutí ohledně žádosti o zachování důvěrnosti podle odstavce 1, může žadatel podat potvrzující žádost, ve které úřad požádá, aby přezkoumal své rozhodnutí. Potvrzující žádost má odkladný účinek. Úřad posoudí důvody potvrzující žádosti a přijme k ní odůvodněné rozhodnutí. Do tří týdnů od podání této potvrzující žádosti oznámí své rozhodnutí žadateli a v tomto oznámení uvede informaci o dostupných opravných prostředcích, konkrétně o možnosti podat proti úřadu žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) podle odstavce 3. Úřad zveřejní veškeré doplňující údaje a informace, v jejichž případě žádost o zachování důvěrnosti neuznal za odůvodněnou, nejdříve za dva týdny poté, co žadateli oznámí své odůvodněné rozhodnutí k potvrzující žádosti podle tohoto odstavce. 3. Rozhodnutí přijatá úřadem podle tohoto článku mohou být předmětem žaloby u Soudního dvora za podmínek stanovených v článcích 263 a 278 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Článek 39c Přezkum důvěrnosti Před tím, než úřad vydá své vědecké výstupy, včetně vědeckých stanovisek, přezkoumá, zda informace, které byly dříve schváleny jako důvěrné, mohou být přesto zveřejněny v souladu s čl. 39 odst. 4 písm. b). Pokud tomu tak je, dodrží úřad postup stanovený v článku 39b, který se použije obdobně. Článek 39d Povinnosti týkající se důvěrnosti 1. Úřad na požádání zpřístupní Komisi a členským státům veškeré informace, které má k dispozici a které se týkají žádosti nebo žádosti Evropského parlamentu, Komise nebo členských států o vědecký výstup, včetně vědeckého stanoviska, nestanoví-li právo Unie jinak. 2. Komise a členské státy přijmou nezbytná opatření, aby informace, které obdržely podle práva Unie a u nichž bylo požádáno o důvěrné zacházení, nebyly zveřejněny, dokud úřad ohledně žádosti o zachování důvěrnosti nerozhodne a toto rozhodnutí nenabude právní moci. Komise a členské státy rovněž přijmou nezbytná opatření, aby informace, v jejichž případě úřad uznal důvěrné zacházení, nebyly zveřejněny. 3. Pokud žadatel vezme svou žádost zpět, úřad, Komise a členské státy respektují důvěrnost informací, jak byla úřadem povolena v souladu s články 39 až 39e. Žádost se považuje za vzatou zpět od okamžiku, kdy o to byl příslušný subjekt, který obdržel původní žádost, písemně požádán. Pokud ke zpětvzetí žádosti dojde dříve, než úřad přijme konečné rozhodnutí o žádosti o zachování důvěrnosti podle čl. 39b odst. 1 nebo 2, nezveřejní Komise, členské státy ani úřad informace, pro něž byla důvěrnost požadována. 4. Členové správní rady, výkonný ředitel, členové vědeckého výboru a vědeckých komisí a externí odborníci působící v jejich pracovních skupinách, členové poradního sboru a zaměstnanci úřadu jsou povinni i po skončení svých funkcí nevyzrazovat informace, které jsou profesním tajemstvím podle článku 339 Smlouvy o fungování EU. 5. Úřad za konzultace s Komisí stanoví praktická opatření k provádění pravidel důvěrnosti stanovených v článcích 39, 39a, 39b, 39e a v tomto článku, včetně opatření týkajících se předkládání a zpracovávání žádostí o zachování důvěrnosti s ohledem na informace, které mají být zveřejněny podle článku 38, a s přihlédnutím k článkům 39f a 39 g. Pokud jde o čl. 39b odst. 2, úřad zajistí, aby u hodnocení potvrzujících žádostí byly vhodným způsobem odděleny úkoly. Článek 39e Ochrana osobních údajů 1. Pokud jde o žádosti o vědecké výstupy, včetně vědeckých stanovisek podle práva Unie, úřad vždy zveřejní:
2. Bez ohledu na odstavec 1, v případě zveřejnění jmen a adres fyzických osob, které se podílely na zkouškách na obratlovcích nebo na získávání toxikologických informací, se má za to, že toto zveřejnění by značně poškodilo soukromí a integritu uvedených fyzických osob, a tyto informace nesmí být veřejně přístupné, ledaže je v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*1) a (EU) 2018/1725 (*2) stanoveno jinak. 3. Na zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto nařízení se vztahují nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725. Jakékoli osobní údaje zveřejněné podle článku 38 tohoto nařízení a tohoto článku se použijí pouze k zajištění transparentnosti hodnocení rizika podle tohoto nařízení a nesmí být dále zpracovávány způsobem neslučitelným s těmito účely, v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679 a čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/1725, v závislosti na případu. Článek 39f Standardní datové formáty 1. Pro účely čl. 38 odst. 1 písm. c) a k zajištění efektivního zpracovávání žádostí o vědecké výstupy úřadu se přijmou standardní datové formáty v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, aby bylo možné dokumenty předkládat, vyhledávat, kopírovat a tisknout a zároveň zajistit soulad s regulačními požadavky stanovenými v právu Unie. Tyto standardní datové formáty:
2. Při přijímání standardních datových formátů uvedených v odstavci 1 je třeba dodržet tento postup:
Článek 39g Informační systémy Informační systémy provozované úřadem pro účely uchovávání jeho údajů, včetně důvěrných a osobních údajů, jsou navrženy tak, aby zajišťovaly, že každý přístup bude plně kontrolovatelný a bude dosaženo nejvyšších standardů zabezpečení odpovídajících daným bezpečnostním rizikům, s přihlédnutím k článkům 39 až 39f. (*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1)." (*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“" |
|
10) |
V čl. 40 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Úřad zveřejní veškeré vědecké výstupy, včetně vědeckých stanovisek, které vydal, a podpůrné vědecké údaje a jiné informace v souladu s články 38 až 39e.“ |
|
11) |
Článek 41 se mění takto:
|
|
12) |
Článek 61 se nahrazuje tímto: „Článek 61 Ustanovení o přezkumu 1. Komise zajistí pravidelný přezkum uplatňování tohoto nařízení. 2. Do 28. března 2026 a poté každých pět let vyhodnotí Komise výsledky úřadu z hlediska jeho cílů, pravomocí, úkolů, postupů a umístění v souladu s pokyny Komise. Toto hodnocení rovněž zahrnuje dopad článku 32a na fungování úřadu se zvláštním zaměřením na relevantní pracovní zatížení a mobilizaci zaměstnanců a na jakékoli změny v přidělování prostředků úřadu, k nimž mohlo dojít, na úkor činností veřejného zájmu. Toto hodnocení se zabývá případnou potřebou upravit pravomoci úřadu a finančními dopady jakékoli takové úpravy. 3. V hodnocení uvedeném v odstavci 2 Komise rovněž posoudí, zda by měl být dále aktualizován organizační rámec úřadu s ohledem na rozhodnutí o žádostech o zachování důvěrnosti a potvrzujících žádostech, zejména ustavením zvláštního odvolacího senátu nebo jinými prostředky. 4. Pokud Komise usoudí, že další fungování úřadu již není s ohledem na cíle, pravomoci a úkoly, které mu byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby příslušná ustanovení tohoto nařízení byla odpovídajícím způsobem změněna nebo zrušena. 5. Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních, která z přezkumů a hodnocení podle tohoto článku vyplynou. Tato zjištění se zveřejní.“ |
|
13) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 61a Zjišťovací mise Odborníci Komise provádějí do 28. března 2025 v členských státech zjišťovací mise s cílem posoudit, jak laboratoře a další zkušební zařízení uplatňují příslušné normy pro provádění zkoušek a studií předkládaných úřadu v rámci žádosti, a jak je dodržována oznamovací povinnost uvedená v čl. 32b odst. 3. Do uvedeného data provádějí odborníci Komise rovněž zjišťovací mise s cílem posoudit, jak tyto normy uplatňují laboratoře a další zkušební zařízení, které se nacházejí ve třetích zemích, je-li to stanoveno v příslušných dohodách a ujednáních s těmito třetími zeměmi, jak je mimo jiné uvedeno v článku 49. Na nesoulady zjištěné během těchto zjišťovacích misí se upozorní Komise, členské státy, úřad, jakož i hodnocené laboratoře a další zkušební zařízení. Komise, úřad a členské státy zajistí s ohledem na tyto zjištěné nesoulady vhodná navazující opatření. Výsledky těchto zjišťovacích misí se uvedou v souhrnné zprávě. Je-li to vhodné, předloží Komise na základě této zprávy legislativní návrh, zejména ohledně jakýchkoli nezbytných kontrol, včetně auditů.“ |
Článek 2
Změny nařízení (ES) č. 1829/2003
Nařízení (ES) č. 1829/2003 se mění takto:
|
1) |
V článku 5 se odstavec 3 mění takto:
|
|
2) |
V článku 6 se odstavec 7 nahrazuje tímto: „7. Úřad v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 své stanovisko zveřejní po odstranění veškerých informací považovaných v souladu s články 39 až 39e uvedeného nařízení a článkem 30 tohoto nařízení za důvěrné. Veřejnost může předložit své připomínky Komisi do 30 dnů od tohoto zveřejnění.“ |
|
3) |
V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Úřad vydá z vlastního podnětu nebo na žádost Komise nebo členského státu stanovisko k tomu, zda povolení produktu uvedeného v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení nadále splňuje podmínky stanovené tímto nařízením. Úřad neprodleně předá toto stanovisko Komisi, členským států a držiteli povolení Úřad v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 své stanovisko zveřejní po odstranění veškerých informací považovaných v souladu s články 39 až 39e uvedeného nařízení a článkem 30 tohoto nařízení za důvěrné. Veřejnost může předložit své připomínky Komisi do 30 dnů od tohoto zveřejnění.“ |
|
4) |
V čl. 11 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto: „2. Žádost se podává v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, a uvede se v ní nebo se k ní přiloží:“ |
|
5) |
V článku 17 se odstavec 3 se mění takto:
|
|
6) |
V článku 18 se odstavec 7 nahrazuje tímto: „7. Úřad v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 své stanovisko zveřejní po odstranění veškerých informací považovaných v souladu s články 39 až 39e uvedeného nařízení a článkem 30 tohoto nařízení za důvěrné. Veřejnost může předložit své připomínky Komisi do 30 dnů od tohoto zveřejnění.“ |
|
7) |
V článku 22 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Úřad vydá z vlastního podnětu nebo na žádost Komise nebo členského státu stanovisko k tomu, zda povolení produktu uvedeného v čl. 15 odst. 1 nadále splňuje podmínky stanovené tímto nařízením. Úřad neprodleně předá toto stanovisko Komisi, členským státům a držiteli povolení. Úřad v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 své stanovisko zveřejní po odstranění veškerých informací považovaných v souladu s články 39 až 39e uvedeného nařízení a článkem 30 tohoto nařízení za důvěrné. Veřejnost může předložit své připomínky Komisi do 30 dnů od tohoto zveřejnění.“ |
|
8) |
V čl. 23 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto: „2. Žádost se podává v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, a uvede se v ní nebo se k ní přiloží:“ |
|
9) |
V článku 29 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto: „1. Úřad zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska a stanoviska příslušných orgánů uvedených v článku 4 směrnice 2001/18/ES, v souladu s články 38 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a s přihlédnutím k článku 30 tohoto nařízení. 2. Při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům, které má v držení, uplatňuje úřad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (*6). (*6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).“" |
|
10) |
Článek 30 se nahrazuje tímto: „Článek 30 Důvěrnost 1. V souladu s podmínkami a postupy stanovenými v článcích 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a v tomto článku:
2. Kromě informací uvedených v čl. 39 odst. 2 písmenech a), b) a c) nařízení (ES) č. 178/2002 a podle čl. 39 odst. 3 uvedeného nařízení může úřad rovněž povolit důvěrné zacházení s informacemi, pokud žadatel prokáže, že by jejich zveřejnění mohlo značně poškodit jeho zájmy a pokud se jedná o tyto informace:
3. Použití detekčních metod a množení referenčních materiálů stanovené podle čl. 5 odst. 3 a čl. 17 odst. 3 pro účely použití tohoto nařízení na GMO, potraviny nebo krmiva, na něž se vztahuje žádost, není omezeno výkonem práv duševního vlastnictví nebo jiným způsobem. 4. Tímto článkem není dotčen článek 41 nařízení (ES) č. 178/2002.“ |
Článek 3
Změny nařízení (ES) č. 1831/2003
Nařízení (ES) č. 1831/2003 se mění takto:
|
1) |
Článek 7 se mění takto:
|
|
2) |
Článek 18 se nahrazuje tímto: „Článek 18 Transparentnost a důvěrnost 1. Úřad zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska, v souladu s články 38 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002, které se použijí obdobně. 2. V souladu s podmínkami a postupy stanovenými v článcích 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a v tomto článku může žadatel podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle tohoto nařízení bylo zacházeno jako s důvěrnými, a přiložit ověřitelné zdůvodnění. Úřad posoudí žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem. 3. Kromě informací uvedených v čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 a podle čl. 39 odst. 3 uvedeného nařízení může úřad rovněž povolit důvěrné zacházení s informacemi, pokud žadatel prokáže, že by jejich zveřejnění mohlo značně poškodit jeho zájmy a pokud se jedná o tyto informace:
4. Tímto článkem není dotčen článek 41 nařízení (ES) č. 178/2002.“ |
Článek 4
Změny nařízení (ES) č. 2065/2003
Nařízení (ES) č. 2065/2003 se mění takto:
|
1) |
Článek 7 se mění takto:
|
|
2) |
V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Úřad zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska, v souladu s články 38 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002.“ |
|
3) |
Článek 15 se nahrazuje tímto: „Článek 15 Důvěrnost 1. V souladu s podmínkami a postupy stanovenými v článcích 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002:
2. Tímto článkem není dotčen článek 41 nařízení (ES) č. 178/2002.“ |
Článek 5
Změny nařízení (ES) č. 1935/2004
Nařízení (ES) č. 1935/2004 se mění takto:
|
1) |
Článek 9 se mění takto:
|
|
2) |
V článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Úřad zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska, v souladu s články 38 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002, které se použijí obdobně, a s článkem 20 tohoto nařízení.“ |
|
3) |
Článek 20 se nahrazuje tímto: „Článek 20 Důvěrnost 1. V souladu s podmínkami a postupy stanovenými v článcích 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a v tomto článku:
2. Kromě informací uvedených v čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 a podle čl. 39 odst. 3 uvedeného nařízení může úřad povolit důvěrné zacházení s informacemi, pokud žadatel prokáže, že by jejich zveřejnění mohlo značně poškodit jeho zájmy, a pokud se jedná o tyto informace:
3. Tímto článkem není dotčen článek 41 nařízení (ES) č. 178/2002.“ |
Článek 6
Změny nařízení (ES) č. 1331/2008
Nařízení (ES) č. 1331/2008 se mění takto:
|
1) |
V článku 6 se doplňuje nový odstavec, který zní: „5. Úřad zveřejní doplňující informace předložené žadatelem v souladu s články 11 a 12.“ |
|
2) |
Článek 11 se nahrazuje tímto: „Článek 11 Transparentnost Pokud si Komise vyžádá stanovisko úřadu v souladu s čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, úřad neprodleně zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska, v souladu s články 38 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002. Úřad zveřejní rovněž veškeré žádosti o jeho stanovisko, jakož i veškerá prodloužení lhůt podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení.“ |
|
3) |
Článek 12 se nahrazuje tímto: „Článek 12 Důvěrnost 1. Žadatel může podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle tohoto nařízení bylo zacházeno jako s důvěrnými, a přiložit ověřitelné zdůvodnění. 2. Pokud je vyžadováno stanovisko úřadu podle čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, posoudí úřad žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem v souladu s články 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002. 3. Kromě informací uvedených v čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 a podle čl. 39 odst. 3 uvedeného nařízení může úřad povolit důvěrné zacházení s informacemi, pokud žadatel prokáže, že by jejich zveřejnění mohlo značně poškodit jeho zájmy, a pokud se jedná o tyto informace:
4. Pokud není vyžadováno stanovisko úřadu v souladu s čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, posoudí žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem Komise. Články 39, 39a a 39d nařízení (ES) č. 178/2002 a odstavec 3 tohoto článku se použijí obdobně. 5. Tímto článkem není dotčen článek 41 nařízení (ES) č. 178/2002.“ |
Článek 7
Změny nařízení (ES) č. 1107/2009
Nařízení (ES) č. 1107/2009 se mění takto:
|
1) |
Článek 7 se mění takto:
|
|
2) |
Článek 10 se nahrazuje tímto: „Článek 10 Přístup veřejnosti k dokumentaci Úřad neprodleně zpřístupní veřejnosti dokumentaci uvedenou v článku 8, včetně veškerých doplňujících informací předložených žadatelem, s výjimkou veškerých informací, u nichž zpravodajský členský stát povolil důvěrné zacházení podle článku 63.“ |
|
3) |
V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Výrobce účinné látky podá členskému státu žádost uvedenou v článku 14 tohoto nařízení a současně zašle opis Komisi, ostatním členským státům a úřadu nejpozději tři roky před uplynutím doby platnosti schválení. Žádost se předloží v souladu se standardními datovými formáty, pokud jsou zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, který se použije obdobně.“ |
|
4) |
Článek 16 se nahrazuje tímto: „Článek 16 Přístup veřejnosti k informacím týkajícím se obnovení Úřad neprodleně posoudí každou žádost o zachování důvěrnosti a zpřístupní veřejnosti informace předložené žadatelem podle článku 15, jakož i veškeré další doplňující informace předložené žadatelem, kromě informací, u nichž bylo požádáno o důvěrné zacházení, které úřad povolil podle článku 63. Úřad po konzultacích s členskými státy stanoví praktická opatření s cílem zajistit konzistentnost těchto posouzení.“ |
|
5) |
V článku 63 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto: „1. Žadatel může podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle tohoto nařízení bylo zacházeno jako s důvěrnými, a přiložit ověřitelné zdůvodnění. 2. Důvěrné zacházení lze povolit, pokud žadatel prokáže, že zveřejnění těchto informací by mohlo značně poškodit jeho zájmy, a pokud se jedná o tyto informace:
2a. Pokud úřad posuzuje žádosti o zachování důvěrnosti podle tohoto nařízení, použijí se podmínky a postupy stanovené v článcích 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a odstavci 2 tohoto článku. 2b. Pokud členské státy posuzují žádosti o zachování důvěrnosti podle tohoto nařízení, použijí se tyto požadavky a postupy:
3. Tímto článkem není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (*7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (*8) a (ES) č. 1367/2006 (*9) (*7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26)." (*8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43)." (*9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).“" |
Článek 8
Změny nařízení (EU) 2015/2283
Nařízení (EU) 2015/2283 se mění takto:
|
1) |
Článek 10 se mění takto:
|
|
2) |
V článku 15 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Členské státy nebo úřad mohou do čtyř měsíců ode dne, kdy jim Komise předala platné oznámení v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, předložit Komisi náležitě odůvodněné námitky, které se týkají bezpečnosti, proti uvedení dotčené tradiční potraviny na trh v Unii. Pokud úřad předloží náležitě odůvodněné námitky týkající se bezpečnosti, zveřejní neprodleně oznámení podle článku 23, které se použije obdobně.“ |
|
3) |
Článek 16 se mění takto:
|
|
4) |
Článek 23 se nahrazuje tímto: „Článek 23 Transparentnost a důvěrnost 1. Pokud si Komise vyžádá stanovisko úřadu v souladu s čl. 10 odst. 3 a článkem 16 tohoto nařízení, úřad zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska, v souladu s články 38 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a s tímto článkem. 2. Žadatel může podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle tohoto nařízení bylo zacházeno jako s důvěrnými, a přiložit ověřitelné zdůvodnění. 3. Pokud si Komise vyžádá stanovisko úřadu podle čl. 10 odst. 3 a článku 16 tohoto nařízení, posoudí úřad žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem v souladu s články 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002. 4. Kromě informací uvedených v čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 a podle čl. 39 odst. 3 uvedeného nařízení může úřad povolit důvěrné zacházení s informacemi, pokud žadatel prokáže, že by jejich zveřejnění mohlo značně poškodit jeho zájmy, a pokud se jedná o tyto informace:
5. Pokud si Komise nevyžádá stanovisko úřadu podle článků 10 a 16 tohoto nařízení, posoudí žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem Komise. Články 39, 39a a 39d nařízení (ES) č. 178/2002 a odstavec 4 tohoto článku se použijí obdobně. 6. Tímto článkem není dotčen článek 41 nařízení (ES) č. 178/2002.“ |
Článek 9
Změny směrnice 2001/18/ES
Směrnice 2001/18/ES se mění takto:
|
1) |
V článku 6 se vkládá nový odstavec, který zní: „2a. Oznámení uvedené v odstavci 1 se předkládá v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle práva Unie.“ |
|
2) |
V článku 13 se vkládá nový odstavec, který zní: „2a. Oznámení uvedené v odstavci 1 se předkládá v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle práva Unie.“ |
|
3) |
Článek 25 se nahrazuje tímto: „Článek 25 Důvěrnost 1. Oznamovatel může u příslušného orgánu podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle této směrnice bylo zacházeno jako s důvěrnými, a musí přiložit ověřitelné zdůvodnění v souladu s odstavci 3 a 6. 2. Příslušný orgán posoudí žádost o zachování důvěrnosti předloženou oznamovatelem. 3. Příslušný orgán může na žádost oznamovatele povolit důvěrné zacházení s informacemi na základě ověřitelného zdůvodnění, pouze pokud oznamovatel prokáže, že by jejich zveřejnění mohlo značně poškodit jeho zájmy, a pokud se jedná o tyto informace:
4. Příslušný orgán po konzultaci s oznamovatelem rozhodne, se kterými informacemi má být zacházeno jako s důvěrnými, a uvědomí o svém rozhodnutí oznamovatele. 5. Členské státy, Komise a příslušný vědecký výbor či vědecké výbory přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby důvěrné informace oznámené nebo vyměňované podle této směrnice nebyly zveřejněny. 6. Příslušná ustanovení článků 39e a 41 nařízení (ES) č. 178/2002 se použijí obdobně. 7. Bez ohledu na odstavce 3, 5 a 6 tohoto článku:
8. Pokud oznamovatel oznámení vezme zpět, členské státy, Komise a příslušný vědecký výbor či vědecké výbory respektují důvěrnost informací povolenou příslušným orgánem v souladu s tímto článkem. Pokud ke zpětvzetí oznámení dojde dříve, než příslušný orgán o příslušné žádosti o zachování důvěrnosti rozhodne, členské státy, Komise a příslušný vědecký výbor či vědecké výbory nezveřejní informace, pro něž byla požadována důvěrnost.“ |
|
4) |
V článku 28 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4. Pokud je příslušný vědecký výbor konzultován podle odstavce 1 tohoto článku, neprodleně zveřejní oznámení, relevantní podpůrné informace a veškeré doplňující informace poskytnuté oznamovatelem, jakož i svá vědecká stanoviska, s výjimkou informací, jejichž důvěrné zacházení povolil příslušný orgán v souladu s článkem 25.“ |
Článek 10
Přechodná opatření
1. Toto nařízení se nepoužije na žádosti podle právních předpisů Unie ani na žádosti o vědecké výstupy předložené úřadu přede dnem 27. března 2021.
2. Funkční období členů správní rady úřadu (dále jen „správní rada“), kteří vykonávají funkci ke dni 30. června 2022, uvedeným dnem končí. Bez ohledu na data použitelnosti uvedená v článku 11 se postup pro navrhování a jmenování členů správní rady uvedený v čl. 1 bodu 4 použije s cílem umožnit členům jmenovaným na základě těchto pravidel, aby své funkční období zahájili dne 1. července 2022.
3. Bez ohledu na data použitelnosti uvedená v článku 11 se funkční období členů vědeckého výboru a vědeckých komisí, kteří vykonávají funkci ke dni 30. června 2021, prodlužuje do doby, než bude zahájeno funkční období členů tohoto vědeckého výboru a těchto vědeckých komisí jmenovaných na základě postupu pro výběr a jmenování uvedeného v čl. 1 bodu 5.
Článek 11
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 27. března 2021.
Ustanovení čl. 1 bodů 4 a 5 se však použijí ode dne 1. července 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 20. června 2019.
Za Evropský parlament
předseda
A. TAJANI
Za Radu
předseda
G. CIAMBA
(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 158.
(2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 225.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2019.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek (Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 44).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatech používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 1).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).