2012/94/Euratom2012/94/Euratom: Rozhodnutí Rady ze dne 19. prosince 2011 o zvláštním programu, který má být proveden prostřednictvím nepřímých akcí a kterým se provádí rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2012–2013)

PŘÍLOHA

VĚDECKÉ A TECHNOLOGICKÉ CÍLE, HLAVNÍ RYSY TÉMAT A ČINNOSTÍ

I.   TÉMATICKÉ OBLASTI VÝZKUMU

I.A   Výzkum v oblasti energie z jaderné syntézy

Celkový cíl

Vývoj znalostní základny pro projekt ITER a jeho uskutečnění je hlavním krokem k vytvoření prototypu reaktorů pro elektrárny, které jsou bezpečné, udržitelné, šetrné k životnímu prostředí a hospodářsky životaschopné.

Činnosti

1.   Realizace projektu ITER

Jakožto hostitelská strana tohoto projektu má Společenství zvláštní zodpovědnost v rámci organizace ITER a svou vedoucí úlohu uplatňuje především při řízení mezinárodní organizace ITER, řízení a náboru pracovníků a rovněž při poskytování všeobecné technické a administrativní podpory.

Účast Společenství na projektu ITER jakožto jedné ze stran bude zahrnovat další příspěvky k výstavbě vybavení a pro zařízení, které jsou v rámci výstavby projektu ITER zapotřebí, a na podpoře projektu během výstavby.

Výzkumné a vývojové činnosti na podporu výstavby projektu ITER budou prováděny v rámci sdružení pro jadernou syntézu a evropských průmyslových odvětví. Jejich součástí bude vývoj a testování komponentů a systémů.

2.   Výzkum a vývoj při přípravě provozu ITER

Cílený program v oblasti fyziky a technologie bude zaměřen na konsolidaci možností projektu ITER a přípravu na rychlé zahájení jeho provozu. Program bude uskutečněn prostřednictvím koordinovaných experimentálních a teoretických činností a činností zaměřených na modelování s využitím zařízení JET a dalších příslušných experimentálních a výpočetních zařízení. Program zajistí, aby Evropa měla na projekt ITER nezbytný vliv a připraví podmínky umožňující Evropě hrát výraznou úlohu při využívání tohoto projektu. Program bude zahrnovat:

—	hodnocení specifických klíčových technologií pro provoz ITER, a to využíváním vylepšených zařízení JET (první stěna přizpůsobená projektu ITER, tepelné systémy, diagnostika),

—	zkoumání provozních scénářů ITER prostřednictvím cílených experimentů zaměřených na JET a jiná zařízení a koordinované činnosti v oblasti modelování.

3.   Specifické technologické činnosti zaměřené na přípravu projektu DEMO

V rámci sdružení a příslušného průmyslového odvětví budou dále vyvíjeny klíčové technologie a materiály potřebné pro vydávání licencí a pro výstavbu a provoz demonstrační elektrárny (DEMO) za účelem jejich odzkoušení v ITER a umožnění evropskému průmyslu vybudovat DEMO a vyvíjet budoucí elektrárny využívající jadernou syntézu. Budou provedeny následující činnosti:

—	specializovaný projektový tým provede další činnosti zaměřené na technickou validaci a inženýrské projektové činnosti s cílem připravit výstavbu mezinárodního zařízení na ozařování materiálů pro jadernou syntézu, které bude využito ke zkouškám materiálů pro elektrárnu využívající jadernou syntézu,

—

vývoj, pokusy s ozařováním a modelování materiálů s nízkou aktivací a odolných proti záření; vývoj klíčových technologií nutných pro provoz elektráren využívajících jadernou syntézu, včetně ochranných krytů; činnosti související s koncepčním návrhem projektu DEMO, včetně otázky bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

4.   Výzkumné a vývojové činnosti v dlouhodobějším horizontu

Na základě činností zaměřených výhradně na projekty ITER a DEMO zvláštní program rozvine odborné schopnosti a rozšíří znalostní základnu v oblastech, které jsou pro budoucí elektrárny využívající jadernou syntézu strategicky důležité. Tyto výzkumné činnosti usnadní technickou proveditelnost a podpoří hospodářskou životaschopnost získávání energie z jaderné syntézy. Zvláštní akce podle rámcového programu budou zahrnovat tyto specifické činnosti:

—	studii zdokonalených koncepcí schémat magnetického pole, včetně stelarátorů. Práce se soustředí na přípravu provozu stelarátoru W7-X, využívání stávajících zařízení pro rozšiřování experimentálních databází a zhodnocení budoucích možností těchto konfigurací,

—	experimenty, teorii a další modelování s konečným cílem celkově pochopit chování fúzního plazmatu pro použití v reaktorech,

—	studie společenskovědních aspektů a ekonomických hledisek výroby elektrické energie z jaderné syntézy a akce zaměřené na zlepšení povědomí veřejnosti o jaderné syntéze a jejího pochopení.

5.   Lidské zdroje, vzdělávání a odborná příprava - příprava „generace ITER“

Odpovídající lidské zdroje a vysoká úroveň spolupráce v tematické oblasti jaderné syntézy jak z hlediska bezprostředních a střednědobých potřeb projektu ITER, tak i z hlediska dalšího rozvoje jaderné syntézy budou zajištěny pomocí:

—	podpory mobility výzkumných pracovníků mezi organizacemi, které se zvláštního programu účastní, za účelem podpory lepší spolupráce a integrace výzkumných činností a posílení mezinárodní spolupráce,

—	vysoce kvalifikované odborné přípravy pro techniky a výzkumné pracovníky na úrovni absolventů vysokých škol a doktorského studia, včetně využití zařízení jako vzdělávacích platforem a včetně odborně zaměřených setkání a pracovních seminářů, a posílení spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi.

6.   Infrastruktury

Realizace projektu ITER v Evropě v mezinárodním rámci organizace ITER bude příkladem nových výzkumných infrastruktur s výrazným evropským rozměrem.

7.   Přenos technologií, zapojení průmyslu a inovace

Aby mohly být výsledné inovace a technologický pokrok rychle využity v průmyslu, a přispět tak k větší konkurenceschopnosti evropského průmyslu, bude projekt ITER vyžadovat novou a pružnější organizační strukturu. Toho bude dosaženo následujícím způsobem:

—

podporou inovací a výměny know-how s příslušnými vysokými školami, výzkumnými instituty a průmyslem, včetně náležité vzájemné součinnosti s organizací ITER a společným evropským podnikem „Fusion for Energy“ (F4E) (přičemž partnerům z oblasti průmyslu budou v souladu s příslušnými pravidly Unie pro zadávání zakázek poskytnuty rovné příležitosti k účasti),

—	podporou vytváření patentů,

—	propagací průmyslového inovačního fóra pro jadernou syntézu, které vypracuje technologický plán jaderné syntézy a připraví iniciativy rozvoje lidských zdrojů, s důrazem na inovaci a potenciál pro vývoj nových produktů a služeb.

I.B   Jaderné štěpení, bezpečnost a radiační ochrana

Celkový cíl

Vytvořit solidní vědeckou a technickou základnu s cílem urychlit praktický vývoj prostředků pro bezpečnější nakládání s radioaktivním odpadem s dlouhým poločasem rozpadu a zároveň především posílit bezpečnost a současně přispět k účinnému využívání zdrojů a k nákladové efektivnosti jaderné energie a zajistit důkladný a sociálně přijatelný systém ochrany člověka a životního prostředí před vlivy ionizujícího záření.

Činnosti

V pěti základních oblastech činnosti, jež jsou uvedeny níže, budou uskutečněny nepřímé akce v oblasti jaderného štěpení, bezpečnosti a radiační ochrany. Vzhledem ke zvýšenému důrazu na jadernou bezpečnost, který přispívá ke změně zaměření jaderného výzkumu, se oblastem bezpečnosti zařízení, radiační ochrany (včetně lékařského využití) a posouzení rizika bude věnovat co největší pozornost. Existují významné vazby na výzkum prováděný v rámci sedmého rámcového programu Unie přijatého rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (1), zejména v oblastech energie, evropských norem, vzdělávání a odborné přípravy, ochrany životního prostředí, zdraví, vědy o materiálech, řízení, společných infrastruktur, ochrany a povědomí o bezpečnosti. Bude podporována mezinárodní spolupráce v rámci řady výzkumných činností, se zvláštním zaměřením na bezpečnost jaderných zařízení, a to ve spolupráci s příslušnými odbornými fóry a fóry zainteresovaných stran, která jsou uvedena v odůvodnění týkajícím se činností v oblasti jaderného štěpení, bezpečnosti a radiační ochrany uvedeném v příloze I bodě I.B rozhodnutí 2012/93/Euratom.

1.   Nakládání s konečným radioaktivním odpadem

Technické studie a demonstrace projektů geologických úložišť s cílem připravit realizaci a současně zajistit provozní bezpečnost. Studie přispívající k lepšímu porozumění problematice odpadu a jeho chování v průběhu určitého časového období, vytvoření důkladných metodik pro posuzování výsledků a bezpečnosti, průzkum týkající se správních a společenských otázek v souvislosti s postojem veřejnosti a další činnosti na podporu vytvoření společného evropského pohledu na hlavní otázky týkající se nakládání s odpadem od jeho vzniku až po likvidaci.

2.   Reaktorové systémy

Při respektování celkového cíle provádět výzkum za účelem podpory bezpečného provozu všech reaktorových systémů (včetně zařízení palivového cyklu), jež se v Evropě používají, nebo těch typů reaktorů, které se mohou v budoucnu používat, a to v míře nezbytné k tomu, aby byly v Evropě zachovány široké odborné znalosti v oblasti jaderné bezpečnosti, s výhradním zaměřením na bezpečnostní hlediska. To zahrnuje posuzování životnosti a řízení jaderných zařízení, bezpečnostní kulturu (minimalizace rizika lidské a organizační chyby), pokročilé metody posuzování bezpečnosti, numerické simulační nástroje, přístrojové vybavení a kontrola, prevence vážných nehod a zmírnění jejich následků spolu se souvisejícími činnostmi pro zabezpečení co nejlepšího řízení znalostí a udržení odborných schopností.

Činnosti zahrnují základní a průřezové výzkumné činnosti (jako například vědy o materiálech) (2) a studie, které se týkají budoucích reaktorů a všech aspektů palivového cyklu, jako je oddělování a transmutace, a jsou zaměřené výhradně na bezpečnostní hlediska.

3.   Radiační ochrana

Činnosti v této oblasti se zaměří na:

—	lepší kvantifikaci zdravotních rizik u dlouhodobé expozice nízkým dávkám záření, včetně individuálních rozdílů, prostřednictvím epidemiologických studií a lepšího pochopení mechanismů na základě výzkumu v oblasti buněčné a molekulární biologie,

—	zvýšení bezpečnosti a účinnosti lékařského využití záření prostřednictvím technologického rozvoje a dosažení řádné rovnováhy mezi prospěšností a riziky tohoto využití,

—	zlepšení soudržnosti a propojenosti při zvládání nouzových situací a situací po nehodách v Evropě prostřednictvím vývoje společných nástrojů a strategií a prokázání jejich účinnosti v provozních podmínkách,

—	přičemž v jiných oblastech budou vnitrostátní výzkumné činnosti zahrnuty v nezbytném rozsahu.

4.   Infrastruktury

Podpora návrhů, modernizace, výstavby nebo provozu klíčových výzkumných infrastruktur potřebných v kterékoli z výše uvedených tématických oblastí, včetně usnadnění odpovídajícího přístupu k současným i budoucím infrastrukturám jednotlivcům z řad výzkumných pracovníků a výzkumným týmům; tato podpora se poskytuje v případě, že lze prokázat jednoznačnou evropskou přidanou hodnotu, zejména za účelem stanovení kritického množství.

5.   Lidské zdroje a odborná příprava (3)

Koordinace vnitrostátních programů a zohlednění všeobecných vzdělávacích potřeb v oblasti jaderné vědy a techniky prostřednictvím řady nástrojů, včetně nástrojů přinášejících krátkodobější výsledky a nástrojů konkurenční povahy, jako součást všeobecné podpory lidských zdrojů ve všech tematických oblastech. To zahrnuje i podporu kurzů odborné přípravy a vzdělávacích sítí a opatření zaměřená na zvýšení atraktivity tohoto odvětví pro mladé vědecké pracovníky a techniky a na zlepšení koordinace mezi vzdělávacími institucemi Unie s cílem zajistit, aby byly kvalifikace ve všech členských státech rovnocenné.

II.   ETICKÁ HLEDISKA

Při provádění tohoto zvláštního programu a výzkumných činností, které z něj vyplývají, je třeba dodržovat základní etické zásady. K nim patří mimo jiné zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie, včetně: ochrany lidské důstojnosti a lidského života, ochrany osobních údajů a soukromí, jakož i ochrany zvířat a životního prostředí v souladu s právem Společenství a nejnovějším zněním příslušných mezinárodních úmluv, zásad a etických kodexů, například Helsinské deklarace, Úmluvy Rady Evropy o lidských právech a biomedicíně podepsané v Oviedu dne 4. dubna 1997 a jejích dodatkových protokolů, Úmluvy OSN o právech dítěte, Všeobecné deklarace UNESCO o lidském genomu a lidských právech, Úmluvy OSN o biologických a toxinových zbraních, Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství a souvisejících rezolucí Světové zdravotnické organizace.

V úvahu se rovněž vezmou stanoviska Evropské skupiny poradců pro etiku v biotechnologii (1991 až 1997) a stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích (od roku 1998).

V souladu se zásadou subsidiarity a s ohledem na různorodost přístupů v Evropě musí účastníci výzkumných projektů dodržovat právní a správní předpisy a etická pravidla platné v zemích, kde bude výzkum prováděn. V každém případě se použijí vnitrostátní právní předpisy a výzkum, který je zakázán v některém členském státě nebo jiné zemi, nebude v tomto členském státě nebo zemi financován z prostředků Společenství.

Subjekty uskutečňující výzkumné projekty musí tam, kde je to vhodné, před zahájením činností v oblasti výzkumu a technologického rozvoje obdržet souhlas příslušných celostátních nebo místních etických komisí. Komise bude rovněž systematicky provádět etický přezkum u návrhů, které se zabývají eticky citlivými otázkami nebo u kterých nebyla etickým hlediskům věnována náležitá pozornost. V určitých případech se může etický přezkum uskutečnit během provádění projektu.

Článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžaduje, aby Unie a členské státy věnovaly při formulaci a provádění svých politik včetně výzkumu patřičnou pozornost požadavkům týkajícím se dobrých životních podmínek zvířat. Směrnice Rady 86/609/EHS ze dne 24. listopadu 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se ochrany zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (4) o ochraně zvířat používaných pro pokusné a jiné vědecké účely vyžaduje, aby všechny pokusy byly prováděny tak, aby pokusná zvířata byla ušetřena strachu nebo zbytečných bolestí a utrpení; aby používaly co nejmenší počet zvířat; aby se použila zvířata co do smyslové fyziologie nejméně vyvinutá a aby vzniklo co nejméně bolestí, útrap, strachu nebo trvalých poškození. Změnu genetického dědictví zvířat a klonování zvířat lze zvažovat pouze tehdy, pokud jsou cíle z etického hlediska odůvodněné, a za podmínek, kdy jsou zaručeny dobré životní podmínky zvířat a dodržovány zásady biologické rozmanitosti. V průběhu provádění tohoto zvláštního programu bude Komise pravidelně sledovat vědecký pokrok a vnitrostátní a mezinárodní právní předpisy, aby se přihlédlo k případnému vývoji.

---

(1)  Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

(2)  Za podporu hraničního výzkumu ve všech oblastech vědy a techniky odpovídá Evropská rada pro výzkum.

(3)  Odpovědnost za mobilitu výzkumných pracovníků ve všech oblastech vědy a techniky spadá do oblasti působnosti programu „Lidé“ uskutečňovaného na základě rámcovém programu Unie.

(4)  Úř. věst. L 358, 18.12.1986, s. 1.