(ES) č. 112/2009Nařízení Komise (ES) č. 112/2009 ze dne 6. února 2009 , kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo z dovozu válcovaného drátu pocházejícího z Čínské lidové republiky a z Moldavské republiky

(1)

Dne 25. března 2008 obdržela Komise podnět týkající se dovozu tyčí a prutů, válcovaných za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, ze železa, nelegované oceli nebo legované oceli jiné než nerezavějící oceli (dále jen „válcovaný drát“), pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Moldavské republiky (dále jen „Moldavsko“) a Turecka.

(2)

Podnět podalo v souladu s článkem 5 základního nařízení sdružení EUROFER (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby válcovaného drátu ve Společenství.

(3)

Podnět obsahoval důkazy prima facie o dumpingu a podstatné újmě působené tímto dumpingem, které byly považovány za dostatečné pro zahájení řízení.

(4)

Řízení bylo zahájeno dne 8. května 2008 zveřejněním oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(5)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla vyvážející výrobce v ČLR, Moldavsku a Turecku, dovozce, obchodníky, uživatele a sdružení, o nichž bylo známo, že jsou řízením dotčeni, dále orgány ČLR, Moldavska a Turecka, výrobce ve Společenství, kteří podali podnět, a další výrobce ve Společenství, o nichž se vědělo, že se jich řízení týká. Zúčastněné strany dostaly možnost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(6)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o tržní zacházení nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádostí čínským a moldavským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a orgánům ČLR a Moldavska. O tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření prokázalo, že podmínky pro přiznání statusu tržního zacházení nesplňují, požádali dva vyvážející výrobci z ČLR, kteří oba sestávají ze skupin společností ve spojení, a jeden vyvážející výrobce z Moldavska.

(7)

Vzhledem ke zřejmě vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR a Turecku i dovozců a výrobců ve Společenství Komise v oznámení o zahájení řízení uvedla, že pro stanovení dumpingu a újmy mohou být v souladu s článkem 17 základního nařízení použity metody výběru vzorku.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a v případě kladného rozhodnutí mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR a v Turecku, dovozci ve Společenství a výrobci ve Společenství požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení řízení poskytli základní informace o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem.

(9)

Vzhledem k omezenému počtu odpovědí získaných v rámci postupu pro výběr vzorku bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný ani u čínských a tureckých vyvážejících výrobců, ani u výrobců ve Společenství a dovozců ve Společenství.

(10)

Dotazníky byly zaslány všem společnostem v ČLR a Turecku, které odpověděly v rámci postupu pro výběr vzorku, jedinému moldavskému vyvážejícímu výrobci, všem výrobcům, uživatelům a dovozcům ve Společenství, kteří v rámci uvedeného postupu odpověděli, a všem ostatním stranám, o nichž bylo známo, že jsou řízením dotčeny. Na dotazník odpověděly dvě skupiny vyvážejících výrobců v ČLR, jeden vyvážející výrobce v Moldavsku, šest vyvážejících výrobců v Turecku, dvacet výrobců ve Společenství, jeden dovozce a osm uživatelů ve Společenství.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství a provedla inspekce v prostorách těchto společností:

(12)

Jelikož bylo třeba stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR a Moldavsku, kterým případně nebude přiznáno tržní zacházení, byla za účelem stanovení běžné hodnoty na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě Brazílie, provedena inspekce v prostorách této společnosti:

(13)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. dubna 2007 do 31. března 2008 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2004 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

Dotčeným výrobkem jsou tyče a pruty, válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích, ze železa, nelegované oceli nebo legované oceli jiné než nerezavějící oceli, pocházející z ČLR, Moldavska a Turecka (dále jen „dotčený výrobek“ nebo „válcovaný drát“), obvykle kódů KN 7213 10 00, 7213 20 00, 7213 91 10, 7213 91 20, 7213 91 41, 7213 91 49, 7213 91 70, 7213 91 90, 7213 99 10, 7213 99 90, 7227 10 00, 7227 20 00, 7227 90 10, 7227 90 50 a 7227 90 95. Dotčený výrobek nezahrnuje válcovaný drát z nerezavějící oceli.

(15)

Při výrobě válcovaného drátu se ocelové sochory vyrobené v elektrické obloukové peci nebo v tavírně vysoké pece válcují na válcovací trati. Sochory se postupně zmenšují v průřezu tím, jak procházejí řadou válců, a následně jsou navíjeny do svitků. Proces s elektrickou obloukovou pecí využívá kovový šrot, zatímco proces s vysokou pecí využívá kovový šrot a železnou rudu.

(16)

Válcovaný drát se používá ve svařovaných sítích pro stavebnictví (dráty a drátěná lana pro předpínání předem nebo dodatečně, používaná pro vyztužení betonu) a poté, co je provedeno jeho tažení, má řadu dalších použití, například v odvětví pneumatik (kordové tkaniny pro pneumatiky), odvětví šroubů a matic (spojovací prostředky), v materiálech na ploty, nákupních vozících, ocelových kordech, elektrodách, kabelech, postelových pružinách, závěsných pružinách či ve svařovacích drátech.

(17)

Šetření ukázalo, že válcovaný drát vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Společenství ve Společenství, válcovaný drát vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Brazílii, která byla použita jako srovnatelná země, a válcovaný drát vyráběný v ČLR, Moldavsku a Turecku prodávaný do Společenství a prodávaný na domácím tureckém trhu mají v zásadě stejné základní fyzické a technické vlastnosti a totožné základní použití.

(18)

Válcovaný drát se proto ve všech uvedených případech považuje za obdobný ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(19)

Jeden čínský vyvážející výrobce ve stanovené lhůtě zaslal formulář pro výběr vzorku, žádost o tržní zacházení a odpověď na antidumpingový dotazník, ale neodpověděl na písemné upozornění Komise na nedostatky ani poté, co obdržel upomínku.

(20)

Tato společnost byla informována o navrhovaném použití článku 18 základního nařízení a dostala příležitost předložit připomínky.

(21)

Společnost tvrdila, že ve svých podáních nemohla předložit úplné informace a spolupracovat, protože jí Komise poskytla příliš krátké lhůty. Na základě skutečnosti, že společnost Komisi v použitých lhůtách neinformovala o žádných časových omezeních, mělo se za to, že nebyly předloženy žádné rozhodující argumenty ani důkazy, které by mohly zvrátit rozhodnutí použít článek 18 základního nařízení.

(22)

Uvedená společnost podala odvolání k úředníkovi pro slyšení. Po vyslechnutí argumentů společnosti a připomínek úředníka pro slyšení bylo potvrzeno, že společnost včas neavizovala žádná časová omezení, a tedy na šetření nespolupracovala s dostatečnou péčí.

(23)

Proto bylo považováno za vhodné odmítnout informace předložené touto společností a učinit zjištění na základě dostupných údajů.

(24)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se v rámci antidumpingových šetření dovozů pocházejících z ČLR a Moldavska běžná hodnota stanoví podle odstavců 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, o nichž se zjistí, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(25)

Kritéria pro přiznání tržního zacházení jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě pouze pro orientaci:

(26)

Po zahájení řízení dva čínští a jeden moldavský vyvážející výrobce požádali o tržní zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovené lhůtě vyplnili formulář žádosti o tržní zacházení.

(27)

U jednoho čínského vyvážejícího výrobce bylo nutné použít článek 18 základního nařízení (viz 19. až 23. bod odůvodnění), a jeho žádost o tržní zacházení byla tudíž zamítnuta.

(28)

Pokud jde o zbývajícího čínského vyvážejícího výrobce, tato společnost nebyla schopna prokázat, že splňuje kritéria 2 a 3. Ohledně kritéria 2 bylo zjištěno, že několik účetních pravidel společnosti není v souladu s IAS. Přitom bylo shledáno, že jde o systémové problémy, které nejsou uvedeny ve zprávě auditorů. U kritéria 3 bylo zjištěno, že společnost nesplácí jistiny některých úvěrů dlouho po uplynutí lhůt původně sjednaných v úvěrových smlouvách. Kromě toho bylo shledáno, že společnost během období šetření požívala významných úlev na daních z příjmu.

(29)

V důsledku toho byl učiněn závěr, že tento čínský vyvážející výrobce neprokázal, že splňuje podmínky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(30)

Po poskytnutí informací o analýze týkající se tržního zacházení předložil dotyčný čínský vyvážející výrobce odpověď, v níž souhlasil s tím, že nesplňuje kritérium 2, ale nesouhlasil s negativním závěrem ohledně kritéria 3. Konkrétně společnost tvrdila, že nesplácení jistiny úvěru neznamená zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství, nýbrž známku jejího vysokého úvěrového hodnocení. Podrobným zkoumáním této otázky bylo zjištěno, že dotyčné úvěry nebyly v období šetření předmětem žádné smlouvy, takže společnost neměla žádný právní závazek splácet ani úroky, ani jistinu. Existence takovýchto úvěrů významně zkresluje finanční situaci společnosti a fakticky představuje odpis dluhu. Nesplácení jistiny úvěru navíc není v souladu se zásadami tržního hospodářství. Tento argument byl proto odmítnut.

(31)

Dále bylo tvrzeno, že úleva na dani z příjmu není subvencí, a tedy ji nelze pokládat za zkreslení způsobené bývalým systémem netržního hospodářství. Tento argument byl odmítnut, protože uplatnění snížené daně z příjmu je podmíněno používáním domácího vybavení na úkor dováženého, a tedy představuje zvláštní subvenci.

(32)

Moldavský výrobce nebyl schopen prokázat splnění ani jednoho z kritérií pro přiznání tržního zacházení. Pokud jde o rozhodování a náklady (kritérium 1), bylo zjištěno, že nejvyšší řídící pracovníci společnosti zastávají klíčové funkce ve správních orgánech Podněsterské oblasti Moldavska, tedy separatistické, ovšem mezinárodně neuznané „Podněsterské moldavské republiky“ (dále jen „Podněsterská republika“), a že existují významná zkreslení nákladů. Ohledně kritéria 2 bylo shledáno, že společnost nedisponuje jasným účetnictvím prověřeným nezávislými auditory, a nalezeny byly také závažné nedostatky týkající se správnosti a konzistence účetnictví, kvůli nimž toto účetnictví není spolehlivé. Co se týče kritéria 3, existují zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství, která mají vliv na náklady. Nejvýznamnějším z nich je skutečnost, že privatizace společnosti proběhla za cenu nižší, než činí její tržní hodnota. Bylo rovněž zjištěno, že se společnost často zapojuje do barterového obchodu. Pokud jde o kritérium 4, které se týká právní jistoty a provozní stability, bylo zjištěno, že společnost převážně není v souladu s moldavským právním rámcem. Konečně bylo také zjištěno, že společnost kromě jiných měn obchoduje také v mezinárodně neuznané měně, jejíž směnný kurz není stanovován volně na základě tržních signálů (kritérium 5).

(33)

V důsledku toho byl učiněn závěr, že tento moldavský vyvážející výrobce neprokázal, že splňuje podmínky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(34)

Moldavský vyvážející výrobce s tímto rozhodnutím nesouhlasil. Obecně tvrdil, že použití čl. 2 odst. 7 základního nařízení v případě Moldavska představuje porušení závazků Společenství vůči Moldavsku vyplývajících z členství ve WTO.

(35)

V odpověď na tento argument je třeba připomenout, že v poznámce k článku VI dohody GATT se uznává, že v případech dovozu z některých zemí, kde mohou existovat potíže se stanovením srovnatelnosti cen pro účely rozhodnutí, zda dochází k dumpingu, mohou členové WTO usoudit, že srovnání s cenami na domácím trhu takové země nemusí být vždy vhodné. V případě Moldavska se má za to, že takové potíže existují. Za těchto okolností se běžná hodnota stanoví podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení. Kromě toho je třeba poznamenat, že v čl. 2 odst. 7 písm. a) je Moldavsko výslovně uvedeno v seznamu zemí bez tržního hospodářství, pro které se toto ustanovení použije.

(36)

Uvedený výrobce také tvrdil, že nebyly dodrženy závazné lhůty stanovené v základním nařízení. Uváděl, že rozhodnutí zamítnout žádost o tržní zacházení by mělo být zrušeno, protože Komise rozhodnutí o tržním zacházení nepřijala v tříměsíční lhůtě uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(37)

Je pravda, že Komise o tržním zacházení nerozhodla ve lhůtě tří měsíců od zahájení šetření. To ovšem nepředstavuje důvod pro zrušení rozhodnutí žádost o tento status zamítnout. Čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení sice stanoví, že se rozhodnutí o tržním zacházení přijme do tří měsíců od zahájení šetření, ale nestanoví žádné zvláštní důsledky pro případ nedodržení této tříměsíční lhůty. Zvláště pak nestanoví, že pokud Komise o žádosti vývozce o tržní zacházení nerozhodne ve lhůtě tří měsíců, i) tento vývozce automaticky získá tržní zacházení, ani ii) že v takovém případě již orgány nemohou vůči vývozci uložit opatření. Z toho vyplývá, že samotná skutečnost, že Komise nedodržela tříměsíční lhůtu, nezakládá nezákonnost rozhodnutí zamítnout žádost o tržní zacházení.

(38)

Moldavský vyvážející výrobce dále tvrdí, že je diskriminován ve srovnání s ukrajinskými a ruskými vyvážejícími výrobci, kterých se týkala dřívější řízení, a že posouzení Komise vychází z politických důvodů. Tvrdí dále, že došlo k řadě chyb vinou nedostatku důkazů nebo nedostatečného odůvodnění závěrů, a že tak byla porušena zásada řádného úředního postupu. Společnost však neuvádí žádné konkrétní důvody, proč byla porušena.

(39)

Pokud jde o tvrzení o diskriminaci Moldavska s ohledem na to, jak bylo o tržním zacházení rozhodováno v předchozích řízeních proti Ukrajině a Rusku, je nutné uvést, že žádosti o tržní zacházení se posuzují případ od případu. Rozhodnutí v předchozích případech, které se týkaly uvedených zemí, nelze automaticky použít pro současné řízení. Rovněž je třeba upozornit na to, že ani Ukrajina ani Rusko nejsou v současnosti uvedeny v seznamu zemí bez tržního hospodářství v čl. 2 odst. 7 základního nařízení, a jejich současná situace proto není srovnatelná s Moldavskou republikou. Vzhledem k výše uvedenému se tvrzení o diskriminaci, pokud jde o zacházení s Moldavskem a jinými zeměmi, které měly v minulosti netržní hospodářství, odmítá.

(40)

Moldavská společnost vznesla námitky proti analýze plnění pěti kritérií pro přiznání tržního zacházení provedené Komisí.

(41)

S ohledem na kritérium 1 společnost tvrdí, že nedochází k žádným zásahům státu, protože pro účely řízení nelze orgány Podněsterské republiky, která není uznaným státem, pokládat za stát. Pro účely tohoto kritéria se má ovšem za to, že státem je třeba rozumět orgány, které fakticky ovládají danou oblast, bez ohledu na jejich uznání, a které jsou schopny zasahovat do rozhodovacích procesů společnosti. Tento argument byl proto odmítnut.

(42)

Společnost nesouhlasí také s posouzením kritéria 2 a tvrdí, že disponuje pouze jedním účetnictvím, které je prověřeno nezávislými auditory v souladu s IAS.

(43)

Bylo však zjištěno, že společnost má jedno účetnictví, které bylo připraveno podle takzvaných účetních standardů Podněsterské republiky, nezahrnujících rezervu na nedobytné pohledávky, a které nebylo prověřeno auditorem. Dále má společnost druhé účetnictví, které bylo konsolidováno s dalšími společnostmi, jež s ní jsou ve spojení, a prověřeno auditory, údajně v souladu s IAS. K tomuto druhému účetnictví vydali auditoři výrok s výhradou, přičemž předmětem jejich výhrad bylo ocenění aktiv, které společnost provedla v letech 2003 a 2005. Přesné důvody těchto výhrad se během šetření nepodařilo dostatečně objasnit. Společnost později tvrdila, že výhrady auditorů nebyly podstatné, ale nepředložila v tomto ohledu žádné důkazy.

(44)

Z toho důvodu bylo výše uvedené argumenty společnosti týkající se kritéria 2 nutné odmítnout.

(45)

Pokud jde o kritérium 3, společnost tvrdila, že proces její privatizace není relevantní pro účely poukázání na možná zkreslení způsobená bývalým systémem netržního hospodářství, protože společnost byla následně dále prodána za běžných tržních podmínek a za reálnou tržní cenu. To však nebylo možné prokázat, protože další prodej společností vlastnících akcie MMZ mohl zahrnovat i jiná aktiva a nebylo předloženo žádné řádně zdokumentované zhodnocení těchto transakcí.

(46)

Společnost dále uváděla, že pokud jde o barterové praktiky, není objem barterového obchodu zjištěný v šetření z hlediska tohoto kritéria významný. Má se ovšem za to, že úroveň významnosti takovýchto praktik není platným kritériem pro analýzu, neboť skutečná hodnota obchodovaného zboží je při barterovém obchodu známa pouze zúčastněným stranám transakce. Relevantním argumentem tedy je, že bylo zjištěno, že společnost pravidelně používala tyto praktiky, které jsou typické pro netržní hospodářství. Argument společnosti tak bylo třeba odmítnout.

(47)

Pokud jde o půjčku od společnosti ve spojení, moldavská společnost tvrdila, že tato půjčka byla plně splacena, ale na místě nebyla schopna předložit žádné důkazy o jejím splacení, ačkoli o to byla požádána. Společnost následně předložila kopie dokladů, které měly být důkazem o zaplacení, ale nepodala žádné vysvětlení, proč nebyly zpřístupněny na místě. Skutečností zůstává, že tyto důkazy nebyly k dispozici během inspekcí na místě a že v dané fázi řízení nelze podání tohoto druhu ověřit. Tvrzení společnosti proto bylo třeba odmítnout.

(48)

Ohledně kritéria 4 společnost tvrdila, že její soulad s právním rámcem Moldavska by měl být zajištěn tím, že je v Moldavsku dočasně registrována a její vývoz probíhá prostřednictvím celních úřadů Moldavska. Dále argumentovala, že skutečnost, že účetnictví bylo prověřeno auditory, ukazuje, že použitelné právní předpisy postačují k zajištění právní jistoty a stability. Je však třeba poznamenat, že ani dočasná registrace společnosti v Moldavsku, ani provádění auditů není podmíněno uplatňováním právního rámce Moldavska a že současné vlastnictví společnosti není v Moldavsku právně uznáno. Uvedená tvrzení byla tudíž odmítnuta.

(49)

V souvislosti s kritériem 5 společnost tvrdila, že kurzové převody v rublech Podněsterské republiky se provádějí podle tržního kurzu vyplývajícího z volného prodeje a nákupu měn. Avšak vzhledem k tomu, že měna Podněsterské republiky není mezinárodně uznána ani obchodována, nelze ji pokládat za měnu mající tržní hodnotu, nýbrž pouze hodnotu, kterou administrativně stanoví takzvané orgány Podněsterské republiky. Tento argument byl proto odmítnut.

(50)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na něž se uvedený článek vztahuje, případné clo stanovuje s celostátní platností, kromě případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria pro přiznání individuálního zacházení uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(51)

Všichni čínští a moldavští vyvážející výrobci, kteří nesplnili kritéria pro přiznání tržního zacházení (viz 28. až 33. bod odůvodnění), rovněž požádali o individuální zacházení pro případ, že jim tržní zacházení nebude přiznáno.

(52)

Na základě dostupných informací bylo shledáno, že čínský vyvážející výrobce splňuje všechny požadavky pro přiznání individuálního zacházení podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(53)

Co se týče jediného moldavského vyvážejícího výrobce, bylo shledáno, že tento vyvážející výrobce nesplňuje požadavky pro přiznání individuálního zacházení uvedené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, protože nebyl schopen prokázat, že vývozní ceny, množství a podmínky jsou stanovovány bez státních zásahů, že kurzové převody jsou prováděny podle tržních kurzů, ani že státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení opatření v případě, že by byly pro jednotlivé vývozce uloženy různé celní sazby.

(54)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve u každého vyvážejícího výrobce zkoumala, zda byl jeho prodej dotčeného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje dosáhl alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Společenství.

(55)

Následně Komise identifikovala typy výrobku prodávané na domácím trhu společnostmi s celkově reprezentativním domácím prodejem, které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství. Domácí prodej určitého typu výrobku se považoval za dostatečně reprezentativní, pokud objem prodeje daného typu nezávislým odběratelům na domácím trhu představoval během období šetření alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu výrobku na vývoz do Společenství.

(56)

Poté Komise zkoumala, zda je domácí prodej každého typu výrobku prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství každou společností v každé zemi vývozu možné považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Při tom postupovala tak, že stanovila podíl ziskového domácího prodeje každého vyváženého typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření.

(57)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a pokud vážená průměrná cena tohoto typu byla vyšší nebo rovna výrobním nákladům, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočtena jako vážený průměr cen u všech prodejů tohoto typu výrobku na domácím trhu uskutečněných během období šetření, bez ohledu na to, zda byl prodej ziskový.

(58)

Jestliže objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu nebo byla-li vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskových prodejů daného typu.

(59)

Pokud u některého typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem nebylo možné pro stanovení běžné hodnoty použít ceny na domácím trhu, musela být použita jiná metoda. V tom případě Komise v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení použila početně zjištěnou běžnou hodnotu.

(60)

Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že se k výrobním nákladům jednotlivých výrobců na vyvážené typy výrobku přičetla přiměřená, v případě potřeby upravená, částka prodejních, správních a režijních nákladů a přiměřené ziskové rozpětí.

(61)

Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly ve všech případech stanoveny podle metod uvedených v čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Za tímto účelem Komise zjišťovala, zda vzniklé prodejní, správní a režijní náklady a dosažený zisk každého dotčeného vyvážejícího výrobce na domácím trhu představovaly spolehlivé údaje.

(62)

V případě pěti tureckých vyvážejících výrobců, kteří byli předmětem šetření, byl prodej obdobného výrobku reprezentativní. Běžná hodnota byla v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení z velké části založena na cenách zaplacených nebo splatných v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli v Turecku.

(63)

Nicméně u typů výrobku, jejichž domácí prodej byl nedostatečný nebo se neuskutečnil v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota stanovena početně v souladu s článkem 2 odst. 3 základního nařízení. Výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku byla podle návětí čl. 2 odst. 6 základního nařízení stanovena na základě údajů o skutečné výrobě a prodeji obdobného výrobku šetřeným vyvážejícím výrobcem v běžném obchodním styku.

(64)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno tržní zacházení, v zemích v procesu hospodářské transformace určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „srovnatelná země“). Vzhledem k tomu, že tržní zacházení nebylo přiznáno žádnému vyvážejícímu výrobci v ČLR ani v Moldavsku, běžnou hodnotu pro tyto společnosti bylo nutné stanovit na základě údajů ze srovnatelné země.

(65)

V oznámení o zahájení řízení byla jako vhodná srovnatelná země pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR a Moldavsko navržena Brazílie. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby k tomuto návrhu předložily připomínky.

(66)

Navzdory tomu, že byl navázán kontakt s řadou výrobců v dalších třetích zemích, se spoluprací souhlasil pouze jeden brazilský výrobce.

(67)

Několik zúčastněných stran předložilo připomínky, v nichž volbu Brazílie označily za nevhodnou a navrhly jako srovnatelnou zemi Turecko. Žadatel předložil další argumenty na podporu volby Brazílie. Komise tyto argumenty analyzovala a prošetřila.

(68)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že výrobní metody v Moldavsku a v Brazílii se liší, a proto jako vhodnější zemi srovnatelnou s Moldavskem navrhla Turecko. Tatáž strana dále tvrdila, že se Moldavsko a Brazílie odlišují úrovní hospodářského rozvoje. Bylo ovšem zjištěno, že výrobní metody v Brazílii jsou v podstatě stejné nebo podobné jako v ČLR. Rozdíl ve výrobních metodách mezi Brazílií a Moldavskem se týká pouze předběžného zpracování a nevede k významným rozdílům v nákladech. Co se týče úrovně hospodářského rozvoje, ta se sama o sobě nepovažuje za kritérium pro výběr srovnatelné země.

(69)

Dále bylo argumentováno tím, že spolupracující brazilský výrobce je ve spojení s žadatelem, a výběr Brazílie jako srovnatelné země by byl v důsledku toho nevhodný. Tento argument nebyl přijat. Má se totiž za to, že pokud ceny a náklady nejsou zkreslené, pak při stanovování běžných hodnot na základě domácího prodeje ve srovnatelné zemi není důvod vylučovat údaje poskytnuté spolupracujícími společnostmi, které jsou ve spojení s žadatelem.

(70)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že dotčený obdobný výrobek se na brazilském domácím trhu prodává za cenu nepřiměřeně vysokou. Jiná zúčastněná strana uváděla, že hospodářská soutěž na tomto domácím trhu je narušená vinou skutečnosti, že domácí výrobci jsou vertikálně integrovaní a dva z nich mají údajně na trhu společně podíl přesahující 60 %.

(71)

Šetření potvrdilo, že ceny na brazilském domácím trhu jsou opravu dosti vysoké, stejně jako ziskové rozpětí, kterého dosahuje spolupracující brazilský výrobce. To by mohlo svědčit o nedostatečné úrovni hospodářské soutěže na brazilském trhu, způsobené skutečností, že na něm působí pouze tři výrobci obdobného výrobku a na dva z nich, jak potvrdilo šetření, připadá téměř 90 % trhu.

(72)

Šetření dále ukázalo, že v Turecku existuje přibližně 12 výrobců, což spolu s dovozem z různých zdrojů zajišťuje konkurenční domácí trh.

(73)

V každém případě bylo kvůli zamezení účinku vysokých cen na brazilském domácím trhu a vzhledem k tomu, že jsou k dispozici ověřené údaje od pěti tureckých vyvážejících výrobců, považováno za vhodnější použít místo Brazílie jako srovnatelnou zemi Turecko.

(74)

Ve světle výše uvedeného byl učiněn závěr, že v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení lze volbu Turecka jako srovnatelné země pro účely tohoto řízení považovat za vhodnější než volbu Brazílie.

(75)

Ve všech případech, kdy byl dotčený výrobek vyvážen pro nezávislé odběratele ve Společenství, byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, tedy na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných.

(76)

Jeden vyvážející výrobce část vývozu uskutečnil prostřednictvím dovozce ve Společenství, který je s ním ve spojení. V tomto případě byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení zjištěna početně na základě ceny, za kterou byly dovezené výrobky poprvé dále prodány nezávislému kupujícímu, s náležitou úpravou o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, jakož i o přiměřené rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Při tom byly použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady uvedeného dovozce ve spojení a ziskové rozpětí bylo stanoveno podle dostupných informací od spolupracujících dovozců, kteří s danou společností ve spojení nejsou.

(77)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo provedeno na základě ceny ze závodu.

(78)

Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen.

(79)

U všech spolupracujících vyvážejících výrobců, jichž se šetření týkalo, byly provedeny úpravy týkající se rozdílů v nákladech na dopravu, přepravném a pojistném, bankovních poplatcích, nákladech na balení, nákladech na úvěry a provizích, pokud byly použitelné a odůvodněné.

(80)

V případě jediného vyvážejícího výrobce, kterému bylo přiznáno individuální zacházení, bylo dumpingové rozpětí stanoveno srovnáním jeho vývozních cen ze závodu podle kontrolního čísla výrobku (PCN) s příslušnou běžnou hodnotou ve srovnatelné zemi.

(81)

Pro všechny nespolupracující vývozce bylo také vzhledem k nízké úrovni spolupráce zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro reprezentativní množství vyvezené spolupracujícím vyvážejícím výrobcem.

(82)

Prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Společenství před proclením činí:

(83)

Při výpočtu dumpingového rozpětí pro moldavského výrobce se vycházelo z jeho ověřených vývozních cen a ceny na domácím trhu srovnatelné země. Jelikož vývoz moldavského výrobce do EU probíhá prostřednictvím obchodníka ve spojení, je výpočet dumpingového rozpětí v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení založen na početně zjištěné vývozní ceně u prodeje nezávislému odběrateli v EU.

(84)

Takto vypočtené dumpingové rozpětí činí 16,1 %.

(85)

Úroveň spolupráce byla shledána vysokou, protože na dovoz od spolupracujícího moldavského výrobce připadalo asi 85 % veškerého dovozu, a tudíž bylo stanoveno jedno celostátní dumpingové rozpětí na základě ověřených údajů od MMZ, tj. na úrovni zjištěné pro tohoto spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(86)

Celostátní dumpingové rozpětí pro Moldavsko se tedy stanoví na 16,1 %.

(87)

Dumpingová rozpětí byla v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty jednotlivých typů výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajících typů výrobku stanovenou výše uvedeným způsobem.

(88)

Předběžná dumpingová rozpětí činí:

(89)

Pro stanovení celkové výroby ve Společenství byly použity všechny dostupné informace o výrobcích ve Společenství, včetně informací obsažených v podnětu a údajů shromážděných od výrobců ve Společenství před zahájením šetření a po jeho zahájení.

(90)

Na tomto základě bylo odhadnuto, že celková výroba ve Společenství během období šetření činila asi 24,9 milionu tun. Toto množství zahrnuje výrobu všech výrobců ve Společenství, kteří se přihlásili, a odhadovanou výrobu výrobců, kteří se během řízení nevyjádřili. Na výrobce, kteří se nevyjádřili, připadá přibližně 30 % celkové výroby ve Společenství. Ze známých výrobců ve Společenství žádný nezaujal neutrální ani nesouhlasné stanovisko k zahájení šetření.

(91)

Pokud jde o výrobce, kteří se nevyjádřili, Komise rozeslala dotazníky s cílem získat přesnější údaje zejména o jejich objemech prodeje a cenách. Od těchto výrobců však nebyly obdrženy žádné odpovědi. Vzhledem k absenci dalších informací tak byly pro stanovení výroby ve Společenství a spotřeby Společenství použity údaje o výrobcích, kteří se nevyjádřili, uvedené v podnětu.

(92)

Objem výroby výrobců ve Společenství, kteří podnět podpořili, během období šetření dosáhl 11,1 milionu tun, což představovalo asi 45 % odhadované celkové výroby ve Společenství, a na další výrobce, kteří podpořili podnět, ale rozhodli se nespolupracovat, připadalo 25 %.

(93)

Jak je uvedeno v 92. bodě odůvodnění, šetření ukázalo, že výrobci ve Společenství, kteří podpořili podnět a souhlasili s tím, že budou při šetření spolupracovat, představují přibližně 45 % celkové výroby ve Společenství během období šetření. Má se tudíž za to, že tito výrobci tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(94)

S ohledem na vysoký počet výrobců podporujících podnět a ochotných spolupracovat na šetření se pro šetření újmy počítalo s výběrem vzorku. Na dotazník pro výběr vzorku zaslaný známým výrobcům ve Společenství bylo obdrženo 20 odpovědí. Jelikož se těchto 20 spolupracujících výrobců skládalo ze čtyř skupin společností a dvou nezávislých výrobců, bylo rozhodnuto od výběru vzorku upustit.

(95)

Vzhledem k tomu, že dvě z uvedených čtyř skupin obsahovaly velký počet společností ve spojení, bylo rozhodnuto, že v předběžné fázi šetření budou na místě ověřeny údaje poskytnuté 11 jednotlivými společnostmi, vybranými podle objemu výroby a zeměpisného rozložení. U zbývajících společností byla provedena analýza dokumentů zaměřená na údaje předložené v odpovědích na dotazník.

(96)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě údajů o celkovém dovozu získaných z Eurostatu a celkového prodeje výrobního odvětví Společenství a ostatních výrobců ve Společenství na trhu Společenství, včetně odhadu prodeje výrobců, kteří se nevyjádřili.

(97)

Jak je uvedeno v 91. bodě odůvodnění, výrobci, kteří se nevyjádřili, byli kontaktováni a požádáni, aby poskytli údaje, zejména o své výrobě a prodeji válcovaného drátu během posuzovaného období. Protože však nebylo možné očekávat spolupráci a žádné jiné údaje o jejich prodeji na trhu Společenství nebyly k dispozici, byly namísto toho použity údaje obsažené v podnětu.

Tabulka 1

(98)

Celkový objem spotřeby Společenství se za posuzované období zvýšil o 6 %. Uvedený nárůst začal v roce 2006 po dočasném poklesu o 5 % v roce 2005. Po něm se spotřeba obnovila, zvyšovala se až do roku 2007 a pak mírně poklesla během období šetření. Snížení spotřeby v roce 2005 bylo způsobeno nižší poptávkou ve stavebnictví.

(99)

Aby bylo možné rozhodnout o souhrnném posouzení dovozu ze zemí, které jsou předmětem tohoto šetření, byla individuální situace každé z těchto zemí prozkoumána s ohledem na podmínky uvedené v čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(100)

Ohledně dovozu z ČLR a Moldavska bylo zjištěno, že objem dovozu z těchto zemí překračuje hranici nepatrného objemu, kterou předpokládá čl. 5 odst. 7 základního nařízení, a že tento objem není zanedbatelný. Kromě toho objemy dovozu z obou zemí během posuzovaného období sledovaly obdobný trend, když dosáhly vrcholu v roce 2007 a následně mírně poklesly. Šetření dále ukázalo, že podmínky hospodářské soutěže mezi příslušnými hospodářskými subjekty byly podobné, a to zejména během období šetření. Konkrétně bylo shledáno, že u dovozu z obou těchto zemí dochází k cenovému podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství. Mělo se tudíž za to, že jsou splněny podmínky pro jejich souhrnné posouzení.

(101)

Co se týče dovozu z Turecka, šetření ukázalo, že spolupracující vyvážející výrobci představovali prakticky veškerý dovoz dotčeného výrobku z Turecka do Společenství během období šetření. V důsledku toho byla analýza tohoto dovozu založena na údajích poskytnutých těmito spolupracujícími vyvážejícími výrobci. Na uvedeném základě bylo podobně jako u dovozu z ČLR a Moldavska zjištěno, že objem dovozu z Turecka překračuje hranici nepatrného objemu, kterou předpokládá čl. 5 odst. 7 základního nařízení, a že tento objem není zanedbatelný. Na rozdíl od druhých dvou dotčených zemí však bylo shledáno, že podmínky hospodářské soutěže mezi příslušnými hospodářskými subjekty nejsou podobné, zejména pokud jde o jejich cenovou politiku. Tito vývozci se totiž během období šetření nedopouštěli cenového podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství, ani své výrobky na trhu Společenství neprodávali pod cenou nepůsobící újmu, která byla pro výrobní odvětví Společenství stanovena. Proto se mělo za to, že podmínky pro souhrnné posouzení dovozu z Turecka spolu s dovozem z ČLR a Moldavska nejsou splněny.

(102)

Na základě výše uvedeného byl učiněn předběžný závěr, že dovoz z Turecka by neměl být posuzován souhrnně s dovozem z ČLR a Moldavska.

(103)

Dovoz z ČLR a Moldavska (dále jen „dotčené země“) se během posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 2

(104)

Dumpingové dovozy z dotčených zemí se výrazně zvýšily z přibližně 0,3 milionu tun v roce 2004 na 1,4 milionu tun v roce 2007, tedy téměř pětkrát. Jejich objem byl největší v roce 2007 a poté vykazoval mírně sestupný trend, odpovídající vývoji spotřeby Společenství.

(105)

Přestože se průměrné ceny dumpingových dovozů z dotčených zemí za posuzované období zvýšily o 12 %, bylo zjištěno, že u nich docházelo k cenovému podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství, zejména během období šetření. V důsledku toho jejich podíl na trhu významně stoupl z 1,4 % v roce 2004 na 6,3 % v období šetření.

(106)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny jednotlivých typů výrobku výrobního odvětví Společenství pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, na trhu Společenství, upravené na úroveň cen ze závodu, srovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami dovozu z dotčených zemí pro prvního nezávislého odběratele, stanovenými na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

(107)

Úroveň spolupráce čínských vývozců byla velmi nízká. Na šetření spolupracoval pouze jeden výrobce, představující 5 % celkového objemu dovozu z ČLR do Společenství. Na základě srovnatelných typů výrobku bylo u tohoto výrobce zjištěno průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 4,5 %.

(108)

Při stanovování cenového podbízení pro všechny ostatní výrobce v ČLR se vycházelo z údajů Eurostatu o průměrné vývozní ceně a z průměrné ceny výrobního odvětví Společenství. Na tomto základě bylo zjištěno průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 7,6 %.

(109)

Na jediného moldavského výrobce, MMZ, připadalo 85 % veškerého dovozu z Moldavska do Společenství uskutečněného v období šetření. Rozpětí podbízení pro Moldavsko proto bylo stanoveno na základě srovnání průměrné vývozní ceny tohoto spolupracujícího výrobce a průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství u srovnatelných typů výrobku. Na tomto základě bylo zjištěno průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 0,1 %.

(110)

Výše uvedená zjištění je třeba chápat ve světle skutečnosti, že dotčený výrobek má povahu komodity, která se prodává na transparentním trhu a v jejímž případě všechny hospodářské subjekty znají ceny, které jsou kotovány. Skutečnost, že na trhu Společenství došlo ke zdražování surovin, navíc vedla k dalšímu tlaku na prodejní ceny, zvláště během období šetření.

(111)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství posouzení všech hospodářských ukazatelů s významem pro posouzení stavu výrobního odvětví Společenství od roku 2004 do konce období šetření.

(112)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, výroba výrobního odvětví Společenství se za posuzované období snížila o 3 %, přestože spotřeba Společenství ve stejném období stoupla. Po poklesu o 9 % zaznamenaném mezi lety 2004 a 2005 se výroba v následujícím roce vrátila na předchozí úroveň v souladu se zvýšením spotřeby Společenství o více než 9 %.

(113)

Výrobní odvětví Společenství během období šetření zvýšilo svou výrobní kapacitu přibližně na 15 milionů tun v souladu s pozitivním očekáváním na trhu Společenství. Nicméně vzhledem ke stagnujícímu prodeji a klesajícímu objemu výroby se využití dostupné kapacity snížilo z 81 % v roce 2004 na 74 % v období šetření.

(114)

Jak je uvedeno v 94. bodě odůvodnění, tvoří výrobní odvětví Společenství mimo jiné čtyři skupiny, které zahrnují velký počet společností ve spojení. Šetření ukázalo, že mezi společnostmi ve spojení dochází k transferům dotčeného výrobku. Údaje o prodeji vzaté v potaz, které jsou uvedeny v tabulce níže, se týkají objemu prodaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Společenství.

Tabulka 4

(115)

Zatímco spotřeba Společenství během posuzovaného období vzrostla o 6 %, objem prodeje dotčeného výrobku výrobním odvětvím Společenství nezávislým odběratelům na trhu Společenství zůstal stabilní. To znamená, že výrobní odvětví Společenství vinou konkurence dumpingových dovozů nedokázalo těžit ze zvýšené spotřeby. Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu v důsledku toho mezi rokem 2004 a obdobím šetření poklesl o 6 %.

(116)

Ke ztrátě podílu na trhu došlo navzdory snahám výrobního odvětví Společenství přecházet k vyšším jakostním třídám výrobku, jak je vysvětleno ve 117. bodě odůvodnění.

(117)

Průměrné prodejní ceny ze závodu výrobního odvětví Společenství pro odběratele na trhu Společenství, kteří nejsou ve spojení, se za posuzované období zvýšily o 14 %. Šetření ukázalo, že toto zvýšení prodejních cen bylo zčásti důsledkem přechodu k výrobkům vyšších jakostních kategorií, v nichž neexistovaly dumpingové dovozy, ale bylo způsobeno také růstem výrobních nákladů. Je ovšem třeba poznamenat, že zhruba 80 % prodeje výrobního odvětví Společenství během období šetření připadalo na standardní výrobky, které tak zůstávaly hlavními výrobky tohoto odvětví.

Tabulka 5

(118)

Bylo zjištěno, že průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 2004 a obdobím šetření zvýšily o 25 % především kvůli zdražení šrotu, který je hlavní surovinou pro výrobu válcovaného drátu. Cena šrotu ve stejném období stoupla o 34 %, takže zvýšením ceny patrným z výše uvedené tabulky bylo možné zdražení surovin pokrýt jen zčásti.

(119)

Zásoby v období šetření představovaly asi 5 % objemu výroby. Stav zásob výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období snížil o 10 %, a to zejména mezi rokem 2007 a obdobím šetření. Uvedené snížení stavu zásob však může nasvědčovat tomu, že se pro budoucnost předpokládá nižší aktivita. V této souvislosti je třeba poznamenat, že zhruba 20 % výroby výrobního odvětví Společenství je určeno pro vlastní spotřebu v podobě dalšího zpracování následných výrobků. Podíl využití pro vlastní spotřebu zůstal během posuzovaného období stabilní.

Tabulka 6

(120)

V kovozpracujícím průmyslu obecně platí, že počet zaměstnanců nelze snadno snížit, aniž by byla ohrožena produkce. Zaměstnanost tak zůstala v zásadě stabilní a v období šetření se mírně zvýšila.

(121)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Společenství navzdory růstu nákladů na pracovní sílu vyvíjelo úsilí směrem k racionalizaci výroby a snížení výrobních nákladů s cílem absorbovat významné zdražení surovin popsané ve 118. bodě odůvodnění. Následkem toho průměrné výrobní náklady vzrostly podstatně méně než ceny šrotu.

(122)

Přestože spotřeba Společenství během posuzovaného období stoupala, výrobní odvětví Společenství nedokázalo v rozporu s možným očekáváním zvýšit svou produktivitu. Jak je patrné z tabulky 3, produktivita se naopak snížila ve shodě s klesajícím objemem výroby.

(123)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství byla stanovena tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. Za posuzované období se ziskovost výrobního odvětví Společenství snížila ze zisku ve výši 14,2 % v roce 2004 na zisk ve výši 6,7 % v období šetření. Prudký pokles ziskovosti v roce 2005, ke kterému došlo současně s poklesem spotřeby, lze dát do souvislosti se zhoršením situace v daném sektoru. V roce 2006 se ziskovost výrobního odvětví Společenství mírně zvýšila, ale v roce 2007 se začala znovu zhoršovat a dále se zhoršila v období šetření.

(124)

Výrobní odvětví Společenství za posuzované období zvýšilo své prodejní ceny. Avšak vinou levných dumpingových dovozů nemohlo zvýšené náklady na suroviny přenést na odběratele a těžit z růstu trhu probíhajícího v těchto letech.

(125)

Trend, který vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, do značné míry odráží vývoj ziskovosti. Přestože peněžní tok zůstal během posuzovaného období kladný, byl na velice nízké úrovni, zejména ve srovnání s rokem 2004. Totéž lze říci o návratnosti investic, která za posuzované období zaznamenala podobný nepříznivý vývoj.

(126)

Navzdory své klesající finanční výkonnosti výrobní odvětví Společenství během posuzovaného období pokračovalo v investování. To nasvědčuje tomu, že výrobní odvětví nehodlá zastavit výrobu, ale považuje tento sektor za životaschopný. Úroveň investic ukazuje, že daný sektor má schopnost získávat potřebný kapitál. Tato schopnost se nicméně snížila vzhledem k významnému zhoršení peněžního toku během posuzovaného období.

(127)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství mezi rokem 2004 a obdobím šetření stagnoval, což tomuto výrobnímu odvětví znemožnilo využít zvýšení spotřeby Společenství, která mezi rokem 2004 a obdobím šetření vzrostla o 6 %. Jeho podíl na trhu v důsledku toho během stejného období poklesl o dva procentní body.

(128)

Dumpingová rozpětí pro ČLR, Moldavsko a Turecko uvedená výše v oddíle o dumpingu jsou jasně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemům a cenám dumpingových dovozů nelze dopad skutečných dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný.

(129)

Některé ukazatele újmy se během posuzovaného období vyvíjely pozitivně, například prodejní ceny (+14 %), výrobní kapacita (+ 6 %) a investice (+ 35 %).

(130)

Zhoršovaly se však jiné ukazatele újmy, jako je výroba (– 3 %), využití kapacity (– 9 %), podíl na trhu (– 6 %) a produktivita (– 5 %), přičemž objem prodeje na trhu Společenství odběratelům, kteří nejsou ve spojení, stagnoval navzdory rostoucí spotřebě během posuzovaného období. Kromě toho se projevil vážný dopad na ukazatele újmy související s finanční výkonností výrobního odvětví Společenství, například peněžní tok (– 47 %), návratnost investic (– 32 %) a ziskovost (– 7,5 procentního bodu). To znamená, že byla rovněž oslabena schopnost výrobního odvětví Společenství získávat kapitál.

(131)

Šetření dále ukázalo, že se během posuzovaného období významně zvýšily výrobní náklady výrobního odvětví Společenství, především kvůli prudkému zvýšení cen šrotu (+34 %), který je hlavní surovinou pro výrobu válcovaného drátu. Výrobní odvětví Společenství však vzhledem k cenovému podbízení, jehož se během období šetření dopouštěli čínští a moldavští vývozci, nemohlo na zvýšené ceny surovin reagovat odpovídajícím zvýšením prodejních cen.

(132)

Z výše uvedeného vyplývá, že ačkoli výrobní odvětví Společenství zůstalo během období šetření ziskové díky orientaci na vyšší segmenty trhu s vyššími cenami, jeho finanční situace se výrazně zhoršila. Na základě uvedených skutečností byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(133)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda dumpingové dovozy dotčeného výrobku pocházející z ČLR a Moldavska způsobily výrobnímu odvětví Společenství újmu v takové míře, že ji lze označit za podstatnou. Byly prozkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingových dovozů současně způsobovat újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připsána dumpingovým dovozům.

(134)

Šetření ukázalo, že dumpingové dovozy z ČLR a Moldavska se za posuzované období zvýšily téměř pětkrát, tedy významně, když mezi rokem 2004 a obdobím šetření vzrostly o 1,1 milionu tun. Tento nárůst byl zvláště výrazný v době mezi rokem 2006 a obdobím šetření. Co se týče podílu na trhu, podíl dumpingových dovozů z dotčených zemí na trhu Společenství stoupl z 1,4 % v roce 2004 na 6,3 % v období šetření. To v praxi odpovídá celému zvýšení spotřeby Společenství, k němuž během posuzovaného období došlo.

(135)

Během stejného období se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu snížil z 35,3 % na 33,3 %, tedy o dva procentní body, přestože objem jeho prodeje na trhu Společenství zůstal stabilní.

(136)

Pokud jde o ceny, během posuzovaného období se ceny dumpingových dovozů sice zvýšily o 12 % v souladu s nárůstem cen surovin, ale z jejich strany přesto nadále docházelo k cenovému podbízení vzhledem k cenám, které účtovalo výrobní odvětví Společenství na trhu Společenství. Následkem toho bylo výrobnímu odvětví Společenství znemožněno provést zvýšení cen, které by plně pokrylo zdražení surovin. Ziskovost prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se tak snížila z 14,2 % v roce 2004 na 6,7 % v období šetření.

(137)

Šetření rovněž ukázalo, že trh s válcovaným drátem je trhem transparentním, na kterém všechny hospodářské subjekty znají úroveň cen, jež nabízejí různé zdroje dodávek. Existence rostoucích objemů levných dumpingových dovozů z dotčených zemí tak měla celkově nepříznivý dopad na trh kvůli tlaku na snižování cen, jak je dále vysvětleno ve 138. bodě odůvodnění.

(138)

Má se za to, že pokračující tlak vyvíjený na trhu Společenství levnými dumpingovými dovozy z dotčených zemí výrobnímu odvětví Společenství neumožnil přizpůsobit prodejní ceny zvýšeným nákladům na suroviny, zvláště v období šetření, kdy ceny šrotu dosáhly nejvyšších hodnot. Tím se vysvětluje ztráta podílu na trhu, nízká úroveň prodejních cen a snížení ziskovosti dosahované výrobním odvětvím Společenství. Proto byl vyvozen předběžný závěr, že výrazný nárůst levných dumpingových dovozů z ČLR a Moldavska měl značný záporný vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství, a to zejména v období šetření.

(139)

Jak je uvedeno v 98. bodě odůvodnění, spotřeba válcovaného drátu ve Společenství během posuzovaného období celkově stoupla o 6 %. Usuzuje se tudíž, že vývoj spotřeby není činitelem, který by mohl přispět k újmě, již výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(140)

Ceny surovin, především ocelového šrotu a v některých případech železné rudy, se za posuzované období významně zvýšily. Byly předloženy argumenty, že na zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Společenství za posuzované období, a zvláště v období šetření, kdy byly ceny surovin nejvyšší, měly vliv tyto zvýšené ceny surovin.

(141)

Rovněž bylo tvrzeno, že příčinou újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství během období šetření byl nárůst nákladů na elektřinu, které jsou významnou složkou výrobních nákladů válcovaného drátu.

(142)

Šetření potvrdilo, že náklady výrobního odvětví Společenství na výrobu válcovaného drátu se během posuzovaného období zvýšily o 25 %. Na trhu, který se řídí účinnými obchodními podmínkami, tj. při neexistenci dumpingu působícího újmu, lze ovšem očekávat, že se ceny budou pravidelně upravovat, aby odrážely situaci ohledně různých složek výrobních nákladů. Tak tomu ale v tomto případě nebylo. Přestože výrobní odvětví Společenství zvýšilo své prodejní ceny, toto zvýšení nebylo dostatečné, aby zabránilo významnému poklesu jeho ziskovosti. Ceny na trhu Společenství byly stlačeny a výrobnímu odvětví Společenství tedy bylo znemožněno přenést zvýšené ceny surovin na odběratele spíše vinou cenového podbízení ze strany čínských a moldavských vývozců.

(143)

Vyšší objem výroby obecně vede k úsporám z rozsahu, z nichž má dotčený výrobce prospěch. Výrobní odvětví Společenství je převážně vertikálně integrované a výroba pro vlastní spotřebu se využívá pro další zpracování v navazujících výrobních odvětvích, při němž vznikají výrobky s přidanou hodnotou. Šetření neukázalo na žádné problémy související s výrobou těchto následných výrobků. Jak je uvedeno ve 119. bodě odůvodnění, využití pro vlastní spotřebu zůstalo během posuzovaného období stabilní.

(144)

Na tomto základě se mělo za to, že výroba výrobního odvětví Společenství pro vlastní spotřebu nepřispěla ke zhoršení jeho finanční situace, zejména během období šetření.

(145)

Byly předloženy argumenty, že výrobnímu odvětví Společenství nevzniká újma, protože svou výrobu a prodej na trhu Společenství přeorientovalo na výrobky vyšších kategorií, čímž by mělo být chráněno před dumpingovými dovozy, které jsou soustředěny především ve standardním segmentu trhu s válcovaným drátem.

(146)

Výše uvedené tvrzení je však v rozporu se zjištěními, k nimž dospělo šetření. Přestože výrobní odvětví Společenství skutečně zčásti přešlo k výrobkům vyšších kategorií, jak je uvedeno ve 117. bodě odůvodnění, a to zejména během období šetření, bylo zjištěno, že 80 % objemu jeho prodeje sestávalo ze standardních výrobků, které byly vystaveny přímé konkurenci levných dumpingových dovozů z dotčených zemí.

(147)

Mělo se tudíž za to, že přechod k výrobkům vyšších kategorií výrobnímu odvětví Společenství umožnil omezit pokles ziskovosti během posuzovaného období a zvláště během období šetření.

(148)

Jedna zúčastněná strana tvrdila, že výrobní odvětví Společenství dovezlo významné množství válcovaného drátu z dotčených zemí, a že újmu, kterou případně utrpělo, je tedy třeba považovat za újmu, kterou si toto výrobní odvětví přivodilo samo.

(149)

Prověřením tohoto tvrzení se ukázalo, že dovoz dotčeného výrobku uskutečněný výrobním odvětvím Společenství byl velice nízký a že představoval méně než 1 % jeho výroby během období šetření. Případná újma způsobená tímto dovozem by tak nebyla větší než zanedbatelná.

(150)

Přestože analýza újmy a příčinných souvislostí byla zaměřena na situaci výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství, jako možný další činitel, kterým by mohla být vysvětlena zjištěná újma, byla zkoumána i jeho vývozní výkonnost. Analýza ukázala, že během posuzovaného období se vývoz výrobního odvětví Společenství určený nezávislým odběratelům držel na poměrně nízké úrovni (kolem 7 %). Podíl vývozu navíc během posuzovaného období vykazoval sestupný trend. Snížení objemu vývozu ze zhruba 900 000 tun v roce 2004 na zhruba 500 000 tun v období šetření lze vysvětlit poklesem výroby během stejného období. Vývozní cena však byla vyšší než cena, kterou výrobní odvětví Společenství účtovalo odběratelům na trhu Společenství. Proto se mělo za to, že snížením objemu vývozu nelze vysvětlit úroveň újmy, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, a zvláště pak značný pokles jeho ziskovosti během období šetření.

(151)

Vývoj objemu a cen dovozu z ostatních třetích zemí v období od roku 2004 do období šetření:

Tabulka 9

(152)

K ostatním třetím zemím vyvážejícím válcovaný drát do Společenství patří především Švýcarsko, Ukrajina a Brazílie. Jak je uvedeno v tabulce výše, u dovozu z jiných třetích zemí se během posuzovaného období snížil jak objem prodeje, tak podíl na trhu a jeho ceny byly v období šetření poměrně vysoké.

(153)

Na základě uvedených skutečností tak byl učiněn předběžný závěr, že dovoz z Turecka a z jiných třetích zemí nepřispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(154)

Z analýzy údajů týkajících se trhu Společenství vyplývá, že podíl všech ostatních výrobců ve Společenství na trhu se během posuzovaného období nezvýšil, nýbrž snížil. Šetření neukázalo na žádný konkrétní problém ohledně hospodářské soutěže mezi výrobci ve Společenství, ani na žádný účinek narušující obchod, které by mohly vysvětlit podstatnou újmu, která byla u výrobního odvětví Společenství zjištěna.

(155)

Na tomto základě byl učiněn předběžný závěr, že výrobci nezahrnutí do definice výrobního odvětví Společenství nepřispěli k újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(156)

Výše uvedená analýza ukázala, že mezi rokem 2004 a obdobím šetření se podstatně zvýšil objem levných dumpingových dovozů pocházejících z ČLR a Moldavska i jejich podíl na trhu. Kromě toho bylo zjištěno, že tyto dovozy byly uskutečňovány za výrazně dumpingové ceny, které byly nižší než ceny, jež na trhu Společenství za podobné typy výrobků účtovalo výrobní odvětví Společenství.

(157)

Uvedené zvýšení objemu levných dumpingových dovozů z ČLR a Moldavska a jejich podílu na trhu se časově shodovalo s celkovým zvýšením poptávky ve Společenství, ale také s nepříznivým vývojem podílu výrobního odvětví Společenství na trhu a se zhoršením hlavních ukazatelů jeho hospodářské situace během období šetření. Ziskovost výrobního odvětví Společenství se mezi rokem 2004 a obdobím šetření snížila na méně než polovinu.

(158)

Zkoumání dalších známých činitelů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, ukázalo, že žádný z nich nemohl mít na toto výrobní odvětví významný nepříznivý dopad, a to zejména během období šetření.

(159)

Na základě výše uvedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Společenství náležitě rozlišeny a odděleny od poškozujících účinků dumpingových dovozů, byl učiněn předběžný závěr, že dovoz z ČLR a Moldavska způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(160)

Jak je patrné z předcházející tabulky, objem dovozu z Turecka se zvýšil o 4 %, tedy o něco méně, než o kolik během posuzovaného období stoupla spotřeba. Na rozdíl od dovozu z ČLR a Moldavska dosáhl objem dovozu z Turecka vrcholu v roce 2006 a poté vykazoval sestupný trend. Také podíl na trhu byl u tohoto dovozu nejvyšší v roce 2006, přičemž následně klesal a v období šetření dosáhl úrovně z roku 2004.

(161)

Průměrné dovozní ceny se za posuzované období zvýšily o 15 %. Jak je uvedeno výše v odstavci 2.1, v případě dovozu z Turecka nebylo shledáno, že by u něj na trhu Společenství během období šetření docházelo k cenovému podbízení vůči výrobnímu odvětví Společenství. Kromě toho nebyl v případě tohoto dovozu zjištěn ani prodej pod cenou.

(162)

Vzhledem k výše uvedenému se činí závěr, že dovoz z Turecka nepřispěl k újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(163)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijímat prozatímní antidumpingová opatření. Analýza zájmu Společenství vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Společenství, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

(164)

Výrobní odvětví Společenství se skládá z mnoha výrobců působících na různých místech Společenství, kteří v souvislosti s výrobou dotčeného výrobku přímo zaměstnávají více než 4 000 lidí.

(165)

Výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovými dovozy z ČLR a Moldavska. Je třeba připomenout, že většina ukazatelů újmy během posuzovaného období vykazovala negativní trend. Vážné dopady se projevily zejména u ukazatelů újmy týkajících se finanční výkonnosti výrobního odvětví Společenství, jako je peněžní tok, návratnost investic a ziskovost. Pokud by nebyla přijata opatření, hospodářská situace výrobního odvětví Společenství by se s velkou pravděpodobností dále zhoršovala.

(166)

Předpokládá se, že uložením prozatímních antidumpingových cel se na trhu Společenství obnoví účinné obchodní podmínky a že cena válcovaného drátu bude odrážet různé složky nákladů a podmínky na trhu. Šetření ukázalo, že pro rychlé obnovení původní finanční situace tohoto výrobního odvětví by postačovalo zvýšení cen o 3 % nebo zvýšení objemu prodeje. Lze očekávat, že uložení prozatímních opatření by výrobnímu odvětví Společenství umožnilo získat zpět přinejmenším část podílu na trhu, o který přišlo během posuzovaného období, což by mělo další kladný dopad na jeho hospodářskou situaci a ziskovost.

(167)

Byl tudíž učiněn závěr, že uložení prozatímních antidumpingových opatření pro dovoz pocházející z ČLR a Moldavska by bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(168)

Dotazníky byly zaslány devíti dovozcům. Čtyři dovozci výslovně prohlásili, že nechtějí spolupracovat, a jiní čtyři dovozci nereagovali. Uvedené chování nasvědčuje tomu, že uložení opatření by na tyto dovozce nemělo velký dopad. Při šetření spolupracoval pouze jeden dovozce, který odpověděl na dotazník a umožnil, aby byla jeho odpověď ověřena formou inspekce na místě. Z údajů, které tento dovozce poskytl, vyplývá, že hlavním zdrojem válcovaného drátu je pro něj Turecko. Nebyl by tedy nijak zasažen v případě, že budou uložena opatření týkající se dovozu válcovaného drátu z ČLR a Moldavska.

(169)

Proto byl na základě dostupných informací učiněn závěr, že by uložení prozatímních antidumpingových opatření nemělo významný dopad na dovozce.

(170)

Dotazníky byly zaslány 28 uživatelům. Při šetření však spolupracovalo jen osm uživatelů, kteří představují 15 % dovozu válcovaného drátu z dotčených zemí během období šetření. Tito uživatelé sídlící v Itálii, Španělsku, Polsku a Belgii, kteří představují pouze 1 % spotřeby Společenství, působí v různých průmyslových odvětvích, především v automobilovém průmyslu, stavebnictví a strojírenství.

(171)

Ve stavebnictví působí tři z těchto spolupracujících uživatelů (všichni tři uživatelé jsou členy sdružení). Na ně během období šetření společně připadalo 12 % veškerého dovozu válcovaného drátu z ČLR a Moldavska. Většinu válcovaného drátu (58 %) ve stejném období získávali z dotčených dvou zemí, přičemž zbytek nakupovali buď od jiných třetích zemí, nebo od výrobního odvětví Společenství. Kromě toho bylo zjištěno, že válcovaný drát představuje podstatnou část jejich výrobních nákladů. Proto nelze vyloučit, že by uložení opatření mohlo mít na tyto uživatele nepříznivý dopad. Avšak vzhledem k dostupnosti alternativních zdrojů dodávek v jiných třetích zemích, na které se opatření nebudou vztahovat, i ve Společenství by měl být tento dopad jen omezený.

(172)

Sdružení uživatelů zmíněné ve 171. bodě odůvodnění, jehož členové působí ve stavebnictví a v některých případech přímo konkurují některým vertikálně integrovaným výrobcům ve Společenství, tvrdilo, že uložení opatření by vedlo k nedostatku nabídky v tomto konkrétním sektoru. Má se nicméně za to, že vzhledem ke stávající volné kapacitě ve Společenství i k alternativním zdrojům dodávek dostupným v jiných třetích zemích, včetně Turecka, by nemělo existovat riziko nedostatku na trhu Společenství. Kromě toho by vyvážející výrobci v ČLR a Moldavsku měli být schopni dotčený výrobek nadále prodávat na trhu Společenství, i když nikoli za ceny působící újmu.

(173)

Jeden z osmi spolupracujících uživatelů během období šetření nedovezl žádný válcovaný drát z dotčených zemí. Na tuto společnost by tedy uložení opatření nemělo mít nepříznivý dopad.

(174)

Pokud jde o zbývající čtyři uživatele ve Společenství, kteří působí především v automobilovém průmyslu a strojírenství, na ty připadala 3 % celkového dovozu válcovaného drátu z dotčených zemí. Tito uživatelé válcovaný drát nakupovali převážně od dodavatelů ve Společenství a v jiných třetích zemích, přičemž bylo zjištěno, že podíl dovozu z dotčených zemí na jejich celkovém dovozu byl během období šetření velmi nízký (5 %). Za těchto okolností se usuzuje, že uložení opatření by nemělo významný dopad na finanční situaci těchto společností.

(175)

S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací je nanejvýš pravděpodobné, že případný účinek antidumpingových opatření nebude mít podstatný dopad na uživatele dotčeného výrobku.

(176)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací o zájmu Společenství celkově neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření pro dovoz válcovaného drátu pocházejícího z ČLR a Moldavska.

(177)

Vzhledem k závěrům ohledně dumpingu, výsledné újmy, příčinných souvislostí a zájmu Společenství by měla být uložena prozatímní opatření, aby se předešlo působení další újmy výrobnímu odvětví Společenství ze strany dumpingových dovozů z ČLR a Moldavska.

(178)

Pro účely stanovení výše těchto cel byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytná pro odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(179)

Při výpočtu výše cla nezbytné pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého lze přiměřeně dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingových dovozů, u prodeje obdobného výrobku ve Společenství. Ziskové rozpětí před zdaněním ve výši 9,9 %, které bylo použito pro tento výpočet, bylo stanoveno na základě zisku dosahovaného výrobním odvětvím Společenství v letech před vyvrcholením dumpingových dovozů, konkrétně mezi lety 2004 a 2006. Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(180)

Potřebné zvýšení ceny pak bylo stanoveno srovnáním vážené průměrné dovozní ceny, zjištěné pro účely výpočtu cenového podbízení, s cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která by nepůsobila újmu. Rozdíl vyplývající z tohoto srovnání byl poté vyjádřen jako procentní podíl z celkové dovozní hodnoty CIF.

(181)

Pro účely výpočtu zbytkové úrovně pro odstranění újmy uplatňované u všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR je třeba připomenout, že úroveň spolupráce byla nízká. Rozpětí pro nespolupracující společnosti proto bylo stanoveno podle nejvyššího rozpětí zjištěného u reprezentativního množství prodaného na trhu Společenství spolupracujícím vývozcem.

(182)

V případě Moldavska byla úroveň spolupráce vysoká. U této země tak byly k výpočtu celostátní úrovně pro odstranění újmy použity dostupné údaje ověřené během šetření. Příslušné rozpětí vychází z průměrné ceny zjištěné v Moldavsku u některých transakcí provedených během období šetření.

(183)

Ve světle výše uvedeného se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová cla z dovozu pocházejícího z ČLR a Moldavska, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měly být všechny celní sazby stanoveny na úrovni zjištěných rozpětí újmy.

(184)

V případě dovozu pocházejícího z Turecka není třeba ukládat žádná prozatímní antidumpingová cla.

(185)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Proto odrážejí situaci těchto společností zjištěnou v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro všechny ostatní společnosti) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(186)

S veškerými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se neprodleně obrátit na Komisi a připojit veškeré příslušné informace, zejména pak o jakékoli změně v činnostech společnosti souvisejících s výrobou či domácím a vývozním prodejem, která je spojena například s takovou změnou názvu nebo takovou změnou výrobních či prodejních subjektů. V případě potřeby Komise po konzultaci s poradním výborem nařízení příslušně změní formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(187)

Navrhovaná antidumpingová cla:

(188)

V zájmu řádného úředního postupu by měla být stanovena lhůta, během níž mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně sdělit svá stanoviska a požádat o slyšení. Dále je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely konečných zjištění může být nutné jejich přehodnocení,