(ES) č. 1354/2008Nařízení Rady (ES) č. 1354/2008 ze dne 18. prosince 2008 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1628/2004 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie a nařízení (ES) č. 1629/2004 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie

(1)

Rada nařízením (ES) č. 1628/2004 (2) uložila konečné vyrovnávací clo z dovozu uhlíkových elektrod používaných v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, kódu KN ex 8545 11 00 a spojníků používaných pro takové elektrody, kódu KN ex 8545 90 90, ať už dovážených společně, nebo odděleně, pocházejících z Indie. Sazba cla se pohybuje mezi 7,0 % a 15,7 % pro jednotlivě vyjmenované vývozce a zbytková celní sazba uložená na dovoz od ostatních vývozců činí 15,7 %.

(2)

Rada současně nařízením (ES) č. 1629/2004 (3) uložila konečné antidumpingové clo z dovozu téhož výrobku pocházejícího z Indie.

(3)

Po uložení konečného vyrovnávacího cla předložila indická vláda podání, v němž uvedla, že okolnosti týkající se dvou subvenčních režimů (režim Duty Entitlement Passbook a osvobození od daně z příjmů podle oddílu 80 HHC zákona o dani z příjmu) se změnily a že tyto změny jsou trvalé povahy. Následně se prokázalo, že výše subvencování se pravděpodobně snížila, a proto by opatření, jež byla stanovena částečně na základě těchto režimů, měla být přezkoumána.

(4)

Komise přezkoumala důkaz předložený indickou vládou a uznala ho za dostatečný k tomu, aby bylo zdůvodněno zahájení přezkumu podle ustanovení článku 19 základního antisubvenčního nařízení. Komise po konzultaci s poradním výborem z moci úřední zahájila částečný prozatímní přezkum platných opatření oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (4).

(5)

Účelem tohoto šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu je posoudit, zda je třeba zachovat, odstranit, nebo změnit stávající opatření ve vztahu ke společnostem, které využívaly jednoho nebo obou změněných subvenčních režimů, a pokud jde o tyto společnosti, rovněž ve vztahu k jiným režimům, pokud byly předloženy dostatečné důkazy v souladu s příslušnými ustanoveními oznámení o zahájení přezkumu.

(6)

Šetření zahrnovalo období od 1. října 2006 do 30. září 2007 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(7)

Komise o zahájení šetření v rámci částečného prozatímního přezkumu oficiálně uvědomila indickou vládu, dva indické vyvážející výrobce uvedené v oznámení o zahájení částečného prozatímního přezkumu a také výrobce ve Společenství. Účastníci řízení měli možnost písemně předložit svá stanoviska a vyžádat si slyšení. Písemné a ústní připomínky předložené účastníky byly zváženy a popřípadě zohledněny.

(8)

Komise zaslala dotazníky dvěma spolupracujícím vyvážejícím výrobcům a indické vládě. Odpovědi obdržela od obou spolupracujících vyvážejících výrobců i od indické vlády.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke zjištění subvencování. Inspekce na místě byly uskutečněny v prostorách těchto účastníků řízení:

(10)

Indické vládě a ostatním účastníkům řízení byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě Komise hodlá navrhnout změnu celní sazby platné pro dva spolupracující výrobce v Indii a zachovat stávající opatření pro všechny ostatní společnosti, které nespolupracovaly v rámci tohoto částečného prozatímního přezkumu. Také jim byla poskytnuta přiměřená doba na vyjádření. Všechna podání a připomínky byly vzaty náležitě v úvahu, jak je uvedeno níže.

(11)

Přezkoumávaným výrobkem je tentýž výrobek, na nějž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1628/2004, konkrétně uhlíkové elektrody používané v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, kódu KN ex 8545 11 00 a spojníky používané pro takové elektrody, kódu KN ex 8545 90 90, ať už dovážené společně, nebo odděleně, pocházející z Indie.

(12)

Na základě informací předložených indickou vládou a spolupracujícími vyvážejícími výrobci a odpovědí na dotazník Komise byly prošetřeny následující režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(13)

Výše uvedené režimy a) až c) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o vývozní a dovozní politice, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Jeden z těchto dokumentů o vývozní a dovozní politice je relevantní pro období přezkumného šetření této věci, konkrétně se jedná o dokument týkající se období od 1. září 2004 do 31. března 2009 („politika EXIM 04–09“). Kromě toho indická vláda také stanoví postupy, jimiž se politika EXIM 04–09 řídí, v publikaci „Příručka postupů – 1. září 2004 až 31. března 2009, svazek I“ (dále jen „PP I 04–09“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(14)

Režim osvobození od daně z příjmu uvedený výše v bodu d) se zakládá na zákonu o dani z příjmu z roku 1961, který je každoročně novelizován finančním zákonem.

(15)

Režim osvobození od daně z elektřiny uvedený výše v bodu e) se zakládá na oddíle 3-B zákona o dani z elektřiny státu Madhjapradéš z roku 1949.

(16)

V souladu s čl. 11 odst. 10 základního antisubvenčního nařízení vyzvala Komise indickou vládu k doplňkovým konzultacím ohledně změněných i nezměněných režimů s cílem vyjasnit konkrétní situaci, pokud jde o údajné režimy, a dosáhnout oboustranně přijatelného řešení. Po těchto konzultacích, během nichž nebylo dosaženo oboustranně přijatelného řešení ve vztahu k těmto režimům, zahrnula Komise všechny tyto režimy do šetření případů subvencování.

(17)

Detailní popis režimu je obsažen v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 politiky EXIM 04–09 a v kapitolách 4.1 až 4.30 v PP I 04–09. Tento režim se během předchozího přezkumného šetření, jež vedlo k uložení nyní platného konečného vyrovnávacího cla prostřednictvím nařízení (ES) č. 1628/2004, nazýval režim předběžné licence.

(18)

Režim předběžného povolení se skládá z šesti podrežimů, které jsou podrobněji popsány níže. Tyto podrežimy se mimo jiné liší rozsahem způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázaní“ na podpůrné výrobce, jsou způsobilí pro režim předběžného povolení na fyzický vývoz a režim předběžného povolení na roční potřebu. Vyvážející výrobci dodávající konečnému vývozci jsou způsobilí pro režim předběžného povolení pro dodávky meziproduktů. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 politiky EXIM 04–09, jako např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz (dále jen „JOV“), jsou způsobilí pro režim předběžného povolení na domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podrežimů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, dále jen „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

(19)

Předběžné povolení lze vystavit na:

(20)

Bylo zjištěno, že v průběhu období přezkumného šetření získal jeden ze spolupracujících vývozců úlevy v rámci prvního podrežimu, tj. předběžné povolení na fyzický vývoz. Není proto nutné zjišťovat napadnutelnost ostatních podrežimů.

(21)

Po uložení nyní platného konečného vyrovnávacího cla nařízením Rady (ES) č. 1628/2004 změnila indická vláda ověřovací systém použitelný pro režim předběžného povolení. Pro účely ověření indickými úřady je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést „pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a využití bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného v tuzemsku“ ve stanoveném formátu (kapitola 4.26, 4.30 a dodatek 23 PP I 04–09), tj. registr skutečné spotřeby. Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/kontrolor nákladů a provedené práce, který vydává potvrzení, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné. Výše uvedená ustanovení se však použijí pouze v případě předběžného povolení vydaného po 13. květnu 2005 včetně. Pokud jde o veškerá předběžná povolení nebo předběžné licence vydané před tímto datem, musí držitelé dodržovat ustanovení ohledně ověřování platná dříve, tj. vést pravdivou a řádnou evidenci spotřeby a používání dovezeného zboží ve vztahu k licenci ve stanoveném formátu podle dodatku 18 (kapitola 4.30 a dodatek 18 HOP I 02–07).

(22)

Pokud jde o podrežim používaný během období přezkumného šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, např. fyzický export, jsou bezcelní dovozní množství i povinnost vývozu pevně stanoveny co do objemů a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v povolení. Kromě toho mají být při dovozu a vývozu předmětné transakce pro doložení zaznamenány státními úředníky přímo do povolení. Objem dovozů povolených v rámci tohoto režimu je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů (dále jen „SNVV“). SNVV existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku a jsou zveřejněny v PP II 04–09.

(23)

Dovážený vstupní materiál je nepřenosný a musí být použit k výrobě výsledného vyváženého výrobku. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání licence (24 měsíců, lhůtu lze dvakrát prodloužit, pokaždé o šest měsíců).

(24)

Přezkumným šetřením se zjistilo, že předběžné licence používané pro dovoz surovin během období přezkumného šetření byly vydány před 13. květnem 2005. Proto nebyly nové požadavky na ověřování uložené indickými orgány v PP I 04–09, jak jsou popsány výše ve 21. bodě odůvodnění, dosud v praxi vyzkoušeny. Společnost dále nemohla prokázat, že vedla registr skutečné spotřeby a registr zásob ve formátu požadovaném v kapitole 4.30 a dodatku 18 PP I 02–07, který je použitelný pro předběžné licence vydané před 13. květnem 2005. S ohledem na tuto situaci se má za to, že šetřený vývozce nemohl prokázat, že v dané době splnil příslušná ustanovení EXIM.

(25)

Spolupracující vývozce, který v průběhu období přezkumného šetření využil režimu předběžného povolení, namítl, že dobrovolně předložil k ověření autorizovanému účetnímu použité předběžné licence podle požadavků PP I 04–09, přestože byly vydány před 13. květnem 2005. To podle něj dokazuje, že v rámci nových ustanovení PP nyní existuje řádný ověřovací systém.

(26)

Útvarům Komise bylo během inspekce prostor společnosti skutečně předloženo potvrzení ve formě dodatku 23 k PP, podepsaného autorizovaným účetním a datovaného dne 1. února 2008. Avšak vzhledem k tomu, že předběžné licence byly datovány od roku 2004 a nová ustanovení PP se na ně nevztahovala, je třeba na závěr uvést, že se jednalo o dobrovolný postup společnosti, který neprokazuje, že indická vláda skutečně zavedla účinný ověřovací systém. Dále se neprokázalo, že nadměrné navracení cla, jak jej vypočetl autorizovaný účetní, bylo vládě skutečně zaplaceno.

(27)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění šetřeným vývozcům.

(28)

Kromě toho je režim předběžného povolení na fyzický vývoz jednoznačně ze zákona podmíněn vývozní výkonností, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z těchto režimů.

(29)

Podrežim využitý v aktuálním případě nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům stanoveným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Indická vláda neuplatnila účinným způsobem žádný ověřovací systém ani postup, aby zjistila, zda a jaké objemy vstupů byly spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě systémů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení). Samotné SNVV nelze pokládat za systém pro ověřování skutečné spotřeby, jelikož neumožňují indické vládě s dostatečnou přesností ověřovat objem vstupů spotřebovaných při výrobě na vývoz. Navíc indická vláda neprovedla v průběhu období přezkumného šetření účinnou kontrolu založenou na řádně vedeném registru skutečné spotřeby. Nadto neprovedla indická vláda další přezkoumání založené na skutečných vstupech, přestože by takové přezkoumání bylo při absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému zpravidla nutné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení).

(30)

Tento podrežim je proto napadnutelný.

(31)

Při neexistenci povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V této souvislosti je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze napadnutí nadměrného vrácení cla. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrné vrácení cla za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že bude zjištěno, že neproběhl vhodný monitorovací proces, výše uvedenou výjimku pro programy navracení nelze použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí tento orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(32)

Výše subvencí pro vývozce, který využil režimu předběžného povolení, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci zmíněných podrežimů pro dotčený výrobek během období přezkumného šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvencí odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(33)

Sazba subvence pro dotčeného spolupracujícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 0,3 %.

(34)

Detailní popis režimu DEPB je obsažen v odstavci 4.3 politiky EXIM 04–09 a v kapitole 4 PP I 04–09.

(35)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(36)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry v rámci režimu DEPB, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby režimu DEPB byly stanoveny indickými úřady na většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny na základě SNVV a berou v úvahu předpokládaný dovozní podíl vstupů ve vyváženém výrobku a daňové zatížení předpokládaného dovozu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno, či nikoli.

(37)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V čase vývozní transakce musí vývozce podat úřadům v Indii prohlášení, že probíhá vývoz v rámci režimu DEPB. Aby mohlo být zboží vyvezeno, indické celní úřady vydají během postupu odeslání vývozní přepravní doklad. Tento dokument obsahuje mimo jiné výši úvěru režimu DEPB, který má být poskytnut pro tuto vývozní transakci. V tomto okamžiku vývozce zná výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr režimu DEPB. Příslušná sazba režimu DEPB pro výpočet výše výhody je sazba, která je použita v okamžiku podání vývozní deklarace.

(38)

Úvěry v rámci režimu DEPB jsou volně přenosné a jsou platné po dobu 12 měsíců od data vydání. Mohou být použity k zaplacení cla u následných dovozů jakéhokoliv volně dováženého zboží s výjimkou výrobních statků. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje) nebo použito jinak.

(39)

Žádost o úvěry v rámci režimu DEPB se vyplňují elektronicky a mohou pokrývat neomezený počet vývozních transakcí. Pro podávání žádostí o úvěry v rámci režimu DEPB v podstatě neexistují jasně dané lhůty. Elektronický systém používaný ke správě režimu DEPB automaticky nevylučuje vývozní transakce mimo lhůty pro podávání uvedené v kapitole 4.47 PP I 04–09. Jak je dále stanoveno v kapitole 9.3 PP I 04–09, žádosti obdržené po uplynutí lhůt pro podávání lze vždy přijmout a uložit pokutu (např. 10 % nároku).

(40)

Jeden spolupracující vývozce namítl, že veškeré úvěry v rámci režimu DEPB, které společnost získala, byly využity k dovozu materiálu použitého při výrobě dotčeného výrobku, přestože bylo v zásadě dovoleno použít jej k jiným účelům, jak bylo uvedeno výše. Tento vývozce uvedl, že proto bylo jejich skutečné využití DEPB v tomto ohledu v souladu s obvyklým pravidlem navracení cla, a že proto by mělo být napadnuto pouze případné nadměrné navracení. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I bodu i) základního nařízení lze však nadměrné navracení cla napadnout, pouze jsou-li splněny podmínky příloh II a III základního nařízení. Tyto podmínky vysvětlené ve 43. bodě odůvodnění nebyly v tomto případě splněny. Proto se namísto údajného nadměrného navracení použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu).

(41)

Režim DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Úvěr v rámci režimu DEPB je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto úvěr režimu DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(42)

Režim DEPB právně závisí na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(43)

Tento režim nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého výrobku nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě je vývozce způsobilý obdržet výhody režimu DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaký vstupní materiál doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce prostě vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tedy přesto nárok na výhodu z režimu DEPB.

(44)

Podle čl. 2 odst. 2 a článku 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce subvence a která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce podle tohoto režimu. V tomto okamžiku se indická vláda zříká celních poplatků, čímž vzniká finanční příspěvek ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Jakmile celní orgány vydají vývozní přepravní doklad uvádějící mimo jiné i výši úvěru režimu DEPB, která bude pro tuto vývozní transakci poskytnuta, nemůže indická vláda rozhodovat o tom, zda subvenci udělit či nikoli, ani o tom, jaká bude výše subvence. Spolupracující vyvážející výrobci dále zaúčtovali úvěry v rámci režimu DEPB na základě časového rozlišení jako příjem ve stádiu vývozní transakce.

(45)

V případě, že byly podány oprávněné žádosti, byly v souladu s čl. 7 odst. 1) písm. a) základního nařízení poplatky, které byly nezbytně vynaloženy v zájmu získání subvence, odečteny z takto zjištěných úvěrů, aby byla určena výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(46)

Sazby subvence pro dotčené spolupracující vyvážející výrobce zjištěné v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 6,2 % a 5,7 %.

(47)

Detailní popis režimu EPCG je uveden v kapitole 5 politiky EXIM 04–09 a v kapitole 5 PP I 04–09.

(48)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci, vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(49)

Pod podmínkou povinnosti vývozu je společnosti povoleno dovážet výrobní statky (nové a od dubna 2003 též použité až 10 let staré výrobní statky) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem indická vláda vydá na požádání a po zaplacení poplatku licenci EPCG. Do 31. března 2000 se používala efektivní celní sazba ve výši 11 % (včetně příplatku 10 %) a v případě dovozů vysoké hodnoty sazba v nulové výši. Od dubna 2000 tento režim stanoví sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 %, platnou pro všechny výrobní statky dovezené podle tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezené výrobní statky v průběhu určitého období využity k výrobě určitého množství zboží na vývoz.

(50)

Držitel licence EPCG může také pořídit výrobní statky z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce výrobních statků využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu těchto výrobních statků. Alternativně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého dovozu pro dodávky výrobních statků držiteli licence EPCG.

(51)

Režim EPCG je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla zakládá finanční příspěvek od indické vlády, protože tato úleva snižuje příjmy z cla indické vlády, které by byly jinak splatné. Navíc snížení cla poskytuje výhodu vývozcům, protože poplatky ušetřené při dovozu zlepšují jeho likviditu.

(52)

Kromě toho je režim EPCG ze zákona závislý na vývozní výkonnosti, protože tyto licence nelze získat bez závazku zboží vyvézt. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(53)

Tento režim nelze nakonec považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Výrobní statky nejsou zahrnuty do rozsahu takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože nejsou spotřebovány ve výrobě vyvážených výrobků.

(54)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dovážených výrobních statků na dobu odpovídající běžné době amortizace takových výrobních statků. V souladu se zavedenou praxí byla takto vypočtená částka, která připadá na období přezkumného šetření, upravena připočtením úroku v průběhu tohoto období, aby se reflektovala úplná hodnota výhody v čase. Dlouhodobá komerční úroková sazba v průběhu období přezkumného šetření v Indii byla považována za vhodnou pro tento účel. V případě oprávněných žádostí byly nezbytně vynaložené poplatky nutné pro získání subvence v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení od této částky odečteny, aby byla zjištěna výše subvence (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 2 a čl. 7 odst. 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(55)

Sazby subvence pro dotčené spolupracující výrobce zjištěné v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 0,7 % a 0,3 %.

(56)

Jeden spolupracující vývozce poukázal na chybu v metodice, která se původně uplatňovala pro výpočet výhod EPCG, zejména pokud jde o použitou úrokovou sazbu. Tato chyba, která měla dopad na oba spolupracující vývozce, byla opravena.

(57)

V rámci tohoto režimu mohou vývozci využít výhod částečného osvobození od daně z příjmu ze zisků plynoucích z vývozního prodeje. Právní základ pro toto osvobození je uveden v oddíle 80 HHC ZDP.

(58)

Toto ustanovení bylo zrušeno pro vyměřovací rok 2005–2006 (tj. pro finanční rok od 1. dubna 2004 do 31. března 2005) a dále, a proto 80HHC ZDP nepřináší žádné výhody po 31. březnu 2004. Spolupracující vyvážející výrobci v průběhu období přezkumného šetření nevyužili žádných výhod v rámci tohoto režimu. Vzhledem k tomu, že byl tento režim zrušen, nebude v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení napadnut.

(59)

Režim je založen na oddíle 80 I A ZDP. Toto ustanovení bylo do ZDP zavedeno prostřednictvím finančního zákona z roku 2001.

(60)

Oddíl 80 I A ZDP platí pro společnosti podílející se v jakékoli části Indie na zřizování infrastruktury, včetně výroby a distribuce elektřiny.

(61)

Podle ustanovení ZDP oddílu 80 I A je částka odpovídající zisku plynoucího z činností souvisejících s výrobou elektřiny osvobozena od daně ze zisku, a to po dobu deseti po sobě následujících let v rámci prvních patnácti let provozu výrobní jednotky. Dotčená jednotka musí být nová a její provoz musí být zahájen nejdříve 1. dubna 2003 a nejpozději 31. března 2010.

(62)

Výpočet odpočtu daně z příjmu je součástí ročního daňového přiznání společnosti a je kontrolován společně s výkazem zisků a ztrát společnosti a dalšími finančními výkazy. Musí splňovat pravidla stanovená v ZDP, konkrétně účetní oceňování vyrobené elektřiny musí odrážet její tržní cenu. Úkolem orgánů odpovědných za výběr daně z příjmu je ověřit, zda výpočet odpočtu daně z příjmu odpovídá pravidlům ZDP a auditovaným účtům společnosti. Šetřením se prokázalo, že tyto orgány skutečně zkontrolovaly výpočet a v oprávněných případech provedly jeho úpravy.

(63)

Šetřením se prokázalo, že oba šetření vyvážející výrobci zřídili elektrárny pro vlastní spotřebu jako součást jednotek vyrábějících uhlíkové elektrody. Požádali proto o příslušný odpočet daně z příjmu v souladu s ustanoveními ZDP.

(64)

Osvobození od daně z příjmu je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění šetřeným vývozcům.

(65)

Šetření však prokázalo, že přístup k režimu ODP podle oddílu 80 I A ZDP není omezen na určité podniky ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) základního nařízení. Ukázalo se, že tento režim je dostupný pro všechny společnosti na základě objektivních kritérií. V tomto případě nebyl zjištěn ani jiný důkaz, že by byl režim specifický.

(66)

Dále je vázán na jiný výrobek (elektřinu) než dotčený výrobek a výhody v rámci tohoto režimu jsou tedy poskytovány na základě činnosti, která není výrobou nebo prodejem dotčeného výrobku. Za těchto okolností se má za to, že výhody, jež dotčení vývozci čerpají v rámci tohoto režimu, by neměly být napadnuty.

(67)

V rámci politiky podpory průmyslu z roku 2004 nabízí stát Madhjapradéš průmyslovým společnostem, které investují do výroby elektřiny pro vlastní spotřebu, osvobození od daně z elektřiny.

(68)

Popis režimu osvobození od daně z elektřiny, který používá vláda státu Madhjapradéš, je uveden v oddíle 3-B zákona o dani z elektřiny z roku 1949.

(69)

Jakékoli průmyslové společnosti se sídlem v oblasti spadající do jurisdikce vlády státu Madhjapradéš, které investovaly do nových elektráren pro vlastní spotřebu.

(70)

Podle oznámení vlády státu Madhjapradéš ze dne 29. září 2004 mohou společnosti nebo osoby, které investují do nových elektráren pro vlastní spotřebu s větší kapacitou než 10 kW získat od inspekčního elektrárenského úřadu státu Madhjapradéš potvrzení o osvobození od daně z elektřiny. Osvobození se vydává pouze na elektřinu vyrobenou pro vlastní spotřebu, a pouze pokud nová elektrárna pro vlastní spotřebu nenahrazuje starší elektrárnu. Výjimka je udělována na pět let.

(71)

Oznámením vlády státu Madhjapradéš ze dne 5. dubna 2005 byla nová elektrárna zřízená jedním ze spolupracujících vyvážejících výrobců v tomto šetření osvobozena od daně z elektřiny na dobu deseti let.

(72)

Spolupracující vývozce, jemuž bylo poskytnuto osvobození od daně z elektřiny, prohlásil, že režim ODE není specifický a že se uplatňuje nediskriminačně na všechny způsobilé společnosti. Podle tohoto vývozce vláda státu Madhjapradéš přezkoumala původní strategii udělovat osvobození na dobu pěti let a uděluje toto osvobození na dobu deseti let. Ani spolupracující vývozce ani indická vláda však ve svých odpovědích nepředložili zveřejněné oznámení o takové změně strategie.

(73)

Tento režim je subvencí ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Tvoří finanční příspěvek vlády státu Madhjapradéš, protože tato pobídka snižuje příjmy státu, které by jinak byly splatné. Kromě toho poskytuje výhody společnosti příjemce.

(74)

Přestože politika podpory průmyslu z roku 2004 i oznámení vlády státu Madhjapradéš ze dne 29. září 2004 uvádí, že osvobození se udílí na dobu pěti let, dotčený vyvážející výrobce získal osvobození na dobu deseti let. Ukázalo se tudíž, že tato pobídka nebyla udělena v souladu s kritérii a podmínkami jasně stanovenými zákonem, nařízením nebo jiným úředním dokumentem.

(75)

Výhody pro vyvážejícího výrobce byly vypočteny na základě výše daně z elektřiny obvykle splatné během období přezkumného šetření, která však nebyla v rámci tohoto režimu zaplacena. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence (čitatel) přepočtena na celkový prodej během období přezkumného šetření (jmenovatel), neboť se vztahuje na veškerý prodej, domácí i vývozní, a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(76)

Takto bylo stanoveno rozpětí subvence ve výši 0,7 % pro jednu společnost, která získala výhody podle ODE.

(77)

Je třeba připomenout, že v nařízení (ES) č. 1628/2004 byla zjištěna výše napadnutelných subvencí vyjádřená valoricky v hodnotě 15,7 %, pokud jde o prvně jmenovaného, a 7 % u druhého vyvážejícího výrobce spolupracujícího na tomto částečném prozatímním přezkumu.

(78)

V průběhu tohoto částečného prozatímního přezkumu byly zjištěny výše napadnutelných subvencí vyjádřené valoricky uvedené v tabulce:

(79)

V souladu s ustanoveními článku 19 základního antisubvenčního nařízení a na základě tohoto částečného prozatímního přezkumu uvedeného v odstavci 3 oznámení o zahájení přezkumu se stanoví, že se výše subvencování, pokud jde o spolupracující výrobce, změnila, a proto je třeba odpovídajícím způsobem změnit výši vyrovnávacího cla uloženého nařízením (ES) č. 1628/2004.

(80)

Vyrovnávací clo, které bylo předmětem přezkumu, bylo výsledkem paralelního antisubvenčního a antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“). Podle čl. 24 odst. 1 základního nařízení a čl. 14 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (5), bylo antidumpingové clo uložené nařízením (ES) č. 1629/2004 upraveno tak, aby výše subvencí a dumpingová rozpětí vycházely ze stejné situace.

(81)

V rámci tohoto přezkumu bylo prošetřeno a zjištěno, že režimy subvencí jsou s výjimkou ODE napadnutelné a tvoří vývozní subvence podle čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(82)

Je proto vhodné, aby bylo antidumpingové clo znovu upraveno, a odráželo tak nové úrovně subvencování zjištěné tímto přezkumem, pokud jde o vývozní subvence. V souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení by dále výše vyrovnávacího cla neměla přesáhnout rozpětí pro odstranění újmy zjištěné během původního šetření. Vzhledem k tomu, že úroveň spolupráce byla vysoká (100 %), bylo zbytkové subvenční rozpětí, stejně jako v původním šetření, stanoveno na úrovni společnosti s nejvyšším individuálním rozpětí.

(83)

Proto by měly být výše vyrovnávacího a antidumpingového cla upraveny takto:

(84)

Jeden spolupracující vývozce uvedl, že vzhledem k tomu, že se stávající částečný prozatímní přezkum věnoval pouze úrovni subvencování, nemělo by se měnit antidumpingové clo.

(85)

V tomto ohledu je třeba připomenout, že v oznámení o zahájení tohoto přezkumu se uvádělo, že „pokud nastane změna ve vyrovnávacím opatření pro společnosti, kterých se týkají jak antidumpingová, tak vyrovnávací opatření, může být antidumpingové opatření přizpůsobeno obdobně“. Změna antidumpingového cla není výsledkem nových zjištění ohledně úrovně dumpingu, ale automatický důsledek skutečnosti, že původní dumpingová rozpětí byla upravena tak, aby odrážela zjištěnou úroveň vývozních subvencí, a že tato úroveň byla nyní přezkoumána.

(86)

Individuální vyrovnávací celní sazby uvedené v tomto nařízení odrážejí situaci zjištěnou během částečného prozatímního přezkumu. Vztahují se proto výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi. Dovoz dotčeného výrobku vyráběného kteroukoli jinou společností, která nebyla konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s uvedenými společnostmi ve spojení, nemůže podléhat těmto sazbám a vztahují se na něj celní sazby platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(87)

Jakákoli žádost o uplatnění těchto individuálních vyrovnávacích celních sazeb (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měla být bezodkladně adresována Evropské komisi, generálnímu ředitelství pro obchod (6), se všemi příslušnými informacemi, obzvláště o jakékoli změně činností společnosti spojených s výrobou, domácím a vývozním prodejem např. v souvislosti se změnou názvu nebo se změnou výrobních či prodejních subjektů. V případě potřeby a po konzultaci s poradním výborem má Komise pravomoc odpovídajícím způsobem změnit nařízení aktualizací seznamu společností využívajících individuálních celních sazeb,