2014/415/EU2014/415/EU: Rozhodnutí Rady ze dne 24. června 2014 o způsobu provádění doložky solidarity Unií

(1)

Toto rozhodnutí se vztahuje na provádění ustanovení článku 222 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) (dále jen „doložka solidarity“) ze strany Unie. Nevztahuje se na provádění doložky solidarity členskými státy podle čl. 222 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Podle Prohlášení (č. 37) k článku 222 Smlouvy o fungování Evropské unie může členský stát zvolit nejvhodnější prostředek ke splnění svého závazku solidarity vůči jinému členskému státu.

(2)

Podle čl. 222 odst. 1 Smlouvy o fungování EU jednají Unie a členské státy společně v duchu solidarity, pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobné pohromy. Je třeba usilovat o soudržnost a doplňkovost opatření Unie a členských států, a to v zájmu členského státu uplatňujícího doložku solidarity a s cílem předejít zdvojování úsilí. Vzhledem k tomu, že členské státy mají koordinovat svou činnost v Radě, aby splnily své povinnosti ohledně solidarity podle čl. 222 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, je vhodné stanovit pro provádění doložky solidarity Unií způsob koordinace v Radě.

(3)

Způsob koordinace v Radě by měl vycházet z opatření pro integrovanou politickou reakci EU na krize, která Rada schválila dne 25. června 2013, v nichž se stanoví, že v rámci integrované politické reakce Unie na krize budou podporována i opatření pro provádění doložky solidarity. Je třeba, aby Rada zejména v případě přezkumu upravila opatření pro integrovanou politickou reakci Unie na krize.

(4)

Provádění doložky solidarity Unií by mělo vycházet v co největší míře ze stávajících nástrojů, zvyšovat účinnost posilováním koordinace a předcházením zdvojování, fungovat bez přidávání dalších zdrojů, poskytovat členským státům jednoduché a jasné rozhraní na úrovni Unie a respektovat pravomoci svěřené jednotlivým orgánům a útvarům Unie.

(5)

Doložka solidarity vyzývá Unii, aby uvedla do pohotovosti veškeré nástroje, které má k dispozici, jako například strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie, mechanismus civilní ochrany Evropské unie zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (1) (dále jen „mechanismus Unie“), rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (2) a struktury vytvořené v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP).

(6)

Rozsah opatření pro provádění doložky solidarity Unií by měl být jasně vymezen.

(7)

Pokud jde o boj proti terorismu, strategickým rámcem pro činnost Unie je Strategie Evropské unie pro boj proti terorismu. K dispozici jsou různé nástroje, jako například nástroje pro posílení ochrany kritických infrastruktur v energetice a dopravě (3). Na základě sdělení Komise nazvaném „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly“ byla přijata nejrůznější opatření, jako například akce zaměřené na posilování spolupráce mezi donucovacími orgány, na lepší předcházení radikalizaci, zejména zřízením sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (Radicalisation Awareness Network), a na omezování přístupu teroristů k finančním prostředkům, jakož i k výbušninám (4) a k chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným materiálům, nebo akce zaměřené na zvyšování bezpečnosti výbušnin.

(8)

Mechanismus pro uplatňování opatření podle tohoto rozhodnutí a mechanismus postupného ukončování by měly být vymezeny na úrovni Unie, založeny na žádosti na vysoké politické úrovni, kterou předloží dotčený členský stát či státy, a podporovány prostřednictvím jediného kontaktního místa na úrovni Unie.

(9)

Opatření pro odezvu na úrovni Unie by měla zvyšovat účinnost prostřednictvím posílené koordinace, jež se bude opírat o stávající nástroje.

(10)

Cílem mechanismu Unie je posílení spolupráce mezi členskými státy a Unií a usnadnění koordinace v oblasti civilní ochrany. Rozhodnutím č. 1313/2013/EU bylo zřízeno středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (dále jen „středisko“), které zajišťuje nepřetržitou provozní kapacitu a slouží členským státům a Komisi při sledování cílů mechanismu Unie.

(11)

Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) má k dispozici struktury, jež jsou vybaveny know-how v oblasti bezpečnostního zpravodajství a vojenství, jakož i síť delegací, jež rovněž mohou přispět k odezvě na hrozby nebo pohromy na území členských států nebo na krize s vnějším rozměrem. V závislosti na konkrétním případu krize by měly v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie případně přispět i další struktury a agentury Unie v oblasti společné bezpečnostní a zahraniční politiky (SZBP) a SBOP.

(12)

Je-li to s ohledem na naléhavost situace nezbytné a proveditelné, měla by být opatření pro odezvu na úrovni Unie doprovázena přijímáním právních aktů nebo změnou stávajících aktů v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv.

(13)

Toto rozhodnutí nemá žádné důsledky v oblasti obrany. Je-li v případě krizové situace zapotřebí přijmout opatření v rámci SZBP nebo SBOP, měla by Rada přijmout rozhodnutí v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv.

(14)

Tímto rozhodnutím není dotčen čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unii.

(15)

Ve sdělení Komise nazvaném „Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě“ je jako cíl stanoveno zlepšení odolnosti Unie vůči krizím a katastrofám, a to prostřednictvím řady opatření včetně plného využití doložky solidarity. Jak připomíná Rada ve svých závěrech ze dne 24. a 25. února 2011, zvýšení odolnosti Evropy vůči krizím a katastrofám je zcela zásadní pro další posílení svobody, bezpečnosti a práva v Unii.

(16)

Evropská rada má pravidelně vyhodnocovat hrozby, jimž Unie čelí, tak aby Unie a její členské státy mohly přijímat účinná opatření. Na žádost Evropské rady by také měly být vypracovávány zprávy o konkrétních hrozbách.

(17)

V souladu s čl. 346 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU by neměl být žádný členský stát povinen poskytovat údaje, jejichž zpřístupnění podle jeho názoru odporuje podstatným zájmům jeho bezpečnosti.

(18)

Evropský parlament přijal dne 22. listopadu 2012 usnesení č. 2012/2223 s názvem „Doložky EU o vzájemné obraně a solidaritě: politický a operační rozměr“.

(19)

Toto rozhodnutí respektuje základní práva a je v souladu se zásadami uznávanými v Listině základních práv Evropské unie, a musí být v souladu s těmito právy a zásadami uplatňováno.

(20)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí, totiž provádění doložky solidarity Unií, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může z důvodu rozsahu a účinků tohoto rozhodnutí být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

a)

na území členských států, na něž se použijí Smlouvy, včetně pevniny, vnitrozemských vod, teritoriálních vod a vzdušného prostoru;

b)

v případě zasažení infrastruktury (jako jsou ropná a plynová zařízení na moři) v teritoriálních vodách, výlučné ekonomické zóně nebo na kontinentálním šelfu členského státu.

a)

„pohromou“ situace, která má či může mít závažný dopad na obyvatelstvo, životní prostředí nebo majetek, včetně kulturního dědictví;

b)

„teroristickým útokem“ teroristický trestný čin ve smyslu rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV (5), ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2008/919/SVV ze dne 28. listopadu 2008;

c)

„krizí“ pohroma či teroristický útok s tak rozsáhlým dopadem nebo politickým významem, jaký vyžaduje včasnou politickou koordinaci a odezvu na politické úrovni Unie;

d)

„odezvou“ jakékoli opatření přijaté v případě pohromy či teroristického útoku s cílem řešit jejich bezprostřední nepříznivé následky.

a)

určí všechny příslušné nástroje Unie, jimiž lze přispět k odezvě na krizi, včetně operativních, politických či finančních nástrojů a struktur, a přijmou veškerá potřebná opatření stanovená v těchto nástrojích;

b)

určí za podpory Vojenského štábu EU vojenské kapacity, jež mohou nejlépe přispět k odezvě na krizi;

c)

určí a navrhnou použití nástrojů a prostředků, jež spadají do působnosti agentur Unie a jež mohou nejlépe přispět k odezvě na krizi;

d)

uvědomí Radu o tom, zda jsou stávající nástroje dostačujícími prostředky pro pomoc zasaženému členskému státu po uplatnění doložky solidarity;

e)

předkládají pravidelné integrované hodnotící a analytické zprávy o situaci, jejichž účelem je poskytnout informace a podporu při koordinaci a rozhodování na politické úrovni v Radě v souladu s článkem 6 tohoto rozhodnutí.

a)

rozhodnutí o mimořádných opatřeních, která nejsou stanovena ve stávajících nástrojích,

b)

žádostí o vojenské kapacity nad rámec stávajících opatření pro civilní ochranu, nebo

c)

opatření na podporu rychlé odezvy členských států.