2003/92/ESSMĚRNICE RADY 2003/92/ES ze dne 7. října 2003, kterou se mění směrnice 77/388/EHS, pokud jde o pravidla týkající se místa dodání u plynu a elektrické energie

Směrnice Rady 2003/92/ES

ze dne 7. října 2003,

kterou se mění směrnice 77/388/EHS, pokud jde o pravidla týkající se místa dodání u plynu a elektrické energie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 93 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Rostoucí liberalizace plynárenství a odvětví elektrické energie, jejímž cílem je dotvoření vnitřního trhu s elektrickou energií a zemním plynem, odhalila potřebu přezkoumat s ohledem na místo dodání u plynu a elektrické energie současné předpisy týkající se DPH, které jsou obsaženy v šesté směrnici Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně [4], aby se modernizovaly a zjednodušily operace v systému DPH v rámci vnitřního trhu, a to v souladu se strategií, kterou se Komise zavázala naplňovat.

(2) Elektrická energie a plyn se pro účely DPH považují za zboží, a proto musí být v souvislosti s přeshraničními transakcemi určeno místo jejich dodání v souladu s článkem 8 směrnice 77/388/EHS. Jelikož se však elektrická energie i plyn obtížně fyzicky sledují, je podle současných předpisů nanejvýš obtížné určit i místo jejich dodání.

(3) Pro vytvoření skutečného vnitřního trhu s elektrickou energií a plynem, neomezeného překážkami souvisejícími s DPH, by místem dodání u plynu dodávaného prostřednictvím distribuční soustavy zemního plynu a místem dodání u elektrické energie předtím, než zboží dosáhne konečné fáze spotřeby, mělo být místo, kde má zákazník sídlo své hospodářské činnosti.

(4) Dodání elektrické energie a plynu by v konečné fázi, tedy od obchodníků a distributorů konečnému spotřebiteli, mělo být zdaněno v místě, kde spotřebitel zboží skutečně využívá a spotřebovává, aby se tak zajistilo zdanění v zemi, kde dochází ke skutečné spotřebě. Obvykle se jedná o místo, kde je umístěn elektroměr nebo plynoměr odběratele.

(5) Elektrická energie a plyn jsou dodávány prostřednictvím distribučních sítí. Provozovatelé sítí do nich poskytují přístup. Aby se předešlo nezdanění nebo dvojímu zdanění, je nezbytné sladit předpisy upravující místo dodání u přenosových a přepravních služeb. Přístup do distribuční soustavy, její využívání a poskytování dalších bezprostředně souvisejících služeb by tudíž měly být doplněny do seznamu specifických služeb uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. e) směrnice 77/388/EHS.

(6) Dovoz plynu prostřednictvím distribuční soustavy zemního plynu nebo dovoz elektrické energie by měl být osvobozen, aby se zabránilo dvojímu zdanění.

(7) Tyto změny v předpisech upravujících místo dodání u plynu dodávaného prostřednictvím distribuční soustavy zemního plynu nebo místo dodání u elektrické energie by měly být spojeny s povinným přenesením daňové povinnosti, pokud je zákazníkem osoba identifikovaná pro účely daně z přidané hodnoty.

(8) Směrnice 77/388/EHS by tudíž měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 77/388/EHS se mění takto:

1. V čl. 8 odst. 1 se doplňují nová písmena d) a e), která znějí:

"d) v případě dodání plynu prostřednictvím distribuční soustavy zemního plynu nebo v případě dodání elektrické energie obchodníku povinnému k dani: místo, kde má obchodník povinný k dani sídlo své hospodářské činnosti nebo stálou provozovnu, pro niž se zboží dodává, nebo nemá-li takové sídlo či provozovnu, místo, kde má trvalé bydliště, popřípadě místo, kde se obvykle zdržuje.

"Obchodníkem povinným k dani" se pro účely tohoto ustanovení rozumí osoba povinná k dani, jejíž hlavní činností v souvislosti s nákupem plynu a elektrické energie je následný prodej těchto produktů a jejíž vlastní spotřeba těchto produktů je zanedbatelná.

e) v případě dodání plynu prostřednictvím distribuční soustavy zemního plynu nebo v případě dodání elektrické energie, na která se nevztahuje písmeno d): místo, kde zákazník skutečně využívá a spotřebovává zboží. Pokud tento zákazník ve skutečnosti nespotřebuje všechno zboží nebo jeho část, považuje se nespotřebované zboží za využité a spotřebované v místě, kde má zákazník sídlo své hospodářské činnosti nebo stálou provozovnu, pro niž se zboží dodává. Nemá-li zákazník takové sídlo či provozovnu, má se za to, že zboží využil a spotřeboval v místě, kde má trvalé bydliště, popřípadě v místě, kde se obvykle zdržuje."

2. V čl. 9 odst. 2 písm. e) se za osmou odrážku vkládá nová odrážka, která zní:

"— poskytování přístupu do distribučních soustav zemního plynu a elektrické energie, přeprava nebo přenos prostřednictvím těchto soustav a poskytování dalších bezprostředně souvisejících služeb."

3. V čl. 14 odst. 1 se doplňuje nové písmeno k), které zní:

"k) dovoz plynu prostřednictvím distribuční soustavy zemního plynu nebo dovoz elektrické energie."

4. Čl. 21 odst. 1 písm. a) se ve znění článku 28g nahrazuje tímto:

"a) osoba povinná k dani uskutečňující zdanitelná dodání zboží nebo poskytnutí služeb, s výjimkou případů uvedených v písmenech b), c) a f). Uskutečňuje-li zdanitelné dodání zboží nebo poskytnutí služeb osoba povinná k dani, která není usazena v tuzemsku, mohou členské státy za podmínek, které si určí, stanovit, že daňovým dlužníkem je osoba, pro niž se dodání zboží nebo poskytnutí služeb uskutečnilo;"

5. V čl. 21 odst. 1 ve znění článku 28g se doplňuje nové písmeno f), které zní:

"f) osoby, které jsou identifikovány pro účely daně z přidané hodnoty v tuzemsku a jimž se dodává zboží za podmínek stanovených v čl. 8 odst. 1 písm. d) nebo e), pokud dodání provádí osoba povinná k dani, která není usazena v tuzemsku."

6. V čl. 22 odst. 1 písm. c) ve znění článku 28h se první odrážka nahrazuje tímto:

"— každé osoby povinné k dani s výjimkou osob uvedených v čl. 28a odst. 4, která uskutečňuje v tuzemsku dodání zboží nebo poskytování služeb, z nichž jí vzniká nárok na odpočet, kromě dodání zboží nebo poskytování služeb, z nichž odvádí daň výhradně zákazník nebo příjemce podle čl. 21 odst. 1 písm. a), b), c) nebo f). Členské státy nejsou nicméně povinny přidělit identifikační číslo pro účely daně některým osobám povinným k dani uvedeným v čl. 4 odst. 3;".

7. V čl. 28a odst. 5 písm. b) se doplňuje nová odrážka, která zní:

"— dodání plynu prostřednictvím distribuční soustavy zemního plynu nebo dodání elektrické energie, podle podmínek stanovených v čl. 8 odst. 1 písm d) nebo e)."

Článek 2

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí dne 1. ledna 2005. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 7. října 2003.

Za Radu

předseda

G. Tremonti

[1] Návrh ze dne 5. prosince 2002 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

[2] Stanovisko ze dne 13. 5. 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Stanovisko ze dne 26. 3. 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[4] Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2002/93/ES (Úř. věst. L 331, 7.12.2002, s. 27).

--------------------------------------------------