(ES) č. 488/2008Nařízení Komise (ES) č. 488/2008 ze dne 2. června 2008 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 23. července 2007 podala Evropská rada chemického průmyslu (CEFIC, dále jen „žadatel“) jménem výrobce představujícího významný podíl, v tomto případě více než 25 %, celkové výroby kyseliny citronové ve Společenství, podnět týkající se dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky (ČLR).

(2)

Žádost obsahovala důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za postačující pro zahájení řízení.

(3)

Řízení bylo zahájeno dne 4. září 2007 zveřejněním oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie  (2).

(4)

Komise oficiálně oznámila vyvážejícím výrobcům, dovozcům, uživatelům, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, a jejich sdružením, sdružením spotřebitelů, zástupcům země vývozu a výrobcům ve Společenství, že zahajuje antidumpingové řízení. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost podat písemná stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(5)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům, kteří o to projevili zájem, umožněno předložit žádost o status tržního hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a zástupcům ČLR. O status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření prokázalo, že podmínky pro status tržního hospodářství nesplňují, požádalo osm vyvážejících výrobců, včetně skupin společností ve spojení.

(6)

Vzhledem ke zjevně velkému počtu vyvážejících výrobců a dovozců, jichž se toto šetření týká, se v oznámení o zahájení počítalo s výběrem vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(7)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli vyvážející výrobci, dovozci a zástupci jednající jejich jménem požádáni, aby se přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli do 15 dnů od zveřejnění oznámení základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem.

(8)

Pokud jde o vyvážející výrobce, byl v souladu s článkem 17 základního nařízení vzorek vybrán na základě největšího reprezentativního objemu vývozu kyseliny citronové do Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Na základě informací získaných od vyvážejících výrobců byl vybrán vzorek čtyř společností nebo skupin společností ve spojení (dále jen „společnosti zařazené do vzorku“) s největším objemem vývozu do Společenství. Co se týče objemu vývozu, představovaly čtyři společnosti zařazené do vzorku 79 % celkového vývozu kyseliny citronové z ČLR do Společenství v průběhu období šetření. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly dotčené strany konzultovány a nevznesly žádné námitky.

(9)

Všichni čtyři výrobci nezařazení do vzorku požádali o individuální rozpětí v souladu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Pouze jedna společnost, DSM Citric Acid (Wuxi) Ltd., poskytla požadované informace ve stanovené lhůtě. Komise tak obdržela pouze jednu kompletní žádost o individuální rozpětí. Jelikož tato žádost nebyla shledána jako nepřiměřeně zatěžující a nebyla by na překážku ukončení šetření v přiměřené době, byla přijata.

(10)

Pokud jde o dovozce ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, byl v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrán vzorek založený na největším reprezentativním objemu dovozu kyseliny citronové do Společenství, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Na základě informací získaných od dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, byl vybrán vzorek čtyř společností nebo skupin společností ve spojení (dále jen „společnosti zařazené do vzorku“) s největším objemem dovozu do Společenství. Co se týče objemu dovozu, představovaly čtyři společnosti zařazené do vzorku 36 % celkového dovozu kyseliny citronové z ČLR do Společenství v průběhu období šetření. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byly dotčené strany konzultovány a nevznesly žádné námitky. Jeden z dovozců zařazených do vzorků nebyl schopen poskytnout požadované informace. Ostatní tři dovozci představují 29 % celkového dovozu kyseliny citronové z ČLR do Společenství v průběhu období šetření.

(11)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace považované za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, újmy z něj vyplývající a zájmu Společenství a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

(12)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(13)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce, jimž by nemusel být přiznán status tržního hospodářství, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů ze srovnatelné země, v tomto případě Kanady (viz 40. až 44. bod odůvodnění), a to v prostorách následující společnosti:

(14)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2006 do 30. června 2007 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Pokud jde o trendy významné pro posouzení újmy, analyzovala Komise údaje, které se týkají období od 1. ledna 2004 do 30. června 2007 (dále jen „posuzované období“).

(15)

Dotčeným výrobkem je kyselina citronová (včetně citranu sodného), okyselující prostředek a regulátor pH s četným použitím, např. v nápojích, potravinách, rozpouštědlech, kosmetických přípravcích a léčivech. Hlavními surovinami pro její výrobu jsou cukr/melasa, tapioka, kukuřice nebo glukóza (získaná z obilovin) a různá činidla používaná pro submerzní mikrobiální fermentaci sacharidů.

(16)

Dotčený výrobek zahrnuje kyselinu citronovou monohydrát (CAM), bezvodou kyselinu citronovou (CAA) a trinatrium-citrát dihydrát (TSC). Tyto tři druhy dotčeného výrobku mají podobné základní chemické vlastnosti a podobné je i jejich použití. Spadají pod kódy KN 2918 14 00 (CAM, CAA) a ex 2918 15 00 (TSC). Položka kódu KN 2918 15 00 zahrnuje též jiné soli a estery, jež nejsou dotčeným výrobkem.

(17)

Šetřením bylo prokázáno, že různé druhy dotčeného výrobku mají stejné základní technické a chemické vlastnosti a používají se v podstatě ke stejným účelům. Proto jsou pro účely tohoto řízení považovány za jeden výrobek.

(18)

Kyselina citronová vyráběná a prodávaná výrobním odvětvím Společenství ve Společenství a kyselina citronová vyráběná a prodávaná v ČLR a v Kanadě, která sloužila jako srovnatelná země, mají v podstatě stejné technické a chemické vlastnosti a stejné základní užití jako kyselina citronová vyráběná v ČLR a prodávaná na vývoz do Společenství. Proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

(19)

Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, počítalo se v oznámení o zahájení s výběrem vzorku vyvážejících výrobců v ČLR. Celkem odpovědělo na dotazník ve stanovené lhůtě a poskytlo požadované informace 8 skupin společností. Tyto společnosti představovaly podle údajů Eurostatu 96 % celkového dovozu. Úroveň spolupráce je proto považována za vysokou. Všichni vyvážející výrobci požádali o status tržního hospodářství a o individuální zacházení. Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, byly do vzorku vybrány čtyři společnosti na základě objemu jejich dovozu do Společenství.

(20)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(21)

Tato kritéria jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci:

(22)

Všech osm společností nebo skupin společností čínských vyvážejících výrobců spolupracujících na tomto řízení požádalo o status tržního hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách vyplnilo formulář žádosti o status tržního hospodářství pro vyvážející výrobce. Všechny tyto skupiny zahrnovaly jak výrobce dotčeného výrobku, tak společnosti ve spojení s výrobci podílející se na obchodování s kyselinou citronovou. Je obvyklou praxí Komise ověřit, zda skupina společností ve spojení jako celek splňuje podmínky pro přiznání statusu tržního hospodářství. O status tržního hospodářství požádaly tyto skupiny:

(23)

U všech výše uvedených spolupracujících vyvážejících výrobců si Komise vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a v prostorách těchto společností ověřila informace předložené v jejich žádostech o status tržního hospodářství, jež pokládala za nezbytné.

(24)

Dvě společnosti nebo skupiny společností (Laiwu Taihe a DSM Wuxi) splnily všechna kritéria shrnutá ve 21. bodě odůvodnění a bylo jim možno status tržního hospodářství přiznat.

(25)

Tři společnosti nebo skupiny společností (RZBC Co. Ltd, TTCA Co., Ltd. a Yixing Union Biochemical) zastavily převážnou část svých aktiv s cílem získat půjčku. Navzdory tomu, že zastavily převážnou část svých aktiv, byly stále schopny zaručit se za půjčky, které obdržely jiné společnosti. Jako kompenzaci získaly společnosti RZBC, TTCA Co., Ltd. a Yixing Union Biochemical od týchž společností, za které se zaručily, obdobné záruky pro své vlastní půjčky. Společnosti využily těchto záruk k získání dalších půjček ve výši odpovídající 25–50 % jejich celkových aktiv. Tyto společnosti namítaly, že takový systém se používá rovněž v zemích s tržním hospodářstvím a je výslovně stanoven čínskými právními předpisy v oblasti bankovnictví. Z informací shromážděných v průběhu šetření však vyplynulo, že bankovní politika by obvykle měla spočívat v poskytování půjček ve výši, jež představuje pouze zlomek hodnoty majetku použitého jako záruka, nikoli ve výši, která tuto hodnotu přesahuje. Bankovní systém, v jehož rámci byly půjčky získány, byl navíc pod výrazným státním vlivem. Byl tedy učiněn závěr, že tři výše uvedené společnosti nesplnily kritérium 1 shrnuté ve 21. bodě odůvodnění. Proto jim nebylo možno status tržního hospodářství přiznat.

(26)

U dvou společností (TTCA Co., Ltd. a Weifang Ensign) se v relativně krátké době podstatně zvýšila hodnota práva na užívání pozemků a/nebo dlouhodobých aktiv (500 % – 1 500 %), a to mezi okamžikem, kdy byla získána nebo vložena do společnosti jako kapitálový příspěvek, a pozdější dobou (1 rok až 5 let později), kdy byla znovu hodnocena. To znamená, že příslušná aktiva byla získána za nižší než tržní cenu, což by mohlo představovat skrytou dotaci. Obě společnosti tvrdily, že zvýšení ve skutečnosti nebylo tak významné a více méně odpovídalo zvýšení, jež bylo v Číně obvykle zaznamenáno u srovnatelných aktiv. Za tímto účelem však nebyly předloženy žádné důkazy. Vzhledem k výhodě, kterou tyto společnosti měly díky získání aktiv za ceny podstatně nižší než tržní hodnota, nebylo splněno kritérium 3 shrnuté ve 21. bodě odůvodnění.

(27)

Jedna ze společností, Anhui BBCA Biochemical Co., Ltd, obdržela během období šetření významnou částku (téměř 10 % jejích celkových aktiv nebo 15 % jejího ročního obratu). Navíc užívala některé nájmy bezplatně. S ohledem na tuto skutečnost a na značnou výši obdržené dotace se považují kritéria 1 a 3 shrnutá ve 21. bodě odůvodnění za nesplněná. Připomínky společnosti v tomto ohledu nebyly takového rázu, aby měly vliv na povahu zjištění.

(28)

Jedna ze společností, Shanxi Ruicheng, obdržela soukromé půjčky ve výši přibližně 20 % jejích aktiv. U všech těchto půjček nebyly (doposud) dohodnuty lhůty splatnosti a nedošlo k žádnému nárůstu ani platbě úroků. Došlo tudíž k výraznému zkreslení úvěrových nákladů společností. Jelikož společnost nemohla předložit smlouvy týkající se těchto půjček, nelze vyloučit, že v souvislosti s těmito půjčkami došlo k zásahu ze strany státu, což znamená, že nebylo splněno kritérium 1 shrnuté ve 21. bodě odůvodnění. Připomínky společnosti v tomto ohledu nebyly takového rázu, aby měly vliv na povahu zjištění.

(29)

Na základě výše uvedených skutečností nemohlo šest z osmi čínských společností nebo skupin společností, které požádaly o status tržního hospodářství, prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(30)

Usoudilo se proto, že status tržního hospodářství je možno přiznat dvěma společnostem (Laiwu Taihe a DSM Wuxi) a žádosti zbývajících šesti společností nebo skupin společností je nutno zamítnout. Proběhly konzultace s poradním výborem, který proti závěrům Komise neměl námitky.

(31)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se pro země, na něž se vztahuje zmíněný článek, stanoví případné celostátní clo kromě případů, kdy společnosti mohou prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(32)

Všichni vyvážející výrobci, kteří požádali o status tržního hospodářství, požádali rovněž o individuální zacházení v případě, že jim nebude přiznán status tržního hospodářství.

(33)

Všech šest společností nebo skupin společností, kterým nebyl přiznán status tržního hospodářství, splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 a bylo jim přiznáno individuální zacházení.

(34)

Běžná hodnota musela být stanovena pro všechny čtyři společnosti zařazené do vzorku a pro jedinou společnost, která předložila kompletní žádost o individuální rozpětí, jak je uvedeno v 9. bodě odůvodnění (dále jen „posuzované společnosti“).

(35)

Pokud jde o stanovení běžné hodnoty, Komise nejdříve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení určila u každého z vyvážejících výrobců, jimž bylo možno přiznat status tržního hospodářství, zda jejich celkový domácí prodej dotčeného výrobku byl reprezentativní, tzn. zda celkový objem tohoto prodeje dosáhl alespoň 5 % jejich celkového objemu vývozu dotčeného výrobku do Společenství. Status tržního hospodářství mohl být přiznán jedné z pěti posuzovaných společností (DSM Wuxi). U této společnosti byl domácí prodej dotčeného výrobku shledán jako reprezentativní.

(36)

Komise následně přezkoumala, zda by bylo možné domácí prodej každého druhu dotčeného výrobku prodávaného na domácím trhu v reprezentativním množství považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Toto ověření proběhlo na základě stanovení podílu ziskového domácího prodeje jediného druhu vyváženého výrobku prodaného nezávislým odběratelům.

(37)

V případě společnosti DSM Wuxi šetření prokázalo, že prodej jediného druhu vyváženého výrobku se neuskutečnil v běžném obchodním styku. Jelikož ke stanovení běžné hodnoty nebylo možno použít domácí prodej, bylo nutno uplatnit jinou metodu. Běžná hodnota tak byla určena v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě výrobních nákladů společnosti souvisejících s dotčeným výrobkem. Při určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení se k výrobním nákladům připočte přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky.

(38)

Jelikož společnost DSM Wuxi neuskutečnila žádný domácí prodej obdobného výrobku v běžném obchodním styku, nebylo možné stanovit prodejní, správní a režijní náklady a zisky podle metodiky uvedené v úvodní větě čl. 2 odst. 6 základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádnému vyvážejícímu výrobci zařazenému do vzorku nebyl přiznán status tržního hospodářství, nebylo ani možné stanovit prodejní, správní a režijní náklady a zisky podle metodiky uvedené v čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení. Prodejní, správní a režijní náklady a zisky nebylo možné stanovit ani podle metodiky uvedené v čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení z toho důvodu, že společnost DSM Wuxi prodává téměř výhradně kyselinu citronovou. Bylo tudíž rozhodnuto stanovit prodejní, správní a režijní náklady a zisky podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení. Za tímto účelem byly použity částky prodejních, správních a režijních nákladů a zisků u domácího prodeje obdobného výrobku, stanovené u spolupracující společnosti ve srovnatelné zemi.

(39)

Tam, kde to bylo vhodné, byly k určení běžných hodnot použity ověřené výrobní náklady a prodejní, správní a režijní náklady.

(40)

V souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musela být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl udělen status tržního hospodářství, stanovena na základě cen nebo na základě početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(41)

V oznámení o zahájení řízení oznámila Komise záměr použít jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR Spojené státy americké. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily. Dvě ze zúčastněných stran se proti tomuto návrhu ohradily. Společnost RZBC Co. navrhla jako srovnatelnou zemi Thajsko.

(42)

Pokud jde o Thajsko, z dostupných informací vyplývá, že celková výroba obou thajských výrobců se pohybuje pouze okolo 10 000 tun, z čehož 5 000 tun představuje vývoz (převážně do Japonska). Pokud se tento domácí prodej (v průměru 2 500 tun na společnost) porovná s čínským vývozem do Společenství (více než 50 000 tun v případě největších vývozců), je nepravděpodobné, že by byl domácí prodej některého z thajských výrobců reprezentativní. Společnost RZBC argumentuje tím, že struktura nákladů thajských společností je pravděpodobně lépe srovnatelná se situací v ČLR. Hlavním argumentem na podporu této pravděpodobnosti je však to, že Thajsko a ČLR jsou asijské země. Je třeba uvést, že mzdové náklady obvykle tvoří 5–10 % obratu, takže rozhodně nepředstavují hlavní prvek ve struktuře nákladů žádného výrobce kyseliny citronové.

(43)

Je třeba poznamenat, že thajské společnosti jsou výrazně menší než společnosti v hlavních producentských zemích (Čína, EU, USA, Kanada a Brazílie). Největší čínští výrobci jsou přibližně 10–20krát větší než thajští výrobci, zatímco velikost kanadského výrobce a největších čínských výrobců je srovnatelná.

(44)

Jako srovnatelná země byly původně vybrány USA a dvě americké společnosti předem souhlasily se spoluprací. Obě tyto společnosti však poté od spolupráce odstoupily. Proto byli kontaktováni jediný výrobce v Kanadě a dva výrobci v Brazílii a byli požádáni o spolupráci při šetření. Na šetření však spolupracoval pouze jediný kanadský výrobce. Proto byly jako základ pro stanovení běžné hodnoty pro srovnatelné druhy výrobku u vyvážejících výrobců, jimž nebyl přiznán status tržního hospodářství, použity ceny kyseliny citronové prodávané na kanadském trhu v běžném obchodním styku.

(45)

Vyvážející výrobci uskutečňovali vývoz do Společenství buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím obchodních společností ve spojení nebo společností, které nejsou ve spojení, se sídlem ve Společenství i mimo ně. Všem společnostem nebo skupinám společností bylo možno přiznat status tržního hospodářství nebo individuální zacházení.

(46)

Pokud se vývoz do Společenství uskutečňoval přímo pro nezávislé odběratele ve Společenství nebo prostřednictvím obchodních společností, které nejsou ve spojení, vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě cen dotčeného výrobku skutečně zaplacených či splatných.

(47)

Pokud se vývoz do Společenství uskutečňoval prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem ve Společenství, vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanoveny na základě cen, za které byl výrobek těmito obchodníky ve spojení poprvé prodán nezávislým odběratelům ve Společenství.

(48)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnávány na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V zájmu zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny příslušné úpravy týkající se rozdílů, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen.

(49)

Na tomto základě byly provedeny úpravy týkající se nákladů na dopravu a pojištění, nákladů na manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů, nákladů na balení a úvěrových nákladů v případě, že byly použitelné a odůvodněné.

(50)

U prodeje uskutečňovaného prostřednictvím dovozců ve spojení se sídlem ve Společenství se použila úprava v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, pokud bylo prokázáno, že tyto společnosti vykonávají obdobné funkce jako nezávislý dovozce. Tato úprava byla založena na údajích o prodejních, správních a režijních nákladech dovozců a zisku, jež byly získány od dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení.

(51)

Dumpingové rozpětí pro každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku bylo stanoveno v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou. Jelikož skupina RZBC zahrnuje dva vyvážející výrobce, bylo pro ni stanoveno jednotné dumpingové rozpětí vypočtené jako průměr dumpingových rozpětí u obou společností.

(52)

Pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku, jichž se netýkalo individuální posouzení, bylo dumpingové rozpětí vypočítáno jako vážený průměr dumpingových rozpětí stanovených pro všechny společnosti ve vzorku.

(53)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce (96 %) uvedené v 19. bodě odůvodnění bylo celostátní dumpingové rozpětí stanoveno na téže úrovni, jako nejvyšší rozpětí zjištěné u spolupracující společnosti.

(54)

Na základě toho prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před clem představují:

(55)

V rámci Společenství vyrábějí obdobný výrobek dvě společnosti: Jungbunzlauer v Rakousku a S.A. Citrique Belge v Belgii (součást skupiny DSM se sídlem ve Švýcarsku). Žadatel Jungbunzlauer představuje významnou část celkové známé výroby obdobného výrobku ve Společenství, tj. v tomto případě více než 25 %. Oba výrobci při šetření plně spolupracovali, avšak druhý evropský výrobce k němu zaujal neutrální postoj.

(56)

Společnost S.A. Citrique Belge N.V. uskutečnila v průběhu období šetření dovoz z ČLR. Objem tohoto dovozu byl však zanedbatelný (mezi 1 % a 6 % výroby během období šetření – toto rozpětí se udává z důvodu ochrany důvěrných informací), takže se nepovažovalo za potřebné vyloučit tohoto výrobce z definice výrobního odvětví Společenství.

(57)

Jelikož oba spolupracující výrobci uvedení výše v 11. bodě odůvodnění představovali 100 % celkové výroby ve Společenství během období šetření, považují se za výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a nadále proto budou nazýváni „výrobním odvětvím Společenství“.

(58)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství je tvořeno pouze dvěma výrobci, bylo s ohledem na zachování důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení potřeba údaje vztahující se na výrobní odvětví Společenství indexovat nebo použít rozpětí.

(59)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje vlastní výroby výrobního odvětví Společenství určené pro trh Společenství a údajů o objemech dovozu do Společenství získaných od Eurostatu.

(60)

Mezi rokem 2004 a obdobím šetření došlo na trhu Společenství, pokud jde o dotčený výrobek a obdobný výrobek, k výraznému nárůstu o 15 %, což vyplývá ze zvýšeného používání kyseliny citronové.

(61)

Objem dovozu dotčeného výrobku z ČLR do Společenství v průběhu posuzovaného období výrazně vzrostl. Dovoz do EU se od roku 2004 zvýšil o 37 %.

(62)

Podíl na trhu, jenž připadal na dovoz z ČLR, se v průběhu dotčeného období trvale zvyšoval, a to celkem o 7 procentních bodů. Konkrétně vzrostl o 2 procentní body v období 2004–2005, o další 2 procentní body v období 2005–2006 a o 3 procentní body během období šetření. V průběhu období šetření činil dovoz z Číny 46 % podíl na trhu.

(63)

Mezi roky 2004 a 2005 vzrostla průměrná cena dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR o 3 % a poté v období 2005–2006 prudce klesla o 9 procentních bodů. Během období šetření zůstala cena na nízké úrovni z roku 2006. Ceny dovozu z dotyčných zemí se během posuzovaného období snížily celkově o 6 %.

(64)

Pro určení cenového podbízení byly analyzovány údaje o cenách vztahující se k období šetření. Za odpovídající prodejní ceny ve výrobním odvětví Společenství byly vzaty čisté ceny po odečtení slev a rabatů. V případě potřeby se ceny upravily na úroveň cen ze závodu, tj. bez nákladů na přepravu ve Společenství. Od dovozních cen ČLR byly také odečteny slevy a rabaty a byly v případě potřeby upraveny na cenu CIF na hranice Společenství s patřičnou úpravou zohledňující cla (6,5 %) a náklady vynaložené po dovozu. Spadá sem rovněž úprava zohledňující náklady na zvláštní ošetření, jež vznikly dovozcům ve Společenství v souvislosti s odstraněním hrudek u určitého množství dotčeného výrobku před dalším prodejem. Prodejní ceny výrobního odvětví Společenství a dovozní ceny ČLR byly porovnány na stejné obchodní úrovni, a sice na úrovni nezávislých odběratelů v rámci trhu Společenství. V období šetření činilo takto vypočtené vážené průměrné rozpětí cenového podbízení, vyjádřené jako procento z prodejních cen výrobního odvětví Společenství, v případě ČLR 17,42 %.

(65)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly při přezkumu účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Společenství posouzeny všechny hospodářské činitele, které v posuzovaném období ovlivňovaly stav výrobního odvětví Společenství. Jelikož se analýza týkala pouze dvou společností, je většina ukazatelů z důvodu zachování důvěrnosti informací předložena ve formě indexu nebo rozpětí.

(66)

Výroba příslušného výrobního odvětví Společenství se v posuzovaném období zvýšila o 5 % a výrobní kapacita rovněž vzrostla o 3 % ve snaze využít zvýšené spotřeby. Využití kapacity v posuzovaném období mírně vzrostlo o 2 %.

(67)

Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Společenství zahrnuje pouze dva výrobce a trh Společenství s kyselinou citronovou je zásobován pouze ze tří zdrojů (výrobní odvětví Společenství, ČLR, Izrael), jsou údaje týkající se podílu na trhu uvedeny ve formě indexů, aby byla v souladu s článkem 19 základního nařízení zachována důvěrnost údajů předložených výrobním odvětvím Společenství.

(68)

Následující tabulka ukazuje výsledky výrobního odvětví Společenství ve vztahu k jeho prodeji nezávislým odběratelům ve Společenství. Objem prodeje nezávislým odběratelům ve Společenství ze strany výrobního odvětví Společenství vzrostl od roku 2004 do období šetření o 5 %. Na to je třeba pohlížet v souvislosti s 15 % nárůstem spotřeby ve Společenství. Vzhledem k těmto okolnostem podíl výrobního odvětví Společenství na trhu od roku 2004 do období šetření stále klesal a celkově byl v období šetření nižší o pět procentních bodů.

(69)

Jednotkové prodejní ceny se vyvíjely takto:

Tabulka ukazuje, že cena se během posuzovaného období lehce zvýšila o 3 %. Uvádí se, že hlavními surovinami pro výrobu kyseliny citronové jsou cukr/melasa nebo glukóza (získaná z obilovin). Výraznou část nákladů při výrobě kyseliny citronové tvoří navíc také energie. Celkový podíl energetických nákladů při výrobě kyseliny citronové tak dosahuje až 16 %, a proto lze za normálních okolností očekávat, že výrazná změna cen ropy a plynu bude mít přímý vliv na prodejní cenu kyseliny citronové.

(70)

Bylo zjištěno, že ceny nejdůležitějších vstupů (cukr/melasa, glukóza a energie) na světovém trhu v průběhu posuzovaného období značně vzrostly, což vedlo k podstatně vyšším výrobním nákladům. Tento vývoj se neodrazil v prodejních cenách výrobního odvětví Společenství, jelikož ty se během téhož období zvýšily pouze o 3 %. Ve snaze neztratit své odběratele tak výrobní odvětví Společenství promítlo do cen pouze malou část svých vyšších nákladů.

(71)

Číselné údaje uvedené níže představují objem zásob na konci každého období. Úroveň zásob se vzhledem ke snaze vyhovět vzrůstající poptávce na trhu snížila o 28 %.

(72)

Roční investice výrobního odvětví Společenství do výroby obdobného výrobku v posuzovaném období prudce poklesly a v období šetření se omezovaly pouze na údržbu.

(73)

Vzhledem k velmi vysokým a mimořádným nákladům na restrukturalizaci, které vznikly jednomu z výrobců ve Společenství, se nepovažovalo za vhodné zjišťovat ziskovost na základě čistého zisku před zdaněním. Ziskovost výrobního odvětví Společenství se proto stanovila pomocí provozního zisku z prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům jako procento obratu z tohoto prodeje.

(74)

V posuzovaném období se ziskovost výrobního odvětví Společenství výrazně zhoršila. Návratnost celkových investic se vypočítala vyjádřením provozního zisku z obdobného výrobku jako procentní podíl čisté účetní hodnoty základního majetku přiřazeného k obdobnému výrobku. Tento ukazatel se vyvíjel podobně jako ziskovost, tzn. že v průběhu posuzovaného období došlo k jeho výraznému snížení. Pokud jde o peněžní tok, byl zjištěn podobný negativní trend, který vyústil ve velmi výrazné celkové horšení finanční situace výrobního odvětví Společenství v období šetření.

(75)

Počet zaměstnanců ve výrobním odvětví Společenství v souvislosti s obdobným výrobkem se mezi rokem 2004 a obdobím šetření snížil o 9 %. Průměrné mzdové náklady na zaměstnance poklesly o 11 %.

(76)

Restrukturalizační snahy zaměřené na snížení výrobních nákladů, racionalizaci a snížení počtu zaměstnanců vedly k vyšší produktivitě na jednoho pracovníka (15 % zvýšení v průběhu posuzovaného období). Lze tedy konstatovat, že se výrobnímu odvětví Společenství v posuzovaném období podařilo dosáhnout velmi výrazného pokroku, pokud jde o efektivitu nákladů.

(77)

Pokud jde o vliv velikosti současných dumpingových rozpětí, který je dán objemem a cenami dovozu z dotčené země, na výrobní odvětví Společenství, nelze tento vliv považovat za zanedbatelný.

(78)

Pro nedostatek jakýchkoli informací o dumpingu v období před situací hodnocenou v rámci stávajícího řízení se tato otázka považuje za bezpředmětnou.

(79)

Během posuzovaného období se řada ukazatelů újmy vyvíjela zdánlivě pozitivně: výrobnímu odvětví Společenství se ve snaze zlepšit svou efektivitu podařilo zvýšit objem prodeje a výroby, výrobní kapacitu, využití kapacity a produktivitu a současně snížit zásoby a roční mzdové náklady.

(80)

Vzhledem k vyšší spotřebě se však jeho podíl na trhu v průběhu posuzovaného období zmenšil o 9 %. Také vývoj finančních ukazatelů byl negativní: ziskovost se neustále snižovala. Návratnost investic a situace peněžního toku se též vyvíjely negativně. Důvodem tohoto vývoje bylo, že se podstatný nárůst cen surovin pouze částečně odrazil v prodejních cenách obdobného výrobku. Malé zvýšení prodejních cen nestačilo k tomu, aby si výrobní odvětví Společenství udrželo ziskové rozpětí.

(81)

Na základě výše uvedených skutečností se dospělo k předběžnému závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(82)

Podle čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení Komise přezkoumala, zda dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Společenství újmu, jež může být považována za podstatnou. Přezkoumány byly i známé činitele jiné než dumpingový dovoz, které mohly ve stejnou dobu poškodit výrobní odvětví Společenství, aby se zajistilo, že případná újma způsobená těmito dalšími činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

(83)

Významný nárůst objemu dumpingového dovozu mezi rokem 2004 a obdobím šetření o 37 % a jeho příslušného podílu na trhu Společenství, tj. o 7 procentních bodů, jakož i zjištěné značné cenové podbízení (v období šetření mezi 15 % a 21 %) se časově shodují se zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Společenství, zatímco průměrné ceny všech vyvážejících výrobců v ČLR se snížily o 6 %.

(84)

Výsledkem těchto nekalých cenových praktik u dumpingového dovozu z ČLR proto bylo snížení cen na trhu Společenství a to, že výrobní odvětví Společenství ztratilo z důvodu dumpingového dovozu určitý podíl na trhu. Ve snaze zabránit ještě větší ztrátě podílu na trhu nebylo výrobní odvětví Společenství schopno přenést zvýšené ceny vstupů na odběratele do takové míry, která by mu umožnila zachovat ziskovost.

(85)

Vzhledem k tomu, že byla jednoznačně zjištěna časová souvislost mezi nárůstem dumpingového dovozu se značným cenovým podbízením na jedné straně a snížením ziskovosti výrobního odvětví Společenství a zhoršením ostatních finančních ukazatelů na straně druhé, byl přijat předběžný závěr, že dumpingový dovoz hrál v situaci působící újmu výrobnímu odvětví Společenství rozhodující úlohu.

(86)

Podle údajů Eurostatu je hlavní třetí zemí, z níž se kyselina citronová dováží, Izrael. Podíl na trhu, který představuje dovoz z Izraele, je však omezený a během posuzovaného období se snižoval, a to z 5 % v roce 2004 na pouhá 3 % v období šetření. Kromě toho jsou průměrné ceny u dovozu z Izraele na téže úrovni jako ceny ve Společenství a během posuzovaného období je dokonce převýšily.

(87)

Kromě dovozu z Izraele je dovoz z ostatních zemí zanedbatelný. Vzhledem ke zjištěním týkajícím se tohoto dovozu lze dospět k předběžnému závěru, že dovoz z jiných zemí než z ČLR nepřispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(88)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla spojena s nárůstem ceny cukru, který se používá jako hlavní surovina pro výrobu obdobného výrobku, v důsledku reformy režimu cukru v EU a následného zrušení výrobní náhrady poskytované chemickému průmyslu.

(89)

V tomto ohledu se uvádí, že jeden výrobce ve Společenství používá jako hlavní surovinu převážně melasu, jíž se výrobní náhrady nikdy netýkaly, přestože se na ni formálně vztahuje společná zemědělská politika pro cukr.

(90)

Z šetření vyplynulo, že vzhledem k používání cukru jako suroviny mělo výrobní odvětví Společenství nárok na výrobní náhradu v rámci společné organizace trhu s cukrem, která by pomohla zachovat jeho konkurenceschopnost na světovém trhu. Výrobní náhrada odpovídala rozdílu mezi intervenční cenou cukru v EU a cenou cukru na světovém trhu, s připočtením paušální částky odpovídající přepravním nákladům na vývoz cukru Společenství. Výrobnímu odvětví Společenství tak byl cukr dodáván za ceny na světovém trhu.

(91)

Od července 2006 byl tento systém reformován a ochrana odvětví cukru byla omezena. Podle nového systému stanoveného v nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (3) je zaprvé chemický průmysl oprávněn volně jednat o množstvích a cenách průmyslového cukru s výrobci cukru a pěstiteli cukrové řepy, což znamená, že v tomto odvětví bylo upuštěno od metody referenčních cen a od kvót. Zadruhé může výrobní odvětví Společenství nakupovat na světovém trhu určitá množství průmyslového cukru osvobozená od cla. A konečně v případě, že nebude dostupný žádný cukr za cenu odpovídající ceně cukru na světovém trhu, bude chemický průmysl oprávněn žádat o poskytnutí výrobní náhrady. Přestože toto ustanovení o výrobních náhradách stále existuje, nebylo od července 2006 použito. To lze považovat za jasnou známku toho, že bylo dostupné dostatečné množství cukru za ceny na světovém trhu.

(92)

Analýza navíc ukázala, že v závislosti na rozdělení surovin používaných ve výrobním odvětví Společenství k výrobě obdobného výrobku představoval cukr 6 až 21 % výrobních nákladů (rozpětí se udává z důvodu ochrany důvěrných informací) v období leden–červen 2006 a toto číslo se v průběhu období šetření nezvýšilo více než ceny cukru na světovém trhu.

(93)

Šetření tudíž prokázalo, že reforma trhu s cukrem neměla závažný dopad na náklady výrobního odvětví Společenství.

(94)

Na základě výše uvedeného byl učiněn předběžný závěr, že reforma trhu s cukrem nepřispěla k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Společenství.

(95)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, souvisela se zvýšenými náklady na energii.

(96)

V tomto ohledu se uvádí, že výroba kyseliny citronové je energeticky náročná a celkový podíl energetických nákladů při výrobě dosahuje až 16 % (viz 69. bod odůvodnění). Náklady na energii se v průběhu posuzovaného období relativně mírně zvýšily a tato skutečnost se odrazila ve výrobních nákladech.

(97)

V každém případě však na finanční situaci výrobního odvětví Společenství nemělo negativní dopad samotné zvýšení nákladů na energii, ale neschopnost přenést tyto zvýšené energetické náklady v potřebné míře na odběratele z důvodu poklesu cen způsobeného značným objemem dumpingového dovozu.

(98)

Dále bylo uváděno, že zvýšené ceny energie se mohly nepřímo dotknout výroby kyseliny citronové, jelikož evropské výrobní odvětví kyseliny citronové mohlo soutěžit s odvětvím biopaliv, pokud jde o sacharidy, které představují jednu ze složek používaných pro výrobu kyseliny citronové. Vzhledem ke zvyšující se poptávce po energii, a tudíž i po biopalivech, mohli být výrobci biopaliv schopni za tyto sacharidy (tj. cukr, zbytkovou melasu, glukózu) zaplatit více. To by pro výrobní odvětví Společenství znamenalo zvýšení nákladů na tyto sacharidy. Jak však ukázala analýza výrobních nákladů výrobního odvětví Společenství (viz 69. a 92. bod odůvodnění), nedošlo k žádnému zvýšení výrobních nákladů u cukru nebo melasy, které by nesouviselo s všeobecným zvýšením cen cukru na světovém trhu. Proto nebylo možné stanovit, že odvětví biopaliv nepřímo ovlivnilo výrobce kyseliny citronové. Tento argument byl tudíž zamítnut.

(99)

Na základě výše uvedeného byl učiněn předběžný závěr, že důsledky zvýšení energetických nákladů nepřispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Společenství.

(100)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že ztrátu podílu na trhu si evropští výrobci způsobili sami z důvodu kartelové dohody o kyselině citronové (1991–1995), jíž se účastnili žadatel i druhý evropský výrobce (v předchozím vlastnictví). Uvádějí, že z důvodu chování narušujícího hospodářskou soutěž byly prodejní ceny uměle udržovány na vysoké úrovni a umožnily čínským výrobcům vstoupit na trh. Analýza statistik ukazuje, že dovoz čínské kyseliny citronové značně vzrostl v letech 1998–1999 (o 64 %) a ještě více v letech 2002–2004 (o 137 %), několik let po skončení kartelové dohody.

(101)

Na základě výše uvedeného byl učiněn předběžný závěr, že důsledky chování narušujícího hospodářskou soutěž, na němž se výrobní odvětví Společenství podílelo, nepřispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Společenství.

(102)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že devalvace amerického dolaru vůči euru zvýhodnila dovoz kyseliny citronové do Evropského společenství.

(103)

Mezi rokem 2004 a koncem období šetření ztratil americký dolar 6,01 % své hodnoty vůči euru. Ani cenový vývoj ve výrobním odvětví Společenství ani objem dovozu z dotčené země nebo z jiných třetích zemí neodrážejí tuto poměrně nízkou devalvaci amerického dolaru vůči euru.

(104)

Devalvaci amerického dolaru vůči euru je proto třeba považovat za zanedbatelnou a nelze ji pokládat za hlavní příčinu ztráty podílu na trhu, jež postihla výrobní odvětví Společenství.

(105)

Navíc je třeba připomenout, že úkolem šetření je posoudit, zda dumpingový dovoz (z hlediska cen a objemů) způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu, nebo zda tuto podstatnou újmu způsobily jiné činitele. Co se týče cen, čl. 3 odst. 6 základního nařízení v tomto ohledu stanoví, že je třeba doložit, že ceny dumpingového dovozu působí újmu. To znamená, že se pouze odkazuje na rozdíly ve výši cen a nepožaduje se analýza činitelů, které výši cen ovlivňují.

(106)

I když se však přihlédne k výkyvům v kursu amerického dolaru a eura mezi rokem 2004 a obdobím šetření a i když se vezme v úvahu skutečnost, že veškerý prodej na vývoz do Společenství se uskutečňoval v amerických dolarech, stále zde existuje více než 10 % cenové podbízení.

(107)

Z toho důvodu byl učiněn předběžný závěr, že zhodnocení eura vůči americkému dolaru nebylo takové, aby narušilo příčinnou souvislost mezi zjištěnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Společenství a příslušným dovozem, a tvrzení proto bylo odmítnuto.

(108)

Výše uvedená analýza tedy prokázala, že v průběhu posuzovaného období došlo k výraznému zvýšení objemu dovozu z dotčené země a jeho podílu na trhu, stejně jako ke značnému poklesu prodejních cen a vysoké míře cenového podbízení v období šetření. Toto zvýšení podílu levného dovozu souviselo se snížením podílu výrobního odvětví Společenství na trhu, propadem cen a poklesem ziskovosti.

(109)

Na druhé straně z přezkoumání ostatních faktorů, které mohly výrobnímu odvětví Společenství způsobit újmu, vyplynulo, že žádný z nich nemohl mít výrazný negativní vliv.

(110)

Na základě zmíněné analýzy, která řádně rozlišila a oddělila účinky všech známých faktorů na situaci výrobního odvětví Společenství od škodlivých účinků dumpingového dovozu, byl proto učiněn předběžný závěr, že dumpingový dovoz pocházející z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(111)

Komise zkoumala, zda i přes závěry o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není přijetí opatření v zájmu Společenství. Z tohoto důvodu a v souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zvažovala pravděpodobný dopad opatření na všechny zúčastněné strany.

(112)

Jak je uvedeno v 11. bodě odůvodnění, tvoří výrobní odvětví Společenství dvě společnosti s výrobními závody v Rakousku a v Belgii, které v souvislosti s obdobným výrobkem zaměstnávají řádově 500 až 600 osob přímo zapojených do výroby, prodeje a administrativy. Pokud dojde k přijetí opatření, dá se očekávat, že se pokles cen na trhu Společenství zastaví a prodejní ceny výrobního odvětví Společenství začnou opět stoupat, což povede ke zlepšení finanční situace výrobního odvětví Společenství.

(113)

Pokud by však antidumpingová opatření nebyla přijata, je pravděpodobné, že negativní tendence ve vývoji finančních ukazatelů výrobního odvětví Společenství, zejména ziskovosti, bude pokračovat i nadále. Výrobní odvětví Společenství by tak nadále ztrácelo podíl na trhu, protože by nebylo schopno přizpůsobit se tržním cenám dovozu z ČLR uměle udržovaným na nízké úrovni. Pravděpodobným výsledkem by proto bylo snižování výroby a investic, uzavírání některých výrobních kapacit a pokles počtu pracovních míst ve Společenství.

(114)

V tomto ohledu stojí za to připomenout, že od roku 2004 ukončili činnost tři výrobci kyseliny citronové ve Společenství.

(115)

Závěrem lze říci, že uložení antidumpingových opatření by výrobnímu odvětví Společenství pomohlo zotavit se z účinků zjištěného dumpingu působícího újmu.

(116)

Jak bylo uvedeno v 10. bodě odůvodnění, představovali čtyři dovozci zařazení do vzorku, kteří zaslali vyplněné dotazníky, přibližně 36 % dovozu dotčeného výrobku do Společenství v období šetření. Jeden z dovozců zařazených do vzorku nebyl schopen poskytnout požadované informace. Na dotazník, který zaslal, proto nebyl brán zřetel. Zbývající tři vyplněné dotazníky byly ověřeny na místě.

(117)

Souhrnný podíl, který kyselina citronová představovala na celkovém obratu činnosti těchto dovozců, byl velmi malý. Průměrně se k dovozu kyseliny citronové z ČLR vázalo asi 1 % činnosti těchto dovozců, což je nicméně považováno za významný doplněk jejich sortimentu výrobků. Někteří dovozci nakupují prošetřovaný výrobek nejen v ČLR, ale také z jiných zdrojů v rámci Společenství i mimo něj, včetně výrobního odvětví Společenství. Průměrné ziskové rozpětí dosažené dovozci zařazenými do vzorku, pokud jde o obchod s kyselinou citronovou, činí přibližně 4,4 %.

(118)

Dovozci ve Společenství s uložením opatření nesouhlasí. Spolupracující dovozci argumentovali tím, že uložení opatření vážně poškodí jejich činnost, protože nebudou moci přenést zvýšené ceny na uživatele. V tomto ohledu by uvalení antidumpingového cla na dovoz z ČLR vedlo nejspíše k úpravě tržních cen směrem nahoru. Účinek cel by s největší pravděpodobností v souhrnném hospodářském výsledku dovozců zanikl, jelikož kyselina citronová představuje pouze zlomek jejich celkového obratu. Významné cenové podbízení, zjištěné i po úpravě cen CIF na hranici Společenství tak, aby zahrnovaly náklady vzniklé po dovozu, rovněž dává tušit, že zde existuje prostor pro navýšení cen. Nelze proto vyloučit, že dovozci mohou přenést část cel na své odběratele v odvětví výroby potravin a nápojů. Vzhledem k omezenému podílu prodeje tohoto výrobku v rámci činnosti dovozců a k ziskovému rozpětí dosahovanému v současné době jak celkově, tak i pouze s ohledem na prodej kyseliny citronové, se v každém případě očekává, že prozatímně stanovené clo nebude mít na finanční situaci těchto hospodářských subjektů podstatný vliv.

(119)

Dále se tvrdilo, že uložení cel by mohlo vést k monopolu dvou výrobců na trhu Společenství, jelikož by byla vyloučena konkurence třetích zemí. Některé zúčastněné strany vyjádřily obavy týkající se schopnosti evropských výrobců uspokojit stoupající poptávku v Evropě. Šetření ukázalo, že i kdyby výrobní odvětví Společenství plně využívalo svou kapacitu, bylo by v období šetření schopné vyhovět pouze 75 % evropské poptávky. Proto je třeba zdůraznit, že antidumpingová cla by neměla mít za následek zastavení veškerého dovozu, ale spíše opětovné nastolení rovných podmínek pro všechny. Dospělo se k předběžnému závěru, že spolu s dovozem z ostatních třetích zemí, např. Izraele, by měly být zajištěny dodávky v míře dostačující pro uspokojení poptávky ve Společenství. Po uložení prozatímních opatření však bude míra dovozu z Číny důkladně prozkoumána s cílem posoudit stav dodávek na trhu EU.

(120)

Ačkoli dovozci/distributoři s uložením opatření nesouhlasí, je možno na základě dostupných informací učinit závěr, že nad jakýmikoli výhodami, které mohou získat z neuložení antidumpingových opatření, převažuje zájem výrobního odvětví Společenství na tom, aby se zamezilo nepoctivým a újmu působícím obchodním praktikám ČLR.

(121)

Dotazník určený pro uživatele vyplnilo deset uživatelů. Všechny odpovědi byly neúplné a nemohly být proto zcela začleněny do analýzy, ačkoli z nich jasně vyplývá, že kyselina citronová se používá pro mnoho různých účelů, avšak pouze v malých množstvích. Jakékoli antidumpingové clo by tak na jejich celkové výrobní náklady nemělo významný vliv. Pouze jeden spolupracující uživatel uvedl, že uložení jakýchkoli opatření by mělo značný vliv na jeho podnikání, avšak neuvedl nic na podporu svého tvrzení.

(122)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a na celkově nízkou míru spolupráce je proto nepravděpodobné, že by navrhovaná opatření situaci uživatelů ve Společenství podstatně ovlivnila.

(123)

Účinky vyplývající ze zavedení opatření by měly výrobnímu odvětví Společenství umožnit, aby obnovilo ztracené objemy prodeje a znovu získalo ztracený podíl na trhu a dosáhlo lepší ziskovosti. Vzhledem k nepříznivé finanční situaci ve výrobním odvětví Společenství existuje reálné riziko, že pokud nebudou opatření přijata, mohlo by ve výrobním odvětví Společenství dojít k uzavření výrobních zařízení a propouštění zaměstnanců. Obecně by ze zavedení opatření mohli mít prospěch i uživatelé ve Společenství v tom smyslu, že by nebyly ohroženy dodávky dostatečného množství kyseliny citronové, zatímco celkový nárůst nákupních cen kyseliny citronové by byl mírný. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se dospělo k předběžnému závěru, že proti zavedení opatření v tomto případě neexistují z hlediska zájmů Společenství žádné přesvědčivé důvody.

(124)

S ohledem na závěry týkající se dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Společenství je třeba uložit prozatímní opatření, aby se zabránilo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem.

(125)

Úroveň prozatímních antidumpingových opatření musí být dostatečná k tomu, aby odstranila újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Společenství dumpingovým dovozem, aniž by byla překročena zjištěná dumpingová rozpětí. Při výpočtu výše cla nutného k odstranění účinků dumpingu působícího újmu bylo přihlédnuto k tomu, že veškerá opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství, aby před zdaněním realizovalo zisk, kterého by bylo možné v rozumné míře dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez přítomnosti dumpingového dovozu. V tomto ohledu byl uplatněn cílový zisk ve výši 9 %, a to na základě zisku, jenž byl dosahován před podstatným zvýšením dovozu kyseliny citronové z Číny.

(126)

S ohledem na předchozí závěry a v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení se usuzuje, že je třeba uvalit prozatímní antidumpingové clo, a to ve výši odpovídající nejnižší zjištěné hodnotě rozpětí dumpingu a újmy podle pravidla nižšího cla, jímž je ve všech případech zjištěné rozpětí újmy.

(127)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce se jevilo jako vhodné stanovit clo pro zbývající společnosti, které na šetření nespolupracovaly, na úrovni nejvyššího cla uloženého společnostem spolupracujícím na šetření. Zbytkové clo se proto stanoví ve výši 49,3 %.

(128)

Prozatímní antidumpingová cla by v důsledku toho měla být stanovena takto:

(129)

Výše uvedená antidumpingová opatření se prozatímně stanoví ve formě valorických cel. S ohledem na skutečnost, že výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství nemusí stačit k tomu, aby pokryla potřeby trhu Společenství (viz 119. bod odůvodnění), bude úroveň dovozu z ČLR po uložení prozatímních cel důkladně posouzena. Zjistí-li se, že dochází k obtížím při dodávání kyseliny citronové na trh Společenství, bude se zvažovat uplatnění alternativní formy opatření.

(130)

V zájmu řádného úředního postupu by mělo být stanoveno období, během něhož mohou zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že závěry týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely jakýchkoli konečných opatření je možná bude třeba znovu uvážit.

(131)

Individuální antidumpingové celní sazby uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě závěrů tohoto šetření. Proto odrážejí situaci těchto společností zjištěnou v průběhu šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z ČLR a vyráběných těmito společnostmi, tedy uvedenými konkrétními právními subjekty. Dovezené výrobky vyráběné kteroukoli jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení s udáním názvu a adresy, včetně subjektů ve spojení s výslovně uvedenými právními subjekty, nemohou využívat uvedenou sazbu a podléhají celostátnímu clu.

(132)

Každou žádost o použití individuální antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (například poté, co se změnil název subjektu, nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, např. v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. V případě potřeby bude nařízení odpovídajícím způsobem změněno prostřednictvím aktualizace seznamu společností, které mají prospěch z individuálních cel,